Na počátku každého epického narativního veletoče stojí jedno kvazispektakulární video, které se dá bez rozkostičkování pustit i ve zprávách v telce jako borec nakonec. Řidič motocyklu nezvládl řízení stroje a srazil se s autem v protisměru.
V relativně malé rychlosti udělal menší salto s dvěmi vruty a ustlal si na střeše auta. Záměrně nepíši motorkář, protože se v neonovinářské branži jako motorkář označuje „chodec“ na elektrické koloběžce se sedátkem, řidič skútru nebo dokonce majitel jiného invalidního vozítka. Motorkář je dle mého podobně postižený jedinec jako já, který se jezdí absolutně zbytečně projet do provozu bez úmyslu se pro společnost užitečně přepravovat nebo vykonávat logistické výkony a je ochoten u toho riskovat ruskou ruletu s ostatními účastníky silničního provozu, kde má přibližně 100x vyšší šanci zemřít než, kdyby se vozil autem a ohrožoval tak na životě jiné motorkáře.
Během chvíle od zveřejnění se různě na netu rozjely amatérské rozbory, kde hrála hlavní roli extrémní rychlost. Podle všeho motorka projížděla zatáčkou stejně rychle jako oktávka, která ji zvládla projet dvě vteřiny před ní bez jakékoli dezintegrace odstředivými nebo slapovými silami. Zkušenější věděli hned, že takhle vypadá typická fixace očima na cíl, který chcete se stoprocentní přesností trefit. Když se řidič zadívá, tělo intuitivně zařídí, že motorka bude následovat pohled. To se stává u nezkušených řidičů motocyklu naprosto běžně. Kdo nikdy nevjel do škarpy v zatáčce, protože se na tu škarpu zadíval, ať hodí kamenem. Svoji roli jistě hrála jízda proti slunci, kdy je vidět brždění až ve chvíli, kdy se motorka dostane do stínu a zároveň i protisměru.
Pak tu byli naprostí amatéři, ti se to snažili uhrát na studené gumy v den, kdy bylo pětatřicet ve stínu a pneumatika už po nastartování stroje lepí tak, že je možné s ní jezdit po zdi. Nikoho z těch gumoznalců přitom nenapadlo, že studená guma a následné zabrždění povede maximálně tak k podklouznutí, ale nikdy ne k jízdě rovně a zaboření motocyklu do přední masky auta. Vidí někdo na videu brždění? Možná v posledním zlomku sekundy – to je vždy spojeno s neodhadnutím rychlosti, poloměru zatáčky, nebo celkovou nepřipraveností změnit směr jízdy. Já vidím pouze, že jede proti nízkému slunci a snadno může přehlédnout zatáčku a brzděním spolehlivě trefí auto.
Později se ale ukázalo, že motorku řídila mladá slečna, sedmnáct let, a situace se rázem otočila o sto osmdesát stupňů. Náhle to nebylo další debilní motorkářský hovado, co má chcípnout. Náhle to byla „slečna, která si jen jela pro vysvědčení“.
Spanilá jízda se za tlustý čtyřicátníky nejezdí
Kdyby u této nehody 17letá slečna zemřela stejně jako zemřela slušně vypadající instagramerka Denisa (22) na začátku sezóny, jela by se kvůli ní spanilá jízda rozměrů národní tragédie a možná by jel náhodou kolem i Prezident. Taková spanilá jízda se jela kvůli Denise, která „motorkou žila“ a jejíž smrt BESIP okamžitě využil, protože lepší reklamu na bezpečnost silničního provozu nikdo nevymyslí – mrtvá holka z plakátu, co loni dostala řidičák na velkou motorku. Z jedné nehody se přes noc stalo téma číslo jedna. Titulní články na všech webech. Zlá dodávka od Rohlíku ji nedal přednost na obchvatu Dubé a ukončila její rohlík v helmě… A na té spanilé jízdě za Denisu se samozřejmě tůrovalo jak o život, jezdilo se na zadním a pálily se gumy, protože přesně tak se to dělá, když někdo umře. Jde se tomu okamžitě znovu naproti, aby se náhodou nevyšlo ze cviku. Když o pár dní později zemřel kousek odtamtud obyčejný motorkář, také mu tam vjelo auto z vedlejší, spanilá jízda se za něj z nějakého důvodu nekonala. Vůbec netuším proč. Nevíte proč? Možná protože to byl tlustej čtyřicátník a smuteční tůrování se prostě lépe fotí za někým, kdo dobře vypadá na profilovce.
A do této atmosféry přišla nejnovější evoluce lóru naší sedmnáctileté „svěřenkyně Aleše Valenty“. Je prý silná alergička a v helmě ji ohrozila na životě včela. Nebo vosa, v tom je stále nesoulad, nepodařilo se ji dohledat. Vlétla jí tam. Zrovna v té zatáčce, kde při lehké ztrátě pozornosti a oslnění zapomenete zatočit, zadíváte se na protijedoucí auto a neomylně ho trefíte. Zvlášť když začala brzdit až půl vteřiny před nárazem, tedy v okamžiku, kdy si uvědomila, že je v zatáčce, sama nezatáčí a vyhlídla si cíl.
Alibi s křidélky
Co udělá člověk, který jede na motorce a údajně ucítí v helmě včelu? No přece to okamžitě pošle do protisměru, to dá rozum. Včela ho ohrožuje na životě daleko víc než vlastní kinetická energie, než tuna a půl plechu jedoucí proti němu, než betonový mostek nebo vhodně umístěné svodidlo. Kdo by v takové chvíli řešil takové malichernosti jako fyziku, když má v helmě blanokřídlý hmyz.
Je mi z toho na blití. Ne z té holky a bouračky. Za mě je to klasické nezvládnutí stroje, protože autoškola nepřipravuje na jízdu v provozu. Učí absurdnosti jako ježdění po obvodu kruhového objezdu ve svislé poloze. Bydlím poblíž tří autoškol a neustále mě šokuje, jak instruktoři nutí nezkušené řidiče motorky absurdně drhnout stupačkou vnější obvod kruháče, nebo výrazně otáčet hlavu vlevo a vpravo, aby to komisař u zkoušky viděl. Je mi na blití z toho, jak 4,5 tisíce lidí v komentářích bere včelu jako v pohodě vysvětlení situace. 4,5 tisíce lidí na plnou hubu obhajuje, že řidiče stroje vyvede z míry hmyz a od té sekundy má řidič požehnání lidu k libovolnému počínání a všichni jsou v pohodě s tím, že to začne smrdět krchovem. Včela je ten skutečný zabiják, ne řidička, která začne řešit včele místo své vlastní existence.
Na jednu stranu se tady rozjel džihád, že se senilním důchodcům budou brát papíry, epileptici mají zákaz řízení, narkoleptici principiálně nesmí za volant, na polovině krabiček od léků je obrázek s přeškrtnutým autem a zákazem obsluhovat těžké stroje, řeší se drogy a chlast za volantem… Ale když „máte alergii a přiletí vám do helmy hmyz“, tak vám projde snad i poslat plně naložený autobus z chorvatského útesu, a ještě vám za to dají srdíčko.
Jsem motorkář a jsem řidič. Ani nespočítám, kolikrát jsem měl v helmě hmyz. Začne léto a na plexisklu mám během 5 minut hřbitov – vůbec netuším jak to dělají ty instagramové kozaté motoštětky, které mají neustále čistá plexiskla ve videích. Já takhle nedojedu ani kilometr na benzínku. Když nejedu nějak extra rychle a jezdím v době dvojnásobně zrychleného exponenciálního oteplování, jezdím po většinu času se zvednutým plexi a dole mám jen to zatmavené, které nechrání spodní půlku obličeje, ale výměnou mi poskytuje obrovské množství kyslíku. Kdybych neměl otevřené plexi, budu mít 100x vyšší koncentraci CO2 než je venku (420 ppm) a oteploval bych se 100x rychleji než Hladík.
Díky pootevřené helmě, kterou beru nad 30°C jako nutnost pro zachování bezpečnosti provozu, mi tam běžně lezou obří pavouci, a to je mimochodem moje fobie, přesto jsem to nikdy neposlal do protijedoucího auta. Zachytávám tam vosy i včely. Ve stodvacítce jsem chytil do líčka těžkotonážního chrousta a měl jsem týden modrou půlku ksichtu. Pravidelně hmyz trefuje hranu helmy a rozstříkne se mi přes celý obličej. Za sezónu minimálně jednou trefím v devadesátce helmou ptáka, a i tu blbou 20g sýkorku cítíte na bolavém krku týden. Jednou jsem ve 140km/h zachytil do podpaží holuba, který se okamžitě rozložil na atomy. Krev, sračky, peří, okamžitý smrad a obří modřina od bicepsu přes rameno až po spodní žebra.
Ale nikdy, ani jednou, mě nenapadlo, že by kterákoli z těch věcí měla přednost před řízením. Ať se stane cokoli, priorita je zastavit s co nejmenšími následky. I když mi do oka vletí cokoli, pořád si pamatuju, co mám v příštích 3-4 sekundách zhruba udělat, abych zastavil. Tohle není žádný um, tohle je základní předpoklad toho, že si dovolíte jezdit na silnici mezi ostatními lidmi, že řídíte stroj, který nad 30 km/h dokáže zabít vás nebo ostatní. Kdo tuhle prioritizaci nemá, nemá na silnici co dělat, i kdyby mu do helmy nalétla celá včelí kolonie i s královnou.
Když vidím, jak lidi obajují chaotické máchání rukama a ztrátu pozornosti kvůli vosám (a to i v autech), začínám se bát jezdit. Nebojím se už ani kvůli tomu, že mi může kdykoli skočit z pole do náruče 50kg srnka a skončím s mnohočetnými zlomeninami na půl roku v nemocnici, to už mám naštěstí za sebou a odnesl jsem to vylepšen o hromadu titanových výztuh v kostech… Bojím se kvůli tomu, že do mě z protisměru napálí „silný alergik“, protože ho v tu chvíli „domněle ohrožovala včela“, a pak mi na hrob přinesou svíčku a napíšou, že to nebylo úmyslně ani z nedbalosti. Lidé nezvládající sebekontrolu by neměli mít papíry. Jsou pro okolí přesně stejným rizikem jako feťák, ožrala nebo spící řidič. Jediný rozdíl je ten rozsáhlý fanklub lidí obhajující ohrožení včelou. Už se těším, až budou auta povinně vybavena kamerou sledující chování řidiče, která v první fázi nebude poskytovat záznam, ale vsadím se, že to nebude ani 5 let a bude to streamováno a uchováváno přímo v kanceláři nejvyššího eurosověta WunderLejna.
Chápu samozřejmě, že to ta holka říct musela a je to jen výmluva. Takhle medializovaný případ nemůžete hodit jen na vlastní neschopnost, to by vás sežrali zaživa titíž lidé, co vám teď klikají srdíčka. Jen se docela divím, že silná alergička, které právě do helmy vlétla včela, tenhle vražedný hmyz po nehodě už vůbec nijak neřeší a v klidu si sedí na střeše auta, do kterého právě poslala motorku.
Na závěr se podíváme, jak policie zachází s důkazním materiálem.
18.07.2026 Argent
(170x známkováno, průměr: 1,34 z 5)