Kauza nemocniční automobil, dopravní značení a sdělování informací

Váženým čtenářům si dovolím předložit úvahu ohledně zdánlivě nesouvisejících událostí. Nečekejte prosím žádná nová videa z nehody, názory těch správných všemožných echt odborníků, specialistů, analytiků apod.

První událostí je nehoda na náměstí I.P.Pavlova, kde došlo ke střetu osobního auta řízeného panem Turka a původně sanitního vozu (např. odkaz zde), nyní je to po korekci tzv. nemocniční vůz. Nejmenoval se původně i článek např. „Video zachycuje Turkovu dopravní nehodu se sanitním vozem“?

Opět se následně vyrojila spousta odborníků a expertů, kteří mají ve všem hned a nezpochybnitelně jasno. Domnívám se osobně, že jasno ale vůbec není.

Nejprve k pojmu sanitní vůz. Nahlédněme do Nařízení EU 2018/858:

Sanitní automobil – Definice: Vozidlo kategorie M určené k přepravě nemocných nebo raněných osob, které má pro tento účel zvláštní výstroj.

Tedy toto naplňuje ten vůz pro přepravu biologického materiálu, tak jak byl médii původně na snímcích následně prezentován? Pokud ne, tak nás opět média krmila zavádějícími informacemi.

Dopravní značení na místě. Toto osobně považuji za klíčové. Nejprve pro připomenutí některé pojmy:
Značky máme svislé a vodorovné. Svislé pak: výstražné – značky upravující přednost – zákazové – příkazové – informativní – dodatkové tabulky. Nezapomenout, že informativní značky jsou zejména INFORMATIVNÍ, nikoliv zákazové, příkazové atd. Ano, jsou tam samozřejmě výjimky.

Dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace musí tvořit ucelený systém.

Křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci.

A pak je také důležité připomenout:

Platnost svislých dopravních značek. Zákaz, omezení nebo příkaz je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou.

Teď si dovolím položit jednu otázku. Protože od toho se bude odvíjet případně další a může to být kámen úrazu.

Nyní, jak mělo značení na daném místě vypadat dle projektu? Zřejmě takto:

Tady stojí za povšimnutí, že v levém jízdním pruhu mělo být stávající vodorovné značení vždy „zneplatněno“ přeškrtnutím a mělo být doplněno vodorovné přechodné značení – šipky doleva.

Jaké značky byly v době nehody na místě?

Ze zveřejněného videa (kamera městského systému???) odhaduji

– vlevo – Informativní IP 4b Jednosměrný provoz, pod ní zákazová nebo příkazová značka. Kombinaci značek IP 18b Snížení počtu jízdních pruhů s IP 19 Řadící pruhy vidět není, tady zaspekuluji, že plastový stojan je na videu, ale plocha značky není otočena čelně proti směru přijíždějících vozidel, ale je souběžně ve směru jízdy (tj. není vidět). V levém pruhu pak nápis 50 na silnici a pak vodorovné značení V 9a směrové šipky. Nelze spolehlivě poznat, zda je provedeno „zneplatnění“ původního vodorovného značení.

– směrem k pravé straně následuje vodorovné značení V 2a Podélná čára přerušovaná, doplněné přechodným doznačením žlutými pruhy.

Následuje značka příkazová C 4c Přikázaný směr objíždění vpravo a vlevo (Značka přikazuje objíždět ostrůvek, překážku apod. ve směru vpravo nebo vlevo.) A dále pak dopravní zařízení Z 4c, Z 4d, Z 4e (Směrovací desky)

– vpravo – na chodníku IP 19 Řadící pruhy. Z videa opět nelze spolehlivě poznat, zda značka byla nějak přechodně upravena. A na pravé straně snímku videa „kousek“ ještě možného dalšího značení.

Jak vypadalo značení daného levého jízdního pruhu cca 3 dny po nehodě? Zde prosím věnujte pozornost vodorovnému dopravnímu značení. Vidíte tam, splnění toho požadovaného vyhláškou:

„Dočasná neplatnost vodorovných dopravních značek se vyznačuje přeškrtnutím žlutými nebo oranžovými čarami.“? A také ten soulad značení s oznámeným projektem? Ano, dostaneme se ještě do nepřehledné situace v souvislosti s požadavky zákona: „Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám. Přechodné vodorovné dopravní značky jsou nadřazeny stálým vodorovným dopravním značkám. Přenosné svislé dopravní značky jsou nadřazeny všem dopravním značkám.“ Opět jsme i u otázky křižovatky a také jak naložit se značkou informativní ohledně „Řazení pruhů“ (Značka vyznačuje způsob řazení do jízdních pruhů před křižovatkou nebo místem odbočení a stanovený směr jízdy.).

IRozhlas zveřejnil následující fotografii, jak údajně mělo značení vypadat 1. července s popiskem „Značení odbočovacího pruhu vyfocené 1. července poté, co bylo nainstalované | Zdroj: Pražská vodohospodářská společnost“ (odkaz zde):

Za mne levá fotografie – přeškrtnutí šipky rovně uděláno dodatečně („opotřebovanost“ barvy šipky x barva přeškrtnutí).

Prostřední fotografie – na svislé značce je nějaký dodatečný text (jasný rozpor s vyhláškou viz Na dopravních značkách a jejich sloupcích, stojanech nebo konstrukcích nesmí být vyznačeno nebo umístěno nic, co nesouvisí s dopravní značkou, dopravním zařízením nebo zařízením pro dopravní informace.), pod ní kytice a svíčka. Tady ještě odkážu na příspěvek na FB z Aktuálně.cz – Na přenosné dopravní značce v místě kolize se objevil improvizovaný satirický pomníček. (odkaz zde), což mi nahrává spíše na to, že některé dané fotografie prezentované jako značení k 1. červenci, vznikly až po nehodě, nikoliv 1. července. Což ostatně tak nějak vyplývá i z videa natočeného Seznamem (viz výše).

A tady budeme v podstatě zase na začátku. Tzn. jak opravdu (ale opravdu) přesně bylo značení na místě v době nehody provedeno? Bylo toto značení také v souladu se schváleným?

Ze zveřejněných fotografií a videí pak pro mne zatím plyne nesoulad a nedodržení požadavků kladených na provedení značení. Zejména jasný nesoulad mezi svislou informativní značkou, skutečnou situací z pohledu možností odbočení doleva (2 x) a neprovedení přechodného značení dle „Dopravně-inženýrského projektu“ spolu s neprovedeným dočasným zneplatněním stávajícího značení dle vyhlášky. A také mi chybí ta zákonná „ucelenost“.

Ještě pro zajímavost a připomenutí jednu dřívější událost (odkaz zde).

A tady si dovolím navázat zdánlivě nesouvisející druhou událostí a to propuštěním pana Cimbála z Deníku TO (odkaz zde). Kdy zřejmě naletěl na provokaci ze strany Oganesjanovy bandy, jak se sami chlubí více zde (odkaz zde) a takto nabyté podvržené informace od nastrčeného provokatéra zveřejňoval a používal i při své novinářské práci. Což jej tedy stálo místo redaktora/spolupracovníka.

A teď se zeptám. Je v těchto dvou případech vlastně z pohledu sdělování informací rozdíl?
Jak vlastně ty informace vznikají (a u koho)? Kdo má zájem na jejich zkreslování, zavádějících údajích? Všechny redakce k tomu přistupují tak jako Deník TO?

19.07.2026 RK

Související články: