Děkuji všem čtenářům a příznivcům našeho webu za účast na autogramiádě. Dostavilo se kolem stovky účastníků, takže se po cca 15 knihách, které nám poskytlo nakladatelství zdarma, se doslova zaprášilo. Dokonce se vyskytly pochybnosti o únosnosti lávky přes magistrálu.
Úspěch celé akce je pro mě silnou motivací napsat knihu další, která tentokrát bude pojatá trochu jinak, a která bude provázena regulérní autogramiádou se vším všudy.
Pro toho, kdo by to nemohl přečíst, text v knize je 19.4.2012 Magistrálu autům! D-FENS.
Každopádně jsem rád, že jsem se mohl setkat s tímto vzorkem čtenářů D-F, taková setkání jsou ohromným povzbuzením v okamžicích, kdy si člověk říká, že to stejně všechno stojí za prd a že nemá cenu cokoli dělat, protože i kdyby se člověk na hlavu postavil, tak to stejně půjde jenom s kopce. Nepůjde. Nemusí.
Ovšem autogramiáda byla nuda v porovnání s tím, co se dělo pak. Poněkud vágní popis procházky s OSBIDem nebyl zastíracím manévrem. V době, kdy zpráva o procházce vyšla, ještě žádný plán neexistoval a jestli ano, byl nekonkrétní. Jinak se plán rodil na poslední chvíli a pokud se někomu zdálo, že nemáme plán, bylo to tím, že jsme neměli plán, pouze záměr. Záměrem bylo nějakým způsobem „omezit omezovače“, totiž dopřát cykloteroristům jejich vlastní medicínu a poznat, jaké to je, když jim někdo bere jejich vlastní mobilitu. A také musím předeslat, že jakkoli se cyklofašisté z Auto*Matu v omezování mobility druhých vyžívají a pokládají ho za správné, tohle jim sakra nešmakovalo.
Cílem hry bylo na určitý čas, který byl předem stanoven na jednu až tři minuty, zastavit cyklojízdu přecházením po přechodu pro chodce. Časové omezení bylo definováno proto, že kvůli cykloteroristům byla zastavena magistrála, a nebylo naším záměrem omezovat řidiče aut, kteří už takhle dopláceli na aktivistickou potřebu sebeuspokojování a dokazování celému světu, že kolo je dopravní prostředek. Nechtěli jsme, jak říkal Führer, aby to stálo až k exitu na Říčany. Vlastní výběr místa učinil specialista OSBIDu a dal si na tom záležet, jednalo se o skutečný bottleneck se všemi důsledky, které z toho plynou. To místo naleznete zde. Cyklisté přijeli po magistrále (dominanci nad magistrálou měla cyklojízda pravděpodobně symbolizovat), sjeli po exitu dolů, otočili se na smyčce na Pankráckém náměstí a hodlali v opačném směru na magistrálu najet.
Vlastní realizaci na místě zkomplikoval déšť. Sem tam se objevil nějaký pumpičkář, někteří asi provozovali scouting. Později se dostavila dvojice policistů v civilu, kteří byli fakt hustě nenápadní. Možná by měla policie věnovat více času výběru vhodného outfitu pro svoje pacholky, protože v těchhle vořežprutech by poznal fízla i slepej potmě. Ty baťůžkáři, co je poslali posledně, na tom byli o něco málo lépe. Nevím, nač je dobré to utajení a civilní oblečení, když si hned vedle zaparkují modrou fobiji s cedulí Policie za oknem. Jaké poslání měla tajná policie, mohu pouze hádat, zda ji zajímalo něco konkrétního, nebo zda hodlala pouze „monitorovat“, případně dokumentovat zásah uniformované policie, pokud by k němu došlo. Každopádně je mi to putna.
Po nějaké době dorazila vlastní cyklojízda. Podobně jako posledně mě zaujalo, že jednotliví její účastníci jedou jakoby duchem nepřítomni, prostě šlapou a sledují anus před sebou. Poněkud to připomínalo finální výjev z Krysaře. Naprosto mi uniká, jaký druh vyžití je s takovou akcí spojen, nejspíš jde jen o pocit sounáležitosti s dalšími podobně postiženými jedinci a zvrhlá radost z toho, že můžou kolektivně někoho omezovat a vnucovat mu, co má dělat. Podle plánu jsme nechali projet čelo kolony tvořené motocykly a policejními auty. Jakmile byl policejní doprovod na mostě a v takové vzdálenosti, která spolehlivě znemožnila otočení a návrat policejních vozidel (navíc zašpuntovaných čelem cyklojízdy), přikročili jsme k vlastní obstrukci.
Velká jarní cyklojízda se zastavila.
První zhruba půlminutu cyklofašisté spotřebovali ke zjištění, že přecházení není zcela spontánní. Pak se v nich probudily tendence typické pro většinu asociálů, totiž prosadit svoje zájmy jakoukoli cestou, a začali na „chodce“ najíždět. Došlo k několika srážkám postupně agresivnějších cyklofašistů s chodci. Účastníci měli pro tento případ jasné instrukce, že mají raději strpět nějaké menší příkoří a vyhnout za každou cenu konfliktu, protože taková událost by byla okamžitě cyklofašisty recyklována k výrobě cyklistických mučedníků, které zbili zlí automobilisté. Každému, kdo si myslí, že cykloaktivisté jsou kytičkoví lidé, kteří prefererují zelenou mobilitu, pravdu a lásku, bych rád dopřál těch pár minut tam, aby si poopravil názor a viděl, jakou úroveň mají ve skutečnosti.
Také se vyskytli náhodní (nikoli pseudonáhodní) chodci, kteří chtěli přecházet. Bohužel nyní již zcela zpitomělí pumpičkáři je považovali za součást akce a najížděli i do nich. Zaznamenal jsem ženu ve formálním oblečení, která k nám nepatřila a která přišla do kontaktu s předním kolem nějakého gaybajku. Náš fotograf zachytil bohužel další a mnohem drastičtější scénu, kdy změť těl, trubek a hudebního nástroje najížděla do „golfek“ s dítětem (matka samozřejmě účastníkem akce nebyla). V souvislostí s touto prasárnou ohleduplných a kytičkovatých cyklofašistů podáme oznámení přestupku, protože tohle cyklofašistům trpět nebudem. Toto byl asi nejkritičtější moment celé události.
Ačkoli se cyklofašisté soustavně ohánějí agresí a absencí ohleduplnosti na straně řidičů automobilů, sami mají s obojím obrovský problém. Kdyby se řidiči aut chovali z poloviny tak zběsile jako oni, patrně se už dávno mezi sebou pobili. Kromě toho jsme se shodli na tom, že jsou to amatéři a diletanti až hrůza. Jaktěživ nepochopím, proč se nás nezbavili, bylo to tak triviální. Navíc postrádají mezi sebou charismatické jedince a přirozené vůdce. Říkali jsme si, že kdybychom to měli jako fulltime job a dostávali prachy daňových poplatníků jako oni, tak by se teprve měli na co těšit.
Ještě větší katastrofa bylo účinkování Policie České republiky. Když pominu ten taktický omyl, kdy policie vhodným umístěním vozidla podpořila naši blokádu, nelze akceptovat, že policie podporuje akci, na které je hromadně porušován zákon o provozu na pozemních komunikacích. Jak může policista nečinně přihlížet tomu, že cyklofašisté najíždějí na chodce, a to nejen na pseudonáhodné chodce, ale také na ty, u kterých je očividné, že s akcí nemají nic společného. Na policistech bylo dost silně poznat, co si o akcích cyklofašistů myslí a jak jsou rádi, že mohou být zatahování do těchto sporů, ale jak správně poznamenal Karel, když se jim to nelíbí, ať si najdou jinou práci. Zvažujeme podání stížnosti na oba přítomné policisty, ne že by nám jejich pasivita a porušování zákona o policii principálně vadily, ale proto, aby zchladla ochota policie i jednotlivých policistů podílet se na pololegálních akcích cyklofašistů.
Teprve později k nám dorazila informace, že cyklofašista Vojtěch Hrabal aka Hrabosh dostal na křižovatce u Bulhara přes držku. Musím vás ale zklamat, v tom nejedem. Prioritou pro nás bylo, aby se nikomu nic nestalo, a to ani cyklofašistům. Mnozí z nás by jistě dokázali morálně odůvodnit přiměřenou míru fyzického násilí proti lidem, kteří denně za peníze daňových poplatníků aktivně přispívají k potlačení mobility a omezování svobodné volby dopravního prostředku obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proč těm zmrdům nabíjet kanón. Hrabosh, nyní již nečlen Auto*Matu, je znám svou impulzivitou, netolerantností, neschopností normální komunikace a spasitelským komplexem. Těžko se facce ubrání, tak je chudinka strašně morální… Byla jen otázka času, kdy to někdo neunese. Teď bude Hrabosh týden „marodit“, aby domnělý pachatel dostal flastr a pak z něj bude mučedník druhé kategorie hned po Bouchalovi, kterého prohlásili za svatého, protože jel jako prase a způsobil dopravní nehodu. Obhájci domnělého útočníka doporučuji v rámci vyšetřování nechat policii zkoumat, co vlastně prováděl aktivista Hrabal krátce předtím, než dostal po čuni. Podle této zprávy totiž byl tzv. špuntařem, tzn. cyklistou, který bez jakéhokoli pověření a zcela v rozporu se zákonem řídí dopravu.
Mimochodem cyklofašisté odhadli počet účastníků Zyklojízdy na pět až šest tisíc (trochu to připomíná obra Koloděje, který také denně chytil trpaslíků šest i pět), ale podle nás jich bylo zhruba tisíc. I kdyby jich pět tisíc bylo, je to zhruba počet aut, které projedou po magistrále za hodinu. Další ukázku numerické lyriky naleznete zde.
Závěrem děkuji všem účastníkům autogramiády, procházky a přátelům z OSBIDu za účast, přátelskou atmosféru a prima zábavu, a na podzim zase na viděnou. Skvěle jsme si užili a zase si to užijem. Pro cyklofašisty a policii, až mě budete na těch fotkách hledat. Jsem ten rohatej s kopytem a ocasem.
Zpráva na webu OSBIDu zde
Video na youtube s oteplákovaným fízlem
Video s utrženým předkem cyklojízdy (čas 1:30). V čase 2:30 projede Octavia, která pak zablokovala přechod.
(4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)