Tak sem s tím pokračováním! Jsem našponovanej jak fotrovy kšandy!! Aktuálně převychovávám chčínské polo-polotovary na použitelné stroje. Soudruzi nejenže furt dělají někde chyby, ale dávají řemeslu těžce na prdel!!
Frézku i soustruh. Soustruh Ø210/Ø115/600-1,1kW a vrtací frézka 700/180/500 – 480/180/500(50) – 2,2kW. Z prostorových důvodů musí být stolního provedení, na nějaký větší stroj nemohu pomýšlet. Ale velikost na horní hranici dostupné stolní produkce kvůli tuhosti i rozměrům obrobků ještě ubytuji.
Je to boj!! Stejný, jako při GO nějakého veterána. Rozborka na prvočinitele. Skoro všechna pracovní suvná uložení přefrézovat, vyfrézovat a vyvrtat mazací kanály, doplnit maznice, zaškrabat případně zalapovat. Přidat radiální šrouby na vymezení vůlí. Sračkové šrouby nahradit pevnostními. Házivost vřeten naštěstí byla do stovky! Rovinnost lože i stolu frézky také dvě-tři stovky konec – konec, dostačující pro nástrojařské přesnosti.
Ale vřeteno soustruhu ustřelovalo nahoru dozadu skoro o milimetr a kobyl šilhal tak, že to bylo vidno na delším vrtáku pouhým okem.
Posuvové šrouby kov na kov, klidně i ocel na hliník, žádná futra. Takže doplnit spoustu radiálních i axiálních ložisek. Vymezit vůle a to i na posuvových maticích.
Lunety nebyly nikde k sehnání, tak jsem přitesal nějakou jinou robusní trochu větší lunetu na suport, coby pohyblivou. Úhloměr natočení paralelního nožového posuvu jen naznačen jakousi nepoužitelnou parodií, instalován řádný přesný úhloměr.
Přídavná posuvová převodovka naprosto neměla použitelné označení pracovních poloh, ani funkční aretaci. Již při prvních zkouškách přestala řadit, bo uvnitř se povolil stavěcí šroub a vidlička nedržela na hřídeli řazení. Při repasi převodovky bylo nutno doplnit uvnitř dorazy, aby nešlo kola zcela vysunout za hranice pracovních pozic. Ještě přijdou na řadu ozubená kola pro posuvy řezání závitů. Kvalita kovozemědělská, rámus děsivý.
Oba strojky dostaly vyspádované vany s odtokem a chlazení. Plus přídavné štíty a kryty proti rozstřiku emulze a létání třísek široko, daleko, vysoko, hluboko. Také pracovní osvětlení na suport / frézovací hlavu, osvětlující pořádně obráběné místo.
A když už jsem byl rozběhnutý, došlo taky na digitální měření. Samozřejmě s optickými lineárním i inkrementálními snímači. Tady bylo trochu probíhání slepých uliček. Velmi záleží na tuhosti páky mezi nástrojem a vozíkem snímače. Současně musí být zaručena souběžnost, jinak vozík nebo optická škála snímače dlouho nepřežije.
Zejména u frézky jsem se vyvztekal. Trval jsem na tom, že měření Z bude jedno, čili připojené přímo k vřetenu. Aby měření reagovalo jak na pohyb celé hlavy, tak na přídavný jemný výsuv vřetene cca 60mm. Mám naklápěcí přídavný stůl, takže natáčení celé hlavy příchází v úvahu jen zcela výjimečně. V tom případě pak zůstaně funkční alespoň měření celé hlavy, bez vřetene, které se odpojí dvěma šrouby. Dlouhé rameno páky od vřetena až za konzoli se ale nedařilo zkrotit. Pružnost akceptovatelně robusního provedení stále produkovala velikou chybu. Pomohla montáž paralelního přesného lineárního vedení pro CNC gravírky na frézovací hlavu do poloviny délky ramene. Případný krouticí moment vyvolaný pružnou deformací páky na pomocném vedení vyvolává kolmý pohybový moment. Tím se páka namísto ohnutí posune po pomocném vedení ve směru působení krouticího momentu a minimalizuje chybu na snesitelnou míru. A důkladně zakrytovat snímače! Prach z litiny nebo broušení je horší, než vodní kámen! A to je nějaký prevít! K tomu rozstřik a páry z emulze. Po zkalibrování a nastavení korekčních faktorů je měření přesné i spolehlivé. Hodně to zrychluje práci, i když na začátku a při finiši musí ke slovu přijít i šupléra a mikrometr. Sichr je sichr. Ale klidně lze práci přerušit a později plynule navázat, aniž by bylo nutno znovu přemýšlet a přeměřovat. V domácí dílně nikdy nebývá o různá rozptylování od obrábění nouze.
Nakonec jsem spáchal ještě fortunu s výškově nastavitelným držákem, která může brousit na kulato i např. frézovat drážky do hřídelí přímo na soustruhu. Nasadí se namísto nožového držáku. Ve výhledu je i držák na frézku pro rovinné broušení.
Frézka přišla v lepším stavu, ale uložení posuvových šroubů stejně šílené, maznice a mazací kanály O5 nula. Další zásadní problém byla absence strojního X posuvu. Kličkovat ručmo půl metru vlevo a zase zpátky a furt dokola je děsnej vopruz. Když je něco divotvarnějšího upnuto přímo na stůl, užije si jeden kličkování do bezvědomí už při vyrovnávání obrobku hodinkami.
Nabízené vehementy mi přijdou ve vztahu k primitivnosti zastávaného pohybu jednak drahé, a jednak rozšiřují stroj – prodlužují stůl a to dost významně. U stolní frézky v malé dílně je pokládám za nepoužitelné, zvláště pokud je hned vedle např. ponk.a pohon by už narážel do svěráku.
Zvolil jsem jiné řešení. Krokový servopohon velikosti NEMA27 schovaný za stolem vedle konzole a zubatý řemen se zachováním ručního točítka. Řídící elektronika po úpravě dovoluje standardní vlevo – vpravo schnell tlačítkem. S nastavitelným jak moc schnell. K tomu programovatelnou pracovní sekvenci včetně rychlosti. Např. pomalu vlevo od – do, rychle zpět na výchozí pozici, čekat 10“, (ručně postrčím Y), zase pomalu vlevo a furt dokola. Vopruz začne být lehce zábavným, navíc možno paralelně páchat nějaké jiné užitky a hodnoty.
Dřív čii později každý kovopachatel zjistí, že stroj bez širokého příslušenství je něco jako kalhoty bez poklopce. Teprve doplňující haraburdí umožňuje plné využití potenciálu stroje, potažmo dovolí realizovat překvapivě divotvorné výrobky.
Přesto zbylo i víc času na vymazlení příslušenství frézky: HV otočný stůl, sklopný stůl, aktuálně výroba připojitelného vřetene s úhlovým převodem pro horizontální frézování.
Nicméně tuhost obou strojů je velmi chabá. Ač vůle dokonale vymezeny, vedení rovinná a slícovaná a např. upichovat u sklíčidla není problém ani u zušlechtěných uhlíků. Ale na delším kusu žádnou větší temně fialovou třísku při hrubování nedám. Hned začne rámus, vibrace….. Podepření koníkem přináší jen malé zlepšení, stejně tak lunetou. Přitom krouticí moment a výkon motorů v obou případech by dovolil zabrat daleko mocnější třísku.
Aris
Dobrá práce, takhle si s tím vyhrát. Ten rozsah úprav by si snad zasloužil samostatný článek. Kvůli tebou popisované „kvalitě“ jsem do nové Číny nakonec nešel. Ale rozumím, když není místo tak není zbytí.
Ad vibrace u soustruhu. Nemáš jen povolené ložiska vřetene? Projev co popisuješ je typický pro zvětšenou vůli. Jsou tam kuželová ložiska, víc se ti to ukáže na axiální vůli. I setina je dost.
Jarda Malej
ARIS: Ty vibrace .u soudruhu nastávají až dál od sklíčidla / kleštiny při hrubování a velkém úběru např 12050 či lepšejší za produkce FUJalových třísek. Utáhnout víc předpětí na ložiska vřetena už působí značné zahřívání ve vysokých otáčkách (2500). Laborování s otáčkami strouhání přináší změny, nikoliv uklidnění stroje. To až nejmenší posun a úběr pod 2mm na Ø. Chystám vylepšení v podobě zavětrování a zvětšení masy spoje mezi vřeteníkem a ložem. Žlutí šetřílkové totiž pod vřeteníkem vynechali zadní stranu lože a do vzniklé jeskyňky nacpali motor. Takže už tady je průser a přijde tam vysochat ještě nějaká ta čtyřstovka litina.
Frézka je na tom o dost lépe, ale jen pokud neháže nástroj a je vícebřitý. Kleštiny ze chčíny jsou totiž také divotvorné, jen někteří prodejci pošlou trny (u mě MTB3 M12) a upínače v pyjárově nabízené kvalitě „AAA“, t.j. házivost pod 0,005mm. Slabé místo je ve filigránské konsrukci spoje podstavy se saněmi a štíhlého vertikálního sloupu s Z pojezdem hlavy. Na hulváta na tupo čtyři M14 80mm od sebe 80mm a finito. Sem také ještě plánují oboustranné zavětrování vzdálenějších bodů podstavy a sloupu nějakou desítkou pásovinou z 11600 a podobných. Je to snadné, levné, nevím proč právě tohle žlutý pachatel nemá vyřešené.
Relativně levná 50 frézovací hlava v setu s trnem a destičkami mě naučila Alíkovi aportovat. Na líznutí a šlichtování plochy dobrý, ale bokem nešlo zabírat skoro vůbec, jak házela. Aport je snadný, když to uhádáš sami vygenerují odesílací objednávku u české spedice (např. DPD) a až jim to přijde vrátí i peníz. Pokud dáš dost důkazů (video s hodinkami) o sračkovitosti produktu, Alík vrátí vše a svojí marži vyrazí z obchodníka. Při vracení jinak platíš 15% hodnoty zboží.
Přitažlivost chčínské produkce není jen rozměrová – v EUhniji se dají podobné stroje také koupit. A v lepší kvalitě od základní až po nástrojářskou. Jen ty ceny jsou jinde. U základu o 50% vyšší, nástrojářská přesnost až o 150%. Ruce mi ještě jakžtakž slouží, hlava snad taky, tak proč cálovat. Holt nebudu vyvážet trakařem chumly fialových špon zvících lokomotivní pružiny,
SatanOkkY
Človeče, urob z toho článok aj s fotografiami. To by bolo opäť radosť čítať.
Jarda Malej
SatanOkkY: Človíčku našťastnej, víš kolik času mi sežralo sepsání jen těchto traktátů?? A víš, jak vypadají pracky při práci s litinou? Fotit u toho? Je mi líto, veřejná eutanázie nebude.
SatanOkkY
No ja som myslel skôr napísať niečo také ako Aris: postup opráv a vylepšení na tvojom sústruhu resp. frézke a k tomu nejaké fotky. Je mi jasné, že nie každému sa chce s niečím takým srať po večeroch, romány vypisovať a potom to kontrolovať, fotky hľadať, ale opýtať som sa musel.
Aris
Jarda má recht. Dokumentovat cokoliv s rukama od oleje moc nejde. Také jsem si dělal dokumentaci, ale ne všeho. Je opruz si mýt ruce od oleje kdykoliv bereš telefon do ruk. V jednom strojařském videu na YT vysvětloval chlápek, že práce na projektu mu zabere asi jen 10% času. Ten zbytek mu zabere snímání záběrů a post proces.
Panelákovej Pičus
Gde je Sysop? A gde je mlíkař?
fatdwi
Panelákovej Pičus: byl zařazen mezi proruská individua a nějak se to blbě sešlo, tak že si dá detox.
Článek dobrý, já jsem s frézkami v kontaktu téměř denně, takže 1*. Zajímavý popis odvozu stroje; docela by mě zajímalo, jak tu mašinku dostali DO té garáže…
Aris
To by mě zajímalo také, jak ji tam dostali. Ale řekl bych, že to šlo lépe než naopak. Spustil bych ji dolů po kulatinách přes řeťezák. Už si to místo moc nepamatuji, ale snad tam byl v zahradě před vjezdem strom, za který by se ta kladka chytila.
Saratoga
Pred par lety jsem koupil a stehoval FN22…nejvetsi potiz byla nalozeni a slozeni…nakonec jsem sehnal male auto s rukou. Jine nemohlo vjet na pozemek nakladky. Kdyz uz konecnecne jsme absolovovali ten horor a vycukali ji z dilny pres nekolik prahu a ruznych terenich nerovnosti, tak jsme uvazali na holy zaklad odstrojenou frezku na vazaky, ruka zabrala a….? Nic…ani se nehnula. Malem me omejvali…podle papiru by odstrojena frezka mela mit 650kg a ruka by mela umet 800kg…takze asi uz hydrocerpadlo nebylo v idealni kondici…nakonec jsme se postavili dva silaci okolo stroje a zkusili ruce pomoci se zdvihem…svete div se, ta sila, kterou jsme ruce pomohli, byla dostatecna a stroj se zacal zvedat. Verim, ze pro nezucastneneho pozorovatele jsme museli vypadat jako terminatori krizeni se Zekonem, protoze to vypadalo, ze jsme ten stroj zvedali ve dvou ze zeme na korbu pickupu :)
Tak sem s tím pokračováním! Jsem našponovanej jak fotrovy kšandy!! Aktuálně převychovávám chčínské polo-polotovary na použitelné stroje. Soudruzi nejenže furt dělají někde chyby, ale dávají řemeslu těžce na prdel!!
Frézku i soustruh. Soustruh Ø210/Ø115/600-1,1kW a vrtací frézka 700/180/500 – 480/180/500(50) – 2,2kW. Z prostorových důvodů musí být stolního provedení, na nějaký větší stroj nemohu pomýšlet. Ale velikost na horní hranici dostupné stolní produkce kvůli tuhosti i rozměrům obrobků ještě ubytuji.
Je to boj!! Stejný, jako při GO nějakého veterána. Rozborka na prvočinitele. Skoro všechna pracovní suvná uložení přefrézovat, vyfrézovat a vyvrtat mazací kanály, doplnit maznice, zaškrabat případně zalapovat. Přidat radiální šrouby na vymezení vůlí. Sračkové šrouby nahradit pevnostními. Házivost vřeten naštěstí byla do stovky! Rovinnost lože i stolu frézky také dvě-tři stovky konec – konec, dostačující pro nástrojařské přesnosti.
Ale vřeteno soustruhu ustřelovalo nahoru dozadu skoro o milimetr a kobyl šilhal tak, že to bylo vidno na delším vrtáku pouhým okem.
Posuvové šrouby kov na kov, klidně i ocel na hliník, žádná futra. Takže doplnit spoustu radiálních i axiálních ložisek. Vymezit vůle a to i na posuvových maticích.
Lunety nebyly nikde k sehnání, tak jsem přitesal nějakou jinou robusní trochu větší lunetu na suport, coby pohyblivou. Úhloměr natočení paralelního nožového posuvu jen naznačen jakousi nepoužitelnou parodií, instalován řádný přesný úhloměr.
Přídavná posuvová převodovka naprosto neměla použitelné označení pracovních poloh, ani funkční aretaci. Již při prvních zkouškách přestala řadit, bo uvnitř se povolil stavěcí šroub a vidlička nedržela na hřídeli řazení. Při repasi převodovky bylo nutno doplnit uvnitř dorazy, aby nešlo kola zcela vysunout za hranice pracovních pozic. Ještě přijdou na řadu ozubená kola pro posuvy řezání závitů. Kvalita kovozemědělská, rámus děsivý.
Oba strojky dostaly vyspádované vany s odtokem a chlazení. Plus přídavné štíty a kryty proti rozstřiku emulze a létání třísek široko, daleko, vysoko, hluboko. Také pracovní osvětlení na suport / frézovací hlavu, osvětlující pořádně obráběné místo.
A když už jsem byl rozběhnutý, došlo taky na digitální měření. Samozřejmě s optickými lineárním i inkrementálními snímači. Tady bylo trochu probíhání slepých uliček. Velmi záleží na tuhosti páky mezi nástrojem a vozíkem snímače. Současně musí být zaručena souběžnost, jinak vozík nebo optická škála snímače dlouho nepřežije.
Zejména u frézky jsem se vyvztekal. Trval jsem na tom, že měření Z bude jedno, čili připojené přímo k vřetenu. Aby měření reagovalo jak na pohyb celé hlavy, tak na přídavný jemný výsuv vřetene cca 60mm. Mám naklápěcí přídavný stůl, takže natáčení celé hlavy příchází v úvahu jen zcela výjimečně. V tom případě pak zůstaně funkční alespoň měření celé hlavy, bez vřetene, které se odpojí dvěma šrouby. Dlouhé rameno páky od vřetena až za konzoli se ale nedařilo zkrotit. Pružnost akceptovatelně robusního provedení stále produkovala velikou chybu. Pomohla montáž paralelního přesného lineárního vedení pro CNC gravírky na frézovací hlavu do poloviny délky ramene. Případný krouticí moment vyvolaný pružnou deformací páky na pomocném vedení vyvolává kolmý pohybový moment. Tím se páka namísto ohnutí posune po pomocném vedení ve směru působení krouticího momentu a minimalizuje chybu na snesitelnou míru. A důkladně zakrytovat snímače! Prach z litiny nebo broušení je horší, než vodní kámen! A to je nějaký prevít! K tomu rozstřik a páry z emulze. Po zkalibrování a nastavení korekčních faktorů je měření přesné i spolehlivé. Hodně to zrychluje práci, i když na začátku a při finiši musí ke slovu přijít i šupléra a mikrometr. Sichr je sichr. Ale klidně lze práci přerušit a později plynule navázat, aniž by bylo nutno znovu přemýšlet a přeměřovat. V domácí dílně nikdy nebývá o různá rozptylování od obrábění nouze.
Nakonec jsem spáchal ještě fortunu s výškově nastavitelným držákem, která může brousit na kulato i např. frézovat drážky do hřídelí přímo na soustruhu. Nasadí se namísto nožového držáku. Ve výhledu je i držák na frézku pro rovinné broušení.
Frézka přišla v lepším stavu, ale uložení posuvových šroubů stejně šílené, maznice a mazací kanály O5 nula. Další zásadní problém byla absence strojního X posuvu. Kličkovat ručmo půl metru vlevo a zase zpátky a furt dokola je děsnej vopruz. Když je něco divotvarnějšího upnuto přímo na stůl, užije si jeden kličkování do bezvědomí už při vyrovnávání obrobku hodinkami.
Nabízené vehementy mi přijdou ve vztahu k primitivnosti zastávaného pohybu jednak drahé, a jednak rozšiřují stroj – prodlužují stůl a to dost významně. U stolní frézky v malé dílně je pokládám za nepoužitelné, zvláště pokud je hned vedle např. ponk.a pohon by už narážel do svěráku.
Zvolil jsem jiné řešení. Krokový servopohon velikosti NEMA27 schovaný za stolem vedle konzole a zubatý řemen se zachováním ručního točítka. Řídící elektronika po úpravě dovoluje standardní vlevo – vpravo schnell tlačítkem. S nastavitelným jak moc schnell. K tomu programovatelnou pracovní sekvenci včetně rychlosti. Např. pomalu vlevo od – do, rychle zpět na výchozí pozici, čekat 10“, (ručně postrčím Y), zase pomalu vlevo a furt dokola. Vopruz začne být lehce zábavným, navíc možno paralelně páchat nějaké jiné užitky a hodnoty.
Dřív čii později každý kovopachatel zjistí, že stroj bez širokého příslušenství je něco jako kalhoty bez poklopce. Teprve doplňující haraburdí umožňuje plné využití potenciálu stroje, potažmo dovolí realizovat překvapivě divotvorné výrobky.
Přesto zbylo i víc času na vymazlení příslušenství frézky: HV otočný stůl, sklopný stůl, aktuálně výroba připojitelného vřetene s úhlovým převodem pro horizontální frézování.
Nicméně tuhost obou strojů je velmi chabá. Ač vůle dokonale vymezeny, vedení rovinná a slícovaná a např. upichovat u sklíčidla není problém ani u zušlechtěných uhlíků. Ale na delším kusu žádnou větší temně fialovou třísku při hrubování nedám. Hned začne rámus, vibrace….. Podepření koníkem přináší jen malé zlepšení, stejně tak lunetou. Přitom krouticí moment a výkon motorů v obou případech by dovolil zabrat daleko mocnější třísku.
Dobrá práce, takhle si s tím vyhrát. Ten rozsah úprav by si snad zasloužil samostatný článek. Kvůli tebou popisované „kvalitě“ jsem do nové Číny nakonec nešel. Ale rozumím, když není místo tak není zbytí.
Ad vibrace u soustruhu. Nemáš jen povolené ložiska vřetene? Projev co popisuješ je typický pro zvětšenou vůli. Jsou tam kuželová ložiska, víc se ti to ukáže na axiální vůli. I setina je dost.
ARIS: Ty vibrace .u soudruhu nastávají až dál od sklíčidla / kleštiny při hrubování a velkém úběru např 12050 či lepšejší za produkce FUJalových třísek. Utáhnout víc předpětí na ložiska vřetena už působí značné zahřívání ve vysokých otáčkách (2500). Laborování s otáčkami strouhání přináší změny, nikoliv uklidnění stroje. To až nejmenší posun a úběr pod 2mm na Ø. Chystám vylepšení v podobě zavětrování a zvětšení masy spoje mezi vřeteníkem a ložem. Žlutí šetřílkové totiž pod vřeteníkem vynechali zadní stranu lože a do vzniklé jeskyňky nacpali motor. Takže už tady je průser a přijde tam vysochat ještě nějaká ta čtyřstovka litina.
Frézka je na tom o dost lépe, ale jen pokud neháže nástroj a je vícebřitý. Kleštiny ze chčíny jsou totiž také divotvorné, jen někteří prodejci pošlou trny (u mě MTB3 M12) a upínače v pyjárově nabízené kvalitě „AAA“, t.j. házivost pod 0,005mm. Slabé místo je ve filigránské konsrukci spoje podstavy se saněmi a štíhlého vertikálního sloupu s Z pojezdem hlavy. Na hulváta na tupo čtyři M14 80mm od sebe 80mm a finito. Sem také ještě plánují oboustranné zavětrování vzdálenějších bodů podstavy a sloupu nějakou desítkou pásovinou z 11600 a podobných. Je to snadné, levné, nevím proč právě tohle žlutý pachatel nemá vyřešené.
Relativně levná 50 frézovací hlava v setu s trnem a destičkami mě naučila Alíkovi aportovat. Na líznutí a šlichtování plochy dobrý, ale bokem nešlo zabírat skoro vůbec, jak házela. Aport je snadný, když to uhádáš sami vygenerují odesílací objednávku u české spedice (např. DPD) a až jim to přijde vrátí i peníz. Pokud dáš dost důkazů (video s hodinkami) o sračkovitosti produktu, Alík vrátí vše a svojí marži vyrazí z obchodníka. Při vracení jinak platíš 15% hodnoty zboží.
Přitažlivost chčínské produkce není jen rozměrová – v EUhniji se dají podobné stroje také koupit. A v lepší kvalitě od základní až po nástrojářskou. Jen ty ceny jsou jinde. U základu o 50% vyšší, nástrojářská přesnost až o 150%. Ruce mi ještě jakžtakž slouží, hlava snad taky, tak proč cálovat. Holt nebudu vyvážet trakařem chumly fialových špon zvících lokomotivní pružiny,
Človeče, urob z toho článok aj s fotografiami. To by bolo opäť radosť čítať.
SatanOkkY: Človíčku našťastnej, víš kolik času mi sežralo sepsání jen těchto traktátů?? A víš, jak vypadají pracky při práci s litinou? Fotit u toho? Je mi líto, veřejná eutanázie nebude.
No ja som myslel skôr napísať niečo také ako Aris: postup opráv a vylepšení na tvojom sústruhu resp. frézke a k tomu nejaké fotky. Je mi jasné, že nie každému sa chce s niečím takým srať po večeroch, romány vypisovať a potom to kontrolovať, fotky hľadať, ale opýtať som sa musel.
Jarda má recht. Dokumentovat cokoliv s rukama od oleje moc nejde. Také jsem si dělal dokumentaci, ale ne všeho. Je opruz si mýt ruce od oleje kdykoliv bereš telefon do ruk. V jednom strojařském videu na YT vysvětloval chlápek, že práce na projektu mu zabere asi jen 10% času. Ten zbytek mu zabere snímání záběrů a post proces.
Gde je Sysop? A gde je mlíkař?
Panelákovej Pičus: byl zařazen mezi proruská individua a nějak se to blbě sešlo, tak že si dá detox.
Zerty stranou. Coze?!
https://www.youtube.com/watch?v=w0CZN2MbpG4
Spekulanti
Fialova milka je v alpách tak tam pase, nebo né? Snad ne tu v pařlamentu či už v senilátu? Není to trestný organizovat bordel pasáky? .-)
https://www.youtube.com/watch?v=kw5ktsk53BY
pRič s vláďou °;-)
https://www.youtube.com/watch?v=lp6z3s1Gig0
Článek dobrý, já jsem s frézkami v kontaktu téměř denně, takže 1*. Zajímavý popis odvozu stroje; docela by mě zajímalo, jak tu mašinku dostali DO té garáže…
To by mě zajímalo také, jak ji tam dostali. Ale řekl bych, že to šlo lépe než naopak. Spustil bych ji dolů po kulatinách přes řeťezák. Už si to místo moc nepamatuji, ale snad tam byl v zahradě před vjezdem strom, za který by se ta kladka chytila.
Pred par lety jsem koupil a stehoval FN22…nejvetsi potiz byla nalozeni a slozeni…nakonec jsem sehnal male auto s rukou. Jine nemohlo vjet na pozemek nakladky. Kdyz uz konecnecne jsme absolovovali ten horor a vycukali ji z dilny pres nekolik prahu a ruznych terenich nerovnosti, tak jsme uvazali na holy zaklad odstrojenou frezku na vazaky, ruka zabrala a….? Nic…ani se nehnula. Malem me omejvali…podle papiru by odstrojena frezka mela mit 650kg a ruka by mela umet 800kg…takze asi uz hydrocerpadlo nebylo v idealni kondici…nakonec jsme se postavili dva silaci okolo stroje a zkusili ruce pomoci se zdvihem…svete div se, ta sila, kterou jsme ruce pomohli, byla dostatecna a stroj se zacal zvedat. Verim, ze pro nezucastneneho pozorovatele jsme museli vypadat jako terminatori krizeni se Zekonem, protoze to vypadalo, ze jsme ten stroj zvedali ve dvou ze zeme na korbu pickupu :)