Já bych dítě dal na průmyslovou školu, jako jsem byl já. Protože maturita z angličtiny, matematiky a literatury je základ, kterej neokecáš. K tomu je ta odborná sada předmětů, který někomu víc, někomu míň něco daj.
Mého patnáctiletého příbuzného jsme ukecali, aby tam šel. Blbej není, ale pořád se nemohl nějak rozhodnout.
Jestli nebude absolutní mimomísák, tak v oboru silnoproudu se bude mít krásně.
K tomu je ale potřeba jednoho zásadního faktoru, kterej vidím u svých pubertálních příbuzných a to je extrémně slabá vůle a síla se soustředit.
Když to chybí, tak ani hodina pekařství, strkání dalekohledu do záchoda, nebo kurz dojení hned po hodině matematiky nepomůže. Budou z nich sráči.
Síla vůle určuje tvůj osud, řekl Marian Jelínek. Já se nedokážu ubránit pocitu, že my jsme v prváku na střední škole nebyli tak blbí. U mě je to před 15 lety.
Sysop
Kombinace maturita z matematiky a literatury je pro budouciho tlustoproudare uchylnost.
shane
Za mě byla literatura součást maturity z ČJ, takže povinná.
Sysop
Za mne taky. A taky rikam, ze to bylo nahovno. To uz jsem moh’ madurydovat z hudebky, brkani na sladky drevo mi aspon prihralo nejakej mladistvej sex.
shane
Tos měl dobrý. Já doteď neudržím rytmus a zpěvem bych moh plašit hlodavce. Ale zase veršovánky, milostný dopisy a sms a romantický pindy mi šly. Ale nemám teda pocit, že by mi v tomhle směru maturitní čeština nějak pomohla.
strasidlo
To nemohu souhlasit. Rozmanitost a šíře studia jako literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie, občanské nauky apod. má právě za úkol vytvořit člověka s rozhledem. Chybu vidím v tom, že se zcela nedostatčně působí na studenty, žáky při zdůvodnění potřeby mít ten rozhled a nadhled. Je totiž škvělé, když zedník je natolik vzdělán, že chápe souvisloti, má přehled a schopnost kritického myšlení, kdy místo hovno řekne ó nikoli. A takto vytvořený člověk většinou získá pořirozenou potřebu být i odborně na úrovni.
Dnes ovšem je kladen důraz spíše na šampón na vousy a podobné nepochopitelné kraviny přecitlivělého Myšího ráje.
Všimli jste si, že dnes se už málo používá osvědčený způsob výchovy po odevzdání lemplovské práce? Dnes totiž alespoň v mém kruhu nevidím tu dřívě běžnou typickou situaci: „Tak to jsi pěkně zkazil, znovu a lépe!“ Většinou tam pošlou někoho, s trpkým výrazem toho posledního, co to umí a díky tomu nestíhá.
Sleduji, jak z 20 lidí jsou tak 2-3 schopní, 5 ujde a zbytel leda hrabat listí. A ti listnáči jsou sráči, co se účelově vezou a ještě mají hubu plnou sraček o svých zásluhách. Slovy klasika to by jeden blil.
Sysop
Prave proto je potreba, aby pro technicky obor clovek maturoval z toho, co v te technice skutecne potrebuje. Aby mel „lehkou maturitu“, nebo maturoval „tradicne“ je uplne k hovnu, kdyz pak budouci technik napriklad nezna zakony pana Kirchoffa, protoze tehdy ve fyzice chybel a pak uz se k tomu nevraceli. Kdyz uz se mam smirit s tim, ze uroven vyuky klesa, tak at aspon se uci k maturite to, co ten clovek bude potrebovat dal.
Karkulka
A kde máte limit? Neměl by se tedy zeměpis, chemie, biologie zařadit pro jistotu i na vysoké?
Ono je to totiž reálně k hovnu, pokud to dotyčného nezajímá. U nás na střední by se rozhodně šikl třeba obor toxikologie. Přitom realisticky, dnes se i tomu zedníkovi hodí chemie, elektrikáři taky. Stejně jako, pokud někdy budou uvažovat nad živností, což všichni schopnější budou, by se jim hodil i nějaký základ ekonomie. Pokud přijde nějaké větší rozšíření elektromobilů, spoustě elektrikářů by se hodily i předměty automechaniků, protože pokud to může opravovat jen osoba s paragrafem 5+ 50/1978 Sb., pak ho automechanik může získat pouze vystudováním elektrooboru, zatím co elektrikáři by stačilo se v tom autě vyznat. A tak dále.
Ona ta představa všeob vzdělání je krásná, ale ono množství informací které pro obory potřebujete roste i pokud se specializujete. Rozšiřovat obzor pak nutně vede k další degradaci specializace, na úkor všeob znalostí.
Nějaká lehká revize směrem k ubrání povinnýho objemu učiva a jeho přesměrování k volitelnosti předmětů už třeba ve druháku by byla jedině ku prospěchu.
A aby literatura byla povinnou součástí češtiny je dávno přežitej nesmysl. Mluvnice a slohovka klidně, šak by každej měl ovládat svůj jazyk, ani pro technický/přírodovědný obory by to neměl být problém (je to technickej popis jazyka, že). Literaturu určitě probrat a hodnotit, ale vopruzovat u madurydy s tím je blbost, ubírající kapacitu na důležitý věci.
Nevim taky na jakou školu autor chodil, ale lidi u nás na všeobecným gymplu teda nějakej všeobecnej rozhled měli a v biologii bylo probíráno leccos, včetně kvasinek, červů a dalších věcí, takže ty žvásty by si měl nechat právě pro absolventy průmyslovek, co dneska mají průpravu blízkou nule v přírodovědnejch předmětech (mají je tam) a dost často jsou to neschopní lempli i v těch odbornejch předmětech. Třeba theorie na dálce na sílu byla z 90 % středoškolská elektronika, ten zbytek legislativní a další věci na který by stačila týdenní výuka (nebo dva měsíce dálky; musel sem tam takle jezdit dva roky).
Jihočech Honza
Já jsem četl hodně, ale hlavně to co bylo doma – verneovky, mayovky, bigglesovky, historii, přírodu (Vágner, Grzimek, lvice Elsa a pod), literatura na gymplu mi nevadila, ani ti klasikové. Jenže čím jsme starší, tím víc vidím, kolik nám toho „zatajili“ třeba z anglické literatury, a to jsme měli češtinářku angličtinářku. Když teď čtu francouzské intelektuály (nic extra, ty nejznámější přeložené – Aron, Benoist, Benda), tak se pořád odkazují na jiného Frantíka, o kterém jsme v životě neslyšel. Napsáno toho bylo strašně moc co by měl průměrně vzdělaný člověk znát, to by byla zajímavá debata. Za mě – učit se méně, abychom si zapamatovali více.
ktosicelkominy
strasidlo :
“ Rozmanitost a šíře studia jako literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie, občanské nauky apod. má právě za úkol vytvořit člověka s rozhledem. Chybu vidím v tom, že se zcela nedostatčně působí na studenty, žáky při zdůvodnění potřeby mít ten rozhled a nadhled. “
– mít ten rozhled a nadhled, to v ľuďoch potláča ich lásku k EuroUnii a k vláde štátu. Ľudia s rozhledom a nadhledom neuveria tomu vymývaniu mozgov, odmietajú vakcináciu, odmietajú socialny štát a blokujú nám šťastné zajtrajšky.
–
x-f
Mě třeba na škole zrovna tohle vůbec nebavilo. Obecně jsem prolejzal jen tak tak. Platil jsem za jednoho z těch méně nadaných.
Už na základce mě třebas u volitelných předmětů nevzali na informatiku a poslali mě do dílen, protože počítače jsou pro nadané děti.
Pak se to opakovalo na střední, kde mě opět nevzali na obor informatiky a šel jsem na stejnou školu na maturitní obor (telekomunikace).
U maturity jsem vylétl z ČJ, protože k tématu „ženy v poezii druhé poloviny 19 století“ jsme nedokázal říct ani slovo (pradoxně jsem napsal jednu z nejlepších slohovek a to jsem zaspal a přišel asi v půlce).
Když bych se měl trochu vychválit, tak přitom rozhled mám. Už tehdy jsem byl doset sečtělý. Četl jsem desítky knížek ročně. IQ nad 130. V odborných předmětech jsem exceloval. Tedy alespoň prakticky. V teorii taky nic moc. Což je zase pradox. V dílně jsem sestrojil, opravil a naprogramoval cokoliv za zlomek času co ostatní dělali celý den, ale podle známek v teorii jsem byl úplej debil.
Zajímám se o fyziku, evoluci, kosmologii. Jenže na škole bylo všechno tak zoufale nudné (přesně literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie).
Ta informatika je jen tak mimochodem paradox. Já jsem uměl ještě před střední to co se kluci na oboru informatiky marně učili celý 4 roky. Samozřejmě se tím dnes poměrně úspěšně živím. Vlastně jsem dnes docela rád, že mě tam nevzali. Nic by mě to nedalo. Takhle jsem se aspoň naučil něco o slaboproudu, který na informatice prakticky neměli.
Tím pádem na školy dnes pohlížím tak, že mě to skoro nic nedalo, protože většinu toho co vím a umím jsem se naučil sám.
CzechDave
Sysop: Proč? Člověk s takto zaměřeným středoškolským vzděláním bude ve své profesi velice pravděpodobně psát i posudky nebo tvořit projekty a fakt to dobře nevypadá, když nedokáže napsat větu bez gramatické chyby nebo složit dohromady kloudné souvětí. Já měl na elektroprůmce také maturu z češtiny.
Znalost mateřského jazyka a alespoň jednoho dalšího cizího jazyka by měla mít jednu z nejvyšších priorit.
Sysop
A na to potrebuje znat Capkovo dilo v maturitni kvalite?
Krome toho, on ten matersky jazyk se na tech ceskych skolach take pekne przni a to uz v ucebnicich. Ale to je vedlejsi.
Jedna vec je znalost gramatiky a druha vec je znalost literatury. Navic, decka se odmala uci prznit i psane pismo. Ja nerikam, krasopis jsem nastesti taky nemel, ale stava se mi, ze potomek neprecte po sobe ani to, co sam nahrabal. Kurva to se za mne fakt nestavalo. Decka byla uplne jinak cepovana.
Takze namisto vypraveni o tom, kolik sester napsal Cechov, nebo jaka dila mezi sukanim napsala Nemcova, by spise u maturity mohli spravne pouzivat kondicional. To k necemu opravdu je.
Karkulka
Jistě že to nevypadá dobře. A čím k tomu přispěje maturita na střední? Je možné, že mě jen šálí paměť, ale čeština na střední bylo v podstatě probírání autorů a jejich děl. Plus teda na maturitu se psala nějaká slohovka, takže jsme ve čtvrťáku psali přípravnou práci či co. Ve výsledku největší problém byl, že většina z nás „nedodržela předepsaný literární útvar“. Asi ne, no. Posudek tam myslím nebyl, technická zpráva taky ne. Když si otevřu například https://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/cesky-jazyk , tak tam fakt gramatika není, je to přesně jak si to pamatuji.
shane
Maturita byl v podstatě větný rozbor a odříkání díla vybraných spisovatelů plus špetka dějepisu aka Společensko-ekonomická formace, což v praxi znamenalo že v otázce o Čapkovi bylo třeba zmínit Hitlera a Mnichov, potažmo ještě Masaryka, skrz Pátečníky.
JASAN
Největší prubířskej kámen je humor. Když jseš obecně nevzdělanej, tak ti uteče 90% fórů. Asi to není úplně nejdůležitější v životě to přiznávám, ale vono i takhle v práci to líp ubíhá a práce se kvalitnějc koná, když se jedou fóry.
Sysop
Muj soused vystudoval sest trid ZS, je pologramotnej a nesvepravnej. Neni uplne blbej, jako sedlak funguje celkem dobre. Vtipum sice nerozumi, ale smeje se porad necemu. Terno pro nej je bedna, v ni Slagr a Soudkyne Barbara.
JASAN
No to sem úplně nemyslel tenhle druh humoru, ale vim o čem je řeč páč tohle se vyskytuje na každý dědině.
Sysop
Jde o to, ze on je ve svem svete spokojenej. A to chodi pomahat na pilu bouchat palety, kde se taky zasmeje kdecemu. Jasne, ze mam rad jinej humor, nez ten jeho. Ale o to vetsi problem mam ja, ze jsem v tom humoru vlastne narocnejsi. On to ma celkove jednodussi.
CzechDave
Aniž bych se chtěl někoho dotknout, v sedlačině je většinou vysoká inteligence na škodu. Hodí se na několik vysoce specializovaných záležitostí (plánování setby, servis specializované zemědělské techniky, rostlino- a zvěroléčení, obchod s výpěstky), jinak je to hlavně dřina, u které člověk s vysokou inteligencí může akorát přemýšlet, proč ji vlastně dělá :).
Sysop
Jo, brambory ma u nas v dedine suverenne nejvetsi.
SatanOkkY
Ja som si vybral strednú školu elektrikársku hlavne preto, lebo boli prijímačky z matiky a fyziky a nie ako väčšina škôl matika a slovenský jazyk.
shane
Jo, pokud není potomek vyhraněnej nebo vyloženě studijní typ, tak nějaký druh průmky he dobrej nápad. Učňák je vo hovně, protože má slabý učivo i po odborný stránce a po neodborný je to děs, de facto tři roky opakujou devítku. Leda vyloženě odborný, hodinářství, puškařství, ideálně maturitní obor.
pzkudk
Z literatury? Když někde uvádím příklad zbytečného předmětu, tak je literatura vždycky horký kandidát :-) Učili jsme se o autorech které jsem nikdy nečetl a nechtěl číst, musel jsem číst knihy které mě nebavily a jejich autora považoval od první stránky za hloupého, jen proto abych si o nich mohl udělat zápis a učitelka na oplátku ani neslyšela o titulech které jsme četli sami od sebe :-) A čeština, tak jak se učí, je sama o sobě taky dost na pytel. Stačí nedělat nadměrné množství chyb, ale třeba učiteli oblíbené složité větné rozbory, plné okrajových jevů a chytáků – proboha k čemu to? Aby někdo, až bude psát, že deset větrných elektráren o výkonu 10 kWh nahradí celý Temelín, tak proč jej neodstavit, při tom správně použil přístavek neshodný?
shifty
+1
Lukas B.
u literatury vnímám zásadní problémy dva; jednak českou sebestřednou zaprděnost (kupříkladu bouřlivé výšiny jsou o osm let starší než babička, o knihách Austenové o půlstoletí starších nemluvě), druhak fakt, že knihy se píšou furt a objem roste, a je nutno seškrtat staré knihy ve prospěch kvalitních knih nových (v lepším případě končíme někdy u Salingera, vše novější už zazdíme).
samozřejmě mimoňové považující trpajzlíčky se sekeračkama za literaturu jsou kapitola sama pro sebe.
Redik
Vetny rozbory (a gramatika obecne) pomahaj i v pravopise a studiu cizich jazyku.
corona
SpecialHans:
„…maturita z angličtiny, matematiky a literatury je základ, kterej neokecáš…“
– – –
K čemu je dobrá maturita z literatury by mě opravdu velmi zajímalo…
.
Sysop
…a jsou ti bodyguardi fakt od Piratu? Jestli to cely treba neni nejak jinak…
jizlivec
„Je to prostě stejná blbost jako státní maturity.“
Má-li mít maturita vůbec nějaký význam, pak jedině státní…
Nebo případně nějakou normou sjednocená – což je vlastně totéž…
Názor proti názoru…
Sysop
Vzhledem k totalnimu rozkladu a dekadenci ceskeho skolstvi je statni maduryda nutnost. Posledni milestone aspon nejake kontroly produkce strednich radobyskol.
Co v současných diskusísí o vzdělání zarazilo nejvíc, je to, že student v průběhu výuky nezískává dovednosti, znalosti, či kavalifikaci, ale jen a jedině kompetence.
To je fak huustyy.
Sysop
Kompetence je opravneni. Ono je to sice neco uplne jineho, ale lepe to zni.
ygorek
Sysop 20.9.2021 v 8:46
Přesně.
Důležité není, co to znamená, ale jak to zní.
jizlivec
„Kompetence je oprávnění“ platí v místním kulturním okruhu…
V anglofonním světě to spíš znamená „způsobilost“…
Podobně jako „control“ není kontrola*, ale řízení či ovládání…
Stejně jako „actually“ a „eventually“ se nepřekládá jako „aktuálně“ a „eventuálně“…
Protože spousta původně latinských slov se ujala a dál vyvíjela v různých jazycích různě…
* Zajímavý významový hybrid zní „mám to pod kontrolou“…
ygorek
jizlivec 20.9.2021 v 14:32
Přesně. Nicméně ani ta kompetence není samospasitelná, to pouze mediální kokoti nám kurvějí jazyk. Pro srovnání: .Wir beschäftigen mehr als 400 kvalifizierte Mitarbeiter mit großer Berufserfahrung.
We employ more than 400 qualified workers with a solid working experience.
Ve čtvrtek jsem slyšel ve vysílání ČR plus z úst zpovídané odbornice něco ještě lepšího: „přicházejí k nám inkominkové příjmy“.
Musel jsem zastavit vůz, zatmělo se mi před očima.
Redik
Me zase drasa pouzivani slova promoce (a promovat) ve smyslu reklama/propagace.
Jihočech Honza
Četl jsem vtipný fejetonek na „maso v akci“
Jan Mrcasik
Občas provedu mentální cvičení a překládám slova cizího původu, přejatá do ČJ z AJ či latiny, do češtiny.
Nezřídka je to velmi, velmi zábavné. I když tragikomicky.
jizlivec
Jako např. referent = donašeč, či opačně důvěrník = konfident?
A je tajemník něco víc než sekretářka? I když toto je spíš sexismus…
ygorek
jizlivec 21.9.2021 v 7:33
Proč? Což neexistují sekretáři a jejich sekretáře, v nichž ukrývají svá tajemství?
shane
Tak hybrid gymplu a odborné školy už dávno existuje, jmenuje se průmyslovka :)
Tyhle „Základy řemesel“ jsou dobrej nápad, ale cpát to na střední je blbina. To patří na druhej stupeň ZŠ, aby si haranti mohli snáz vybírat, čím se budou živit. Střední už má přímo připravovat na konkrétní povolání nebo pro studium na VŠ.
CzechDave
Základy řemesel jsou v podstatě dílny na základce. Za našich časů to znamenalo sbouchat bedničku nebo vybrousit svářečské kladívko pod dozorem otráveného učitele. Na skutečné stroje, jako frézku nebo soustruh, nás nepustili, aby nám ukázali, jak se na takovém stroji pracuje a co to všechno umí. Na těch si soudruh učitel dělal melouchy, pokud vůbec uměl s tím zacházet.
Jak je to dnes, nevím.
ygorek
CzechDave 20.9.2021 v 9:36
Ještě nedávno bylo údajně pracovní vyučování zrušeno.
Loni v létě stavěli zedníci ve „staré škole“ nějaké přepážky a na budově visela modrozlatá tabule se sdělením, že EU podporuje zavedení pracovního vyučování, nebo tak něco, a hradí úpravu výukových prostor.
shane
Jsou, ale zoufale nedostatečný. Dobrý jak držet kladivo nebo rašpli, ale míchat maltu a beton tě tam nenaučej, ani jakej rozdíl mezi minutkovým masem a masem na guláš nebo jak zasklít okno nebo co se čím lepí. Vlastně si ani nevybavuju, jestli nám v dílnách vysvětlili takovou základní fintu, že když zatloukáš hřebíky do dřeva, tak že je potřeba špičku to hřebíku kladivem lehce naklepnout, aby se dřevo nerozštíplo.
JASAN
Já si dodneška pamatuju jak učitelka přitloukla na jednu stranu špalíku prkýnko jedním dlouhým hřebíkem, a na drhou stranu přitloukla prkýnko dvouma menšíma hřebíkama, pak dala ty přesahy těch prkýnek do svěráku a stáhla a ze špalku se vypáčilo to prkýnko s přitlučený dvěma krátkýma hřebíkama. K tomu nám suše řekla že sami vidíme že jeden dlouhej hřebík je lepší než dva krátký. To třeba nebyla úplně neužitěčná informace. Samozřejmě soustruh a cirkulárku sme chodili vočumovat ke kámošovi do dílny jeho fotříka.
A spoustu práce teda udělala zde nenáviděná cyklistika. Kdo potřeboval jezdit na kole, tak musel umět rozebrat střed, náboj a neztratit kuličky, k tomu občas vyplést a vycentrovat kolo. Později se to samý praktikovalo na javetě a fichtlech atd. Dneska si už málokdo udělá něco na kole doma. Tuhle jsem sousedovic klukovi pošteloval přehazovačku, když sem slyšel jak mu to rachtá. Ale on se mi teda před tim snažil vysvětlit, že to nejde spravit protože to říkal tatínek…
shane
Dřív si člověk musel víc věcí udělat nebo opravit svépomocí. Na druhou stranu, co mám děti, tak se ze mě stal univerzální opravář a údržbář (a měnitel baterií)
Akorát je divný, že jako na potvoru se ty nejotravnější a nejuřvanější hračky opravit nedají :-D
shane
Ještě bych teda těm dílnám vytknul, že jsou genderově stereotypní. Proč by si kluk nemoh usmažit pořádnej stejk nebo uklohnit Chili con černé nebo buřty na pivě a proč by holky nemohly pověsit obraz nebo spravit rozvrzanou židli.
shane
Con carne
eviljack
My jsme měli jeden rok i rodinnou výchovu / pěstitelské práce, kde se vařilo o stošest. Pokud se dobře pamatuju, nebyl tenkrát na dílny žádný učitel, takže to vyřešili takhle.
shane
To jste měli dobrý. Pěstitelské práce u nás byly obojpohlavní, ale zase mi souška srážela známku, panč jsem neměl monterajzny. Což byl při okopávání topinamburů problém zjevně zásadní.
eviljack
Jo, zahradničení pro Podolákovou bylo pro všechny, ale místo dílen nám dali vaření. Vybavuju si, že jsme dělali palačinky / bramboráky, pekli kuře, pokoušeli se snad i o nějaký dort, nebo bábovku, a víc už nevím.
Sysop
Jojo, kdyz holky zjara uslapavaly v rade vedle sebe zasety zahonky, radi jsme se na ne koukali, nekterejm uz se tam u neco pohupovalo. Jinak za nas byly dilny pro kluky a vareni pro holky. Ted je vareni na mistni skole jako krouzek a chodej tam i kluci, i holky.
xy
…jsem tak chvilku přemýšlel, co na pozemku s montpákami, ale zřejmě je myšlen oděv :-)
CzechDave
Pěstitelky jsme za našich časů (1982-1990) na základce měli jako samostatný předmět, pak byly dílny / kuchyň pro holky. Na pěstitelkách se pěstovalo hlavně pro školní kuchyň, takže klasika – okurky, rajčata, ředkve, mrkev a tyhle kořeny, měli jsme tam i malý jablečný a švestkový sad. Pro nás to znamenalo okopávat, deplevelizovat a sbírat.
Jako kluci jsme se k vařbě také dostali. V rámci několika branných výchov se sbalilo kotlík, donesly se ingredience na bramboračku nebo guláš a někde v přírodě u potoka jsme založili oheň a v tom kotlíku to navařili.
Osobně jsem chodil za trest povinně do kroužku vyšívání, protože jsem byl hyperaktivní dítě a soudružka učitelka mě chtěla potrestat a zahanbit tím, že jsem musel dělat čistě holčičí práci. Nu, dodnes umím křížový i přímý steh a vyšívat dečky bych asi ještě dovedl také :).
shane
My jsme nějaký šití a vyšívání na kanavu měli někdy na prvním stupni (cca okolo roku 1984) snad ve výtvarce(?). Nějaký jednoduchý stehy, přišít knoflík, zaštupovat fusekli… docela užitečná věc, todleto.
JASAN
Tak na to se myslím pracuje docela usilovně. Tuhle jsem vzal stopem učitelku tak cca 45 let, co jí ujel autobus, tak sem se jí ptal co učí a vona že dílny a eště něco. A já sem jí ptal co takhle dělaj v těch dílnách. A vona povídá že už se vlastně ani moc dělat nedá, protože ty nářadí jsou nebezpečný a jsou na to teď přísný předpisy atd. a já se jí ptal co teda dělaj za práci a vona mi tak odevzdaně povídá: „práci neděláme žádnou, ale hodně si o ní povídáme…“
shane
Tak zase si hodinoví manželé vydělají pěkný peníze:)
Sysop
…obcas vcetne benefitu, ktery jim jinej muze zavidet :-)
Sysop
Aneb, vychova budoucich statnich zamestnancu v Cechach.
shane
Nejen státních. Pro montovnu nebo Amazon taky dobrý. Oni už si ty lemply zaškolej.
JASAN
Ale když už sme u těch škol, tak jsem se teď dozvěděl o dalším z drýmdžobů. A sice – revizák vybavení tělocvičen. Normálně jednou za rok přijede chlapík do školy, vohmatá žebřiny, poplácá kozu a koně, odborně posoudí nadutost duchen a žíněnek, dostane pár litrů a za to vystaví lejstro že mlužeš sportovní pomůcky používat dále.
eviljack
Nj, a až si na tom některé dítě zlomí ruku, nebo nohu, tak je z drýmdžobu rázem peklo na zemi.
JASAN
Tak stát se může lescos. Já jsem spíš chtěl vypíchnout čim vším si dneska člověk může vydělat na chleba.
shane
Jo. Hlavně nesmíš bejt pod ničím podepsanej.
Shi
To je hluboký omyl. Podepsaný být můžeš, ale musíš v tom umět chodit. Jak pravil revizák po té, co zfalšoval revize (podepsal se pod revizi mistností, které neviděl ani z rychlíku a shrábl prachy):
„Když jsem to já kontroloval, tak to ještě bylo v pořádku. Po mě se v tom ještě někdo musel vrtat.“
Vybaven tímto nacvičeným obranným mechanismem ho neznervóznila ani jím úspěšně zrevidovaná fáze připojená na kolíku.
shane
A ještě lepší jsou dva dlouhý nebo jeden dlouhej a jeden krátkej, protože prkénko přibitý jedním hřebíkem se co? Otáčí. :)
Zajímalo, by mě, kdy byly za komunistů do gymnasií zavedeny ony „odborné předměty“. Pamatuji si nějaké specializace, třeba matematicko-fyzikální (ve městě) nebo přírodovědnou (na sídlišti, pokračoval jsem na hnojárně…).
Sysop
Na gymplu, kterej jsem ja utrpel, byla MatFyz orientace uz nekdyd od 60. let. Tridy A+B MatFyz, C+D+E prirodni vedy. Za mne (80. leta) se z A stalo Programovani, cili mene Fyziky, matematika o neco jednodussi (duvod moc nechapu). Ja jsem maturoval CJ, RJ, M, F, Prog.
ygorek
Sysop 20.9.2021 v 8:39
Technická poznámka: Gymnázia byla obnovena ve čtyřleté podobě po roce 1968 zákonem Zákonem 168/1968 Sb. jako náhrada byvších tříletých SVVŠ.
Sysop
Jo, tak po valce byla gymnazia konvertovana na vicelete stredni skoly, aby na konci 60ek byly zase slavnostne konvertovany na gymnazia. Nicmene obsah uciva byl v podstate furt to samy. Muj gympl mel koreny nekde v polovine 19. stoleti a bouda, do ktere jsem chodil ja, se stavela koncem 50. let.
JirkaCV
Měli jsme to podobně. Akorát tam byla ještě třída s rozšířenou výukou pedagogiky. Já byl matfyz zaměření. Třeťák, čtvrťák se zavedly „obory“. Elektro, strojní, zemědělství … celkem 6 oborů. Asi jim došlo, že to s akcí „každý dělník iženýrem“ přešvihli a začali docházet dělníci :)
Kdo měl průměr za druhák 2,0 a lepší, tak si mohl obor vybrat. Na elektro nikdo nechtěl, tak jsem si ho vybral sám a nemusel slíznout něco, co fakt nechci. A živím se tím dodnes, jenom jsem se po 20 letech praxe musel ještě vyučit, protože mi maturitu ze „základů elektrotechniky“ přestaly úřady uznávat.
Samozřejmě, byl to švindlkurz, průmyslováci byly někde o pár pater výš, takže jsem pak měl co dohánět.
Na konci nás nechali vybrat, buď matura z oboru (pak dostal úplné středí odborné vzdělání) nebo z matiky. Já si vybral obor i matiku. To bylo v roce 1986 (sakra, už je to fakt 35 let).
jizlivec
Ono vůbec hodnocení dosažení vzdělání x praxe bývá zajímavé…
Některé logicky nepochopitelné věci se dějí naprosto běžně…
Zde tedy stát někomu přiznal úplné střední odborné vzdělání a po dlouhé době ho oduznal…
Podobně jako jinde zavedl pro nějakou činnost vyšší kvalifikační předpoklad vzdělání a následně vyhazoval lidi (kteří splnili předchozí požadavky a úspěšně v dané profesi fungovali), nebo jim rušil oprávnění…
Naproti tomu když je potřeba, taxe ty kvalifikační předpoklady prostě sníží…
Před mnoha a mnoha lety jsem viděl inzerát, kde firma poptávala elektroinženýra se 6 lety praxe nebo alternativně na tutéž pozici průmyslováka s 9 lety praxe – vyšlo mi z toho, že 3 roky praxe nahradí (tehdejší) 4 roky studia*, tudíž přínos VŠ studia elektrotechniky je záporný…
* Můj tupý názor je, že studium** má člověku dát něco, co nezíská sebedelší praxí…
** Studium nemusí mít podobu tradičního školního vzdělávání, leckdo si z vlastního zájmu*** nastuduje i víc, než běžně nabízí školní studijní program…
*** Jistá výhoda standardního studia (se zkouškami) spočívá v tom, že nutí člověka nevynechávat méně zajímavé oblasti oboru…
Lukas B.
studium na střední škole zakončené maturitou by mělo být něco takového, jako když si koupíte slušné mejnstrýmové papírové noviny (tedy, představme si pro jednoduchost, že jako něco takového v češtině opravdu existuje) a přečtete je celé od začátku do konce, a dozvíte se o věcech, co Vás vlastně vůbec nezajímají, ale udělá Vám to přehled, co se vlastně tak nějak všeobecně děje.
ergo můj názor, co by taková maturita měla obsahovat:
jestliže maturitu má mít o něco více než polovina populačního ročníku a jestliže má být „státní“, „jednotná“ čili srovnatelná, potom od toho nemůžeme očekávat nic než jakési rozšířené trivium. číst, psát a počítat je základ (číst a psát = mateřský jazyk na úrovni srozumitelné komunikace, porozumění textu a schopnost srozumitelný text vytvořit), k tomu nějaká lingua franca (nebo dvě), a k tomu nějaká „základní humanitní orientace“ (to bych si představoval jako výcuc dějepisu, zeměpisu, literatury a občanské nauky), a „základní přírodovědná orientace (výcuc z chemie, fyziky a biologie). jestli mají být odborné předměty u „státní“ maturity, na to žádný silný názor nemám. soudím, že spíš ne.
Jimmyx
„3 roky praxe nahradí (tehdejší) 4 roky studia“
No nevím, z VŠ si naopak pamatuji, že co se na střední bralo celý rok, na VŠ se stihlo za půl až 3/4 semestru a pak se pokračovalo nastaveným tempem dále. Takže po cca 2 letech se srovnala úroveď gympláků a průmyslováků a pokračovalo se v různých předmětech dále a hlouběji. Také bylo fajn že na VŠ ukázali, jak ty vzorečky co se na střední učíte jako básničku vznikají a že to jsou nějaké „zjednodušené“ vzorce obecného vzorce přes ty derivace a integrály a jak tedy spočítat i ty neideální případy.
Samozřejmě na konkrétní pozici pak uplatníte jen zlomek znalostí, ale nevíte předem který zlomek a ještě se to v čase může měnit. Praxí se naučíte lecos, ale v obtížnějších momentech vám proti tomu s VŠ může chybět znalost hlubší teorie.
CzechDave
Bývávalo. Co jsem si dodělával VŠ papír z elektrotechniky někdy v půlce první dekády našeho století, tak jsem si zopakoval střední školu. Čili to, co jsme my měli na střední škole (pravda, výběrové) v první půlce devadesátek, tak to samé se o patnáct let později bralo na VŠ. Pravda, byli jsme dálkaři, takže na nás neměli takové požadavky jako na deňáky, ale i tak. Čekal jsem, že se dozvím něco víc, protože jsem se tehdy rozhodoval vrátit se z IT zpět k automatizaci, ale ono nic moc. Ale co, papír mám, což je podmínkou pro dobře placená místa v korporátech a pro získání novinek v oboru školu nepotřebuju.
JASAN
Tak moji rodiče chodili v rámci výuky na gymplu dojit do kravína a šahat kravám do ánusu. To bylo na začátku 60. let. Dokonce mají doma i výučák ošetřovatele skotu.
ygorek
JASAN 20.9.2021 v 9:58
To bylo v náplni výuky tříletých SVVŠ, nikoli gymnásií, která začala reálně fungovat na konce šedesátých let, vizte zmíněný zákon 168/1968 Sb.
Kravám se nešahalo do ánusu, ale do ochodu, tedy vulvy. Je to jen kousek vedle, ale v ánusu nožičky nenahmatáte, natož abyste uvázal provázky.
JASAN
Tak SVVŠ předpokládám byl obdoubou gymplu dneska, takže srovnat se to podle mě dá, nicméně nevím co přesně tam v tom ánusu hledali, ale troufl bych si říct že moje matka coby později lékařka by si asi díry nepletla. O telení taky nikdy nepadlo ani slova, jenom prostě o tom jak strkali kravám ruku do řiti. Až jí uvidím tak se na to přeptám.
ygorek
JASAN 20.9.2021 v 11:21
Pokud se zeptáte, dejte vědět, zajímalo by mě to, protože žiji v domnění, že diagnostiku prováděl snad i v těch šedesátkách spíš veterinář než ošetřovatel.
ygorek
Čtu-li: „Proč tohle všechno, proboha, když už to stejně jednou zkrachovalo jak stánek s pískem na Sahaře?!“, jsem poněkud na rozpacích.
Autor patrně chyběl v hodinách vlastivědy či prvouky, takže neví, že na Saharu se písek skutečně dováží, a to dlouhodobě a s ochodním úspěchem.
Jistě, ve stáncích se neprodává, spíš ve stanech, jedná se o docela velké objmey.
Pohy
Tak to je skutecne trestuhodna neznalost! Musel jsem byt zrovna nemocny, kdyz jsme v prvouce probirali „dovoz a prodej pisku na Sahare“. Velice se za tento nedostatek omlouvam. Ale vy mate patrne na mysli spise dovoz kvalitniho pisku do statu jako jsou SAE a spol., protoze jejich poustni pisek je na stavebni ucely nevhodny, nez ze by se musel pisek vozit na Saharu… Nevim, ani ve vlastivede nam o tomhle fakt nic nerikali.
ygorek
Pohy 20.9.2021 v 8:37
Poprvé jsem se o vámi popisovaném problému dověděl, když spolužák navrhoval stavbu v Egyptě, který leží v jiném světadíle, než SAE.
Ve vlastivědě padla zmínka o nevhodnosti pouštního písku pro průmyslové účely, například úpravu pitné vody.
Je samozřejmé, že „vlastivědu“ i „prvouku“ jsem použil pro humorné odlehčení v souladu s vaším „stánkem s pískem“ a ještě to drze zvýraznil.
Možná je to tím, že jsem sice v hodinách literatury občas chyběl, ale látku si neprodleně dostudoval.
Pohy
Pohy20.9.2021 v 9:02
Tak, kdyz je to takhle, mozna by mohl Honza Nedved slozit novou pisen „Stanky v pousti“, otextovat ji v arabstine a nabidnout ji nasim poustnim pratelum do radii, co myslite? A ted mi urcite vycinite, ze jsem chybel v hudebni vychove, nebot Stanky slozil Frantisek, pripadne me poinformujete, ze Honza se predevcirem zarekl, ze uz nikdy neslozi ani notu, coz prece vi kazde male dite a nebo si to urychlene dostuduje :-)
shane
Ygorek má pravdu, pouštní písek je v podstatě jemný prach a pro stavební účely je jako kamenivo nepoužitelný, protože nedokáže plnit nosnou funkci. Je moc jemný a hladký. I štukatérský písek je hrubší.
Do pouště se stavební písek opravdu dováží.
Probíhá nicméně výzkum na že co s tím. Jak je hladkej, tak nefunguje jako pojivo, tak by se mohl dát nějak mechanicky nebo chemicky zdrsnit, teda esli budou zrnka eště i potom dost velký, pže je to místama fakt už skoro prach.
Jako výplnivo by se používat dát mohl, ne? Co tak třeba do nějakejch tvárnic?
shane
Možná jo. Nicméně problém s výstavbou to nevyřeší. Leda bys to lepil lepidlem jako ytongy.
ygorek
Behemot 20.9.2021 v 15.23
Písek v betonu jako pojivo nefunguje, pojivem je cement.
Písek je výplň.
Lukas B.
obecně namelete-li poměrně cokoli přírodního anorganického inertního dostatečně najemno, chová se to více či méně zjevně či latentně hydraulicky a jako pojivo to funguje (tedy funguje tak nenavětralý povrch čerstvých lomových ploch který ve vodě navětrává a „lepí“). problém je, je-li sajrajt příliš jemný a nedá se dál drtit, potom je to naprosto inertní balast. ale i s tím se dá něco šikouného dělat, třeba se to dá přetřídit a znovu smíchat na kýženou křivku zrnitosti a přidávat zase téměř do čehokoli, živičnými směsi počínaje přes beton po zlepšování zemin pro lepší hutnění.
což tedy, žánop, rozhodně neznamená, že se halabala nabíraný písek v poušti hodí do betonu a že není (někdy) ekonomicky výhodnější dovézt písek třeba z labradoru nebo kýho čerta.
Lukas B.
tedy jako pojivo ta čerstvá drť může samostatně fungovat tak někde v „kufru“ skladby vozovky, do betonu to může velmi významně uspořit dávku cementu, respektive při stejné dávce cementu na kubík dosáhnout lepších vlastností.
ygorek
Lukas B.
Písek je sice anorganický, ale povrchy zdrn zpravidla čerstvé nejsou.
Do „normálního“ betonu je vhodný křemičitý písek, který je ve vodě poměrně stálý.
Vápencový písek se snad používá do spárovacích či těsnicích hmot, ale ve speciálních směsích se neorientuji a o omítkách nediskutujeme.
V poušti se halabala nasbíraný písek nalezne asi jen endemicky, vítr třídí zrna velmi přesně a v obrovských množstvích.
Zajímalo by mě, z jakých matečných hornin saharský písek pochází, zahraniční petrografii prakticky neznám, dostal jsem se jako vidlák přirozeně hlavně k informacím o pedologii některých lokalit.
Nepřesně sem se vyjádřil – musí to mít pojivový vlastnostni, a ty zřejmě hladký zrnka nemají. Dyž se to nepojí se zbytkem směsi, nebude to mít požadovaný vlastnosti pevnosti, ani v tahu, ani v tlaku.
shane
Myslím, že špatná pojivost je ten zakopaný čert.
Jinak abysme se vyhli dalšímu matení pojmů – beton/malta jsou směs tvořená pojivem a plnivem (a vodou). Pojivo je cement a vápno a pojí částečky plniva, které tvoří kamenivo (písek, štěrk), případně další věci, většinou u speciálních betonů. Že školy mi utkvělo pazdeří, i když pochybuju, že se pazderobeton ještě někde vyrábí.
Plus se občas přidávaji další příměsi, třeba plastifikátory.
ygorek
Pohy 20.9.2021 v 9:02
Omlouvám se, v naznačeném oboru diskutovat nemohu, abych nedopadl jako druhdy v jiném případě fotograf Vágner.
(Děkuji Š+G.)
Nevím, jací jsou vaši pouštní přátelé, já žádné takové nemám. Ředitel divize sice sídlí v Dubaji, ale přítel to rozhodně není.
Pohy
Tak, kdyz je to takhle, mozna by mohl Honza Nedved slozit novou pisen „Stanky v pousti“, otextovat ji v arabstine a nabidnout ji nasim poustnim pratelum do radii, co myslite? A ted mi urcite vycinite, ze jsem chybel v hudebni vychove, nebot Stanky slozil Frantisek, pripadne me poinformujete, ze Honza se predevcirem zarekl, ze uz nikdy neslozi ani notu, coz prece vi kazde male dite a nebo si to urychlene dostuduje :-)
Mr. Mr.
Je potřeba vychovat další generaci debilů. Už dnešní dvacátníci až třicátníci stojí někdy za to.
Sysop
Staci, kdyz umi dojit k volebni urne s tim spravnym hlasem. A kdyz umi utracet. Vic se neocekava.
ktosicelkominy
Absurdná téma.
Dnešní puberťáci (aj post-puberťáci) dobre vedia, že akékoľvek odborné predmety sú na hownou. Predsa elektroniku dovezú drony, žrádlo dodá Tesco v neobmedzenom množstve, a elektriky je v zásuvke nekonečno. Stačí naučiť všetkých surfovať po webe a objednávať si čokoľvek z internetových obchodov.
A tie fabriky, ktoré vymysleli komouši pre robotnícku triedu – proste všetky zrušiť.
A prachy ???? Tie predsa vyrobí ECB podľa potreby.
Já bych dítě dal na průmyslovou školu, jako jsem byl já. Protože maturita z angličtiny, matematiky a literatury je základ, kterej neokecáš. K tomu je ta odborná sada předmětů, který někomu víc, někomu míň něco daj.
Mého patnáctiletého příbuzného jsme ukecali, aby tam šel. Blbej není, ale pořád se nemohl nějak rozhodnout.
Jestli nebude absolutní mimomísák, tak v oboru silnoproudu se bude mít krásně.
K tomu je ale potřeba jednoho zásadního faktoru, kterej vidím u svých pubertálních příbuzných a to je extrémně slabá vůle a síla se soustředit.
Když to chybí, tak ani hodina pekařství, strkání dalekohledu do záchoda, nebo kurz dojení hned po hodině matematiky nepomůže. Budou z nich sráči.
Síla vůle určuje tvůj osud, řekl Marian Jelínek. Já se nedokážu ubránit pocitu, že my jsme v prváku na střední škole nebyli tak blbí. U mě je to před 15 lety.
Kombinace maturita z matematiky a literatury je pro budouciho tlustoproudare uchylnost.
Za mě byla literatura součást maturity z ČJ, takže povinná.
Za mne taky. A taky rikam, ze to bylo nahovno. To uz jsem moh’ madurydovat z hudebky, brkani na sladky drevo mi aspon prihralo nejakej mladistvej sex.
Tos měl dobrý. Já doteď neudržím rytmus a zpěvem bych moh plašit hlodavce. Ale zase veršovánky, milostný dopisy a sms a romantický pindy mi šly. Ale nemám teda pocit, že by mi v tomhle směru maturitní čeština nějak pomohla.
To nemohu souhlasit. Rozmanitost a šíře studia jako literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie, občanské nauky apod. má právě za úkol vytvořit člověka s rozhledem. Chybu vidím v tom, že se zcela nedostatčně působí na studenty, žáky při zdůvodnění potřeby mít ten rozhled a nadhled. Je totiž škvělé, když zedník je natolik vzdělán, že chápe souvisloti, má přehled a schopnost kritického myšlení, kdy místo hovno řekne ó nikoli. A takto vytvořený člověk většinou získá pořirozenou potřebu být i odborně na úrovni.
Dnes ovšem je kladen důraz spíše na šampón na vousy a podobné nepochopitelné kraviny přecitlivělého Myšího ráje.
Všimli jste si, že dnes se už málo používá osvědčený způsob výchovy po odevzdání lemplovské práce? Dnes totiž alespoň v mém kruhu nevidím tu dřívě běžnou typickou situaci: „Tak to jsi pěkně zkazil, znovu a lépe!“ Většinou tam pošlou někoho, s trpkým výrazem toho posledního, co to umí a díky tomu nestíhá.
Sleduji, jak z 20 lidí jsou tak 2-3 schopní, 5 ujde a zbytel leda hrabat listí. A ti listnáči jsou sráči, co se účelově vezou a ještě mají hubu plnou sraček o svých zásluhách. Slovy klasika to by jeden blil.
Prave proto je potreba, aby pro technicky obor clovek maturoval z toho, co v te technice skutecne potrebuje. Aby mel „lehkou maturitu“, nebo maturoval „tradicne“ je uplne k hovnu, kdyz pak budouci technik napriklad nezna zakony pana Kirchoffa, protoze tehdy ve fyzice chybel a pak uz se k tomu nevraceli. Kdyz uz se mam smirit s tim, ze uroven vyuky klesa, tak at aspon se uci k maturite to, co ten clovek bude potrebovat dal.
A kde máte limit? Neměl by se tedy zeměpis, chemie, biologie zařadit pro jistotu i na vysoké?
Ono je to totiž reálně k hovnu, pokud to dotyčného nezajímá. U nás na střední by se rozhodně šikl třeba obor toxikologie. Přitom realisticky, dnes se i tomu zedníkovi hodí chemie, elektrikáři taky. Stejně jako, pokud někdy budou uvažovat nad živností, což všichni schopnější budou, by se jim hodil i nějaký základ ekonomie. Pokud přijde nějaké větší rozšíření elektromobilů, spoustě elektrikářů by se hodily i předměty automechaniků, protože pokud to může opravovat jen osoba s paragrafem 5+ 50/1978 Sb., pak ho automechanik může získat pouze vystudováním elektrooboru, zatím co elektrikáři by stačilo se v tom autě vyznat. A tak dále.
Ona ta představa všeob vzdělání je krásná, ale ono množství informací které pro obory potřebujete roste i pokud se specializujete. Rozšiřovat obzor pak nutně vede k další degradaci specializace, na úkor všeob znalostí.
Nějaká lehká revize směrem k ubrání povinnýho objemu učiva a jeho přesměrování k volitelnosti předmětů už třeba ve druháku by byla jedině ku prospěchu.
A aby literatura byla povinnou součástí češtiny je dávno přežitej nesmysl. Mluvnice a slohovka klidně, šak by každej měl ovládat svůj jazyk, ani pro technický/přírodovědný obory by to neměl být problém (je to technickej popis jazyka, že). Literaturu určitě probrat a hodnotit, ale vopruzovat u madurydy s tím je blbost, ubírající kapacitu na důležitý věci.
Nevim taky na jakou školu autor chodil, ale lidi u nás na všeobecným gymplu teda nějakej všeobecnej rozhled měli a v biologii bylo probíráno leccos, včetně kvasinek, červů a dalších věcí, takže ty žvásty by si měl nechat právě pro absolventy průmyslovek, co dneska mají průpravu blízkou nule v přírodovědnejch předmětech (mají je tam) a dost často jsou to neschopní lempli i v těch odbornejch předmětech. Třeba theorie na dálce na sílu byla z 90 % středoškolská elektronika, ten zbytek legislativní a další věci na který by stačila týdenní výuka (nebo dva měsíce dálky; musel sem tam takle jezdit dva roky).
Já jsem četl hodně, ale hlavně to co bylo doma – verneovky, mayovky, bigglesovky, historii, přírodu (Vágner, Grzimek, lvice Elsa a pod), literatura na gymplu mi nevadila, ani ti klasikové. Jenže čím jsme starší, tím víc vidím, kolik nám toho „zatajili“ třeba z anglické literatury, a to jsme měli češtinářku angličtinářku. Když teď čtu francouzské intelektuály (nic extra, ty nejznámější přeložené – Aron, Benoist, Benda), tak se pořád odkazují na jiného Frantíka, o kterém jsme v životě neslyšel. Napsáno toho bylo strašně moc co by měl průměrně vzdělaný člověk znát, to by byla zajímavá debata. Za mě – učit se méně, abychom si zapamatovali více.
strasidlo :
“ Rozmanitost a šíře studia jako literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie, občanské nauky apod. má právě za úkol vytvořit člověka s rozhledem. Chybu vidím v tom, že se zcela nedostatčně působí na studenty, žáky při zdůvodnění potřeby mít ten rozhled a nadhled. “
– mít ten rozhled a nadhled, to v ľuďoch potláča ich lásku k EuroUnii a k vláde štátu. Ľudia s rozhledom a nadhledom neuveria tomu vymývaniu mozgov, odmietajú vakcináciu, odmietajú socialny štát a blokujú nám šťastné zajtrajšky.
–
Mě třeba na škole zrovna tohle vůbec nebavilo. Obecně jsem prolejzal jen tak tak. Platil jsem za jednoho z těch méně nadaných.
Už na základce mě třebas u volitelných předmětů nevzali na informatiku a poslali mě do dílen, protože počítače jsou pro nadané děti.
Pak se to opakovalo na střední, kde mě opět nevzali na obor informatiky a šel jsem na stejnou školu na maturitní obor (telekomunikace).
U maturity jsem vylétl z ČJ, protože k tématu „ženy v poezii druhé poloviny 19 století“ jsme nedokázal říct ani slovo (pradoxně jsem napsal jednu z nejlepších slohovek a to jsem zaspal a přišel asi v půlce).
Když bych se měl trochu vychválit, tak přitom rozhled mám. Už tehdy jsem byl doset sečtělý. Četl jsem desítky knížek ročně. IQ nad 130. V odborných předmětech jsem exceloval. Tedy alespoň prakticky. V teorii taky nic moc. Což je zase pradox. V dílně jsem sestrojil, opravil a naprogramoval cokoliv za zlomek času co ostatní dělali celý den, ale podle známek v teorii jsem byl úplej debil.
Zajímám se o fyziku, evoluci, kosmologii. Jenže na škole bylo všechno tak zoufale nudné (přesně literatura, dějepis, zeměpis, chemie, biologie).
Ta informatika je jen tak mimochodem paradox. Já jsem uměl ještě před střední to co se kluci na oboru informatiky marně učili celý 4 roky. Samozřejmě se tím dnes poměrně úspěšně živím. Vlastně jsem dnes docela rád, že mě tam nevzali. Nic by mě to nedalo. Takhle jsem se aspoň naučil něco o slaboproudu, který na informatice prakticky neměli.
Tím pádem na školy dnes pohlížím tak, že mě to skoro nic nedalo, protože většinu toho co vím a umím jsem se naučil sám.
Sysop: Proč? Člověk s takto zaměřeným středoškolským vzděláním bude ve své profesi velice pravděpodobně psát i posudky nebo tvořit projekty a fakt to dobře nevypadá, když nedokáže napsat větu bez gramatické chyby nebo složit dohromady kloudné souvětí. Já měl na elektroprůmce také maturu z češtiny.
Znalost mateřského jazyka a alespoň jednoho dalšího cizího jazyka by měla mít jednu z nejvyšších priorit.
A na to potrebuje znat Capkovo dilo v maturitni kvalite?
Krome toho, on ten matersky jazyk se na tech ceskych skolach take pekne przni a to uz v ucebnicich. Ale to je vedlejsi.
Jedna vec je znalost gramatiky a druha vec je znalost literatury. Navic, decka se odmala uci prznit i psane pismo. Ja nerikam, krasopis jsem nastesti taky nemel, ale stava se mi, ze potomek neprecte po sobe ani to, co sam nahrabal. Kurva to se za mne fakt nestavalo. Decka byla uplne jinak cepovana.
Takze namisto vypraveni o tom, kolik sester napsal Cechov, nebo jaka dila mezi sukanim napsala Nemcova, by spise u maturity mohli spravne pouzivat kondicional. To k necemu opravdu je.
Jistě že to nevypadá dobře. A čím k tomu přispěje maturita na střední? Je možné, že mě jen šálí paměť, ale čeština na střední bylo v podstatě probírání autorů a jejich děl. Plus teda na maturitu se psala nějaká slohovka, takže jsme ve čtvrťáku psali přípravnou práci či co. Ve výsledku největší problém byl, že většina z nás „nedodržela předepsaný literární útvar“. Asi ne, no. Posudek tam myslím nebyl, technická zpráva taky ne. Když si otevřu například https://www.vysokeskoly.cz/maturitniotazky/cesky-jazyk , tak tam fakt gramatika není, je to přesně jak si to pamatuji.
Maturita byl v podstatě větný rozbor a odříkání díla vybraných spisovatelů plus špetka dějepisu aka Společensko-ekonomická formace, což v praxi znamenalo že v otázce o Čapkovi bylo třeba zmínit Hitlera a Mnichov, potažmo ještě Masaryka, skrz Pátečníky.
Největší prubířskej kámen je humor. Když jseš obecně nevzdělanej, tak ti uteče 90% fórů. Asi to není úplně nejdůležitější v životě to přiznávám, ale vono i takhle v práci to líp ubíhá a práce se kvalitnějc koná, když se jedou fóry.
Muj soused vystudoval sest trid ZS, je pologramotnej a nesvepravnej. Neni uplne blbej, jako sedlak funguje celkem dobre. Vtipum sice nerozumi, ale smeje se porad necemu. Terno pro nej je bedna, v ni Slagr a Soudkyne Barbara.
No to sem úplně nemyslel tenhle druh humoru, ale vim o čem je řeč páč tohle se vyskytuje na každý dědině.
Jde o to, ze on je ve svem svete spokojenej. A to chodi pomahat na pilu bouchat palety, kde se taky zasmeje kdecemu. Jasne, ze mam rad jinej humor, nez ten jeho. Ale o to vetsi problem mam ja, ze jsem v tom humoru vlastne narocnejsi. On to ma celkove jednodussi.
Aniž bych se chtěl někoho dotknout, v sedlačině je většinou vysoká inteligence na škodu. Hodí se na několik vysoce specializovaných záležitostí (plánování setby, servis specializované zemědělské techniky, rostlino- a zvěroléčení, obchod s výpěstky), jinak je to hlavně dřina, u které člověk s vysokou inteligencí může akorát přemýšlet, proč ji vlastně dělá :).
Jo, brambory ma u nas v dedine suverenne nejvetsi.
Ja som si vybral strednú školu elektrikársku hlavne preto, lebo boli prijímačky z matiky a fyziky a nie ako väčšina škôl matika a slovenský jazyk.
Jo, pokud není potomek vyhraněnej nebo vyloženě studijní typ, tak nějaký druh průmky he dobrej nápad. Učňák je vo hovně, protože má slabý učivo i po odborný stránce a po neodborný je to děs, de facto tři roky opakujou devítku. Leda vyloženě odborný, hodinářství, puškařství, ideálně maturitní obor.
Z literatury? Když někde uvádím příklad zbytečného předmětu, tak je literatura vždycky horký kandidát :-) Učili jsme se o autorech které jsem nikdy nečetl a nechtěl číst, musel jsem číst knihy které mě nebavily a jejich autora považoval od první stránky za hloupého, jen proto abych si o nich mohl udělat zápis a učitelka na oplátku ani neslyšela o titulech které jsme četli sami od sebe :-) A čeština, tak jak se učí, je sama o sobě taky dost na pytel. Stačí nedělat nadměrné množství chyb, ale třeba učiteli oblíbené složité větné rozbory, plné okrajových jevů a chytáků – proboha k čemu to? Aby někdo, až bude psát, že deset větrných elektráren o výkonu 10 kWh nahradí celý Temelín, tak proč jej neodstavit, při tom správně použil přístavek neshodný?
+1
u literatury vnímám zásadní problémy dva; jednak českou sebestřednou zaprděnost (kupříkladu bouřlivé výšiny jsou o osm let starší než babička, o knihách Austenové o půlstoletí starších nemluvě), druhak fakt, že knihy se píšou furt a objem roste, a je nutno seškrtat staré knihy ve prospěch kvalitních knih nových (v lepším případě končíme někdy u Salingera, vše novější už zazdíme).
samozřejmě mimoňové považující trpajzlíčky se sekeračkama za literaturu jsou kapitola sama pro sebe.
Vetny rozbory (a gramatika obecne) pomahaj i v pravopise a studiu cizich jazyku.
SpecialHans:
„…maturita z angličtiny, matematiky a literatury je základ, kterej neokecáš…“
– – –
K čemu je dobrá maturita z literatury by mě opravdu velmi zajímalo…
.
…a jsou ti bodyguardi fakt od Piratu? Jestli to cely treba neni nejak jinak…
„Je to prostě stejná blbost jako státní maturity.“
Má-li mít maturita vůbec nějaký význam, pak jedině státní…
Nebo případně nějakou normou sjednocená – což je vlastně totéž…
Názor proti názoru…
Vzhledem k totalnimu rozkladu a dekadenci ceskeho skolstvi je statni maduryda nutnost. Posledni milestone aspon nejake kontroly produkce strednich radobyskol.
jízlivec 20.9.2021 v 6:25
Přesně.
Ostatně, když podkovář, tak jen státně zkoušený.
https://www.edu.cz/wp-content/uploads/2020/08/41-54-H01_Podkovar_a_zemedelsky_kovar_2020_zari_rev.pdf
Co v současných diskusísí o vzdělání zarazilo nejvíc, je to, že student v průběhu výuky nezískává dovednosti, znalosti, či kavalifikaci, ale jen a jedině kompetence.
To je fak huustyy.
Kompetence je opravneni. Ono je to sice neco uplne jineho, ale lepe to zni.
Sysop 20.9.2021 v 8:46
Přesně.
Důležité není, co to znamená, ale jak to zní.
„Kompetence je oprávnění“ platí v místním kulturním okruhu…
V anglofonním světě to spíš znamená „způsobilost“…
Podobně jako „control“ není kontrola*, ale řízení či ovládání…
Stejně jako „actually“ a „eventually“ se nepřekládá jako „aktuálně“ a „eventuálně“…
Protože spousta původně latinských slov se ujala a dál vyvíjela v různých jazycích různě…
* Zajímavý významový hybrid zní „mám to pod kontrolou“…
jizlivec 20.9.2021 v 14:32
Přesně. Nicméně ani ta kompetence není samospasitelná, to pouze mediální kokoti nám kurvějí jazyk. Pro srovnání:
.Wir beschäftigen mehr als 400 kvalifizierte Mitarbeiter mit großer Berufserfahrung.
We employ more than 400 qualified workers with a solid working experience.
Ve čtvrtek jsem slyšel ve vysílání ČR plus z úst zpovídané odbornice něco ještě lepšího: „přicházejí k nám inkominkové příjmy“.
Musel jsem zastavit vůz, zatmělo se mi před očima.
Me zase drasa pouzivani slova promoce (a promovat) ve smyslu reklama/propagace.
Četl jsem vtipný fejetonek na „maso v akci“
Občas provedu mentální cvičení a překládám slova cizího původu, přejatá do ČJ z AJ či latiny, do češtiny.
Nezřídka je to velmi, velmi zábavné. I když tragikomicky.
Jako např. referent = donašeč, či opačně důvěrník = konfident?
A je tajemník něco víc než sekretářka? I když toto je spíš sexismus…
jizlivec 21.9.2021 v 7:33
Proč? Což neexistují sekretáři a jejich sekretáře, v nichž ukrývají svá tajemství?
Tak hybrid gymplu a odborné školy už dávno existuje, jmenuje se průmyslovka :)
Tyhle „Základy řemesel“ jsou dobrej nápad, ale cpát to na střední je blbina. To patří na druhej stupeň ZŠ, aby si haranti mohli snáz vybírat, čím se budou živit. Střední už má přímo připravovat na konkrétní povolání nebo pro studium na VŠ.
Základy řemesel jsou v podstatě dílny na základce. Za našich časů to znamenalo sbouchat bedničku nebo vybrousit svářečské kladívko pod dozorem otráveného učitele. Na skutečné stroje, jako frézku nebo soustruh, nás nepustili, aby nám ukázali, jak se na takovém stroji pracuje a co to všechno umí. Na těch si soudruh učitel dělal melouchy, pokud vůbec uměl s tím zacházet.
Jak je to dnes, nevím.
CzechDave 20.9.2021 v 9:36
Ještě nedávno bylo údajně pracovní vyučování zrušeno.
Loni v létě stavěli zedníci ve „staré škole“ nějaké přepážky a na budově visela modrozlatá tabule se sdělením, že EU podporuje zavedení pracovního vyučování, nebo tak něco, a hradí úpravu výukových prostor.
Jsou, ale zoufale nedostatečný. Dobrý jak držet kladivo nebo rašpli, ale míchat maltu a beton tě tam nenaučej, ani jakej rozdíl mezi minutkovým masem a masem na guláš nebo jak zasklít okno nebo co se čím lepí. Vlastně si ani nevybavuju, jestli nám v dílnách vysvětlili takovou základní fintu, že když zatloukáš hřebíky do dřeva, tak že je potřeba špičku to hřebíku kladivem lehce naklepnout, aby se dřevo nerozštíplo.
Já si dodneška pamatuju jak učitelka přitloukla na jednu stranu špalíku prkýnko jedním dlouhým hřebíkem, a na drhou stranu přitloukla prkýnko dvouma menšíma hřebíkama, pak dala ty přesahy těch prkýnek do svěráku a stáhla a ze špalku se vypáčilo to prkýnko s přitlučený dvěma krátkýma hřebíkama. K tomu nám suše řekla že sami vidíme že jeden dlouhej hřebík je lepší než dva krátký. To třeba nebyla úplně neužitěčná informace. Samozřejmě soustruh a cirkulárku sme chodili vočumovat ke kámošovi do dílny jeho fotříka.
A spoustu práce teda udělala zde nenáviděná cyklistika. Kdo potřeboval jezdit na kole, tak musel umět rozebrat střed, náboj a neztratit kuličky, k tomu občas vyplést a vycentrovat kolo. Později se to samý praktikovalo na javetě a fichtlech atd. Dneska si už málokdo udělá něco na kole doma. Tuhle jsem sousedovic klukovi pošteloval přehazovačku, když sem slyšel jak mu to rachtá. Ale on se mi teda před tim snažil vysvětlit, že to nejde spravit protože to říkal tatínek…
Dřív si člověk musel víc věcí udělat nebo opravit svépomocí. Na druhou stranu, co mám děti, tak se ze mě stal univerzální opravář a údržbář (a měnitel baterií)
Akorát je divný, že jako na potvoru se ty nejotravnější a nejuřvanější hračky opravit nedají :-D
Ještě bych teda těm dílnám vytknul, že jsou genderově stereotypní. Proč by si kluk nemoh usmažit pořádnej stejk nebo uklohnit Chili con černé nebo buřty na pivě a proč by holky nemohly pověsit obraz nebo spravit rozvrzanou židli.
Con carne
My jsme měli jeden rok i rodinnou výchovu / pěstitelské práce, kde se vařilo o stošest. Pokud se dobře pamatuju, nebyl tenkrát na dílny žádný učitel, takže to vyřešili takhle.
To jste měli dobrý. Pěstitelské práce u nás byly obojpohlavní, ale zase mi souška srážela známku, panč jsem neměl monterajzny. Což byl při okopávání topinamburů problém zjevně zásadní.
Jo, zahradničení pro Podolákovou bylo pro všechny, ale místo dílen nám dali vaření. Vybavuju si, že jsme dělali palačinky / bramboráky, pekli kuře, pokoušeli se snad i o nějaký dort, nebo bábovku, a víc už nevím.
Jojo, kdyz holky zjara uslapavaly v rade vedle sebe zasety zahonky, radi jsme se na ne koukali, nekterejm uz se tam u neco pohupovalo. Jinak za nas byly dilny pro kluky a vareni pro holky. Ted je vareni na mistni skole jako krouzek a chodej tam i kluci, i holky.
…jsem tak chvilku přemýšlel, co na pozemku s montpákami, ale zřejmě je myšlen oděv :-)
Pěstitelky jsme za našich časů (1982-1990) na základce měli jako samostatný předmět, pak byly dílny / kuchyň pro holky. Na pěstitelkách se pěstovalo hlavně pro školní kuchyň, takže klasika – okurky, rajčata, ředkve, mrkev a tyhle kořeny, měli jsme tam i malý jablečný a švestkový sad. Pro nás to znamenalo okopávat, deplevelizovat a sbírat.
Jako kluci jsme se k vařbě také dostali. V rámci několika branných výchov se sbalilo kotlík, donesly se ingredience na bramboračku nebo guláš a někde v přírodě u potoka jsme založili oheň a v tom kotlíku to navařili.
Osobně jsem chodil za trest povinně do kroužku vyšívání, protože jsem byl hyperaktivní dítě a soudružka učitelka mě chtěla potrestat a zahanbit tím, že jsem musel dělat čistě holčičí práci. Nu, dodnes umím křížový i přímý steh a vyšívat dečky bych asi ještě dovedl také :).
My jsme nějaký šití a vyšívání na kanavu měli někdy na prvním stupni (cca okolo roku 1984) snad ve výtvarce(?). Nějaký jednoduchý stehy, přišít knoflík, zaštupovat fusekli… docela užitečná věc, todleto.
Tak na to se myslím pracuje docela usilovně. Tuhle jsem vzal stopem učitelku tak cca 45 let, co jí ujel autobus, tak sem se jí ptal co učí a vona že dílny a eště něco. A já sem jí ptal co takhle dělaj v těch dílnách. A vona povídá že už se vlastně ani moc dělat nedá, protože ty nářadí jsou nebezpečný a jsou na to teď přísný předpisy atd. a já se jí ptal co teda dělaj za práci a vona mi tak odevzdaně povídá: „práci neděláme žádnou, ale hodně si o ní povídáme…“
Tak zase si hodinoví manželé vydělají pěkný peníze:)
…obcas vcetne benefitu, ktery jim jinej muze zavidet :-)
Aneb, vychova budoucich statnich zamestnancu v Cechach.
Nejen státních. Pro montovnu nebo Amazon taky dobrý. Oni už si ty lemply zaškolej.
Ale když už sme u těch škol, tak jsem se teď dozvěděl o dalším z drýmdžobů. A sice – revizák vybavení tělocvičen. Normálně jednou za rok přijede chlapík do školy, vohmatá žebřiny, poplácá kozu a koně, odborně posoudí nadutost duchen a žíněnek, dostane pár litrů a za to vystaví lejstro že mlužeš sportovní pomůcky používat dále.
Nj, a až si na tom některé dítě zlomí ruku, nebo nohu, tak je z drýmdžobu rázem peklo na zemi.
Tak stát se může lescos. Já jsem spíš chtěl vypíchnout čim vším si dneska člověk může vydělat na chleba.
Jo. Hlavně nesmíš bejt pod ničím podepsanej.
To je hluboký omyl. Podepsaný být můžeš, ale musíš v tom umět chodit. Jak pravil revizák po té, co zfalšoval revize (podepsal se pod revizi mistností, které neviděl ani z rychlíku a shrábl prachy):
„Když jsem to já kontroloval, tak to ještě bylo v pořádku. Po mě se v tom ještě někdo musel vrtat.“
Vybaven tímto nacvičeným obranným mechanismem ho neznervóznila ani jím úspěšně zrevidovaná fáze připojená na kolíku.
A ještě lepší jsou dva dlouhý nebo jeden dlouhej a jeden krátkej, protože prkénko přibitý jedním hřebíkem se co? Otáčí. :)
Nebyly kdysi dávno zřízeny integrované střední školy, které jsou dosud provozovány?
https://www.issziv.cz/2014/02/obory/
Zajímalo, by mě, kdy byly za komunistů do gymnasií zavedeny ony „odborné předměty“. Pamatuji si nějaké specializace, třeba matematicko-fyzikální (ve městě) nebo přírodovědnou (na sídlišti, pokračoval jsem na hnojárně…).
Na gymplu, kterej jsem ja utrpel, byla MatFyz orientace uz nekdyd od 60. let. Tridy A+B MatFyz, C+D+E prirodni vedy. Za mne (80. leta) se z A stalo Programovani, cili mene Fyziky, matematika o neco jednodussi (duvod moc nechapu). Ja jsem maturoval CJ, RJ, M, F, Prog.
Sysop 20.9.2021 v 8:39
Technická poznámka: Gymnázia byla obnovena ve čtyřleté podobě po roce 1968 zákonem Zákonem 168/1968 Sb. jako náhrada byvších tříletých SVVŠ.
Jo, tak po valce byla gymnazia konvertovana na vicelete stredni skoly, aby na konci 60ek byly zase slavnostne konvertovany na gymnazia. Nicmene obsah uciva byl v podstate furt to samy. Muj gympl mel koreny nekde v polovine 19. stoleti a bouda, do ktere jsem chodil ja, se stavela koncem 50. let.
Měli jsme to podobně. Akorát tam byla ještě třída s rozšířenou výukou pedagogiky. Já byl matfyz zaměření. Třeťák, čtvrťák se zavedly „obory“. Elektro, strojní, zemědělství … celkem 6 oborů. Asi jim došlo, že to s akcí „každý dělník iženýrem“ přešvihli a začali docházet dělníci :)
Kdo měl průměr za druhák 2,0 a lepší, tak si mohl obor vybrat. Na elektro nikdo nechtěl, tak jsem si ho vybral sám a nemusel slíznout něco, co fakt nechci. A živím se tím dodnes, jenom jsem se po 20 letech praxe musel ještě vyučit, protože mi maturitu ze „základů elektrotechniky“ přestaly úřady uznávat.
Samozřejmě, byl to švindlkurz, průmyslováci byly někde o pár pater výš, takže jsem pak měl co dohánět.
Na konci nás nechali vybrat, buď matura z oboru (pak dostal úplné středí odborné vzdělání) nebo z matiky. Já si vybral obor i matiku. To bylo v roce 1986 (sakra, už je to fakt 35 let).
Ono vůbec hodnocení dosažení vzdělání x praxe bývá zajímavé…
Některé logicky nepochopitelné věci se dějí naprosto běžně…
Zde tedy stát někomu přiznal úplné střední odborné vzdělání a po dlouhé době ho oduznal…
Podobně jako jinde zavedl pro nějakou činnost vyšší kvalifikační předpoklad vzdělání a následně vyhazoval lidi (kteří splnili předchozí požadavky a úspěšně v dané profesi fungovali), nebo jim rušil oprávnění…
Naproti tomu když je potřeba, taxe ty kvalifikační předpoklady prostě sníží…
Před mnoha a mnoha lety jsem viděl inzerát, kde firma poptávala elektroinženýra se 6 lety praxe nebo alternativně na tutéž pozici průmyslováka s 9 lety praxe – vyšlo mi z toho, že 3 roky praxe nahradí (tehdejší) 4 roky studia*, tudíž přínos VŠ studia elektrotechniky je záporný…
* Můj tupý názor je, že studium** má člověku dát něco, co nezíská sebedelší praxí…
** Studium nemusí mít podobu tradičního školního vzdělávání, leckdo si z vlastního zájmu*** nastuduje i víc, než běžně nabízí školní studijní program…
*** Jistá výhoda standardního studia (se zkouškami) spočívá v tom, že nutí člověka nevynechávat méně zajímavé oblasti oboru…
studium na střední škole zakončené maturitou by mělo být něco takového, jako když si koupíte slušné mejnstrýmové papírové noviny (tedy, představme si pro jednoduchost, že jako něco takového v češtině opravdu existuje) a přečtete je celé od začátku do konce, a dozvíte se o věcech, co Vás vlastně vůbec nezajímají, ale udělá Vám to přehled, co se vlastně tak nějak všeobecně děje.
ergo můj názor, co by taková maturita měla obsahovat:
jestliže maturitu má mít o něco více než polovina populačního ročníku a jestliže má být „státní“, „jednotná“ čili srovnatelná, potom od toho nemůžeme očekávat nic než jakési rozšířené trivium. číst, psát a počítat je základ (číst a psát = mateřský jazyk na úrovni srozumitelné komunikace, porozumění textu a schopnost srozumitelný text vytvořit), k tomu nějaká lingua franca (nebo dvě), a k tomu nějaká „základní humanitní orientace“ (to bych si představoval jako výcuc dějepisu, zeměpisu, literatury a občanské nauky), a „základní přírodovědná orientace (výcuc z chemie, fyziky a biologie). jestli mají být odborné předměty u „státní“ maturity, na to žádný silný názor nemám. soudím, že spíš ne.
„3 roky praxe nahradí (tehdejší) 4 roky studia“
No nevím, z VŠ si naopak pamatuji, že co se na střední bralo celý rok, na VŠ se stihlo za půl až 3/4 semestru a pak se pokračovalo nastaveným tempem dále. Takže po cca 2 letech se srovnala úroveď gympláků a průmyslováků a pokračovalo se v různých předmětech dále a hlouběji. Také bylo fajn že na VŠ ukázali, jak ty vzorečky co se na střední učíte jako básničku vznikají a že to jsou nějaké „zjednodušené“ vzorce obecného vzorce přes ty derivace a integrály a jak tedy spočítat i ty neideální případy.
Samozřejmě na konkrétní pozici pak uplatníte jen zlomek znalostí, ale nevíte předem který zlomek a ještě se to v čase může měnit. Praxí se naučíte lecos, ale v obtížnějších momentech vám proti tomu s VŠ může chybět znalost hlubší teorie.
Bývávalo. Co jsem si dodělával VŠ papír z elektrotechniky někdy v půlce první dekády našeho století, tak jsem si zopakoval střední školu. Čili to, co jsme my měli na střední škole (pravda, výběrové) v první půlce devadesátek, tak to samé se o patnáct let později bralo na VŠ. Pravda, byli jsme dálkaři, takže na nás neměli takové požadavky jako na deňáky, ale i tak. Čekal jsem, že se dozvím něco víc, protože jsem se tehdy rozhodoval vrátit se z IT zpět k automatizaci, ale ono nic moc. Ale co, papír mám, což je podmínkou pro dobře placená místa v korporátech a pro získání novinek v oboru školu nepotřebuju.
Tak moji rodiče chodili v rámci výuky na gymplu dojit do kravína a šahat kravám do ánusu. To bylo na začátku 60. let. Dokonce mají doma i výučák ošetřovatele skotu.
JASAN 20.9.2021 v 9:58
To bylo v náplni výuky tříletých SVVŠ, nikoli gymnásií, která začala reálně fungovat na konce šedesátých let, vizte zmíněný zákon 168/1968 Sb.
Kravám se nešahalo do ánusu, ale do ochodu, tedy vulvy. Je to jen kousek vedle, ale v ánusu nožičky nenahmatáte, natož abyste uvázal provázky.
Tak SVVŠ předpokládám byl obdoubou gymplu dneska, takže srovnat se to podle mě dá, nicméně nevím co přesně tam v tom ánusu hledali, ale troufl bych si říct že moje matka coby později lékařka by si asi díry nepletla. O telení taky nikdy nepadlo ani slova, jenom prostě o tom jak strkali kravám ruku do řiti. Až jí uvidím tak se na to přeptám.
JASAN 20.9.2021 v 11:21
Pokud se zeptáte, dejte vědět, zajímalo by mě to, protože žiji v domnění, že diagnostiku prováděl snad i v těch šedesátkách spíš veterinář než ošetřovatel.
Čtu-li: „Proč tohle všechno, proboha, když už to stejně jednou zkrachovalo jak stánek s pískem na Sahaře?!“, jsem poněkud na rozpacích.
Autor patrně chyběl v hodinách vlastivědy či prvouky, takže neví, že na Saharu se písek skutečně dováží, a to dlouhodobě a s ochodním úspěchem.
Jistě, ve stáncích se neprodává, spíš ve stanech, jedná se o docela velké objmey.
Tak to je skutecne trestuhodna neznalost! Musel jsem byt zrovna nemocny, kdyz jsme v prvouce probirali „dovoz a prodej pisku na Sahare“. Velice se za tento nedostatek omlouvam. Ale vy mate patrne na mysli spise dovoz kvalitniho pisku do statu jako jsou SAE a spol., protoze jejich poustni pisek je na stavebni ucely nevhodny, nez ze by se musel pisek vozit na Saharu… Nevim, ani ve vlastivede nam o tomhle fakt nic nerikali.
Pohy 20.9.2021 v 8:37
Poprvé jsem se o vámi popisovaném problému dověděl, když spolužák navrhoval stavbu v Egyptě, který leží v jiném světadíle, než SAE.
Ve vlastivědě padla zmínka o nevhodnosti pouštního písku pro průmyslové účely, například úpravu pitné vody.
Je samozřejmé, že „vlastivědu“ i „prvouku“ jsem použil pro humorné odlehčení v souladu s vaším „stánkem s pískem“ a ještě to drze zvýraznil.
Možná je to tím, že jsem sice v hodinách literatury občas chyběl, ale látku si neprodleně dostudoval.
Pohy20.9.2021 v 9:02
Tak, kdyz je to takhle, mozna by mohl Honza Nedved slozit novou pisen „Stanky v pousti“, otextovat ji v arabstine a nabidnout ji nasim poustnim pratelum do radii, co myslite? A ted mi urcite vycinite, ze jsem chybel v hudebni vychove, nebot Stanky slozil Frantisek, pripadne me poinformujete, ze Honza se predevcirem zarekl, ze uz nikdy neslozi ani notu, coz prece vi kazde male dite a nebo si to urychlene dostuduje :-)
Ygorek má pravdu, pouštní písek je v podstatě jemný prach a pro stavební účely je jako kamenivo nepoužitelný, protože nedokáže plnit nosnou funkci. Je moc jemný a hladký. I štukatérský písek je hrubší.
Do pouště se stavební písek opravdu dováží.
Jiz jsem si dostudoval
Probíhá nicméně výzkum na že co s tím. Jak je hladkej, tak nefunguje jako pojivo, tak by se mohl dát nějak mechanicky nebo chemicky zdrsnit, teda esli budou zrnka eště i potom dost velký, pže je to místama fakt už skoro prach.
Jako výplnivo by se používat dát mohl, ne? Co tak třeba do nějakejch tvárnic?
Možná jo. Nicméně problém s výstavbou to nevyřeší. Leda bys to lepil lepidlem jako ytongy.
Behemot 20.9.2021 v 15.23
Písek v betonu jako pojivo nefunguje, pojivem je cement.
Písek je výplň.
obecně namelete-li poměrně cokoli přírodního anorganického inertního dostatečně najemno, chová se to více či méně zjevně či latentně hydraulicky a jako pojivo to funguje (tedy funguje tak nenavětralý povrch čerstvých lomových ploch který ve vodě navětrává a „lepí“). problém je, je-li sajrajt příliš jemný a nedá se dál drtit, potom je to naprosto inertní balast. ale i s tím se dá něco šikouného dělat, třeba se to dá přetřídit a znovu smíchat na kýženou křivku zrnitosti a přidávat zase téměř do čehokoli, živičnými směsi počínaje přes beton po zlepšování zemin pro lepší hutnění.
což tedy, žánop, rozhodně neznamená, že se halabala nabíraný písek v poušti hodí do betonu a že není (někdy) ekonomicky výhodnější dovézt písek třeba z labradoru nebo kýho čerta.
tedy jako pojivo ta čerstvá drť může samostatně fungovat tak někde v „kufru“ skladby vozovky, do betonu to může velmi významně uspořit dávku cementu, respektive při stejné dávce cementu na kubík dosáhnout lepších vlastností.
Lukas B.
Písek je sice anorganický, ale povrchy zdrn zpravidla čerstvé nejsou.
Do „normálního“ betonu je vhodný křemičitý písek, který je ve vodě poměrně stálý.
Vápencový písek se snad používá do spárovacích či těsnicích hmot, ale ve speciálních směsích se neorientuji a o omítkách nediskutujeme.
V poušti se halabala nasbíraný písek nalezne asi jen endemicky, vítr třídí zrna velmi přesně a v obrovských množstvích.
Zajímalo by mě, z jakých matečných hornin saharský písek pochází, zahraniční petrografii prakticky neznám, dostal jsem se jako vidlák přirozeně hlavně k informacím o pedologii některých lokalit.
Nepřesně sem se vyjádřil – musí to mít pojivový vlastnostni, a ty zřejmě hladký zrnka nemají. Dyž se to nepojí se zbytkem směsi, nebude to mít požadovaný vlastnosti pevnosti, ani v tahu, ani v tlaku.
Myslím, že špatná pojivost je ten zakopaný čert.
Jinak abysme se vyhli dalšímu matení pojmů – beton/malta jsou směs tvořená pojivem a plnivem (a vodou). Pojivo je cement a vápno a pojí částečky plniva, které tvoří kamenivo (písek, štěrk), případně další věci, většinou u speciálních betonů. Že školy mi utkvělo pazdeří, i když pochybuju, že se pazderobeton ještě někde vyrábí.
Plus se občas přidávaji další příměsi, třeba plastifikátory.
Pohy 20.9.2021 v 9:02
Omlouvám se, v naznačeném oboru diskutovat nemohu, abych nedopadl jako druhdy v jiném případě fotograf Vágner.
(Děkuji Š+G.)
Nevím, jací jsou vaši pouštní přátelé, já žádné takové nemám. Ředitel divize sice sídlí v Dubaji, ale přítel to rozhodně není.
Tak, kdyz je to takhle, mozna by mohl Honza Nedved slozit novou pisen „Stanky v pousti“, otextovat ji v arabstine a nabidnout ji nasim poustnim pratelum do radii, co myslite? A ted mi urcite vycinite, ze jsem chybel v hudebni vychove, nebot Stanky slozil Frantisek, pripadne me poinformujete, ze Honza se predevcirem zarekl, ze uz nikdy neslozi ani notu, coz prece vi kazde male dite a nebo si to urychlene dostuduje :-)
Je potřeba vychovat další generaci debilů. Už dnešní dvacátníci až třicátníci stojí někdy za to.
Staci, kdyz umi dojit k volebni urne s tim spravnym hlasem. A kdyz umi utracet. Vic se neocekava.
Absurdná téma.
Dnešní puberťáci (aj post-puberťáci) dobre vedia, že akékoľvek odborné predmety sú na hownou. Predsa elektroniku dovezú drony, žrádlo dodá Tesco v neobmedzenom množstve, a elektriky je v zásuvke nekonečno. Stačí naučiť všetkých surfovať po webe a objednávať si čokoľvek z internetových obchodov.
A tie fabriky, ktoré vymysleli komouši pre robotnícku triedu – proste všetky zrušiť.
A prachy ???? Tie predsa vyrobí ECB podľa potreby.