Arriva la pantofole 2: Full Trotl - zpět na článek

Počet komentářů: 49

  1. Konečne článok o technike a dokonca napísaný tak, že má súvislé odstavce, má to nejakú štruktúru a dá sa to čítať bez toho aby musel človek niektoré pasáže preskakovať či ich čítať viackrát aby ich pochopil.

    1. O technice v pořádku, jen ta teologická přirovnání by si autor mohl odpustit, když tomu nerozumí, protože to pak má blbě. :-)

    2. Technicky obecně dobrý, ale technická stránka ve spojení s autobusem pokulhává. Fráze typu „plynové pedály v autobusech představují šedou zónu a latentní bezpečnostní problém“ nebo „Pokud výrobce autobusu implementoval algoritmus priority brzdy, o čemž se dá pochybovat“ případně v diskuzi cosi o „prasopřestavbě“ mi docela připomínají ty „pravdy“ z hospod, proti kterým se roky vymezuje. Pokud někoho trápí původ a určení plynového pedálu případně na kolik cyklů je konstruován, může zkusit najít datasheet BOSCH 0 205 001 204

  2. Je vhodné, aby Pantofola Trottel už nemohl řídit ani táčky, když je tak blbej a pouští si hubu na špacír jak médiím, tak policajtům. Takoví pitomci živí tyhle různé eksperty. Smutné je, že dnešní advokáti (asi mančaft Turbo Plzeň) neoplývají schopností a přesvědčovací metodou mu to žvanění zatrhnout.

    1. Ano, to mě také konsternovalo, že advokát nechal pana Pantofla takhle bezelstně dodávat munici obžalobě. Fakt lamer.

      1. Advokát řidiče je Emanuel Mašín, jen nevím jestli judr nebo bc, zřejmě otec a syn.

        1. Nezbývá jiné řešení než zavolat Saulovi. Dnes má akci sleva 50% a telefon k tomu.

          1. Sahulovi? Tak leda do nebe…

            1. Aha. Doporučuji se seznámit s nekonformním právníkem Saulem Goodmanem z Albuquerque. Ten umí svými netradičními metodami úspěšně doshánout dohody na prospěšné práce členů drogového kartelu, kteří nedopatřením zapálili plně obsazený školní autobus. Rovněž umí skvěle komunikovat s mediálníma mrdkama. Jeho efektivita je ovšem založena na ne úplném lpění na pravidlech…

              https://en.wikipedia.org/wiki/Saul_Goodman

              https://www.csfd.cz/film/366575-volejte-saulovi/prehled/

        2. Bc. asi těžko.

          1. Mgr., moje chyba.

  3. Celkem mě překvapila věta o tom, že není jisté, že je implementována „priorita brzdy“. Autobus jsem zatím neřídil, ale u osobáků jsem to tak vždy zpozoroval. U oktávky kombi jsem se pokoušel takto projíždět zatáčky, protože lehounký tlak na brzdu oktávku „srovnal do zatáčky“. Ale průjezd pod plynem s vteřinovým velmi lehkým přibržděním způsobil virtuální uvolnění plynu a velmi pomalé přidání, přestože jsem plyn držel pořád. Rozhodně zatáčky neprojíždím jako závodník, ale auto takto reagovalo i na lehounké přibrždění. Priorita brzdy mi přijde celkem přirozená a divil bych se, kdyby ji neimplementovali všichni kromě somálských a francouzských automobilek (Francouzi musí mít vše jinak, divím se, že nemají trojúhelníkové volanty :-). Vážně to není pravidlem? Přinejmenším brzdy by měly na sílu přeprat motor.

    1. Pokud by byla správná teorie se závadou v klapce, tak řidič už sundal nohu z plynu a pokyn k totálnímu uvolnění plynu a přechodu na volnoběh sice dorazil do ECU, ale díky zaseklé klapce byl reálně motor pořád pod plynem. Mačkání brzdy by pak na plyn v motoru nemělo vliv, i když by mělo aplikovat brzdnou sílu na kola.

      Pokud by to byla závada typu „runaway diesel“ – https://en.wikipedia.org/wiki/Diesel_engine_runaway (to by ale ten motor musel být hodně zanedbaný) – tak tam ubírat plyn k ničemu nevede, motor si už „našel“ jiný zdroj paliva (typicky olej) a nezastaví se. Jelikož u tohoto typu závady motor reálně jede na vyšší než nominální výkon (což právě vede k jeho poměrně rychlé destrukci), nelze asi ani vyloučit že by „přepral“ brzdy

      Je ale otázkou jestli v té panice vůbec řidič tu brzdu zmáčknul.

      1. Ono se tedy mělo dít ještě něco dál. Pokud by klapka byla těžkochodná, docházelo by pravděpodobně k nárůstu proudu v obvodu elektromotoru klapky, kterou by se ECU pokoušela nahnat do požadované pozice. Nicméně ECU má proudové omezení, takže by se zkoušela tomu nějak bránit a mělo by dojít k zaznamenání nějakého trouble code. Otázka je, jak korektní byl SW v ECU u nějaké prasopřestavby.

        1. Já dávam v realitě pantofel:cng 50:50.

    2. Neexistuje žádný předpis, který by to přikazoval a některé automobilky se tomu dost brání. Důsledkem je, že při např. selhání spínače brzdových světel s autem nejde odjet nebo spadne do nouzového módu. Sešlápnutí brzdového pedálu je odvozováno právě od něj.

      VW to implementuje plošně zhruba od r. 2002. BMW nebo Alfa Romeo to neimplementovaly nikdy. Ford je někde mezi tím, brzdu je třeba nějakou dobu podržet, aby došlo k ignorování signálu EPC.

      Závodníky to docela vytáčí, protože pak ztrácí význam šlapat brzdu levou nohou nebo si hranou boty „brnknout“ o brzdu za účelem „sklepnutí“ auta před zatáčkou. Řeší se to tak, že se do auta namontuje druhý spínač, na který se připojí původní kabel a tento spínač se hodí někam pod palubku. Od spínače nad pedálem brzdy se pak protáhne nový vodič k zadním brzdovým světlům. Fajnový šmekr ještě spojí originální a nový drát přes diodu, aby to bylo kdykoli možné přepojit zpět.

      1. Já si právě vzpomínám na událost před X lety, kdy tuším v Německu údajně auto začalo samo zrychlovat a nešlo to změnit. Po takové situaci bych čekal, že automobilky z obavy před soudy implementují prioritu brzdy samy od sebe. Proto mě to překvapuje. Na soudní jednání automobilky vesměs reagují rychle…

        1. Nebylo to v GB? Jak mu cistili cestu a pak to na konci dalnice stejne nekam poslal?

          Taky me to prekvapilo, ze to neslo ubrzdit, vyradit, vratit nohou, nebo chcipnout.

          1. Ubrzdit by to šlo, jenomže řidič místo aby natvrdo zadupnul brzdy, tak nejspíš zkoušel brzdami regulovat rychlost a tedy pouze přibržďovat. A zkoušel to tak dlouho až brzdy dosáhly teploty, kdy už to nebrzdí. V Německu tuším že šlo o nějaký Renault s trochu větším motorem.

            Podobná aféra Toyoty z USA zkončila tak trochu do ztracena, pokud si vzpomíná, tak ECU zaznamenala něco na základě čeho Toyota tvrdila, že řidič si buď spletl brzdu a plyn, nebo se pokusil o pojistný podvod, protože na voze ani v ECU nebyly stopy po tom, že by se snad pokoušel nějak víc brzdit.

        2. Takovejch případů je furt ranec z celýho světa. Obvykle je ale příčinou (resp. příčinou až tak velkejch škod) debil za volantem. Teda přesněji řečeno, nejčastějš kráva za volantem.

    3. U mna na Jeepe brzda prioritu nema. Ked som v kanadach omylom spolu s brzdou stlacal plyn, auto zrychlovalo s narastom tlaku na pedale – brzdy motor nedokazu zastavit, ani ked som zatlacil brzdovy pedal na maximum.

    4. Volvo V70 B5254T model 99 tedy s ECU Bosch ME7. Škrtící klapka Magneti Maléry.
      Nic jako priorita brzdy není. Klidně jde za jízdy levou nohou brzdit, na polohu škrtící klapky to nemá vliv…

    5. Já prioritu brzdy v autě nechci. Nikdy.

      Co je tohle za perverzní touhy, chtít aby si auto dělalo co chce nějaký pitomý počítač NAMÍSTO toho, co po něm chci já a jednoznačně mu to přes vstupní rozhraní rozkazuji?

      Jo ahá, já bych třeba mohl autu rozkazovat něco jiného, než co chci, takže mne auto projistotu ochrání přede mnou samotným. Fuj tajksl. Kult Zlaté Klece zase řádí.

  4. Z hlediska přípravného řízení by bylo vhodné fízlům a soudcům znemožnit, aby si brali znalce dle své libosti. Je známo, že znalci se snaží vymlátit z případu benefity především pro sebe, čili pokud si je fízlové přiberou, pak znalci se snaží vyhovět obžalobě, protože pak mají jistotu že jim fízlové přihrají další práci.
    Kdyby jim házeli vidle do každé kauzy, pak si ani neškrtnou a jako znalci skončí. Znalecký byznys je u nás naprosto zkorumpovaný.
    Podle mě je situace zralá na změnu zákona, aby fízlové a soudci museli znalce losovat a náhodné zastoupení znalců bylo zpětně kontrolováno – podobně jako je tomu u práva na zákonného soudce (čl. 38 LZPS).

    1. Mě by celkem zajímalo, jakým způsobem se vybírá znalec pro jednotlivé případy, jestli je pro to nějaký závazný postup. Když si vezmu jedno správní řízení, kde byl účasten „znalec“, tak tam jsem jedinou možnou příčinu vysledoval v tom, že úředník vedoucí správní řízení i znalec byli registrováni ve stejném svazku Cibulkových seznamů, takže se asi znali. Potom už mě ani nepřekvapilo konstatování znalce, že cca 15 cm přečnívající předmět na vzdálenost cca 100 metrů je jasně vidět, to je zřejmě dle tohoto znalce běžná situace v dopravě.

      1. úředník, fízl nebo soudce si znalce vybírá dle své vlastní libovůle.

        1. Tím se vše vysvětluje…

    2. Dle mých cca 10let starých info jsou znalcům zakázky od orgánů spíše na obtíž, jelikož úhrada za ně je stanovena vyhláškou/zákonem a je násobně nižší než v případě zakázky od soukromé osoby kde jsou ceny smluvní. Navíc požadavek orgána na znalecký posudek nelze (snadno) odmítnout bez následků. Z toho vyvozuji, že pokud nejsou nadstandardní vazby mezi konkrétním znalcem a konkrétním orgánem nebo jiné zájmy v pozadí, nemá znalec sebemenší motivaci jít orgánovi na ruku a ani absence dalších zakázek od orgánů mu nezpůsobí újmu.

      1. Je sice pravda, že úhrada je stanovena zákonem, nicméně jde o hodinovou sazbu. Soudruzi znalci mají takový hezký zvyk – protahovat hodinové zpracování znaleckého posudku. Pokud jde znalecký posudek fízlům na ruku, nikdo znalce za spáchání trestného činu podvodu a okrádání nebude popotahovat.
        Respektive á contrario – pokud kterýkoli znalec nepůjde fízlům na ruku, posudek bude velmi chabě ohodnocen.
        Z toho obvykle vyplývají 2 věci: copy-paste posudky, lenost až na půdu, spekulace a neuvěřitelné sprosťáctví. Jestlipak víte, kolik znalců, kteří šli fízlům na ruku, bylo pravomocně odsouzeno za spáchání trestného činu nepravdivého posudku? Nula. Příkladem budiž jistý soudruh jménem Matlach. Když zpracovával zcela lživý posudek na sestru Marešovou, nestalo se mu nic. Když zpracoval protiposudek proti zcela lživému posudku v případě Kramný, byl odsouzen.

        1. Počítejte se mnou – maximální hodinová sazba dle vyhlášky 37/1967 Sb. je 350 Kč/hod.
          Běžná sazba, kterou přiznává PČR, je 150 – 200 Kč/hod.
          Běžná hodinová sazba u komerčních zakázek je okolo trojnásobku.
          Tj. i když znalec hodiny pochopitelně nadhodnotí, tak na trojnásobek (a to pouze v ideálním případě) se nedostane, i kdyby se s prominutím posral..:-))

          Ad vlastnosti znaleckých posudků – ano, máte do jisté míry pravdu, bohužel je to mimo jiné i důsledek výše uvedeného. A pro forma, kdo si myslí, že nový zákon o znalcích to napravuje, tak je těžce mimo mísu.

          1. Otázka je, kolik zakázek od soukromých osob dostane.

      2. Mimochodem fízlům se znalecký posudek odmítá velmi snadno. Stačí se označit za podjatého znalce. A je to vyřešeno.

        1. Ne, fakticky není. Tohle si zkusíte jednou (bez relevantního zdůvodnění), to Vám ještě vezmou, zkusíte si to podruhý, budou si stěžovat u soudu, kde jste registrovanej a potřetí si to lajsnete a rovnou Vám dotyčný soud sebere oprávnění.
          Opravdu, práce pro orgány státní moci není žádný med a většina znalců to dělá jenom proto, že musí (hlavně kvůli tristnímu finančnímu ohodnocení).

          1. Přesně! Jeden soudní znalec, který dělal posudek 4 měsíce, mi pak ukázal, že si tím vlastně vydělal 8200 čistého za měsíc. A ostatní práce zatím stála.

  5. Čistá spekulace: řidič zlehka sešlápl plyn, aby se pomalu rozjel, plyn z nějakých důvodů zadrhnul, řidič ho v panice rychle prošlápl, aby uvolnil zaseknutý mechanizmus, autobus vystřelil dopředu, srazil děti. Samozřejmě měl předělat nohu na brzdu a brzdit, ale přemýšlejte logicky, během vteřiny. To s červeným tlačítkem je opravdu jen nesmysl. V situaci, kdy každá vteřina rozhoduje, určitě budu pohledem hledat červené tlačítko, abych ho zmáčknul. Už jen to tlačítko pohledem najít a nachystat ruku ke zmáčknutí, zabere cca dvě vteřiny, plus nejméně vteřinu na úlek, vteřinu na rozhodnutí, odhadem asi 4 vteřiny. Za tu dobu by naboural půl nádraží.

  6. Božskej Dfens. Bohužel dnes něčemu rozumět a nedej bože se tím svým rozumem i řídit, to už smrdí kriminálem. Tady v kocourkově a ve všech kocourkovech kolem. Ale moc děkuji :)

  7. Auta s ,,prioritou brzdy,, se mně osobně velmi špatně řídí. A není to jen díky nemožnosti přibrzdit si levou do plnýho. Jsem zvyklý rozjíždět se při poklidné jízdě úplně bez plynu, ten začnu sešlapovat v podstatě až ve chvíli, kdy je spojka úplně uvolněna. Jsem na to prostě tak zvyklý a zvláště velkoobjemovým motorům to nijak nevadí a ladně se rozjedou. Až namátkou třeba na Transita.(tuším že 2013 2,4)Jezdil jsem s ním jednou za čas a pravidelně mi chcípl v mírném kopci, neboť nikdo nepředpokládal, že hill hold asistent by se měl deaktivovat jinak než stisknutím plynového pedálu. Naopak všechny MB naprosto ladně a plynule a u koncernových sraček to jeden čas také nešlo ale poslední dobou všechny kterými jsem jel tak také Ok.

  8. Moc hezky shrnuto, poučil jsem se, díky. Dnešní doba dává zelenou černobílému pohledu na věc, aniž by se nad tím někdo externí zamyslel. Viník je známý ještě dříve, než se věc uzavře a soudy disponují „znalci“ kteří nejsou zaujatí, mnohdy nemají ani patřičné vědomosti a jsou schopní poslat svojí nekvalitní prací nevinného do trestu. Navíc se k tomu přidá mnohdy neomylný názor nějakého novináře a je vymleto…

  9. Kde jinde by hledali zavadu a rozebirali autobus?

    1. zmínka o nechtěné akceleraci při policejním vyšetřování by vyvolala přibližně následující:

      – USA, Kanada, Japonsko, Jižní Korea: Autobus by rozebrali a jednotlivé komponenty by zanalyzovala nějaká vládní instituce, třeba NTHSA. Pak by je poslala výrobci k vyjádření
      – Austrálie, NZ, Thajsko, Filipíny: Autobus by rozebrali a relevantní komponenty rozeslali jejich výrobcům k přezkoušení se žádostí o vyjádření

      Ve státech EU by se tak stalo pravděpodobně až v okamžku, kdy by to v rámci dokazování nařídil soud.

    2. V civilizovaném světě třeba? A neměli by?

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017