Autore, až tedy jednou přejedete cyklistu, který vám ze tmy vjede na přechod, abyste se nedivil, že budete odsouzen, přestože soud jasně v rozsudku stanovil, že cyklista měl dát přednost.
To samé s autem z vedlejší. OČTŘ od fízlů přes státního zástupce až po soud mají na to totiž jeden mustr. „Předvídat“ a „nevěnování se řízení“, přičemž druhé uvedené nemusejí ani dokazovat, justiční mafii stačí vycházet z předpokladu, když jste měl nehodu.
outlaw
Jako že mám předvídat porušení předpisů ze strany ostatních účastníků provozu?To by v tom byl pjeknej bordel…Ale asi jsem naivní
Sysop
No argumentace fizlu byva „…a co kdyby jela sanitka?“ a podobne podpasovky.
princdrson
od doby, kdy myslím za ostatní, což mne naučili profíci v DP sem neměl nehodu. Tedy kromě rány zezadu před přechodem, ale tomu opravdu nešlo zabránit.
Sysop
Ja jsem rad za to, ze jsem kus zivota zil ve velkomeste, kde jsem jezdil denne durch a tim padem mne to vyskolilo celkem dost. Chapu nektery vesnicany, kteri byli ochotni do Brna jet maximalne do Olympie a dal busem. Tehda jsem z nich mel prdel, dneska to vidim jinak.
Jasne, ze clovek se vytrenuje a pak vidi 270 ° dokola. Jsou ale, bohuzel, situace, kdy se to predvidat neda. Buch zezadu, nebo pako, co ho v protismeru na lede vynesla zatacka, tukance na parkovistich, urvany zrcatka ‚se tam vejdu bo ty uhnes’ a podobny veci, kdy je problem uhnout, kdyz neni kam.
Dneska mi jedna podrizena dala vypoved, pricemz mi rekla, ze to ma do prace proste daleko a jen za letosek uz trikrat trefila zver. Vim, ze jezdi opatrne, ale proste jezdi lesem. K tomu jeste nejake rodinne duvody, nicmene ty nehody pro ni byly klicove.
Sysop
No, uplne tak jednoduchy to neni. Mam za sebou nehodu, kdy mi sfetovany prase vlitlo pred auto z vedlejsi a dokonce jednosmerky v protismeru. Samozrejme, ze to na mne fizl zkousel, jestli jsem ho videl a mohl driv reagovat. Odpovedel jsem mu, ze jsem se plne venoval rizeni, sledoval situaci pred sebou a vubec netusim, kde se mi tam ten debil vzal. Jeste chvili to zkousel na spoluvinu, ale ja jsem s nim dal nekomunikoval. Nakonec to spadlo fetakovi na hlavu cely.
Clovek se akorat nesmi posrat. A kdyby ten fizl tehdy vypiskoval dal, tak bych to holt resil pres sveho pravniho zastupce. Od toho si ho platim. V tom soucasnym bordelu, kde kazdej, vcetne statu, jen ciha, jaxnekym vymrdat, je vizitka pravnika v penezence zaklad.
De_Bill
Asi jsem zrovna chytnul blbé OČTŘ crew. Taky jsem se s nima nebavil. Je fakt, že můj právník asi nebyl úplně třída.
Kdo byl naprostej kokot, tak soudní znalec z dopravy. Sorta Arriva la pantofola. Jeho závěry a práci jsem mohl s důkazy zpochybnit, ALE paradoxně bych tím uškodil sám sobě. Proč? Protože ten idiot mi vypočítal nižší rychlost, kterou si vycucal z prstu podle asi tabulek, brzdné dráhy, věku a tak, přitom GPSka v autě ji naměřila vyšší o asi 15%. Teď už to tady říkat můžu, bo je po všem, podmínku jsem si odkroutil a ten cyklodement proletěl komínem.
Prostě mi přišlo, že když je jinak jasnej viník mrtvej, tak OČTŘ musí mít nějakou čárku, že odloženej případ vypadá blbě, tak se to hodí na řidiče.
Sysop
To je logicky, oni „jen delaji svoji praci“ a placeni jsou podle vysledku statistiky objasnenosti, atd. Zaklad je, nenechat se hodit do skupiny „ten se necha“.
Samozrejme, je to boj. Nestaci si myslet, ze mam pravdu a „vono to musi dobre dopadnout“. Leda hovno.
Hroch_bahenni
„Předvídat“… Ono nejen od státu. Mínění ctitelů absolutní řidičské svobody je taky někdy pozoruhodné.
Před pár lety vjel chlap na chodník na kruháku, protože tam vlítnul moc rychle, a přejel chlapa s dítětem. Padly názory „může za to ten táta, měl předvídat, co se může stát“. Jak rozhodl soud, nevím. Rychle to zmizelo.
Na tomhle kruhaku mi litaj pod auto pumpicky. Jedou po zmrdostezce, ale proc by sesedali a sli pres prechod podle zakona, ze? Takze toto je specialni pripad, kdy v tomto meste, jihoceske Sanghaji, vjizdi kamikaze pod auta. A kdyz se jede od Hradce, tak ten prvni prechod neni nic moc nasvicenej, takze ti ve stealth modu („k cemu svetla, sak ja vidim“) jsou vubec nejlepsi.
Hroch_bahenni
Ve městě nebo hned za městem, kde je vedle obec.
gumidos
pro De_Bill
amíci na to mají takovou jednoduchou říkanku: „lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti“, která je dosti přiléhavá autorovu sdělení v článku.
Pokud význam říkanky nechápete, tak si to vygůglete. Reálný význam to má ten, že jako zdravý, nehodu přeživší, máte řadu možností, jak situaci uchopit, zprocesovat a pracovat na výsledku, zatímco rozsračkovaný toho mnoho nezařídíte.
De_Bill
Význam říkanky chápu. Ovšem někteří slabší jedinci to přežití ocenit úplně nemusejí, když se jim začne život sypat pod rukama. Můj případ to nebyl, ale i tak to chtělo dost silné nervy ne kvůli sobě, ale kvůli rodině. No, to chce zažít…
Lukas B.
v některých zemích je furt v zákonech přítomen duch principu hunclédra. prostě kdo dělá něco nelegálního a něco se mu při tom stane, ten si za to může sám a dál není potřeba nic vyšetřovat.
příklad: lupič se vloupá do chaty a šáhne na vypínač plandající na kabelu, dotkne se fáze, lekne se, poskočí a zlomí si obě nohy. platí-li princip hunclédra, tak si za to může sám. neplatí-li, je chatař popotahován, že má elektroinstalaci v nenormovém a nebezpečném stavu.
nejsou to radary, takže se tomu ani nevysmějou, navíc tydle eletrický hovnaniny jsou právně nulitní, ať rozhodijou stánky a vopravijou text a nekde jim to podškrábnu
RaphusElektrotechnicus
Suhlasim s tvojim zaverom, pri rozumnom pohlade je to trivialny problem, pretoze su tu dva aspekty a je v zasade jedno ci tam ten cyklista vletel ‚protipravne‘ alebo nie.
A) Automaticky vyhodnocovaci system nie je clovek, nema (bohuzial) trestnu zodpovednost a tak ma psiu povinnost v prvom rade chranit osadku auta. Pokusit sa o hrdinsky vyhybny manever mas pravo ty ako pilot, nie vsak auto za teba. Je to analogicke tomu ako keby pocitac za teba rozhodol ze niiekomu cudziemu darujes ladvinu alebo co ine.
B) Cely trolley problem kolabuje v realnych situaciach ktore su plne nedokonalych informacii. Totiz… ten „cyklista“ moze byt „duch“ na senzoroch – taketo chyby (false positive) sa stavaju podstatne castejsie ako realne situacie… a ak ju zacneme komplexne riesit, vysledkom su auta ktore si z nicoho nic „zmyslia“ robit uhybne manevry.
Z mojho hladiska nema autonomne vozidlo na cestnej komunikacii co robit uz z dovodu A – nie je jasna trestna zodpovednost za pochybenie vc. pochybenie s nasledkom smrti. Velmi rychlo by chlapci skoncili ak by sa kazda takato nehoda zosobnila firme, a daky menezer isiel sediet do basy.
no zatim je za tou muskovou kurvárnou mrtvejch dost a kroutí se jak červi…a nic
SatanOkkY
Ak sa nemýlim tak Tesla tú zodpovednosť obchádza tým, že toho svojho „autopilota“ klasifikujú ako Level2 t.j. ako podporný systém niekde na úrovni núdzového brzdenia či držania vozidla v jazdnom pruhu. Narcis Elon to síce furt prezentuje ako plnohodnotný systém automatického riadenia, ale papierovo to majú ošetrené. Ta klasifikácia Level2 má ešte tú výhodu, že tam je oveľa jednoduchšie schvaľovanie zariadenia do prevádzky ako u vyšších Level-ov.
LWG
Pardon, ale možná je úkolem auta chránit hlavně posádku, ale pak to bude často chyba (nehodnotím konkrétní příklad, hodnotím princip). V situacích, které auto způsobilo je třeba chránit ty, kteří situaci nezpůsobili (něco používám a jde za mnou odpovědnost za to, co se stane). Jsou to jistě hrozivě těžké situace, ale velmi jednoduchá rozhodutí.
Lukas B.
to je (zcela bez ironie) velmi zajímavá myšlenka. princip neobtěžování (prioritní ochrany) neúčastněných se vlastně používá všude možně a není vlastně žádný důvod jej nepoužívat v individuální silniční dopravě.
nebylo by vlastně očekáváníhodné, aby v prostoru, kde většina diskutujících sebe sama označuje za pravicově konzervativní, byl tento způsob myšlení drtivě většinový? nebo je to spíš tak, že většina těch, co seba sama označují za pravicově konzervativní, jsou prostě jen sebestřední vychcani?
shane
vychcani. Ale tady je problém v psychologii a na následním dopadu na byznys. Normální člověk instinktivně preferuje sebezachování a nezúčastněné vem čert, ale do toho vstupuje výchova a navíc je na reakci málo času, takže výsledek je mírně řečeno nepředvídatelný, ale lidstvo je s tím srozuměno a počítá s tím, takže je to prostě součást světa kolem nás.
Jenže u robotického naprogramovaného myšlení je to jiná. Buď ten robot bude upřednostňovat ochranu posádky, což se ale nebude líbit lidem vně vozidla, protože s vědomím, že to auto na ulici vás klidně přežvejkne, když automat vyhodnotí že jiná reakce by ohrozila osádku. Nebo bude upřednostňovat ochranu nezúčastněných osob, což ale bude vadit osádce, které se nebude líbit myšlenka, že to s nimi automat klidně napálí do zdi, protože vyhodnotí, že jiná reakce by ohrozila nezúčastněné. No a prodeje aut budou co? Nižší, kurva, nižší!
Robot nereaguje instinktivně, robot reaguje podle programu a jeho promyšlené lidské reakce jsou mnohem rychlejší než promyšlené lidské reakce. To už pak ale není nešťastná náhoda, ale promyšlený skutek. A to budou lidi těžko zkousávat.
Integrale
No jo, ale pro některé z nás je právě pokles prodejů, resp. spíž ukončení prodejů takových věcí naopak žádoucí.
Foundryman
Pravicový konzervatismus právě respektuje lidskou vlastnost, přítomnou od počátku věků: maximalizace (vlastního) užitku se současnou minimalizací nákladů. Náklady jsou ovšem v tomto smyslu i výčitky svědomí nebo lítost.
Že se lidé dosud navzájem nevyhubili vyplývá z poznání, že kooperace přináší větší užitek než boj.
fatdwi
Foundryman: „maximalizace užitku se současnou minimalizací nákladů“ není ani tak pravicový konzervatismus, jako obyčejná lidská lenost. K nákladům je potřeba přičíst obavu – dříve z pomsty, dnes ze zákona.
Zda kooperace přináší užitek větší než boj je nutno hodnotit individuálně, stačí se podívat kolem sebe, situací, kdy lepší užitek měl (nebo si to někdo myslel) boj je spousta. Třeba v Sýrii, na Ukrajině. Nebo včera v Sherwoodu (možná přeháním a zrovna včera se tam nic nestalo, ale chápete, jak to myslím).
fatdwi
LWG: no jo, ale jak zajistit, že auto tedy „zraní“ akorát sebe a nikoliv (třeba i) posádku?
Lukas B.
těžko. stroj zatím nemůže být odpovědný. kruciální otázka samozřejmě je, jestli za stroj ručí posádka (ten z posádky co sedí na místě, co má volant, velké červené tlačítko „stop, zastavte všemi prostředky“ nebo nějaký podobný ovladač), nějaký programátor či spíš nepřehledná smečka programátorů, nebo nějaký „dispečer“ za pultem (analogicky železnici nebo leteckému provozu).
pokud posádka (ten za volantem) rozhoduje, kdy a kam se vůbec pojede, potom je logicky odpovědnost za posádkou. mohli jet autobusem, vlakem, parníkem nebo taxíkem, kde by se z odpovědnosti snadno vyvlíkli.
Lukas B.
typicky když začne sněžit a posádka trvá na tom, že se pojede teď a ne zítra.
Lukas B.
jedno čisté řešení tady je – a to vyhrazení dopravní cesty pro ty, kteří předají řízení stroji a ten bude podléhat dispečerovi a nikdo jiný na dopravní cestu nebude směr. jako metro bez mašinfírů.
Integrale
Ale s tím, že si náklady na tuto infrastrukturu zaplatí ze svého.
Lukas B.
těžko říci, do jaké míry si kdo dopravní cestu „platí ze svého“. už za císaře pána byla výstavba železnice dost ekonomicky nepřehledná a dotovaná jako rozvojová činost povznášející regiony, kde se návratnost počítá dosti obtížně.
fatdwi
Lukas B.: logika „mohli jet jinak“ je samozřejmě úplně stejně použitelná na oběť, ve stylu toho, co tady psal někdo jiný včera, tedy že za sraženýho kluka s tatíkem může samotný tatík, protože měl jít jinudy.
Tuhle přenesenou zodpovědnost podle mě nelze tak jednoduše přičíst k tíži toho, kdo nehodu „způsobil“ tím, že si defektní výrobek koupil. Mohl jet jistě třeba taxíkem, ale co když někoho zrakví taxikář? Bez toho výletníka, co místo autem jel taxíkem na vlak by přece neboural!
Já třeba rozhoduju docela jednoznačně o tom, kam zaparkuju auto. Pokud tam to auto vybouchne, tak jsem tedy zodpovědný za jeho výbuch? (předpokládejme, že jsem nic nezanedbal, tak jako předpokládám ani Vy neděláte s autem nic, kde byste se za jeho výbuch právě v tuto chvíli cítil odpovědný).
Když začne sněžit, tak nevidím jakýkoliv problém s odpovědností, jsou to jen podmínky. Když už, tak je určitě lepší příklad mlha z Rákosníčka.
Lukas B.
jistě jste pochopil, že jsem to o té odpovědnosti napsal jako pokus o sarkasmus.
fatdwi
Lukas B.: nepochopil, jak lze snadno dovodit z mé reakce (teda mohl bych zkusit obhájit, že i já jsem pouze ironizoval, ale obvykle když tak činím, činím tak vědomě a je to napsané tak, aby to bylo poznat).
shane
No tak normálka. Charlie a Fantóm 305 si takhle pruží jako obvykle hezky přes devadesát mil a najednou u rozcestí stojí autobus plnej dětí. A automat vyhodnotí, že když se to Charlie pokusí objet, tak se z lesa vyvalí ohnivej oblak kouře a Charlie a Fantóm 305 u toho rozcestí skončí svý toulání. No a protože Charlie je v tomhle nevinně, tak báj báj, smradi. A Mirek Černý nebude mít o čem zpívat
Vezměmě to takto. Řidič jede autem a to se stane, byť bez jeho zavinění, hůře ovladatelným (smyk, i třeba na nečekané vadě povrchu, náraz větru, technická závada, třeba skrytá…) a bezpečná trajektorie je nedosažitelná. Zbývá otázka, zda chodec na krajnici a volný prostor za ním, nebo strom u silnice.
Můžeme uvažovat tak, že pokud je v autě více lidí, jde o krajní nouzi (i když tedy dokazování vedoucí ve vyšetřování takové nehody k tomuto závěru bych chtěl vidět, to už spíše první pomoc na místě podá sedm trpaslíků) a reálně jde o „menší škody“. I když v autě bude jenom jeden člověk, lze říci, že má motivaci zůstat na živu, protože on je on a pustit musej.
Pak je tu ale druhá stránka, do něčeho jsem se pustil, z něčeho jsem bral užitek a teď to vzalo špatný směr (doslova i přeneseně). Je sebezáchova vždy tím nejvyšším cílem (při vědomí pomíjivosti pozemské existence jako takové)?
Kdysi někde, tuším nad Ostravou, ale nejsem si jist a hledat to nebudu, vysadil motor migu(asi) 21. Nahodit nešel, pilot dostal rozkaz k vystřelení (sedačka nebyla 0-0). Při vědomí následků pádu letounu do obytné zástavby a nepravděpodobnosti, že vzhledem k okolnostem letoun odlétne mimo obydlenou oblast po katapultáži, pilot vypnul vysílačku a dovedl letoun na okraj města, nad posledním panelákem se (v nedostatečné výšce) vystřelil, což ho stálo život. Nevím, jestli si ten příběh pamatuji přesně, ale ilustruje převzetí odpovědnosti za vlastní činění. Jak říkám, strašlivě těžká situace, ale jednoduché rozhodnutí (řekněme spíše přijetí nutného).
Jsou různá hlediska a okolnosti. Neozbrojený otec od rodiny se v temné uličce takřka určitě otočí proti těm dvěma hromotlukům s noži a vykřikne na ostatní „utíkejte, zdržím je!“ i kdyby byl nejrychlejší ve skupině a šance měl fakticky nejvyšší, když by ostatní nechal za sebou. Situaci nevyvolal, ale to není rozhodující, jeho smrt není trestem – je důsledkem jeho jednání v souladu s jeho morálkou, tragédií pro blízké, ale také jasným příkladem pro ně do budoucna a oporou jejich vnitřní pevnosti a hodnotového systému.
Pokud nepůjde o osoby takto ceněné je oběť jistě diskutabilnější. Nicméně z mého pohledu nese člověk nějakou formou odpovědnost za to, co činí, z čeho bere prospěch a měl by se snažit o to, aby pokud tím budou ohroženi ti okolo, aby činil co půjde k tomu, aby škodě zabránil.
Arnold J Rimmer
Je to tak, bylo to nad Ostravou.
Kdysi, když lidé ještě nechtěli žít věčně, se tohle „nevemu nikoho s sebou“ pokládalo za mužné a celkem samozřejmé.
Jo, mjr. Doležal nedoklouzal na Mošnov, ovšem není to ojedinělý případ. Tehdy se skutečně ještě předpokládal pokus o vlastní záchranu teprve až bude pravděpodobné že ten krám nemůže nikoho dalšího ohrozit, pokud byl ještě řiditelný. Normální DNA flígra.
Kapitáni Sketýnové (ty chcípni teď a já až potom) přišli až daleko později, s rozvojem civilizace.
De_Bill
Já z téhle komoušské urban legend normálně chčiju. Jak chceš se stíhačkou bez motoru sto metrů nad zemí doklouzat na letiště vzdálené deset kiláků?
To, že se soudruch major letec chtěl vyhnout barákům, vymysleli komouši. Já teda nejsem letec, ale tak nějak vím, že když stíhačce chcípne motor, tak jde hned k zemi a můžeš se vyhýbat čemu jak chceš. Navíc si myslím, že soudruhu letci by byli nějací lidi tam dole tak nějak u prdele, kdyby si měl zachránit kejhák. Prostě spadl, kam spadl.
Arnold J Rimmer
Dostudujte aerodynamiku, dostudujte wow věci jako klouzavost a klesavost, projděte zběžně hesla jako „Kluzák z Gimli“ a mohl byste se snad po tom vychcání kvalifikovat do této diskuse. Máte docela dost práce. Děkuji.
Nomen omen.
fatdwi
De_Bill: já teda taky nejsem letec, ale na rozdíl od Vás jsem slyšel termín „klouzavost“. 10 kiláků by určitě nedoletěl, ale „hned k zemi“ je podobná píčovina, to letí stíhačka po sestřelu, ne po vypadnutí motoru. Odhadem by jedenadvacítka dala necelé 2 kilometry dle výšky a rychlosti, dle všeho uletěl 1500 metrů od hlášení a to už chvíli letěl bez motoru, takže to sedí.
Takže ač nám to soudruh major už neřekne, kloním se spíš k jeho snaze nejdříve přeletět domy a katapultovat se až pak, čemuž odpovídá délka klouzavého letu. Pokud by se okamžitě katapultoval, velmi pravděpodobně by šlo letadlo k zemi mnohem rychleji, protože by nikdo nedržel knipl, zvýšil by se odpor vzduchu, těžiště by šlo do háje atd.
Tedy, abych se vrátil na začátek – (skoro) „hned k zemi“ by to letadlo šlo bez pilota. S ním uletělo zhruba maximum toho, co při dané situaci šlo. Pilot tedy nejspíš dobře věděl, co a proč (ne)dělá.
Arnold J Rimmer
Nevím klik má MiG 21, kluzák to jistě není. Ale ani cihla. Je zanamenán návrat na Plzeň – Líně po srážce ve vzduchu někde na křivoklátsku. (buď Čelechovský nebo Krýda, nevim z hlavy)
Ale jistě záleží na výšce a rychlosti, v té Ostravě to bylo pomalu (klapky a asi i kola venku) a nízko nad zemí -> posraným ke zdi.
fatdwi
AJR: někde jsem četl 5:1, v článku je 400 metrů výška, takže cca 2000 metrů „dokluz“, k tomu ale podvozek, klapky… Aktivně to pilotoval a podle mě věděl, co dělá.
EDIT: trochu jsem guglil, nemůžu Miga najít, ale našel jsem F16, to prý mělo 6:1, takže nijak daleko myslím nejsem.
corona
„… 5:1…“
– – –
Hovno.
1:1 – 1:2.
.
fatdwi
corona: jak si tedy vysvětluješ, že při výšce 400 metrů uletěl bez motoru vzdálenost, odpovídající klouzavosti minimálně 3.75:1 (1500 metrů od chvíle, kdy hlásil problém a to už musel být bez motoru, tedy reálně uletěl minimálně pár set metrů navíc, tedy blíže bude těch 5:1)?
corona
fatdwi 10.12.2024 v 17:56
„..jak si tedy vysvětluješ..“
– – –
Klouzavost je parametr, kde se nepočítá ani s tahem motoru.
Ve zmíněném případě ovšem ještě působila rychlost, kterou letoun letěl předtím, než motor vysadil.
Arnold J Rimmer
… a té jde naproti rychlost pádová a okamžitá hmotnost ajroplánu. Nebylo by vhodný aby se to smrsklo na debatu o klouzavosti, přeci jenom je to mezní situace a jinak vypadají věci v pěti kilometrech a jinak v pětistech metrech.
fatdwi
corona: se poseru:-D Už zase náš technik z VUMLu promluvil:-D
Bez tahu je (skoro) úplně jedno, jakou to má rychlost, ta určuje akorát čas, za jaký dráhu, danou klouzavostí, přeletí. Jestli letěl 400, 600 nebo 800 má na dráhu prakticky zanedbatelný vliv. Takže při výšce 400 metrů by to při té cihloidní klouzavosti, kterou tady operuješ, spadlo po 200-400 metrech, ne po 1.5 kilometru.
corona
Tohle kopíruju celý, opravdu skvost:
—————————————–
fatdwi
10.12.2024 v 18:18
corona: se poseru:-D Už zase náš technik z VUMLu promluvil:-D
Bez tahu je (skoro) úplně jedno, jakou to má rychlost, ta určuje akorát čas, za jaký dráhu, danou klouzavostí, přeletí. Jestli letěl 400, 600 nebo 800 má na dráhu prakticky zanedbatelný vliv. Takže při výšce 400 metrů by to při té cihloidní klouzavosti, kterou tady operuješ, spadlo po 200-400 metrech, ne po 1.5 kilometru.
—————————————–
Samozřejmě, že tam rychlost hraje roli – konkrétně ta rychlost, kterou mělo letadlo v momnentě, kdy motor ukončil tah.
fatdwi
corona: nějak jsem nezaznamenal, s čím nesouhlasíš. Jediný důvod, kdy by rychlost byla v dané situace podstatná je v případě, že by byla příliš nízká, resp. příliš blízko rychlosti pádové, pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout. Protože ale letadlo mělo nakročeno na přistání a nic zásadního pilot nehlásil, lze předpokládat, že letěl běžnou rychlostí, spíš kvůli ZPP trochu rychleji. Zásadní tedy pro dolet byla samotná klouzavost, rychlost na to měla vliv minimální. Naopak pokud by rychlost byla nízká a blízko pádové, pak by se celá taškařice musela odehrát v podstatně větší výšce i s klouzavostí 5:1 a s klouzavostí 1:2 by mu musel motor vysadit ve více než 3000 metrech, což předpokládám není úplně standardní výška před přistáním na tomto místě a neodpovídá to ničemu z článku.
Nic z toho, co jsem napsal jsi zatím nerozporoval, tak se předveď, techniku.
corona
Kopíruju tedy další skvost:
——————————————————–
fatdwi
10.12.2024 v 18:39
corona: nějak jsem nezaznamenal, s čím nesouhlasíš. Jediný důvod, kdy by rychlost byla v dané situace podstatná je v případě, že by byla příliš nízká, resp. příliš blízko rychlosti pádové, pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout. Protože ale letadlo mělo nakročeno na přistání a nic zásadního pilot nehlásil, lze předpokládat, že letěl běžnou rychlostí, spíš kvůli ZPP trochu rychleji. Zásadní tedy pro dolet byla samotná klouzavost, rychlost na to měla vliv minimální. Naopak pokud by rychlost byla nízká a blízko pádové, pak by se celá taškařice musela odehrát v podstatně větší výšce i s klouzavostí 5:1 a s klouzavostí 1:2 by mu musel motor vysadit ve více než 3000 metrech, což předpokládám není úplně standardní výška před přistáním na tomto místě a neodpovídá to ničemu z článku.
Nic z toho, co jsem napsal jsi zatím nerozporoval, tak se předveď, techniku.
———————————————————-
Klouzavost je 1:1 – 1:2. Tento parametr se měří bez tahu motoru, bez vlivu větru a bez vlivu stoupavých či klesavých proudů.
fatdwi
corona: VUMLaku, oceňuji, ze se mi snažíš lézt do zadku, ale máš to marný. Takže radši se zkus vyvetit, co konkrétně je v té úvaze špatně. Pokud máš informace o podmínkach, které umožnily ze 400 metrů padat cihle s klouzavosti 1:2 asi tak 8x delší vzdálenost, tak sem s tím. A nezapomeň nám nevzdelanym vysvětlit, jak ovlivňuje rychlost letadla při výpadku motoru dráhu dopadu. Ideálně s vypoctem za ceteris paribus (vygugli si, co to znamená), ať tady zase nejsi jen pro smích. PS: nezapomeň můj geniální text zkopirovat, aby o něj jiní VUMLaci nepřišli a mohli se poučit).
corona
Třetí skvost:
——————————–
fatdwi
10.12.2024 v 19:40
corona: VUMLaku, oceňuji, ze se mi snažíš lézt do zadku, ale máš to marný. Takže radši se zkus vyvetit, co konkrétně je v té úvaze špatně. Pokud máš informace o podmínkach, které umožnily ze 400 metrů padat cihle s klouzavosti 1:2 asi tak 8x delší vzdálenost, tak sem s tím. A nezapomeň nám nevzdelanym vysvětlit, jak ovlivňuje rychlost letadla při výpadku motoru dráhu dopadu. Ideálně s vypoctem za ceteris paribus (vygugli si, co to znamená), ať tady zase nejsi jen pro smích. PS: nezapomeň můj geniální text zkopirovat, aby o něj jiní VUMLaci nepřišli a mohli se poučit).
————————————-
Kdo má aspoň trochu ponětí o fyzice, asi pochopí, že když má eroplán vlivem tahu motoru nějakou rychlost, pak i po vysazení motoru ještě nějakou dobu trvá, než tu rychlost ztratí. ztratí.
Klouzavost se měří bez vlivu tahu motoru.
MiG-21 má klouzavost někde v rozsahu 1:1 – 1:2.
Pokud v případě výše zmíněném snad uletěl z výšky řekněme 500 m vzdálenost 2000 m, pak sehrála roli právě ta rychlost, která byla vyšší, než rychlost, kterou ten MiG-21 klouže BEZ vlivu tahu motoru.
fatdwi
corona: jako tebe vážně nenapadlo si aspoň vyguglit, jak moc jsi mimo? :-D Jasně, že nenapadlo, guma z VUMLu vůbec nepřemýšlí, stejně jako u neexistujících, jako stehno tlustych kabelu na neexistujících nabijeckach :-D
Vem si kriketak a běž házet ;-) Každopádně díky, žes tady zase dobrovolně převedl jakej jsi hlupec, aby to i případným pochybovacum bylo jasný, užij si večer, jsi zase hvězda ;-)
corona
Tak ještě jeden skvost:
—————————-
fatdwi
10.12.2024 v 19:58
corona: jako tebe vážně nenapadlo si aspoň vyguglit, jak moc jsi mimo? :-D Jasně, že nenapadlo, guma z VUMLu vůbec nepřemýšlí, stejně jako u neexistujících, jako stehno tlustych kabelu na neexistujících nabijeckach :-D
Vem si kriketak a běž házet ;-) Každopádně díky, žes tady zase dobrovolně převedl jakej jsi hlupec, aby to i případným pochybovacum bylo jasný, užij si večer, jsi zase hvězda ;-)
————————–
Primitiv s nickem „fatdwi“ nepochopil, že MiG-21, jehož klouzavost je 1:1 – 1:2 doletěl z výšky 500 m zhruba 2000 m díky tomu, že jeho rychlost byla díky předchozímu působení tahu motoru vyšší, než ta, kterou by letěl klouzavým letem bez vlivu toho předchozího působení motoru.
.
fatdwi
Pro ty, kteří případně tapou – hlupec se pozná tak, že nepozná realitu, ani když ji cituje. Tedy plně platí, co tady VUMLak ocitoval, ale při svých znalostech fyziky vůbec netušil, co vlastně kopíruje – příspěvek z 18:18. Bez tahu definuje dolet pouze klouzavost (plus trochu počasí), úvodní rychlost při výpadku motoru pouze definuje, za jak dlouho onu vzdálenost uletí, ale samotna vzdálenost zůstane prakticky stejná. A protože před přistáním těžko letěl MiG maximalkou, je vliv rychlosti de facto zanedbatelný.
corona
Tak ještě další výtvor zkopíruju:
—————
fatdwi
10.12.2024 v 20:15
Pro ty, kteří případně tapou – hlupec se pozná tak, že nepozná realitu, ani když ji cituje. Tedy plně platí, co tady VUMLak ocitoval, ale při svých znalostech fyziky vůbec netušil, co vlastně kopíruje – příspěvek z 18:18. Bez tahu definuje dolet pouze klouzavost (plus trochu počasí), úvodní rychlost při výpadku motoru pouze definuje, za jak dlouho onu vzdálenost uletí, ale samotna vzdálenost zůstane prakticky stejná. A protože před přistáním těžko letěl MiG maximalkou, je vliv rychlosti de facto zanedbatelný.
—————————————-
Ten pitomec fatdwi asi nikdy nepochopí, že rychlost při vysazení motoru v tom případě hrála roli – jinak by asi letadlo s klouzavostí 1:1 – 1:2 nemohlo doletět 2000 m z výšky 500 m.
JaFo
Výrazně se mýlíte, ale to je asi jedno.
Energie letadla je dána výškou a rychlostí. V té rychlosti 1/2*m*v^2 není tolik energie jako ve výšce m*g*h.
A pokud vám vypadne motor, tak stejně chcete jako pilot snížit rychlost blízko pádové rychlosti a takto „pomalu“ doklouzat kam je třeba. Letadlo může měnit kinetickou za potenciální energii nastoupáním a naopak. Pokud pilotujete RC letadlo tak po výpadku motoru je nejlepší mírně nastoupat a pak doplachtit kam potřebujete.
Corona:
> pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout.
To není pravda, naopak! Ale zato hrozí vývrtka a proto je k pádovce není radno blížit.
corona
JaFo 14.12.2024 v 12:17
„Corona:
> pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout.
To není pravda, naopak! Ale zato hrozí vývrtka a proto je k pádovce není radno blížit.“
– – –
Psal jsem snad něco takovýho…???
.
Arnold J Rimmer
fatdwi: MiG bude mít určitě horší než F-16, má to malý křídla. TTD jsem nehledal. Ty údaje o výšce beru s velkou rezervou. Ve 400m AGL to skutečně vysadilo? Jak to víme, záznam, baro? Nebo to ve 400AGL hlásil? Spousta otázek.
Na práh dráhy je to odhadem 5km+, takovej rozpočet nemoh vyjít, ale že to aktivně pilotoval, o tom žádná.
Osobně si myslim že to natáh co to šlo a pod pádovku se to dostalo někde u těch posledních paneláků, když šel z toho ven.
(Jiná debata by asi byla bezpečnost takovýho letiště, jak se tam ty paneláky do osy dráhy kurva mohly dostat, ale komunisti a hlavně lampasáci si s tim zjevně zas až tak hlavu nelámali.)
fatdwi
AJR: však 5:1 je horší, ne? :-) Chápu, jak to myslíte, ale popis situace odpovídá vcelku jednoduché selské úvaze, tak proč to nějak zásadně komplikovat?
Z popisu v článku:
– Ve 400 metrech to hlásil
– Muselo to tedy vypadnout už dřív, aby měl co hlásit
– Nemohlo to být zase o moc dřív, protože si to nejspíš nenechával nijak dlouho pro sebe (zkušený letec, žádný vyplašený nováček)
– Že to dopadlo o 1500 metrů později víme
Takže jako jo, můžeme spekulovat, že ve 400 metrech nebyl, že mu to vysadilo o pár km a pár set metrů výš, ale proč? Komu tím prospějete, druhé straně?
Já se nehádám, původně jsem pouze reagoval na De_Billa, se kterým jsem prostě souhlasit nemohl, ale jestli to proběhlo trochu jinak je klidně možné, já tam nebyl. Nicméně to prostě bez dalšího zkoumání dává smysl tak, jak jsem to popsal, což může být samozřejmě jen shoda náhod, možností, při kterých se stalo co se stalo je jistě víc (jiná výška, jiná klouzavost).
Arnold J Rimmer
V zásadě ano, De_Billovi hňahňat se v technikáliích je asi v případě De_Billa opravdu ztráta času.
Arnold J Rimmer
Uf … přepisoval a blbě, zůstalo tam co tam nemělo být.
misaka
Mig-21 po výpadku motoru, katapultáži, klouzavost vs tah, počasí, vítr, poslední zásahy pilota do řízení a manévry .. přeji hezkou další bitvu, tohle si nevyrikate..
De_Bill
Mám na internetech flight radar a sleduju letecký katastrofy, mám do prdele díru a tak jsem ekspert.
Soudruch pilot plachtil dolů 30m/sec.
Nic nehlásil ve 400 metrech nad zemí, možná na úrovni AMSL. A vzhledem k tomu, že n.m. výška v místě nehody je cca 300 metrů a poslední baráky sídliště přelétal nad cca 70-90 metrů, tak by to odpovídalo.
Kefalín, za kolik kurva rychlostí 30m/sec spadneš z té výšky? Za dvě tři vteřiny.
Kolik potřebuješ výšku na katapultáž z křeslem SK-1? Trojnásobnou výšku.
a proto (s jednim motorem) nelítej nízko (nad městem) a nos vždy a fšude
fatdwi
LWG: pokládáte zajímavé filzofické otázky, ale nijak neřešíte, co píšu. Trochu mi to připomíná oblíbené a dávno profláklé manažerské soutěže, kde výsledkem typicky bylo, že účastníci při zvážení všech okolností zabili Einsteina a nechali na živu Hitlera.
Úvahy pilota migu není stroj schopen a drtivá většina lidí zase nemá na podobné úvahy v kritické situaci čas a jedná instinktivně a často naprosto debilně (typická vážná „nepochopitelná“ nehoda na rovném úseku silnice, kdy řidička vjela z neznámého důvodu do protisměru a zabila 5 lidí je daná potřebou se vyhnout kočce nebo jinému zvířeti).
Nicméně my tady čelíme potenciální situaci, kdy auto má rozhodnout, koho zabije. Logika, že má zabít svého vlastníka, protože z něj bral doteď prospěch je zajímavá. Obětí např. programátorské chyby má být tedy majitel, podobně jako když mám program a ten mi sežere data, holt smolík, sorryjako, EULA. Jistou logiku to sice má, ale pokud k podobným implementacím dojde i v reálu, něco mi říká, že o tom nebudeme vědět.
K Vaší filozofii ještě tedy v duchu mého prvního odstavce přidám doplňující otázku: co když zabitým má být vlastník-vynálezce léku na rakovinu a přeživším vrah, prchající z místa činu?
LWG
Ano, máte pravdu, zejména v tom, že toto si nikdo nedovolí implementovat do řídících systému (pravděpodobnost, že ty to udělal a nedozvěděli bychom se to, považuji za nepatrnou). Na druhou stranu tím chtě nechtě dojdeme k tomu, že „posádka nadevše“, nebo k suchému počítání (jedou tři, po chodníku jde jeden, bum a je to vlastně dobře).
Stejně tak tato pravidla (jako každá jiná pravidla) mohou mít nechtěnné dopady, zejména pokud jdeme do vlastností, které nejsou zcela zjevné (zdaleka ne vždy tak křiklavé). Zde nám nezbývá než rovnostářství nebo nějaký sociální kredit (ať zásluhový, nebo prostě statusový – jiná hodnota mimina a jiná důchodce, jiná svobodného, jiná manžela, jiná rodiče nezaopatřeného dítěte, jiná bezdětného, atd. ať tím či opačným směrem, nebo nějaká samoučící struktura s těžko přepokladatelnými výstupy.
Zde mám jasno v tom, že jsem homocentrik (lidé mají přednost před ostatními živými organismy) a dále pak preferuji životy před hmotnými hodnotami, jakkoli obojí může přinést nečekané výstupy.
Zajímavá by též mohla být myšlenka, zda ti, kdo jsou povinni snášet rizika (ozbrojené složky, hasiči…) nejsou povinni též posloužit jako hromosvod této situace (auto má narazit do více aut, vybere si vojenské, jeho posádka slíbila nasadit život…)
Toto nebude implementováno takřka určitě.
Každopádně se bavím o tom, jak lidské vnést do systému z podstaty skutečně nelidského a tady přiznám v řadě věcí nevím.
fatdwi
LWG: Vaší poslední větou se vracíme k mé původní reakci – ono to totiž žádnou jednoduchou odpověď nemá. Hlavním problémem je nutná kalkulace s tím, že systém na někoho arbitrárně ukáže prstem. Pro lidi je mnohem snazší vyrovnat se s náhodou než s rozhodnutím stroje. Navíc na stroji si nic nevezmou, nedá se mu ani pomstít nebo ho popotahovat po soudech, nářek pozůstalých mu žíly netrhá.
Další level, tedy jak zmiňujete využití sociálního kreditu, už předpokládá naprostý digitální koncentrák, kdy auto ví, kdo se v okolí nachází a může v případě potřeby s takovými informacemi pracovat. Toho doufám, že se nedožiju.
Ad ozbrojené složky – ty zatím dělají pravý opak, fízl v klidu staví zátaras z civilů, takže představa, že by se nejen takový hnus zrušil, ale dokonce otočil, to je naprostá utopie.
shifty
+1
Hupert
fatdwi: LWG zaujal správný postoj. Auto má být v daném případě z hlediska vyššího principu mravního povinné podstoupit seppuku. Je-li pak posádkou auta sám vlastník, je i jeho obětování v pořádku, neboť bylo jeho chybou i vinou, že si tento nedokonalý stroj pořídil. Možná pozér nebo oběť reklamy, u něhož jistě lze navíc předpokládat, že je podobně zbrklý či nedbalý v jiných rozhodnutích a jeho ukončení nejspíš přispěje k ozdravení ducha společnosti. Budou-li osádkou jiní, kteří s takovým individuem dobrovolně kooperují či padli jako jablka nedaleko od stromu, je otázkou, zda o nich v rámci kácení lesa uvažovat jako o třískách?….Jde-li nám o nejvyšší hodnotu, zachování lidského rodu i s jeho oduševnělou, ne pouze ubohým materialistickým vnímáním (viz shaneova reakce) zprasenou existencí, občasným zdánlivým ztrátám se asi nevyhneme. Některé bytosti holt musí pro dosažení cílového stavu absolvovat více cyklů zrození.
fatdwi
Hupert: :-) Máte pravdu, z vyššího principu dopravního již totéž funguje u letadel, až na výjimky je posádka po smrti a protože to byla jejich volba i vina do toho lézt, je to tak v pořádku. Nesouhlasím ale s „třískami“, ty jsou typicky přítomny tam, kde záměrně děláme nějaké zásadní změny. Což v případě havárií neděláme, takže se přimlouvám za hezký, český a dostatečně odosobněný „kolaterál“, souhlasíte?
Povýšením celé diskuse do spirituality a znovuzrození je zřejmé, že škoda nevzniká v žádném případě, neb šlo o záměr všehomíra a kolaterál svou šanci promluvit do dějin dostane v některém z dalších vtělení.
Děkuji, že jste mě přivedl na správnou cestu, již se nebojím ničeho a naopak v daném tématu popatřuji mnoho příležitostí k zažití synchronicity v té nejjungovatější podobě.
Hupert
fatdwi: Výtku k lesu a třískám přijímám, jen místo pojmu „kolaterál“ mi myslí tane spíš „souběžnost“. A ano, v rámci zmíněného pojetí škoda nejspíš nevznikne při jakémkoli výsledku situace, přesto lze asi uvažovat o prioritě oprávnění k přerušení cesty za světlem poznání bytostí neúčastných oproti bytostem za proces zodpovědných anebo se nepřímo podílejících.
fatdwi
Hupert: souběžnost se mi líbí, zní skoro stejně pozitivně jako volební heslo. Ohledně oprávnění obecně souhlasím, ale to jsme již vyřešili tím, že strojem zaviněnou situaci tento řeší ku škodě posádky bez ohledu na možné následky pro lidstvo. Pouze se přimlouvám za implementaci homocentrického paradigmatu, o kterém hovořil kolega LWG, aby ke škodě na osádce nedošlo ve prospěch individua rodu Canis a obdobných.
Hupert
fatdwi: Pro zvrhlosti typu nadřazení zvířete člověku není v mém uvažování místo, tedy pokud konkrétní člověk neklesl na úroveň prašivého psa.
fatdwi
Hupert: jsme tedy sladěni, můžou to spustit. A já si místo autonomního uhláku koupím raději šalinkartu.
SatanOkkY
No ak sa pozrieš na momentálnu metriku a udeľovanie bodov pri NCAP crash testoch tak zistíš, že ochrana chodcov má vyššiu prioritu (bodovú) ako ochrana posádky.
Ta smutná skutečnost je, že už dneska jsou ta autonomní auta lepšími řidiči než ta nejhorší podmnožina lidských řidičů, která zodpovídá za většinu nehod.
Stroj nemá přebujelé ego, nejezdí ožralý ani unavený, v nejisté situaci bývá naprogramován spíš k tomu, aby zastavil.
Vnímání rizika a reálné riziko jsou dvě různé věci. Jsme zvyklejší na to, že nás rozstřelí živé prase, nežli studený robot, proto nás to druhé víc děsí. Do toho vstupuje nemilé psychologické pozorování, že 80-90 procent řidičů považuje sama sebe za nadprůměrné řidiče, tj. nemá realistickou představu o svých vlastních (ne)schopnostech.
Přitom je téměř jisté, že důvod bourání Tesly je právě autopilot a že to dotáhl na toho nejhoršího řidiče v USA pokud jde o počet mrtvých. Současně lze s trochou nadsázky říct, že stroj má extrémně přebujelé ego, minimálně ve formě jeho tvůrců. Vaše druhá věta je pak zjevně přání otcem myšlenky, neslučující se s realitou.
Současně už zhruba 2-3 roky zpět se v Americe zabývali „zajímavým“ jevem, kdy se těsně před nárazem autopilot vypnul, takže Tesla dále tvrdila, že za náraz mohl řidič, protože „autopilot nebyl v době nárazu aktivován“. No, v době nárazu ne, méně než 1 sekundu (!) před ním ano.
Tedy bych doporučil nedělat tady další Bergamo a věnovat se radši politologii.
To je přece článek o něčem zcela jiném. Tam se hovoří o značkách vozidel, kdežto já jsem hovořil o řidičích.
Jestliže konstrukce Tesly chrání posádku při nárazu hůře než konstrukce Volva, neznamená to zhola nic o tom, jestli ta Tesla umí lépe či hůře řídit než pan Jack Daniels, naložený v lihu od svých šestnácti let.
„Přitom je téměř jisté, že důvod bourání Tesly je právě autopilot.“
Marian Kechlibar: doporučuji použít to šedé mezi ušima, obvykle s tím nemíváte problém. Zkuste mě sledovat, milý Watsone:
– Tesla z pohledu bezpečnosti nijak nezaostává (prokázaný fakt ENCAP – v článku citovaný model Y coby nejhorší ze všech aut je nadprůměrně bezpečné auto, v roce 2022 nejlépe hodnocené ze cca 80 testovaných ten rok, model S byl druhý)
– Autopilot vede vůz do záhuby až do posledního momentu (prokázaný fakt NHTSA)
– Výsledkem je horší skóre pro posádku (logicky, pokud Vás rozjedu do zdi a pak Vám to sekundu před nárazem předám, je silně pravděpodobné, že dopadnete hůř, než kdybyste si byl situace vědom a zkusil s ní něco dělat, ať už by to bylo cokoliv – hůře byste nedopadl, přinejhorším stejně blbě)
– Následky nehody jsou tedy horší ani ne tak proto, že by auto bylo málo bezpečné, ale že neschopnost autopilota vede k horším typům nehod právě proto, že je to stroj a ne člověk
Elementary, Watson. Můžete tomu klidně zkusit oponovat a vycucat si z prstu něco jiného, logičtějšího.
Fun fact: nejlepší Volvo bylo v ENCAP ve stejném roce na 22. místě.
ten seznam smrťáků s tou zkurvenosťou teda zrovna nevypadá na to, jak je to úplně úchvatný tvl
RomanL
NEJSOU, to je BLBOST. :-P
Integrale
Marian Kechlibar: „… skutečnost je, že už dneska jsou ta autonomní auta lepšími řidiči než ta nejhorší podmnožina lidských řidičů, která zodpovídá za většinu nehod…“
Můžete se s námi podělit o nezávislý zdroj tohoto tvrzení? Děkuji
Hupert
Integrale, nehledě na to, že pokud je tím zdrojem sám M. Kechlibar, je požadavek na jeho podělení, půlení či čtvrcení zjevně brutální, považuji v době evidentně postpravdivé, postvědecké a především postnezávislé požadavky na potvrzení informací pomocí internetových zdrojů prošlých filtrací za zbytečné až naivní. Vhodnější se mi jeví aktivace šišinky a posílení intuice.
RomanL
Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu. Kdo bude zodpovědný? Řidič? Výrobce automobilu? Výrobce řídící jednotky? Programátor? Výrobce bezpečnostních komponentů (kamer, lidarů)? Kdo? Kdopak si to asi vezme na triko?
Já vám to řeknu – NIKDO. Takže odpovědnost bude primárně na řidiči, který bude mít napsáno v manuálu (a předpokládám, že se to stane brzy součástí dopravní vyhlášky), že i při plně autonomním řízení ZCELA ZODPOVÍDÁ za bezpečný provoz vozidla. Ovšem potom je otázkou, k čemu vám takové „autonomní řízení“ vůbec je. Protože to potom můžete rovnou řídit sám. A nedělejte si iluze o tom, že ta slavná UI řídí nějak lépe, než průměrný pitomec. ;-)
Lukas B.
neřídí lépe, ale bezpečněji. prostě bude takové počasí jako dneska (lítá pár vloček, ale žádné drama), a všechny autonomně řízená auta se odstaví a počkají, až přestane a projedou sypače a pak budou pokračovat čtyřicítkou. a nikomu se nic nestane.
„Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu.“
Vzhledem k tomu, o kolik levnější je provozovat kamion bez řidiče než s ním, se můžete vsadit, že bude. I kdybyste to napsal dvěstěkrát nebo tisíckrát.
Má-li tenhle druh kapitálu zájem o právní řešení, tak si jej najde. Tohle není primárně o civilistech jedoucích na chatu, ale o „velké“ logistice, která je všude ve světě limitována počtem dostupných řidičů náklaďáků.
Lukas B.
u kamionu je řidič zhruba čtvrtina ceny kilometru. u velké dodávky polovina. a nemůže řídit nonstop. to už jsou nějaký peníze.
shane
plus autonomní dodávka je konstrukčně mnohem levnější. Jenom nákladovej prostor a motor, žádný pasivní a aktivní bezpečnostní prvky a vyfikundace spojený s komfortem řidiče.
To je právě ono. A ano, u dodávek je to asi ještě důležitější, ale jako první bych čekal automatické řízení u kamiónů na dálnicích, protože je to předvídatelnější prostředí, které se dá vybavit různými technickými prvky pro navádění vozidel daleko snáze než všechny městské ulice.
shane
a dá se i celkem snadno vyhradit jízdní pruh pro autonomní vozidla, i kdyby se tam měly plazit šedesátkou, aby tam nikdo jinej nevjel.
Jihočech Honza
Tak, AI na rozdíl od lidského šoféra nepotřebuje odpočinek, tudíž nebude takový tlak na termíny a bude tudíž akceptovatelna nižší rychlost, se kterou by si měla lépe poradit.
shane
Tlak na termíny doručení asi zůstane, ale jelikož AI nepotřebuje dělat čůrací pauzy, bezpečnostní přestávky a ani si U křížů nepořebuje koupit velkej stejk a pěknou holku, tak si klidně může dovolit nižší průměrnou rychlost než highway king Láďa.
gofree
Ak bude mať AI kamión nižšiu priemernú rýchlosť, a zároveň bude tlak na termíny, tak sa asi na AI kamióny firmy vykašlú.
Lukas B.
pokud to pojede šedesátkou plynule z portugalska do litvy nebo z turecka do norska, tak to dorazí o pěkných pár dní dřív než když to pojede osmdesátkou osm hodin denně.
shane
(ony totiž ty dnešní rychlostní limity pro kamiony nejsou žádná hitparáda)
Lukas B.
nojo, to jsou osidla všelidové demokracie. nejdřív kondelící hořekují, že kamiony jezdí jako blázni, a když kondelíkům volení populisté vyhoví a kamionům dají rychlostní limity a omezovače, pak zase hořekují, že kamiony zdržují a předjíždění kamionu kamionem trvá deset minut. a populisté opět vyslyšivše kondelíky zakážou předjíždění kamionů a zakážou jim jezdit přes víkend. no a teď kondelíci aktuálně hořekují, že ekonomika moc nešlape (minimálně v porovnání se zeměmi, kde jsou stejné limity pro všechna auta).
shane
Pravda je, že v USA na dálnicích kamiony nezdržovaly. Valily si to stejně jako ostatní auta. Což trochu usnadňovalo, že limit na US dánicích je poěmrně nízkej, něco kolem 115 km/h, přepočteno z majlí. Ale v USA se mimo města vůbec dobře jezdilo, člověk moh v pohodě držet bezpečnej ozestup a nikdo se mu tam okamžitě nenasral jako u nás.
princdrson
nevím v jakém roce jste jel v SSA, ale jezdit tam je peklo, oproti kterému je i Praha nebe plné gentlmenů
gofree
Myslím, že by si si mal zopakovať, čo je to „priemerná rýchlosť“ :-)
Lukas B.
nonono, pomalu s tou flintou. záleží jestli mluvíme o průměrné rychlosti jako o průměrné cestovní rychlosti (vztažené k čistému času jízdy), nebo o průměrné rychlosti vztažené k celkovému času včetně povinných přestávek.
aktuálně je průměrná rychlost kamionu jedoucího přes evropu s jedním řidičem (vztažená k celkovému času včetně přestávek) necelá třicítka (a to za předpokladu, že je to po dálnici, někde po klikaticích i o hodně méně). proti tomu by byla i padesátka velké terno.
shane: „snadno“ to jde pouze tam, kde je jízdních pruhů dost a i tam pouze na úkor ostatních. Problémy konkurence u liniových staveb tady už před pomalu 20 lety řešil tuším Root a zuby si na nich vylámal i místní demagog numero uno, vrchní Svědek Ankapův, sám slovutný Urza. Tedy, on si myslel, že to sadou demagogických a nesmyslných „axiomů“, které přivedl na svět mozkovým myšlením, zvládl.
Nicméně prachy v tom jsou a určitě je to jedna z věcí, kterou se snaží soudruzi vyřešit a protlačit. Další jsou třeba obrovské investice do VTOL všeho druhu a související legislativy.
Jinými slovy, Evropa bude pokulhávat, kdežto země jako USA nebo Saúdská Arábie, kde jsou ty dálnice obecně kapacitnější, budou tu technologii adoptovat rychleji.
Druhá věc je, že i u nás v Evropě jsou obecně ty dálnice nevyužité v noci, a naprostá absence potřeby dělat bezpečnostní zastávky povede k tomu, že ty autonomní kamiony můžou i skrze úzká hrdla sítě disproporčně jezdit v noci.
fatdwi
Marian Kechlibar: záleží, co znamená „pokulhávat“. Třeba během covid games jsme viditelně pokulhávali v aplikaci fajzra za Portugalskem a Izraelem, nevidím v tom ale žádný problém, naopak. Dtto pokud jde o pokulhávání v implementaci digikoncentráku. A k němu tohle neodmyslitelně patří – někde v Texasu při přejezdu pouště to vypadá jako docela dobrý nápad, ale nutnost podřídit vše kolem neschopnosti stroje povede kdekoliv, kde bude častý styk automatizovaných stroju s neautomatizovanými, k omezení lidí. Analogie k texaské poušti je evropská dálnice v noci.
shane
Tak třeba zrovna cena přepravy zboží je dost významná položka a její dopad na ekonomiku a tím i životní úroveň obyvatelstva je celkem značný. Pokud bude autonomní nákladní přeprava dostatečně spolehlivá, tak se prostě prosadí sama velmi rychle. A pokud nebude, tak tu prostě jen tak teoretizujeme na úrovni toho vašeho myšlenkového cvičení s likvidací Einsteina a přežitím Hitlera.
fatdwi
shane: pokud té přepravě dáme už existující infrastrukturu na úkor přepravy jiné a navíc omezíme ostatní tak, aby to bylo funkční (jak fyzicky, tak legislativně), pak „se prosadí“ pravděpodobně rychle. Ale pokud do toho započítáme vše, tedy především výstavbu infrastruktury nové plus vyřešení rizik, nejsem si tím tak jist.
Současně ale například na D1 Praha-Brno už je technologie pro komunikaci aut s dálnicí, takže jistá příprava na to probíhá, byť zatím především pod rouškou zvýšení bezpečnosti dopravy stávající. Takže to možná řešíme zbytečně, za pár let bude auto ovládat dispečink a komu se to nebude líbit, bude mít smůlu.
Integrale
Velký obrazový atlas dopravy z roku 1981 psal tak nějak totéž, co je v tomto vlákně. A byla u toho velká fotka autonomního MANu a ilustrace řídícího systému. Do roku 2000 (téměř) jistě…
zato iPhone si tehdy neuměl představit nikdo (jaký „mobil“ měli lidé ve 25. století v československém seriálu Návštěvníci z r. 1983?).
S tou AI je to pořád stejné: nadšení > bublina > pád > návrat do reality.
Už v roce 1986 se vozíky firmy Comau uměly vyhýbat překážkám a doručit materiál svařovacím robotům či vyrobit úplně celý motor (bez řemenů a filtrů). A největší pokrok dneška je v tom, že už to umí i roboti jiných firem, než jen Comau. Po 38 letech…
Všechny tyhle věštby jsou plané, vývoj jde vždycky svým vlastním směrem a člověk by musel být Jules Verne, aby to tipnul správně.
Ono se totiž nakonec ukáže, že všechna ta infrastruktura, odpovědnost za škody atd. jsou mnohem dražší, než tam posadil Honzu, protože jednak je Honza nakonec v součtu levnější a efektivnější, a pak když Honza řídí kamion, nevymýšlí bejkárny.
Lukas B.
s poslední větou (částí věty) souhlas. minimálně to má šanci udržet nějaký sociální smír a dát hloupejm Honzům smysl života. 2% populace pracující v zemědělství uživí všechny ostatní, pár (desítek?) procent v průmyslu a stavebnictví všechny hmotně zabezpečí, zas tolik holičů, sociálních pracovnic a úředníků potřeba nebude a ne každej je schopen pečovat o starce (to je zaměstnání budoucnosti spíš pro Mařeny než po Honzy), a bejt šoférem je poctivá práce jako každá jiná a Honzovi dá pocit potřebnosti a smysl života.
fatdwi
Integrale: slyšel jste někdy o V2X a zajímal se, co na nás soudruzi v bruseli chystají? Už od ledna i ve Vašem (novém) voze.
Jedna věc je v roce 1981 předpovídat budoucnost na 20 let dopředu a druhá je v roce 2024 psát o přítomnosti. Nikde není psáno, že vepři boubelatí bruseli plány nezhatí. Ale trend jde poměrně jasným směrem a to nikoliv ke svobodě a nic nenasvědčuje tomu, že by měl začít odboj. Třeba pro mnohé už je jediným problémem uhlomobility cena uhláku (pro socky) a dojezd (pro bohaté). Nad nesmyslností konceptu jako takového se už nezamýšlí, protože chápou, že to je jediná cesta, jak se na této planetě neuvařit (real story).
No a pokud se grýndýl nijak brzdit nebude, tak to, co dnes vypadá jako sci-fi, bude naopak součást přirozeného vývoje, který velmi, velmi konvenuje automobilkám a mnoho lidí – a ne nutně hloupých – na to spokojeně naskočí. Hint: operativní lízink do každé rodiny, kdo na něj nemá, ať nejezdí, easy. Psal jsem tu na jaře článek o konci IAD, můžete si ho připomenout (keyword: ukončená životnost).
h72
Jak jako chápou, že ….. se neuvařit? To je ironie? Člověk má na globální oteplování akorát ten vliv, že v posledních letech ubylo oblaků, tedy se snížila odrazivost atmosféry pro sluneční svit. To, že ubylo oblaků je, mimo jiné, dáno tím, že se nad vyspělými zeměmi přestalo prasit, odkouřilo se, očistilo se. Tedy celý Green Deal (tedy jakési očišťování se v posledních 35 letech) má za prvotní následek právě to oteplování.
fatdwi
h72: ve velmi krátkém rozmezí jsem argument o tom, že „jestli nezačneme něco dělat, tak se tady na té planetě uvaříme“ slyšel 2x. V jednom případě to „něco dělat“ bylo od veganisty a bylo nutné ukončit okamžitě chov zvířat. Ve druhém případě to bylo od uhlomobilisty a bylo nutné okamžitě zakázat spalovací motory. Nejsou to žádní idioti s IQ 50 a nadějnou kariérou ve státním sektoru, naopak. Síla televize.
shane
Kapitalizace zisků, socializace nákladů. Však to známe. Již Staří Římané(tm)..
RomanL
To je taky pitomost. Jak „pokulhávat“, když nic takového zatím ani NEEXISTUJE?
SatanOkkY
A čo urobíme počas zhoršených poveternostných podmienok? Hustá hmla, prudký dážď, niekde ešte aj výdatné sneženie. A to nepíšem o poľadovici, keďže vieme ako pracujú cestári…….
RomanL
No to bych chtěl vidět, jak „bez problémů“ by to bylo.
Lukas B.
jo, to si představuju jako proveditelný první krok. kamiony pojedou po dálnici (a třeba ve vláčku deseti kamionů za sebou se stometrovými odstupy a v prvním kamionu bude pohotovostní řidič pro případ nutnosti převzít řízení), a co třicet kilometrů nějaký rastaplac, kde budou čekat šoféři, co to převezmou na manuální řízení pro last mile (tj. ke sjezdu a mimo dálnici) a kam to budou šoféři z okolí přivážet a předávat strojům.
Lukas B.
no a místo postele v kabině tahače tam bude prostor, kam se ještěrkou naloží nějakej malej elektrickej jednomístnej smart, aby se řidiči někde nehromadili a někde jinde nechyběli.
Jihočech Honza
To už může ten šofér řídit rovnou a AI bude řídit ten vláček. Ostatně stejná vize je pro armádu – pilot bude vedle svého letadla velet roji dronů.
Lukas B.
rozhodně to půjde postupnými krůčky. to co píšete Vy, to je ten první maličkej krůček.
Integrale
Tím se ale vracíte k modelu železnice, jehož neefektivnost je právě příčinou rozmachu (individuální) kamionové dopravy. A koleje tou příčinou železničního úpadku fakt nejsou. Pak by přece stačilo vyměnit jen vlakům kola, což by stálo zlomek Vašeho řešení.
Máte v tom někde zásadní chybu, nemyslíte?
Lukas B.
efektivita železnice v našich malých středoevropských poměrech naráží na problém last mile, který se nedá kolejemi jen tak překonat, a i přeskládávání kontejnerů je zdržení a pruda (a zdražení). přebírání řízení řidič/automat je zdržení a pruda minimální.
Integrale
Tak vyměňte vlakům kola, aby nemusely jen po kolejích, to přece tak velký problém není, ne? Ostatně i tramvaje či vlaky podzemky v mnoha městech už nejezdí po kolejích, ale po pneumatikách, tak v tom přece problém není!
Přesně, jak píšete, probléme je tam, kde se ten autonomní systém setkává s inteligencí. Protože v uzavřeném systému je inteligence virus. Proto bylo efektivnější přemístit přepravu z železnice do kamionu, než předělávat vlakům kola.
Lukas B.
železnice je nesmírně efektivní pro pravidelnou dopravu velkých objemů pokud je start na kolejích a cíl na kolejích (a ještě víc je efektivní voda, tunu nákladu mezi dvěma protilehlými místy na globu dopravíte lodí za zhruba 15 litrů nafty) a železnice pro stejnou kapacitu jako silnice sežere méně pozemků. neefektivní je na ní ta proklatá last mile.
jako obvykle zapomněl k železosocce připočítat nádraží a jiný depa, to najednou ta efektivita jde hodně rychle do prdele…a jelikož sou typicky náklaďáky vo těch tisícách tun ukrutně pomalý, tak nakonec skončiš s vysokorychlostníma koridorama a vedle nich vo kousek dál s nákladníma a courákovejma tratěma, páč to druhý prostě pak nemůžeš na to první poslat skoro ani v noci, abys nekde neco hrozně nebrzdil (nebo potřeboval hrozně velký nádraží, aby to tam věčně čekalo, než zrovna profrčí kolem rychlák, a průměr toho náklaďáka je pak naprosto ubohej, když půlku času prostojí) a celá ta tvoja pohádka vo efektivitě využití pozemků je rázem fkundě :)
Lukas B.
to soudíte podle pocitu, nebo o tom něco víte? aspoň dopravní průmyslovku….
Osobně si myslím, že se to vyřeší nějakou formou pojištění, do kterého budou přispívat různé zúčastněné strany, aby to nikoho nebolelo příliš.
Zkušenost je taková, že má-li nějaká lobby zájem na vyřešení čistě právní situace, vždycky to řešení najde. Něco jiného by bylo, kdyby tomu bránila biologie nebo fyzika. Ale právní normy se vždycky dají přiohnout.
corona
Ona tomu sice fyzika brání a ve finále taky zabrání, ale ta vidina zisků, ta to žene „vpřed“…
Konkrétně jaká fyzika? Můžete to rozbalit i odborně, jsem připraven :)
shane
to bych nedoporučoval
corona
Marian Kechlibar 10.12.2024 v 9:42
– – –
Přírodní zákony…
gofree
Ako vraví klasik: „There are no solutions, only tradeoffs.“ V tomto prípade sa môže stať, že právne „riešenie“ sa síce najde, ale bude to riešenie asi ako „objektívní zodpovědnost provozovatele vozidla“. Tzn. štát sa zbaví zodpovednosti a prehodí ju na niekoho síce absolútne nesúvisiaceho, ale neschopného sa tomu brániť.
RomanL
Viz co jsem napsal níže… :-P
RomanL
Tak až vám ta UI rozseká pár náklaďáků, a pojišťovna vás pak pošle do prdele, tak si o tom promluvíme, ano? ;-)
shane
Byl by to trhák pro dopravu nákladů. Hlavně malejch zásilek po městě. Místo toho, aby to dodávka rozvážela po alzaboxech, tak to budou jezdící alzaboxy rozvážet zákazníkovi. Přijede jezdící krabice a zákazník si z přihrádky vyndá co jeho jest. A jelikož nebude potřeba řešit prostor pro řidiče, jeho komfort a bezpečnost, tak se bude dát dost ušetřit. A kromě toho se ušetří dost i na tom řidiči. To samý dálkový náklaďáky.
shane
a pravděpodobně i nějaká forma taxislužby. Ani dnes lidem většinou nevadí vlízt do auta s cizím chlápkem s cizím přízvukem o jehož řidičských dovednostech a případné kriminální minulosti maj jen mlhavý tušení.
Lukas B.
jistě, to je další logický krok. posádka nebude vlastníkem, ale (dočasným či trvalým) nájemcem stroje.
shane
Klidně bych si doved představit, že bych si ráno nechal appkou na konkrétní hodinu přivolat autonomní jednomístný taxík a nechal se odvízt do práce, pokud by to bylo dostatečně cenově výhodný
Jihočech Honza
Mě by spíš dávalo smysl dojet na místo, vystoupit a AI by auto odvezla někam do parkovacího domu, kde by se auta mohla natěsnat, bez potřeby otvírat dveře a vysokého stropu, no a pak by člověk jen pípnul a auto by přijelo, nastoupím a odjíždím středem.
shane
Taky možnost.
Lukas B.
ono to dává smysl. na dálnicích je zásadní problém doprava v pohybu, a ve městě zase doprava v klidu (čili nedostatečná kapacita parkování do pěti minut pěšky od dveří).
Integrale
Všechno toto lidé mohli udělat už před 30 lety. Neudělali.
Pokud tedy chcete být věštcem, nejprve si musíte položit otázku Proč?
Proč už to tak dávno není, když to technicky jde už nejméně 30 (spíš 40) let?
P.S.: jasně, dnes je to sice opravdu levnější než tehdy a naopak lidé jsou dražší než tehdy, ale tehdy byli ochotní k velkým investicím, k nimž dnes už ochotní nejsou, alespoň v euroatlantické civilizaci. Do výzkumu vesmíru investovali biliony (dnes už se na Měsíc nedostaneme, ani kdybychom se modlili) a přitom dokázali ještě stavět přehrady, jaderné elektrárny a provrtat Alpy kvůli dálnicím bez mýtného (dnes to v takovém měřítku objektivně „nejde“). Možná zkuste přemýšlet, jak to, že v krátkém časovém úseku došlo k tak obrovskému kvalitativnímu technickému rozvoji, zatímco dnes už nikdo nevymyslí nic, maximálně tak kvantifikujeme to staré a teď už ani to, teď už dokonce jedem úplně na druhou stranu…
zato ale tím, že se mašiny ve fabrikách (v tech, kde eště zůstaly), přepojí z lokálních obsluhovacích stanic do tamtech klaudůch (aby mohli rejžáci jednodušej krást průmyslový tajemství asi?), tak najednou máme henten proomysl 5764556734.0, a to je strašnej pokrok, chňápeš?
ygorek
Jihočech Honza 10.12.2024 v 10:28
Reklamní spot na automobil vybavený vámi navržený systémem jsem viděl již před lety…
RomanL
… a nic jiného než reklama to ovšem nikdy nebylo. ;-)
Sysop
Jsem fklidu. U nas v praci mame roboty, co po baraku rozvazeji nejruznejsi bordel. Co chvila se nejakej hleda, nebo blika nekde vysranej uprostred cesty, atd.
vono se to vyřeší tím, jak pude celej západ do prdele a lidi nebudou mít na rozhazování za pyčoviny…takovejch, co sou rádi, že zatáhnou základní živobytí (a rozhodně nemají na neustálý posílání hovadin) je stále víc, na držku totiž nepadají jenom klasický vobchody, co si budem
GoRingo
vytáhni hlavu z prdele, autonomní řízení (a auta) zde jsou, operují v běžném provozu a dokonce bez jakékoliv účasti řidiče. Slyšel si někdy například o Waymo? Právní rámce již taky existují – https://en.wikipedia.org/wiki/Self-driving_car_liability máš tam celý přehled.
máš asi nějaký mindrák se kterým nepomůžu, ani nechci, nicméně já reaguju „Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu“ odpovědí, že právní rámce existují a autonomní auta v provozu jezdí, takže JE. Nepolemizuju jak je úspěšně nebo ne, rozporuju tvůj statement.
RomanL
… nesmíš tolik žrát tu reklamu pro technické analfabety. ;-)
Sysop
Jojo, Wiki… ach ten etalon moudrosti a pravdy.
SatanOkkY
No ako prvotná informácia v rámci niečoho o čom nemáš šajnu je to OK, ale potom treba začať poriadne hľadať inde a rozmýšľať nad tým čo si prečítam. No ale myslenie dosť často bolí…..
Sysop
No prave. Jak pises – jako prvni nastrel pro dalsi reserse dobry, ale mavat s ni jako s konecnym dukazem? Tfuj. Nevim, jestli vsechny, ale vetsina tech informaci nema autora. Jen odkaz na nejake zdroje, ze ktrach autor nejak cerpal. Jestli dukladne a peclive, plus co je to za zdroje, je pak vec druha.
První
Autore, až tedy jednou přejedete cyklistu, který vám ze tmy vjede na přechod, abyste se nedivil, že budete odsouzen, přestože soud jasně v rozsudku stanovil, že cyklista měl dát přednost.
To samé s autem z vedlejší. OČTŘ od fízlů přes státního zástupce až po soud mají na to totiž jeden mustr. „Předvídat“ a „nevěnování se řízení“, přičemž druhé uvedené nemusejí ani dokazovat, justiční mafii stačí vycházet z předpokladu, když jste měl nehodu.
Jako že mám předvídat porušení předpisů ze strany ostatních účastníků provozu?To by v tom byl pjeknej bordel…Ale asi jsem naivní
No argumentace fizlu byva „…a co kdyby jela sanitka?“ a podobne podpasovky.
od doby, kdy myslím za ostatní, což mne naučili profíci v DP sem neměl nehodu. Tedy kromě rány zezadu před přechodem, ale tomu opravdu nešlo zabránit.
Ja jsem rad za to, ze jsem kus zivota zil ve velkomeste, kde jsem jezdil denne durch a tim padem mne to vyskolilo celkem dost. Chapu nektery vesnicany, kteri byli ochotni do Brna jet maximalne do Olympie a dal busem. Tehda jsem z nich mel prdel, dneska to vidim jinak.
Jasne, ze clovek se vytrenuje a pak vidi 270 ° dokola. Jsou ale, bohuzel, situace, kdy se to predvidat neda. Buch zezadu, nebo pako, co ho v protismeru na lede vynesla zatacka, tukance na parkovistich, urvany zrcatka ‚se tam vejdu bo ty uhnes’ a podobny veci, kdy je problem uhnout, kdyz neni kam.
Dneska mi jedna podrizena dala vypoved, pricemz mi rekla, ze to ma do prace proste daleko a jen za letosek uz trikrat trefila zver. Vim, ze jezdi opatrne, ale proste jezdi lesem. K tomu jeste nejake rodinne duvody, nicmene ty nehody pro ni byly klicove.
No, uplne tak jednoduchy to neni. Mam za sebou nehodu, kdy mi sfetovany prase vlitlo pred auto z vedlejsi a dokonce jednosmerky v protismeru. Samozrejme, ze to na mne fizl zkousel, jestli jsem ho videl a mohl driv reagovat. Odpovedel jsem mu, ze jsem se plne venoval rizeni, sledoval situaci pred sebou a vubec netusim, kde se mi tam ten debil vzal. Jeste chvili to zkousel na spoluvinu, ale ja jsem s nim dal nekomunikoval. Nakonec to spadlo fetakovi na hlavu cely.
Clovek se akorat nesmi posrat. A kdyby ten fizl tehdy vypiskoval dal, tak bych to holt resil pres sveho pravniho zastupce. Od toho si ho platim. V tom soucasnym bordelu, kde kazdej, vcetne statu, jen ciha, jaxnekym vymrdat, je vizitka pravnika v penezence zaklad.
Asi jsem zrovna chytnul blbé OČTŘ crew. Taky jsem se s nima nebavil. Je fakt, že můj právník asi nebyl úplně třída.
Kdo byl naprostej kokot, tak soudní znalec z dopravy. Sorta Arriva la pantofola. Jeho závěry a práci jsem mohl s důkazy zpochybnit, ALE paradoxně bych tím uškodil sám sobě. Proč? Protože ten idiot mi vypočítal nižší rychlost, kterou si vycucal z prstu podle asi tabulek, brzdné dráhy, věku a tak, přitom GPSka v autě ji naměřila vyšší o asi 15%. Teď už to tady říkat můžu, bo je po všem, podmínku jsem si odkroutil a ten cyklodement proletěl komínem.
Prostě mi přišlo, že když je jinak jasnej viník mrtvej, tak OČTŘ musí mít nějakou čárku, že odloženej případ vypadá blbě, tak se to hodí na řidiče.
To je logicky, oni „jen delaji svoji praci“ a placeni jsou podle vysledku statistiky objasnenosti, atd. Zaklad je, nenechat se hodit do skupiny „ten se necha“.
Samozrejme, je to boj. Nestaci si myslet, ze mam pravdu a „vono to musi dobre dopadnout“. Leda hovno.
„Předvídat“… Ono nejen od státu. Mínění ctitelů absolutní řidičské svobody je taky někdy pozoruhodné.
Před pár lety vjel chlap na chodník na kruháku, protože tam vlítnul moc rychle, a přejel chlapa s dítětem. Padly názory „může za to ten táta, měl předvídat, co se může stát“. Jak rozhodl soud, nevím. Rychle to zmizelo.
cotojakojetvl chodník na kruháku?????
Třeba tenhle kruhák v Třeboni? Je to křížení mezinárodní silnice s místní ulici: https://mapy.cz/letecka?x=14.7572014&y=49.0082827&z=19
bílá stránka? zkusil spíš vodkaz na vobrázek…
Na tomhle kruhaku mi litaj pod auto pumpicky. Jedou po zmrdostezce, ale proc by sesedali a sli pres prechod podle zakona, ze? Takze toto je specialni pripad, kdy v tomto meste, jihoceske Sanghaji, vjizdi kamikaze pod auta. A kdyz se jede od Hradce, tak ten prvni prechod neni nic moc nasvicenej, takze ti ve stealth modu („k cemu svetla, sak ja vidim“) jsou vubec nejlepsi.
Ve městě nebo hned za městem, kde je vedle obec.
pro De_Bill
amíci na to mají takovou jednoduchou říkanku: „lepší být souzen dvanácti, než nesen šesti“, která je dosti přiléhavá autorovu sdělení v článku.
Pokud význam říkanky nechápete, tak si to vygůglete. Reálný význam to má ten, že jako zdravý, nehodu přeživší, máte řadu možností, jak situaci uchopit, zprocesovat a pracovat na výsledku, zatímco rozsračkovaný toho mnoho nezařídíte.
Význam říkanky chápu. Ovšem někteří slabší jedinci to přežití ocenit úplně nemusejí, když se jim začne život sypat pod rukama. Můj případ to nebyl, ale i tak to chtělo dost silné nervy ne kvůli sobě, ale kvůli rodině. No, to chce zažít…
v některých zemích je furt v zákonech přítomen duch principu hunclédra. prostě kdo dělá něco nelegálního a něco se mu při tom stane, ten si za to může sám a dál není potřeba nic vyšetřovat.
příklad: lupič se vloupá do chaty a šáhne na vypínač plandající na kabelu, dotkne se fáze, lekne se, poskočí a zlomí si obě nohy. platí-li princip hunclédra, tak si za to může sám. neplatí-li, je chatař popotahován, že má elektroinstalaci v nenormovém a nebezpečném stavu.
petice:
https://www.petice.com/zakaz_radar_na_dalnicich?fbclid=IwZXh0bgNhZW0CMTEAAR25pgRb7hlM8lLOx59_JJ9AmCTpPmE8HLCPNeCj4mMxrAY0n7tqTJodlGU_aem_BsPSLI06SaPAvV8hdIdzYw#a
nejsou to radary, takže se tomu ani nevysmějou, navíc tydle eletrický hovnaniny jsou právně nulitní, ať rozhodijou stánky a vopravijou text a nekde jim to podškrábnu
Suhlasim s tvojim zaverom, pri rozumnom pohlade je to trivialny problem, pretoze su tu dva aspekty a je v zasade jedno ci tam ten cyklista vletel ‚protipravne‘ alebo nie.
A) Automaticky vyhodnocovaci system nie je clovek, nema (bohuzial) trestnu zodpovednost a tak ma psiu povinnost v prvom rade chranit osadku auta. Pokusit sa o hrdinsky vyhybny manever mas pravo ty ako pilot, nie vsak auto za teba. Je to analogicke tomu ako keby pocitac za teba rozhodol ze niiekomu cudziemu darujes ladvinu alebo co ine.
B) Cely trolley problem kolabuje v realnych situaciach ktore su plne nedokonalych informacii. Totiz… ten „cyklista“ moze byt „duch“ na senzoroch – taketo chyby (false positive) sa stavaju podstatne castejsie ako realne situacie… a ak ju zacneme komplexne riesit, vysledkom su auta ktore si z nicoho nic „zmyslia“ robit uhybne manevry.
Z mojho hladiska nema autonomne vozidlo na cestnej komunikacii co robit uz z dovodu A – nie je jasna trestna zodpovednost za pochybenie vc. pochybenie s nasledkom smrti. Velmi rychlo by chlapci skoncili ak by sa kazda takato nehoda zosobnila firme, a daky menezer isiel sediet do basy.
no zatim je za tou muskovou kurvárnou mrtvejch dost a kroutí se jak červi…a nic
Ak sa nemýlim tak Tesla tú zodpovednosť obchádza tým, že toho svojho „autopilota“ klasifikujú ako Level2 t.j. ako podporný systém niekde na úrovni núdzového brzdenia či držania vozidla v jazdnom pruhu. Narcis Elon to síce furt prezentuje ako plnohodnotný systém automatického riadenia, ale papierovo to majú ošetrené. Ta klasifikácia Level2 má ešte tú výhodu, že tam je oveľa jednoduchšie schvaľovanie zariadenia do prevádzky ako u vyšších Level-ov.
Pardon, ale možná je úkolem auta chránit hlavně posádku, ale pak to bude často chyba (nehodnotím konkrétní příklad, hodnotím princip). V situacích, které auto způsobilo je třeba chránit ty, kteří situaci nezpůsobili (něco používám a jde za mnou odpovědnost za to, co se stane). Jsou to jistě hrozivě těžké situace, ale velmi jednoduchá rozhodutí.
to je (zcela bez ironie) velmi zajímavá myšlenka. princip neobtěžování (prioritní ochrany) neúčastněných se vlastně používá všude možně a není vlastně žádný důvod jej nepoužívat v individuální silniční dopravě.
nebylo by vlastně očekáváníhodné, aby v prostoru, kde většina diskutujících sebe sama označuje za pravicově konzervativní, byl tento způsob myšlení drtivě většinový? nebo je to spíš tak, že většina těch, co seba sama označují za pravicově konzervativní, jsou prostě jen sebestřední vychcani?
vychcani. Ale tady je problém v psychologii a na následním dopadu na byznys. Normální člověk instinktivně preferuje sebezachování a nezúčastněné vem čert, ale do toho vstupuje výchova a navíc je na reakci málo času, takže výsledek je mírně řečeno nepředvídatelný, ale lidstvo je s tím srozuměno a počítá s tím, takže je to prostě součást světa kolem nás.
Jenže u robotického naprogramovaného myšlení je to jiná. Buď ten robot bude upřednostňovat ochranu posádky, což se ale nebude líbit lidem vně vozidla, protože s vědomím, že to auto na ulici vás klidně přežvejkne, když automat vyhodnotí že jiná reakce by ohrozila osádku. Nebo bude upřednostňovat ochranu nezúčastněných osob, což ale bude vadit osádce, které se nebude líbit myšlenka, že to s nimi automat klidně napálí do zdi, protože vyhodnotí, že jiná reakce by ohrozila nezúčastněné. No a prodeje aut budou co? Nižší, kurva, nižší!
Robot nereaguje instinktivně, robot reaguje podle programu a jeho promyšlené lidské reakce jsou mnohem rychlejší než promyšlené lidské reakce. To už pak ale není nešťastná náhoda, ale promyšlený skutek. A to budou lidi těžko zkousávat.
No jo, ale pro některé z nás je právě pokles prodejů, resp. spíž ukončení prodejů takových věcí naopak žádoucí.
Pravicový konzervatismus právě respektuje lidskou vlastnost, přítomnou od počátku věků: maximalizace (vlastního) užitku se současnou minimalizací nákladů. Náklady jsou ovšem v tomto smyslu i výčitky svědomí nebo lítost.
Že se lidé dosud navzájem nevyhubili vyplývá z poznání, že kooperace přináší větší užitek než boj.
Foundryman: „maximalizace užitku se současnou minimalizací nákladů“ není ani tak pravicový konzervatismus, jako obyčejná lidská lenost. K nákladům je potřeba přičíst obavu – dříve z pomsty, dnes ze zákona.
Zda kooperace přináší užitek větší než boj je nutno hodnotit individuálně, stačí se podívat kolem sebe, situací, kdy lepší užitek měl (nebo si to někdo myslel) boj je spousta. Třeba v Sýrii, na Ukrajině. Nebo včera v Sherwoodu (možná přeháním a zrovna včera se tam nic nestalo, ale chápete, jak to myslím).
LWG: no jo, ale jak zajistit, že auto tedy „zraní“ akorát sebe a nikoliv (třeba i) posádku?
těžko. stroj zatím nemůže být odpovědný. kruciální otázka samozřejmě je, jestli za stroj ručí posádka (ten z posádky co sedí na místě, co má volant, velké červené tlačítko „stop, zastavte všemi prostředky“ nebo nějaký podobný ovladač), nějaký programátor či spíš nepřehledná smečka programátorů, nebo nějaký „dispečer“ za pultem (analogicky železnici nebo leteckému provozu).
pokud posádka (ten za volantem) rozhoduje, kdy a kam se vůbec pojede, potom je logicky odpovědnost za posádkou. mohli jet autobusem, vlakem, parníkem nebo taxíkem, kde by se z odpovědnosti snadno vyvlíkli.
typicky když začne sněžit a posádka trvá na tom, že se pojede teď a ne zítra.
jedno čisté řešení tady je – a to vyhrazení dopravní cesty pro ty, kteří předají řízení stroji a ten bude podléhat dispečerovi a nikdo jiný na dopravní cestu nebude směr. jako metro bez mašinfírů.
Ale s tím, že si náklady na tuto infrastrukturu zaplatí ze svého.
těžko říci, do jaké míry si kdo dopravní cestu „platí ze svého“. už za císaře pána byla výstavba železnice dost ekonomicky nepřehledná a dotovaná jako rozvojová činost povznášející regiony, kde se návratnost počítá dosti obtížně.
Lukas B.: logika „mohli jet jinak“ je samozřejmě úplně stejně použitelná na oběť, ve stylu toho, co tady psal někdo jiný včera, tedy že za sraženýho kluka s tatíkem může samotný tatík, protože měl jít jinudy.
Tuhle přenesenou zodpovědnost podle mě nelze tak jednoduše přičíst k tíži toho, kdo nehodu „způsobil“ tím, že si defektní výrobek koupil. Mohl jet jistě třeba taxíkem, ale co když někoho zrakví taxikář? Bez toho výletníka, co místo autem jel taxíkem na vlak by přece neboural!
Já třeba rozhoduju docela jednoznačně o tom, kam zaparkuju auto. Pokud tam to auto vybouchne, tak jsem tedy zodpovědný za jeho výbuch? (předpokládejme, že jsem nic nezanedbal, tak jako předpokládám ani Vy neděláte s autem nic, kde byste se za jeho výbuch právě v tuto chvíli cítil odpovědný).
Když začne sněžit, tak nevidím jakýkoliv problém s odpovědností, jsou to jen podmínky. Když už, tak je určitě lepší příklad mlha z Rákosníčka.
jistě jste pochopil, že jsem to o té odpovědnosti napsal jako pokus o sarkasmus.
Lukas B.: nepochopil, jak lze snadno dovodit z mé reakce (teda mohl bych zkusit obhájit, že i já jsem pouze ironizoval, ale obvykle když tak činím, činím tak vědomě a je to napsané tak, aby to bylo poznat).
No tak normálka. Charlie a Fantóm 305 si takhle pruží jako obvykle hezky přes devadesát mil a najednou u rozcestí stojí autobus plnej dětí. A automat vyhodnotí, že když se to Charlie pokusí objet, tak se z lesa vyvalí ohnivej oblak kouře a Charlie a Fantóm 305 u toho rozcestí skončí svý toulání. No a protože Charlie je v tomhle nevinně, tak báj báj, smradi. A Mirek Černý nebude mít o čem zpívat
( https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/cerny-mirek/charlie-a-fantom-208167 )
re: fatdwi
Vezměmě to takto. Řidič jede autem a to se stane, byť bez jeho zavinění, hůře ovladatelným (smyk, i třeba na nečekané vadě povrchu, náraz větru, technická závada, třeba skrytá…) a bezpečná trajektorie je nedosažitelná. Zbývá otázka, zda chodec na krajnici a volný prostor za ním, nebo strom u silnice.
Můžeme uvažovat tak, že pokud je v autě více lidí, jde o krajní nouzi (i když tedy dokazování vedoucí ve vyšetřování takové nehody k tomuto závěru bych chtěl vidět, to už spíše první pomoc na místě podá sedm trpaslíků) a reálně jde o „menší škody“. I když v autě bude jenom jeden člověk, lze říci, že má motivaci zůstat na živu, protože on je on a pustit musej.
Pak je tu ale druhá stránka, do něčeho jsem se pustil, z něčeho jsem bral užitek a teď to vzalo špatný směr (doslova i přeneseně). Je sebezáchova vždy tím nejvyšším cílem (při vědomí pomíjivosti pozemské existence jako takové)?
Kdysi někde, tuším nad Ostravou, ale nejsem si jist a hledat to nebudu, vysadil motor migu(asi) 21. Nahodit nešel, pilot dostal rozkaz k vystřelení (sedačka nebyla 0-0). Při vědomí následků pádu letounu do obytné zástavby a nepravděpodobnosti, že vzhledem k okolnostem letoun odlétne mimo obydlenou oblast po katapultáži, pilot vypnul vysílačku a dovedl letoun na okraj města, nad posledním panelákem se (v nedostatečné výšce) vystřelil, což ho stálo život. Nevím, jestli si ten příběh pamatuji přesně, ale ilustruje převzetí odpovědnosti za vlastní činění. Jak říkám, strašlivě těžká situace, ale jednoduché rozhodnutí (řekněme spíše přijetí nutného).
Jsou různá hlediska a okolnosti. Neozbrojený otec od rodiny se v temné uličce takřka určitě otočí proti těm dvěma hromotlukům s noži a vykřikne na ostatní „utíkejte, zdržím je!“ i kdyby byl nejrychlejší ve skupině a šance měl fakticky nejvyšší, když by ostatní nechal za sebou. Situaci nevyvolal, ale to není rozhodující, jeho smrt není trestem – je důsledkem jeho jednání v souladu s jeho morálkou, tragédií pro blízké, ale také jasným příkladem pro ně do budoucna a oporou jejich vnitřní pevnosti a hodnotového systému.
Pokud nepůjde o osoby takto ceněné je oběť jistě diskutabilnější. Nicméně z mého pohledu nese člověk nějakou formou odpovědnost za to, co činí, z čeho bere prospěch a měl by se snažit o to, aby pokud tím budou ohroženi ti okolo, aby činil co půjde k tomu, aby škodě zabránil.
Je to tak, bylo to nad Ostravou.
Kdysi, když lidé ještě nechtěli žít věčně, se tohle „nevemu nikoho s sebou“ pokládalo za mužné a celkem samozřejmé.
http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/890/
Je to tohle předpokládám.
Jo, mjr. Doležal nedoklouzal na Mošnov, ovšem není to ojedinělý případ. Tehdy se skutečně ještě předpokládal pokus o vlastní záchranu teprve až bude pravděpodobné že ten krám nemůže nikoho dalšího ohrozit, pokud byl ještě řiditelný. Normální DNA flígra.
Kapitáni Sketýnové (ty chcípni teď a já až potom) přišli až daleko později, s rozvojem civilizace.
Já z téhle komoušské urban legend normálně chčiju. Jak chceš se stíhačkou bez motoru sto metrů nad zemí doklouzat na letiště vzdálené deset kiláků?
To, že se soudruch major letec chtěl vyhnout barákům, vymysleli komouši. Já teda nejsem letec, ale tak nějak vím, že když stíhačce chcípne motor, tak jde hned k zemi a můžeš se vyhýbat čemu jak chceš. Navíc si myslím, že soudruhu letci by byli nějací lidi tam dole tak nějak u prdele, kdyby si měl zachránit kejhák. Prostě spadl, kam spadl.
Dostudujte aerodynamiku, dostudujte wow věci jako klouzavost a klesavost, projděte zběžně hesla jako „Kluzák z Gimli“ a mohl byste se snad po tom vychcání kvalifikovat do této diskuse. Máte docela dost práce. Děkuji.
Nomen omen.
De_Bill: já teda taky nejsem letec, ale na rozdíl od Vás jsem slyšel termín „klouzavost“. 10 kiláků by určitě nedoletěl, ale „hned k zemi“ je podobná píčovina, to letí stíhačka po sestřelu, ne po vypadnutí motoru. Odhadem by jedenadvacítka dala necelé 2 kilometry dle výšky a rychlosti, dle všeho uletěl 1500 metrů od hlášení a to už chvíli letěl bez motoru, takže to sedí.
Takže ač nám to soudruh major už neřekne, kloním se spíš k jeho snaze nejdříve přeletět domy a katapultovat se až pak, čemuž odpovídá délka klouzavého letu. Pokud by se okamžitě katapultoval, velmi pravděpodobně by šlo letadlo k zemi mnohem rychleji, protože by nikdo nedržel knipl, zvýšil by se odpor vzduchu, těžiště by šlo do háje atd.
Tedy, abych se vrátil na začátek – (skoro) „hned k zemi“ by to letadlo šlo bez pilota. S ním uletělo zhruba maximum toho, co při dané situaci šlo. Pilot tedy nejspíš dobře věděl, co a proč (ne)dělá.
Nevím klik má MiG 21, kluzák to jistě není. Ale ani cihla. Je zanamenán návrat na Plzeň – Líně po srážce ve vzduchu někde na křivoklátsku. (buď Čelechovský nebo Krýda, nevim z hlavy)
Ale jistě záleží na výšce a rychlosti, v té Ostravě to bylo pomalu (klapky a asi i kola venku) a nízko nad zemí -> posraným ke zdi.
AJR: někde jsem četl 5:1, v článku je 400 metrů výška, takže cca 2000 metrů „dokluz“, k tomu ale podvozek, klapky… Aktivně to pilotoval a podle mě věděl, co dělá.
EDIT: trochu jsem guglil, nemůžu Miga najít, ale našel jsem F16, to prý mělo 6:1, takže nijak daleko myslím nejsem.
„… 5:1…“
– – –
Hovno.
1:1 – 1:2.
.
corona: jak si tedy vysvětluješ, že při výšce 400 metrů uletěl bez motoru vzdálenost, odpovídající klouzavosti minimálně 3.75:1 (1500 metrů od chvíle, kdy hlásil problém a to už musel být bez motoru, tedy reálně uletěl minimálně pár set metrů navíc, tedy blíže bude těch 5:1)?
fatdwi 10.12.2024 v 17:56
„..jak si tedy vysvětluješ..“
– – –
Klouzavost je parametr, kde se nepočítá ani s tahem motoru.
Ve zmíněném případě ovšem ještě působila rychlost, kterou letoun letěl předtím, než motor vysadil.
… a té jde naproti rychlost pádová a okamžitá hmotnost ajroplánu. Nebylo by vhodný aby se to smrsklo na debatu o klouzavosti, přeci jenom je to mezní situace a jinak vypadají věci v pěti kilometrech a jinak v pětistech metrech.
corona: se poseru:-D Už zase náš technik z VUMLu promluvil:-D
Bez tahu je (skoro) úplně jedno, jakou to má rychlost, ta určuje akorát čas, za jaký dráhu, danou klouzavostí, přeletí. Jestli letěl 400, 600 nebo 800 má na dráhu prakticky zanedbatelný vliv. Takže při výšce 400 metrů by to při té cihloidní klouzavosti, kterou tady operuješ, spadlo po 200-400 metrech, ne po 1.5 kilometru.
Tohle kopíruju celý, opravdu skvost:
—————————————–
fatdwi
10.12.2024 v 18:18
corona: se poseru:-D Už zase náš technik z VUMLu promluvil:-D
Bez tahu je (skoro) úplně jedno, jakou to má rychlost, ta určuje akorát čas, za jaký dráhu, danou klouzavostí, přeletí. Jestli letěl 400, 600 nebo 800 má na dráhu prakticky zanedbatelný vliv. Takže při výšce 400 metrů by to při té cihloidní klouzavosti, kterou tady operuješ, spadlo po 200-400 metrech, ne po 1.5 kilometru.
—————————————–
Samozřejmě, že tam rychlost hraje roli – konkrétně ta rychlost, kterou mělo letadlo v momnentě, kdy motor ukončil tah.
corona: nějak jsem nezaznamenal, s čím nesouhlasíš. Jediný důvod, kdy by rychlost byla v dané situace podstatná je v případě, že by byla příliš nízká, resp. příliš blízko rychlosti pádové, pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout. Protože ale letadlo mělo nakročeno na přistání a nic zásadního pilot nehlásil, lze předpokládat, že letěl běžnou rychlostí, spíš kvůli ZPP trochu rychleji. Zásadní tedy pro dolet byla samotná klouzavost, rychlost na to měla vliv minimální. Naopak pokud by rychlost byla nízká a blízko pádové, pak by se celá taškařice musela odehrát v podstatně větší výšce i s klouzavostí 5:1 a s klouzavostí 1:2 by mu musel motor vysadit ve více než 3000 metrech, což předpokládám není úplně standardní výška před přistáním na tomto místě a neodpovídá to ničemu z článku.
Nic z toho, co jsem napsal jsi zatím nerozporoval, tak se předveď, techniku.
Kopíruju tedy další skvost:
——————————————————–
fatdwi
10.12.2024 v 18:39
corona: nějak jsem nezaznamenal, s čím nesouhlasíš. Jediný důvod, kdy by rychlost byla v dané situace podstatná je v případě, že by byla příliš nízká, resp. příliš blízko rychlosti pádové, pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout. Protože ale letadlo mělo nakročeno na přistání a nic zásadního pilot nehlásil, lze předpokládat, že letěl běžnou rychlostí, spíš kvůli ZPP trochu rychleji. Zásadní tedy pro dolet byla samotná klouzavost, rychlost na to měla vliv minimální. Naopak pokud by rychlost byla nízká a blízko pádové, pak by se celá taškařice musela odehrát v podstatně větší výšce i s klouzavostí 5:1 a s klouzavostí 1:2 by mu musel motor vysadit ve více než 3000 metrech, což předpokládám není úplně standardní výška před přistáním na tomto místě a neodpovídá to ničemu z článku.
Nic z toho, co jsem napsal jsi zatím nerozporoval, tak se předveď, techniku.
———————————————————-
Klouzavost je 1:1 – 1:2. Tento parametr se měří bez tahu motoru, bez vlivu větru a bez vlivu stoupavých či klesavých proudů.
corona: VUMLaku, oceňuji, ze se mi snažíš lézt do zadku, ale máš to marný. Takže radši se zkus vyvetit, co konkrétně je v té úvaze špatně. Pokud máš informace o podmínkach, které umožnily ze 400 metrů padat cihle s klouzavosti 1:2 asi tak 8x delší vzdálenost, tak sem s tím. A nezapomeň nám nevzdelanym vysvětlit, jak ovlivňuje rychlost letadla při výpadku motoru dráhu dopadu. Ideálně s vypoctem za ceteris paribus (vygugli si, co to znamená), ať tady zase nejsi jen pro smích. PS: nezapomeň můj geniální text zkopirovat, aby o něj jiní VUMLaci nepřišli a mohli se poučit).
Třetí skvost:
——————————–
fatdwi
10.12.2024 v 19:40
corona: VUMLaku, oceňuji, ze se mi snažíš lézt do zadku, ale máš to marný. Takže radši se zkus vyvetit, co konkrétně je v té úvaze špatně. Pokud máš informace o podmínkach, které umožnily ze 400 metrů padat cihle s klouzavosti 1:2 asi tak 8x delší vzdálenost, tak sem s tím. A nezapomeň nám nevzdelanym vysvětlit, jak ovlivňuje rychlost letadla při výpadku motoru dráhu dopadu. Ideálně s vypoctem za ceteris paribus (vygugli si, co to znamená), ať tady zase nejsi jen pro smích. PS: nezapomeň můj geniální text zkopirovat, aby o něj jiní VUMLaci nepřišli a mohli se poučit).
————————————-
Kdo má aspoň trochu ponětí o fyzice, asi pochopí, že když má eroplán vlivem tahu motoru nějakou rychlost, pak i po vysazení motoru ještě nějakou dobu trvá, než tu rychlost ztratí. ztratí.
Klouzavost se měří bez vlivu tahu motoru.
MiG-21 má klouzavost někde v rozsahu 1:1 – 1:2.
Pokud v případě výše zmíněném snad uletěl z výšky řekněme 500 m vzdálenost 2000 m, pak sehrála roli právě ta rychlost, která byla vyšší, než rychlost, kterou ten MiG-21 klouže BEZ vlivu tahu motoru.
corona: jako tebe vážně nenapadlo si aspoň vyguglit, jak moc jsi mimo? :-D Jasně, že nenapadlo, guma z VUMLu vůbec nepřemýšlí, stejně jako u neexistujících, jako stehno tlustych kabelu na neexistujících nabijeckach :-D
Vem si kriketak a běž házet ;-) Každopádně díky, žes tady zase dobrovolně převedl jakej jsi hlupec, aby to i případným pochybovacum bylo jasný, užij si večer, jsi zase hvězda ;-)
Tak ještě jeden skvost:
—————————-
fatdwi
10.12.2024 v 19:58
corona: jako tebe vážně nenapadlo si aspoň vyguglit, jak moc jsi mimo? :-D Jasně, že nenapadlo, guma z VUMLu vůbec nepřemýšlí, stejně jako u neexistujících, jako stehno tlustych kabelu na neexistujících nabijeckach :-D
Vem si kriketak a běž házet ;-) Každopádně díky, žes tady zase dobrovolně převedl jakej jsi hlupec, aby to i případným pochybovacum bylo jasný, užij si večer, jsi zase hvězda ;-)
————————–
Primitiv s nickem „fatdwi“ nepochopil, že MiG-21, jehož klouzavost je 1:1 – 1:2 doletěl z výšky 500 m zhruba 2000 m díky tomu, že jeho rychlost byla díky předchozímu působení tahu motoru vyšší, než ta, kterou by letěl klouzavým letem bez vlivu toho předchozího působení motoru.
.
Pro ty, kteří případně tapou – hlupec se pozná tak, že nepozná realitu, ani když ji cituje. Tedy plně platí, co tady VUMLak ocitoval, ale při svých znalostech fyziky vůbec netušil, co vlastně kopíruje – příspěvek z 18:18. Bez tahu definuje dolet pouze klouzavost (plus trochu počasí), úvodní rychlost při výpadku motoru pouze definuje, za jak dlouho onu vzdálenost uletí, ale samotna vzdálenost zůstane prakticky stejná. A protože před přistáním těžko letěl MiG maximalkou, je vliv rychlosti de facto zanedbatelný.
Tak ještě další výtvor zkopíruju:
—————
fatdwi
10.12.2024 v 20:15
Pro ty, kteří případně tapou – hlupec se pozná tak, že nepozná realitu, ani když ji cituje. Tedy plně platí, co tady VUMLak ocitoval, ale při svých znalostech fyziky vůbec netušil, co vlastně kopíruje – příspěvek z 18:18. Bez tahu definuje dolet pouze klouzavost (plus trochu počasí), úvodní rychlost při výpadku motoru pouze definuje, za jak dlouho onu vzdálenost uletí, ale samotna vzdálenost zůstane prakticky stejná. A protože před přistáním těžko letěl MiG maximalkou, je vliv rychlosti de facto zanedbatelný.
—————————————-
Ten pitomec fatdwi asi nikdy nepochopí, že rychlost při vysazení motoru v tom případě hrála roli – jinak by asi letadlo s klouzavostí 1:1 – 1:2 nemohlo doletět 2000 m z výšky 500 m.
Výrazně se mýlíte, ale to je asi jedno.
Energie letadla je dána výškou a rychlostí. V té rychlosti 1/2*m*v^2 není tolik energie jako ve výšce m*g*h.
A pokud vám vypadne motor, tak stejně chcete jako pilot snížit rychlost blízko pádové rychlosti a takto „pomalu“ doklouzat kam je třeba. Letadlo může měnit kinetickou za potenciální energii nastoupáním a naopak. Pokud pilotujete RC letadlo tak po výpadku motoru je nejlepší mírně nastoupat a pak doplachtit kam potřebujete.
Corona:
> pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout.
To není pravda, naopak! Ale zato hrozí vývrtka a proto je k pádovce není radno blížit.
JaFo 14.12.2024 v 12:17
„Corona:
> pak by samozřejmě klouzavost mohla významně klesnout.
To není pravda, naopak! Ale zato hrozí vývrtka a proto je k pádovce není radno blížit.“
– – –
Psal jsem snad něco takovýho…???
.
fatdwi: MiG bude mít určitě horší než F-16, má to malý křídla. TTD jsem nehledal. Ty údaje o výšce beru s velkou rezervou. Ve 400m AGL to skutečně vysadilo? Jak to víme, záznam, baro? Nebo to ve 400AGL hlásil? Spousta otázek.
Na práh dráhy je to odhadem 5km+, takovej rozpočet nemoh vyjít, ale že to aktivně pilotoval, o tom žádná.
Osobně si myslim že to natáh co to šlo a pod pádovku se to dostalo někde u těch posledních paneláků, když šel z toho ven.
(Jiná debata by asi byla bezpečnost takovýho letiště, jak se tam ty paneláky do osy dráhy kurva mohly dostat, ale komunisti a hlavně lampasáci si s tim zjevně zas až tak hlavu nelámali.)
AJR: však 5:1 je horší, ne? :-) Chápu, jak to myslíte, ale popis situace odpovídá vcelku jednoduché selské úvaze, tak proč to nějak zásadně komplikovat?
Z popisu v článku:
– Ve 400 metrech to hlásil
– Muselo to tedy vypadnout už dřív, aby měl co hlásit
– Nemohlo to být zase o moc dřív, protože si to nejspíš nenechával nijak dlouho pro sebe (zkušený letec, žádný vyplašený nováček)
– Že to dopadlo o 1500 metrů později víme
Takže jako jo, můžeme spekulovat, že ve 400 metrech nebyl, že mu to vysadilo o pár km a pár set metrů výš, ale proč? Komu tím prospějete, druhé straně?
Já se nehádám, původně jsem pouze reagoval na De_Billa, se kterým jsem prostě souhlasit nemohl, ale jestli to proběhlo trochu jinak je klidně možné, já tam nebyl. Nicméně to prostě bez dalšího zkoumání dává smysl tak, jak jsem to popsal, což může být samozřejmě jen shoda náhod, možností, při kterých se stalo co se stalo je jistě víc (jiná výška, jiná klouzavost).
V zásadě ano, De_Billovi hňahňat se v technikáliích je asi v případě De_Billa opravdu ztráta času.
Uf … přepisoval a blbě, zůstalo tam co tam nemělo být.
Mig-21 po výpadku motoru, katapultáži, klouzavost vs tah, počasí, vítr, poslední zásahy pilota do řízení a manévry .. přeji hezkou další bitvu, tohle si nevyrikate..
Mám na internetech flight radar a sleduju letecký katastrofy, mám do prdele díru a tak jsem ekspert.
Soudruch pilot plachtil dolů 30m/sec.
Nic nehlásil ve 400 metrech nad zemí, možná na úrovni AMSL. A vzhledem k tomu, že n.m. výška v místě nehody je cca 300 metrů a poslední baráky sídliště přelétal nad cca 70-90 metrů, tak by to odpovídalo.
Kefalín, za kolik kurva rychlostí 30m/sec spadneš z té výšky? Za dvě tři vteřiny.
Kolik potřebuješ výšku na katapultáž z křeslem SK-1? Trojnásobnou výšku.
a proto (s jednim motorem) nelítej nízko (nad městem) a nos vždy a fšude
LWG: pokládáte zajímavé filzofické otázky, ale nijak neřešíte, co píšu. Trochu mi to připomíná oblíbené a dávno profláklé manažerské soutěže, kde výsledkem typicky bylo, že účastníci při zvážení všech okolností zabili Einsteina a nechali na živu Hitlera.
Úvahy pilota migu není stroj schopen a drtivá většina lidí zase nemá na podobné úvahy v kritické situaci čas a jedná instinktivně a často naprosto debilně (typická vážná „nepochopitelná“ nehoda na rovném úseku silnice, kdy řidička vjela z neznámého důvodu do protisměru a zabila 5 lidí je daná potřebou se vyhnout kočce nebo jinému zvířeti).
Nicméně my tady čelíme potenciální situaci, kdy auto má rozhodnout, koho zabije. Logika, že má zabít svého vlastníka, protože z něj bral doteď prospěch je zajímavá. Obětí např. programátorské chyby má být tedy majitel, podobně jako když mám program a ten mi sežere data, holt smolík, sorryjako, EULA. Jistou logiku to sice má, ale pokud k podobným implementacím dojde i v reálu, něco mi říká, že o tom nebudeme vědět.
K Vaší filozofii ještě tedy v duchu mého prvního odstavce přidám doplňující otázku: co když zabitým má být vlastník-vynálezce léku na rakovinu a přeživším vrah, prchající z místa činu?
Ano, máte pravdu, zejména v tom, že toto si nikdo nedovolí implementovat do řídících systému (pravděpodobnost, že ty to udělal a nedozvěděli bychom se to, považuji za nepatrnou). Na druhou stranu tím chtě nechtě dojdeme k tomu, že „posádka nadevše“, nebo k suchému počítání (jedou tři, po chodníku jde jeden, bum a je to vlastně dobře).
Stejně tak tato pravidla (jako každá jiná pravidla) mohou mít nechtěnné dopady, zejména pokud jdeme do vlastností, které nejsou zcela zjevné (zdaleka ne vždy tak křiklavé). Zde nám nezbývá než rovnostářství nebo nějaký sociální kredit (ať zásluhový, nebo prostě statusový – jiná hodnota mimina a jiná důchodce, jiná svobodného, jiná manžela, jiná rodiče nezaopatřeného dítěte, jiná bezdětného, atd. ať tím či opačným směrem, nebo nějaká samoučící struktura s těžko přepokladatelnými výstupy.
Zde mám jasno v tom, že jsem homocentrik (lidé mají přednost před ostatními živými organismy) a dále pak preferuji životy před hmotnými hodnotami, jakkoli obojí může přinést nečekané výstupy.
Zajímavá by též mohla být myšlenka, zda ti, kdo jsou povinni snášet rizika (ozbrojené složky, hasiči…) nejsou povinni též posloužit jako hromosvod této situace (auto má narazit do více aut, vybere si vojenské, jeho posádka slíbila nasadit život…)
Toto nebude implementováno takřka určitě.
Každopádně se bavím o tom, jak lidské vnést do systému z podstaty skutečně nelidského a tady přiznám v řadě věcí nevím.
LWG: Vaší poslední větou se vracíme k mé původní reakci – ono to totiž žádnou jednoduchou odpověď nemá. Hlavním problémem je nutná kalkulace s tím, že systém na někoho arbitrárně ukáže prstem. Pro lidi je mnohem snazší vyrovnat se s náhodou než s rozhodnutím stroje. Navíc na stroji si nic nevezmou, nedá se mu ani pomstít nebo ho popotahovat po soudech, nářek pozůstalých mu žíly netrhá.
Další level, tedy jak zmiňujete využití sociálního kreditu, už předpokládá naprostý digitální koncentrák, kdy auto ví, kdo se v okolí nachází a může v případě potřeby s takovými informacemi pracovat. Toho doufám, že se nedožiju.
Ad ozbrojené složky – ty zatím dělají pravý opak, fízl v klidu staví zátaras z civilů, takže představa, že by se nejen takový hnus zrušil, ale dokonce otočil, to je naprostá utopie.
+1
fatdwi: LWG zaujal správný postoj. Auto má být v daném případě z hlediska vyššího principu mravního povinné podstoupit seppuku. Je-li pak posádkou auta sám vlastník, je i jeho obětování v pořádku, neboť bylo jeho chybou i vinou, že si tento nedokonalý stroj pořídil. Možná pozér nebo oběť reklamy, u něhož jistě lze navíc předpokládat, že je podobně zbrklý či nedbalý v jiných rozhodnutích a jeho ukončení nejspíš přispěje k ozdravení ducha společnosti. Budou-li osádkou jiní, kteří s takovým individuem dobrovolně kooperují či padli jako jablka nedaleko od stromu, je otázkou, zda o nich v rámci kácení lesa uvažovat jako o třískách?….Jde-li nám o nejvyšší hodnotu, zachování lidského rodu i s jeho oduševnělou, ne pouze ubohým materialistickým vnímáním (viz shaneova reakce) zprasenou existencí, občasným zdánlivým ztrátám se asi nevyhneme. Některé bytosti holt musí pro dosažení cílového stavu absolvovat více cyklů zrození.
Hupert: :-) Máte pravdu, z vyššího principu dopravního již totéž funguje u letadel, až na výjimky je posádka po smrti a protože to byla jejich volba i vina do toho lézt, je to tak v pořádku. Nesouhlasím ale s „třískami“, ty jsou typicky přítomny tam, kde záměrně děláme nějaké zásadní změny. Což v případě havárií neděláme, takže se přimlouvám za hezký, český a dostatečně odosobněný „kolaterál“, souhlasíte?
Povýšením celé diskuse do spirituality a znovuzrození je zřejmé, že škoda nevzniká v žádném případě, neb šlo o záměr všehomíra a kolaterál svou šanci promluvit do dějin dostane v některém z dalších vtělení.
Děkuji, že jste mě přivedl na správnou cestu, již se nebojím ničeho a naopak v daném tématu popatřuji mnoho příležitostí k zažití synchronicity v té nejjungovatější podobě.
fatdwi: Výtku k lesu a třískám přijímám, jen místo pojmu „kolaterál“ mi myslí tane spíš „souběžnost“. A ano, v rámci zmíněného pojetí škoda nejspíš nevznikne při jakémkoli výsledku situace, přesto lze asi uvažovat o prioritě oprávnění k přerušení cesty za světlem poznání bytostí neúčastných oproti bytostem za proces zodpovědných anebo se nepřímo podílejících.
Hupert: souběžnost se mi líbí, zní skoro stejně pozitivně jako volební heslo. Ohledně oprávnění obecně souhlasím, ale to jsme již vyřešili tím, že strojem zaviněnou situaci tento řeší ku škodě posádky bez ohledu na možné následky pro lidstvo. Pouze se přimlouvám za implementaci homocentrického paradigmatu, o kterém hovořil kolega LWG, aby ke škodě na osádce nedošlo ve prospěch individua rodu Canis a obdobných.
fatdwi: Pro zvrhlosti typu nadřazení zvířete člověku není v mém uvažování místo, tedy pokud konkrétní člověk neklesl na úroveň prašivého psa.
Hupert: jsme tedy sladěni, můžou to spustit. A já si místo autonomního uhláku koupím raději šalinkartu.
No ak sa pozrieš na momentálnu metriku a udeľovanie bodov pri NCAP crash testoch tak zistíš, že ochrana chodcov má vyššiu prioritu (bodovú) ako ochrana posádky.
Ta smutná skutečnost je, že už dneska jsou ta autonomní auta lepšími řidiči než ta nejhorší podmnožina lidských řidičů, která zodpovídá za většinu nehod.
Stroj nemá přebujelé ego, nejezdí ožralý ani unavený, v nejisté situaci bývá naprogramován spíš k tomu, aby zastavil.
Vnímání rizika a reálné riziko jsou dvě různé věci. Jsme zvyklejší na to, že nás rozstřelí živé prase, nežli studený robot, proto nás to druhé víc děsí. Do toho vstupuje nemilé psychologické pozorování, že 80-90 procent řidičů považuje sama sebe za nadprůměrné řidiče, tj. nemá realistickou představu o svých vlastních (ne)schopnostech.
Marian Kechlibar: hmm, to je zajímavý názor, ve srovnání s tímto 4 dny starým článkem:
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/tesla-analyza-smrtelne-nehody-musk-autopilot-zebricek.A241129_091649_automoto_dohr
Přitom je téměř jisté, že důvod bourání Tesly je právě autopilot a že to dotáhl na toho nejhoršího řidiče v USA pokud jde o počet mrtvých. Současně lze s trochou nadsázky říct, že stroj má extrémně přebujelé ego, minimálně ve formě jeho tvůrců. Vaše druhá věta je pak zjevně přání otcem myšlenky, neslučující se s realitou.
Současně už zhruba 2-3 roky zpět se v Americe zabývali „zajímavým“ jevem, kdy se těsně před nárazem autopilot vypnul, takže Tesla dále tvrdila, že za náraz mohl řidič, protože „autopilot nebyl v době nárazu aktivován“. No, v době nárazu ne, méně než 1 sekundu (!) před ním ano.
Tedy bych doporučil nedělat tady další Bergamo a věnovat se radši politologii.
To je přece článek o něčem zcela jiném. Tam se hovoří o značkách vozidel, kdežto já jsem hovořil o řidičích.
Jestliže konstrukce Tesly chrání posádku při nárazu hůře než konstrukce Volva, neznamená to zhola nic o tom, jestli ta Tesla umí lépe či hůře řídit než pan Jack Daniels, naložený v lihu od svých šestnácti let.
„Přitom je téměř jisté, že důvod bourání Tesly je právě autopilot.“
Ne, to není téměř jisté, to jste si vycucal z prstu. Ti původní autoři nic takového netvrdí: https://www.iseecars.com/most-dangerous-cars-study
Marian Kechlibar: doporučuji použít to šedé mezi ušima, obvykle s tím nemíváte problém. Zkuste mě sledovat, milý Watsone:
– Tesla z pohledu bezpečnosti nijak nezaostává (prokázaný fakt ENCAP – v článku citovaný model Y coby nejhorší ze všech aut je nadprůměrně bezpečné auto, v roce 2022 nejlépe hodnocené ze cca 80 testovaných ten rok, model S byl druhý)
– Autopilot vede vůz do záhuby až do posledního momentu (prokázaný fakt NHTSA)
– Výsledkem je horší skóre pro posádku (logicky, pokud Vás rozjedu do zdi a pak Vám to sekundu před nárazem předám, je silně pravděpodobné, že dopadnete hůř, než kdybyste si byl situace vědom a zkusil s ní něco dělat, ať už by to bylo cokoliv – hůře byste nedopadl, přinejhorším stejně blbě)
– Následky nehody jsou tedy horší ani ne tak proto, že by auto bylo málo bezpečné, ale že neschopnost autopilota vede k horším typům nehod právě proto, že je to stroj a ne člověk
Elementary, Watson. Můžete tomu klidně zkusit oponovat a vycucat si z prstu něco jiného, logičtějšího.
Fun fact: nejlepší Volvo bylo v ENCAP ve stejném roce na 22. místě.
ten seznam smrťáků s tou zkurvenosťou teda zrovna nevypadá na to, jak je to úplně úchvatný tvl
NEJSOU, to je BLBOST. :-P
Marian Kechlibar: „… skutečnost je, že už dneska jsou ta autonomní auta lepšími řidiči než ta nejhorší podmnožina lidských řidičů, která zodpovídá za většinu nehod…“
Můžete se s námi podělit o nezávislý zdroj tohoto tvrzení? Děkuji
Integrale, nehledě na to, že pokud je tím zdrojem sám M. Kechlibar, je požadavek na jeho podělení, půlení či čtvrcení zjevně brutální, považuji v době evidentně postpravdivé, postvědecké a především postnezávislé požadavky na potvrzení informací pomocí internetových zdrojů prošlých filtrací za zbytečné až naivní. Vhodnější se mi jeví aktivace šišinky a posílení intuice.
Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu. Kdo bude zodpovědný? Řidič? Výrobce automobilu? Výrobce řídící jednotky? Programátor? Výrobce bezpečnostních komponentů (kamer, lidarů)? Kdo? Kdopak si to asi vezme na triko?
Já vám to řeknu – NIKDO. Takže odpovědnost bude primárně na řidiči, který bude mít napsáno v manuálu (a předpokládám, že se to stane brzy součástí dopravní vyhlášky), že i při plně autonomním řízení ZCELA ZODPOVÍDÁ za bezpečný provoz vozidla. Ovšem potom je otázkou, k čemu vám takové „autonomní řízení“ vůbec je. Protože to potom můžete rovnou řídit sám. A nedělejte si iluze o tom, že ta slavná UI řídí nějak lépe, než průměrný pitomec. ;-)
neřídí lépe, ale bezpečněji. prostě bude takové počasí jako dneska (lítá pár vloček, ale žádné drama), a všechny autonomně řízená auta se odstaví a počkají, až přestane a projedou sypače a pak budou pokračovat čtyřicítkou. a nikomu se nic nestane.
Neřídí ANI LÉPE, ANI BEZPEČNĚJI.
Ale zato je šanca, že môžu jazdiť pomalšie.
„Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu.“
Vzhledem k tomu, o kolik levnější je provozovat kamion bez řidiče než s ním, se můžete vsadit, že bude. I kdybyste to napsal dvěstěkrát nebo tisíckrát.
Má-li tenhle druh kapitálu zájem o právní řešení, tak si jej najde. Tohle není primárně o civilistech jedoucích na chatu, ale o „velké“ logistice, která je všude ve světě limitována počtem dostupných řidičů náklaďáků.
u kamionu je řidič zhruba čtvrtina ceny kilometru. u velké dodávky polovina. a nemůže řídit nonstop. to už jsou nějaký peníze.
plus autonomní dodávka je konstrukčně mnohem levnější. Jenom nákladovej prostor a motor, žádný pasivní a aktivní bezpečnostní prvky a vyfikundace spojený s komfortem řidiče.
„nemůže řídit nonstop“
To je právě ono. A ano, u dodávek je to asi ještě důležitější, ale jako první bych čekal automatické řízení u kamiónů na dálnicích, protože je to předvídatelnější prostředí, které se dá vybavit různými technickými prvky pro navádění vozidel daleko snáze než všechny městské ulice.
a dá se i celkem snadno vyhradit jízdní pruh pro autonomní vozidla, i kdyby se tam měly plazit šedesátkou, aby tam nikdo jinej nevjel.
Tak, AI na rozdíl od lidského šoféra nepotřebuje odpočinek, tudíž nebude takový tlak na termíny a bude tudíž akceptovatelna nižší rychlost, se kterou by si měla lépe poradit.
Tlak na termíny doručení asi zůstane, ale jelikož AI nepotřebuje dělat čůrací pauzy, bezpečnostní přestávky a ani si U křížů nepořebuje koupit velkej stejk a pěknou holku, tak si klidně může dovolit nižší průměrnou rychlost než highway king Láďa.
Ak bude mať AI kamión nižšiu priemernú rýchlosť, a zároveň bude tlak na termíny, tak sa asi na AI kamióny firmy vykašlú.
pokud to pojede šedesátkou plynule z portugalska do litvy nebo z turecka do norska, tak to dorazí o pěkných pár dní dřív než když to pojede osmdesátkou osm hodin denně.
(ony totiž ty dnešní rychlostní limity pro kamiony nejsou žádná hitparáda)
nojo, to jsou osidla všelidové demokracie. nejdřív kondelící hořekují, že kamiony jezdí jako blázni, a když kondelíkům volení populisté vyhoví a kamionům dají rychlostní limity a omezovače, pak zase hořekují, že kamiony zdržují a předjíždění kamionu kamionem trvá deset minut. a populisté opět vyslyšivše kondelíky zakážou předjíždění kamionů a zakážou jim jezdit přes víkend. no a teď kondelíci aktuálně hořekují, že ekonomika moc nešlape (minimálně v porovnání se zeměmi, kde jsou stejné limity pro všechna auta).
Pravda je, že v USA na dálnicích kamiony nezdržovaly. Valily si to stejně jako ostatní auta. Což trochu usnadňovalo, že limit na US dánicích je poěmrně nízkej, něco kolem 115 km/h, přepočteno z majlí. Ale v USA se mimo města vůbec dobře jezdilo, člověk moh v pohodě držet bezpečnej ozestup a nikdo se mu tam okamžitě nenasral jako u nás.
nevím v jakém roce jste jel v SSA, ale jezdit tam je peklo, oproti kterému je i Praha nebe plné gentlmenů
Myslím, že by si si mal zopakovať, čo je to „priemerná rýchlosť“ :-)
nonono, pomalu s tou flintou. záleží jestli mluvíme o průměrné rychlosti jako o průměrné cestovní rychlosti (vztažené k čistému času jízdy), nebo o průměrné rychlosti vztažené k celkovému času včetně povinných přestávek.
aktuálně je průměrná rychlost kamionu jedoucího přes evropu s jedním řidičem (vztažená k celkovému času včetně přestávek) necelá třicítka (a to za předpokladu, že je to po dálnici, někde po klikaticích i o hodně méně). proti tomu by byla i padesátka velké terno.
a seš debil, nebo ano?
Behemot: Přebij to svým výpočtem.
jasně tam ty kokote napsal PRŮMĚRNOU rychlosťou
shane: „snadno“ to jde pouze tam, kde je jízdních pruhů dost a i tam pouze na úkor ostatních. Problémy konkurence u liniových staveb tady už před pomalu 20 lety řešil tuším Root a zuby si na nich vylámal i místní demagog numero uno, vrchní Svědek Ankapův, sám slovutný Urza. Tedy, on si myslel, že to sadou demagogických a nesmyslných „axiomů“, které přivedl na svět mozkovým myšlením, zvládl.
Nicméně prachy v tom jsou a určitě je to jedna z věcí, kterou se snaží soudruzi vyřešit a protlačit. Další jsou třeba obrovské investice do VTOL všeho druhu a související legislativy.
Jinými slovy, Evropa bude pokulhávat, kdežto země jako USA nebo Saúdská Arábie, kde jsou ty dálnice obecně kapacitnější, budou tu technologii adoptovat rychleji.
Druhá věc je, že i u nás v Evropě jsou obecně ty dálnice nevyužité v noci, a naprostá absence potřeby dělat bezpečnostní zastávky povede k tomu, že ty autonomní kamiony můžou i skrze úzká hrdla sítě disproporčně jezdit v noci.
Marian Kechlibar: záleží, co znamená „pokulhávat“. Třeba během covid games jsme viditelně pokulhávali v aplikaci fajzra za Portugalskem a Izraelem, nevidím v tom ale žádný problém, naopak. Dtto pokud jde o pokulhávání v implementaci digikoncentráku. A k němu tohle neodmyslitelně patří – někde v Texasu při přejezdu pouště to vypadá jako docela dobrý nápad, ale nutnost podřídit vše kolem neschopnosti stroje povede kdekoliv, kde bude častý styk automatizovaných stroju s neautomatizovanými, k omezení lidí. Analogie k texaské poušti je evropská dálnice v noci.
Tak třeba zrovna cena přepravy zboží je dost významná položka a její dopad na ekonomiku a tím i životní úroveň obyvatelstva je celkem značný. Pokud bude autonomní nákladní přeprava dostatečně spolehlivá, tak se prostě prosadí sama velmi rychle. A pokud nebude, tak tu prostě jen tak teoretizujeme na úrovni toho vašeho myšlenkového cvičení s likvidací Einsteina a přežitím Hitlera.
shane: pokud té přepravě dáme už existující infrastrukturu na úkor přepravy jiné a navíc omezíme ostatní tak, aby to bylo funkční (jak fyzicky, tak legislativně), pak „se prosadí“ pravděpodobně rychle. Ale pokud do toho započítáme vše, tedy především výstavbu infrastruktury nové plus vyřešení rizik, nejsem si tím tak jist.
Současně ale například na D1 Praha-Brno už je technologie pro komunikaci aut s dálnicí, takže jistá příprava na to probíhá, byť zatím především pod rouškou zvýšení bezpečnosti dopravy stávající. Takže to možná řešíme zbytečně, za pár let bude auto ovládat dispečink a komu se to nebude líbit, bude mít smůlu.
Velký obrazový atlas dopravy z roku 1981 psal tak nějak totéž, co je v tomto vlákně. A byla u toho velká fotka autonomního MANu a ilustrace řídícího systému. Do roku 2000 (téměř) jistě…
zato iPhone si tehdy neuměl představit nikdo (jaký „mobil“ měli lidé ve 25. století v československém seriálu Návštěvníci z r. 1983?).
S tou AI je to pořád stejné: nadšení > bublina > pád > návrat do reality.
Už v roce 1986 se vozíky firmy Comau uměly vyhýbat překážkám a doručit materiál svařovacím robotům či vyrobit úplně celý motor (bez řemenů a filtrů). A největší pokrok dneška je v tom, že už to umí i roboti jiných firem, než jen Comau. Po 38 letech…
Všechny tyhle věštby jsou plané, vývoj jde vždycky svým vlastním směrem a člověk by musel být Jules Verne, aby to tipnul správně.
Ono se totiž nakonec ukáže, že všechna ta infrastruktura, odpovědnost za škody atd. jsou mnohem dražší, než tam posadil Honzu, protože jednak je Honza nakonec v součtu levnější a efektivnější, a pak když Honza řídí kamion, nevymýšlí bejkárny.
s poslední větou (částí věty) souhlas. minimálně to má šanci udržet nějaký sociální smír a dát hloupejm Honzům smysl života. 2% populace pracující v zemědělství uživí všechny ostatní, pár (desítek?) procent v průmyslu a stavebnictví všechny hmotně zabezpečí, zas tolik holičů, sociálních pracovnic a úředníků potřeba nebude a ne každej je schopen pečovat o starce (to je zaměstnání budoucnosti spíš pro Mařeny než po Honzy), a bejt šoférem je poctivá práce jako každá jiná a Honzovi dá pocit potřebnosti a smysl života.
Integrale: slyšel jste někdy o V2X a zajímal se, co na nás soudruzi v bruseli chystají? Už od ledna i ve Vašem (novém) voze.
Jedna věc je v roce 1981 předpovídat budoucnost na 20 let dopředu a druhá je v roce 2024 psát o přítomnosti. Nikde není psáno, že vepři boubelatí bruseli plány nezhatí. Ale trend jde poměrně jasným směrem a to nikoliv ke svobodě a nic nenasvědčuje tomu, že by měl začít odboj. Třeba pro mnohé už je jediným problémem uhlomobility cena uhláku (pro socky) a dojezd (pro bohaté). Nad nesmyslností konceptu jako takového se už nezamýšlí, protože chápou, že to je jediná cesta, jak se na této planetě neuvařit (real story).
No a pokud se grýndýl nijak brzdit nebude, tak to, co dnes vypadá jako sci-fi, bude naopak součást přirozeného vývoje, který velmi, velmi konvenuje automobilkám a mnoho lidí – a ne nutně hloupých – na to spokojeně naskočí. Hint: operativní lízink do každé rodiny, kdo na něj nemá, ať nejezdí, easy. Psal jsem tu na jaře článek o konci IAD, můžete si ho připomenout (keyword: ukončená životnost).
Jak jako chápou, že ….. se neuvařit? To je ironie? Člověk má na globální oteplování akorát ten vliv, že v posledních letech ubylo oblaků, tedy se snížila odrazivost atmosféry pro sluneční svit. To, že ubylo oblaků je, mimo jiné, dáno tím, že se nad vyspělými zeměmi přestalo prasit, odkouřilo se, očistilo se. Tedy celý Green Deal (tedy jakési očišťování se v posledních 35 letech) má za prvotní následek právě to oteplování.
h72: ve velmi krátkém rozmezí jsem argument o tom, že „jestli nezačneme něco dělat, tak se tady na té planetě uvaříme“ slyšel 2x. V jednom případě to „něco dělat“ bylo od veganisty a bylo nutné ukončit okamžitě chov zvířat. Ve druhém případě to bylo od uhlomobilisty a bylo nutné okamžitě zakázat spalovací motory. Nejsou to žádní idioti s IQ 50 a nadějnou kariérou ve státním sektoru, naopak. Síla televize.
Kapitalizace zisků, socializace nákladů. Však to známe. Již Staří Římané(tm)..
To je taky pitomost. Jak „pokulhávat“, když nic takového zatím ani NEEXISTUJE?
A čo urobíme počas zhoršených poveternostných podmienok? Hustá hmla, prudký dážď, niekde ešte aj výdatné sneženie. A to nepíšem o poľadovici, keďže vieme ako pracujú cestári…….
No to bych chtěl vidět, jak „bez problémů“ by to bylo.
jo, to si představuju jako proveditelný první krok. kamiony pojedou po dálnici (a třeba ve vláčku deseti kamionů za sebou se stometrovými odstupy a v prvním kamionu bude pohotovostní řidič pro případ nutnosti převzít řízení), a co třicet kilometrů nějaký rastaplac, kde budou čekat šoféři, co to převezmou na manuální řízení pro last mile (tj. ke sjezdu a mimo dálnici) a kam to budou šoféři z okolí přivážet a předávat strojům.
no a místo postele v kabině tahače tam bude prostor, kam se ještěrkou naloží nějakej malej elektrickej jednomístnej smart, aby se řidiči někde nehromadili a někde jinde nechyběli.
To už může ten šofér řídit rovnou a AI bude řídit ten vláček. Ostatně stejná vize je pro armádu – pilot bude vedle svého letadla velet roji dronů.
rozhodně to půjde postupnými krůčky. to co píšete Vy, to je ten první maličkej krůček.
Tím se ale vracíte k modelu železnice, jehož neefektivnost je právě příčinou rozmachu (individuální) kamionové dopravy. A koleje tou příčinou železničního úpadku fakt nejsou. Pak by přece stačilo vyměnit jen vlakům kola, což by stálo zlomek Vašeho řešení.
Máte v tom někde zásadní chybu, nemyslíte?
efektivita železnice v našich malých středoevropských poměrech naráží na problém last mile, který se nedá kolejemi jen tak překonat, a i přeskládávání kontejnerů je zdržení a pruda (a zdražení). přebírání řízení řidič/automat je zdržení a pruda minimální.
Tak vyměňte vlakům kola, aby nemusely jen po kolejích, to přece tak velký problém není, ne? Ostatně i tramvaje či vlaky podzemky v mnoha městech už nejezdí po kolejích, ale po pneumatikách, tak v tom přece problém není!
Přesně, jak píšete, probléme je tam, kde se ten autonomní systém setkává s inteligencí. Protože v uzavřeném systému je inteligence virus. Proto bylo efektivnější přemístit přepravu z železnice do kamionu, než předělávat vlakům kola.
železnice je nesmírně efektivní pro pravidelnou dopravu velkých objemů pokud je start na kolejích a cíl na kolejích (a ještě víc je efektivní voda, tunu nákladu mezi dvěma protilehlými místy na globu dopravíte lodí za zhruba 15 litrů nafty) a železnice pro stejnou kapacitu jako silnice sežere méně pozemků. neefektivní je na ní ta proklatá last mile.
Lukas B.
10.12.2024 v 14:54
jako obvykle zapomněl k železosocce připočítat nádraží a jiný depa, to najednou ta efektivita jde hodně rychle do prdele…a jelikož sou typicky náklaďáky vo těch tisícách tun ukrutně pomalý, tak nakonec skončiš s vysokorychlostníma koridorama a vedle nich vo kousek dál s nákladníma a courákovejma tratěma, páč to druhý prostě pak nemůžeš na to první poslat skoro ani v noci, abys nekde neco hrozně nebrzdil (nebo potřeboval hrozně velký nádraží, aby to tam věčně čekalo, než zrovna profrčí kolem rychlák, a průměr toho náklaďáka je pak naprosto ubohej, když půlku času prostojí) a celá ta tvoja pohádka vo efektivitě využití pozemků je rázem fkundě :)
to soudíte podle pocitu, nebo o tom něco víte? aspoň dopravní průmyslovku….
kouknu a vidím vole
Ale to víš, že nebude. Těch průserů hrozí tolik, že si nikdo nedovolí nést riziko a platit škody.
Z druhé věty neplyne první.
Osobně si myslím, že se to vyřeší nějakou formou pojištění, do kterého budou přispívat různé zúčastněné strany, aby to nikoho nebolelo příliš.
Zkušenost je taková, že má-li nějaká lobby zájem na vyřešení čistě právní situace, vždycky to řešení najde. Něco jiného by bylo, kdyby tomu bránila biologie nebo fyzika. Ale právní normy se vždycky dají přiohnout.
Ona tomu sice fyzika brání a ve finále taky zabrání, ale ta vidina zisků, ta to žene „vpřed“…
Konkrétně jaká fyzika? Můžete to rozbalit i odborně, jsem připraven :)
to bych nedoporučoval
Marian Kechlibar 10.12.2024 v 9:42
– – –
Přírodní zákony…
Ako vraví klasik: „There are no solutions, only tradeoffs.“ V tomto prípade sa môže stať, že právne „riešenie“ sa síce najde, ale bude to riešenie asi ako „objektívní zodpovědnost provozovatele vozidla“. Tzn. štát sa zbaví zodpovednosti a prehodí ju na niekoho síce absolútne nesúvisiaceho, ale neschopného sa tomu brániť.
Viz co jsem napsal níže… :-P
Tak až vám ta UI rozseká pár náklaďáků, a pojišťovna vás pak pošle do prdele, tak si o tom promluvíme, ano? ;-)
Byl by to trhák pro dopravu nákladů. Hlavně malejch zásilek po městě. Místo toho, aby to dodávka rozvážela po alzaboxech, tak to budou jezdící alzaboxy rozvážet zákazníkovi. Přijede jezdící krabice a zákazník si z přihrádky vyndá co jeho jest. A jelikož nebude potřeba řešit prostor pro řidiče, jeho komfort a bezpečnost, tak se bude dát dost ušetřit. A kromě toho se ušetří dost i na tom řidiči. To samý dálkový náklaďáky.
a pravděpodobně i nějaká forma taxislužby. Ani dnes lidem většinou nevadí vlízt do auta s cizím chlápkem s cizím přízvukem o jehož řidičských dovednostech a případné kriminální minulosti maj jen mlhavý tušení.
jistě, to je další logický krok. posádka nebude vlastníkem, ale (dočasným či trvalým) nájemcem stroje.
Klidně bych si doved představit, že bych si ráno nechal appkou na konkrétní hodinu přivolat autonomní jednomístný taxík a nechal se odvízt do práce, pokud by to bylo dostatečně cenově výhodný
Mě by spíš dávalo smysl dojet na místo, vystoupit a AI by auto odvezla někam do parkovacího domu, kde by se auta mohla natěsnat, bez potřeby otvírat dveře a vysokého stropu, no a pak by člověk jen pípnul a auto by přijelo, nastoupím a odjíždím středem.
Taky možnost.
ono to dává smysl. na dálnicích je zásadní problém doprava v pohybu, a ve městě zase doprava v klidu (čili nedostatečná kapacita parkování do pěti minut pěšky od dveří).
Všechno toto lidé mohli udělat už před 30 lety. Neudělali.
Pokud tedy chcete být věštcem, nejprve si musíte položit otázku Proč?
Proč už to tak dávno není, když to technicky jde už nejméně 30 (spíš 40) let?
P.S.: jasně, dnes je to sice opravdu levnější než tehdy a naopak lidé jsou dražší než tehdy, ale tehdy byli ochotní k velkým investicím, k nimž dnes už ochotní nejsou, alespoň v euroatlantické civilizaci. Do výzkumu vesmíru investovali biliony (dnes už se na Měsíc nedostaneme, ani kdybychom se modlili) a přitom dokázali ještě stavět přehrady, jaderné elektrárny a provrtat Alpy kvůli dálnicím bez mýtného (dnes to v takovém měřítku objektivně „nejde“). Možná zkuste přemýšlet, jak to, že v krátkém časovém úseku došlo k tak obrovskému kvalitativnímu technickému rozvoji, zatímco dnes už nikdo nevymyslí nic, maximálně tak kvantifikujeme to staré a teď už ani to, teď už dokonce jedem úplně na druhou stranu…
zato ale tím, že se mašiny ve fabrikách (v tech, kde eště zůstaly), přepojí z lokálních obsluhovacích stanic do tamtech klaudůch (aby mohli rejžáci jednodušej krást průmyslový tajemství asi?), tak najednou máme henten proomysl 5764556734.0, a to je strašnej pokrok, chňápeš?
Jihočech Honza 10.12.2024 v 10:28
Reklamní spot na automobil vybavený vámi navržený systémem jsem viděl již před lety…
… a nic jiného než reklama to ovšem nikdy nebylo. ;-)
Jsem fklidu. U nas v praci mame roboty, co po baraku rozvazeji nejruznejsi bordel. Co chvila se nejakej hleda, nebo blika nekde vysranej uprostred cesty, atd.
jen onanie
vono se to vyřeší tím, jak pude celej západ do prdele a lidi nebudou mít na rozhazování za pyčoviny…takovejch, co sou rádi, že zatáhnou základní živobytí (a rozhodně nemají na neustálý posílání hovadin) je stále víc, na držku totiž nepadají jenom klasický vobchody, co si budem
vytáhni hlavu z prdele, autonomní řízení (a auta) zde jsou, operují v běžném provozu a dokonce bez jakékoliv účasti řidiče. Slyšel si někdy například o Waymo? Právní rámce již taky existují – https://en.wikipedia.org/wiki/Self-driving_car_liability máš tam celý přehled.
Jasně, tak určitě. poslední dobou slaví „autonomní řízení“ jeden úspěch za druhým. Jo, a o Waymo jsem slyšel.
https://www.focuson.cz/samoridici-vozy-waymo-a-zoox-vykazuji-problemy-a-jsou-predmetem-vysetrovani/
máš asi nějaký mindrák se kterým nepomůžu, ani nechci, nicméně já reaguju „Jenom chci po stopadesáté napsat – žádné „autonomní řízení“ NEBUDE, právě proto, protože tomu brání převzetí PRÁVNÍ ODPOVĚDNOSTI za nehodu“ odpovědí, že právní rámce existují a autonomní auta v provozu jezdí, takže JE. Nepolemizuju jak je úspěšně nebo ne, rozporuju tvůj statement.
… nesmíš tolik žrát tu reklamu pro technické analfabety. ;-)
Jojo, Wiki… ach ten etalon moudrosti a pravdy.
No ako prvotná informácia v rámci niečoho o čom nemáš šajnu je to OK, ale potom treba začať poriadne hľadať inde a rozmýšľať nad tým čo si prečítam. No ale myslenie dosť často bolí…..
No prave. Jak pises – jako prvni nastrel pro dalsi reserse dobry, ale mavat s ni jako s konecnym dukazem? Tfuj. Nevim, jestli vsechny, ale vetsina tech informaci nema autora. Jen odkaz na nejake zdroje, ze ktrach autor nejak cerpal. Jestli dukladne a peclive, plus co je to za zdroje, je pak vec druha.