On je trochu problém v tom, ze klesá technická vzdělanost lidstva. Tedy lidstva v tzv. vyspělých státech, zejména v Evropě. Naše děti nemilují matiku, fyziku a chemii, ale ještě tak společenské vědy, čímž se myslí cokoliv, co se dá okecat, zato sebevědomí mají na rozdávání.
Výsledek je zřejmy – cíle a záměry se míjí nejen s realitou, ale většinou i s fyzikou a technickými možnostmi. Klasickým příkladem je názor současných technických nevzdělanců řídicích pražský magistrát, že nabíjení elektromobilů vyřeší na každou lampu pověšený wallbox, když už tam ta elektrika je.
podotek
A opravdu si to myslí, nebo jenom něco takového říkají?
bubik
Tak do hlavy jim vidět není. Ale myslím, že člověk s technickým myšlením by se styděl takovéhle hlouposti vůbec vyslovit. Ale o tom, že šikovnost a technická inteligence upadá, netřeba pochybovat – vidím to denně na stavbách, kde se pohybuji – co jsou mladí řemeslníci schopni vymyslet, to rozum nebere
pzkudk
To je imho jiný problém. Když se před padesáti lety trubka svařila, tak byla svařená a nebylo co řešit, to zvládnul středně tupý instalatér po půlročním kursu mávání autogenem. Teď je na trhu deset systémů, v jednom se pájí, v druhém se dávají zářezné kroužky tak a v třetím obráceně, další se těsní přes o-kroužky, které jsou na teplou vodu jiné a na plyn zase jiné, … Už jsem viděl instalatéra, který uměl krásně svařovat, ale v tomhle tak zoufale plaval, spojoval co se nedalo, ventily dával obráceně protože nechápal k čemu jsou, nakonec se to muselo všechno vyházet a udělat znova. Středně tupý instalatér si neškrtne a co s ním? Tak půjde dělat na úřad, no :-)
Sysop
Nojo, ale pak nam na trhu chybi instalater.
pzkudk
No právě :-) 2/3 obyvatelstva jsou z instalatérství předem vyloučeny, protože nejsou schopny pochopit jak správně nastavit čtyřokruhový rozdělovač s parafinovými ventily do podlahovky a ta zbylá třetina se na to vykašle, protože si jinde vydělá víc :-)
Sysop
Kuriozni je, ze za minule totality jsem hltal ABC, Modelare, VTM, AmAro,… abych si byl schopen furu veci udelat doma sam, protoze fura veci, vcetne fuskare, nebyla xehnani.
V soucasne totalite nejen, ze nesezeneme uz ani delnika legalne, my uz ani nesezeneme ty HowToDo casopisy, protoze jejich obsah je uz jen reklama na nakup hotovych produktu.
pzkudk
Nj, možná, že nezahyneme na globální oteplení (nebo dobu ledovou, nevím co právě platí) ale na složitost věcí :-)
Casopisy zdechly na ubyte, anzto se vsechny howtos prestehovaly na youtube.
MS
+1, tu sa podpisem.
Kto vladne anglictinou (a niekedy staci len pozerat), ma k dispozicii TAKE mnozstvo materialu ze moze zvysok zivota stravit ucenim sa novych veci a odkukavanim novych postupov. YT a DIY sekcia redditu je na toto uplna zlata bana. Kodenie, elektronika a pod. ani nehovorim.
Oproti casopisom maju internetove zdroje nepopisatelnu vyhodu vo feedbacku – casto staci preletiet komentare a clovek sa dostane k radovo zaujimavejsim veciam (alebo naopak, zisti ake sprostosti spachal tvoritel videa/albumu, vid DiWHY na reddite).
Oproti textu má video v jednom z padesáti případů obrovskou výhodu, ve zbylých 49 právě naopak, protože akorát nějaký idiot do kamery říká to, co kdyby napsal, četlo by se to mnohem rychleji a lépe, šlo by to indexovat, šlo by v tom vyhledávat, šlo by snadno přeskočit vatu a soustředit se na to důležité, atd. atd. atd.
To je jeden z důvodů, proč považuji YT za velké zlo.
Druhý je, že patří Gúglu.
MS
To je velmi dobra pripomienka, nemozem nesuhlasit.
Ked ide len o inspiraciu alebo konkretny navod povedzme pri zvarani (uhol, posun, prudy, kmitanie), alebo vyrabani niecoho z uhlovodikovej peny, video pride vhod. Casto nahraditelne len blbym gifkom na zaciatku threadu.
Sledovat narcisa s pisklavym hlasom, ako sa 45 minut snazi popisat proces vyroby diodoveho spektraku aby mu na zosilnovaci mohlo nieco blikat je bolestive, o tom ziadna. A v momente, ako je dlzka videa podozrivo tesne nad 10 min, ci v nom padnu slova „like and subscribe“, je jasne ze bude o hovne a kanal je vhodne dat do blacklistu.
servisdok
V tomto souhlasím s ocs. YT je obrovské zlo. Co víc – děcka okolo 10 roků už lítají s kamerami, foťáky a naprosto vážně Vám tvrdí, že po vychození nějaké nutné, otravné školy se budou určitě živit jako youtubeři. Neboť ti jsou vyřehtaní, jsou v pohodě a mají z reklamy prachů jako šlupek – jo, tohle dneska už běžně ví desetiletý děcka, co by měly správně lítat s mičudou po venku. Místo toho sedí u tabletu a hltají exhibice dětských youtuberů, kterým to takhle pěkně zařídili jejich zmrdský rodiče.
95% celého obsahu YT je zcela postradatelný, někdy i hodně škodlivý balast. Pochopitelně narvaný reklamou odshora dolů – dyť na ní to celé stojí i padá.
Google má většinu z nás tak perfektně podchycenou, že to momentálně líp ani nejde. Jediný, co se momentálně dá dělat, je neusnadňovat mu to. Osolit ho, nebo ho obejít prakticky už není jak, je to všude rozlezlý jako mor a žáci ZŠ se bez Googlu ani neuprdnou.
Já pamatuju internet v jeho začátcích, kdy byl ještě Google nesmělou konkurencí tehdy úspěšnějšímu Yahoo a kdy na svinstva typu YT a sociálních sítí nešlo ani pomyslet.
Žil jsem bez toho tehdy a žiju v pohodě i dnes, co se týče mě samotného.
Druhá věc je, pokud mě do používání podobných sraček a aplikací s nimi spojených, začne tlačit zaměstnavatel. Protože je tam mladej a dynamickej menežment.
Co umí sice úplný hovno, ale má na ten flek papírovou školu a úplně na všechno má v mobilu apku. Snad i na vysrání.
Stran vyhledávání, v začátcích byl hlavně Webcrawler :) Dneska je DuckDuckGo.
Stran videa, většinou není zapotřebí; pravděpodobnost, že v těch haldách hnoje člověk narazí na perlu je sice nenulová, ale tak malá, že nemá vůbec smysl tím prosíváním ztrácet čas.
Gúgl prostě nebrat. Dají se vypnout i ty jeho debilní pluginy, co je mají všichni pitomci ve svých stránkách; umí to např. Ghostery. Vřele doporučuji.
Lojza
Ze jdu okolo…na YT je VELMI mnoho velmi zajimavych veci. Napriklad ja za posledni mesice videl desitky hodin zaznamu prednaset z ruznych VS (predevsim koukam na matematickou analyze a takove veci), pripadne prednasky z Brnenske hvezdarny a planetaria…
A podobne a podobne :-)
No, já mnohé ty přednášky absolvoval osobně ještě u Johna a podobných, a i tehdy a tam bylo asi lepší si přečíst v klidu večer skripta, resp. Jarníka.
Lojza
Ja mam strasne rad takove ty „popularne-naucne“ prednasky, kdy to prednasi nekdo, kdo to umi vysvelti I uplnemu laikovi tak, ze to docela pochopi, alespon zaklady.
MS
@Lojza
Ja by som upozornil na BadObsessionMotorsport, ktori uz niekolko rokov modifikuju stare Austin Mini pomocou motora a 4×4 naprav z Celicy, bez zmeny vonkajsich rozmerov. Momentalne v stadiu lakovania, pani robia krasnu pracu, radost sa pozriet, britska anglictina (US nezvladam).
Zlate ruky (a skvele spracovane videa) ma aj Clickspring, ktory vyraba Antikytheru – staru (~70 BC) astronomicku mechanicku „kalkulacku“ podla ciastocne zachovaneho originalnu naskenovaneho rontgenom. Pripadne krasne mechanicke stolove hodiny.
semancko
Je zaujimave, ako sa ludia vyskytujuci sa na nejakom fore zhodnu na vybere naucneho materialu na YT.
P.S. No, a stran zaměstnavatele — od roku 1781 už neexistuje naprosto žádný důvod, proč pracovat pro někoho, kdo nabízí takové podmínky, jež mi nevyhovují.
Nikdo jim nebrání dál svařovat trubky, dělat závity nebo pájet. Pokud něco neumí, mají říct, že toto neumí, že udělají todle a na tamto si musí sehnat někoho jinýho, takhle jednoduchý to je. Mimo to, instalatér nedělá podlahová topení, to dělá topenář.
Ale to je jedno s druhým, kdo umí svářet kovy, tak pájet už umí za chvilinku, svářet plast je za chvílu, atd. A výrobci nabízí jedno školení za druhým, aby s tím lidi naučili a měli to komu prodávat. Tak prostě začnu někde a postupně si zvyšuju kvalifikaci, to je takovej problém? Já si holt příště taky zajdu na školení metaliky i té vyprcané optiky, protože po zkušenostech s voprasenou metalikou holt každej druhej už chce dělat páteř v optice, i když dobrá metalika (kterou zajistí to školení a hlavně certifikace) zvládá v klidu 10 Gb a během pár let dá 40 Gb/s.
Sysop
Jasne. Jenze to ma jednu zasadni chybu: TY CHCES.
A ona je rec o tom, ze mladez NECHCE. Hele, v tomhle jsme zapad dohnali. Je fuk, jestli pubos z Ceska, nebo Germanie, lini je to jako vsi vsechno. Zapnout mozek boli a ruce jsou jen na honeni displeje. K tomu mammahotel a nestesti je hotovo.
Zatimco za nas mladez koukala, jak to v uceni vojebat, ale prece jen aspon tu madurydu nejak udelat, tak dneska serou uplne na vsechno a pak na posledni chvili si nekd neco koupi, nebo proste prolezou, protoze kdyby nekde prosaklo, ze na dane skole jsou zkousky narocny, tak tam nikdo nepujde a chudaci ucitele by houpali nohama.
A do toho pak prijde nejakej kripl s napadem, ze sem natahame nejaky netahla z vychodu a ty to spasi. I ti Ukri nejsou blbi a nehodlaji zit v nuzote celej zivot. az se dohrabou na nasi uroven (otazka dvou generaci max), budou delat uplne stejny hovno, jako delali doma pred odchodem. Takze se prooser s doochodovym systemem jen shiftne o par desitek let dopredu. Ja chapu, ze soucasne garniture to staci, ale vnoucat je mi uz ted lito.
bubik
Před par lety jsem měl dlouhej hospodskej rozhovor s mistrem z elektroučňáku. Brečel jak želva, že se na to asi vykašle, protože se neustale snižuje kvalita učňů a jeho to už nebaví. Dodnes si pamatuji jeho slova, že z 15 kluků, které má v posledním ročníku, se pro samostatnou práci budou hodit dva. Ale všichni pry rozhodnutím ředitele učňaku musí závěrečné zkoušky složit.
Sysop
Mluvil jsem na nasi strelnici s kamaradem, zednik, vyucenej, ma partu, delaji na zivnostak kdeco, povetsinou omitky a fasady. Je zasekanej na pul roku dopredu. Je mu pade a sam rikal, ze o praci nema nouzi, protoze mladi umej hovno druhy se chtej naucit. Mlady porad cekaj, ze teda uz uz prijdou ty easy miliony, ale pritom on jako zednik vydela pade cista ruka mesicne, dela na cerstvym vzduchu, za ty roky uz nakoupil fury mechanizace, takze se mu dela dobre a o praci rozhodne nouzi nema. Pritom mladi akorat brecej, ze „prace neni“. Prace je, vali se vsude. Jen je potreba ohnout hrbet a zvednout ji, jako to bylo odjakziva. Lidi vzdycky byly liny, o tom zadna, ale proste meli k praci aspon uctu a vedeli, ze proste prachy bez prace nejsou.
Dneska lidi podlehnou fikci, ze prachy se budou sypat samy. Staci bejt hen ten jutubr a ses ve vate, voe. Nejaka vize, co dotycnej chce ale delat treba za deset let, az fenomen YT pujde srat, to absolutne netusi, protoze vlastne lautr nic neumi.
shane
To ale dělá na sebe nebo to honí hodinama. Zrovna zedničina je poměrně blbá práce co se pracovních podmínek týče. A furt někde rajzovat, v létě v zimě venku a ještě je to tam furt samej Ukrajinec co je to samý ochotnej udělat za míň peněz.
Co se týče youtuberů, tak streamovaný videa rozhdoně zánik nečeká, spíš to poroste a zas taková prdel to neni, bejt úspěšnej youtuber. Musíš bejt rozenej showman, mít nápady, umět je podat, dokázat vytipovat a oslovit cílovou skupinu a ještě musíš jakžtakž zvládat technický věci okolo toho videa, alespoň do doby než budeš dostatečně slavnej aby sis na to moh někoho najmout. Pokud neděláš videa a jenom cpeš cpeš fotky na instagram tak je to pochopitelně jednodušší, ale i tak se musíš naučit editovat a dělat ty fotky.
shane
btw, mám stavební učňáks maturitou a i když jsem to nikdy naostro nedělal, tak na řízený praxi jsem toho zažil dost na to, abych věděl, že se tou pakárnou hodlám živit jen v případě krajní nouze. A to jinak proti řemeslu jako takovýmu nic nemám. Ale zedničina je mimořádně špinavá pakárna v mizernejch podmínkách co může dělat každej zaučenec.
Sysop
Tak ona asi jina vec je byt zednikem na Sumave. Ten kamos sice maka, ale je dusevne v pohode.
Ja nerikam, ze je snadny tocit nejaky sracky pro YT. Ba naopak, to si totiz mysli fura pubescentu a proto tam davaji uplne vsechno, snad i to, ja se jdou vysrat a pak dychtive cekaji na lajky. Vubec jim nedochazi, ze to fakt chce napad a hlavne – zivit se necim, do ceho se sere kazdej, neni uplne dobrej napad.
shane
Tak pubescenti si myslej ledacos. Nebyli jsme jiní. Ale zrovna youtuberina je oblast kde se velmi rychle pozna jestli na to člověk ma nebo ne.
S delnickejma profesema je ta potiz, ze aby si clovek vydelal slusny penize musí bud umet neco co ostatni ne*, nebo to honit hodinama nebo delat sam na sebe. Zamestnanci tam furt maj platy dost mizerny, protoze se to zkurvilo uz v devadesatkach kdy byly haldy nezamestnanejch fachmanu z krachlejch fabrik co byli ochotný delat pomalu za polivku a pak to kurvej gastarbeitri. No a zakaznici by samozrejme radsi platili par svestek a kdyz si instalater rekne o čtyři kila za hodinu, tak rvou ze je to zlodej.
*kamarád je lezec, dela vyskovy prace a je tezce za vodou. Otazka ovsem je, jak dlouho mu vydrzi fyzicka.
Není, už ani UKčka nejsou, resp. je honí přes ty agentůry, kdy voni si nevydělají tolik a přesto sou dražší. Tudle řikala babča jak v blbým Brně sousedi někde vedle dělali přístavbu svépomocí, bylo to tak na piču, že museli část ubourat a nakonec teda když se konečně našel zedník – přes známý – za 350 na hodinu a jeho zedník-přípomocník 250. Takže jenom 600 za hodinu ve dvou a bůhví kolik toho běžným zednickým tempem stihnou.
Kamarád mě tudle tahal na brigádu, že potřebuje aspoň jednoho člověka, co dokáže něco zapojit a nezabít u toho sebe nebo nevypálit půl baráku, a že jim hoří termín, že mi domluvil super 180 na hodinu (což je akorát na piču, ale aspoň že k tomu dodají nějaký školení nebo tak a že má vlastní CCSku). No, včera se tam byl vochomejtat nějakej Andrej z východu, co prej taky všechno umí, úplně super odporník, je IT, ET, zedník, sádrokartonář, elektrikář, bláblá. Nakonec z něj vypadlo, že se hlavně motal kolem kompů, teď skládá henty robocopy zmrďárny za litr kus, elektrikář je asi takovej, že dyž dělal stavebního připomahače, tak do toho někde fušoval, a padesátku má slíbenou vod nějakýho školitela z Kladna, dyž mu udělá koupelnu. Vo tom že na to potřebuje mít adekvátní vzdělání, jinak nelze, mu asi nikdo neřekl.
Takže týpek ve výsledku umí všechno (na hovno :D), ale na firmě se jim rozzářily vočička jak z něj neudělají za dva tejdny div stavbyvedoucího za pár šušňů. Přitom po včerejší tahačce z něj samotnýho vypadlo, že pokud nedají jo zajímavej bakšiš, tak se na takovou práci vysere, protože tááámdle má rozdělanejch padesát mašin kde za každou skládačku dostane litr, jenom teď to stojí na stavbě, takže si na pár tejdnů nebo taky dva měsíce vodskočí. No tak sem se vodpoledne zasmál a uvidíme, jak rychle budou volat, že mám dojít a honem jim zapojit to osvětlení, že tam nikoho nemají a potřebují předat vchod za půl míče…
MS
@Behemot: „Vo tom že na to potřebuje mít adekvátní vzdělání, jinak nelze, mu asi nikdo neřekl.“
Kurva s tymto som narazil ja a to tak, ze ma z toho ide rozdrapit. Utrpel som IT vzdelanie, navrhujem a vyrabam elektroniku asi od 15r, poslednych 6r robim priemyselnu automatizaciu. Clovek si pomysli, ze by sa sam mohol zlegalizovat, nerobit stroje cez sprostredkovatela a davat na to vlastne meno. Po dlhom hladani sa ukazalo, ze nieco ako „kurz“ existuje, ale clovek tam zabije tolko casu, ze to si rovno mozem strelit dalsiu vysoku. Plus nasledna povinna prax pod niekym atd atd atd.
No a potom clovek nahodou nieco robi a popritom opravuje tie prasaciny po tzv. „elektrikaroch“, ci uz 21 rocnych vyucenych stenatach, alebo 40-50 rocnych, ktori by uz mali volaco vediet. A ono hovno.
Nevím co u vás, tady žádný kurzy neexistujou. Cesta nejmenšího odporu je jít si odsedět jednou týdně 4 hodiny na dálku po dobu dvou let.
Praxe je to nejmenší, tam už běžně funguje, že každej napíše cokoli, školitelé jsou od toho, aby proškolili a vydali papír (ne aby nedejbože někoho vyhodili, protože to neumí), takže týpci co si po 15 letech vzpomenou, že někde v šuplíku mají VL z elektroškoly (byť na začátku nezapojí ani zásuvku a nějaký 3f motory doteď) a za tejden mají §8 a 15 let praxe.
shane
A kolik mu z tech 350 na hodinu zůstalo a jakej denni prumer mu to ve vysledku hodilo, resp. kolik z toho dne strávil praci a kolik presuny a prostoji? Ono neni divu ze maly fusky nikdo nechce delat. Priprav a prostoju je s tim stejne jak s velkou fuskou, ale ve vysledku je to za par susnu. Jed někam hodinu abys tam tri hodiny makal za litr na drevo. Dalsi fusku uz ten den nedas a kdyz zapocitas naklady na cestu, tak ti to hodi treba sedm osm stovek za den. 15-16 cistyho měsíčně. Bida. A az se do toho nasere EET, bude to jeste vetsi průser, protoze se budou muset vic platit dane.
Esli je to takovej machr, že třetinu baráku postaví ve dvou za tejden při práci 4 hodiny denně, pak ať si účtujou klidně 2 litry na hodinu každej, to budou mít zakázky na 500 let dopředu.
Jináč bělorusko prej včera, překvapivě, už nepřišel :D
semancko
Verili by ste ze u nas ma mlady chalan co mu otec zaplati vycvik problem prist na letisko na deviatu a zostat do vecera? Horko tazko pride na desiatu a o tretej uz musi domov lebo dajaka chujovina. A vyhagarovat a zahangarovat mu to musim ja. Ze sa im nechce robit to nejako dokazem vstrebat ale im sa uz nechce ani zabavat, ja obraciam kazde euro aby som na to mal, jemu to zalati otec, ktory by to radsej robil sam ale jemu sa aj to mali a nevie si to vazit.
Ked som sa rekvalifikoval na CNC obrabanie tak mi na ucnovke vyucujuci hovorili presne to iste co pisal bubik, uroven uz isla tak dole ze az to nie je pekne ale plateni su od hlavy tak stiskaju zuby a su radi ze su radi. A najst chlapca co dovlecie nejaku fusku aby mu pomohli lebo na to sam nestaci to je ako zjavenie.
FirkaJ
Jako, jó šousthlas.. jenže:
Místo toho se zákoš doví že tydlenc novoty stojej za vylyž.. a von, pan Dr.Trupkař na koudel nedá dopustit.. Totéž v elektru, totéž v zednické, totéž.. kam jukneš. Prostě ajtý přístup fakt nejde aplikovat všude.
Jako jo, některé nové technologie jsou fakt jen výkřik do tmy (v tom či onom ohledu) a chudák zákoš.. Je to těžké. Buď je daný řemesník prase ve smyslu že hltá a aplikuje novinky a ze zákošů dělá v lepším betatestery, nebo je konzerva/línej/cokoliv a tím je v očích progresívních zákazníků přinejmenším „podezřelej“..
No upřímně, taky sem na ty sqělý sendviče zvědavej. Možná se s tím líp pracuje (i když na každou tudle píčovinu potřebuješ čtyři kufry novýho vybavení), ale zase blbá zavařená trubka vydrží v pohodě 60 let. I ta zapájená měděná trubka asi dá pár desetiletí. Jak dlouho vydrží sendvič tenoučkýho hliníku na tenoučkým ocelovým plechu, to celý vobalený plastem a vlisovaný do spojek, protýkaný vodou do 60 °C? Aby za dekádu nebylo strašný divený, že to je všechno na piču a chčije to jak protržený, že?
FirkaJ
Právě. Stačí kouknout třeba na starší zateplení baráků, počíst si jak to může taky dopadnout.., to je ve všem.
Dost těmto věcem dává na prdel i sám zákazník, svými požadavky.
pzkudk
Tak topenář, to je fuk. Tomu taky dřív stačilo svařovat, omotávat koudelí a natírat fermeží, ale nemusel vědět nic z MaR ani řešit co když DHCP přidělí kotli špatně adresu. To co tím chci říct je, že spousta technologií vyhučí na to, že nejsou lidi, kteří by je uměli aplikovat. Topenář zapojí kotel, ale už nenastaví topnou křivku, protože neví jak se to dělá, co to je a když už se to na školení horko těžko naučí s Buderusem, nebude to umět s Viessmannem. A pak si lidi budou stěžovat, že ten a ten kotel je na hovno, protože nefunguje. Jenže on funguje, jen není člověka který by věděl jak ho nakonfigurovat :-) A vědět to nebude, protože na to potřebuje IQ aspoň 110 a takový lidi jsou už dávno rozebraný.
Chyba výrobce. Dyž dělá vesmírnej kotel, má si na to najít lidi, nebo se na to vysrat, udělat jednoduchej kotel, co ve výsledku bude topit tak, že spokojení budou všichni, bude stát půlku, nevyžaduje žádný internety a jiný čidla, akorát holt za sezónu spotřebuje vo metr víc (anebo taky ne), bez hulení, bez ničeho.
Jo vlastně aha, vono to je zakázaný. Hm, kde bude asi problém…
pzkudk
Ale milují matiku i fyziku, ale pořád jsou takových ta dvě procenta jako před sto lety. Musíte to brát z celé populace, ne ze vzorku tzv. vysokoškoláků :D
Hans-Paul
„… názor současných technických nevzdělanců řídicích pražský magistrát, že nabíjení elektromobilů vyřeší na každou lampu pověšený wallbox, když už tam ta elektrika je.“ … zase z nich nedělejte ještě větší voly než zvládnou sami. Zase až tak si to jako Hurvínek válku nepředstavují. Zrovna tohle pro ně dělá PRE a fakt to není jen o tom, že na lucernu přidělají zásuvku:-).
Že právě nabíjení elektromobilů je jedním z nejpalčivějších problémů, které obyvatele Prahy a její návštěvníky trápí, je samozřejmě jasné:-DDD.
Aris
Ale když napíšeš, že to projektují PRE a že se bude měnit v rámci periodické výměny stávající vedení v chodníku, tak to už nezní tak úderně.
Je potřeba si lehce přisadit.
bubik
No…..ony ty lampy teď „žerou“ asi tak 150 W každá a na to jsou dimenzovány kabely, rozvaděče, trafa, další kabely, rozvodny, další trafa a na konci pak i elektrárna. Když bude každá lampa „žrát“ 20 kW, tak to výměna kabelů v chodníku nespasí. I když je bude odborně vyměňovat firma pověřená PRE podle projektu kabeláže zpracocvané PRE.
Jinak periodická výměna kabelů ve stanovených intervalech se nedělá, ony ty kabely, pokud jsou kvalitní zas tak rychle v zemi nestárnou. Takže se mění při mechanické poruše nebo při snížení izolačního stavu nebo v případě požadavku na vyšší příkony.
Zlejstrejda
Mno. Ony ty výbojky ani zdaleka nežerou tolik. Sadové výbojky (většinou 4/5m stožáry) 50W, výbojky kolem malých silnic(mezi paneláky třeba) 70W, 8-10m stožáry na hlavních tazích 70/100W. Přechodová světla, tam ano, to je 150/200/250W, ovšem kolik je to procent v celkovém množství. O hromadném nástupu LED osvětlení (19/29/46W) nemluvě.
Sysop
To je fuk, na kazdou lanternu proste prijdou dve zasuvky pro rychlonabijeni a kdo tvrdi, ze to nejde, tak rozvraci nasi zelenou budoucnost a Greta ho prejede jachtou.
Nejmeněší sodíkovky co sem viděl byly asi 100 W, jinak je to 200, 300 i 500 W. Nevím co z toho se dávalo do pouličního osvětlení, ale sou to ty samý velký závity, takže stovka minimálně.
Hromadnej nástup LED osvětlení po dvou letech skončil jako hromadnej ústup, pže to stojí randál a až to po záruce všechno chcnípne, tak je půlka dodavatelskejch firem v likvidaci, takže tak.
netrunner
Autonomní řízení podle mě není žádný levičácký nesmysl, to je příliš ideoloický pohled na svět. Když se „někdo“ rozhodne, že potřebuje lidi šmírovat a řídit jejich mobilitu, vůbec k tomu nepotřebuje autonomní řízení. To jde bez problémů udělat i se současnými auty.
Stejně tak to, jestli jej potřebujeme, nebo ne. Těžko říct, jestli potřebujeme něco, co ještě nemáme a nevyzkoušeli jsme. Zeptejte se člověka z devatenáctého stolení, jestli potřebuje víc jak tunovou plechovku, se kterou se může řítit (sebe)vražednou rychlostí do nejbližšího koloniálu. Asi by si začal klepat na čelo. A stejně je tu máme a denně je používáme.
Plně automomní řízení podle mě mnoha lidem zjednoduší život. I mě. Sám řídím vcelku rád, ale někdy je to prostě činnost, kterou musím udělat, abych se (nebo něco) dopravil odněkud někam, pokud možno i zpátky. A mám v okolí dost lidí, kteří prostě řídí neradi a vždy je to pro ně to nutné zlo. Důvody pro to mají různé, ale výsledek je stejný. Neřídí nijak špatně, nebojím se s nimi jezdit, ale kdyby nemuseli, určitě řídit nebudou.
A proč bych já osobně chtěl auto, které by umělo jezdit úplně samo? Vůbec to nemusí souviset s produktivitou. Občas bych se za jízdy třeba rád dospal nebo si jen odpočinul. Není to sice produktivně strávený čas, ale pro mě je to jednoznačně užitek. Nebo bych se mohl bez zvýšených rizik dopravit, i když bych byl třeba unavený. Nebo pokračovat v jízdě, když by se mi udělalo nedobře (i to se mi stalo, prostě mi z ničeho nic bylo najednou tak blbě, že jsem musel všeho nechat). Nebo bych si od nás z vesnice, kam se v noci hromadnou dopravou nedostanu, mohl bez problémů zajet za přáteli jinam a dokonce s nimi popít, klidně i nad míru. Nebo bych autonomní auto použil jen mulu. Naložím něco, pošlu auto pryč, ono samo to něco doveze a zase se vrátí domů. Nejen že nemusím řídit, ale vůbec v tom autě nemusím sedět. Nebo by moji prarodiče, drahně přes 80, mohli sami bezpečně dojet i tam, kam zrovna nejede vlak. Těch výhod a možností je spousta.
bubik
Jenže to co byste rád, je level 5. Současná dobře automatizovaná auta se pohybují kolem levelu 2, Tesla a spol bojují zatím na úrovní cca 3 až 4.
Takže Vase přání pokud vůbec, tak v příštím životě
shane
To ano. Ale predrecnik odpovidal na Dfensovu otazku zda autonomni rizeni vubec nekdo potřebuje/chce. Odpoved je, ze by si to svou e vyuziti a zakazniky naslo.
Me by se treba libilo si kazdy rano zavolat appkou autonomni elektrotaxi pro jednoho a nechat se za mirny poplatek dovezt do prace a odpoledne zase z prace domu. Nemuset skrabat namrazu, klepat cestou kosu, kurvit motor na krátký cesty, stresovat se rizenim v kolonach, a podobne. Je mi jasny ze se toho patrne nedoziju, ale kdyby s tim nekdo přišel, tak bych to bral. A to me rizeni vcelku bavi.
A o zařízení, jež funguje excelentně už mnoho desítek (a v jen docela málo širším pojetí stovek až tisíců) let, nemá prakticky žádné nevýhody, zvládá bezproblémově „level 5“ i daleko vyšší, a je už v současnosti snadno k dispozici, jste slyšeli?
Jmenuje se to „najatý řidič“.
grg
Hej, už nám tu chýbali len tieto kniežacie rady…
Sysop
Jenze ocs ma recht. Navic, kdyz v tom aute bude nejaky ridic, je navysost pravdepodobne, ze to auto bude v nejakem rozumnem stavu a ne, ze ho prave pouzil treba nekdo, kdo se zvracel z flamu a ten posledni fernet mu zrovna nesedl.
grg
Technicky recht má. Ale jeho riešenie je riešením toho problému len pre strednú a vyššiu vrstvu, čo, ako iste sám uznáš, sa mohlo považovť za reálne riešenie pred storočím a viac…
shane
Pro stredni ani prd. Minimalne vyssi stredni a i to jen tak tak, pokud to nebude nejakej ukros s polskym vizem a ridicakem z Rumunska. Ridic slecny Dejsi na full time ve vetsim meste te vyjde tak na 60 litru měsíčně i s danema. Protoze ho nejspis nevyuzijes celou dobu, tak si ho musis pronajimat od agentury, nejspis rovnou na celej den, coz znamená tak trojku na den plus naklady a zisk agentury. Takze tak od bura vejš. To uz je teda ekonomictejsi si auto vubec neporizovat a prepravu resit pomoci taxíků. Vyjde to výrazně levnejs.
grg
To máš vlastne pravdu, ale podľa OCSovej niekdajšej definície stredná trieda je, keď si môže rodina dovoliť slúžku na plný úväzok ;-)
(a ak si to dobre pamätám, vtedy z tej diskusie vyplynulo, že stredná trieda pred 100 rokmi si mala môcť dovoliť auto, čo dnes odpovedá tomu, kto si môže dovoliť vrtuľník či tak nejako)
shane
Před sto lety sluzka makala za byt a stravu a sem tam nejakej krejcar, to se nedá srovnávat s dneskem. Zenska práce byla tenkrat strasne lacina.
Krom toho si teda nejsem moc jistej jestli i tenkrat patrila k zivotnimu stylu bezne stredni tridy i sluzka. Oba moji pradedove byli zcela nepochybne stredni trida, jeden bankovni urednik a druhy statni urednik pod penzi a sluzebnictvo nemel ani jeden. Tak jak OC popisuje ty svoje predky tak bych to videl spis na tu vyssi stredni. Nizsi stredni si ani tenkrat nejak zvlast vyskakovat nemohla, i kdyz špatně na tom nebyli, to zase ne.
shane
Btw, ve dvacatych a tricatych letech uz zdaleka nebyl automobil ekvivalent dnesniho vrtulníku. Spis to bylo asi tak, jako kdyby dnesni nabidka cenove zacinala dejme tomu superbem. Pro beznyho smrtelnika drahy, ale do vrtulniku to ma daleko. Ono slo spis o to, ze tehdejsi zivotni styl automobil nevyzadoval. Pradedi ho taky nemeli, i kdyz by asi mit mohli. Uspory na to meli.
Dachsmeister
To neznáte Hadimršku! ;-)
Asi jo, SuperB stoji 750kKč cca?
30kKč je medián brutto
Dejme tomu že 1/6 netto cca 5kKč budu špořit na ten superB sen. Tož to našpořím už za 12.5 roku.
Průměr l.p. 1936 mohl být tak 900~1000 Kčs. Po 150 Kčs bych si na Hadimršku nebo Waltrovku za 25kKčs našporoval za 14 let.
Ale tehdejší životní styl byl jiný, za ty prachy byl domek, dnes seženete leda byt v levné oblasti nebo zříceninu domku v nějaké prdeli.
shane
To jo. Taky ty domky ale byly podle trochu jinejch standardu. Nezateplena kuča s trema zarovkama bez ústředního topení, plynu, tekoucí vody a s kadiboudou na dvore by ani dnes nestala majlant. Stejne jako pavlacovej byt 2+0 s jednim hajzlem a jednim vodovodním kohoutkem na patro vytapenej piliňákem nebo vinckem na uhlí.
Sysop
Ta chalupa, kde ted jsem, byla postavena na zelenym v roce ’58. Prej tehdy nejhezci barak v dedine. Komplet podsklepenej, sklepy obehnany lamanou zulou, vrsek cihla, zastavena plocha cca 200 m2, pulka bydleni, pulka staje. Krov ukradl z vedlejsiho baraku po odsunutym Nemci (staveno ’38… to nasere). Vycetka matrijalu soucasti zadosti o stavebni povoleni (byl to rolnik, takze bylo potreba si na nej doslapnout, na hajzla zkulacenyho a musel odvadet plus dokladat). Rozpocet na tento dum byl 140000.
Childeater
…takže cca 100 průměrných platů té doby. To mi v kontextu dnešní doby v šumavské řiti přijde celkem srovnatelné, pokud pan stavitel přidal ruku k dílu, hm?
Sysop
Re: Childeater
14.1.2020 v 19:55
No podle mne dost ranec, ta cena byla jen za matrijal, prace se tady delaly po sousedsku plus majitel mel docela velkej sad slivoni, takze motivace zcela jiste gruntovni. Kdyz jsem se rozhodl prestavet jednu mistnost na koupelnu se dvema velkymi paralelnimi zrcadly na stenach proti sobe, musel jsem prizdit desitku kantku a udelat tam pravy uhly. Na trech metrech se cabli o patnact cisel, takovi to byli frajeri.
shane
Tek bych ze koncem 50. let byl nejvetsi problem material. V ty dobe se ta soukroma výstavba zacala podle myho teprv rozjizdet po valce a povalecnym nedostatku.
Sem tuhle narazil na tu knížku od Nepila o chalupareni (nekdy z konce 60. let) a docela masakr. Tenkrat se nedaly poradne sehnat snad ani hrebiky.
Sysop
To verim, ja jsem pri rekonstrukci toho krovu nasel obrovsky mnozstvi kovanejch. Tesari rozebrali nemeckej krov na prvocinitele, evidentne se s tim pocitalo uz pri projekci hrubky, protoze hambalky byly zase slozeny na puvodni zamky. Krokve v podstate sedely taky, jsou tam jeste puvodni nemecky popisy. Hrebiky poctive vytahali a pak je namlatili pri skladani o kus vedle. Cementem se nesetrilo, betony jsou tvrdy jakoprase a i v malte je ho nemalo. Zato zeleza v nem jsou CoDumDal a tak. V podstate veskerej kamen do zakladu a sklepa byl z rozebranyho baraku. Na druhou stranu – brizolit musel bejt.
Co mne treba zaujalo u stodoly, ktera je vice, nez 200 let stara, je, ze veskere drevo je z kurovcove kalamity. Dival jsem se, v jakem stavu to je a zrejme to pouziju na stavbu nove „stodoly“ (garaz), protoze v tom nejsou ani hoouby, ani cervotoc, ale je videt, ze po odkorneni to byl tehdy samej brouk. Nevim, jak to tehdy meli se zelenejma, ale spis tipuju rozsireni kurovce diky pomale tezbe napadenych stromu.
Dachsmeister
No ale takový Baťa domek 3+1 se sociálkou taky stál 25kKčs.
Dům v ostravské hornické kolonii 4×1+1 stál v roce 1928 22kKčs a prababička 3 byty 1+1 pronajímala.
Jo je to jako srovnávat jabka a hrušky.
Baarová dala za vilu na sklonku 30.let 200kKčs.
Ta T 57 Hadimrška byla takové dnešní Aygo, Popular stál 30kKčs za T87 už chtěli 60kKčs.
shane
prababička dala v roce 1931 za družstevní něco jako 3+1 s vodou a kanalizací a pozemkem cca 500m2 na okraji Prahy taky něco okolo třicítky. Extra kamna v každym pokoji a nejsem si jistej jestli už tam tehdy byl plyn. Na tu dobu celkem nadstandard.
shane
Tatra Hadimrška byla ještě dobrá, takový Aero 500 s půllitrovým motorem, to byl drak :) To snad bylo do kopce rychlejší tlačit
Sysop
Na tyto vozy je na Slavkovsku vyhlasenej „Buchlovak“. Stoupak do Buchlovskych kopcu, nebo jaxe to tam jmenuje. Hadrak to da, pokud neni spolujezdec, fichtl to nedal, pokud mel ridic >70 kg.
ragstone
Několikrát ročně mířím do Itálie, Slovinka přes Alpy, a za pár dní zpět, protože „paragliding“ přes prodloužený víkend, atd. Vypadnu ve čtvrtek večer, dojedu tam nad ránem zmlácenej, na chvíli to nějak dospím (abych mohl nějak fungovat a ve vzduchu se nezabil), v neděli už musím řešit čas odjezdu abych se pro změnu nezabil v autě. Často mne mrzí, že se nemohu při přesunu natáhnout, i když mám na to dost velké auto, nebo jet později s vědomím, že to nebude „pain“. Jasně, někdo si řekne: nejezdi sám / jeď dříve / střídejte se v řízení / 1000 km ujedu v noci ujedu pohodě (já třeba ne), apod. A přesně tohle by řešil autopilot. Jinak kvituji dobrý článek, auta řídím rád, leč ne vždy.
martin_100
ragstone přesně tohle řeší lehátkovej vlak a autopůjčovna/taxík v cíli
ragstone
Neresi, prilis operaci a malo variability. Ja jedu tvz. „na pocasi“, takze rozhodnuti o jizde ucinim v den odjezdu. Adhoc se rozhodnu, nahazu kramy do auta a jedu. Proste punk. Nic dalsiho nechci resit, zadny domlouvani spolujizdy, resit jizdni rady a jak daleko od pozadovaneho mista me vlak vyplyvne, bookovani vlaku (prepravu k nemu, bookovani parkovani), bookovani auta v destinaci, zadny vecny prenaseni objemnych kramu, apod. A to same resit na ceste zpet. To vse mne zdrzuje a zere cas. Navic vozim i dalsi kramy (padle board treba) chci v aute event. i spat, chci jet svym autem, protoze ho mam rad, vyhovuje ucelu cesty a vim jakou dostava udrzbu. Reseni je autopilot, zapnu to, cesta v noci po autostrade je stejne onanie, dam si slofika, probudim se blizko destinace fresh, vypnu to, urinace, defekace jidlo, piti. Skacu do luftu. Freedom. Neresim nic.
martin_100
Ve výsledku by i ten paraglajd moh lítat sám protože pilotovat to je určitě vopruz a šlofíček pěkně v čerstvym povětří je zdraví prospěšnej žeo :-)
ragstone
jj, ale paklize se tak udeje, tak pevne doufam, ze tady uz nebudu. :-)
martin_100
No a jsme u jádra pudla. Ty chceš sám pilotovat hadr na šňůrkách a já chci zase řídit auto.
ragstone
btw, docela by mne zajimalo, jak by se AI vyrovnala s tim, ze hadraku v turbulenci „upadne“ nosna plocha a stane se z ni zmuchlanej pytel vlajici nekde za hlavou… :-D
Fogyn
Mohl bych prosím požádat o laické vysvětlení jak toto řeší člověk..? (Nerýpu, jsem zvědavej) :-)
shane
Modlí se jako o život že by i papež zíral. V zákopech není ateistů :)
ragstone
Fullstall – pilot křídlo přebrzdí, tj. dojde k odtržení proudnic, vrchlík se „vyleje“ a zbortí, z křídla se stane „pytel“, který ustoupí za pilota, pilot se zhoupne dopředu a pak padá po zádech dolů. Jak to dopadne záleží na výkonnostní kategorii křídla, schopnostech pilota a výšce. Křídlo s vysokou mírou pasivní bezpečnosti (EN-A, a EN-B) se zvládnou zregenerovat i bez zásahu pilota, potřebují k tomu jen energii (tj. výšku) a trochu času.
Výkonná křídla už nemusí mít schopnost automaticky vybrat fullstall (pilot musí aktvně „spolupracovat“ – třeba pumpovat řidičkama, tahat za šňůry, apod.), potřebují více výšky a času. Když je přetáhnete křídlo nízko nad zemí, tak může být vymalováno, nemáte výšku na vybrání a nemáte ani výšku pro použití záložního padáku.
Situace 1:
Poměrně zkušený pilot letí sportovním křídle s vysokou mírou pasivní bezpečnosti ve velké výšce, z nějakého důvodu mu křídlo „upadlo“ do fullstallu. Vrchlík postupně sám regeneruje, v určité fázi má vrchlík tendenci se dynamicky rozletět (tvz. „předstřelit“), předstřel vrchlíku pilot lehkým symetrickým stažením řidiček (bržděním) koriguje. Vrchlík ustálí nad hlavou a letí dál, poztrácel pár desítek metrů výšky a trochu morálu.
Může pilot něco pokazit? Může. Korigovat prestřel je nutno s citem a ve správný okamžik, brzdí-li pilot vrchlík ve fázi „rozletu“ příliš, tak je riziko, že ihned přejde do dalšího fullstallu. Když pilot brzdí málo, v nevhodný čas, nebo vůbec, může dojít k tvz. frontstallu (zaklopení náběžné hrany z důvodu velkého úhlu náběhu).
Situace 2:
Nepříliš nezkušený pilot letí začátečnickém křídle na přistání, pilot nemá odhad výšky pro dokluz, přijde si moc dlouhý, kousek nad zemí stále trochu brzdí, ale neuvědomuje si, že neustále ztrácí dopřednou rychlost, postupně křídlo přebrzdí na minimálku. Dojde k fullstallu bezprostředně nad zemí, pilot cca. ze 3 m dopadá trdě na zem až „praští kosti“, je pouze otřesen, ale jinak mu nic není. Pilot měl štěstí.
Situace 3:
Velmi zkušený pilot letí na highend křídle, dojde k zavlečení šnůr ve vrchlíku, pilot situaci řeší fullstallem, pilot padá několik stovek metrů a celou snaží se vrchlík rozmotat (pumpuje řidičkami, tahá za šňůry, apod.), situace nevypadá dobře, pilot se včas rozhodne použít záložní padák a bezpečně přistává na zemi.
Je třeba mít na paměti, že výkonnější křídla neodpouští chyby, vše má větší dynamiku, vyžadují mnohem více zkušeností. Existují speciální školení SIV (nestandardní letové řežimy), kdy se trénuje nad vodou (školený je na vysílačce školitele, má na sobě záchrannou vestu, ve vodě je připraven motorový člun) a trénuje se zvládání různých letových situací (fullstall, frontstall – zaklopení nábežné hrany, různá asymetrická zaklopení, spirála, wingover, apod.)
semancko
Toto su dovody preco som sa nakoniec paraglidingu vyhol a rozhodol sa definitivne pre lietadlo. Ale v tandeme to bol pekny zazitok, chapem ze to niekoho bavi. Rovnako aj zoskok padakom ma cosi do seba. Ale pevna nosna plocha je pevna nosna plocha.
Prajem uspesnu sezonu.
Fogyn
Díky, zajímavé čtení :-) Přeji pevné nervy, dobré proudy a pouze bezpečná přistání!
semancko
Normalne ako parasutisti, Cypress vyhodnoti ze rychlost klesania nezodpoveda aktualnej ulohe a uvolni zalozak. Toto sa cele zmota dohromady so zmuchlanym pytlom a mame dalsi zapis v ciernej kronike.
ragstone
:-D
bubik
No jo, tak to budete muset počkat na příští život :-) tedy pokud chcete dojet do té Itálie a nevysekat se už na Chodově, kde autopilot nerozezná stažení tří pruhů do dvou sem tam poházenými kužely jak to ŘSD občas umí……
shane
To musi bejt radost mit te doma. „Tati, to by bylo krasny mit takovej prsten jako Arabela“ „Zadnej takovej prsten neexistuje a nikdy existovat nebude, protoze to je fyzikalni nesmysl, tak nevymejslej blbosti a mazej se ucit“.
Si nikdy nesnil o tom co by kdyby?
bubik
…..ale zase pak nejsou zklamány, když ho nemůžou sehnat. Ale jo, snil. Měl jsem kdysi takovou knížku, kde to bylo i s obrázky, co budeme všechno mít a jak budeme žít za 50 let v roce 2018. Myslím, že o autonomních autech a autobusech tam taky něco bylo, pak si taky pamatuji, že se už nemělo pracovat, protože všechno roboti. Otec mne tenkrát zklamal, že to jsou jen takové malůvky,což se mi v roce 2018 potvrdilo :-)
Jenže já byl tehdy malé dítě
shane
Snít je potřeba. Snílci posouvají svět dopředu. Tvrdí realisti jsou taky potřeba, nekdo musí to vysněný realizovat, ale preventivně dusit každej sen hned v počátku je velký špatný.
A hlavně, tahle část diskuze není o technickém provedení, ale jestli by autonomní řízení mělo praktický smysl. A to teda kurva mělo. Hlavně v nákladní dopravě by to byla pecka.
martin_100
Celý autonomní řízení je kokotina. Kdo nechce řídit ať jezdí sockou nebo tágem. Nechápu proč si někdo kupuje auto a dělá řidičák když nechce řídit. Taky si nekupuju běžeckej pás abych na něm běhal a nadával jak mě to nebaví a jak nechci běhat.
Pro mě osobně je autonomní auto naprosto nepoužitelný. Když neřídim tak se mi v osobáku dělá blbě. Tak nějak snášim jízdu autobusem nebo náklaďákem jako neřidič ale osobní auto je pro mě coby cestujícího utrpení. Ale ani v autobusu nemůžu za jízdy dělat nic jinýho než čumět z okna ideálně na cestu aspoň zkrz uličku. Tim pádem nejen že by pro mě čas trávenej neřízenim byl plonkovej a nevyužitelnej (fakt si v autě nemůžu číst nebo hrát s telefonem) ale ještě by to pro mě byl čas velký nevolnosti. To fakt nemam za potřebí.
b.o.y
Autonomní řízení znamená i to, že v autě vůbec nemusíte sedět, takže se vám nebude dělat blbě. Čili využití by to mělo, kdyby to šlo. Otom, jestli to jde, si dovoluji poněkud pochybovat.
martin_100
Aha takže auto dojede do práce samo a já za nim dojedu na směnu vlakem nebo na kole…. k čemu mi pak autonomní auto bude?
Sysop
No prece pro radost :-)
podotek
Že ten nákup přijede sám, třeba. Proč ne.
b.o.y
Vozítko, které dokáže bez obsluhy v běžném silničním provozu přemístit náklad, by určitě našlo docela široké uplatnění.
Za autorovým textem chápu spíš určitou obavu, že kdyby autonomní řízení existovalo, zakázali by mu řídit auto, což je pro něj zábava.
deacon
Da se ocekavat, ze s plne funkcnim autonomnim rizenim ubude vozu s volantem, specificky pokud se prokaze, ze AI ridi lepe jak beznej ridic. Nicmene to nas tady nemusi trapit, autonomni rizeni je nejmene takovych 20 let daleko a mezitim nam to zakaze soudruh Carboneum, znamy take pod pseudonymem Uhlik, ve spolupraci se soudruhy s EU.
shane
Autonomni muze bejt i elektromobil. Vlastne by bsl i vhodnejsi, protoze elektromotor je jednodussi a kdyz nebude potreba řešit rozmery a pohodli řidiče, tak to nakladni vozitko muze bejt docela malý. Pokud by se misto baterie pouzila trolej nebo indukce, mohlo by bejt i hodne maly a lehký, protoze by nebylo treba resit ochranu a bezpečnost ridice.
Stran te ochrany musim uznat, ze obcas mne napadaji chmury, kdyz si uvedomim, ze sedim na velkem qadru z lithia. Dobre trefena havarka muze cloveka docela zapotit.
Jihocech Honza
Vzpomeň si na piloty Bf 109. Ti seděli přímo na nádrži.
shane
Nebo Me 263. Těm když začaly PHM týct do kabiny, tak se rovnou rozpustili :)
shane
Obavu asi ne, spis si nedovede predstavit ze by nekoho mohlo rizeni doopravdy nebavit. To je jako kdyz si motorkar mysli ze kazdej kdo kritizuje motorkare je socka co zavidi protoze si nemůže dovolit motorku.
martin_100
No dobře ale když mě něco nebaví tak to nedělam že jo. Nebaví mě lyžovaní. Tak nejezdim na sjezdovku. Ale podle moderního pojetí světa bych měl jezdit do alp a dožadovat se autonomních lyží který mě svezou samočinně dolů sjezdovkou zatim co jí si budu v mobilu hrát nějakou hru…
Mam ve svym okolí lidi co nemají rádi řízení a vůbec je neláká. No a budete se možná divit ale oni nejsou idioti a tak si nedělali řidičáky.
shane
Tak pokud si nikdy nemusel delat neco co te nebavi tak jsi stastnej člověk, ale věz, ze naprosta drtiva vetsina populace to štěstí nemá. Zivot je holt plnej kompromisu a je treba delat i veci co me nebavi, protoze jejich nedelani by cloveku zkomplikovalo zivot vic nez je únosné.
A že něco todleto „musí“ jim dává právo to odbejvat jako čurák a obtěžovat tím ostatní?
Sysop
Je potreba si jen umet tu pomyslnou latku „to mne neba“ posunout nekam dal, mimo dosah. Vcera jsem odcerpaval zumpu, nastesti nemrzlo a delal jsem to s takovym elanem a nadsenim, ze lepsi praci v lednu snad ani neznam. Uz ted se tesim, az zase bude az po vrch. Je fajn, kdyz ma clovek cistotnou rodinu, ktera denne vyprodukuje pul kubiku spinave vody. Vzdycky, kdyz na jare reknu, ze vemu bagr a udelam konecne reseni, tak je mi vysvetleno, ze ted ne, ted je potreba resit neco uplne jinyho a moc moc dulezitejsiho. Az je leto, tak „prece ted nedokurvis travnik, hele, vsechno ted qete“. A napodzim se mi do toho nechce, protoze uz by se to nestihlo podsejt a uchytit, takze by se do vanoc chodilo ve srackach.
A tak si s zumpou uzivame a je nam fajn.
shane
Me třeba nebavi chodit do prace. Vůbec me to neláká a byl bych schopen si najit jinou zabavu. Jenze holt potrebuju penize a chozeni do práce mi prijde jako nejjednodussi, nejstabilnejsi a nejmin riskantni zpusob jak je ziskat. Tak holt chodim do prace, místo abych přepadal banky nebo vykradal vlaky.
martin_100
No takže potřebuješ automního humanoida co bude chodit do práce za tebe.
shane
To sotva. Bud by ty prachy shrab ten humamoid, nebo by si zamestnavatel poridil svyho humanoida a me vyhodil.
Sysop
Pomerne stabilni metoda je, napriklad, vzit si z lasky nejakou rentierku nad hrobem. Ono to vlastne ani jinak, nez z lasky nejde, protoze tam nehrozi, ze by si ji clovek musel vzit.
shane
Nojo, jenže než s něčim takovym obcovat, to už je snad lepší chodit do práce :) navíc poptávka výrazně převyšuje nabídku
semancko
2shane. Mozno dieru medzi dopytom a ponukou zaplnia nejake humanoidne rentierky tesne pred koncom zivotnosti bateriek a ked prelistujete internet tak tam najdete aj celkomm pohladne kusky. Ako bonus je na ne mozne kupovat aj oblecenie v cene toho pre zive predlohy, takze aj financne Vas to vyjde podobne, co usetrite na strave miniete na uctoch za elektrinu.
deacon
Ty ses kokotina :D S plne autonomnim rizenim si pro tebe prijede auto, nalozi te a vyhodi te doma i kdyz budes ozralej. Nebo i kdyz budes mit obe nohy v sadre, protoze ten napad s tim snowboardem byl proste blbej napad. Odveze ti dite do skoly a ze skoly a tobe staci to jenom naklikat v autorizacni aplikaci atd.
Problem je dostat se k ty autonomite. Ale napad jako takovej kokotina samozrejme neni, protoze socka nema klimu, je spinava a jsou v ni pochybne existence. A taky nejede zrovna kdyz JA chci, ale kdyz ONI chteji ;)
Redik
Na snowboardu se spis lamou ruce ;)
deacon
Ha! Ja jsem na zimni sporty marnej, takze takovato zakouti a pasti neznam :D
Redik
Nozky spis na lyzich… clovek je ma pridelany kazdou zvlast a muze se tam udelat moc pekna paka ;))
Sysop
Kryglistika se da provozovat v kazdem rocnim obdobi, nevymlouvej se.
shane
Žejo. Nebo takovej gaučing. Kdo chce hledá způsoby…
semancko
Zalezi na veku a pohlavi, krcok stehennej kosti sa da zlomit aj pri pade z gauca.
Pathy
Je takmer vylúčené, že by nakoniec došlo k tomu, že sa budú po ceste motať vedľa seba autonómne a ľudmi šoférované autá. na 99,9% to bude tak, že keď autonómne dosiahnu dostatočný stupeň autonomie, tak budú „ľudia volať“ po zákaze ľudských šoférov, ktorý spôsobujú tie strašné havárie. Takže v konečnom dôsledku sú autonómne vozidlá predvojom k totálnej strate slobody pohybu.
To tidle juchánci nepochopí, protože voni se chtějí hipstersky flákat, zatímco jim prdel pojede sama, a zbytek vesmíru je nezajímá, protože voni jsou přece jeho středem.
Jediný štěstí je, že do konce století takový hovadiny nejsou reálný, takže cajk.
gogan
Ožralej naklikávat cíl cesty? Tak na to bych byl opatrnej…
Ale ono spíš až budou autonomní auta tak si bydliště vyčtou z občanského čipu na předloktí.
pzkudk
Přeháníte :-) Už se ukázalo, že umělá inteligence na principu samoučení zvládá některé věci lépe než člověk a je jen otázka času, kdy se naučí i řídit auto lépe než člověk (třeba ve stylu https://youtu.be/kh7X-UKm9kw , ale klidně i něco na co nikdo zatím ani nepomyslel). Přijde to postupně a lidi se s tím naučí žít, jako se naučili žít s posilovačem řízení a ABS. Myslím, že nikdo o nic nepřijde :-) A já bych klidně nějaké první vlašťovky uvítal, třeba auto které nenabourá když řidič usne (to co mám teď v autě je zatím dost tragické a raději bych se na to nikdy nespoléhal).
b.o.y
Některé věci zvládá lépe než člověk, jiné nezvládá a možná nebude zvládat nikdy.
pzkudk
Ale to je v pořádku, stačí jen netlačit na pilu a počkat, až se samo vytřídí co je co :-)
bubik
Metodou pokus omyl? :-)
pzkudk
I tak možno :-)
shane
Jojo. Starý známý japonec Samo-Seto.
Karkulka
Problém je, že mezi přístupem ajťáka a manažera je propastný rozdíl, který způsobuje brutální třecí plochy. V okamžiku kdy to začne „většinou fungovat“, manažer to bere za vyřešené. Jen se to „dopinkne“ a jede to. 90 % úspěšnost? Fantazie. 99 %? Máme hotovo! Pro ajťáka to funguje jinak: mně se vyloženě otvírala kudla v kapse, když mi projekťák přišel že „no ale tohle nastane jen v 1-2 % případů“. Vysvětlit mu, že pokud něco nastane „jen“ v 1-2 % případů, je úplně jedno jestli to nastane v 0.1 % nebo 99 % případů, protože jak to jednou musíš řešit, musí to být vyřešené. Vysvětlit mu Paretovo pravidlo bylo ještě nemožnější (co na tom furt děláš když ti to včera už jelo?). A přesně proto to taky funguje jak to funguje v automotive.
Přesně proto je ta argumentace „nenabourá když řidič usne“ mimo: musí to fungovat na 100 %, nebo je to na hovno. Důvod je jasný: když máš kontrolovat činnost která selže v 50, 40, 20, 10 %, 5 % případů, je to v pohodě. Když máš kontrolovat činnost která selže v 0.1 % případů, je to v hajzlu. Člověk na tohle prostě není uzpůsobený, a v okamžiku kdy projde 500 výrobků bez vady se prostě dávno přestane soustředit. Přesně proto to bude na hovno – protože se zabiješ. Prostě budeš hlídat jestli to jede dobře, minutu, dvě, hodinu, dvě… po pěti hodinách už prostě nebudeš věřit že to tu situaci nevyřeší – a šup, skončíš v pytli.
pzkudk
Zrovna tohle nemusí fungovat ve 100 % případů. Tady by úplně stačila úspěšnost jakou už teď umí Tesla (po ořezání na tu jedinou funkci). ESP taky nevyřeší 100 % problémů, přesto je pro běžného řidiče užitečné.
Karkulka
ESP je něco jiného, stejně jako ABS atd. Problém řešíte vy, jako řidič. Asistent vám může pomoct, ale patrně neuškodí.
U autonomního řízení neřešíte problémy vy, vy to necháte na něm. Přesně proto je problém převzít kontrolu, protože se spoléhate na to, že systém to zvládne i bez vás.
pzkudk
Ano, s tím souhlasím. Já ale přece výše uvažuji o použití dnešního uměle inteligentního systému autonomního řízení pouze na úrovni jako asistenta. Tj. systému, který pozná, že řidič usnul a bezpečně auto zastaví. To už je podle mě dobře zvládnutelné. A to je přesně to, co by mi u auta stačilo.
fatdwi
Karkulka: je to horší než jen o víře, že to „vyřeší“ auto. Není možné to ve chvíli, kdy to auto „nedá“, vyřešit za něj. Jel jste někdy s adaptivním tempomatem, který umí zastavit a zase se rozjet? Je naprosto nereálné, aby v případě, že tahle fíčura selže, člověk cokoliv zachraňoval. Je to zcela iluzorní, protože když to selže, není už čas reagovat a cokoliv napravovat manuálně. Takže buď tomu člověk bude věřit a nebude na to sahat, nebo tomu věřit nebude. Není nic mezi tím. Princip funkce to neumožňuje, není možné to mít zapnuté a současně brzdit. Buď to auto zvládne, nebo smolík.
V tomto směru by bylo mnohem lepší, kdyby to tempomat (jako ještě nedávno) vůbec neuměl. Protože při jízdě po dálnici, když se to podělá, čas ještě je (tempomat si sám drží nemalý odstup a je čas zasáhnout). Při zastavení do nuly ve chvíli, kdy zjistím, že to auto nedá, už žádný čas na reakci není.
semancko
Pamatam si ako sme to s kolegami v aute skusali v Nemecku na dialnici. V pomalej kolone som to nechal na tempomate, kedze som v tom mal automat tak to vedelo zastavit a samo sa rozbehnut. Ale bolo neskutocne ako som vnimal, ze okrem toho tempomatu soferujeme vsetci styria, vsetci sme davali pozor ci to zastavi alebo nie, ani ti traja kolegovia si nedokazali pomoct a aj ked boli vlastne bezmocni tak im to nedalo. Po chvili sme to ukoncili lebo bolo velmi unavne to monitorovat.
A presne ako pisete, ak by sa to posralo nestihol by som ani nadavku a to som sa na to sustredil.
SatanOkkY
Realy? Toto video čo si tu linkoval má byť dôkaz toho, že AI umí řídit lépe než člověk? Šak presne takých videií sú plné prezentácie tých technologických firiem a CEO, COO a kadejakých iných darmožráčov. Jediné AI auto, ktorému zverím svoju telesnú schránku bude pohrebák.
Sysop
Osobne jsem skeptik stran bezpecnosti. Spada pode mne v praci tym programatoru a kdyz vidim, jak je to rok od roku (ne-li mesic od mesice) vetsi a vetsi tragedie, protoze zaplaty potrebuje i samotne vyvojove prostredi, kde se teorie a realita stykaji v cima dal tim mene bodech, tak jsem presvedcen, ze spolehlivost pujde uuuplne do prdele.
Ono je to pomerne logicke. Spolehlivost totiz uz davno trh nechce. Trh chce rychlost. Zatimco drive se data prenasela pomaleji, v obalce s redundatnimi bity umoznujici nekolik malo bitu v paketu opravit, dnes se na to sere, na konci paketu je kontrolni soucet a pokud nevyjde, no tak se to holt posle znovu. A znovu. A znovu. A pak teprve ohlasime error, voe. Jenze tim znovuposilanim ztracime cas. A to je vec, ktera nam, kupodivu, chybi nejvice. Procesory velikosti hlavicky stopadesatky hrebiku dneska frci na 300 MHz a zroji ojro. Jenze jsou nestabilni, rusi vse okolo a nespolehlivost je flikovana opakovanim procesu.
Ted predelavame nejakou proceduru rizeni BLDC motoru pod C. Ja jsem to loni napsal v assembleru, protoze jsem to potreboval mit spolehlivy. Jenze uz se s tim nemam cas crcat, takze jsem vzal programatora (15 let praxe) a ten rovnou vypalil, ze nez na assenbleru delat dal, radeji to predela podle algoritmu do C. Jo, chapu ho, nic jsem nenamital. To, co jsem ja programoval dva tydny a ve finale melo 6k, on dela uz druhej mesic, procesor s 32k FLASH uz mu nestaci a jeste to nema hotove. Pritom mu to obcas spadne a on je nucen vyhazovat jednotlive knihovny dodavane vyrobcem cipu a pytlikovat si svoje, kterym aspon trosku veri.
Ze nefunguje debugger a pod C to obcas tuhne, nebo nacte picoviny z registru… to uz je zbytecne rozebirat.
To slavne autonomni riceni nema zadnou originalni platformu postavenou na supervykonnych paralelnich procesorech. To by stalo jako raketoplan. Takze se to honi na naprosto beznych procesorech, ktere maji presne ty „bolistky“, o kterych pisu. A cim vic softu se tvori, tim vic chyb se do toho nasere. Navic lidi ve vyvojovych tymech se toci (nekdo „to neda“, nekdo je „vyhorenej“, atd.), takze prichazeji novi lide s novymi napady a predelavaji to, co nekdo pred nimi udelal. I kdyz je to modularni system, vnasi se dalsi a dalsi chyby.
Cili nejen, ze spolehlivost je neco, od ceho uz tak poslednich 20 let elektronika odchazi z duvodu ceny, ale brzy narazime na soucasne moznosti realizace hypotez hlubokeho uceni, jak DF pise. Najednou se zjisti, ze kral je nahy. To bude sranda.
Dokazu pochopit asaky. Proste pomahaji pro lepsi, nebo pohodlnejsi rizeni. Ok. Ale porad je v aute ten bilkovinovy mozek, ktery neni urychleny ad absurdum a kde spolehlivost usudku je prece jen lepsi. Filosofie autonomnih rizeni je v soucasnosti nerealizovatelna globalne. Je mozne, ze nas brzy globaliste presvedci, ze je zapotrebi se prestehovat do novych mest, ktera budou pro AI pochopitelna.
podotek
Vy to neděláte pod SIL?
Sysop
Ne. Potrebujeme teplotni rozsah driveru az 150 °C a to umi jen malo brouku.
Lojza
O trochu nize jsem hazel odkaz na video. Uz nejaky patek neplati, ze clovek ma lepsi usudek,nez AI.
Akorat zatim to bezi na prilis „velkym HW“ no…a je to zatim pomerne uzce specializovane (ackoliv jak jsem z toho pochopil, tak to jde nasadit na cokoliv a ono se to nauci, I kdyz to o tom nic moc nevi)
RomanL
Hm, to co tvrdíte spíš znamená, že jste to pořád nepochopil… ;-)
Lojza
Co presne jsem prosim nepochopil?
RomanL
Ne, AI opravdu nemá lepší úsudek než člověk. Nemá žádný, protože žádná AI schopná lidského úsudku ani vzdáleně neexistuje. ;-)
jizlivec
Tady jsem s Lojzou – on o „lidském“ úsudku nehovořil…
„Úsudek“ ve smyslu logické deukce: „jestliže A+B+C… pak X+Y+Z“ AI zcela jistě zvládne…
Lojza
Viz kolega prede mnou, ale jeste polozim otazku: CO to presne je „lidsky usudek“? Jak to vznika? Imho technicky neni velky rozdil mezi lidskym usudkem a AI tvorenou „neuronovou siti“.
A samozrejme otazka zni: Bavime o se o procesu, a nebo o vysledku? Pokud se budeme bavit o vysledku, tam je to jasne, vysledek AI muzeme s vysledkem generovanym clovekem porovnavat.
Pokud se budeme bavit o procesu, tak tam je to take jasne, oba procesy jsou ruzne. Ale I tak tam mnoho podobnosti najdeme. Jen HW je diametralne odlisny.
AI nikdy nebude umět nahradit lidský úsudek.
Nikdy nebude umět okamžitě rozhodnout, že zrovna teď bude lepší tu srnku srazit a rozbít si čumák auta, než nechat srnku žít, poslat auto do lesa mezi stromy, nebo do rigolu, kde po 30m leží obrovská, betonová propustka pro vodu v rigolu.
To samé bude s tím navlečeným páťákem v zimě vs. vlažná biopopelnice, v které běží hnilobné procesy a proto má 36,5°C. Nebo na horizontu, kamera totálně oslepená protisluncem.
Lidské oko, ve vší své nedokonalosti, je prostřednictvím mozku a ve spojení s ostatními smysly prostě nenahraditelné žádnými kamerami se sebevětším rozlišením.
Lidský úsudek se tvoří léta, mozek se učí neustále a průběžně na miliónech situací, jedna může nastat třeba pětkrát denně a pětkrát je třeba zareagovat úplně odlišně.
Pětkrát za půlden je třeba se jít vychcat, ale pokaždé je to jinde, v jiné situaci a je třeba zareagovat ihned. Ne podle instrukcí programu začít hledat nejbližší pisoár, když žádný v programu není, nebo ho kamera prostě nevidí. Protože není bílý, ale bleděmodrý třeba..
Nevidím to na nic jiného, než že člověk bude mít vždy tu nejvyšší rozhodovací pravomoc.
Elektronika mu to rozhodování bude maximálně ulehčovat, ale nikdy to finální rozhodnutí nesmí udělat za člověka. Byla by to imho sebevražda lidstva, protože by stroje logicky zjistily, že je člověk nespolehlivý, nerozhodný, nepředvídatelný a je stroji jen na obtíž.
Všecky životní zkušenosti, vjemy, neurčité pocity, tušení apod. nebude stroj nikdy umět.
Lojza
Boze, vsechno to co pises, hovori PRO AI, ne proti ni.
Lidsky usudek se tvori leta. Takova AI dneska muze za 1 den udelat tolik cvicnych pokusu, jako by udelal clovek za 100 let. Co je proboha tohle za argument :-(
Dale: Je mozne, ze „kamera“ se ukase, ze neni vhodna pro autonomni rizeni vozidla a ze bude potreba nejake jine cidlo. To je mozne. Mozna se to stane, mozna ne. Ale tim mi chces rict, ze nikdy nebudou existovat dostatecne vhodna cidla pro autonomni rizeni vozidla? Proc jako presne? Dneska mame cisla, ktera umi detekovat miry, vahy, svetlo a podobne s takovou presnosti, s jakou nikdy clovek to same nebude umet.
Rozdil je ve vyhodnocovacim HW. Clovek ma analogovy pocitac – dela tedy veci priblizne nejlepe, ackoliv ne nutne uplne nejlepe. Presto to „priblizne nejlepe“ tak nejak staci. Jasne, rocne diky tomu umre vic jak milion lidi (opakuji hlaseni – VICE, JAK MILION LIDI!!!), ale tak nejak to staci.
AI ma digitalni pocitac. Ten vyhodnocuje veci vice presne, ale o to lepe ho jde zmast drobnostma, ktere clovek „uplne prehledne, protoze jsou nedulezite“.
No a ted nam nastava doba, kdy se AI, bezici na digitalnim HW, zacina chovat „analogove“
Jo, co z toho plyne pro lidstvo, to je jina otazka… :-)
Lojza
sakra porad to obcas dela automaticke opravy, a jak mam nastavenou anglickou klavesnici, tak obcas na naproste nesmysly :-( Moc se omlouvam, priste to po sobe zkusim cist, nez to poslu…
shane
Je klidne mozny, ze jednou budeme mit senzory jako maj ve Star Treku kdy z obezny drahy urcej behem par minut slozeni planetarni kůryyfaunu, floru, slozeni atmosfery a demograficke trendy mistni populace, ale zatím se k tomu ani neblizime. Takze argumentace coby kdyby ma svoje hranice. To bysme za chvili mohli argumentovat magii a okultismem a diskutovat o praktickém vyuziti elementálů a astrálů pri vývoji autonomniho rizeni.
Lojza
Uz dneska mame senzory, kdy se posle paprsek na Mesic, tam se odrazi, tady se chytne, zjisti se, jak dlouho letel tam a zpet a s presnosti na nejake zlomky milimetru se urci, jak je ten Mesic zrovna daleko.
A neni to zadna raketova veda.
Co chces resit? Senzoru mame tolik, ze nevime, co s nima. Otazka zni,jake jsou nejlepsi pro tuto konkretni vec.
A to se samozrejme bude zjistovat a zjistovat a senzory se budou vyvijet a upravovat a vyvijet…jako se to deje vzdy a vsude.
Co na tom je kurva za magii?
shane
Tvoje schopnost michat hrušky s jabkama je fascinujici.
Sysop
Lojzo, ona jedna vec je teorie a jina vec je praxe. Ano, clovek ma svoje „ja“ vlastne z nekolika jednoduchych zdroju:
– vlastni praxe
– cizi uceni
– geneticky vklad
Je zrejme, ze informace se i dedi, to vime. Cili to by bylo to nejjednodussi, to je zakladni nastaveni vah neuronove site. Pak tu mame ucici proces, ktery muze udelat vyrobce, nebo servis, nebo upgrade pres Internet, apod. a pak je tu vlastni ucici proces. Ono je potreba definovat nejake zakladni hodnoty, jako „pud zachovy cloveka“ atd., atp.
Tohle vsechno si umim na nejakem modelu predstavit. Proc ne.
Problem ale mame s tou realizaci. Lidsky mozek zpracovava informace multitaskingem, coz pocitadlo umi taky, lidsky mozek v krizi a ve snu umi informace zpracovat paralelne. Inu, paralelni pocitace urcite urovne take umime. Uz ne jako mozek, ale nejaky zaklad by byl.
Jenze… lidsky mozek ma napriklad schopnost sebeopravovani, coz stroje, zejmena ty slozite, zatim neumi. Dale pak zde mame faktor chybovosti, ktery nam prinasi zelezo jako takove, protoze uz davno se okolo pocitacu nechodi v bilych plastich a nejsou v ESD klimatizovanych mistnostech. Takze se proste a jednoduse serou, protoze fyzikalni zakony mame stale stejne. Do toho chybovost programatoru, pak vlastni invence hackeru, pripadne invence ruznych zajmovych skupin (proc by kurva to auto melo jet jakousi kratkou trasu, kdyz to muze vzit oklikou okolo nasi prodejny?) a mame z toho solidni bordel jako hw platformu. A tam vidim ten problem.
Nerikam, ze nema reseni. Jen rikam, ze za stavajiciho stavu to je, jako v 19. stoleti zkouset vyrobit gamanuz. Teoreticky to muze byt zvladnute, paprsky X v kazdem druhem romanu, ale realita na hony vzdalena.
Lojza
Ja nerikam, ze to je dneska vsechno super.
Uz na nekolika mistech jsem zde daval navrh na sazku – a ten stale plati, kdokoliv se bude chtit vsadit ( I kdyby to melo byt o flasku), jsem plne k dispozici…
Lachim
Lojzo, dokonalý senzor ve smyslu měření veličin je jenom jedna část problému. Můj oblíbený příklad je strojové zpracování faktur: myslím, že pdfko je z hlediska senzoriky pro software dokonalý vstup, OCR už dávno funguje parádně. Řeší to každej jeden podnikatel, takže vývoj by se zaplatil i kdyby stál fakt uplně strašně moc. Ani není potřeba žádná rychlost, člověk přepisuje fakturu já nevim, minutu? Tak ať si to ta AI louská klidně taky minutu (ač tady asi co se nestihne za milisekundy už se ve zbývajícím čase nijak nedožene) furt ještě si na sebe nádherně vydělá. A vono to prakticky neni, nebo aspoň já jsem to sháněl a nesehnal. Jsou systémy, kde baba otevře fakturu a „naučí“ software její formát, takže příště už fakturu od stejného dodavatele ten program zvládne sám, pokud se nezmění formát. Druhá varianta je systém skutečně eeee, samočinný. A tam jsou ale lidi. Sice lidi zatraceně levný, ale jsou. Přitom by si člověk řek, že to je úplně triviální úloha, jenže není. Chybí totiž obyčejná lidská úvaha. Člověk vidí bez přemýšlení, že „todlecto je adresa dodavatele, todle na každym řádku položka, cena bez daně, s daní, nazdar“. Ne tak software. Nakonec proč pořád nějak moc nejde automaticky louskat ta googlí captcha a člověk jí tak nějak skoro vždycky přečte správně? A zase – senzorika úplně v pohodě, čas není vůbec kritická věc, ale prostě to software nelouskne, protože trik je právě v tom, že lidská mysl je schopná mnohem líp zobecňovat.
A když porovnám takhle triviální úkoly s tím, co musí být schopen vyhodnotit řidič auta… Vůbec není problém udržet auto na silnici, rozpoznat překážky a zkusit se jim vyhnout nebo před nimi zastavit. Jenže takový řidič není řidič a nepřežije prvních sto kilometrů. To, co zvládne AI líp než člověk, to je situace „ze známé hmotnosti vozidla, adheze penumatik, já nevim jakejch dalších veličin X Y, Z a Delta blablabla“ vypočítat nejlepší manévr pro konkrétní situaci. V čem ale bude ještě strašně dlouho naprosto selhávat jsou věci jako „teďko tam zajel, to von mi vodevře dveře do cesty“, „stojí úplně vlevo ale nebliká, tak asi pojede doleva, ale možná i rovně, bacha na to“, „je to vytuněná kraksna s hiphopem na plný kule, od toho čekat jenom nejhorší“.
Vezměme celkem běžnou situaci, že na krajnici stojí člověk a mává rukou. Podle mě prakticky každej člověk je schopen okamžitě pochopit, jestli je to stopař, kurva, stavbař co řídí dopravu, vyděšenej účastník nehody co potřebuje urgentně pomoct, nebo co já vim třeba policajt. Ale AI? Ani člověk nedokáže přesně říct, podle čeho rozliší jestli ten člověk mává výhrůžně, úpěnlivě, vesele nebo jak debil.
Takhle by se dalo pokračovat dál a dál, potíž je v tom, že i kdyby byla AI schopná přiřadit tomu pajdulákovi správnou emoci a nějak zareagovat, tak je to pořád jen jedna ze strašně moc podobných (ve smyslu liském, pro AI právě úplně odlišných) situací. Nejde prostě nijak formálně popsat všechno, na co je třeba reagovat.
Když leží větev za bezvětří mezi polema, stačí ji objet. Za bouřky pod stromama to má úplně jinej význam. A strašně, strašně moc dalších věcí.
Lojza
Nekolik poznamek:
Dnesni AI nic nepocita. A nebo alespon ne v tom smyslu, jak to chapeme v bezne reci. Neni to algoritmus If cervena, than brzdi
K rozpoznavani faktur…delam pro firmu, ktera si nechavala vyvijet na miru AI pro automaticke cteni ucetnich zaverek (ktere se stahuji nekde z Justice, ci odkud). Coz je jeste o DOST horsi, nez cist faktury. Mame s tim docela slusnou uspesnost (nechci kecat kolik presne, ale precteme v podstate vse, co bylo vytisteno, a asi 50% toho, co tam nekdo psal rukou, pokud si dobre pamatuju). A to jsme v podstate stredni firma (obrat neco okolo ctvrt miliardy)
Sysop
…to je presne ten duvod, proc jsem poslednich 15 let zapominal posilat na soud ucetni zaverky. Aby kdejakej sulin se mi nehrabal v soukromi.
Lojza objevil OCR, což je přesně něco úplně jinýho, než o čem je řeč, a nezapomene nám to zmotat do diskuse. Pak se zkus s někým bavit. Je zajímavý, jak přesedlal na humanitní myšlení, že se mu něco nějak ZDÁ nebo LÍBÍ a tak vo tom žvaní kokotiny dokud ti neudělá díru do palice. Asi se transformoval ve skutečnýho obchoďáka.
Lachim
Mno, musím se přiznat, že moc nevím, jak moc je fixní formát účetní závěrky. Ale obecně to, že někdo prodává „AI řešení“ ještě úplně nemusí znamenat, že nějaký robot parsuje ty dokumenty zcela autonomně. Dost dobře taky může každý nový formát „parsovat“ člověk a samozřejmě robot se to naučí.
Ohledně toho, že AI nic nepočítá bych řekl, že právě naopak počítá až hanba :) Není to jak píšeš „if – then“, je to spíš (velmi zjednodušeno) pozadovanaRychlost = CernaSkrinka(vstup1, vstup2, …, vstup999). To co odlišuje tu „AI“ od tradičního algoritmu je, že „vnitřek“ té funkce nikdo nenaprogramoval, ale sám se řekněme poskládal na základě toho, jak se vypočítaný výsledek liší od nějakého „správného výsledku“. Tj. když taková funkce má předpovídat spotřebu plynu na příští pondělí a vstupy jsou aktuální teplota venku, den v roce, spotřeba minulou středu a minulé pondělí a nevím co ještě, tak to může fungovat dost dobře, hlavně proto, že máme dostatek dat z minulosti, na kterých se může „učit“. Potíž s řízením auta bude ta, že takovou funkci neumíme pořádně ani definovat, bez oheldu na to, že nepotřebujeme vědět co přesně dělá uvnitř.
Řekněme, že člověk teda řídí na základě těch pár smyslů co má. Jenže i kdyby teoreticky šlo vyrobit neuronovou síť s výkonem mozku, bude tu ještě jiná věc – představ si, že by se narodilo dítě a dejme tomu prvních osmnáct let by bylo vyživováno umělou stravou, žilo ve tmě a tichu. Pak bys ho vzal ven a měl teda funglnovou neuronovou síť o které je známo, že je kapaciotu chopná řídit auto. Podle mě by byl dost problém to toho člověka naučit. Kdybychom přemýšleli nad tím, co všechno si musí člověk osvojit aby byl schopen tak náročné činnosti, podle mě dojdeme ke strašnejm chujovinám, kdy se nějak ukáže, že lidská mysl nebude správně fungovat bez hladu, žízně, nadrže — eee — rozmnožovacího reflexu atd atd. Prostě jakákoliv AI bude mozku živého tvora podobná asi jako vrtulník vážce – jakoby jo, něco společného to má. Akorát vážky nepadaj :)
slovooo
> nechci kecat kolik presne, ale precteme v podstate vse, co bylo vytisteno, a asi 50% toho, co tam nekdo psal rukou, pokud si dobre pamatuju
Nepamatuješ si dobře :)
Současné OCR systémy dosáhnou výborné přesnosti (90%+ slov správně), pokud je dokument rozumně naskenovaný, nasvícený, natočený apod.
Pokud je ale reč o nějakém rozeznání obecného formátu (struktury) dokumentu, anebo snad nedejbože ručně vepsaných textíků, tak na to rovnou zapomeň. Pár „AI startupů“ na tom sice vaří marketing, ale nic, co existuje, nefunguje zdaleka na 50%. A to ani když si sami zfalšují metriky :)
To je právě ten rozdíl mezi „AI SPASÍ/ZNIČÍ SVĚT!“ versus když pak člověk vidí, jak to skutečně funguje v praxi.
semancko
Hej len zabudate, ze sme tam najskor museli nainstalovat odrazac aby nam to fungovalo.
:-O Si jako myslis, ze to nevim? Jaky hracky, co to meles? To, jestli tam jsou odrazece nic nemeni na tom, ze ten odrzec umime trefit, prijmout signal zpet a zmerit s takovou presnosti, ze urcime vzdalenost mesice s presnosti na (nevim ted presne jakou, ale nebude to horsi, nez nejake dilky milimetru)
semancko
Takze na kazdy zaujmobvy objekt nainstalujeme odrazac a zaistime aby bol spravne natoceny k nasmu AI, aby nebodaj nedoslo k mylke a AI nas spravne identifikovala.
Vieme trafit odrazac o ktorom presne vieme kde sme ho nechali a mame tam tento jeden, pripadne jednotky kusov, to je obrovsky rozdiel oproti tomu ako vyzera situacia na ceste.
Lojza
Ja: Dneska mame spoustu ruznych senzoru, podivej se, vzdyt umime i zmerit vzdalenost mesice s presnosti vetsi, nez jsou milimetry
Oponent: Takze ty chces pouzit v automobilove doprave mereni tak, ze namontujes na vsechny auta odrazec?
Ja: WTF?
stredoceskyovcan
Lojzo k těm tvým dnešním super senzorům, kamerám, které jsou pro současné autonomní řízení zcela dostatečné na jeho spolehlivou funkci:
use case:
1 – jedeš na silnici mimo město a před tebou jede fungl nový, výkonný John Deer s valníkem plným zrní a nejede zrovna pomalu. V zatáčce mu rupne plachta a pár kilo zrní se vysype na silnici dejme tomu tak 100m před tebou.
a) jakou změnu (a zda nějakou) uděláš v procesu řízení ty jako fyzický řidič a na základě čeho se tak rozhodneš
b) co se má udělat v procesu autonomního řízení AI automobilu a na základě jakých vstupních dat se má systém rozhodnout a z jakého, v současné době dostupného elektronického čidla tato data do „výpočtu“ připlují
2 – jedeš v zimě po namrzlé silnici, před tebou jede náklaďák s otevřenou korbou vezoucí nějaký bordel ze skládky. V zatáčce z korby na silnici začnou padat zcela zjevně prázdné, papundeklové krabice.
opět otázky a) b)
3 – jedeš za hustého deště ve městě 50km/h, před tebou kamion, který pravou stranou najede do hluboké kaluže. Objeví se pár metrů před tebou gejzír vody do výšky tvého auta
opět otázky a) b)
—-
mé odpovědi k bodům b) pro tyto 3 případy:
1 b) AI neudělá nic, nemá jak poznat že se vysypalo zrní/písek, nesníží rychlost, pojede stejnou rychlostí a díky možnosti, že toho zrní/písku bude dost a sníží se tak v zatáčce adehze pneumatik, poletíš do protisměru
2 b) AI udělá „panic“ brake zatáčka nezatáčka, bo jasná překážka na silnici, nesmíme nikoho srazit! Námraza, natočení kol do zatáčky + brzdy na max udělají to, co si fyzika žádá, viz 1 b)
3 b) AI reakce bude stejná jako v 2 b), nepochopí, že je to voda a ne zeď a že vody se netřeba bát a není nutné panicky brzdit. Výsledkem bude auto v kufru, které jelo za tebou.
reakce řidiče v těchto případech je asi všem jasná,
1 – lidské oko rozezná i na 100m že se s návěsu něco kua sype a co je SYPKÉ a na silnici v zatáčce MŮŽE být problém (ZKUŠENOSTI), proto raději sníží rychlost
2 – mozek pozná, že ta krabice která při pádu z návěsu vlála ve vzduchu jak papír (základní fyzikální zkušenosti ze základní školy), před tím než dopadla na silnici, takže je PRAVDĚPODOBNÉ že je prázdná a proto ji raději projede než panicky brzdit na námraze v zatáčce
3 – mozek ví, že větší cákanec vody není zeď takže opět není potřeba panicky brzdit, pouze zapičovat, že se lekl
slova, která jsou velká jsou podle mne právě ty oblasti, které prostě současná koncepce autonomního řízení není schopna pobrat – zkušenosti, pravděpodobnost a předpoklad jevu, rychlost identifikace fyzikálního jevu na vozovce pouze z optického čidla
Lojza
K odpovedim: Nevim. Nejsem odbornik, tedy to nemuzu vedet.
Ale i Tobe samozrejme nabizim onu sazku, o ktere tu stale pisu a jeste nikdo se nenasel, kdo by do toho sel…
semancko
2Lojza. S Vami je ten problem, ze sa chytate slovicok miesto toho, aby ste uchopili myslienku. Celu debatu sa Vam tu ludia snazia vysvetlit, ze AI ktoru tak ospevujete je dnes na urovni kedy ani zdaleka nedosahuje urovne tych prezentacii, o realnom nasadeni o akom snivate Vy ani nehovoriac. Ten laserovy dialkomer ste tu v debate uviedli prvy Vy, pricom je nam obom jasne, ze prave tento snimac je nam v danej aplikacii tak na hovno. My pri autonomnych autach mame daleko vaznejsie problemy, ako sa Vam tu snazia vysvetlit mudrejsi ako ja.
Skuste v tej vete kde hovorim o odrazaci tento nahradit lubovolnym pristrojom podla Vasho gusta, ktory Vam zaisti jednoznacnu identifikaciu objektu, aby AI mohla na jeho pritomnost reagovat spravne a primerane. A tu narazite pretoze ak nam na Mesiaci cez ten odrazac prejde Lunochod tak sme domerali a v doprave ak si ten Vami specifikovany vehement zabudnem doma tak bude mat AI problem s tym, ci som popolnica, dive prasa alebo len ozran leziaci/stvornozkujuci cez cestu.
Mem
„tak jsem presvedcen, ze spolehlivost pujde uuuplne do prdele.“
Mám dojem, že asi nemáte příliš ponětí o deep learningu. Zrovna v tom učení neuronové sítě to popisuje D-FENS dobře. Vývojáři do té klasifikace a rozhodování ani nemají moc šanci mluvit, protože to dělají ty vrstvy uvnitř, do kterých nevidí. Spolehlivost pak určuje prostá statistika viditelná navenek, tj. jak se naučená síť chová na příkladech a v provozu (Tesla má pro to implementovanou výbornou věc, kdy dokáží na auta aktualizací poslat novou síť a nechat ji běžet v „shadow“ módu – kdy reaguje na situaci a posílá zpět, jak by se zachovala. A na vyžádání také dokáže posílat příklady situací, které se mají klasifikovat, třeba když ladí dopravní kužely, obrubníky, semafory…). Tuto statistiku je možno relativně jednoduše kvantifikovat a sledovat i na příkladech z minulosti, jestli se síť celkově zlepšuje a je spolehlivější, nebo ne.
Problém jsou samozřejmě krajní případy, s tím se ale pracuje právě množstvím ujetých kilometrů a nasbíraných situací. Nicméně zrovna příklad uvedený v článku (že někdo svévolně namaluje na silnici něco, co má klasifikaci oblbnout) je triviálně řešitelný. Neuronová síť, která naopak klasifikuje, co určitě na silnici nepatří. S takovým filtrem počítá i Tesla.
Sysop
Ja jsem se s neuronovymi sitemi setkal v roce ’91. Slo o identifikace obrazovych dat. Jasne, byla to tehdy celkem jednoducha zalezitost honena na tehdejsim hw. Srovnavat to s dnesnim vykonem nelze. Ale ty matematicke modely jsou stejne.
A ja se bavim o te praxi, o zeleze, na kterem ten uuuzasny algoritmus jede. Bavis se o siti, o algoritmu, ale nevidim, na cem ti to jede. Co je ta hw platforma, ktere sveris svuj zivot?
Hele, dneska jsme v laboratori resili de facto uplne stupidni vec. Mas ventil, kterej je rizen linearnim krokovym dvoufazovym motorem a ovlada se proudovou smyckou 4-20 mA. Sranda vec. Mikrocip zmeri proud, prepocte ho na kroky motoru, vypocita S-krivky a hura, posune s hejblatkem. Vsechno v peri, parada jednoducha vec.
Praxe: elektronika ma garantovany teplotni rozsah -40 az +120 °C. Das to do termokomory, nastavis -25 °C a ejhle… on ten cip cas od casu vygeneruje o impuls na tom krokaci vic. Co je to jeden blbej krok, kdyz mezi zavrenim a otevrenim jich mas 4000. Jenze, nepracujes v absolutnich souradnicich, mas pouze ty relativni. Pri zavreni ventilu resetujes pocitadlo a pak uz jen pricitas, odecitas,… nesmis vynechat krok. Teoreticky neni duvod, aby krok chybel. Nevypinas napet na civkach, aby se rotor po prestaveni nehnul, udelas pro to vse… a on ti ten hajzlik procesor proste udela chybu.
No, tak si reknes, ok, v Lastenheftech se stejne pise, ze to ma jet od 0 °C, tak se s tim nebudeme srat a zmerime horni teplotni rozsah. A ejhleme se, ono to dela podobny picoviny uz pri 85 °C taky. A co s tim? Pujdes si stezovat na Cortex, ze to jejich jadro stoji za hovno? Ale oni vymysleli jen zapojeni, prodavaji patent, nejsou vyrobce. Tak ok, pujdes si stezovat na ST, kteri ten cip vyrobili? No, zkus to. Reknou ti, ze to je chyba v algortimu, bla bla bla… tak vezmes procesor od Microchipu a ejhle… ono to dela zase jiny picoviny, obcas se to nahodne zresetuje nebo skoci na nejaky nesmyslny preruseni. Tak vezmes TI a tam ti zase nejede debugger a takhle obejdes postupne vsechny Cortexove cipy a zjistis, ze proste spolehlive neni NIC.
Uplne stejne to funguje i ostatnimi cipy. Honi se vysoke frekvence, takze to frci na malych napetich, aby se stihala rychlost prebehu. Tim padem citlivost na ruseni, problemy s preslechy, atd… a co si myslis, ze potrebuji ty neuronove site? No rychlost, Halik, kurva rychlost! Takze kam jde spolehlivost, Halik? No do prdele, do prdele!
A vvottom tto je.
MS
Cakam prispevok o par tyzdnov, kedy vo firme prejdete na aviation standard s trojnasobnou vypoctovou logikou, idealne FW v kazdom cipe od ineho teamu a cip od ineho vyrobcu a pridanym supervisorom do kazdeho firmwaru*.
Predpokladam, ze pouzit absolutny enkoder na taku sprostost ako ventil s krokacom cely projekt zabije kvoli cene, ze jo?
* … a aj tak to bude obcas generovat kokotiny, lebo tam raz prelezie nejake EMC svinstvo a poserie vsetky tri cipy a supervisory naraz :D
Sysop
Absolutni enkoder pouzit nelze, jednak quli cene a druhak quli velikosti. Ty 4000 kroku jsou na zdvihu 3,2 mm, pricemz prebyvajici/chybejici krok se projevi do hodiny nepresnosti, ktera je mimo pozadovany rozsah. A neni misto na prevadeni nejakou pakou na neco jineho. A nejsou prachy na nejake indukcni mereni. Proste to musi fungovat. Ja jsem se nasral, cely Cortex poslal do prdele a udelal to pred pul rokem na AVR v asm a jede to na 1 MHz za par babek spolehlive. Naprosto bez chyb. Jenze, ti novi programatori, co mi sem lezou, v asm proste delat neumi. Mladej nadejnej Nemec s 10letou praxi umi prolezat diskuse, lovit tam rozumy, prohledavat knihovny dodavatele cipu a nakonec neco slepit v C. Za to bere 65k rocne a jeste mu tady libaji ruce, ze ho sehnali.
semancko
Mimo temu ale ked ste to nacali, ako je to ked porovnate AVR a konkurenciu, hladam nieco pre zabavu aby som synovi ukazal ako veci vznikaju a co sa s tym da robit a ked sledujem net tak sa tam ti co ich to zivi na ATMEL dost stazuju. Prave koli chybam a nesuladu dokumentacie a skutocneho HW. Samozrejme pre hranie sa je to jedno ale nemam chut stracat cas s niecim co stoji za prd, hlavne ak by to mladeho chytilo.
Teraz dost letia STM32, co Vy na to?
Sysop
STM32 ma uplne nahovno debugger. Po pause se musi restartovat, protoze nektere periferie maji jet a nejedou a jine jet nemaji a jedou. Sice ST mam rad a beru jejich brouky dost, ale ten Cortex dost dojebali.
Atmel ma smulu, ze se ho Microchip proste rozhodl pohrbit. Nicmene, jejich ARM prebral Microchip dobre, Atmel Studio jede (na rozdil od konkurence) docela slusne a pekny je, ze jeste porad je to 32-bit na kterym se da delat jak v C tak v asm. Cili elementarni zacatky se na tom proste predvadet daji. Ty male ARM jsou dneska uz levnejsi, nez Xmegy – samozrejme take proto, ze holt nektere veci proste neumeji, viz treba ADC predzesilovace, apod. – ale na hrani podle mne dobry.
Podpora dokundamentace neni u ARM spatna. ST ji ma sice lepsi, ale zase je to slozite delany jako autobus a pokud clovek chce neco udelat bez knihoven, tak je to dost drbacka.
NXP taky neni uplne mimo, TI nedoporucuju, u nas je ta podpora docela mizerna, sw od TI na PC docela pada, zacali se orientovat na Javu a moc se nezadarilo, rekl bych.
Vyhodou Atmelu je, ze ho fura lidi zna, je na to dost aplikaci, vyvojovy prostredi jede docela slusne i pres dvoudrat (coz jine procesory bez JTAG obcas nedaji), takze ja spis doporucim ARM. Ale delal jsem se STM32, ovsem pouze v C. Analog dost ocesanej, dost nepohodlnej, rekl bych. A asi bych si jeste vzpomnel i na dalsi veci proc jsem to nakonec opustil. ST se dost snazi, ale…
ARM ma na malejch cipech trosku necekane sdilenou FLASH jako EEPROM, proste emulator pres NVM, ale chodi to dobre. Vyhoda je, ze si clovek ukosne EEPROM kolik potrebuje, dneska i na fyzickou pristupuje pres NVM (od Xmega vys), takze co… a co se Atmelu podarilo, je kvalita te FLASHky, takze skutecne ta emulovana EEPROM da i pres 100k cyklu, o cemz si napriklad NXP muze nechat jen zdat.
Toliko muj nazor a zkusenost. Treba se najdou jini s jinym.
semancko
Dakujem za informacie, dlhe roky to islo mimo mna tak hladam kade tade a kazdy nazor dobry.
Sysop
Nejlepsi je, si to vyzkouset. Chapu, ze clovek musi koupit alespon programator. Ono ve finale, pokud jde jen o jendoduche programovani, je skoro fuk od koho ten Cortex clovek pouzije. Ale i to blby vyvojovy prostredi umi pohnout zluci. Atmel Studio ma lepsi nastroje zadarmo, nez ST za penize. Blby je, kdyz clovek celej den stravi nad hledanim chyby, proc neco nejede a nakonec se ukaze, ze je to chyba debuggeru, nebo prostredi. A presne to umi ST. Zkusil jsem, hrali jsme si s tim tady asi tri mesice a pak jsme to vyhodili.
U Microchipu se clovek musi podivat, co hodlaji podporovat dal a co se tak nejak prestava nabizet, protoze jedno krasne rano utnou vyrobu a bude. Ale kdyz clovek zmakne treba jadro M0+, tak uz je mu pak jedno, na cem to implementuje a od koho.
Toz tak.
MS
65k rocne za kompilaty zo stackoverflow a pod? Fkin hell.
AVRkovy ASM velmi rad, prisiel mi okrem ineho citatelnejsi ako PIC (resp tak 5r dozadu ked som sa tomu prestal tolko venovat). Vidim, ze ked ma prestane bavit zachranovat polomrtvu priemyselnu automatizaciu, moj stary konicek by mohol priniest znesitelne financne ohodnotenie.
Sysop
PIC, zejmena v ASM je neskutecna prasarna. Nevim, kterej kokot vymyslel 12-bitovy instrukce a podobny chujoviny. Navic jsou ty procesory neskutecne tepelne zavisle, pokud clovek potrebuje treba stabilni referenci pro ADC, tak musi dat externi, atd.
Pokud umis cipy, tak se chytnes vsude. Myslim venku.
Spazik
Programátor is new instalatér :-D
Lojza
Je mi jasne, ze to nejde, nejde, nejde a nepujde, protoze to rika minimalne 10 z 9 absolventu vysoke skoly zivota…
Nahodou jsem prave ted dokoukal https://www.youtube.com/watch?v=PaLrrczJ5VI
Je to takove…pro laiky, ale pro Hruby obrazek,co se v teto oblasti deje, je to fajn.
Imho aktualne to je tak, ze jsme nekde na pomezi toho, kdy se tyhle veci zacnou vice a vice dostavat do „bezneho zivota“. Uz dneska mame videa, kompletne generovane AI, kde nejaky nam znamy politik pronasi nejaky projev. Na prvni pohled zcela autenticke, az na to, ze je to komplet „fake“.
Mame AI, ktere hraji velmi komplexni hry (strategie, jako StarCraft, pripadne trebas Dotu2, zminovanou ve videu).
Imho je to zatim tak, ze takove masiny, ktere to zvladaji, jsou porad jeste az moc velke a zerou az moc energie na to, aby to slo dat do auta.
A jsme tam, co rikam porad a s cim mi tu 10 z 9 lidi oponuje. Imho proste staci, aby probehla jeste urcita zmena vykonu smerem nahoru a zmena spotreby smerem dolu, a pak uz to bude mazec.
Vrele doporucuji to video predevsim vzhledem k urcitym moralnim problemum a vubec problemum toho, „co az…“
A proc uz dnes nemame funkcni autonomni rizeni vozidel?
To je tak…kdyz bylo prvni „cokoliv“, tak to typicky bylo nedokonale, vzhledem k dalsimu vyvoji. Prvni auta, prvni rakety, prvni jizdni kola, prvni hodiny, prvni zarovka….na zacatku je to nedokonale. A mnohdy 10 z 9 lidi okolo rika, jak to je k nicemu, jak to nemuze fungovat…jak to nebude fungovat…
A stejne je to I s autonomnim rizenim. Je to na zacatku, poradne to nefunguje, ma to milion problemu. A uplne nejvetsi problem to ma marketingovy – kazdy to uz chce mit hned ted, aby predbehl ostatni,sije se to horkou jehlou, hlavne, aby uz to bylo, marketingove oddeleni to slibi, ze to bude hotove za 2 roky, chudaci technici o tom jeste ani nevi, ale maji smulu, protoze to za 2 roky byt musi…
Jsem ochotny se vsadit – zcela seriozne – ze rekneme do 20 let to bude zcela bezna a plne funkcni vec.
(By me zajimalo, kdo by si pred 20 lety vubec dokazal predstavit, ze po 20 letech bude mit mobil za par litru stejnej vypocetni vykon, jako v te dobe velke superpocitace)
slovooo
Ano, tento typ přednášek je vždycky ohromně populární. Dráždí lidskou představivost.
Ale nikdo, kdo skutečně dělá do AI (versus akorát blábolí ala Musk, ala Singularity, ala filozofové, ala zlatokopové co vesele dojí…), nevidí cestu, jak AGI dosáhnout. Ne že do 20 let, nebo až bude trochu lepší hardware (LOL), ale vůbec. Naučili jsme se vylézt na psí boudu, možná časem vylezem i na střechu baráku, ale na měsíc tím určitě nedolezem.
Čili možná AGI do 20 let, možná nikdy. Momentálně žádná indicie, že by to vůbec šlo, anebo kudy povede cesta.
Jinak funny: týpek v tvém videu zmiňuje, jak si z jeho AGI vizí dělá skutečná AI komunita srandu. A to je prý hrozně špatně :-) Zlí výzkumníci! :))
DFENS, navzdory tomu, že nedělá do machine learningu, tak to vypozoroval přesně. Bullshit factory holt jede na plné obrátky, ale funguje to hlavně na naivní mlaďochy a zapálené jasánky. Dobře se na tom pakuje, ale průser už nadohled.
Lojza rád kouká na Star Trek a má minimální fyzikální povědomí, takže nedokáže pochopit, co je při současným poznání světa možný a jak pravděpodobně/kdy nás čeká další megaprůlom typu relativita/kvantová mechanika, co by zcela změnil běh světa a umožnil dříve nemyslitelný.
Neřikám, že to je nemožný, ale je to extrémně nepravděpodobný a v příštích pár desetiletích není nic velkýho na obzoru.
Lojza
No to mas tak…Startrek jsem videl par filmu, serial skoro vubec. Uz na zakladne jsem jezdil na matematicke a fyzikalni olympiady – pravda, dostal jsem se tak max na krajsky kola, ale imho to znamena, ze neco malicko mi to rika. Nakonec, mam skolu „mechanik elektronik pro cislicove a ridici systemy“, coz je totalne na hovno, protoze kdyz jsem skolu delal, bylo vse uplne jinak nez dnes a dneska se tim stejne nezivim. No naznacuje to, ze nejsem uplne neschopnej v tehle oblasti…
A co ty – kdyby ti nekdo pred 20 lety rekl, v jak male krabicce bude tak velky vypocetni vykon, jako mame dnes v mobilech, veril bys mu, nebo bys rekl, ze se moc kouka na Startrek?
RomanL
Zajímavé, já jsem na vysoké dělal roboty a manipulátory, a když jsem po 25 letech programování databází přišel do výroby, tak tady pořád vidím věci, co jsem se učil před 25 lety. Nic nového. :-D
A že budeme mít mobily přenášející obraz a zvuk jsem předpovídal už před 40 lety, když mi bylo 10. Na té vizi nebylo nic zvláštního. Zato vize zázračných akumulátorů a fúzních reaktorů se stále nenaplnila – zajímavé ale je, že takovou vizi jsem ovšem nikdy neměl. Asi jsem víc dával pozor při studiu fyzikálních zákonů. ;-)
Lojza
No, ja pri maturite opravoval cernobilou Tv (ale uz nebyla elektronkova:-))
K cemu mi dneska je blokove schema TV, stejne uz to dneska funguje uplne jinak…
K cemu mi je, ze umim poskladat logicke obvody typu AND / OR , kdyz se dneska milion takovych obvodu nacpe do 1 cipu. (No, to mi mozna je k tomu, ze vubec vim, jak to funguje, ale to je tak vsechno).
Kdyz mi bylo okolo 15, tak jsem otci delal tyristorovej regulator otacek na vrtacku, protoze v ty dobe ta Narexka byla super vrtacka, ale zavity s ni rezat nesly. Dneska to ma v sobe kazdej kram od cinanu…
Co se tyce baterek, tak ted zni docela nadejne to Li-S. Evoluce, nikoliv revoluce :-) No kdyby to bylo rekneme v prumeru 3x lepsi (3x vetsi kapacita pri stejnem objemu), tak to je docela zajimave, imho…
A fuzni reaktory…kdo vi, no. Neco funguje, ackoliv to stale jeste zere vic energie, nez to vyrabi…Ale kdybys roku 1900 vypravel lidem o atomovych elektrarnach, asi by si taky rikali, ze jsi upadl z jahody :-)
Na počátku 20. století, v rozporu s oblíbenou představou, naopak přibývalo popsanejch jevů, který tehdejší fyzikou vůbec nedávaly smysl, a začaly se postupně objevovat stále další nový věci. Byla to atmosféra ohromnýho nadšení a experimentování po kumbálech i tvorba všelijakejch teoretickejch modelů, přičemž každej den vznikaly nový praktický poznatky, co oblítaly svět a furt se něco dělo. Víceméně se jen předháněli a čekalo se na to, kdo to jako první nějak uchopí jako celek a odstartuje novou éru.
Dneska je situace opačná, stavíme obrovský megamašiny velikosti baráků a měst za nepředstavitelný prachy, do problematiky vidí pár lidí na planetě a víceméně nastává spíš frustrace že se neví co dál a kudy kam, protože posun je nula nula nic, z miliard rutinních pokusů vznikají akorát tak statistický modely ale furt s obrovskejma chybaama, takže to lidi opouští a přibejvá akorát humanitních kecálistů.
Lojza
No, protoze se holt dostavame od tech jednoduchejch veci k tem slozitejsim. A jsem presvedcenej, ze jsme nekde teprve hoooodne na zacatku. Ze toho vlastne jeste moc nevime…
shane
Videotelefony jsou stara vesta. S necim podobným snad operoval uz Julek Vernů. V mainstreamovy scifi je to bezna rekvizita uz nekdy od druhy svetovy, stejne jako mobilni telefony.
Lojza
Ja ale nerikam, ze nutne do 20 let tu vznikne nejaka super AI. Ja rikam, a to je proste fakt, ze dneska uz mame takove AI, ktere jednoznacne prekonavaji cloveka v ulohach, kde bychom si to jeste pred nedavnem vubec neumeli predstavit. A to v oblasti, kde se pracuje I s intuici – napriklad ta AI, co hrala GO. Pripadne ten StarCraft. Za me osobne je ten StarCraft snad jeste vetsi uspech, nez to GO.
Bezvadný, to přesně k životu potřebujem, stárkraft a go automatony.
panenkoskákavá :o)
Lojza
jeste, ze se nejedna o nic z toho, o cem mluvis. To by bylo vazne docela na hovno…
Ja u tebe vubec pozoruju, ze vubec netusis, o cem mluvis, hlavne, ze o tom mluvis.
Sysop
Hele, myho souseda Bohouse prekona i zvonek u dveri. Jestlize nadpolovicni vetsina naroda ma IQ pod kilo, tak to zase tak moc prace ta umela inteligence fakt nema. Jeji vyhodou, pokud je na solidnim zeleze a spolehlive jede, je jeji rychlost. To se neda uprit. Nez blbovi sepne zavit, AI ma spoctene i reseni. Jenze ne vzdy a ne dobre.
Lojza
Bavime se o tom, kdy AI souperila s tema nejlepsima lidma v dane veci na planete.
Mas pocit, ze jde spocitat Poker tak, abys porazil ty nejlepsi hrace na svete?
gogan
Tak když nic, bude mít AI nepřekonatelný poker face.
Jinak zrovna poker počítat jde, jen bych AI doporučil nenechat se u toho přistihnout :)
Lojza
Nepletes si to s jinou karetni hrou?
Zrovna poker – bavime se teda o Texas holdem, ale imho to bude i u jinych druhu, vcetne toho prapuvodniho – je o matematice ani ne z 50%. Samozrejme tam je vyrazne zastoupena – clovek by mel umet si spocitat alespon zhruba ty pravdepodobnosti – , ale neni to to nejdulezitejsi.
A co se tyce „poker face“, tak kdyz se clovek obcas koukne na ty turnaje….manici v mikinach s kapuci, sluchatkama, slunecnima brylema, ze jim nezahlednes v podstate ani kousek obliceje…O to tam myslim uz davno nejde.
gogan
„poker face“ byl fór, stejně tak rada aby se AI u počítání karet nenechala přistihnout, casinech je u blackjacku a pokeru počítání karet zakázáno, asi vědí proč.
Pokud si hráč navýší šance třeba jen o 30% je to sakra znát. Ani ta AI by neměla 100% úspěšnost.
Lojza
Ehm..v poreku se uspesnost docela dobre meri. Vyhrajes, prohrajes, nic mezi tim.
V tomto konkretnim pripade vzali par tech nejlepsich hracu na svete, posadili k nim ke stolu AI a hrajte… a AI ten stul vyhrala.
Jinak se asi kazdy bavime o nejakem jinem pokeru, protoze ten poker co ja znam, tak tam se karty nedaji pocitat, jakou BJ, protoze se vzdycky michaji.
Jó, to už máme ai androida co vypadá jak člověk? Nebo jak posadili toho intelygenta ke stolu?
Lojza
koukam, ze v discipline „udelat ze sebe co nejvetsiho kokota“ se dostavas k neuveritelnym vysledkum…
gogan
Matematických postupů na poker máš plný web.
Když proti sobě budou hrát naprosto identické AI která hru vyhraje?
Ta která bude mít zvýšené šance nějakou výhodou.
To uvažujeme o modelové situaci, ve skutečnosti nikdy nebudou identické AI, jelikož výjimky v chodu jsou prostě realita, ale pravidlo o výhodě bude platit stejně.
Lojza
Ehm…kdyby ty matematicke postupy vedly zarucene k vyhre, tak by turnaje nevyhravali vetsinou lide, kteri jsou z nejake uzsi skupiny, kterou muzeme nazvat trebas „svetova spicka“.
Ano, me porazi kazdej, co si to trosku nastuduje, protoze ja to moc neumim..
Ale ty nejlepsi neporazis s nejakejma matematickejma postupama, protoze jde i o psychologii a podobne.
Umeni odhadnout, jestli ten druhy zrovna ted „lze“ ci ne nejde spocitat…
gogan
Tak ještě jednou, snahou každého hráče je získat oproti druhým výhodu, toho může dosáhnout jedině ovlivněním toho co má (lépe či hůře) pod kontrolou. Nevím jestli si se díval, ale pokerová matika není úplně triviální tady máš jednu bakalářku Matematika a poker.
Samozřejmě u hry kde se hraje s náhodou nevede žádný postup (v mezích pravidel :D) k 100% úspěchu ale pouze k zvýšení pravděpodobnosti (ta se však při dostatečné převaze jako 100% může jevit).
Jinak tímto si ve vztahu k AI celkem dost odporuješ – „Umeni odhadnout, jestli ten druhy zrovna ted „lze“ ci ne nejde spocitat…“ – a co prosím ta AI dělá jiného než že počítá? Všechno k čemu AI běžící na křemíku dojde je výpočet.
Lojza
K te matematice…je znam pripad jedne spickove Pokerove hracky, ktera vyhrala turnaj s tim, ze mela zakryte karty a tak NEVEDELA, CO MA ZA KARTY!!! Presto vyhrala nejaky online turnaj. Tedy ona, jakozto profik, aniz by vedela, jake ma karty, porazila takovou beznou online smesku hracu…
Tolik k te matematice.
Samozrejme, ze je fajn umet si spocitat pravdepodobnost. Ale rozhodne to neni postavene jen na tom, spise naipak
fatdwi
Lojza: ale na řízení auta nic takového potřeba není, tam se všechno spočítá?
gogan
Tím že nezná svoje karty jen omezí jeden vstup, očividně to nemá cenu dál řešit, tak jen citát z té linkované práce kterou jsi soudě dle reakcí asi nečetl.
… Odpovědí na naši otázku je tedy matematika. Jak prohlásil vítěz World Series of Poker z roku 2000 Chris Ferguson: „Pokud si myslíte, že matematika není důležitá, pak neznáte tu správnou matematiku.“ S její pomocí totiž dokážeme snížit faktor náhody nebo štěstí na přijatelnou úroveň a sami si spočítáme, kdy se vyplatí hrát dál nebo si raději počkat na lepší příležitost. Jedněmi ze základních matematických postupů jsou počítání Outs, Odds a Expected Value …
Lojza
Jsem predtim psal, cituji: … je o matematice ani ne z 50%. Samozrejme tam je vyrazne zastoupena …
Btw – TEZKO pocitat outy, kdyz vubec nevis, co mas na ruce a tedy z ceho je mas pocitat, ze…
gogan
Lojzo, to je citát, vyber si z něj co se vztahuje k tvé modelové situaci.
Pokud je to podle tebe o matematice ani ne z 50% tak pořád platí, že ten kdo ji ovládá, oproti tomu co ne, zvyšuje svoje šance ani ne o 50%. Kromě toho matematicky se dá hodnotit cokoliv čemu přiřadíš nějaké měřítko. K tomu jaká je šance že ti manželka večer dá by se dalo dojít obyčejným váženým průměrem.
Další věc je (pokud se budeme držet původní debaty) že všechno k čemu AI dojde je matematický výpočet, s tím prostě nic nenaděláš, pokud tedy nechceš tvrdit, že od n iterace vstupuje na scénu duch svatý…
RomanL
Ano, takhle přesně vypadá v praxi rozdíl mezi fantazií a realitou. Ale technickým analfabetům to prostě nevysvětlíte, ti vám řeknou, že ti dva japonští geniální inženýři Onoseto a Samoseto to mají přece všechno do půl roku zmáknuté, bez ohledu na okolní realitu… :-(
RomanL
No, to patří pod Sysopa výše. Ale na tohle to nakonec pasuje taky…
deacon
Rizeni je nasobne(dost mozna i vice) slozitejsi nez SC2/DotA 2. Nevim jak DotA, ale SC2 ma API pro „AI“. Jinak receno, AI muze hrat SC2 i jinak nez skrz mys/klavesnici. Silnice zadne API nema ;) Lidi okolo silnice zadne API nemaji. Rizeni je narocnejsi nez ovladani PC hry, kterou lze celkem uspesne simulovat :)
Lojza
Imho to je uplne jedno. I kdyby ta AI musela ovladat klavesnici a mys, nic by se tim nezmenilo. Ona byla prave umela omezena tak, aby mohla napriklad delat jen urcity pocet „kliku“ za sekundu, aby nebyla zvyhodnena oproti clovekovi tim, ze je proste rychlejsi v ovladani (pokud by tomu tak nebylo, tak by v podstate bylo i jen teoreticky nemozne to porazit, protoze ta AI by proste dokazala ovladat ja nevim, 100 jednotek najednou v realnem case, coz clovek nedokaze, protoze ma fyzicke limity. A presto vyhrala.
A nebo takovy Poker. To je mozna uplne nejlepsi mozna ukazka – poker je VELMI o psychologii, odhadovat, kdy souper „mluvi pravdu“ a kdy ne… Takze poker je o intuici mozna uplne nejvic ze vseho – kolikrat clovek na turnaji videl, ze nekdo udelal nejake rozhodnuti, ktere bylo zcela nepravdepodobne, ale ono mu to nejak nesedelo, co se tam deje, tak na to zareagoval tak, ze clovek nechapal, jak mohl…Poker se neda „spocitat“, rozhodne ne na te nejvyssi urovni – samozrejme hraci umi pravdepodobnosti, ze jim neco prijde, ale nad tim je ta psychologie. A stejne AI vyhrala I nad tema nejlepsima hracema pokeru na svete.
Rizeni je zcela trivialni vec, pro cloveka. Oproti SC nebo pokeru je to intelektualne uplne primitivni vec. Co neni primitivni je to rozpoznavani prichozich informaci. A tam jsme zcela na zacatku. Ale I na tom zacatku to docela funguje. Primitivne, ale funguje.
Ja si vlastne nevybavim moc veci, ktere by byly na zacatku takto funkcni – primitivnim zpusobem, ale fungujicim – a pak se to cele zahodilo. Cokoliv me napadne, tak to bylo spise v oblasti „mame nejakou novou vec, mame na to 2 ci vice moznych reseni, vsechny funguji a nakonec se vybere jedno a osttani zaniknou“. To tu bylo mnohokrat. Ale nevybavim si, ze by bylo neco uz v podstate nasazovano do praxe a pak by se reklo „tak to cele zaseknem, nema to cenu“. Vzdy, pokud se neco zaseklo, tak to bylo proto, ze se naslo neco lepsiho, co to „porazilo“.
To by me docela zajimalo – zna nekdo nejakou takovou vec, o ktere mluvim?
deacon
Zmenilo by se kurva hodne, protoze by treba musela VIDET. To je hlavni prekazkou AI, rozeznat to, co je prenaseno skrz video. Je videt, ze o tom vis hovno. Kdyz nema API, musis nejak naborit system, aby AI videla.
Jasne, rozeznat karty, SPZ atd. neni problem. Muzu ti garantovat, ze kdyby museli pro SC2 napsat AI,ktera musi mit klavesnici, mys a musi cumet do monitoru, jeste ted nemaji nic, co by zvladlo porazit normal-AI protivnika ze hry.
Absence API dela kurevsky hodne.
Lojza
Tvl jasne, je videt, ze tomu nerozumim.
Tak ty, co tomu rozumis, mi prosim te vysvetli, jak velky by byl pro AI problem analyzovat data z monitoru, ktery by byl snimany kamerou, kdyz VSE, co se tam pohybuje, je PRESNE definovane. Jednotky jsou PRESNE stejne, mapa je sestavena z presne sady stejnych dilu. Animace vsech jednotek daneho typu je presne stejna.
Vzdyt prave TOHLE je naprosto primitivni. Nenastava tam ZADNA zmena, nic necekaneho.
To, ze jsme na pocatku toho celeho je pravda. Ale zname, jak na to. Zname postupy, vime, co mame udelat, aby se to stalo.
Ostatne otazka zni: Vis, proc jsme prave tam, kde jsme a ne jinde?
Odpoved imho zni: Protoze na to, kde jsme, mame HW. Dokud jsme nemeli takovy HW, tak jsme tam nemohli byt. Ted mame HW presne na to, kde jsme.
Se zrychlujicim se HW se budeme samozrejme posouvat.
Tohle je trivialni. Horsi je, ze ten soucasny HW je proste velky a zere hodne energie. Takze na to, aby mal kazdy v telefonu AI, ktera dneska porazi cloveka v GO ci SC, si jeste nejaky patek pockame.
shane
Hele, moje dcera dokazala v roce a neco spolehlive rozpoznat subjekt Kočka. A to nejen nejakou presje definovanou modelovou kočku, ale kocky všech barev a druhu, dokonce i kocky kreslene, plysove, keramicke a buhvi jake, ruzne abstraktne zkreslene. Dokonce dokazala za urcitych podminek identifikovat kocku i v nahodnych shlucich tvaru nebo bodu nekdy jen vzdalene pripominajicich kocku. Nevim o tom, ze by nekdy doslo k záměně subjektu Čiči se subjektem Hafhaf, nedejbože se subjektem Pipi (ani Pipi s Érem, jen tam mimochodem). Maximálne hazela pod subjekt Čiči i jine kockovite šelmy nez zrovna Felis Catus.
A to to bylo v podstate samostatnýho zivota neschopný dítě co sralo do plinek a nedalo dohromady souvislou vetu.
Az neco podobnyho dokaze AI, muzem se zacit bavit o tom ze se zacina blizit cloveku. P
Lojza
Bude to ode me necestne a nesportovni, ale tohle uz dneska AI skutecne umi a dela.
Necestne a nesportovni proto, ze to jsou AI, ktere jsou uzce zamerene a shodou okolnosti kocka byl jeden z objektu, na ktere se vedci zamerili :-)
Kdybys rekl „slon“, tak asi jeste takova vec neni :-)
Btw dle tech prednasek uz dneska udelali AI, ktera umi rict, ze na obrazku je kocka, aniz by tu AI predtim nekdo ucil, ze „tohle je kocka“. Coz je docela…silna kava :-)
Dneska uz ti AI v Cine v realnem case bere signaly z milionu kamer a rika „Tamhle to je Franta Novak a tamhle to Pepa Voprsalek“. Takze to z te kamery nejprve rozpozna obliceje a pak jeste rozpozna, co to je lidi.
Jasne, nebude to zatim 100% a jde to ochcat. Ale ono se to bude lepsit…
V te jedne prednasce, co jsem linkoval, se pan prednasejici domniva, ze v Evrope to nikdy nebude. Imho je naivni…
bubik
Zjistit že na fotce je Franta Novák umí každý SW za „pár korun“ jen o trochu složitější než je SW na čtení SPZ. Na to není potřeba AI, na to stačí kamera s dobrým rozlišením. A fotku toho Franty Nováka musí mít v databázi.
Ada
AI ve skutečnosti nic nerozpozná, neví co to je kočka, jak se chová, co potřebuje, která je vycpaná a která porcelánová. Jen to přechroustalo miliardu obrázků a poznalo společný znak.
AI nepřekvapí, že se na sérii snímků kočka ve vteřině promění v mrak a zase zpátky v kočku.
Lojza
Stejne, jako v mnoha pripadech clovek. Znova se zeptam – je dulezite, o co nam jde. O co nam jde? Jde nam o vysledek, nebo o proces?
Imho nam jde o vysledek. A vysledek bude takovy, jaky budeme chtit. A AI nam ho da pravdepodobne nam ho da v mnoha ohledech lepe, nez clovek (rychleji, presneji). Pokud budeme chtit, aby se AI divila, ze se kocka meni na mrak a zpet, tak se AI nauci se tomu divit. Jde ciste o zadani – a to je dulezite vzhledem k aplikaci.
Ty taky obcas potrebujes mit podiv nad tim, ze se kocka meni v mrak, a obcas ne.
Ada
Pokud jde o třídění obrázků, pak je to šumák, pokud jde o vnímání reálného světa a jeho chování v něm, pak je dost podstatné jestli rozpoznávám shluk pixelů a nebo kočku se vším všudy.
Je to jak s tím cirkusovým koněm, co ho naučili proskakovat papírovou tabulí. Pak na něm musel jet vždy jezdec, který tuto „schopnost“ znal a včas mu zabránil skočit třeba do bílé betonové zdi, protože to pro něj bylo totéž. To je ten rozdíl mezi vnějším zdáním a pochopením.
Lojza
No, to se ale spise bavime o tom, jestli dokazeme dat vubec dost dobre zadani. Coz muze byt problem. AI totiz udela presne to, co ji zadame a nic jineho. Takze, pokud ani nevime, co zadat, pak je to blby, to souhlasim
Ada
Myslím, že hlubší problém než je zadání je to, že ta věc nevidí, neslyší, nechápe, jen to najde vzorce nebo okouká milionkrát opakovanou věc. Takže to bude skvěle třídit a označovat obrázky, ale život bych tomu nesvěřil.
Lojza
To jsme zase u toho, CO to presne znamena chapat a JAK se to projevuje. Podle me je nejdulezitejsi, co je vysledkem toho procesu. Nejaka akce. Pokud se jen budeme poklepavat po ramenou, jak clovek umi chapat, a k nicemu to nepovede, tak to je takove hezke….nic k nicemu.
Vysledkem chapani je nejaka akce. Clovek neco udela/neudela, protoze chape, co se deje. AI neco udela/neudela na zaklade tech samych „vstupnich udaju“.
A dejme si priklad:
Jedu autem, na semaforu cervena, zastavim. Ridi AI – jede, na semaforu cervena, zastavi.
Nastala zcela identicka akce.
Ja vim, proc jsem zastavil, CHAPU to, super.
No vysledek je stejny – auto se zastavilo.
Jaky je rozdil, jestli ja jsem zastavil, protoze to chapu, a AI zastavilo, protoze …. nikdo nevi proc vlastne?
A K CEMU by ten rozdil mel byt dobry?
Ada
Pokud někdo nebo něco neví PROČ něco dělá, může to vést k chybám nebo falešným poplachům. Někdo bude mít silnější brzdovky, poveze na korbě lešení, přibrzdí a AI za ním to zaflekuje a zezadu to do něj někdo napere, protože to vyhodnotí jakože se tam náhle zjevil semafor s červeným světlem.
Taky se těším na nechráněné železniční přejezdy, různé objížďky, staré aleje, kam se dvě auta nevejdou, ač tam mají každý svůj pruh atd.
Lojza
Aha, a ty jako presne vis, PROC presne delas jake veci jo :-D
Ada
Odsuneme-li otázky filosofie nebo neurochemie jako pokus o troling, tak v rámci diskuse o řízení auta jsem přesvědčen, že znám důvody proč dělám při řízení různé úkony, přestože je spousta z nich lety zautomatizovaná. A pokud mi nedá někdo něco do pití nebudu považovat náklaďák s lešením, za kterým se x kilometrů vleču najednou za zhmotnělý semafor.
Lojza
No, a ve skutecnosti ty veci delas diky podvedomi a drtiva vetsina tvych rozhodnuti, o kterych si myslis, ze je delas vedomne, tak je absolutne vubec vedomne nedelas.
Udela je tvoje podvedomi a pak jina cast mozku provede fake operaci, kdy ti rekne, ze jsi to vlastne vymyslel. Ale nevymyslel :-)
Takhle lidi funguji, to neni jen proti tobe:-)
Takze je otazka, jestli kdyz clovek dela veci nevedomne, tak ma parvo rikat, ze presne vi co dela a jeste se posmivat AI, ktera to nevi…. On to ten clovek nevi zhruba stejne, jako ta AI :-)
Ada
A to tvoje trolení je taky podvědomé? Řízení auta je rozhodně vědomá činnost, protože se jí každý musí pracně naučit a srovnávat vědomí a představivost s černou krabicí, která rozpoznává shluky pixelů bez znalosti toho, co představují je dost mimo. Všechno má své přednosti i slabiny.
Lojza
Proc troleni proboha?
Zjisti si neco o tom, jak funguje mozek. Drtiva vetsina z toho, co clovek dela, nedela vedomne.
Vezmi si napriklad takovy pokus:
Mysli si cislo od 1 do 10, jakekoliv, nahodne
Tak…nejake cislo sis vybral. Myslis si, ze sis ho vybral vedomne? Je dokazane, ze ne. Je dokazane, ze tvuj mozek vi, jake cislo si vybere jeste pred tim, nez nad tim zacnes premyslet.
Je to strasne zajimave, bez ironie, prijdou mi ty veci zcela fascinujici.
Nebo trebas hrac baseballu,ktery odpaluje micek, ktery na nej leti. Clovek by si rekl, ze je to tak, ze se diva na soupere, vyhodnocuje, jak se ten tvari a jak dela pohyb rukou a presne vi, kam chce bouchnout tou palkou, ze je to vedomy proces. Ve skutecnosti se jedna o zcela podvedomy,natrenovany proces.Pri akci „odpalovani micku“ vubec neni pouzito zadne vedome rozhodovani. To nastane az nekdy v okamziku, kdy je micek odpalen.
Dost podobne je to napriklad I pri rizeni auta.
VRELE doporucuji celou serii, zacinajici https://www.youtube.com/watch?v=JUNEB4FQBH4&t=5s
Posledni dil neni treba, to uz je jen takove hadani, co bude v budoucnu, ale tech tusim 5 dilu predtim je naprosto fascinujicich.
Ada
Kdysi jsem to viděl v telce.
Přesto ten hráč ví kde je, proč tam je, co a proč dělá (odpálím to aby ze třetí mety Jack udělal bod a vyhráli jsme zápas). Není to vytuněná pračka, která dokáže precizně zopakovat něco co milionkrát viděla na záznamu, aniž by chápala co a proč dělá.
Je úplně ukradeně, že neovládám vědomě každý neuron, když zatočím volantem nebo máchnu pálkou, ale dělám to s nějakým úmyslem a mám k tomu nějaké důvody. Nestane se mi, že bych najednou považoval semafor za žirafu a přepnul na program safari, protože VÍM, že je to nemožné.
fatdwi
Lojza: máte to úplně popletené. Právě podvědomé fungování člověka není argument pro AI, ale proti ní. Způsob vyhodnocování informací z mnoha zdrojů zaráz vychází právě z věcí, které AI není schopná zpracovat, protože jí k tomu chybí základ. Dohání to hrubým výpočetním výkonem, ale havaruje na x-krát opakovaném příkladu popelnice a dítěte v zimě.
Fakt, že když teď píšu všema 10 a absolutně neovládám prsty na vědomé úrovni nebo že dýchám, aniž bych přemýšlel na tím jak nebo chodím, aniž bych vůbec věděl, kolik svalů je potřeba zapojit a jak, abych jít mohl, ukazuje na možnosti člověka jako systému. Něco se naučím a můžu to dělat, aniž bych na to zaměřil pozornost, kterou tak mohu zaměřit jinam. AI žádné podvědomí nemá, snaží se fungovat jako člověk na vědomé úrovni a zcela logicky to tím pádem nefunguje.
Cesta k autonomnímu řízení je ještě dlouhá a že si myslíte, že se „to nějak vyřeší“ je na úrovni Lojzy, který před 30 lety to stejné říkal o studené fůzi. Minimálně byste se měl zamyslet nad tím, proč si myslíte, že autonomní řízení je z kategorie „počítačový čip“ (kde se „podařilo“ a skutečně se „to vyřešilo“ a mobil má dnes větší výkon než kdysi sálový počítač) a nikoliv z kategorie „studená fůze“ (kde se vyřešilo hovno).
Předpokládám, že je to na úrovni víry a už to by Vás mělo varovat a měl byste to svazácké nadšení trochu brzdit.
Lojza
I Tobe davam samozrejme k dispozici sazku, kterou jsem tu parkrat opakoval…
Jinak,proc si to myslim tak a ne jinak…
Matematicke principy , ktere se pouzivaji v AI, jsou velmi stare, urcite pres 100 let.
Pred par desitkami let uz zacal byt vykon HW na takove urovni, ze to zacalo jit v nejake primitivni forme aplikovat do praxe.
Ted mame uz dost velky HW vykon, aby to slo aplikovat do praxe ve znacnem rozsahu, no zatim jen v „laboratornich podminkach“. Tedy, nemame tolik toho vykonu pro kazdeho z nas, mame ho pro par vedeckych tymu na planete.
Je pouze otazka zvysovani vykonu HW, aby to slo nacpat do kazdeho auta.
Zvysi se vykon tak razantne v dohledne dobe? to je otazka, podle me ano. Samozrejme je to domnenka. Pokud reknes „ja si myslim, ze ne“, tak je to zcela ok a nikdo z nas nevi, kdo ma pravdu.
Ja nemam zadne nadseni – ja to beru ciste podle toho, co si myslim, ze se stane. Nejlepsi na tom je, ze ja z mnoha veci VUBEC NEJSEM NADSENEJ!!!! Ale na tom vubec nezalezi. Veci, ktere se stanou, houby zajima, jestli jsem z nich ja nadsenej.
Ono pokud se stane, ze vzniknou AI, ktere ve vsech smerech prekonaji cloveka, potom zacne mit lidstvo jine problemy. Napriklad: Doted jsme byli „pani tvorstva“, a ted uz nejsme… Doted jsme obdivovali umelce za jejich talent, genialni lidi za jejich genialitu…a dneska mame krabicky, ktere jsou radove lepsi… To teprve nastane legrace. Nejake autonomni auta jsou prd…
Samozrejme je mozne, ze se to nestane.
Stejne, jako objekt tezsi nez vzduch nemuze letat. Jako nejde vyletet do vesmiru. Jako nejde porazit velmistra v GO pocitacem…
fatdwi
Lojza: jak už tu někdo psal, neskutečný, co umíte zmatlat dohromady. Klidně věřte dál.
Lojza
Ale nevsadis se, vid :-D
Pathy
Problém s rastom výkonu je ten, že už pri klasickej kremíkovej technológii narážame na fyzikálne limity nanotechnológie, kde už pomaly tie tranzistory majú rozmer pár atómov. Nedá sa to zmenšovať donekonečna. Takže potrebný výkon pre AI nie sme schopní súčasnou technológiou dosiahnuť a potrebujeme revolučný prielom. Možno by to mohli byť kvantové počítače, ale tie sú zatiaľ v plienkach.
Lojza
Mno…vezmeme si takovy vykon grafickych karet. Ten roste neustale a docela zasadne.
Pokud je mi znamo, zrovna tato architektura se casto pouziva k matematickym vypoctum (a ne nadarmo cipy, urcene primo pro AI vyrabi Nvidia, ze).
Nebojim se, ze by se to stale neposouvalo kupredu.
(Pritom je zajimave, ze moje soucasna graficka karta ma nasobne, mozna az radove vetsi vykon, nez ta minula a pritom zere asi tak tretinu, co ta predtim)
Mne sa celkom páči, ako dokáže rozoznávať obraz technológia YOLO (you only look once). Nájdite si nejaké videá na trubke, je to celkom zaujímavé.
podotek
pěkné! docela mám chuť si s tím pohrát
deacon
NENI KURVA NENI.
Neni to trivialni, dopice, dyt ti to pisu, AI ma problem rozeznat cloveka od popelnice v zime, protoze na termokamere to vypada stejne a v pritmi to vypada podobne. AI vidi jinak. To. Je. Ten. Problem. Ty ucis slepeho videt. A musis mu rict, kde je presne hranice mezi objekty, ono to nechape ten rozdil. Prakticky vsichni neslepi obratlovci s tim zrakem do urcite miry bojuji a maji-li jej spatny, tak jej nahrazuji jinak, ale oko a vize jsou narocne roky evoluce, ktere my se snazime vtesnat do komprimovaneho udobi.
Proto si AI plete gorilu a cernochy, proto ma AI problem s xichty. Neni to problem u presne definovanych objektu(SPZ, rozpoznavani xichtu atd), ale je to problem u dynamickych objektu, kde nemas presne dany objekt, ktery se ma rozeznat. A to plati u lidi.
Ty v tom ten problem nevidis, protoze za tebe to uceni udelala evoluce/Buh, ale AI tohle musi naucit clovek. A musi ucit vec, kterou nikdy nikdo nikoho neucil. Spousta veci se prave u vize deje automaticky, protoze tak proste funguje nas mozek.
Lojza
No, nemas pravdu… AI nemusi nic neucit clovek. AI se to nauci sama. Clovek ji rekne, co ma byt vystup a AI se k tomu nejak dopracuje a v podstate nikdo, kdo tuAI obsluhuje, neni schopny rict, jak presne se k tomu dopracovala.
No, a ten cely problem, o kterem pisu od zacatku, je HW. Do autaproste nenacpes taky HW, aby to zvladal. Takze toho zatim zvlada mnohem mene, nez bychom potrebovali.
Nekde v laboratory na HW dostatecneho vykonu s tim nebude problem.
Takze spise nez jde to / nejde to je otazka, jestli na to budeme ci nebudeme mit HW, ktery pujde nacpat do auta. Protoze otazka nezni,jestli to jde – ono to JDE. UZ DNESKA.
Jsou lide, kteri tvrdi, ze vyvoj uz nema kam jit, ze vypocetni vykon se uz nejak zasadne zvedat nebude, ze baterky lepsi uz nebudou, ze se to proste vsechno zastavilo.
Chapu, ze je to lakava myslenka, ale nemyslim si, ze by to byla pravda. Vypocetni vykon stale roste a roste a spotreba prepoctena na nejakou jednotku vykonu stale klesa a klesa. Nevidim duvod, proc by za 10 let nemel byt vypocetni vykon „mobilu“ radove vyssi, nez ma dnes.
Btw, jeste k tomu mozku – mozek to take musis ucit. Spousta veci se deje automaticky proto, ze to mozek predtim mnohokrat a mnohokrat delal.
deacon
AI se hovno uci sama, clovek musi pripravit vzory, musi definovat co je cilem a musi nastavit, kdy je uceni uspesne a neuspesne. To je ten problem. Zatimco jiny lidi ucime uz stovky let a venujeme se tomu vedne urcite pres tisic let(o uceni uz psali v Antice), tak uceni STROJU se venujeme par desitek let. A ze by nam nejak slo uceni lidi… (viz kolik lidi veri v plochou Zemi atd.)
Ucit AI neni snadny a AI se neuci sama. Resp. ano, pak se stroj uci sam, ale „ucebnici“ a „testy“ mu pripravuje clovek. Ostatne deti ve skole se take uci samy, kdyz se nekdo naucit neco nechce, tak s tim ucitel nic neudela, ze jo.
No, ted k tomu HW – HW je limitujici pro uceni, nikoliv pro spusteni samotne neuronky, nauceni neuronky je hrozne otravny proces(ucil jsem 4 site), nicmene samotne spusteni je sranda pro male deti. To uz toti mas hotovy model, ktery dosadis do kodu, zkompilujes a na tom to jede. Pruser by mohl byt, pokud bys chtel, aby se ten model za behu ucil, coz se vetsinou nedeje z mnoha duvodu – jednim z nich je, aby programatori jakz takz meli tuseni, proc se co deje a jak se ten algoritmus chova v provozu.
Ja jsem pracoval na primitivnich algoritmech a primitivnich neuronkach, takze hloubeji do narocnosti nevidim, protoze se tomu dal nevenuji, ale obecne samotny beh neuronky narocny neni(ve srovnani s tim ucenim)
Ostatne kdyz to zvlada Tesla za jizdy a jeste ma solidni dojezd a je to e-kchar ;)
deacon
Ted k tomu ,ze rizeni je trivialni vec. NENI DOPICE, NENI.
Spoustu veci lidskeho tela lze nahradit pristroji(gyroskop, kamery, mikrofony atd.). Jenze nenahradis miliony let evoluce techto systemu, nenahradis vyrustani s temito systemy.
Rozeznas cloveka od popelnice v zime v seru(kdyz ho uvidis). Ja si troufnu tvrdit, ze valna vetsina lidi na svete to zvladne, protoze evolucne jsme k tomu vybaveni a protoze je to „normalni“. AI SE TO MUSI UCIT!!!! 3 roky zpatky to byl nejvetsi problem rizeni v zime!! Pritom je to „trivialni“. Proboha Lojzo, ja do toho vidim malo, ale oproti tobe do toho vidim jak nejakej Ajznstajn :D
To je prave ten problem toho autonomniho rizeni, musis vymyslet jak naucit AI „samozrejmy“ veci pro lidi. Jenze pro AI tohle samozrejmy neni. A nejhorsi na tom celem procesu je, ze protoze je to „Samozrejmy“ a „trivialni“, tak to spousta lidi znacne podcenuje ackoliv je to problem.
Lojza
Spatne jsi me pochopil – ale snazil jsem to tam napsat tak, aby to pochopitelne bylo. Zkusim to zformulovat lepe…
Samotny akt „rizeni vozidla“ je desne primitivni vec. Takove to, ze mechanicky tocim volantem, slapu na pedaly, atd. Pokud vim, kam a jak rychle chci jet, je to VELMI primitivni.
Problem je prave to vedet kam a jak rychle chci jet. Clovek na to ma system, ktery je sice nedokonaly, ale docela staci. Vzhledem k tomu, kolik lidi umre rocne na silnicich a kolik se jich vyboura obecne celkove, je videt, ze ten system vskutku neni nejak super dokonaly. Ty miliony mrtvych mi neprijdou, ze by to clovek daval levou zadni.
Clovek take ma problemy s vyhodnocovanim a ne ze ne. Kdyby nemel, nebyli by ti mrtvi.
Me prijde, ze si tu kazdy predstavuje, ze vlastne clovek je uplne ok, zvlada to v pohode a nic se nedeje. Imho se kurva hodne deje, akorad jsou na to lidi uz tak nejak zvykli. Nebe je modre, voda je mokra, na silnici kazdou chvili nekdo umira. Statistika, nuda, nezajimavy.
deacon
Daleko vic lidi umre na hlad nebo obezitu, ironie, ni? Nebe je fialove, jenom nase nedokonale oci to nevidi :P Rizeni je primitivni pro lidi, protoze spoustu veci delame automaticky aniz bychom to resili. Napr. auto prirozene ridime tam, kam se koukame. Proto experti radi NEKOUKAT na prekazku, jinak se blbe objizdi(typicky objizdeni zvere – clovek se musi naucit koukat tam, kde chce tu zver objet). Napr. prirozene citime, ze auto zpomaluje/zrychluje(nemusime se divat na rychlost), prirozene vidime kopce, krizovatky. Tohle vsechno vyplyva z toho, ze nas mozek umi extrapolovat(snad je to spravny termit) a umi si spoustu veci domyslet. AI tohle neumi. Obcas to cloveka zradi a IMO dost casto cloveka zradi druha vlastnost – lenost. Proste kdyz neco funguje 99x tak to bude fungovat i po ste, z cehoz vyplyva, ze dat cloveku volant a jakz takz funkcniho autopilota je cesta do pekel(proste ho hlidat prestanou) a ze kdyz nekdo porad jezdi jednu a tu samou trasu, zacne to jezdit automaticky, takze novinky snaze prehledne a neco posere(proto se spousta nehod stava pri prijezdu k domovu).
Lidsky mozek, oko a zadek jsou mocne nastroje, ktere naprogramovat nebude snadne. Specificky proto, ze pocitac(AI) vi jenom to, co mu rekneme. A my ho musime naucit pouzit naucene a rozsirit to automaticky a spravne. No, hodne stesti,
Hlavně lidskej mozek umí >99 % vjemů ignorovat a dělá to. My taky vnímáme všechno, ale nedojde to do vědomí.
Elekrická bedna to všechno musí bod po bodu (protože rastr) projít a vyhodnotit co je co, a v každým jednom kroku toho všeho může bejt chyba, a to ani nemluvím o chybách těch vstupů a tak (přičemž chybovosti se sčítají a násobí). A pak na základě toho teprv udělat rozhodnutí.
deacon
Neuronka se muze naucit nektere veci v obraze ignorovat a zajimat se az posleze, tzn. napred udelat nejakou pre-analyzu a nasledne detailni analyzu. Podobne, jako clovek(kdyz se neco vpravo pohne, tak tam otocis hlavu, napr.), nicmene to se vracime k tomu, jak uci neuronku, jaky zvolili algoritmus a jak jsem napsal vyse, v oboru techto siti uz nepracuji a nezajimam se, takze nevim.
Neuronova sit se pri dobrem uceni a v dobrem prostredi dobere k zajimavym vysledkum, kdy kolikrat reaguje jako „divny“ clovek(dobry priklad je prave ten zmineny Starcraft 2). Casem v nekterych oblastech neuronky projdou Turingovym testem upravenym pro danou oblast, coz z nich nedela AI per se, ale pouze pro danou oblast.
Nobody
@Lojza – tak zrovna předevčírem k večeru jsem jel domů. Bydlím v Phe 10 a domů jezdím z Průběžné do ul. V Korytech a dále nahoru směr Záběhlice. Mokrá vozovka s drobným deštěm. Když jsem projel pod posledním železničním viaduktem zahlédl jsem, ž na posledním semaforu, (křížení V Korytech – Jižní spojka) svítí zelená. Tak jsem podřadil na 3 a přišlápl, abych tu zelenou chytil. Odhaduji tak kolem 70-75 km/h. Viděl jsem že v protisměru stojí dvě auta a chtějí odbočit vlevo na JS. První projelo, to jsem byl ještě daleko. Druhý řidič popojel a zastavil. Vyhodnotil jsem to, že čeká až přejedu. Jenomže když jsem byl od něj tak cca 6-7 metrů tak si to rozmyslel a rozjel se k odbočení. Takže brzdy na doraz, současně volant prudce vlevo, ihned odbrzdit, volant vpravo abych předešel smyku a brzdy. Minuli jsme se, ale jeho zadní blatník byl tam asi půl metru od mého předního. Na kameře jsem pak zjistil, že od doby co se rozjel do mého zastavení celá akce trvala 3 vteřiny. TŘI vteřiny, docela rád bych slyšel názor, jak by to zrealizovala AI.
Lojza
Co ja vim…rozhodne vim jiste, ze by ten problem zaregistrovala o nekolik desetin sekundy drive.
Zbytek ja osobne nejsem schopny rict, protoze to asi neni nikdo schopny rict. Coz asi chapes…
Lh
Ze vas bavi ho porad prikrmovat..:)
Lh
Lojzu samo..
shane
Náhodou, kdy se ti podari narazit na nekoho kdo bude v diskuzi o senzorech argumentovat laserovym dálkoměrem :)
Tak eště paprskomety a warp pohon a bude to komplet.
shane
A teleporty. Scotty, beam me up! Zrovna ten teleport je neco co se v tyhle podobe asi nikdy nepodari, i kdyz uz se vedcum prej podarilo teleportovat castici.
shane
Zrovna ty paprskomety jsou asi tp nejsnazsi, laserovy zbrane se testujou. Spis je problem v tom, ze neprinasej nic moc vyhody oproti jinym systemum, treba elektromagnetickymu railgunu.
corona
Lojza:
„…A stejne je to I s autonomnim rizenim…“
– – –
Ne, není. V běžném silničním provozu není čím nahradit řidiče.
„… pred 20 lety vubec dokazal predstavit, ze po 20 letech bude mit mobil …“
– – –
Kdokoli, kdo se trochu zajímal o skutečnou techniku.
* * * * * *
gogan
Jj, mobilní zařázení už před 55. lety předpovídal Moore (ne cikán). Taky předpověděl schéma podle kterého půjde vývoj kupředu, ale už pravidlu dochází dech Konec jedné éry: Moorův zákon padl
deacon
Ono pokud se drzis aktualnich fyzikalnich zakonu, tak jsou veci pouze otazkou casu a ceny. Viz fakt, ze uz prvni Star Trek mel tablety :) Tehdy si to umeli predstavit, ale vubec (IMO) netusili, co to bude pohanet(napr.). Problem AI je v tom, ze to mozne je, jenom nevime, jak to udelat. Je to otazka casu a ceny. Ve chvili, kdy bude levne mit 15 miliard jader v jedne budove(nekdo vyse zminil,ze mozek ma 15 miliard neuronu) a budeme na tom umet spustit optimalizovany ucici program, tak te AI dosahneme. Pak uz je to jenom otazka zmenseni :)
shane
Tak baterie uz znali. Spis byl problem s obrazovkou, tenkrat v sedesatom sestom snad nemeli nic jinyho nez vakuovy obrazovky a i miniaturizace zatim jeste moc daleko nepokrocila. Tekuty krystaly tusim prisly az pozdejc.
Byly by asi do začátku segmentový displeje. Ostatně ty jejich tehdejší tablety aka trikordéry stejně obrazovky neměly až do seriálů někdy v 90. letech, byly to samý blikající nesmysly, ostatně stejně jako ty jejich konzolový stanice, se divim, že to zvládají ovládat, nedává to vůbec smysl :D
corona
deacon:
Tak jasně, že pokrok nezastavíš.
Viz třeba tvůj příspěvek na tři řádky – ten jde zkrátit na dvě slova.
„Star Trek“, kdybys nevěděl…
Kdyby mě auto přes noc odvezlo na dovolenou, určitě bych si nestěžoval. Ale když vidím, jak je obtížné naučit kamerový kontrolní systém, aby správně rozlišil OK/NOK díly, tak jsem hodně skeptický.
A to se rozhoduje jen pro lidský mozek naprosto jasná záležitost, produkt je stále stejný (tedy z pohledu člověka, nikoliv kamery) a jsou zajištěné ideální světelné podmínky.
Takže možná by se mělo začít u kolejových vozidel a až to u všech dokonale zmáknou, mohou pokračovat u pravidelných autobusových linek.
corona
monday.
„… začít u kolejových vozidel a až to u všech dokonale zmáknou, mohou pokračovat u pravidelných autobusových linek…“
– – –
U kolejových vozidel na tratích oddělených od jiného provozu, tj. vedených ve zvláštních trasách jako např. u metra, již tato technika funguje desítky let. Automatické minimetro v Lille bylo v provozu již v 1. polovině 80. let.
Autobus v běžném provozu ovšem padá na neřešitelnost, mohl by fungovat leda za specifických podmínek – výstaviště, objekty podniků apod.
Kažopádně je to většinou na hovno, a čím víc automatickejch blbostí, tím víc operátoři volantu zakrní a horší to na silnici bude. Úplně mi stačí ti voprcaní asistenti řízení, to pak dyž kolona v silným provozu trochu rázněji zpomalí, tak ten krám to rovnou na pětníku zašlajfuje a všem za tou popelnicí div že nehouká hnědej poplach.
On je trochu problém v tom, ze klesá technická vzdělanost lidstva. Tedy lidstva v tzv. vyspělých státech, zejména v Evropě. Naše děti nemilují matiku, fyziku a chemii, ale ještě tak společenské vědy, čímž se myslí cokoliv, co se dá okecat, zato sebevědomí mají na rozdávání.
Výsledek je zřejmy – cíle a záměry se míjí nejen s realitou, ale většinou i s fyzikou a technickými možnostmi. Klasickým příkladem je názor současných technických nevzdělanců řídicích pražský magistrát, že nabíjení elektromobilů vyřeší na každou lampu pověšený wallbox, když už tam ta elektrika je.
A opravdu si to myslí, nebo jenom něco takového říkají?
Tak do hlavy jim vidět není. Ale myslím, že člověk s technickým myšlením by se styděl takovéhle hlouposti vůbec vyslovit. Ale o tom, že šikovnost a technická inteligence upadá, netřeba pochybovat – vidím to denně na stavbách, kde se pohybuji – co jsou mladí řemeslníci schopni vymyslet, to rozum nebere
To je imho jiný problém. Když se před padesáti lety trubka svařila, tak byla svařená a nebylo co řešit, to zvládnul středně tupý instalatér po půlročním kursu mávání autogenem. Teď je na trhu deset systémů, v jednom se pájí, v druhém se dávají zářezné kroužky tak a v třetím obráceně, další se těsní přes o-kroužky, které jsou na teplou vodu jiné a na plyn zase jiné, … Už jsem viděl instalatéra, který uměl krásně svařovat, ale v tomhle tak zoufale plaval, spojoval co se nedalo, ventily dával obráceně protože nechápal k čemu jsou, nakonec se to muselo všechno vyházet a udělat znova. Středně tupý instalatér si neškrtne a co s ním? Tak půjde dělat na úřad, no :-)
Nojo, ale pak nam na trhu chybi instalater.
No právě :-) 2/3 obyvatelstva jsou z instalatérství předem vyloučeny, protože nejsou schopny pochopit jak správně nastavit čtyřokruhový rozdělovač s parafinovými ventily do podlahovky a ta zbylá třetina se na to vykašle, protože si jinde vydělá víc :-)
Kuriozni je, ze za minule totality jsem hltal ABC, Modelare, VTM, AmAro,… abych si byl schopen furu veci udelat doma sam, protoze fura veci, vcetne fuskare, nebyla xehnani.
V soucasne totalite nejen, ze nesezeneme uz ani delnika legalne, my uz ani nesezeneme ty HowToDo casopisy, protoze jejich obsah je uz jen reklama na nakup hotovych produktu.
Nj, možná, že nezahyneme na globální oteplení (nebo dobu ledovou, nevím co právě platí) ale na složitost věcí :-)
Viděli voni Wall-E?
Eslvá se moc nepletu, tož to je v podstatě jen blbá bytová PLka v krytí.. nebo taky „krytí“ a se zásuvkou…
Su moc daleko?
Ne, přišel jsem o něco?
O hodně. Excelentní animák.
Xe na to kouknu, dík.
Casopisy zdechly na ubyte, anzto se vsechny howtos prestehovaly na youtube.
+1, tu sa podpisem.
Kto vladne anglictinou (a niekedy staci len pozerat), ma k dispozicii TAKE mnozstvo materialu ze moze zvysok zivota stravit ucenim sa novych veci a odkukavanim novych postupov. YT a DIY sekcia redditu je na toto uplna zlata bana. Kodenie, elektronika a pod. ani nehovorim.
Oproti casopisom maju internetove zdroje nepopisatelnu vyhodu vo feedbacku – casto staci preletiet komentare a clovek sa dostane k radovo zaujimavejsim veciam (alebo naopak, zisti ake sprostosti spachal tvoritel videa/albumu, vid DiWHY na reddite).
Oproti textu má video v jednom z padesáti případů obrovskou výhodu, ve zbylých 49 právě naopak, protože akorát nějaký idiot do kamery říká to, co kdyby napsal, četlo by se to mnohem rychleji a lépe, šlo by to indexovat, šlo by v tom vyhledávat, šlo by snadno přeskočit vatu a soustředit se na to důležité, atd. atd. atd.
To je jeden z důvodů, proč považuji YT za velké zlo.
Druhý je, že patří Gúglu.
To je velmi dobra pripomienka, nemozem nesuhlasit.
Ked ide len o inspiraciu alebo konkretny navod povedzme pri zvarani (uhol, posun, prudy, kmitanie), alebo vyrabani niecoho z uhlovodikovej peny, video pride vhod. Casto nahraditelne len blbym gifkom na zaciatku threadu.
Sledovat narcisa s pisklavym hlasom, ako sa 45 minut snazi popisat proces vyroby diodoveho spektraku aby mu na zosilnovaci mohlo nieco blikat je bolestive, o tom ziadna. A v momente, ako je dlzka videa podozrivo tesne nad 10 min, ci v nom padnu slova „like and subscribe“, je jasne ze bude o hovne a kanal je vhodne dat do blacklistu.
V tomto souhlasím s ocs. YT je obrovské zlo. Co víc – děcka okolo 10 roků už lítají s kamerami, foťáky a naprosto vážně Vám tvrdí, že po vychození nějaké nutné, otravné školy se budou určitě živit jako youtubeři. Neboť ti jsou vyřehtaní, jsou v pohodě a mají z reklamy prachů jako šlupek – jo, tohle dneska už běžně ví desetiletý děcka, co by měly správně lítat s mičudou po venku. Místo toho sedí u tabletu a hltají exhibice dětských youtuberů, kterým to takhle pěkně zařídili jejich zmrdský rodiče.
95% celého obsahu YT je zcela postradatelný, někdy i hodně škodlivý balast. Pochopitelně narvaný reklamou odshora dolů – dyť na ní to celé stojí i padá.
Google má většinu z nás tak perfektně podchycenou, že to momentálně líp ani nejde. Jediný, co se momentálně dá dělat, je neusnadňovat mu to. Osolit ho, nebo ho obejít prakticky už není jak, je to všude rozlezlý jako mor a žáci ZŠ se bez Googlu ani neuprdnou.
Já pamatuju internet v jeho začátcích, kdy byl ještě Google nesmělou konkurencí tehdy úspěšnějšímu Yahoo a kdy na svinstva typu YT a sociálních sítí nešlo ani pomyslet.
Žil jsem bez toho tehdy a žiju v pohodě i dnes, co se týče mě samotného.
Druhá věc je, pokud mě do používání podobných sraček a aplikací s nimi spojených, začne tlačit zaměstnavatel. Protože je tam mladej a dynamickej menežment.
Co umí sice úplný hovno, ale má na ten flek papírovou školu a úplně na všechno má v mobilu apku. Snad i na vysrání.
Stran vyhledávání, v začátcích byl hlavně Webcrawler :) Dneska je DuckDuckGo.
Stran videa, většinou není zapotřebí; pravděpodobnost, že v těch haldách hnoje člověk narazí na perlu je sice nenulová, ale tak malá, že nemá vůbec smysl tím prosíváním ztrácet čas.
Gúgl prostě nebrat. Dají se vypnout i ty jeho debilní pluginy, co je mají všichni pitomci ve svých stránkách; umí to např. Ghostery. Vřele doporučuji.
Ze jdu okolo…na YT je VELMI mnoho velmi zajimavych veci. Napriklad ja za posledni mesice videl desitky hodin zaznamu prednaset z ruznych VS (predevsim koukam na matematickou analyze a takove veci), pripadne prednasky z Brnenske hvezdarny a planetaria…
A podobne a podobne :-)
No, já mnohé ty přednášky absolvoval osobně ještě u Johna a podobných, a i tehdy a tam bylo asi lepší si přečíst v klidu večer skripta, resp. Jarníka.
Ja mam strasne rad takove ty „popularne-naucne“ prednasky, kdy to prednasi nekdo, kdo to umi vysvelti I uplnemu laikovi tak, ze to docela pochopi, alespon zaklady.
@Lojza
Ja by som upozornil na BadObsessionMotorsport, ktori uz niekolko rokov modifikuju stare Austin Mini pomocou motora a 4×4 naprav z Celicy, bez zmeny vonkajsich rozmerov. Momentalne v stadiu lakovania, pani robia krasnu pracu, radost sa pozriet, britska anglictina (US nezvladam).
Zlate ruky (a skvele spracovane videa) ma aj Clickspring, ktory vyraba Antikytheru – staru (~70 BC) astronomicku mechanicku „kalkulacku“ podla ciastocne zachovaneho originalnu naskenovaneho rontgenom. Pripadne krasne mechanicke stolove hodiny.
Je zaujimave, ako sa ludia vyskytujuci sa na nejakom fore zhodnu na vybere naucneho materialu na YT.
P.S. No, a stran zaměstnavatele — od roku 1781 už neexistuje naprosto žádný důvod, proč pracovat pro někoho, kdo nabízí takové podmínky, jež mi nevyhovují.
Nikdo jim nebrání dál svařovat trubky, dělat závity nebo pájet. Pokud něco neumí, mají říct, že toto neumí, že udělají todle a na tamto si musí sehnat někoho jinýho, takhle jednoduchý to je. Mimo to, instalatér nedělá podlahová topení, to dělá topenář.
Ale to je jedno s druhým, kdo umí svářet kovy, tak pájet už umí za chvilinku, svářet plast je za chvílu, atd. A výrobci nabízí jedno školení za druhým, aby s tím lidi naučili a měli to komu prodávat. Tak prostě začnu někde a postupně si zvyšuju kvalifikaci, to je takovej problém? Já si holt příště taky zajdu na školení metaliky i té vyprcané optiky, protože po zkušenostech s voprasenou metalikou holt každej druhej už chce dělat páteř v optice, i když dobrá metalika (kterou zajistí to školení a hlavně certifikace) zvládá v klidu 10 Gb a během pár let dá 40 Gb/s.
Jasne. Jenze to ma jednu zasadni chybu: TY CHCES.
A ona je rec o tom, ze mladez NECHCE. Hele, v tomhle jsme zapad dohnali. Je fuk, jestli pubos z Ceska, nebo Germanie, lini je to jako vsi vsechno. Zapnout mozek boli a ruce jsou jen na honeni displeje. K tomu mammahotel a nestesti je hotovo.
Zatimco za nas mladez koukala, jak to v uceni vojebat, ale prece jen aspon tu madurydu nejak udelat, tak dneska serou uplne na vsechno a pak na posledni chvili si nekd neco koupi, nebo proste prolezou, protoze kdyby nekde prosaklo, ze na dane skole jsou zkousky narocny, tak tam nikdo nepujde a chudaci ucitele by houpali nohama.
A do toho pak prijde nejakej kripl s napadem, ze sem natahame nejaky netahla z vychodu a ty to spasi. I ti Ukri nejsou blbi a nehodlaji zit v nuzote celej zivot. az se dohrabou na nasi uroven (otazka dvou generaci max), budou delat uplne stejny hovno, jako delali doma pred odchodem. Takze se prooser s doochodovym systemem jen shiftne o par desitek let dopredu. Ja chapu, ze soucasne garniture to staci, ale vnoucat je mi uz ted lito.
Před par lety jsem měl dlouhej hospodskej rozhovor s mistrem z elektroučňáku. Brečel jak želva, že se na to asi vykašle, protože se neustale snižuje kvalita učňů a jeho to už nebaví. Dodnes si pamatuji jeho slova, že z 15 kluků, které má v posledním ročníku, se pro samostatnou práci budou hodit dva. Ale všichni pry rozhodnutím ředitele učňaku musí závěrečné zkoušky složit.
Mluvil jsem na nasi strelnici s kamaradem, zednik, vyucenej, ma partu, delaji na zivnostak kdeco, povetsinou omitky a fasady. Je zasekanej na pul roku dopredu. Je mu pade a sam rikal, ze o praci nema nouzi, protoze mladi umej hovno druhy se chtej naucit. Mlady porad cekaj, ze teda uz uz prijdou ty easy miliony, ale pritom on jako zednik vydela pade cista ruka mesicne, dela na cerstvym vzduchu, za ty roky uz nakoupil fury mechanizace, takze se mu dela dobre a o praci rozhodne nouzi nema. Pritom mladi akorat brecej, ze „prace neni“. Prace je, vali se vsude. Jen je potreba ohnout hrbet a zvednout ji, jako to bylo odjakziva. Lidi vzdycky byly liny, o tom zadna, ale proste meli k praci aspon uctu a vedeli, ze proste prachy bez prace nejsou.
Dneska lidi podlehnou fikci, ze prachy se budou sypat samy. Staci bejt hen ten jutubr a ses ve vate, voe. Nejaka vize, co dotycnej chce ale delat treba za deset let, az fenomen YT pujde srat, to absolutne netusi, protoze vlastne lautr nic neumi.
To ale dělá na sebe nebo to honí hodinama. Zrovna zedničina je poměrně blbá práce co se pracovních podmínek týče. A furt někde rajzovat, v létě v zimě venku a ještě je to tam furt samej Ukrajinec co je to samý ochotnej udělat za míň peněz.
Co se týče youtuberů, tak streamovaný videa rozhdoně zánik nečeká, spíš to poroste a zas taková prdel to neni, bejt úspěšnej youtuber. Musíš bejt rozenej showman, mít nápady, umět je podat, dokázat vytipovat a oslovit cílovou skupinu a ještě musíš jakžtakž zvládat technický věci okolo toho videa, alespoň do doby než budeš dostatečně slavnej aby sis na to moh někoho najmout. Pokud neděláš videa a jenom cpeš cpeš fotky na instagram tak je to pochopitelně jednodušší, ale i tak se musíš naučit editovat a dělat ty fotky.
btw, mám stavební učňáks maturitou a i když jsem to nikdy naostro nedělal, tak na řízený praxi jsem toho zažil dost na to, abych věděl, že se tou pakárnou hodlám živit jen v případě krajní nouze. A to jinak proti řemeslu jako takovýmu nic nemám. Ale zedničina je mimořádně špinavá pakárna v mizernejch podmínkách co může dělat každej zaučenec.
Tak ona asi jina vec je byt zednikem na Sumave. Ten kamos sice maka, ale je dusevne v pohode.
Ja nerikam, ze je snadny tocit nejaky sracky pro YT. Ba naopak, to si totiz mysli fura pubescentu a proto tam davaji uplne vsechno, snad i to, ja se jdou vysrat a pak dychtive cekaji na lajky. Vubec jim nedochazi, ze to fakt chce napad a hlavne – zivit se necim, do ceho se sere kazdej, neni uplne dobrej napad.
Tak pubescenti si myslej ledacos. Nebyli jsme jiní. Ale zrovna youtuberina je oblast kde se velmi rychle pozna jestli na to člověk ma nebo ne.
S delnickejma profesema je ta potiz, ze aby si clovek vydelal slusny penize musí bud umet neco co ostatni ne*, nebo to honit hodinama nebo delat sam na sebe. Zamestnanci tam furt maj platy dost mizerny, protoze se to zkurvilo uz v devadesatkach kdy byly haldy nezamestnanejch fachmanu z krachlejch fabrik co byli ochotný delat pomalu za polivku a pak to kurvej gastarbeitri. No a zakaznici by samozrejme radsi platili par svestek a kdyz si instalater rekne o čtyři kila za hodinu, tak rvou ze je to zlodej.
*kamarád je lezec, dela vyskovy prace a je tezce za vodou. Otazka ovsem je, jak dlouho mu vydrzi fyzicka.
shane
13.1.2020 v 22:30
Není, už ani UKčka nejsou, resp. je honí přes ty agentůry, kdy voni si nevydělají tolik a přesto sou dražší. Tudle řikala babča jak v blbým Brně sousedi někde vedle dělali přístavbu svépomocí, bylo to tak na piču, že museli část ubourat a nakonec teda když se konečně našel zedník – přes známý – za 350 na hodinu a jeho zedník-přípomocník 250. Takže jenom 600 za hodinu ve dvou a bůhví kolik toho běžným zednickým tempem stihnou.
Kamarád mě tudle tahal na brigádu, že potřebuje aspoň jednoho člověka, co dokáže něco zapojit a nezabít u toho sebe nebo nevypálit půl baráku, a že jim hoří termín, že mi domluvil super 180 na hodinu (což je akorát na piču, ale aspoň že k tomu dodají nějaký školení nebo tak a že má vlastní CCSku). No, včera se tam byl vochomejtat nějakej Andrej z východu, co prej taky všechno umí, úplně super odporník, je IT, ET, zedník, sádrokartonář, elektrikář, bláblá. Nakonec z něj vypadlo, že se hlavně motal kolem kompů, teď skládá henty robocopy zmrďárny za litr kus, elektrikář je asi takovej, že dyž dělal stavebního připomahače, tak do toho někde fušoval, a padesátku má slíbenou vod nějakýho školitela z Kladna, dyž mu udělá koupelnu. Vo tom že na to potřebuje mít adekvátní vzdělání, jinak nelze, mu asi nikdo neřekl.
Takže týpek ve výsledku umí všechno (na hovno :D), ale na firmě se jim rozzářily vočička jak z něj neudělají za dva tejdny div stavbyvedoucího za pár šušňů. Přitom po včerejší tahačce z něj samotnýho vypadlo, že pokud nedají jo zajímavej bakšiš, tak se na takovou práci vysere, protože tááámdle má rozdělanejch padesát mašin kde za každou skládačku dostane litr, jenom teď to stojí na stavbě, takže si na pár tejdnů nebo taky dva měsíce vodskočí. No tak sem se vodpoledne zasmál a uvidíme, jak rychle budou volat, že mám dojít a honem jim zapojit to osvětlení, že tam nikoho nemají a potřebují předat vchod za půl míče…
@Behemot: „Vo tom že na to potřebuje mít adekvátní vzdělání, jinak nelze, mu asi nikdo neřekl.“
Kurva s tymto som narazil ja a to tak, ze ma z toho ide rozdrapit. Utrpel som IT vzdelanie, navrhujem a vyrabam elektroniku asi od 15r, poslednych 6r robim priemyselnu automatizaciu. Clovek si pomysli, ze by sa sam mohol zlegalizovat, nerobit stroje cez sprostredkovatela a davat na to vlastne meno. Po dlhom hladani sa ukazalo, ze nieco ako „kurz“ existuje, ale clovek tam zabije tolko casu, ze to si rovno mozem strelit dalsiu vysoku. Plus nasledna povinna prax pod niekym atd atd atd.
No a potom clovek nahodou nieco robi a popritom opravuje tie prasaciny po tzv. „elektrikaroch“, ci uz 21 rocnych vyucenych stenatach, alebo 40-50 rocnych, ktori by uz mali volaco vediet. A ono hovno.
MS
14.1.2020 v 12:39
Nevím co u vás, tady žádný kurzy neexistujou. Cesta nejmenšího odporu je jít si odsedět jednou týdně 4 hodiny na dálku po dobu dvou let.
Praxe je to nejmenší, tam už běžně funguje, že každej napíše cokoli, školitelé jsou od toho, aby proškolili a vydali papír (ne aby nedejbože někoho vyhodili, protože to neumí), takže týpci co si po 15 letech vzpomenou, že někde v šuplíku mají VL z elektroškoly (byť na začátku nezapojí ani zásuvku a nějaký 3f motory doteď) a za tejden mají §8 a 15 let praxe.
A kolik mu z tech 350 na hodinu zůstalo a jakej denni prumer mu to ve vysledku hodilo, resp. kolik z toho dne strávil praci a kolik presuny a prostoji? Ono neni divu ze maly fusky nikdo nechce delat. Priprav a prostoju je s tim stejne jak s velkou fuskou, ale ve vysledku je to za par susnu. Jed někam hodinu abys tam tri hodiny makal za litr na drevo. Dalsi fusku uz ten den nedas a kdyz zapocitas naklady na cestu, tak ti to hodi treba sedm osm stovek za den. 15-16 cistyho měsíčně. Bida. A az se do toho nasere EET, bude to jeste vetsi průser, protoze se budou muset vic platit dane.
shane
14.1.2020 v 13:20
Esli je to takovej machr, že třetinu baráku postaví ve dvou za tejden při práci 4 hodiny denně, pak ať si účtujou klidně 2 litry na hodinu každej, to budou mít zakázky na 500 let dopředu.
Jináč bělorusko prej včera, překvapivě, už nepřišel :D
Verili by ste ze u nas ma mlady chalan co mu otec zaplati vycvik problem prist na letisko na deviatu a zostat do vecera? Horko tazko pride na desiatu a o tretej uz musi domov lebo dajaka chujovina. A vyhagarovat a zahangarovat mu to musim ja. Ze sa im nechce robit to nejako dokazem vstrebat ale im sa uz nechce ani zabavat, ja obraciam kazde euro aby som na to mal, jemu to zalati otec, ktory by to radsej robil sam ale jemu sa aj to mali a nevie si to vazit.
Ked som sa rekvalifikoval na CNC obrabanie tak mi na ucnovke vyucujuci hovorili presne to iste co pisal bubik, uroven uz isla tak dole ze az to nie je pekne ale plateni su od hlavy tak stiskaju zuby a su radi ze su radi. A najst chlapca co dovlecie nejaku fusku aby mu pomohli lebo na to sam nestaci to je ako zjavenie.
Jako, jó šousthlas.. jenže:
Místo toho se zákoš doví že tydlenc novoty stojej za vylyž.. a von, pan Dr.Trupkař na koudel nedá dopustit.. Totéž v elektru, totéž v zednické, totéž.. kam jukneš. Prostě ajtý přístup fakt nejde aplikovat všude.
Jako jo, některé nové technologie jsou fakt jen výkřik do tmy (v tom či onom ohledu) a chudák zákoš.. Je to těžké. Buď je daný řemesník prase ve smyslu že hltá a aplikuje novinky a ze zákošů dělá v lepším betatestery, nebo je konzerva/línej/cokoliv a tím je v očích progresívních zákazníků přinejmenším „podezřelej“..
No upřímně, taky sem na ty sqělý sendviče zvědavej. Možná se s tím líp pracuje (i když na každou tudle píčovinu potřebuješ čtyři kufry novýho vybavení), ale zase blbá zavařená trubka vydrží v pohodě 60 let. I ta zapájená měděná trubka asi dá pár desetiletí. Jak dlouho vydrží sendvič tenoučkýho hliníku na tenoučkým ocelovým plechu, to celý vobalený plastem a vlisovaný do spojek, protýkaný vodou do 60 °C? Aby za dekádu nebylo strašný divený, že to je všechno na piču a chčije to jak protržený, že?
Právě. Stačí kouknout třeba na starší zateplení baráků, počíst si jak to může taky dopadnout.., to je ve všem.
Dost těmto věcem dává na prdel i sám zákazník, svými požadavky.
Tak topenář, to je fuk. Tomu taky dřív stačilo svařovat, omotávat koudelí a natírat fermeží, ale nemusel vědět nic z MaR ani řešit co když DHCP přidělí kotli špatně adresu. To co tím chci říct je, že spousta technologií vyhučí na to, že nejsou lidi, kteří by je uměli aplikovat. Topenář zapojí kotel, ale už nenastaví topnou křivku, protože neví jak se to dělá, co to je a když už se to na školení horko těžko naučí s Buderusem, nebude to umět s Viessmannem. A pak si lidi budou stěžovat, že ten a ten kotel je na hovno, protože nefunguje. Jenže on funguje, jen není člověka který by věděl jak ho nakonfigurovat :-) A vědět to nebude, protože na to potřebuje IQ aspoň 110 a takový lidi jsou už dávno rozebraný.
Chyba výrobce. Dyž dělá vesmírnej kotel, má si na to najít lidi, nebo se na to vysrat, udělat jednoduchej kotel, co ve výsledku bude topit tak, že spokojení budou všichni, bude stát půlku, nevyžaduje žádný internety a jiný čidla, akorát holt za sezónu spotřebuje vo metr víc (anebo taky ne), bez hulení, bez ničeho.
Jo vlastně aha, vono to je zakázaný. Hm, kde bude asi problém…
Ale milují matiku i fyziku, ale pořád jsou takových ta dvě procenta jako před sto lety. Musíte to brát z celé populace, ne ze vzorku tzv. vysokoškoláků :D
„… názor současných technických nevzdělanců řídicích pražský magistrát, že nabíjení elektromobilů vyřeší na každou lampu pověšený wallbox, když už tam ta elektrika je.“ … zase z nich nedělejte ještě větší voly než zvládnou sami. Zase až tak si to jako Hurvínek válku nepředstavují. Zrovna tohle pro ně dělá PRE a fakt to není jen o tom, že na lucernu přidělají zásuvku:-).
Že právě nabíjení elektromobilů je jedním z nejpalčivějších problémů, které obyvatele Prahy a její návštěvníky trápí, je samozřejmě jasné:-DDD.
Ale když napíšeš, že to projektují PRE a že se bude měnit v rámci periodické výměny stávající vedení v chodníku, tak to už nezní tak úderně.
Je potřeba si lehce přisadit.
No…..ony ty lampy teď „žerou“ asi tak 150 W každá a na to jsou dimenzovány kabely, rozvaděče, trafa, další kabely, rozvodny, další trafa a na konci pak i elektrárna. Když bude každá lampa „žrát“ 20 kW, tak to výměna kabelů v chodníku nespasí. I když je bude odborně vyměňovat firma pověřená PRE podle projektu kabeláže zpracocvané PRE.
Jinak periodická výměna kabelů ve stanovených intervalech se nedělá, ony ty kabely, pokud jsou kvalitní zas tak rychle v zemi nestárnou. Takže se mění při mechanické poruše nebo při snížení izolačního stavu nebo v případě požadavku na vyšší příkony.
Mno. Ony ty výbojky ani zdaleka nežerou tolik. Sadové výbojky (většinou 4/5m stožáry) 50W, výbojky kolem malých silnic(mezi paneláky třeba) 70W, 8-10m stožáry na hlavních tazích 70/100W. Přechodová světla, tam ano, to je 150/200/250W, ovšem kolik je to procent v celkovém množství. O hromadném nástupu LED osvětlení (19/29/46W) nemluvě.
To je fuk, na kazdou lanternu proste prijdou dve zasuvky pro rychlonabijeni a kdo tvrdi, ze to nejde, tak rozvraci nasi zelenou budoucnost a Greta ho prejede jachtou.
Nejmeněší sodíkovky co sem viděl byly asi 100 W, jinak je to 200, 300 i 500 W. Nevím co z toho se dávalo do pouličního osvětlení, ale sou to ty samý velký závity, takže stovka minimálně.
Hromadnej nástup LED osvětlení po dvou letech skončil jako hromadnej ústup, pže to stojí randál a až to po záruce všechno chcnípne, tak je půlka dodavatelskejch firem v likvidaci, takže tak.
Autonomní řízení podle mě není žádný levičácký nesmysl, to je příliš ideoloický pohled na svět. Když se „někdo“ rozhodne, že potřebuje lidi šmírovat a řídit jejich mobilitu, vůbec k tomu nepotřebuje autonomní řízení. To jde bez problémů udělat i se současnými auty.
Stejně tak to, jestli jej potřebujeme, nebo ne. Těžko říct, jestli potřebujeme něco, co ještě nemáme a nevyzkoušeli jsme. Zeptejte se člověka z devatenáctého stolení, jestli potřebuje víc jak tunovou plechovku, se kterou se může řítit (sebe)vražednou rychlostí do nejbližšího koloniálu. Asi by si začal klepat na čelo. A stejně je tu máme a denně je používáme.
Plně automomní řízení podle mě mnoha lidem zjednoduší život. I mě. Sám řídím vcelku rád, ale někdy je to prostě činnost, kterou musím udělat, abych se (nebo něco) dopravil odněkud někam, pokud možno i zpátky. A mám v okolí dost lidí, kteří prostě řídí neradi a vždy je to pro ně to nutné zlo. Důvody pro to mají různé, ale výsledek je stejný. Neřídí nijak špatně, nebojím se s nimi jezdit, ale kdyby nemuseli, určitě řídit nebudou.
A proč bych já osobně chtěl auto, které by umělo jezdit úplně samo? Vůbec to nemusí souviset s produktivitou. Občas bych se za jízdy třeba rád dospal nebo si jen odpočinul. Není to sice produktivně strávený čas, ale pro mě je to jednoznačně užitek. Nebo bych se mohl bez zvýšených rizik dopravit, i když bych byl třeba unavený. Nebo pokračovat v jízdě, když by se mi udělalo nedobře (i to se mi stalo, prostě mi z ničeho nic bylo najednou tak blbě, že jsem musel všeho nechat). Nebo bych si od nás z vesnice, kam se v noci hromadnou dopravou nedostanu, mohl bez problémů zajet za přáteli jinam a dokonce s nimi popít, klidně i nad míru. Nebo bych autonomní auto použil jen mulu. Naložím něco, pošlu auto pryč, ono samo to něco doveze a zase se vrátí domů. Nejen že nemusím řídit, ale vůbec v tom autě nemusím sedět. Nebo by moji prarodiče, drahně přes 80, mohli sami bezpečně dojet i tam, kam zrovna nejede vlak. Těch výhod a možností je spousta.
Jenže to co byste rád, je level 5. Současná dobře automatizovaná auta se pohybují kolem levelu 2, Tesla a spol bojují zatím na úrovní cca 3 až 4.
Takže Vase přání pokud vůbec, tak v příštím životě
To ano. Ale predrecnik odpovidal na Dfensovu otazku zda autonomni rizeni vubec nekdo potřebuje/chce. Odpoved je, ze by si to svou e vyuziti a zakazniky naslo.
Me by se treba libilo si kazdy rano zavolat appkou autonomni elektrotaxi pro jednoho a nechat se za mirny poplatek dovezt do prace a odpoledne zase z prace domu. Nemuset skrabat namrazu, klepat cestou kosu, kurvit motor na krátký cesty, stresovat se rizenim v kolonach, a podobne. Je mi jasny ze se toho patrne nedoziju, ale kdyby s tim nekdo přišel, tak bych to bral. A to me rizeni vcelku bavi.
A o zařízení, jež funguje excelentně už mnoho desítek (a v jen docela málo širším pojetí stovek až tisíců) let, nemá prakticky žádné nevýhody, zvládá bezproblémově „level 5“ i daleko vyšší, a je už v současnosti snadno k dispozici, jste slyšeli?
Jmenuje se to „najatý řidič“.
Hej, už nám tu chýbali len tieto kniežacie rady…
Jenze ocs ma recht. Navic, kdyz v tom aute bude nejaky ridic, je navysost pravdepodobne, ze to auto bude v nejakem rozumnem stavu a ne, ze ho prave pouzil treba nekdo, kdo se zvracel z flamu a ten posledni fernet mu zrovna nesedl.
Technicky recht má. Ale jeho riešenie je riešením toho problému len pre strednú a vyššiu vrstvu, čo, ako iste sám uznáš, sa mohlo považovť za reálne riešenie pred storočím a viac…
Pro stredni ani prd. Minimalne vyssi stredni a i to jen tak tak, pokud to nebude nejakej ukros s polskym vizem a ridicakem z Rumunska. Ridic slecny Dejsi na full time ve vetsim meste te vyjde tak na 60 litru měsíčně i s danema. Protoze ho nejspis nevyuzijes celou dobu, tak si ho musis pronajimat od agentury, nejspis rovnou na celej den, coz znamená tak trojku na den plus naklady a zisk agentury. Takze tak od bura vejš. To uz je teda ekonomictejsi si auto vubec neporizovat a prepravu resit pomoci taxíků. Vyjde to výrazně levnejs.
To máš vlastne pravdu, ale podľa OCSovej niekdajšej definície stredná trieda je, keď si môže rodina dovoliť slúžku na plný úväzok ;-)
(a ak si to dobre pamätám, vtedy z tej diskusie vyplynulo, že stredná trieda pred 100 rokmi si mala môcť dovoliť auto, čo dnes odpovedá tomu, kto si môže dovoliť vrtuľník či tak nejako)
Před sto lety sluzka makala za byt a stravu a sem tam nejakej krejcar, to se nedá srovnávat s dneskem. Zenska práce byla tenkrat strasne lacina.
Krom toho si teda nejsem moc jistej jestli i tenkrat patrila k zivotnimu stylu bezne stredni tridy i sluzka. Oba moji pradedove byli zcela nepochybne stredni trida, jeden bankovni urednik a druhy statni urednik pod penzi a sluzebnictvo nemel ani jeden. Tak jak OC popisuje ty svoje predky tak bych to videl spis na tu vyssi stredni. Nizsi stredni si ani tenkrat nejak zvlast vyskakovat nemohla, i kdyz špatně na tom nebyli, to zase ne.
Btw, ve dvacatych a tricatych letech uz zdaleka nebyl automobil ekvivalent dnesniho vrtulníku. Spis to bylo asi tak, jako kdyby dnesni nabidka cenove zacinala dejme tomu superbem. Pro beznyho smrtelnika drahy, ale do vrtulniku to ma daleko. Ono slo spis o to, ze tehdejsi zivotni styl automobil nevyzadoval. Pradedi ho taky nemeli, i kdyz by asi mit mohli. Uspory na to meli.
To neznáte Hadimršku! ;-)
Asi jo, SuperB stoji 750kKč cca?
30kKč je medián brutto
Dejme tomu že 1/6 netto cca 5kKč budu špořit na ten superB sen. Tož to našpořím už za 12.5 roku.
Průměr l.p. 1936 mohl být tak 900~1000 Kčs. Po 150 Kčs bych si na Hadimršku nebo Waltrovku za 25kKčs našporoval za 14 let.
Ale tehdejší životní styl byl jiný, za ty prachy byl domek, dnes seženete leda byt v levné oblasti nebo zříceninu domku v nějaké prdeli.
To jo. Taky ty domky ale byly podle trochu jinejch standardu. Nezateplena kuča s trema zarovkama bez ústředního topení, plynu, tekoucí vody a s kadiboudou na dvore by ani dnes nestala majlant. Stejne jako pavlacovej byt 2+0 s jednim hajzlem a jednim vodovodním kohoutkem na patro vytapenej piliňákem nebo vinckem na uhlí.
Ta chalupa, kde ted jsem, byla postavena na zelenym v roce ’58. Prej tehdy nejhezci barak v dedine. Komplet podsklepenej, sklepy obehnany lamanou zulou, vrsek cihla, zastavena plocha cca 200 m2, pulka bydleni, pulka staje. Krov ukradl z vedlejsiho baraku po odsunutym Nemci (staveno ’38… to nasere). Vycetka matrijalu soucasti zadosti o stavebni povoleni (byl to rolnik, takze bylo potreba si na nej doslapnout, na hajzla zkulacenyho a musel odvadet plus dokladat). Rozpocet na tento dum byl 140000.
…takže cca 100 průměrných platů té doby. To mi v kontextu dnešní doby v šumavské řiti přijde celkem srovnatelné, pokud pan stavitel přidal ruku k dílu, hm?
Re: Childeater
14.1.2020 v 19:55
No podle mne dost ranec, ta cena byla jen za matrijal, prace se tady delaly po sousedsku plus majitel mel docela velkej sad slivoni, takze motivace zcela jiste gruntovni. Kdyz jsem se rozhodl prestavet jednu mistnost na koupelnu se dvema velkymi paralelnimi zrcadly na stenach proti sobe, musel jsem prizdit desitku kantku a udelat tam pravy uhly. Na trech metrech se cabli o patnact cisel, takovi to byli frajeri.
Tek bych ze koncem 50. let byl nejvetsi problem material. V ty dobe se ta soukroma výstavba zacala podle myho teprv rozjizdet po valce a povalecnym nedostatku.
Sem tuhle narazil na tu knížku od Nepila o chalupareni (nekdy z konce 60. let) a docela masakr. Tenkrat se nedaly poradne sehnat snad ani hrebiky.
To verim, ja jsem pri rekonstrukci toho krovu nasel obrovsky mnozstvi kovanejch. Tesari rozebrali nemeckej krov na prvocinitele, evidentne se s tim pocitalo uz pri projekci hrubky, protoze hambalky byly zase slozeny na puvodni zamky. Krokve v podstate sedely taky, jsou tam jeste puvodni nemecky popisy. Hrebiky poctive vytahali a pak je namlatili pri skladani o kus vedle. Cementem se nesetrilo, betony jsou tvrdy jakoprase a i v malte je ho nemalo. Zato zeleza v nem jsou CoDumDal a tak. V podstate veskerej kamen do zakladu a sklepa byl z rozebranyho baraku. Na druhou stranu – brizolit musel bejt.
Co mne treba zaujalo u stodoly, ktera je vice, nez 200 let stara, je, ze veskere drevo je z kurovcove kalamity. Dival jsem se, v jakem stavu to je a zrejme to pouziju na stavbu nove „stodoly“ (garaz), protoze v tom nejsou ani hoouby, ani cervotoc, ale je videt, ze po odkorneni to byl tehdy samej brouk. Nevim, jak to tehdy meli se zelenejma, ale spis tipuju rozsireni kurovce diky pomale tezbe napadenych stromu.
No ale takový Baťa domek 3+1 se sociálkou taky stál 25kKčs.
Dům v ostravské hornické kolonii 4×1+1 stál v roce 1928 22kKčs a prababička 3 byty 1+1 pronajímala.
Jo je to jako srovnávat jabka a hrušky.
Baarová dala za vilu na sklonku 30.let 200kKčs.
Ta T 57 Hadimrška byla takové dnešní Aygo, Popular stál 30kKčs za T87 už chtěli 60kKčs.
prababička dala v roce 1931 za družstevní něco jako 3+1 s vodou a kanalizací a pozemkem cca 500m2 na okraji Prahy taky něco okolo třicítky. Extra kamna v každym pokoji a nejsem si jistej jestli už tam tehdy byl plyn. Na tu dobu celkem nadstandard.
Tatra Hadimrška byla ještě dobrá, takový Aero 500 s půllitrovým motorem, to byl drak :) To snad bylo do kopce rychlejší tlačit
Na tyto vozy je na Slavkovsku vyhlasenej „Buchlovak“. Stoupak do Buchlovskych kopcu, nebo jaxe to tam jmenuje. Hadrak to da, pokud neni spolujezdec, fichtl to nedal, pokud mel ridic >70 kg.
Několikrát ročně mířím do Itálie, Slovinka přes Alpy, a za pár dní zpět, protože „paragliding“ přes prodloužený víkend, atd. Vypadnu ve čtvrtek večer, dojedu tam nad ránem zmlácenej, na chvíli to nějak dospím (abych mohl nějak fungovat a ve vzduchu se nezabil), v neděli už musím řešit čas odjezdu abych se pro změnu nezabil v autě. Často mne mrzí, že se nemohu při přesunu natáhnout, i když mám na to dost velké auto, nebo jet později s vědomím, že to nebude „pain“. Jasně, někdo si řekne: nejezdi sám / jeď dříve / střídejte se v řízení / 1000 km ujedu v noci ujedu pohodě (já třeba ne), apod. A přesně tohle by řešil autopilot. Jinak kvituji dobrý článek, auta řídím rád, leč ne vždy.
ragstone přesně tohle řeší lehátkovej vlak a autopůjčovna/taxík v cíli
Neresi, prilis operaci a malo variability. Ja jedu tvz. „na pocasi“, takze rozhodnuti o jizde ucinim v den odjezdu. Adhoc se rozhodnu, nahazu kramy do auta a jedu. Proste punk. Nic dalsiho nechci resit, zadny domlouvani spolujizdy, resit jizdni rady a jak daleko od pozadovaneho mista me vlak vyplyvne, bookovani vlaku (prepravu k nemu, bookovani parkovani), bookovani auta v destinaci, zadny vecny prenaseni objemnych kramu, apod. A to same resit na ceste zpet. To vse mne zdrzuje a zere cas. Navic vozim i dalsi kramy (padle board treba) chci v aute event. i spat, chci jet svym autem, protoze ho mam rad, vyhovuje ucelu cesty a vim jakou dostava udrzbu. Reseni je autopilot, zapnu to, cesta v noci po autostrade je stejne onanie, dam si slofika, probudim se blizko destinace fresh, vypnu to, urinace, defekace jidlo, piti. Skacu do luftu. Freedom. Neresim nic.
Ve výsledku by i ten paraglajd moh lítat sám protože pilotovat to je určitě vopruz a šlofíček pěkně v čerstvym povětří je zdraví prospěšnej žeo :-)
jj, ale paklize se tak udeje, tak pevne doufam, ze tady uz nebudu. :-)
No a jsme u jádra pudla. Ty chceš sám pilotovat hadr na šňůrkách a já chci zase řídit auto.
btw, docela by mne zajimalo, jak by se AI vyrovnala s tim, ze hadraku v turbulenci „upadne“ nosna plocha a stane se z ni zmuchlanej pytel vlajici nekde za hlavou… :-D
Mohl bych prosím požádat o laické vysvětlení jak toto řeší člověk..? (Nerýpu, jsem zvědavej) :-)
Modlí se jako o život že by i papež zíral. V zákopech není ateistů :)
Fullstall – pilot křídlo přebrzdí, tj. dojde k odtržení proudnic, vrchlík se „vyleje“ a zbortí, z křídla se stane „pytel“, který ustoupí za pilota, pilot se zhoupne dopředu a pak padá po zádech dolů. Jak to dopadne záleží na výkonnostní kategorii křídla, schopnostech pilota a výšce. Křídlo s vysokou mírou pasivní bezpečnosti (EN-A, a EN-B) se zvládnou zregenerovat i bez zásahu pilota, potřebují k tomu jen energii (tj. výšku) a trochu času.
Výkonná křídla už nemusí mít schopnost automaticky vybrat fullstall (pilot musí aktvně „spolupracovat“ – třeba pumpovat řidičkama, tahat za šňůry, apod.), potřebují více výšky a času. Když je přetáhnete křídlo nízko nad zemí, tak může být vymalováno, nemáte výšku na vybrání a nemáte ani výšku pro použití záložního padáku.
Situace 1:
Poměrně zkušený pilot letí sportovním křídle s vysokou mírou pasivní bezpečnosti ve velké výšce, z nějakého důvodu mu křídlo „upadlo“ do fullstallu. Vrchlík postupně sám regeneruje, v určité fázi má vrchlík tendenci se dynamicky rozletět (tvz. „předstřelit“), předstřel vrchlíku pilot lehkým symetrickým stažením řidiček (bržděním) koriguje. Vrchlík ustálí nad hlavou a letí dál, poztrácel pár desítek metrů výšky a trochu morálu.
Může pilot něco pokazit? Může. Korigovat prestřel je nutno s citem a ve správný okamžik, brzdí-li pilot vrchlík ve fázi „rozletu“ příliš, tak je riziko, že ihned přejde do dalšího fullstallu. Když pilot brzdí málo, v nevhodný čas, nebo vůbec, může dojít k tvz. frontstallu (zaklopení náběžné hrany z důvodu velkého úhlu náběhu).
Situace 2:
Nepříliš nezkušený pilot letí začátečnickém křídle na přistání, pilot nemá odhad výšky pro dokluz, přijde si moc dlouhý, kousek nad zemí stále trochu brzdí, ale neuvědomuje si, že neustále ztrácí dopřednou rychlost, postupně křídlo přebrzdí na minimálku. Dojde k fullstallu bezprostředně nad zemí, pilot cca. ze 3 m dopadá trdě na zem až „praští kosti“, je pouze otřesen, ale jinak mu nic není. Pilot měl štěstí.
Situace 3:
Velmi zkušený pilot letí na highend křídle, dojde k zavlečení šnůr ve vrchlíku, pilot situaci řeší fullstallem, pilot padá několik stovek metrů a celou snaží se vrchlík rozmotat (pumpuje řidičkami, tahá za šňůry, apod.), situace nevypadá dobře, pilot se včas rozhodne použít záložní padák a bezpečně přistává na zemi.
Je třeba mít na paměti, že výkonnější křídla neodpouští chyby, vše má větší dynamiku, vyžadují mnohem více zkušeností. Existují speciální školení SIV (nestandardní letové řežimy), kdy se trénuje nad vodou (školený je na vysílačce školitele, má na sobě záchrannou vestu, ve vodě je připraven motorový člun) a trénuje se zvládání různých letových situací (fullstall, frontstall – zaklopení nábežné hrany, různá asymetrická zaklopení, spirála, wingover, apod.)
Toto su dovody preco som sa nakoniec paraglidingu vyhol a rozhodol sa definitivne pre lietadlo. Ale v tandeme to bol pekny zazitok, chapem ze to niekoho bavi. Rovnako aj zoskok padakom ma cosi do seba. Ale pevna nosna plocha je pevna nosna plocha.
Prajem uspesnu sezonu.
Díky, zajímavé čtení :-) Přeji pevné nervy, dobré proudy a pouze bezpečná přistání!
Normalne ako parasutisti, Cypress vyhodnoti ze rychlost klesania nezodpoveda aktualnej ulohe a uvolni zalozak. Toto sa cele zmota dohromady so zmuchlanym pytlom a mame dalsi zapis v ciernej kronike.
:-D
No jo, tak to budete muset počkat na příští život :-) tedy pokud chcete dojet do té Itálie a nevysekat se už na Chodově, kde autopilot nerozezná stažení tří pruhů do dvou sem tam poházenými kužely jak to ŘSD občas umí……
To musi bejt radost mit te doma. „Tati, to by bylo krasny mit takovej prsten jako Arabela“ „Zadnej takovej prsten neexistuje a nikdy existovat nebude, protoze to je fyzikalni nesmysl, tak nevymejslej blbosti a mazej se ucit“.
Si nikdy nesnil o tom co by kdyby?
…..ale zase pak nejsou zklamány, když ho nemůžou sehnat. Ale jo, snil. Měl jsem kdysi takovou knížku, kde to bylo i s obrázky, co budeme všechno mít a jak budeme žít za 50 let v roce 2018. Myslím, že o autonomních autech a autobusech tam taky něco bylo, pak si taky pamatuji, že se už nemělo pracovat, protože všechno roboti. Otec mne tenkrát zklamal, že to jsou jen takové malůvky,což se mi v roce 2018 potvrdilo :-)
Jenže já byl tehdy malé dítě
Snít je potřeba. Snílci posouvají svět dopředu. Tvrdí realisti jsou taky potřeba, nekdo musí to vysněný realizovat, ale preventivně dusit každej sen hned v počátku je velký špatný.
A hlavně, tahle část diskuze není o technickém provedení, ale jestli by autonomní řízení mělo praktický smysl. A to teda kurva mělo. Hlavně v nákladní dopravě by to byla pecka.
Celý autonomní řízení je kokotina. Kdo nechce řídit ať jezdí sockou nebo tágem. Nechápu proč si někdo kupuje auto a dělá řidičák když nechce řídit. Taky si nekupuju běžeckej pás abych na něm běhal a nadával jak mě to nebaví a jak nechci běhat.
Pro mě osobně je autonomní auto naprosto nepoužitelný. Když neřídim tak se mi v osobáku dělá blbě. Tak nějak snášim jízdu autobusem nebo náklaďákem jako neřidič ale osobní auto je pro mě coby cestujícího utrpení. Ale ani v autobusu nemůžu za jízdy dělat nic jinýho než čumět z okna ideálně na cestu aspoň zkrz uličku. Tim pádem nejen že by pro mě čas trávenej neřízenim byl plonkovej a nevyužitelnej (fakt si v autě nemůžu číst nebo hrát s telefonem) ale ještě by to pro mě byl čas velký nevolnosti. To fakt nemam za potřebí.
Autonomní řízení znamená i to, že v autě vůbec nemusíte sedět, takže se vám nebude dělat blbě. Čili využití by to mělo, kdyby to šlo. Otom, jestli to jde, si dovoluji poněkud pochybovat.
Aha takže auto dojede do práce samo a já za nim dojedu na směnu vlakem nebo na kole…. k čemu mi pak autonomní auto bude?
No prece pro radost :-)
Že ten nákup přijede sám, třeba. Proč ne.
Vozítko, které dokáže bez obsluhy v běžném silničním provozu přemístit náklad, by určitě našlo docela široké uplatnění.
Za autorovým textem chápu spíš určitou obavu, že kdyby autonomní řízení existovalo, zakázali by mu řídit auto, což je pro něj zábava.
Da se ocekavat, ze s plne funkcnim autonomnim rizenim ubude vozu s volantem, specificky pokud se prokaze, ze AI ridi lepe jak beznej ridic. Nicmene to nas tady nemusi trapit, autonomni rizeni je nejmene takovych 20 let daleko a mezitim nam to zakaze soudruh Carboneum, znamy take pod pseudonymem Uhlik, ve spolupraci se soudruhy s EU.
Autonomni muze bejt i elektromobil. Vlastne by bsl i vhodnejsi, protoze elektromotor je jednodussi a kdyz nebude potreba řešit rozmery a pohodli řidiče, tak to nakladni vozitko muze bejt docela malý. Pokud by se misto baterie pouzila trolej nebo indukce, mohlo by bejt i hodne maly a lehký, protoze by nebylo treba resit ochranu a bezpečnost ridice.
Co má elekrám společnýho s tím, že výnosem nejvyššího Grétvětu budou auta zakázaný jako buržoazní, teda, klimasviňskej přežitek?
Elektroauta jsou naopak eko a in a greta-approved.
Já radši o Koblížkovi, tu neumíš?
Stran te ochrany musim uznat, ze obcas mne napadaji chmury, kdyz si uvedomim, ze sedim na velkem qadru z lithia. Dobre trefena havarka muze cloveka docela zapotit.
Vzpomeň si na piloty Bf 109. Ti seděli přímo na nádrži.
Nebo Me 263. Těm když začaly PHM týct do kabiny, tak se rovnou rozpustili :)
Obavu asi ne, spis si nedovede predstavit ze by nekoho mohlo rizeni doopravdy nebavit. To je jako kdyz si motorkar mysli ze kazdej kdo kritizuje motorkare je socka co zavidi protoze si nemůže dovolit motorku.
No dobře ale když mě něco nebaví tak to nedělam že jo. Nebaví mě lyžovaní. Tak nejezdim na sjezdovku. Ale podle moderního pojetí světa bych měl jezdit do alp a dožadovat se autonomních lyží který mě svezou samočinně dolů sjezdovkou zatim co jí si budu v mobilu hrát nějakou hru…
Mam ve svym okolí lidi co nemají rádi řízení a vůbec je neláká. No a budete se možná divit ale oni nejsou idioti a tak si nedělali řidičáky.
Tak pokud si nikdy nemusel delat neco co te nebavi tak jsi stastnej člověk, ale věz, ze naprosta drtiva vetsina populace to štěstí nemá. Zivot je holt plnej kompromisu a je treba delat i veci co me nebavi, protoze jejich nedelani by cloveku zkomplikovalo zivot vic nez je únosné.
shane
13.1.2020 v 14:41
A že něco todleto „musí“ jim dává právo to odbejvat jako čurák a obtěžovat tím ostatní?
Je potreba si jen umet tu pomyslnou latku „to mne neba“ posunout nekam dal, mimo dosah. Vcera jsem odcerpaval zumpu, nastesti nemrzlo a delal jsem to s takovym elanem a nadsenim, ze lepsi praci v lednu snad ani neznam. Uz ted se tesim, az zase bude az po vrch. Je fajn, kdyz ma clovek cistotnou rodinu, ktera denne vyprodukuje pul kubiku spinave vody. Vzdycky, kdyz na jare reknu, ze vemu bagr a udelam konecne reseni, tak je mi vysvetleno, ze ted ne, ted je potreba resit neco uplne jinyho a moc moc dulezitejsiho. Az je leto, tak „prece ted nedokurvis travnik, hele, vsechno ted qete“. A napodzim se mi do toho nechce, protoze uz by se to nestihlo podsejt a uchytit, takze by se do vanoc chodilo ve srackach.
A tak si s zumpou uzivame a je nam fajn.
Me třeba nebavi chodit do prace. Vůbec me to neláká a byl bych schopen si najit jinou zabavu. Jenze holt potrebuju penize a chozeni do práce mi prijde jako nejjednodussi, nejstabilnejsi a nejmin riskantni zpusob jak je ziskat. Tak holt chodim do prace, místo abych přepadal banky nebo vykradal vlaky.
No takže potřebuješ automního humanoida co bude chodit do práce za tebe.
To sotva. Bud by ty prachy shrab ten humamoid, nebo by si zamestnavatel poridil svyho humanoida a me vyhodil.
Pomerne stabilni metoda je, napriklad, vzit si z lasky nejakou rentierku nad hrobem. Ono to vlastne ani jinak, nez z lasky nejde, protoze tam nehrozi, ze by si ji clovek musel vzit.
Nojo, jenže než s něčim takovym obcovat, to už je snad lepší chodit do práce :) navíc poptávka výrazně převyšuje nabídku
2shane. Mozno dieru medzi dopytom a ponukou zaplnia nejake humanoidne rentierky tesne pred koncom zivotnosti bateriek a ked prelistujete internet tak tam najdete aj celkomm pohladne kusky. Ako bonus je na ne mozne kupovat aj oblecenie v cene toho pre zive predlohy, takze aj financne Vas to vyjde podobne, co usetrite na strave miniete na uctoch za elektrinu.
Ty ses kokotina :D S plne autonomnim rizenim si pro tebe prijede auto, nalozi te a vyhodi te doma i kdyz budes ozralej. Nebo i kdyz budes mit obe nohy v sadre, protoze ten napad s tim snowboardem byl proste blbej napad. Odveze ti dite do skoly a ze skoly a tobe staci to jenom naklikat v autorizacni aplikaci atd.
Problem je dostat se k ty autonomite. Ale napad jako takovej kokotina samozrejme neni, protoze socka nema klimu, je spinava a jsou v ni pochybne existence. A taky nejede zrovna kdyz JA chci, ale kdyz ONI chteji ;)
Na snowboardu se spis lamou ruce ;)
Ha! Ja jsem na zimni sporty marnej, takze takovato zakouti a pasti neznam :D
Nozky spis na lyzich… clovek je ma pridelany kazdou zvlast a muze se tam udelat moc pekna paka ;))
Kryglistika se da provozovat v kazdem rocnim obdobi, nevymlouvej se.
Žejo. Nebo takovej gaučing. Kdo chce hledá způsoby…
Zalezi na veku a pohlavi, krcok stehennej kosti sa da zlomit aj pri pade z gauca.
Je takmer vylúčené, že by nakoniec došlo k tomu, že sa budú po ceste motať vedľa seba autonómne a ľudmi šoférované autá. na 99,9% to bude tak, že keď autonómne dosiahnu dostatočný stupeň autonomie, tak budú „ľudia volať“ po zákaze ľudských šoférov, ktorý spôsobujú tie strašné havárie. Takže v konečnom dôsledku sú autonómne vozidlá predvojom k totálnej strate slobody pohybu.
To tidle juchánci nepochopí, protože voni se chtějí hipstersky flákat, zatímco jim prdel pojede sama, a zbytek vesmíru je nezajímá, protože voni jsou přece jeho středem.
Jediný štěstí je, že do konce století takový hovadiny nejsou reálný, takže cajk.
Ožralej naklikávat cíl cesty? Tak na to bych byl opatrnej…
Ale ono spíš až budou autonomní auta tak si bydliště vyčtou z občanského čipu na předloktí.
Přeháníte :-) Už se ukázalo, že umělá inteligence na principu samoučení zvládá některé věci lépe než člověk a je jen otázka času, kdy se naučí i řídit auto lépe než člověk (třeba ve stylu https://youtu.be/kh7X-UKm9kw , ale klidně i něco na co nikdo zatím ani nepomyslel). Přijde to postupně a lidi se s tím naučí žít, jako se naučili žít s posilovačem řízení a ABS. Myslím, že nikdo o nic nepřijde :-) A já bych klidně nějaké první vlašťovky uvítal, třeba auto které nenabourá když řidič usne (to co mám teď v autě je zatím dost tragické a raději bych se na to nikdy nespoléhal).
Některé věci zvládá lépe než člověk, jiné nezvládá a možná nebude zvládat nikdy.
Ale to je v pořádku, stačí jen netlačit na pilu a počkat, až se samo vytřídí co je co :-)
Metodou pokus omyl? :-)
I tak možno :-)
Jojo. Starý známý japonec Samo-Seto.
Problém je, že mezi přístupem ajťáka a manažera je propastný rozdíl, který způsobuje brutální třecí plochy. V okamžiku kdy to začne „většinou fungovat“, manažer to bere za vyřešené. Jen se to „dopinkne“ a jede to. 90 % úspěšnost? Fantazie. 99 %? Máme hotovo! Pro ajťáka to funguje jinak: mně se vyloženě otvírala kudla v kapse, když mi projekťák přišel že „no ale tohle nastane jen v 1-2 % případů“. Vysvětlit mu, že pokud něco nastane „jen“ v 1-2 % případů, je úplně jedno jestli to nastane v 0.1 % nebo 99 % případů, protože jak to jednou musíš řešit, musí to být vyřešené. Vysvětlit mu Paretovo pravidlo bylo ještě nemožnější (co na tom furt děláš když ti to včera už jelo?). A přesně proto to taky funguje jak to funguje v automotive.
Přesně proto je ta argumentace „nenabourá když řidič usne“ mimo: musí to fungovat na 100 %, nebo je to na hovno. Důvod je jasný: když máš kontrolovat činnost která selže v 50, 40, 20, 10 %, 5 % případů, je to v pohodě. Když máš kontrolovat činnost která selže v 0.1 % případů, je to v hajzlu. Člověk na tohle prostě není uzpůsobený, a v okamžiku kdy projde 500 výrobků bez vady se prostě dávno přestane soustředit. Přesně proto to bude na hovno – protože se zabiješ. Prostě budeš hlídat jestli to jede dobře, minutu, dvě, hodinu, dvě… po pěti hodinách už prostě nebudeš věřit že to tu situaci nevyřeší – a šup, skončíš v pytli.
Zrovna tohle nemusí fungovat ve 100 % případů. Tady by úplně stačila úspěšnost jakou už teď umí Tesla (po ořezání na tu jedinou funkci). ESP taky nevyřeší 100 % problémů, přesto je pro běžného řidiče užitečné.
ESP je něco jiného, stejně jako ABS atd. Problém řešíte vy, jako řidič. Asistent vám může pomoct, ale patrně neuškodí.
U autonomního řízení neřešíte problémy vy, vy to necháte na něm. Přesně proto je problém převzít kontrolu, protože se spoléhate na to, že systém to zvládne i bez vás.
Ano, s tím souhlasím. Já ale přece výše uvažuji o použití dnešního uměle inteligentního systému autonomního řízení pouze na úrovni jako asistenta. Tj. systému, který pozná, že řidič usnul a bezpečně auto zastaví. To už je podle mě dobře zvládnutelné. A to je přesně to, co by mi u auta stačilo.
Karkulka: je to horší než jen o víře, že to „vyřeší“ auto. Není možné to ve chvíli, kdy to auto „nedá“, vyřešit za něj. Jel jste někdy s adaptivním tempomatem, který umí zastavit a zase se rozjet? Je naprosto nereálné, aby v případě, že tahle fíčura selže, člověk cokoliv zachraňoval. Je to zcela iluzorní, protože když to selže, není už čas reagovat a cokoliv napravovat manuálně. Takže buď tomu člověk bude věřit a nebude na to sahat, nebo tomu věřit nebude. Není nic mezi tím. Princip funkce to neumožňuje, není možné to mít zapnuté a současně brzdit. Buď to auto zvládne, nebo smolík.
V tomto směru by bylo mnohem lepší, kdyby to tempomat (jako ještě nedávno) vůbec neuměl. Protože při jízdě po dálnici, když se to podělá, čas ještě je (tempomat si sám drží nemalý odstup a je čas zasáhnout). Při zastavení do nuly ve chvíli, kdy zjistím, že to auto nedá, už žádný čas na reakci není.
Pamatam si ako sme to s kolegami v aute skusali v Nemecku na dialnici. V pomalej kolone som to nechal na tempomate, kedze som v tom mal automat tak to vedelo zastavit a samo sa rozbehnut. Ale bolo neskutocne ako som vnimal, ze okrem toho tempomatu soferujeme vsetci styria, vsetci sme davali pozor ci to zastavi alebo nie, ani ti traja kolegovia si nedokazali pomoct a aj ked boli vlastne bezmocni tak im to nedalo. Po chvili sme to ukoncili lebo bolo velmi unavne to monitorovat.
A presne ako pisete, ak by sa to posralo nestihol by som ani nadavku a to som sa na to sustredil.
Realy? Toto video čo si tu linkoval má byť dôkaz toho, že AI umí řídit lépe než člověk? Šak presne takých videií sú plné prezentácie tých technologických firiem a CEO, COO a kadejakých iných darmožráčov. Jediné AI auto, ktorému zverím svoju telesnú schránku bude pohrebák.
Osobne jsem skeptik stran bezpecnosti. Spada pode mne v praci tym programatoru a kdyz vidim, jak je to rok od roku (ne-li mesic od mesice) vetsi a vetsi tragedie, protoze zaplaty potrebuje i samotne vyvojove prostredi, kde se teorie a realita stykaji v cima dal tim mene bodech, tak jsem presvedcen, ze spolehlivost pujde uuuplne do prdele.
Ono je to pomerne logicke. Spolehlivost totiz uz davno trh nechce. Trh chce rychlost. Zatimco drive se data prenasela pomaleji, v obalce s redundatnimi bity umoznujici nekolik malo bitu v paketu opravit, dnes se na to sere, na konci paketu je kontrolni soucet a pokud nevyjde, no tak se to holt posle znovu. A znovu. A znovu. A pak teprve ohlasime error, voe. Jenze tim znovuposilanim ztracime cas. A to je vec, ktera nam, kupodivu, chybi nejvice. Procesory velikosti hlavicky stopadesatky hrebiku dneska frci na 300 MHz a zroji ojro. Jenze jsou nestabilni, rusi vse okolo a nespolehlivost je flikovana opakovanim procesu.
Ted predelavame nejakou proceduru rizeni BLDC motoru pod C. Ja jsem to loni napsal v assembleru, protoze jsem to potreboval mit spolehlivy. Jenze uz se s tim nemam cas crcat, takze jsem vzal programatora (15 let praxe) a ten rovnou vypalil, ze nez na assenbleru delat dal, radeji to predela podle algoritmu do C. Jo, chapu ho, nic jsem nenamital. To, co jsem ja programoval dva tydny a ve finale melo 6k, on dela uz druhej mesic, procesor s 32k FLASH uz mu nestaci a jeste to nema hotove. Pritom mu to obcas spadne a on je nucen vyhazovat jednotlive knihovny dodavane vyrobcem cipu a pytlikovat si svoje, kterym aspon trosku veri.
Ze nefunguje debugger a pod C to obcas tuhne, nebo nacte picoviny z registru… to uz je zbytecne rozebirat.
To slavne autonomni riceni nema zadnou originalni platformu postavenou na supervykonnych paralelnich procesorech. To by stalo jako raketoplan. Takze se to honi na naprosto beznych procesorech, ktere maji presne ty „bolistky“, o kterych pisu. A cim vic softu se tvori, tim vic chyb se do toho nasere. Navic lidi ve vyvojovych tymech se toci (nekdo „to neda“, nekdo je „vyhorenej“, atd.), takze prichazeji novi lide s novymi napady a predelavaji to, co nekdo pred nimi udelal. I kdyz je to modularni system, vnasi se dalsi a dalsi chyby.
Cili nejen, ze spolehlivost je neco, od ceho uz tak poslednich 20 let elektronika odchazi z duvodu ceny, ale brzy narazime na soucasne moznosti realizace hypotez hlubokeho uceni, jak DF pise. Najednou se zjisti, ze kral je nahy. To bude sranda.
Dokazu pochopit asaky. Proste pomahaji pro lepsi, nebo pohodlnejsi rizeni. Ok. Ale porad je v aute ten bilkovinovy mozek, ktery neni urychleny ad absurdum a kde spolehlivost usudku je prece jen lepsi. Filosofie autonomnih rizeni je v soucasnosti nerealizovatelna globalne. Je mozne, ze nas brzy globaliste presvedci, ze je zapotrebi se prestehovat do novych mest, ktera budou pro AI pochopitelna.
Vy to neděláte pod SIL?
Ne. Potrebujeme teplotni rozsah driveru az 150 °C a to umi jen malo brouku.
O trochu nize jsem hazel odkaz na video. Uz nejaky patek neplati, ze clovek ma lepsi usudek,nez AI.
Akorat zatim to bezi na prilis „velkym HW“ no…a je to zatim pomerne uzce specializovane (ackoliv jak jsem z toho pochopil, tak to jde nasadit na cokoliv a ono se to nauci, I kdyz to o tom nic moc nevi)
Hm, to co tvrdíte spíš znamená, že jste to pořád nepochopil… ;-)
Co presne jsem prosim nepochopil?
Ne, AI opravdu nemá lepší úsudek než člověk. Nemá žádný, protože žádná AI schopná lidského úsudku ani vzdáleně neexistuje. ;-)
Tady jsem s Lojzou – on o „lidském“ úsudku nehovořil…
„Úsudek“ ve smyslu logické deukce: „jestliže A+B+C… pak X+Y+Z“ AI zcela jistě zvládne…
Viz kolega prede mnou, ale jeste polozim otazku: CO to presne je „lidsky usudek“? Jak to vznika? Imho technicky neni velky rozdil mezi lidskym usudkem a AI tvorenou „neuronovou siti“.
A samozrejme otazka zni: Bavime o se o procesu, a nebo o vysledku? Pokud se budeme bavit o vysledku, tam je to jasne, vysledek AI muzeme s vysledkem generovanym clovekem porovnavat.
Pokud se budeme bavit o procesu, tak tam je to take jasne, oba procesy jsou ruzne. Ale I tak tam mnoho podobnosti najdeme. Jen HW je diametralne odlisny.
Úsudek se dá nadefinovat. Pokud prohlásíme, že je to způsob uvažování vlastní lidem, tak je jasno. Pokud řekneme, že je to vyvozování závěrů z dostupných informací, může to být třeba http://www.osel.cz/10877-nova-umela-inteligence-predpovida-smrt-a-jeji-tvurci-nevedi-jak.html
AI nikdy nebude umět nahradit lidský úsudek.
Nikdy nebude umět okamžitě rozhodnout, že zrovna teď bude lepší tu srnku srazit a rozbít si čumák auta, než nechat srnku žít, poslat auto do lesa mezi stromy, nebo do rigolu, kde po 30m leží obrovská, betonová propustka pro vodu v rigolu.
To samé bude s tím navlečeným páťákem v zimě vs. vlažná biopopelnice, v které běží hnilobné procesy a proto má 36,5°C. Nebo na horizontu, kamera totálně oslepená protisluncem.
Lidské oko, ve vší své nedokonalosti, je prostřednictvím mozku a ve spojení s ostatními smysly prostě nenahraditelné žádnými kamerami se sebevětším rozlišením.
Lidský úsudek se tvoří léta, mozek se učí neustále a průběžně na miliónech situací, jedna může nastat třeba pětkrát denně a pětkrát je třeba zareagovat úplně odlišně.
Pětkrát za půlden je třeba se jít vychcat, ale pokaždé je to jinde, v jiné situaci a je třeba zareagovat ihned. Ne podle instrukcí programu začít hledat nejbližší pisoár, když žádný v programu není, nebo ho kamera prostě nevidí. Protože není bílý, ale bleděmodrý třeba..
Nevidím to na nic jiného, než že člověk bude mít vždy tu nejvyšší rozhodovací pravomoc.
Elektronika mu to rozhodování bude maximálně ulehčovat, ale nikdy to finální rozhodnutí nesmí udělat za člověka. Byla by to imho sebevražda lidstva, protože by stroje logicky zjistily, že je člověk nespolehlivý, nerozhodný, nepředvídatelný a je stroji jen na obtíž.
Všecky životní zkušenosti, vjemy, neurčité pocity, tušení apod. nebude stroj nikdy umět.
Boze, vsechno to co pises, hovori PRO AI, ne proti ni.
Lidsky usudek se tvori leta. Takova AI dneska muze za 1 den udelat tolik cvicnych pokusu, jako by udelal clovek za 100 let. Co je proboha tohle za argument :-(
Dale: Je mozne, ze „kamera“ se ukase, ze neni vhodna pro autonomni rizeni vozidla a ze bude potreba nejake jine cidlo. To je mozne. Mozna se to stane, mozna ne. Ale tim mi chces rict, ze nikdy nebudou existovat dostatecne vhodna cidla pro autonomni rizeni vozidla? Proc jako presne? Dneska mame cisla, ktera umi detekovat miry, vahy, svetlo a podobne s takovou presnosti, s jakou nikdy clovek to same nebude umet.
Rozdil je ve vyhodnocovacim HW. Clovek ma analogovy pocitac – dela tedy veci priblizne nejlepe, ackoliv ne nutne uplne nejlepe. Presto to „priblizne nejlepe“ tak nejak staci. Jasne, rocne diky tomu umre vic jak milion lidi (opakuji hlaseni – VICE, JAK MILION LIDI!!!), ale tak nejak to staci.
AI ma digitalni pocitac. Ten vyhodnocuje veci vice presne, ale o to lepe ho jde zmast drobnostma, ktere clovek „uplne prehledne, protoze jsou nedulezite“.
No a ted nam nastava doba, kdy se AI, bezici na digitalnim HW, zacina chovat „analogove“
Jo, co z toho plyne pro lidstvo, to je jina otazka… :-)
sakra porad to obcas dela automaticke opravy, a jak mam nastavenou anglickou klavesnici, tak obcas na naproste nesmysly :-( Moc se omlouvam, priste to po sobe zkusim cist, nez to poslu…
Je klidne mozny, ze jednou budeme mit senzory jako maj ve Star Treku kdy z obezny drahy urcej behem par minut slozeni planetarni kůryyfaunu, floru, slozeni atmosfery a demograficke trendy mistni populace, ale zatím se k tomu ani neblizime. Takze argumentace coby kdyby ma svoje hranice. To bysme za chvili mohli argumentovat magii a okultismem a diskutovat o praktickém vyuziti elementálů a astrálů pri vývoji autonomniho rizeni.
Uz dneska mame senzory, kdy se posle paprsek na Mesic, tam se odrazi, tady se chytne, zjisti se, jak dlouho letel tam a zpet a s presnosti na nejake zlomky milimetru se urci, jak je ten Mesic zrovna daleko.
A neni to zadna raketova veda.
Co chces resit? Senzoru mame tolik, ze nevime, co s nima. Otazka zni,jake jsou nejlepsi pro tuto konkretni vec.
A to se samozrejme bude zjistovat a zjistovat a senzory se budou vyvijet a upravovat a vyvijet…jako se to deje vzdy a vsude.
Co na tom je kurva za magii?
Tvoje schopnost michat hrušky s jabkama je fascinujici.
Lojzo, ona jedna vec je teorie a jina vec je praxe. Ano, clovek ma svoje „ja“ vlastne z nekolika jednoduchych zdroju:
– vlastni praxe
– cizi uceni
– geneticky vklad
Je zrejme, ze informace se i dedi, to vime. Cili to by bylo to nejjednodussi, to je zakladni nastaveni vah neuronove site. Pak tu mame ucici proces, ktery muze udelat vyrobce, nebo servis, nebo upgrade pres Internet, apod. a pak je tu vlastni ucici proces. Ono je potreba definovat nejake zakladni hodnoty, jako „pud zachovy cloveka“ atd., atp.
Tohle vsechno si umim na nejakem modelu predstavit. Proc ne.
Problem ale mame s tou realizaci. Lidsky mozek zpracovava informace multitaskingem, coz pocitadlo umi taky, lidsky mozek v krizi a ve snu umi informace zpracovat paralelne. Inu, paralelni pocitace urcite urovne take umime. Uz ne jako mozek, ale nejaky zaklad by byl.
Jenze… lidsky mozek ma napriklad schopnost sebeopravovani, coz stroje, zejmena ty slozite, zatim neumi. Dale pak zde mame faktor chybovosti, ktery nam prinasi zelezo jako takove, protoze uz davno se okolo pocitacu nechodi v bilych plastich a nejsou v ESD klimatizovanych mistnostech. Takze se proste a jednoduse serou, protoze fyzikalni zakony mame stale stejne. Do toho chybovost programatoru, pak vlastni invence hackeru, pripadne invence ruznych zajmovych skupin (proc by kurva to auto melo jet jakousi kratkou trasu, kdyz to muze vzit oklikou okolo nasi prodejny?) a mame z toho solidni bordel jako hw platformu. A tam vidim ten problem.
Nerikam, ze nema reseni. Jen rikam, ze za stavajiciho stavu to je, jako v 19. stoleti zkouset vyrobit gamanuz. Teoreticky to muze byt zvladnute, paprsky X v kazdem druhem romanu, ale realita na hony vzdalena.
Ja nerikam, ze to je dneska vsechno super.
Uz na nekolika mistech jsem zde daval navrh na sazku – a ten stale plati, kdokoliv se bude chtit vsadit ( I kdyby to melo byt o flasku), jsem plne k dispozici…
Lojzo, dokonalý senzor ve smyslu měření veličin je jenom jedna část problému. Můj oblíbený příklad je strojové zpracování faktur: myslím, že pdfko je z hlediska senzoriky pro software dokonalý vstup, OCR už dávno funguje parádně. Řeší to každej jeden podnikatel, takže vývoj by se zaplatil i kdyby stál fakt uplně strašně moc. Ani není potřeba žádná rychlost, člověk přepisuje fakturu já nevim, minutu? Tak ať si to ta AI louská klidně taky minutu (ač tady asi co se nestihne za milisekundy už se ve zbývajícím čase nijak nedožene) furt ještě si na sebe nádherně vydělá. A vono to prakticky neni, nebo aspoň já jsem to sháněl a nesehnal. Jsou systémy, kde baba otevře fakturu a „naučí“ software její formát, takže příště už fakturu od stejného dodavatele ten program zvládne sám, pokud se nezmění formát. Druhá varianta je systém skutečně eeee, samočinný. A tam jsou ale lidi. Sice lidi zatraceně levný, ale jsou. Přitom by si člověk řek, že to je úplně triviální úloha, jenže není. Chybí totiž obyčejná lidská úvaha. Člověk vidí bez přemýšlení, že „todlecto je adresa dodavatele, todle na každym řádku položka, cena bez daně, s daní, nazdar“. Ne tak software. Nakonec proč pořád nějak moc nejde automaticky louskat ta googlí captcha a člověk jí tak nějak skoro vždycky přečte správně? A zase – senzorika úplně v pohodě, čas není vůbec kritická věc, ale prostě to software nelouskne, protože trik je právě v tom, že lidská mysl je schopná mnohem líp zobecňovat.
A když porovnám takhle triviální úkoly s tím, co musí být schopen vyhodnotit řidič auta… Vůbec není problém udržet auto na silnici, rozpoznat překážky a zkusit se jim vyhnout nebo před nimi zastavit. Jenže takový řidič není řidič a nepřežije prvních sto kilometrů. To, co zvládne AI líp než člověk, to je situace „ze známé hmotnosti vozidla, adheze penumatik, já nevim jakejch dalších veličin X Y, Z a Delta blablabla“ vypočítat nejlepší manévr pro konkrétní situaci. V čem ale bude ještě strašně dlouho naprosto selhávat jsou věci jako „teďko tam zajel, to von mi vodevře dveře do cesty“, „stojí úplně vlevo ale nebliká, tak asi pojede doleva, ale možná i rovně, bacha na to“, „je to vytuněná kraksna s hiphopem na plný kule, od toho čekat jenom nejhorší“.
Vezměme celkem běžnou situaci, že na krajnici stojí člověk a mává rukou. Podle mě prakticky každej člověk je schopen okamžitě pochopit, jestli je to stopař, kurva, stavbař co řídí dopravu, vyděšenej účastník nehody co potřebuje urgentně pomoct, nebo co já vim třeba policajt. Ale AI? Ani člověk nedokáže přesně říct, podle čeho rozliší jestli ten člověk mává výhrůžně, úpěnlivě, vesele nebo jak debil.
Takhle by se dalo pokračovat dál a dál, potíž je v tom, že i kdyby byla AI schopná přiřadit tomu pajdulákovi správnou emoci a nějak zareagovat, tak je to pořád jen jedna ze strašně moc podobných (ve smyslu liském, pro AI právě úplně odlišných) situací. Nejde prostě nijak formálně popsat všechno, na co je třeba reagovat.
Když leží větev za bezvětří mezi polema, stačí ji objet. Za bouřky pod stromama to má úplně jinej význam. A strašně, strašně moc dalších věcí.
Nekolik poznamek:
Dnesni AI nic nepocita. A nebo alespon ne v tom smyslu, jak to chapeme v bezne reci. Neni to algoritmus If cervena, than brzdi
K rozpoznavani faktur…delam pro firmu, ktera si nechavala vyvijet na miru AI pro automaticke cteni ucetnich zaverek (ktere se stahuji nekde z Justice, ci odkud). Coz je jeste o DOST horsi, nez cist faktury. Mame s tim docela slusnou uspesnost (nechci kecat kolik presne, ale precteme v podstate vse, co bylo vytisteno, a asi 50% toho, co tam nekdo psal rukou, pokud si dobre pamatuju). A to jsme v podstate stredni firma (obrat neco okolo ctvrt miliardy)
…to je presne ten duvod, proc jsem poslednich 15 let zapominal posilat na soud ucetni zaverky. Aby kdejakej sulin se mi nehrabal v soukromi.
Sysop
14.1.2020 v 7:07
Lojza objevil OCR, což je přesně něco úplně jinýho, než o čem je řeč, a nezapomene nám to zmotat do diskuse. Pak se zkus s někým bavit. Je zajímavý, jak přesedlal na humanitní myšlení, že se mu něco nějak ZDÁ nebo LÍBÍ a tak vo tom žvaní kokotiny dokud ti neudělá díru do palice. Asi se transformoval ve skutečnýho obchoďáka.
Mno, musím se přiznat, že moc nevím, jak moc je fixní formát účetní závěrky. Ale obecně to, že někdo prodává „AI řešení“ ještě úplně nemusí znamenat, že nějaký robot parsuje ty dokumenty zcela autonomně. Dost dobře taky může každý nový formát „parsovat“ člověk a samozřejmě robot se to naučí.
Ohledně toho, že AI nic nepočítá bych řekl, že právě naopak počítá až hanba :) Není to jak píšeš „if – then“, je to spíš (velmi zjednodušeno) pozadovanaRychlost = CernaSkrinka(vstup1, vstup2, …, vstup999). To co odlišuje tu „AI“ od tradičního algoritmu je, že „vnitřek“ té funkce nikdo nenaprogramoval, ale sám se řekněme poskládal na základě toho, jak se vypočítaný výsledek liší od nějakého „správného výsledku“. Tj. když taková funkce má předpovídat spotřebu plynu na příští pondělí a vstupy jsou aktuální teplota venku, den v roce, spotřeba minulou středu a minulé pondělí a nevím co ještě, tak to může fungovat dost dobře, hlavně proto, že máme dostatek dat z minulosti, na kterých se může „učit“. Potíž s řízením auta bude ta, že takovou funkci neumíme pořádně ani definovat, bez oheldu na to, že nepotřebujeme vědět co přesně dělá uvnitř.
Řekněme, že člověk teda řídí na základě těch pár smyslů co má. Jenže i kdyby teoreticky šlo vyrobit neuronovou síť s výkonem mozku, bude tu ještě jiná věc – představ si, že by se narodilo dítě a dejme tomu prvních osmnáct let by bylo vyživováno umělou stravou, žilo ve tmě a tichu. Pak bys ho vzal ven a měl teda funglnovou neuronovou síť o které je známo, že je kapaciotu chopná řídit auto. Podle mě by byl dost problém to toho člověka naučit. Kdybychom přemýšleli nad tím, co všechno si musí člověk osvojit aby byl schopen tak náročné činnosti, podle mě dojdeme ke strašnejm chujovinám, kdy se nějak ukáže, že lidská mysl nebude správně fungovat bez hladu, žízně, nadrže — eee — rozmnožovacího reflexu atd atd. Prostě jakákoliv AI bude mozku živého tvora podobná asi jako vrtulník vážce – jakoby jo, něco společného to má. Akorát vážky nepadaj :)
> nechci kecat kolik presne, ale precteme v podstate vse, co bylo vytisteno, a asi 50% toho, co tam nekdo psal rukou, pokud si dobre pamatuju
Nepamatuješ si dobře :)
Současné OCR systémy dosáhnou výborné přesnosti (90%+ slov správně), pokud je dokument rozumně naskenovaný, nasvícený, natočený apod.
Pokud je ale reč o nějakém rozeznání obecného formátu (struktury) dokumentu, anebo snad nedejbože ručně vepsaných textíků, tak na to rovnou zapomeň. Pár „AI startupů“ na tom sice vaří marketing, ale nic, co existuje, nefunguje zdaleka na 50%. A to ani když si sami zfalšují metriky :)
To je právě ten rozdíl mezi „AI SPASÍ/ZNIČÍ SVĚT!“ versus když pak člověk vidí, jak to skutečně funguje v praxi.
Hej len zabudate, ze sme tam najskor museli nainstalovat odrazac aby nam to fungovalo.
semancko
14.1.2020 v 20:01
Ale no fuj, takle mu brát hračky… :o)
:-O Si jako myslis, ze to nevim? Jaky hracky, co to meles? To, jestli tam jsou odrazece nic nemeni na tom, ze ten odrzec umime trefit, prijmout signal zpet a zmerit s takovou presnosti, ze urcime vzdalenost mesice s presnosti na (nevim ted presne jakou, ale nebude to horsi, nez nejake dilky milimetru)
Takze na kazdy zaujmobvy objekt nainstalujeme odrazac a zaistime aby bol spravne natoceny k nasmu AI, aby nebodaj nedoslo k mylke a AI nas spravne identifikovala.
Vieme trafit odrazac o ktorom presne vieme kde sme ho nechali a mame tam tento jeden, pripadne jednotky kusov, to je obrovsky rozdiel oproti tomu ako vyzera situacia na ceste.
Ja: Dneska mame spoustu ruznych senzoru, podivej se, vzdyt umime i zmerit vzdalenost mesice s presnosti vetsi, nez jsou milimetry
Oponent: Takze ty chces pouzit v automobilove doprave mereni tak, ze namontujes na vsechny auta odrazec?
Ja: WTF?
Lojzo k těm tvým dnešním super senzorům, kamerám, které jsou pro současné autonomní řízení zcela dostatečné na jeho spolehlivou funkci:
use case:
1 – jedeš na silnici mimo město a před tebou jede fungl nový, výkonný John Deer s valníkem plným zrní a nejede zrovna pomalu. V zatáčce mu rupne plachta a pár kilo zrní se vysype na silnici dejme tomu tak 100m před tebou.
a) jakou změnu (a zda nějakou) uděláš v procesu řízení ty jako fyzický řidič a na základě čeho se tak rozhodneš
b) co se má udělat v procesu autonomního řízení AI automobilu a na základě jakých vstupních dat se má systém rozhodnout a z jakého, v současné době dostupného elektronického čidla tato data do „výpočtu“ připlují
2 – jedeš v zimě po namrzlé silnici, před tebou jede náklaďák s otevřenou korbou vezoucí nějaký bordel ze skládky. V zatáčce z korby na silnici začnou padat zcela zjevně prázdné, papundeklové krabice.
opět otázky a) b)
3 – jedeš za hustého deště ve městě 50km/h, před tebou kamion, který pravou stranou najede do hluboké kaluže. Objeví se pár metrů před tebou gejzír vody do výšky tvého auta
opět otázky a) b)
—-
mé odpovědi k bodům b) pro tyto 3 případy:
1 b) AI neudělá nic, nemá jak poznat že se vysypalo zrní/písek, nesníží rychlost, pojede stejnou rychlostí a díky možnosti, že toho zrní/písku bude dost a sníží se tak v zatáčce adehze pneumatik, poletíš do protisměru
2 b) AI udělá „panic“ brake zatáčka nezatáčka, bo jasná překážka na silnici, nesmíme nikoho srazit! Námraza, natočení kol do zatáčky + brzdy na max udělají to, co si fyzika žádá, viz 1 b)
3 b) AI reakce bude stejná jako v 2 b), nepochopí, že je to voda a ne zeď a že vody se netřeba bát a není nutné panicky brzdit. Výsledkem bude auto v kufru, které jelo za tebou.
reakce řidiče v těchto případech je asi všem jasná,
1 – lidské oko rozezná i na 100m že se s návěsu něco kua sype a co je SYPKÉ a na silnici v zatáčce MŮŽE být problém (ZKUŠENOSTI), proto raději sníží rychlost
2 – mozek pozná, že ta krabice která při pádu z návěsu vlála ve vzduchu jak papír (základní fyzikální zkušenosti ze základní školy), před tím než dopadla na silnici, takže je PRAVDĚPODOBNÉ že je prázdná a proto ji raději projede než panicky brzdit na námraze v zatáčce
3 – mozek ví, že větší cákanec vody není zeď takže opět není potřeba panicky brzdit, pouze zapičovat, že se lekl
slova, která jsou velká jsou podle mne právě ty oblasti, které prostě současná koncepce autonomního řízení není schopna pobrat – zkušenosti, pravděpodobnost a předpoklad jevu, rychlost identifikace fyzikálního jevu na vozovce pouze z optického čidla
K odpovedim: Nevim. Nejsem odbornik, tedy to nemuzu vedet.
Ale i Tobe samozrejme nabizim onu sazku, o ktere tu stale pisu a jeste nikdo se nenasel, kdo by do toho sel…
2Lojza. S Vami je ten problem, ze sa chytate slovicok miesto toho, aby ste uchopili myslienku. Celu debatu sa Vam tu ludia snazia vysvetlit, ze AI ktoru tak ospevujete je dnes na urovni kedy ani zdaleka nedosahuje urovne tych prezentacii, o realnom nasadeni o akom snivate Vy ani nehovoriac. Ten laserovy dialkomer ste tu v debate uviedli prvy Vy, pricom je nam obom jasne, ze prave tento snimac je nam v danej aplikacii tak na hovno. My pri autonomnych autach mame daleko vaznejsie problemy, ako sa Vam tu snazia vysvetlit mudrejsi ako ja.
Skuste v tej vete kde hovorim o odrazaci tento nahradit lubovolnym pristrojom podla Vasho gusta, ktory Vam zaisti jednoznacnu identifikaciu objektu, aby AI mohla na jeho pritomnost reagovat spravne a primerane. A tu narazite pretoze ak nam na Mesiaci cez ten odrazac prejde Lunochod tak sme domerali a v doprave ak si ten Vami specifikovany vehement zabudnem doma tak bude mat AI problem s tym, ci som popolnica, dive prasa alebo len ozran leziaci/stvornozkujuci cez cestu.
„tak jsem presvedcen, ze spolehlivost pujde uuuplne do prdele.“
Mám dojem, že asi nemáte příliš ponětí o deep learningu. Zrovna v tom učení neuronové sítě to popisuje D-FENS dobře. Vývojáři do té klasifikace a rozhodování ani nemají moc šanci mluvit, protože to dělají ty vrstvy uvnitř, do kterých nevidí. Spolehlivost pak určuje prostá statistika viditelná navenek, tj. jak se naučená síť chová na příkladech a v provozu (Tesla má pro to implementovanou výbornou věc, kdy dokáží na auta aktualizací poslat novou síť a nechat ji běžet v „shadow“ módu – kdy reaguje na situaci a posílá zpět, jak by se zachovala. A na vyžádání také dokáže posílat příklady situací, které se mají klasifikovat, třeba když ladí dopravní kužely, obrubníky, semafory…). Tuto statistiku je možno relativně jednoduše kvantifikovat a sledovat i na příkladech z minulosti, jestli se síť celkově zlepšuje a je spolehlivější, nebo ne.
Problém jsou samozřejmě krajní případy, s tím se ale pracuje právě množstvím ujetých kilometrů a nasbíraných situací. Nicméně zrovna příklad uvedený v článku (že někdo svévolně namaluje na silnici něco, co má klasifikaci oblbnout) je triviálně řešitelný. Neuronová síť, která naopak klasifikuje, co určitě na silnici nepatří. S takovým filtrem počítá i Tesla.
Ja jsem se s neuronovymi sitemi setkal v roce ’91. Slo o identifikace obrazovych dat. Jasne, byla to tehdy celkem jednoducha zalezitost honena na tehdejsim hw. Srovnavat to s dnesnim vykonem nelze. Ale ty matematicke modely jsou stejne.
A ja se bavim o te praxi, o zeleze, na kterem ten uuuzasny algoritmus jede. Bavis se o siti, o algoritmu, ale nevidim, na cem ti to jede. Co je ta hw platforma, ktere sveris svuj zivot?
Hele, dneska jsme v laboratori resili de facto uplne stupidni vec. Mas ventil, kterej je rizen linearnim krokovym dvoufazovym motorem a ovlada se proudovou smyckou 4-20 mA. Sranda vec. Mikrocip zmeri proud, prepocte ho na kroky motoru, vypocita S-krivky a hura, posune s hejblatkem. Vsechno v peri, parada jednoducha vec.
Praxe: elektronika ma garantovany teplotni rozsah -40 az +120 °C. Das to do termokomory, nastavis -25 °C a ejhle… on ten cip cas od casu vygeneruje o impuls na tom krokaci vic. Co je to jeden blbej krok, kdyz mezi zavrenim a otevrenim jich mas 4000. Jenze, nepracujes v absolutnich souradnicich, mas pouze ty relativni. Pri zavreni ventilu resetujes pocitadlo a pak uz jen pricitas, odecitas,… nesmis vynechat krok. Teoreticky neni duvod, aby krok chybel. Nevypinas napet na civkach, aby se rotor po prestaveni nehnul, udelas pro to vse… a on ti ten hajzlik procesor proste udela chybu.
No, tak si reknes, ok, v Lastenheftech se stejne pise, ze to ma jet od 0 °C, tak se s tim nebudeme srat a zmerime horni teplotni rozsah. A ejhleme se, ono to dela podobny picoviny uz pri 85 °C taky. A co s tim? Pujdes si stezovat na Cortex, ze to jejich jadro stoji za hovno? Ale oni vymysleli jen zapojeni, prodavaji patent, nejsou vyrobce. Tak ok, pujdes si stezovat na ST, kteri ten cip vyrobili? No, zkus to. Reknou ti, ze to je chyba v algortimu, bla bla bla… tak vezmes procesor od Microchipu a ejhle… ono to dela zase jiny picoviny, obcas se to nahodne zresetuje nebo skoci na nejaky nesmyslny preruseni. Tak vezmes TI a tam ti zase nejede debugger a takhle obejdes postupne vsechny Cortexove cipy a zjistis, ze proste spolehlive neni NIC.
Uplne stejne to funguje i ostatnimi cipy. Honi se vysoke frekvence, takze to frci na malych napetich, aby se stihala rychlost prebehu. Tim padem citlivost na ruseni, problemy s preslechy, atd… a co si myslis, ze potrebuji ty neuronove site? No rychlost, Halik, kurva rychlost! Takze kam jde spolehlivost, Halik? No do prdele, do prdele!
A vvottom tto je.
Cakam prispevok o par tyzdnov, kedy vo firme prejdete na aviation standard s trojnasobnou vypoctovou logikou, idealne FW v kazdom cipe od ineho teamu a cip od ineho vyrobcu a pridanym supervisorom do kazdeho firmwaru*.
Predpokladam, ze pouzit absolutny enkoder na taku sprostost ako ventil s krokacom cely projekt zabije kvoli cene, ze jo?
* … a aj tak to bude obcas generovat kokotiny, lebo tam raz prelezie nejake EMC svinstvo a poserie vsetky tri cipy a supervisory naraz :D
Absolutni enkoder pouzit nelze, jednak quli cene a druhak quli velikosti. Ty 4000 kroku jsou na zdvihu 3,2 mm, pricemz prebyvajici/chybejici krok se projevi do hodiny nepresnosti, ktera je mimo pozadovany rozsah. A neni misto na prevadeni nejakou pakou na neco jineho. A nejsou prachy na nejake indukcni mereni. Proste to musi fungovat. Ja jsem se nasral, cely Cortex poslal do prdele a udelal to pred pul rokem na AVR v asm a jede to na 1 MHz za par babek spolehlive. Naprosto bez chyb. Jenze, ti novi programatori, co mi sem lezou, v asm proste delat neumi. Mladej nadejnej Nemec s 10letou praxi umi prolezat diskuse, lovit tam rozumy, prohledavat knihovny dodavatele cipu a nakonec neco slepit v C. Za to bere 65k rocne a jeste mu tady libaji ruce, ze ho sehnali.
Mimo temu ale ked ste to nacali, ako je to ked porovnate AVR a konkurenciu, hladam nieco pre zabavu aby som synovi ukazal ako veci vznikaju a co sa s tym da robit a ked sledujem net tak sa tam ti co ich to zivi na ATMEL dost stazuju. Prave koli chybam a nesuladu dokumentacie a skutocneho HW. Samozrejme pre hranie sa je to jedno ale nemam chut stracat cas s niecim co stoji za prd, hlavne ak by to mladeho chytilo.
Teraz dost letia STM32, co Vy na to?
STM32 ma uplne nahovno debugger. Po pause se musi restartovat, protoze nektere periferie maji jet a nejedou a jine jet nemaji a jedou. Sice ST mam rad a beru jejich brouky dost, ale ten Cortex dost dojebali.
Atmel ma smulu, ze se ho Microchip proste rozhodl pohrbit. Nicmene, jejich ARM prebral Microchip dobre, Atmel Studio jede (na rozdil od konkurence) docela slusne a pekny je, ze jeste porad je to 32-bit na kterym se da delat jak v C tak v asm. Cili elementarni zacatky se na tom proste predvadet daji. Ty male ARM jsou dneska uz levnejsi, nez Xmegy – samozrejme take proto, ze holt nektere veci proste neumeji, viz treba ADC predzesilovace, apod. – ale na hrani podle mne dobry.
Podpora dokundamentace neni u ARM spatna. ST ji ma sice lepsi, ale zase je to slozite delany jako autobus a pokud clovek chce neco udelat bez knihoven, tak je to dost drbacka.
NXP taky neni uplne mimo, TI nedoporucuju, u nas je ta podpora docela mizerna, sw od TI na PC docela pada, zacali se orientovat na Javu a moc se nezadarilo, rekl bych.
Vyhodou Atmelu je, ze ho fura lidi zna, je na to dost aplikaci, vyvojovy prostredi jede docela slusne i pres dvoudrat (coz jine procesory bez JTAG obcas nedaji), takze ja spis doporucim ARM. Ale delal jsem se STM32, ovsem pouze v C. Analog dost ocesanej, dost nepohodlnej, rekl bych. A asi bych si jeste vzpomnel i na dalsi veci proc jsem to nakonec opustil. ST se dost snazi, ale…
ARM ma na malejch cipech trosku necekane sdilenou FLASH jako EEPROM, proste emulator pres NVM, ale chodi to dobre. Vyhoda je, ze si clovek ukosne EEPROM kolik potrebuje, dneska i na fyzickou pristupuje pres NVM (od Xmega vys), takze co… a co se Atmelu podarilo, je kvalita te FLASHky, takze skutecne ta emulovana EEPROM da i pres 100k cyklu, o cemz si napriklad NXP muze nechat jen zdat.
Toliko muj nazor a zkusenost. Treba se najdou jini s jinym.
Dakujem za informacie, dlhe roky to islo mimo mna tak hladam kade tade a kazdy nazor dobry.
Nejlepsi je, si to vyzkouset. Chapu, ze clovek musi koupit alespon programator. Ono ve finale, pokud jde jen o jendoduche programovani, je skoro fuk od koho ten Cortex clovek pouzije. Ale i to blby vyvojovy prostredi umi pohnout zluci. Atmel Studio ma lepsi nastroje zadarmo, nez ST za penize. Blby je, kdyz clovek celej den stravi nad hledanim chyby, proc neco nejede a nakonec se ukaze, ze je to chyba debuggeru, nebo prostredi. A presne to umi ST. Zkusil jsem, hrali jsme si s tim tady asi tri mesice a pak jsme to vyhodili.
U Microchipu se clovek musi podivat, co hodlaji podporovat dal a co se tak nejak prestava nabizet, protoze jedno krasne rano utnou vyrobu a bude. Ale kdyz clovek zmakne treba jadro M0+, tak uz je mu pak jedno, na cem to implementuje a od koho.
Toz tak.
65k rocne za kompilaty zo stackoverflow a pod? Fkin hell.
AVRkovy ASM velmi rad, prisiel mi okrem ineho citatelnejsi ako PIC (resp tak 5r dozadu ked som sa tomu prestal tolko venovat). Vidim, ze ked ma prestane bavit zachranovat polomrtvu priemyselnu automatizaciu, moj stary konicek by mohol priniest znesitelne financne ohodnotenie.
PIC, zejmena v ASM je neskutecna prasarna. Nevim, kterej kokot vymyslel 12-bitovy instrukce a podobny chujoviny. Navic jsou ty procesory neskutecne tepelne zavisle, pokud clovek potrebuje treba stabilni referenci pro ADC, tak musi dat externi, atd.
Pokud umis cipy, tak se chytnes vsude. Myslim venku.
Programátor is new instalatér :-D
Je mi jasne, ze to nejde, nejde, nejde a nepujde, protoze to rika minimalne 10 z 9 absolventu vysoke skoly zivota…
Nahodou jsem prave ted dokoukal https://www.youtube.com/watch?v=PaLrrczJ5VI
Je to takove…pro laiky, ale pro Hruby obrazek,co se v teto oblasti deje, je to fajn.
Imho aktualne to je tak, ze jsme nekde na pomezi toho, kdy se tyhle veci zacnou vice a vice dostavat do „bezneho zivota“. Uz dneska mame videa, kompletne generovane AI, kde nejaky nam znamy politik pronasi nejaky projev. Na prvni pohled zcela autenticke, az na to, ze je to komplet „fake“.
Mame AI, ktere hraji velmi komplexni hry (strategie, jako StarCraft, pripadne trebas Dotu2, zminovanou ve videu).
Imho je to zatim tak, ze takove masiny, ktere to zvladaji, jsou porad jeste az moc velke a zerou az moc energie na to, aby to slo dat do auta.
A jsme tam, co rikam porad a s cim mi tu 10 z 9 lidi oponuje. Imho proste staci, aby probehla jeste urcita zmena vykonu smerem nahoru a zmena spotreby smerem dolu, a pak uz to bude mazec.
Vrele doporucuji to video predevsim vzhledem k urcitym moralnim problemum a vubec problemum toho, „co az…“
A proc uz dnes nemame funkcni autonomni rizeni vozidel?
To je tak…kdyz bylo prvni „cokoliv“, tak to typicky bylo nedokonale, vzhledem k dalsimu vyvoji. Prvni auta, prvni rakety, prvni jizdni kola, prvni hodiny, prvni zarovka….na zacatku je to nedokonale. A mnohdy 10 z 9 lidi okolo rika, jak to je k nicemu, jak to nemuze fungovat…jak to nebude fungovat…
A stejne je to I s autonomnim rizenim. Je to na zacatku, poradne to nefunguje, ma to milion problemu. A uplne nejvetsi problem to ma marketingovy – kazdy to uz chce mit hned ted, aby predbehl ostatni,sije se to horkou jehlou, hlavne, aby uz to bylo, marketingove oddeleni to slibi, ze to bude hotove za 2 roky, chudaci technici o tom jeste ani nevi, ale maji smulu, protoze to za 2 roky byt musi…
Jsem ochotny se vsadit – zcela seriozne – ze rekneme do 20 let to bude zcela bezna a plne funkcni vec.
(By me zajimalo, kdo by si pred 20 lety vubec dokazal predstavit, ze po 20 letech bude mit mobil za par litru stejnej vypocetni vykon, jako v te dobe velke superpocitace)
Ano, tento typ přednášek je vždycky ohromně populární. Dráždí lidskou představivost.
Ale nikdo, kdo skutečně dělá do AI (versus akorát blábolí ala Musk, ala Singularity, ala filozofové, ala zlatokopové co vesele dojí…), nevidí cestu, jak AGI dosáhnout. Ne že do 20 let, nebo až bude trochu lepší hardware (LOL), ale vůbec. Naučili jsme se vylézt na psí boudu, možná časem vylezem i na střechu baráku, ale na měsíc tím určitě nedolezem.
Čili možná AGI do 20 let, možná nikdy. Momentálně žádná indicie, že by to vůbec šlo, anebo kudy povede cesta.
Jinak funny: týpek v tvém videu zmiňuje, jak si z jeho AGI vizí dělá skutečná AI komunita srandu. A to je prý hrozně špatně :-) Zlí výzkumníci! :))
DFENS, navzdory tomu, že nedělá do machine learningu, tak to vypozoroval přesně. Bullshit factory holt jede na plné obrátky, ale funguje to hlavně na naivní mlaďochy a zapálené jasánky. Dobře se na tom pakuje, ale průser už nadohled.
Lojza rád kouká na Star Trek a má minimální fyzikální povědomí, takže nedokáže pochopit, co je při současným poznání světa možný a jak pravděpodobně/kdy nás čeká další megaprůlom typu relativita/kvantová mechanika, co by zcela změnil běh světa a umožnil dříve nemyslitelný.
Neřikám, že to je nemožný, ale je to extrémně nepravděpodobný a v příštích pár desetiletích není nic velkýho na obzoru.
No to mas tak…Startrek jsem videl par filmu, serial skoro vubec. Uz na zakladne jsem jezdil na matematicke a fyzikalni olympiady – pravda, dostal jsem se tak max na krajsky kola, ale imho to znamena, ze neco malicko mi to rika. Nakonec, mam skolu „mechanik elektronik pro cislicove a ridici systemy“, coz je totalne na hovno, protoze kdyz jsem skolu delal, bylo vse uplne jinak nez dnes a dneska se tim stejne nezivim. No naznacuje to, ze nejsem uplne neschopnej v tehle oblasti…
A co ty – kdyby ti nekdo pred 20 lety rekl, v jak male krabicce bude tak velky vypocetni vykon, jako mame dnes v mobilech, veril bys mu, nebo bys rekl, ze se moc kouka na Startrek?
Zajímavé, já jsem na vysoké dělal roboty a manipulátory, a když jsem po 25 letech programování databází přišel do výroby, tak tady pořád vidím věci, co jsem se učil před 25 lety. Nic nového. :-D
A že budeme mít mobily přenášející obraz a zvuk jsem předpovídal už před 40 lety, když mi bylo 10. Na té vizi nebylo nic zvláštního. Zato vize zázračných akumulátorů a fúzních reaktorů se stále nenaplnila – zajímavé ale je, že takovou vizi jsem ovšem nikdy neměl. Asi jsem víc dával pozor při studiu fyzikálních zákonů. ;-)
No, ja pri maturite opravoval cernobilou Tv (ale uz nebyla elektronkova:-))
K cemu mi dneska je blokove schema TV, stejne uz to dneska funguje uplne jinak…
K cemu mi je, ze umim poskladat logicke obvody typu AND / OR , kdyz se dneska milion takovych obvodu nacpe do 1 cipu. (No, to mi mozna je k tomu, ze vubec vim, jak to funguje, ale to je tak vsechno).
Kdyz mi bylo okolo 15, tak jsem otci delal tyristorovej regulator otacek na vrtacku, protoze v ty dobe ta Narexka byla super vrtacka, ale zavity s ni rezat nesly. Dneska to ma v sobe kazdej kram od cinanu…
Co se tyce baterek, tak ted zni docela nadejne to Li-S. Evoluce, nikoliv revoluce :-) No kdyby to bylo rekneme v prumeru 3x lepsi (3x vetsi kapacita pri stejnem objemu), tak to je docela zajimave, imho…
A fuzni reaktory…kdo vi, no. Neco funguje, ackoliv to stale jeste zere vic energie, nez to vyrabi…Ale kdybys roku 1900 vypravel lidem o atomovych elektrarnach, asi by si taky rikali, ze jsi upadl z jahody :-)
Na počátku 20. století, v rozporu s oblíbenou představou, naopak přibývalo popsanejch jevů, který tehdejší fyzikou vůbec nedávaly smysl, a začaly se postupně objevovat stále další nový věci. Byla to atmosféra ohromnýho nadšení a experimentování po kumbálech i tvorba všelijakejch teoretickejch modelů, přičemž každej den vznikaly nový praktický poznatky, co oblítaly svět a furt se něco dělo. Víceméně se jen předháněli a čekalo se na to, kdo to jako první nějak uchopí jako celek a odstartuje novou éru.
Dneska je situace opačná, stavíme obrovský megamašiny velikosti baráků a měst za nepředstavitelný prachy, do problematiky vidí pár lidí na planetě a víceméně nastává spíš frustrace že se neví co dál a kudy kam, protože posun je nula nula nic, z miliard rutinních pokusů vznikají akorát tak statistický modely ale furt s obrovskejma chybaama, takže to lidi opouští a přibejvá akorát humanitních kecálistů.
No, protoze se holt dostavame od tech jednoduchejch veci k tem slozitejsim. A jsem presvedcenej, ze jsme nekde teprve hoooodne na zacatku. Ze toho vlastne jeste moc nevime…
Videotelefony jsou stara vesta. S necim podobným snad operoval uz Julek Vernů. V mainstreamovy scifi je to bezna rekvizita uz nekdy od druhy svetovy, stejne jako mobilni telefony.
Ja ale nerikam, ze nutne do 20 let tu vznikne nejaka super AI. Ja rikam, a to je proste fakt, ze dneska uz mame takove AI, ktere jednoznacne prekonavaji cloveka v ulohach, kde bychom si to jeste pred nedavnem vubec neumeli predstavit. A to v oblasti, kde se pracuje I s intuici – napriklad ta AI, co hrala GO. Pripadne ten StarCraft. Za me osobne je ten StarCraft snad jeste vetsi uspech, nez to GO.
Bezvadný, to přesně k životu potřebujem, stárkraft a go automatony.
panenkoskákavá :o)
jeste, ze se nejedna o nic z toho, o cem mluvis. To by bylo vazne docela na hovno…
Ja u tebe vubec pozoruju, ze vubec netusis, o cem mluvis, hlavne, ze o tom mluvis.
Hele, myho souseda Bohouse prekona i zvonek u dveri. Jestlize nadpolovicni vetsina naroda ma IQ pod kilo, tak to zase tak moc prace ta umela inteligence fakt nema. Jeji vyhodou, pokud je na solidnim zeleze a spolehlive jede, je jeji rychlost. To se neda uprit. Nez blbovi sepne zavit, AI ma spoctene i reseni. Jenze ne vzdy a ne dobre.
Bavime se o tom, kdy AI souperila s tema nejlepsima lidma v dane veci na planete.
Mas pocit, ze jde spocitat Poker tak, abys porazil ty nejlepsi hrace na svete?
Tak když nic, bude mít AI nepřekonatelný poker face.
Jinak zrovna poker počítat jde, jen bych AI doporučil nenechat se u toho přistihnout :)
Nepletes si to s jinou karetni hrou?
Zrovna poker – bavime se teda o Texas holdem, ale imho to bude i u jinych druhu, vcetne toho prapuvodniho – je o matematice ani ne z 50%. Samozrejme tam je vyrazne zastoupena – clovek by mel umet si spocitat alespon zhruba ty pravdepodobnosti – , ale neni to to nejdulezitejsi.
A co se tyce „poker face“, tak kdyz se clovek obcas koukne na ty turnaje….manici v mikinach s kapuci, sluchatkama, slunecnima brylema, ze jim nezahlednes v podstate ani kousek obliceje…O to tam myslim uz davno nejde.
„poker face“ byl fór, stejně tak rada aby se AI u počítání karet nenechala přistihnout, casinech je u blackjacku a pokeru počítání karet zakázáno, asi vědí proč.
Pokud si hráč navýší šance třeba jen o 30% je to sakra znát. Ani ta AI by neměla 100% úspěšnost.
Ehm..v poreku se uspesnost docela dobre meri. Vyhrajes, prohrajes, nic mezi tim.
V tomto konkretnim pripade vzali par tech nejlepsich hracu na svete, posadili k nim ke stolu AI a hrajte… a AI ten stul vyhrala.
Jinak se asi kazdy bavime o nejakem jinem pokeru, protoze ten poker co ja znam, tak tam se karty nedaji pocitat, jakou BJ, protoze se vzdycky michaji.
Jó, to už máme ai androida co vypadá jak člověk? Nebo jak posadili toho intelygenta ke stolu?
koukam, ze v discipline „udelat ze sebe co nejvetsiho kokota“ se dostavas k neuveritelnym vysledkum…
Matematických postupů na poker máš plný web.
Když proti sobě budou hrát naprosto identické AI která hru vyhraje?
Ta která bude mít zvýšené šance nějakou výhodou.
To uvažujeme o modelové situaci, ve skutečnosti nikdy nebudou identické AI, jelikož výjimky v chodu jsou prostě realita, ale pravidlo o výhodě bude platit stejně.
Ehm…kdyby ty matematicke postupy vedly zarucene k vyhre, tak by turnaje nevyhravali vetsinou lide, kteri jsou z nejake uzsi skupiny, kterou muzeme nazvat trebas „svetova spicka“.
Ano, me porazi kazdej, co si to trosku nastuduje, protoze ja to moc neumim..
Ale ty nejlepsi neporazis s nejakejma matematickejma postupama, protoze jde i o psychologii a podobne.
Umeni odhadnout, jestli ten druhy zrovna ted „lze“ ci ne nejde spocitat…
Tak ještě jednou, snahou každého hráče je získat oproti druhým výhodu, toho může dosáhnout jedině ovlivněním toho co má (lépe či hůře) pod kontrolou. Nevím jestli si se díval, ale pokerová matika není úplně triviální tady máš jednu bakalářku Matematika a poker.
Samozřejmě u hry kde se hraje s náhodou nevede žádný postup (v mezích pravidel :D) k 100% úspěchu ale pouze k zvýšení pravděpodobnosti (ta se však při dostatečné převaze jako 100% může jevit).
Jinak tímto si ve vztahu k AI celkem dost odporuješ – „Umeni odhadnout, jestli ten druhy zrovna ted „lze“ ci ne nejde spocitat…“ – a co prosím ta AI dělá jiného než že počítá? Všechno k čemu AI běžící na křemíku dojde je výpočet.
K te matematice…je znam pripad jedne spickove Pokerove hracky, ktera vyhrala turnaj s tim, ze mela zakryte karty a tak NEVEDELA, CO MA ZA KARTY!!! Presto vyhrala nejaky online turnaj. Tedy ona, jakozto profik, aniz by vedela, jake ma karty, porazila takovou beznou online smesku hracu…
Tolik k te matematice.
Samozrejme, ze je fajn umet si spocitat pravdepodobnost. Ale rozhodne to neni postavene jen na tom, spise naipak
Lojza: ale na řízení auta nic takového potřeba není, tam se všechno spočítá?
Tím že nezná svoje karty jen omezí jeden vstup, očividně to nemá cenu dál řešit, tak jen citát z té linkované práce kterou jsi soudě dle reakcí asi nečetl.
Jsem predtim psal, cituji: … je o matematice ani ne z 50%. Samozrejme tam je vyrazne zastoupena …
Btw – TEZKO pocitat outy, kdyz vubec nevis, co mas na ruce a tedy z ceho je mas pocitat, ze…
Lojzo, to je citát, vyber si z něj co se vztahuje k tvé modelové situaci.
Pokud je to podle tebe o matematice ani ne z 50% tak pořád platí, že ten kdo ji ovládá, oproti tomu co ne, zvyšuje svoje šance ani ne o 50%. Kromě toho matematicky se dá hodnotit cokoliv čemu přiřadíš nějaké měřítko. K tomu jaká je šance že ti manželka večer dá by se dalo dojít obyčejným váženým průměrem.
Další věc je (pokud se budeme držet původní debaty) že všechno k čemu AI dojde je matematický výpočet, s tím prostě nic nenaděláš, pokud tedy nechceš tvrdit, že od n iterace vstupuje na scénu duch svatý…
Ano, takhle přesně vypadá v praxi rozdíl mezi fantazií a realitou. Ale technickým analfabetům to prostě nevysvětlíte, ti vám řeknou, že ti dva japonští geniální inženýři Onoseto a Samoseto to mají přece všechno do půl roku zmáknuté, bez ohledu na okolní realitu… :-(
No, to patří pod Sysopa výše. Ale na tohle to nakonec pasuje taky…
Rizeni je nasobne(dost mozna i vice) slozitejsi nez SC2/DotA 2. Nevim jak DotA, ale SC2 ma API pro „AI“. Jinak receno, AI muze hrat SC2 i jinak nez skrz mys/klavesnici. Silnice zadne API nema ;) Lidi okolo silnice zadne API nemaji. Rizeni je narocnejsi nez ovladani PC hry, kterou lze celkem uspesne simulovat :)
Imho to je uplne jedno. I kdyby ta AI musela ovladat klavesnici a mys, nic by se tim nezmenilo. Ona byla prave umela omezena tak, aby mohla napriklad delat jen urcity pocet „kliku“ za sekundu, aby nebyla zvyhodnena oproti clovekovi tim, ze je proste rychlejsi v ovladani (pokud by tomu tak nebylo, tak by v podstate bylo i jen teoreticky nemozne to porazit, protoze ta AI by proste dokazala ovladat ja nevim, 100 jednotek najednou v realnem case, coz clovek nedokaze, protoze ma fyzicke limity. A presto vyhrala.
A nebo takovy Poker. To je mozna uplne nejlepsi mozna ukazka – poker je VELMI o psychologii, odhadovat, kdy souper „mluvi pravdu“ a kdy ne… Takze poker je o intuici mozna uplne nejvic ze vseho – kolikrat clovek na turnaji videl, ze nekdo udelal nejake rozhodnuti, ktere bylo zcela nepravdepodobne, ale ono mu to nejak nesedelo, co se tam deje, tak na to zareagoval tak, ze clovek nechapal, jak mohl…Poker se neda „spocitat“, rozhodne ne na te nejvyssi urovni – samozrejme hraci umi pravdepodobnosti, ze jim neco prijde, ale nad tim je ta psychologie. A stejne AI vyhrala I nad tema nejlepsima hracema pokeru na svete.
Rizeni je zcela trivialni vec, pro cloveka. Oproti SC nebo pokeru je to intelektualne uplne primitivni vec. Co neni primitivni je to rozpoznavani prichozich informaci. A tam jsme zcela na zacatku. Ale I na tom zacatku to docela funguje. Primitivne, ale funguje.
Ja si vlastne nevybavim moc veci, ktere by byly na zacatku takto funkcni – primitivnim zpusobem, ale fungujicim – a pak se to cele zahodilo. Cokoliv me napadne, tak to bylo spise v oblasti „mame nejakou novou vec, mame na to 2 ci vice moznych reseni, vsechny funguji a nakonec se vybere jedno a osttani zaniknou“. To tu bylo mnohokrat. Ale nevybavim si, ze by bylo neco uz v podstate nasazovano do praxe a pak by se reklo „tak to cele zaseknem, nema to cenu“. Vzdy, pokud se neco zaseklo, tak to bylo proto, ze se naslo neco lepsiho, co to „porazilo“.
To by me docela zajimalo – zna nekdo nejakou takovou vec, o ktere mluvim?
Zmenilo by se kurva hodne, protoze by treba musela VIDET. To je hlavni prekazkou AI, rozeznat to, co je prenaseno skrz video. Je videt, ze o tom vis hovno. Kdyz nema API, musis nejak naborit system, aby AI videla.
Jasne, rozeznat karty, SPZ atd. neni problem. Muzu ti garantovat, ze kdyby museli pro SC2 napsat AI,ktera musi mit klavesnici, mys a musi cumet do monitoru, jeste ted nemaji nic, co by zvladlo porazit normal-AI protivnika ze hry.
Absence API dela kurevsky hodne.
Tvl jasne, je videt, ze tomu nerozumim.
Tak ty, co tomu rozumis, mi prosim te vysvetli, jak velky by byl pro AI problem analyzovat data z monitoru, ktery by byl snimany kamerou, kdyz VSE, co se tam pohybuje, je PRESNE definovane. Jednotky jsou PRESNE stejne, mapa je sestavena z presne sady stejnych dilu. Animace vsech jednotek daneho typu je presne stejna.
Vzdyt prave TOHLE je naprosto primitivni. Nenastava tam ZADNA zmena, nic necekaneho.
To, ze jsme na pocatku toho celeho je pravda. Ale zname, jak na to. Zname postupy, vime, co mame udelat, aby se to stalo.
Ostatne otazka zni: Vis, proc jsme prave tam, kde jsme a ne jinde?
Odpoved imho zni: Protoze na to, kde jsme, mame HW. Dokud jsme nemeli takovy HW, tak jsme tam nemohli byt. Ted mame HW presne na to, kde jsme.
Se zrychlujicim se HW se budeme samozrejme posouvat.
Tohle je trivialni. Horsi je, ze ten soucasny HW je proste velky a zere hodne energie. Takze na to, aby mal kazdy v telefonu AI, ktera dneska porazi cloveka v GO ci SC, si jeste nejaky patek pockame.
Hele, moje dcera dokazala v roce a neco spolehlive rozpoznat subjekt Kočka. A to nejen nejakou presje definovanou modelovou kočku, ale kocky všech barev a druhu, dokonce i kocky kreslene, plysove, keramicke a buhvi jake, ruzne abstraktne zkreslene. Dokonce dokazala za urcitych podminek identifikovat kocku i v nahodnych shlucich tvaru nebo bodu nekdy jen vzdalene pripominajicich kocku. Nevim o tom, ze by nekdy doslo k záměně subjektu Čiči se subjektem Hafhaf, nedejbože se subjektem Pipi (ani Pipi s Érem, jen tam mimochodem). Maximálne hazela pod subjekt Čiči i jine kockovite šelmy nez zrovna Felis Catus.
A to to bylo v podstate samostatnýho zivota neschopný dítě co sralo do plinek a nedalo dohromady souvislou vetu.
Az neco podobnyho dokaze AI, muzem se zacit bavit o tom ze se zacina blizit cloveku. P
Bude to ode me necestne a nesportovni, ale tohle uz dneska AI skutecne umi a dela.
Necestne a nesportovni proto, ze to jsou AI, ktere jsou uzce zamerene a shodou okolnosti kocka byl jeden z objektu, na ktere se vedci zamerili :-)
Kdybys rekl „slon“, tak asi jeste takova vec neni :-)
Btw dle tech prednasek uz dneska udelali AI, ktera umi rict, ze na obrazku je kocka, aniz by tu AI predtim nekdo ucil, ze „tohle je kocka“. Coz je docela…silna kava :-)
Dneska uz ti AI v Cine v realnem case bere signaly z milionu kamer a rika „Tamhle to je Franta Novak a tamhle to Pepa Voprsalek“. Takze to z te kamery nejprve rozpozna obliceje a pak jeste rozpozna, co to je lidi.
Jasne, nebude to zatim 100% a jde to ochcat. Ale ono se to bude lepsit…
V te jedne prednasce, co jsem linkoval, se pan prednasejici domniva, ze v Evrope to nikdy nebude. Imho je naivni…
Zjistit že na fotce je Franta Novák umí každý SW za „pár korun“ jen o trochu složitější než je SW na čtení SPZ. Na to není potřeba AI, na to stačí kamera s dobrým rozlišením. A fotku toho Franty Nováka musí mít v databázi.
AI ve skutečnosti nic nerozpozná, neví co to je kočka, jak se chová, co potřebuje, která je vycpaná a která porcelánová. Jen to přechroustalo miliardu obrázků a poznalo společný znak.
AI nepřekvapí, že se na sérii snímků kočka ve vteřině promění v mrak a zase zpátky v kočku.
Stejne, jako v mnoha pripadech clovek. Znova se zeptam – je dulezite, o co nam jde. O co nam jde? Jde nam o vysledek, nebo o proces?
Imho nam jde o vysledek. A vysledek bude takovy, jaky budeme chtit. A AI nam ho da pravdepodobne nam ho da v mnoha ohledech lepe, nez clovek (rychleji, presneji). Pokud budeme chtit, aby se AI divila, ze se kocka meni na mrak a zpet, tak se AI nauci se tomu divit. Jde ciste o zadani – a to je dulezite vzhledem k aplikaci.
Ty taky obcas potrebujes mit podiv nad tim, ze se kocka meni v mrak, a obcas ne.
Pokud jde o třídění obrázků, pak je to šumák, pokud jde o vnímání reálného světa a jeho chování v něm, pak je dost podstatné jestli rozpoznávám shluk pixelů a nebo kočku se vším všudy.
Je to jak s tím cirkusovým koněm, co ho naučili proskakovat papírovou tabulí. Pak na něm musel jet vždy jezdec, který tuto „schopnost“ znal a včas mu zabránil skočit třeba do bílé betonové zdi, protože to pro něj bylo totéž. To je ten rozdíl mezi vnějším zdáním a pochopením.
No, to se ale spise bavime o tom, jestli dokazeme dat vubec dost dobre zadani. Coz muze byt problem. AI totiz udela presne to, co ji zadame a nic jineho. Takze, pokud ani nevime, co zadat, pak je to blby, to souhlasim
Myslím, že hlubší problém než je zadání je to, že ta věc nevidí, neslyší, nechápe, jen to najde vzorce nebo okouká milionkrát opakovanou věc. Takže to bude skvěle třídit a označovat obrázky, ale život bych tomu nesvěřil.
To jsme zase u toho, CO to presne znamena chapat a JAK se to projevuje. Podle me je nejdulezitejsi, co je vysledkem toho procesu. Nejaka akce. Pokud se jen budeme poklepavat po ramenou, jak clovek umi chapat, a k nicemu to nepovede, tak to je takove hezke….nic k nicemu.
Vysledkem chapani je nejaka akce. Clovek neco udela/neudela, protoze chape, co se deje. AI neco udela/neudela na zaklade tech samych „vstupnich udaju“.
A dejme si priklad:
Jedu autem, na semaforu cervena, zastavim. Ridi AI – jede, na semaforu cervena, zastavi.
Nastala zcela identicka akce.
Ja vim, proc jsem zastavil, CHAPU to, super.
No vysledek je stejny – auto se zastavilo.
Jaky je rozdil, jestli ja jsem zastavil, protoze to chapu, a AI zastavilo, protoze …. nikdo nevi proc vlastne?
A K CEMU by ten rozdil mel byt dobry?
Pokud někdo nebo něco neví PROČ něco dělá, může to vést k chybám nebo falešným poplachům. Někdo bude mít silnější brzdovky, poveze na korbě lešení, přibrzdí a AI za ním to zaflekuje a zezadu to do něj někdo napere, protože to vyhodnotí jakože se tam náhle zjevil semafor s červeným světlem.
Taky se těším na nechráněné železniční přejezdy, různé objížďky, staré aleje, kam se dvě auta nevejdou, ač tam mají každý svůj pruh atd.
Aha, a ty jako presne vis, PROC presne delas jake veci jo :-D
Odsuneme-li otázky filosofie nebo neurochemie jako pokus o troling, tak v rámci diskuse o řízení auta jsem přesvědčen, že znám důvody proč dělám při řízení různé úkony, přestože je spousta z nich lety zautomatizovaná. A pokud mi nedá někdo něco do pití nebudu považovat náklaďák s lešením, za kterým se x kilometrů vleču najednou za zhmotnělý semafor.
No, a ve skutecnosti ty veci delas diky podvedomi a drtiva vetsina tvych rozhodnuti, o kterych si myslis, ze je delas vedomne, tak je absolutne vubec vedomne nedelas.
Udela je tvoje podvedomi a pak jina cast mozku provede fake operaci, kdy ti rekne, ze jsi to vlastne vymyslel. Ale nevymyslel :-)
Takhle lidi funguji, to neni jen proti tobe:-)
Takze je otazka, jestli kdyz clovek dela veci nevedomne, tak ma parvo rikat, ze presne vi co dela a jeste se posmivat AI, ktera to nevi…. On to ten clovek nevi zhruba stejne, jako ta AI :-)
A to tvoje trolení je taky podvědomé? Řízení auta je rozhodně vědomá činnost, protože se jí každý musí pracně naučit a srovnávat vědomí a představivost s černou krabicí, která rozpoznává shluky pixelů bez znalosti toho, co představují je dost mimo. Všechno má své přednosti i slabiny.
Proc troleni proboha?
Zjisti si neco o tom, jak funguje mozek. Drtiva vetsina z toho, co clovek dela, nedela vedomne.
Vezmi si napriklad takovy pokus:
Mysli si cislo od 1 do 10, jakekoliv, nahodne
Tak…nejake cislo sis vybral. Myslis si, ze sis ho vybral vedomne? Je dokazane, ze ne. Je dokazane, ze tvuj mozek vi, jake cislo si vybere jeste pred tim, nez nad tim zacnes premyslet.
Je to strasne zajimave, bez ironie, prijdou mi ty veci zcela fascinujici.
Nebo trebas hrac baseballu,ktery odpaluje micek, ktery na nej leti. Clovek by si rekl, ze je to tak, ze se diva na soupere, vyhodnocuje, jak se ten tvari a jak dela pohyb rukou a presne vi, kam chce bouchnout tou palkou, ze je to vedomy proces. Ve skutecnosti se jedna o zcela podvedomy,natrenovany proces.Pri akci „odpalovani micku“ vubec neni pouzito zadne vedome rozhodovani. To nastane az nekdy v okamziku, kdy je micek odpalen.
Dost podobne je to napriklad I pri rizeni auta.
VRELE doporucuji celou serii, zacinajici https://www.youtube.com/watch?v=JUNEB4FQBH4&t=5s
Posledni dil neni treba, to uz je jen takove hadani, co bude v budoucnu, ale tech tusim 5 dilu predtim je naprosto fascinujicich.
Kdysi jsem to viděl v telce.
Přesto ten hráč ví kde je, proč tam je, co a proč dělá (odpálím to aby ze třetí mety Jack udělal bod a vyhráli jsme zápas). Není to vytuněná pračka, která dokáže precizně zopakovat něco co milionkrát viděla na záznamu, aniž by chápala co a proč dělá.
Je úplně ukradeně, že neovládám vědomě každý neuron, když zatočím volantem nebo máchnu pálkou, ale dělám to s nějakým úmyslem a mám k tomu nějaké důvody. Nestane se mi, že bych najednou považoval semafor za žirafu a přepnul na program safari, protože VÍM, že je to nemožné.
Lojza: máte to úplně popletené. Právě podvědomé fungování člověka není argument pro AI, ale proti ní. Způsob vyhodnocování informací z mnoha zdrojů zaráz vychází právě z věcí, které AI není schopná zpracovat, protože jí k tomu chybí základ. Dohání to hrubým výpočetním výkonem, ale havaruje na x-krát opakovaném příkladu popelnice a dítěte v zimě.
Fakt, že když teď píšu všema 10 a absolutně neovládám prsty na vědomé úrovni nebo že dýchám, aniž bych přemýšlel na tím jak nebo chodím, aniž bych vůbec věděl, kolik svalů je potřeba zapojit a jak, abych jít mohl, ukazuje na možnosti člověka jako systému. Něco se naučím a můžu to dělat, aniž bych na to zaměřil pozornost, kterou tak mohu zaměřit jinam. AI žádné podvědomí nemá, snaží se fungovat jako člověk na vědomé úrovni a zcela logicky to tím pádem nefunguje.
Cesta k autonomnímu řízení je ještě dlouhá a že si myslíte, že se „to nějak vyřeší“ je na úrovni Lojzy, který před 30 lety to stejné říkal o studené fůzi. Minimálně byste se měl zamyslet nad tím, proč si myslíte, že autonomní řízení je z kategorie „počítačový čip“ (kde se „podařilo“ a skutečně se „to vyřešilo“ a mobil má dnes větší výkon než kdysi sálový počítač) a nikoliv z kategorie „studená fůze“ (kde se vyřešilo hovno).
Předpokládám, že je to na úrovni víry a už to by Vás mělo varovat a měl byste to svazácké nadšení trochu brzdit.
I Tobe davam samozrejme k dispozici sazku, kterou jsem tu parkrat opakoval…
Jinak,proc si to myslim tak a ne jinak…
Matematicke principy , ktere se pouzivaji v AI, jsou velmi stare, urcite pres 100 let.
Pred par desitkami let uz zacal byt vykon HW na takove urovni, ze to zacalo jit v nejake primitivni forme aplikovat do praxe.
Ted mame uz dost velky HW vykon, aby to slo aplikovat do praxe ve znacnem rozsahu, no zatim jen v „laboratornich podminkach“. Tedy, nemame tolik toho vykonu pro kazdeho z nas, mame ho pro par vedeckych tymu na planete.
Je pouze otazka zvysovani vykonu HW, aby to slo nacpat do kazdeho auta.
Zvysi se vykon tak razantne v dohledne dobe? to je otazka, podle me ano. Samozrejme je to domnenka. Pokud reknes „ja si myslim, ze ne“, tak je to zcela ok a nikdo z nas nevi, kdo ma pravdu.
Ja nemam zadne nadseni – ja to beru ciste podle toho, co si myslim, ze se stane. Nejlepsi na tom je, ze ja z mnoha veci VUBEC NEJSEM NADSENEJ!!!! Ale na tom vubec nezalezi. Veci, ktere se stanou, houby zajima, jestli jsem z nich ja nadsenej.
Ono pokud se stane, ze vzniknou AI, ktere ve vsech smerech prekonaji cloveka, potom zacne mit lidstvo jine problemy. Napriklad: Doted jsme byli „pani tvorstva“, a ted uz nejsme… Doted jsme obdivovali umelce za jejich talent, genialni lidi za jejich genialitu…a dneska mame krabicky, ktere jsou radove lepsi… To teprve nastane legrace. Nejake autonomni auta jsou prd…
Samozrejme je mozne, ze se to nestane.
Stejne, jako objekt tezsi nez vzduch nemuze letat. Jako nejde vyletet do vesmiru. Jako nejde porazit velmistra v GO pocitacem…
Lojza: jak už tu někdo psal, neskutečný, co umíte zmatlat dohromady. Klidně věřte dál.
Ale nevsadis se, vid :-D
Problém s rastom výkonu je ten, že už pri klasickej kremíkovej technológii narážame na fyzikálne limity nanotechnológie, kde už pomaly tie tranzistory majú rozmer pár atómov. Nedá sa to zmenšovať donekonečna. Takže potrebný výkon pre AI nie sme schopní súčasnou technológiou dosiahnuť a potrebujeme revolučný prielom. Možno by to mohli byť kvantové počítače, ale tie sú zatiaľ v plienkach.
Mno…vezmeme si takovy vykon grafickych karet. Ten roste neustale a docela zasadne.
Pokud je mi znamo, zrovna tato architektura se casto pouziva k matematickym vypoctum (a ne nadarmo cipy, urcene primo pro AI vyrabi Nvidia, ze).
Nebojim se, ze by se to stale neposouvalo kupredu.
(Pritom je zajimave, ze moje soucasna graficka karta ma nasobne, mozna az radove vetsi vykon, nez ta minula a pritom zere asi tak tretinu, co ta predtim)
Myslím, že https://cloud.google.com/vision/ pozná kočku i slona i petrklíč i cokoli.
Mne sa celkom páči, ako dokáže rozoznávať obraz technológia YOLO (you only look once). Nájdite si nejaké videá na trubke, je to celkom zaujímavé.
pěkné! docela mám chuť si s tím pohrát
NENI KURVA NENI.
Neni to trivialni, dopice, dyt ti to pisu, AI ma problem rozeznat cloveka od popelnice v zime, protoze na termokamere to vypada stejne a v pritmi to vypada podobne. AI vidi jinak. To. Je. Ten. Problem. Ty ucis slepeho videt. A musis mu rict, kde je presne hranice mezi objekty, ono to nechape ten rozdil. Prakticky vsichni neslepi obratlovci s tim zrakem do urcite miry bojuji a maji-li jej spatny, tak jej nahrazuji jinak, ale oko a vize jsou narocne roky evoluce, ktere my se snazime vtesnat do komprimovaneho udobi.
Proto si AI plete gorilu a cernochy, proto ma AI problem s xichty. Neni to problem u presne definovanych objektu(SPZ, rozpoznavani xichtu atd), ale je to problem u dynamickych objektu, kde nemas presne dany objekt, ktery se ma rozeznat. A to plati u lidi.
Ty v tom ten problem nevidis, protoze za tebe to uceni udelala evoluce/Buh, ale AI tohle musi naucit clovek. A musi ucit vec, kterou nikdy nikdo nikoho neucil. Spousta veci se prave u vize deje automaticky, protoze tak proste funguje nas mozek.
No, nemas pravdu… AI nemusi nic neucit clovek. AI se to nauci sama. Clovek ji rekne, co ma byt vystup a AI se k tomu nejak dopracuje a v podstate nikdo, kdo tuAI obsluhuje, neni schopny rict, jak presne se k tomu dopracovala.
No, a ten cely problem, o kterem pisu od zacatku, je HW. Do autaproste nenacpes taky HW, aby to zvladal. Takze toho zatim zvlada mnohem mene, nez bychom potrebovali.
Nekde v laboratory na HW dostatecneho vykonu s tim nebude problem.
Takze spise nez jde to / nejde to je otazka, jestli na to budeme ci nebudeme mit HW, ktery pujde nacpat do auta. Protoze otazka nezni,jestli to jde – ono to JDE. UZ DNESKA.
Jsou lide, kteri tvrdi, ze vyvoj uz nema kam jit, ze vypocetni vykon se uz nejak zasadne zvedat nebude, ze baterky lepsi uz nebudou, ze se to proste vsechno zastavilo.
Chapu, ze je to lakava myslenka, ale nemyslim si, ze by to byla pravda. Vypocetni vykon stale roste a roste a spotreba prepoctena na nejakou jednotku vykonu stale klesa a klesa. Nevidim duvod, proc by za 10 let nemel byt vypocetni vykon „mobilu“ radove vyssi, nez ma dnes.
Btw, jeste k tomu mozku – mozek to take musis ucit. Spousta veci se deje automaticky proto, ze to mozek predtim mnohokrat a mnohokrat delal.
AI se hovno uci sama, clovek musi pripravit vzory, musi definovat co je cilem a musi nastavit, kdy je uceni uspesne a neuspesne. To je ten problem. Zatimco jiny lidi ucime uz stovky let a venujeme se tomu vedne urcite pres tisic let(o uceni uz psali v Antice), tak uceni STROJU se venujeme par desitek let. A ze by nam nejak slo uceni lidi… (viz kolik lidi veri v plochou Zemi atd.)
Ucit AI neni snadny a AI se neuci sama. Resp. ano, pak se stroj uci sam, ale „ucebnici“ a „testy“ mu pripravuje clovek. Ostatne deti ve skole se take uci samy, kdyz se nekdo naucit neco nechce, tak s tim ucitel nic neudela, ze jo.
No, ted k tomu HW – HW je limitujici pro uceni, nikoliv pro spusteni samotne neuronky, nauceni neuronky je hrozne otravny proces(ucil jsem 4 site), nicmene samotne spusteni je sranda pro male deti. To uz toti mas hotovy model, ktery dosadis do kodu, zkompilujes a na tom to jede. Pruser by mohl byt, pokud bys chtel, aby se ten model za behu ucil, coz se vetsinou nedeje z mnoha duvodu – jednim z nich je, aby programatori jakz takz meli tuseni, proc se co deje a jak se ten algoritmus chova v provozu.
Ja jsem pracoval na primitivnich algoritmech a primitivnich neuronkach, takze hloubeji do narocnosti nevidim, protoze se tomu dal nevenuji, ale obecne samotny beh neuronky narocny neni(ve srovnani s tim ucenim)
Ostatne kdyz to zvlada Tesla za jizdy a jeste ma solidni dojezd a je to e-kchar ;)
Ted k tomu ,ze rizeni je trivialni vec. NENI DOPICE, NENI.
Spoustu veci lidskeho tela lze nahradit pristroji(gyroskop, kamery, mikrofony atd.). Jenze nenahradis miliony let evoluce techto systemu, nenahradis vyrustani s temito systemy.
Rozeznas cloveka od popelnice v zime v seru(kdyz ho uvidis). Ja si troufnu tvrdit, ze valna vetsina lidi na svete to zvladne, protoze evolucne jsme k tomu vybaveni a protoze je to „normalni“. AI SE TO MUSI UCIT!!!! 3 roky zpatky to byl nejvetsi problem rizeni v zime!! Pritom je to „trivialni“. Proboha Lojzo, ja do toho vidim malo, ale oproti tobe do toho vidim jak nejakej Ajznstajn :D
To je prave ten problem toho autonomniho rizeni, musis vymyslet jak naucit AI „samozrejmy“ veci pro lidi. Jenze pro AI tohle samozrejmy neni. A nejhorsi na tom celem procesu je, ze protoze je to „Samozrejmy“ a „trivialni“, tak to spousta lidi znacne podcenuje ackoliv je to problem.
Spatne jsi me pochopil – ale snazil jsem to tam napsat tak, aby to pochopitelne bylo. Zkusim to zformulovat lepe…
Samotny akt „rizeni vozidla“ je desne primitivni vec. Takove to, ze mechanicky tocim volantem, slapu na pedaly, atd. Pokud vim, kam a jak rychle chci jet, je to VELMI primitivni.
Problem je prave to vedet kam a jak rychle chci jet. Clovek na to ma system, ktery je sice nedokonaly, ale docela staci. Vzhledem k tomu, kolik lidi umre rocne na silnicich a kolik se jich vyboura obecne celkove, je videt, ze ten system vskutku neni nejak super dokonaly. Ty miliony mrtvych mi neprijdou, ze by to clovek daval levou zadni.
Clovek take ma problemy s vyhodnocovanim a ne ze ne. Kdyby nemel, nebyli by ti mrtvi.
Me prijde, ze si tu kazdy predstavuje, ze vlastne clovek je uplne ok, zvlada to v pohode a nic se nedeje. Imho se kurva hodne deje, akorad jsou na to lidi uz tak nejak zvykli. Nebe je modre, voda je mokra, na silnici kazdou chvili nekdo umira. Statistika, nuda, nezajimavy.
Daleko vic lidi umre na hlad nebo obezitu, ironie, ni? Nebe je fialove, jenom nase nedokonale oci to nevidi :P Rizeni je primitivni pro lidi, protoze spoustu veci delame automaticky aniz bychom to resili. Napr. auto prirozene ridime tam, kam se koukame. Proto experti radi NEKOUKAT na prekazku, jinak se blbe objizdi(typicky objizdeni zvere – clovek se musi naucit koukat tam, kde chce tu zver objet). Napr. prirozene citime, ze auto zpomaluje/zrychluje(nemusime se divat na rychlost), prirozene vidime kopce, krizovatky. Tohle vsechno vyplyva z toho, ze nas mozek umi extrapolovat(snad je to spravny termit) a umi si spoustu veci domyslet. AI tohle neumi. Obcas to cloveka zradi a IMO dost casto cloveka zradi druha vlastnost – lenost. Proste kdyz neco funguje 99x tak to bude fungovat i po ste, z cehoz vyplyva, ze dat cloveku volant a jakz takz funkcniho autopilota je cesta do pekel(proste ho hlidat prestanou) a ze kdyz nekdo porad jezdi jednu a tu samou trasu, zacne to jezdit automaticky, takze novinky snaze prehledne a neco posere(proto se spousta nehod stava pri prijezdu k domovu).
Lidsky mozek, oko a zadek jsou mocne nastroje, ktere naprogramovat nebude snadne. Specificky proto, ze pocitac(AI) vi jenom to, co mu rekneme. A my ho musime naucit pouzit naucene a rozsirit to automaticky a spravne. No, hodne stesti,
Hlavně lidskej mozek umí >99 % vjemů ignorovat a dělá to. My taky vnímáme všechno, ale nedojde to do vědomí.
Elekrická bedna to všechno musí bod po bodu (protože rastr) projít a vyhodnotit co je co, a v každým jednom kroku toho všeho může bejt chyba, a to ani nemluvím o chybách těch vstupů a tak (přičemž chybovosti se sčítají a násobí). A pak na základě toho teprv udělat rozhodnutí.
Neuronka se muze naucit nektere veci v obraze ignorovat a zajimat se az posleze, tzn. napred udelat nejakou pre-analyzu a nasledne detailni analyzu. Podobne, jako clovek(kdyz se neco vpravo pohne, tak tam otocis hlavu, napr.), nicmene to se vracime k tomu, jak uci neuronku, jaky zvolili algoritmus a jak jsem napsal vyse, v oboru techto siti uz nepracuji a nezajimam se, takze nevim.
Neuronova sit se pri dobrem uceni a v dobrem prostredi dobere k zajimavym vysledkum, kdy kolikrat reaguje jako „divny“ clovek(dobry priklad je prave ten zmineny Starcraft 2). Casem v nekterych oblastech neuronky projdou Turingovym testem upravenym pro danou oblast, coz z nich nedela AI per se, ale pouze pro danou oblast.
@Lojza – tak zrovna předevčírem k večeru jsem jel domů. Bydlím v Phe 10 a domů jezdím z Průběžné do ul. V Korytech a dále nahoru směr Záběhlice. Mokrá vozovka s drobným deštěm. Když jsem projel pod posledním železničním viaduktem zahlédl jsem, ž na posledním semaforu, (křížení V Korytech – Jižní spojka) svítí zelená. Tak jsem podřadil na 3 a přišlápl, abych tu zelenou chytil. Odhaduji tak kolem 70-75 km/h. Viděl jsem že v protisměru stojí dvě auta a chtějí odbočit vlevo na JS. První projelo, to jsem byl ještě daleko. Druhý řidič popojel a zastavil. Vyhodnotil jsem to, že čeká až přejedu. Jenomže když jsem byl od něj tak cca 6-7 metrů tak si to rozmyslel a rozjel se k odbočení. Takže brzdy na doraz, současně volant prudce vlevo, ihned odbrzdit, volant vpravo abych předešel smyku a brzdy. Minuli jsme se, ale jeho zadní blatník byl tam asi půl metru od mého předního. Na kameře jsem pak zjistil, že od doby co se rozjel do mého zastavení celá akce trvala 3 vteřiny. TŘI vteřiny, docela rád bych slyšel názor, jak by to zrealizovala AI.
Co ja vim…rozhodne vim jiste, ze by ten problem zaregistrovala o nekolik desetin sekundy drive.
Zbytek ja osobne nejsem schopny rict, protoze to asi neni nikdo schopny rict. Coz asi chapes…
Ze vas bavi ho porad prikrmovat..:)
Lojzu samo..
Náhodou, kdy se ti podari narazit na nekoho kdo bude v diskuzi o senzorech argumentovat laserovym dálkoměrem :)
Tak eště paprskomety a warp pohon a bude to komplet.
A teleporty. Scotty, beam me up! Zrovna ten teleport je neco co se v tyhle podobe asi nikdy nepodari, i kdyz uz se vedcum prej podarilo teleportovat castici.
Zrovna ty paprskomety jsou asi tp nejsnazsi, laserovy zbrane se testujou. Spis je problem v tom, ze neprinasej nic moc vyhody oproti jinym systemum, treba elektromagnetickymu railgunu.
Lojza:
„…A stejne je to I s autonomnim rizenim…“
– – –
Ne, není. V běžném silničním provozu není čím nahradit řidiče.
„… pred 20 lety vubec dokazal predstavit, ze po 20 letech bude mit mobil …“
– – –
Kdokoli, kdo se trochu zajímal o skutečnou techniku.
* * * * * *
Jj, mobilní zařázení už před 55. lety předpovídal Moore (ne cikán). Taky předpověděl schéma podle kterého půjde vývoj kupředu, ale už pravidlu dochází dech Konec jedné éry: Moorův zákon padl
Ono pokud se drzis aktualnich fyzikalnich zakonu, tak jsou veci pouze otazkou casu a ceny. Viz fakt, ze uz prvni Star Trek mel tablety :) Tehdy si to umeli predstavit, ale vubec (IMO) netusili, co to bude pohanet(napr.). Problem AI je v tom, ze to mozne je, jenom nevime, jak to udelat. Je to otazka casu a ceny. Ve chvili, kdy bude levne mit 15 miliard jader v jedne budove(nekdo vyse zminil,ze mozek ma 15 miliard neuronu) a budeme na tom umet spustit optimalizovany ucici program, tak te AI dosahneme. Pak uz je to jenom otazka zmenseni :)
Tak baterie uz znali. Spis byl problem s obrazovkou, tenkrat v sedesatom sestom snad nemeli nic jinyho nez vakuovy obrazovky a i miniaturizace zatim jeste moc daleko nepokrocila. Tekuty krystaly tusim prisly az pozdejc.
Byly by asi do začátku segmentový displeje. Ostatně ty jejich tehdejší tablety aka trikordéry stejně obrazovky neměly až do seriálů někdy v 90. letech, byly to samý blikající nesmysly, ostatně stejně jako ty jejich konzolový stanice, se divim, že to zvládají ovládat, nedává to vůbec smysl :D
deacon:
Tak jasně, že pokrok nezastavíš.
Viz třeba tvůj příspěvek na tři řádky – ten jde zkrátit na dvě slova.
„Star Trek“, kdybys nevěděl…
A jeste jedna zajimava prednaska https://www.youtube.com/watch?v=ziY4Q7_LnQ8
Imho je pan az prilis velky optimista a az prilis veri statu, ale obecne je to zajimave.
Kdyby mě auto přes noc odvezlo na dovolenou, určitě bych si nestěžoval. Ale když vidím, jak je obtížné naučit kamerový kontrolní systém, aby správně rozlišil OK/NOK díly, tak jsem hodně skeptický.
A to se rozhoduje jen pro lidský mozek naprosto jasná záležitost, produkt je stále stejný (tedy z pohledu člověka, nikoliv kamery) a jsou zajištěné ideální světelné podmínky.
Takže možná by se mělo začít u kolejových vozidel a až to u všech dokonale zmáknou, mohou pokračovat u pravidelných autobusových linek.
monday.
„… začít u kolejových vozidel a až to u všech dokonale zmáknou, mohou pokračovat u pravidelných autobusových linek…“
– – –
U kolejových vozidel na tratích oddělených od jiného provozu, tj. vedených ve zvláštních trasách jako např. u metra, již tato technika funguje desítky let. Automatické minimetro v Lille bylo v provozu již v 1. polovině 80. let.
Autobus v běžném provozu ovšem padá na neřešitelnost, mohl by fungovat leda za specifických podmínek – výstaviště, objekty podniků apod.
Safra, to už je přes rok, to to letí, hm :-/
Kažopádně je to většinou na hovno, a čím víc automatickejch blbostí, tím víc operátoři volantu zakrní a horší to na silnici bude. Úplně mi stačí ti voprcaní asistenti řízení, to pak dyž kolona v silným provozu trochu rázněji zpomalí, tak ten krám to rovnou na pětníku zašlajfuje a všem za tou popelnicí div že nehouká hnědej poplach.
To se mi nestává. Asi mám lepší auto 😃