Buďte chlapi, soudruzi! - zpět na článek

Že má pan doktor převis, tomu jsem schopen uvěřit. Našel jsem si nějaké jeho fotky, a ta věc, kterou má ovinutou kolem pasu, by se slovem „převis“ popsat dala (trochu ho podezírám, že ta věc, kterou má naštosovanou pod pasem, pravděpodobně rovněž). Ale to je také bohužel jediný převis, který si v souvislosti s ním dokážu představit.

Usuzuji z toho, že nevíš, kdo to je, takže se budu vyjadřovat lehce krypticky (ne, že bych měl nějaké výčitky doxnout toho misogynního psychouše, možná by bylo naopak žádoucí dát například jeho zaměstnavateli vědět, jaké paranoidní momenty ovládají rozum jeho zaměstnance, ale přece jenom také nechci bejt úplně slepičí prdel). Na pohled vypadá Chalík vyloženě sympaticky, doslova klame tělem, je to takový tělnatý, zvolna plešatějící, zvolna šedivějící krátkovlasý tatínkovský pán střední až silnější postavy. Člověk by nevěřil, co za démony skrývá úsměv na té příjemné, kulaté tváři. Je doktor medicíny, držitel „obojího“ doktorátu, tedy MUDr. XY, PhD. Jeho jméno naznačuje, že by mohl mít něco společného s tím slavným Doktorem z hor, zejména pokud by tento byl komunista nebo měl rád víno. Navzdory tomu je to primář ORL v jednom v nížinách se nalézajícím rádoby městě, jehož název se velmi stylově rýmuje s „být v píči“, čehož kdysi využil ve své tvorbě jeden rusofilní český písničkář. V profesním životopise má nějaké zahraniční stáže a podobné věci, v tomto ohledu zdá se nekecal, i když to vypadá, že něco si lehce přibarvil (například jeho oblíbená Afrika byla buď velmi dávno, nebo to byla spíše dovolená než klasický pracovní nebo studijní pobyt, v jeho oficiálním C.V. po ní totiž není ani stopy). Jeho publikační činnost je na to, že má dva doktoráty a je primář, vůbec řídká jak chrup dezoláta, krom absolventské práce jsou to dohromady asi tři publikace. Podobně je to s recenzemi, které jsou absolutně nepoužitelné, protože je jenom jedna, silně negativní, což může znamenat cokoliv nebo také nic.

A jak to všechno vím? No protože ten šašek má poměrně neobvyklé jméno, které nevymazal z metadat těch svých „protestsongů“ o tom, že Demtrašvili má velkou prdel. How elemantary, dear Watson. Tuto poznámku proto připojuji, až bude pan doktor kvičet jak špatně střelený sele, že femiprasnice tady zaplatily/i/x pičulínovi Nitusovi, aby ho vystalkoval a doxnul; ne hňupe, prostě mě jen sereš, což spolu se tvojí dojemnou iluzí kdo ví jak jsi chytrej způsobilo, že ses doxnul zcela samostatně.

Jo, ony z anonymity se historky o frontách žen až na náměstí, tedy pardon, až před panelák, vytvářejí (a udržují při životě) mnohem snadněji, než když někdo počítačově gramotný tu chiméru konfrontuje s realitou (já jsem se taky smál o to víc, že jsem tehdy už věděl, jak ten náš Adonis vypadá). Jenže to by děda musel zůstat u oldschool psaného projevu a nepouštět se do akcí, na které odborně ani morálně nemá. On vypadá zcela průměrně, na jeho věk OK, ale když se řekne „donchuán, na jehož péro ženy stojí fronty jak na požehnání samotným Papežem“, no tak si představím trochu jiný somatyp, roky neroky. Ostatně, jak v pětapadesáti vypadal například takovej Belmondo…?

Já ji chápu už dávno a s jeho vzhledem to nemá společného naprosto nic, ačkoliv asi dokážu přijmout, že o vzhledu to je taky a ten Bibendum situaci přinejmenším nepomohl. Navíc lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si v souvislosti s těmi francouzskými herci nevzpomněl na Phillipe Noireta (tehdy 53 let) ve filmu Afričan. Konkrétně na scénu, kde stojí do půl těla na břehu řeky a snaží se udělat dojem na svoji ex (Catherine Deneuve), a to velmi promyšleně hrou svalů a slovy „pět křížků, má drahá, a nic než svaly! Teda skoro…“ Je to taková „typický-francouzský-humor-based“ scéna. Paradoxní je, že i ten Noiret měl na svoje léta postavu velmi slušnou.