Před několika málo léty si za prezidenta Američané poprvé v historii zvolili černocha a komunistu k tomu. Dodnes nad tím mnozí kroutí hlavou a ptají se, jak je to možné. Pár dní tomu zpátky, kdy poslanecká sněmovna a senát dala požehnání přímé volbě prezidenta u nás. Opusťme nebohé Američany a podívejme se letmo na některé kandidáty v domácí kotlině. Možná si hlavy ukroutíme také.
Bobošíková Jana
Svým postojem k pravdoláskovému puči v ČT a občasné kritice EU se jeví jako relativně nejpřijatelnější tvor z exponentů na prezidentský trůn. Kandidaturou v roce 2008 v roli Rudé dominy se ovšem totálně zdiskreditovala…
Zeman Miloš
Enfant terrible socialistické politiky v 90. letech. Na jeho pokyn se rozjely mnohé zrůdné socialistické experimenty namířené proti bezbranným poplatníkům. Debilní bonmoty a primitivní hulvátství vytýčily cestu české politiky na mnoho let dopředu. Prokouřený alkoholik s podivně žlutou pokožkou a stařeckým třasem se nevzdává naděje vybudovat ze spálené země kvetoucí socialistický ráj.
Okamura Tokio
Všechno zná, všude byl – někde dokonce i dvakrát, od všeho má klíče. Bližší informace o tomto samolibém jedinci zatím nejsou známy.
Špidlo Vladimír
Diagnóza: Eurokomisař. Proslulý fanatickou nenávistí k živnostníkům a podnikatelům. Na první pohled tragikomická figurka s výrazem neškodného debílka, ve skutečnosti velice nebezpečný psychopat. Nebezpečný civilizaci a svobodě. Zuřivá nenávist k soukromému sektoru ho katapultovala do nejvyšších míst bruselské zločinecké instituce. Dogmatik. Socialista. Maratónec. Zločinec z povolání.
Schwarzenberg Karel
Když spí, neškodí. Politicky tápajícímu turistovi se hvězdné brány otevřely spářením s největším ekonomem všech dob. Sprostá slova a klení poplatníků rvaných z kůže zatím přehlušuje pochvalné mručení převážně německy mluvívích byrokratů. Jidáš zradil jednou; se sebezapřením a za peníze. Eurofanatický kolaborant to dělá neustále, rád a zadarmo.
Fischer Jan
Další vejlupek v řadě, tentokrát s komunistickou minulostí. Po převratu náčelníkem státního zločineckého statistického úřadu, poté razantní vstup do české socialistické politiky. Oduševnělý rypák, moudré pokyvování šišatou hlavou a absolutní nečitelnost názorů ho zatím staví na první místo v tlupě uchazečů.
Švejnar Jan
Na celém světě proslulý (tvrdí on a Paroubek) ekonom liberálního (čti socialistického)směru. Zavilý inflacionista, příznivec státního intervencionismu, co nejvyššího zdanění a regulace všeho možného i nemožného. Oblíbený v Bruselu a v Lidovém domu. Nad rozbory a návrhy ekonomického génia omdlévají hrůzou i ti nejotrlejší. Vydrží-li studenti – posluchači brainwashing soudruha profesora a vtloukání keynesiánských teorií do makovic, čeká je jistě závratná kariéra v mnoha státních, život lidem ztrpčujících institucích. Oblíbená slovní spojení: „bylo by potřeba“, „je žádoucí“, „je zapotřebí“.
Finito. Zdá-li se tato směs málo výživná, netřeba zoufat. Tohle legrační panoptikum dříve či později zcela jistě doplní někdo další. Třeba ze zeleného tábora – typu pološílené Asiatky Džamily, fašistického zvrhlíka Lišky či Bursíkovo ublížené rozhoďnožky.
Pro kandidaturu je nutný návrh 10 senátorů nebo 50.000 podpisů obyčejných smrtelníků. I někteří senátoři dokáží být srandisté, dorostenci na sociálních sítích nemají k recesi daleko. V rámci multi-kulti narovnání se možná dočkáme i kandidatury osmahlého Lakatoše ze vsetínského gheta. Do současné squadry by se bezpochyby hodil a ostudu neudělal.
(Zatím nikdo nehlasoval)