Poslyšte další kapitolu z učebnice zmrdologie.
Ačkoli se nepovažuji za skalního zmrdobijce, přece jenom bych se pokusil vnést trochu meditativního pohledu do světa zmrdů, do principů podle kterých zmrdi uvažují tak, jak to vidím já. Doufám, že to bude alespoň malá pomůcka pro slušné lidi, kterak se vyhnout nástrahám světa zmrdů a rovněž doufám že se mi podaří popsat jeden ze symptomů, na jejichž základě lze provádět kognitivní zmrdozpyt, což může mít pro slušné lidi užitek ryze praktický. Princip, který se pokusím popsat, se nazývá bipolární zmrdismus.
Fenomén bipolárního zmrdismu vyplývá z toho, jak se zmrdi staví ke společenským problémům. Zatímco normální lidi problémy tíží a snaží se je tudíž efektivně a prakticky vyřešit, zmrd nemá zájem na řešení, nýbrž využije společenský problém ve svůj prospěch a má zájem na jeho další eskalaci, což nakonec vyústí v celkovou destrukci a zmar. Souvisí to s tím, že prioritou normálních lidí je řešení vlastních problémů a když jsou hotovi, pak pomáhat v řešení problémů svým blízkým, zatímco prioritou zmrdů je z vlastních problémů udělat problém cizí a z problémů lidí, kteří jsou jim zcela cizí, pak dělat „problém“ vlastní. Když se tedy objeví problém a zmrdi vycítí, že by z něj mohli mít užitek, začnou se statisticky seskupovat na obou stranách sporu. Koncentrace zmrdů na jednotlivých stranách sporu je přímo úměrná potenciálnímu užitku, který z eskalace sporu na té které straně může zmrd mít – tedy u většiny problémů je koncentrace zmrdů na obou sporných stranách sporu paritní. K vysvětlení celé záležitosti kolem bipolárního zmrdismu je třeba uvést pár příkladů:
1. Spory kolem evropské integrace. Na jedné straně stojí zastánci EU, na druhé straně její odpůrci. Pro pořádek jim říkejme Eurozmrdi a Skeptozmrdi. Eurozmrdi nám líčí Evropskou Unii jako ráj za zemi, kde pečení holubi lítají rovnou do huby a kde ruka evropského úředníka rozdává všem potřebným štědré dotace podobně jako v biblickém příběhu o Ježíši Kristu, který kdysi v Káni Galilejské proměnil vodu ve víno, v EU se prý z chudých stanou rázem bohatí, z chromých zdraví, z blbých budou géniové a jalové krávy začnou rodit telata. Proti nim bojují Skeptozmrdi, kteří všude dští oheň a síru, když tvrdí, že se v té EU prý rozpustíme jako kostka cukru, jak nás Evropští úředníci budou buzerovat a ovládat, že ztratíme národní identitu, že prý budeme v otroctví, v době temna, kdy straší, kterak nás rudý pes zblajzne k snídani jako třetí chod hned za Velkou Británií a Rakouskem. Z toho hrozného marasmu se prý už nevyhrabeme. Chytrý člověk okamžitě ví, odkud vítr vane. Eurozmrdi si dělají laskominy na peníze ze strukturálních evropských fondů – pochopitelně oni sami nebudou ti, kteří budou dělat nějaké projekty, které by pomohly lidem a mít z toho oprávněný profit. Eurozmrdy zajímá, aby byli v komisích, které budou ty prachy rozdělovat, protože to je pěkné teplé místečko, odkud si budou v klidu přikrádat na úplatcích. Chcete dotaci z evropského fondu? Dostaneme pět procent. To bude chechtáků! Od Eurozmrdů nelze očekávat nic pozitivního. Pokud budou u moci, peníze potečou od zmrdů, zase jen ke zmrdům a celkový efekt bude nula – tedy ne tak úplně nula, zůstane nám po nich kýbl sraček. A o co jde Skeptozmrdům? Ti už svoje peníze mají od ekonomické elity tohoto státu, za kterou mají tu čest hovořit a která je platí. Co je tak žere? Myslíte, že jim altruisticky jde o dobro občanů? Ani v nejmenším. Jde jim především o profit lidí, kteří je platí, a tím i o profit svůj vlastní. Lidé, kteří je platí, těží ze zdejší bordelokracie, mizivé dostupnosti práva, nevýkonnosti soudní moci a z administrativních bariér. Jde jim o to zachovat poměry dobře známé z Klondiku let devadesátých. Nejde jim o socialistické manýry eurokratů, ty jsou jim šum a fuk, nýbrž si chtějí udržet svoje malé ghetto, ve které se tak snadno poroučí. Nemůžou potřebovat evropskou konkurenci, která je roznese na kopytech. Nemůžou potřebovat, aby jim lépe se chovající a lépe platící zaměstnavatelé ze zahraničí odvedly nejschopnější zaměstnance, aby si lidi kupovali levnější a kvalitnější výrobky. Kdepak! Co si myslíte, že vám zbude, když necháte vládnout Skeptozmrdy? No přece kýbl sraček. Víte, co je v euroústavě? Řekla Vám snad některá ze stran zcela srozumitelně, co je to za dokument, co obsahuje a které pasáže přesně se jim nezamlouvají a proč, nebo které pasáže jsou dobré a proč? V žádném případě. Obě skupiny zmrdů a jejich armády hulibrků budující si image zachránců tohoto národa Vás informovat nebudou, zato Vám ochotně a rádi řeknou, resp. poručí, co máte dělat, co si máte myslet a jak máte hlasovat. Hlavně se ale proboha na nic neptejte, nebo budete označeni za nepřítele Spojených států evropských nebo za rudého komunistu, co chce vybudovat druhý Sovětský svaz.
2. Politická korektnost. Spory plné „politické korektnosti“ se točí zejména kolem ochrany práv menšin. Každý slušný člověk ví, že všichni lidé mají ve společnosti a před Bohem stejná práva, s čímž se pochopitelně váže i to, že mají stejné povinnosti. Jsou ale mezi námi lidé, kteří si myslí, že to tak není. Že zatímco oni – ač třeba vychodili 7 tříd – jsou rasa nadřazená, zatímco my ostatní, „neárijci“, jim musíme sloužit. Čechy Čechům, svůj k svému. Tento princip se neuplatňuje jenom vzhledem k příslušnosti k rase, ale třeba i k místě bydliště nebo vzhledem k příslušnosti ke společenské vrstvě – tyto případy jsou dokonce daleko častější. Říkejme jim třeba nacističtí zmrdi. Nenechme se mýlit, nacističtí zmrdi nejsou jen ti, co vyřvávají po náměstích slaboduchá hesla. Je to i spousta zdánlivě „normálních“ lidí, které na první pohled považujete za slušné, lidi se slušným vzděláním a slušnou společenskou pozicí. Když se jich ale zeptáte, dostanete odpověď jako z Mein Kampfu. Na druhé straně barikády je skupina zmrdů, která se při chování k menšinám staví do role jejich ochránce – říkejme jim třeba Etnozmrdi. U nacistických zmrdů je situace jasná: jde o slaboduché sráče bez jakékoli individuality, kteří ke svému životu potřebují vědět, že jejich ubohá existence má větší cenu než existence příslušníka jakéhokoli jiného etnika. A protože jejich společenská užitečnost je většinou téměř nulová, potřebují se sdružovat, navzájem plácat po zádech, protože kdo neskáče, není Sparťan. Oni ty cikány, na které tak nadávají a které příležitostně terorizují, ke svému životu potřebují. Bez nich by jejich život ztratil jakýkoli reálný smysl. Možná si myslíte, že jde o společensky okrajový jev, ale podle policejních statistik v Brně bylo prý napadeno těmito sráči asi 40% romského etnika. To je dost úděsné číslo. Na druhé straně barikády se Etnozmrdi dožadují politické korektnosti. Co je podle jejich názoru politická korektnost? Politická korektnost je podle Etnozmrdů to, abychom jako příslušníci majority pochopili, že když se partička trestně nepostižitelných loupeživých cikánských teenagerů dopustí v Brně na Cejlu loupežného přepadení, tak že to není zločin, nýbrž výraz svobodomyslného odporu romského etnika proti bílým utlačovatelům. Kdo je ten utlačovatel? No přece ta těhotná ženská, kterou zkopali pro dvě stovky co měla v peněžence. A že ty zločince někdo potrestá? „No pani, kde to žijete, my to těm jejich fotrům přece nedokážem, že je za oknem svého bytu pozorujou a ponoukaj k dalším přepadením. Na to zme krátký.“ Politická korektnost vyžaduje, aby příslušníci majority uvěřili, že když je nějaký cikán líný jako prase a nechce dělat, když zneužívá sociální systém, na kterém je se svojí desetičlennou rodinou a dvěma nemanželskými dětmi závislý, že je to jenom výrazem etnické odlišnosti, který je třeba respektovat a hlavně financovat. O co jde Etnozmrdům? Aby mohli svůj úkol zvládnout, potřebují samozvaní ochránci práv menšin peníze. Od koho? No přece od Vás, normálních občanů, protože Vy jste ti, co to všechno zavinili, co jste permanentně vinni chudobou Rómů počínaje a epidemií AIDS v zemích subsaharské Afriky konče. A vy plaťte – zmrdům samozřejmě, protože oni jsou jediní, co to myslí upřímně. Ptáte se, jestli se někomu z těch zmrdů za ty roky podařilo za ty prachy zlepšit situaci rómského etnika? Nikoli, to není smyslem jejich existence, chtějí na Vás jenom parazitovat. Politická korektnost je něco úplně jiného. Není to o ignorování a úmyslném zkreslování reality. Jak už název napovídá – „correctness“ = správnost, čili jde o to prezentovat v politice věci v souladu s realitou. To však zmrdům nevyhovuje, ti potřebují mlžit a mít se dobře za vaše peníze. Je pravda, že romské etnikum je v nevýhodě, je terčem rasistických útoků, obtížně shání práci. Ale je také smutnou pravdou, že mezi Rómy bují kriminalita, že oni sami mnohdy zapadají do stereotypu, kdy si o sociální a společenské vyloučení přímo říkají – a že je to mnohdy věc jejich vlastní svobodné volby. Celá eskapáda kolem „politicky korektního“ řešení romské otázky škodí především slušným Rómům, kteří chtějí pracovat a žít s ostatními lidmi v míru. Ti jsou primárními oběťmi. Koho? Přece nacistických zmrdů a Etnozmrdů.
3. Problémy s ekologií. Na jedné straně ekozmrdi na druhé straně zmrdi průmysloví. Industriální zmrd, který má silné lobby v každé vládě, má pocit, že celá zeměkoule patří jemu a že užitečnost každého přírodního koutu se měří jenom ziskem pro jeho peněženku. Jsou potřeba lesy? Na co, na hovno, dřevo vykácet a prodat. Jsou potřeba čisté řeky? Na co, vybetonovat, postavit kaskádu přehrad a na břehu postavit chemičku. Ještě budete prstíčkem hrabat, když Vám dá chemička práci. Soukromý vlastnictví a ekonomický profit, to je nejdůležitější. Je potřeba čističky odpadních vod? Na co, je to na hovno, já mám svoji chatu proti proudu od vesnice tak ať si lidi serou do potoka, nejsou přece peníze. Drancování přírodních zdrojů a znečišťování přírody se valnou měrou podepisuje na našem zdravotním stavu. Je oprávněné podezření, že průmyslové emise jsou odpovědné za zvýšenou incidenci některých nádorových onemocnění, že se podepisuje na reprodukční schopnosti celého lidstva. V severních Čechách dostávali lidi tzv. „pohřebné“, tedy poplatek spojený s výskytem většího zdravotního rizika spojeného s pobytem severočeské hnědouhelné pánvi. Dodnes je tam prý signifikantně vyšší procento asthmatiků. Kdysi se tomuto koutu světa říkalo zahrada Čech. Brněnská přehrada byl kdysi docela atraktivní turistický region. Dnes je koupání v Brněnské přehradě od začátku července jenom pro silné povahy, jelikož díky vysoké koncentraci splašků dochází každoročně k přemnožení sinic. Ceny rekreačních nemovitostí kolem Brněnské přehrady jsou velmi nízké, můžete tam koupit chatu i za sto tisíc. Kdyby šlo v takové chatě trávit léto, spát tam s rodinou koupat se v čisté vodě a na břehu opékat buřty, neváhám za tu cenu ani minutu. Ale vzhledem k tomu, že se přehrada každé léto, kdy je vlastnictví takové nemovitosti atraktivní, promění v zelenou stoku? Těžko si představit horší investici. Pověřil snad někdo průmyslové zmrdy, aby zaneřádili přírodu okolo nás? Hlasovali byste pro to ve volbách? Hlasovali byste pro to, aby průmysloví zmrdi čerpali peníze (za patřičný úplatek státním úředníkům samozřejmě) na státní zakázku na nějakou lumpárnu, která nakonec zničí prostředí, ve kterém žijete? Těžko. Na druhé straně spektra jsou ekozmrdi. Ekozmrdi si vyberou nějaký minoritní problém, na kterém si budují image. Kromě budování image také pochopitelně tahají peníze z lidí – buď formou státní dotace na činnost nebo přímým tlakem na občany, které straší apokalyptickým obrazem světa bez jejich blahodárného působení. Ekozmrdi si nevybírají taková ta normální témata, jako třeba že by občanům nějakého sídliště pomohly od provozu, co je ve dne v noci terorizuje hlukem, potřebují se „udělat“ na něčem větším. A tak se terčem ekozmrdů stává jaderná energetika, ačkoli je jasné, že ekologická rizika jsou při dodržování předpisů minimální a že jaderná energie je ze všech alternativ, které máme, ekologicky nejčistší. Až bude k dispozici průmyslově využitelná technologie řízené termonukleární reakce, začnou ekozmrdi jistě demonstrovat kolem takových zařízení a úložiště jaderného odpadu jim najednou budou fuk. Ekozmrdi se někdy spojí do aliance s průmyslovými zmrdy, to například tehdy, když je krajinu potřeba zaneřádit větrnými elektrárnami, které sice kvůli nevhodným klimatickým podmínkám 90% svého provozního času nefungují a jejich příspěvek do energetické sítě je zanedbatelný, ale to je jedno. Ekozmrdi bodují, protože se jim podařilo zřídit „obnovitelný zdroj energie“, zatímco průmyslovým zmrdům se podařilo získat další státní zakázku, prostavět další miliardy a zničit další kout přírody. Skvěle vymyšleno.
Podobnými příklady bipolárního zmrdismu bychom mohli pokračovat donekonečna. Někdy mám pocit, že problémy se řeší zásadně způsobem zmrdů – totiž že se vše nechává volně eskalovat pod dohledem bipolárních zmrdů, zatímco zmrdi se silnými řečmi na problémech parazitují. Vznikají úřady pro kontrolu čehokoliv a úřady druhého stupně kontrolující úřady stupně prvního. Vznikají zájmové organizace zmrdů, které Vám garantují, že jenom, co je zvolíte, ty všechny úřady zruší, což je pochopitelně jenom zbožné přání, protože když byli u moci, neredukovali úřednictvo ani o procento.. Žere to peníze bez jakéhokoli viditelného výstupu, zaměstnávají se zástupy nepotřebných lidí, vymýšlení se předpisy, ve kterých se nevyzná ani prase, které je vytvořilo, protože je vytvořilo pouze za jediným účelem. Zakrýt to, že bipolární strategie nemá za cíl problém řešit, nýbrž na něm parazitovat. Podobný styl se odráží v normální společnosti. O problémech se nediskutuje nýbrž jenom angažovaně pindá, racionalita a rozumný kompromis se vytrácejí. Slušní lidé jsou rozděleni, nabízí se jim pouze rázné, zdánlivě jednoduché a krajní řešení, takže se nakonec připojí na jednu či druhou stranu barikády. O řešení se nediskutuje, protože jenom zmrdi vědí, co je pro ostatní nejlepší. Zmrdi už neargumetují věcně, jako argumet považují například to, že někdo o sobě prohlašuje, že „vždy mluvil jasně a stejnou řečí“. Co mluvil, ptám se? To je dobré, když budu tvrdit nesmysl dostatečně dlouho, stane se realitou – jako kdybych slyšel Josepha Goebbelse. A lidé jim na to skočí. Člověk je vtažen do zmrdích tanečků aniž si to uvědomuje, stává se pouze loutkou zmrdů v jejich manipulativní hře. Stačí chvilka nepozornosti a je to. Setkáváte se se společenskými problémy, kde dochází k postupné polarizaci společnosti a řešení je v nedohlednu? Věřte, že o řešení problému se starají zmrdi. Problém, který Vás v minulosti nezajímal, se náhle stane Vaším problémem, historie nabízí celou řadu příkladů, kterak věc dospěla tak daleko, až proti sobě v reálných frontových liniích stáli lidé, kteří si předtím nic zlého neudělali a kteří by za jiných okolností spolu v hospodě u piva dobře pokecali. Lidé, kteří měli úplně stejné problémy, za kterými stáli pouze zmrdi. Zmrdi, kteří to vše způsobili, tam s nimi pochopitelně nestáli, nýbrž se hřáli hezky v teple a užívali si zaslouženého ekonomického profitu.
Bipolární zmrdismus do jisté míry připomíná bipolární afektivní psychózu (starší název je maniodepresivita). Když jsme se o této poruše v psychiatrii učili, měl jsem dojem, že nejde o jednu nemoc ale o dvě – manický a depresivní syndrom. Nemohl jsem pochopit, jak je možné, že se u jednoho pacienta vyskytují cyklické stavy nekontrolovatelné euforie i deprese, jak to ten člověk může takto prožívat, co ho vede k tomu, aby ze dne na den změnil náladu, když se jeho životní realita nezměnila. Bipolární afektivní psychóza ale existuje a je výbornou analogií pro onemocnění celé naší společnosti, totiž pro plíživý bipolární zmrdismus. Je to velmi účinná strategie ovládnutí – ať tak či onak Vás do spárů dostanou zmrdi. Slušný člověk by měl uznávat pouze jedinou barikádu a to barikádu mezi slušnými lidmi a zmrdy, měl by zmrdy ignorovat a nepřipouštět si je k tělu a na vše pohlížet se zdravou skepsí. Neexistují dobré a špatné názory. Existují jenom správná a nesprávná řešení. To správné se pozná tak, že vede ke kýženému cíli.
(10x známkováno, průměr: 2,60 z 5)