Satirický fejeton (ne)spokojeného zaměstnance s písmeny Č a T v logu.
1. Prolog: Stiskni ON AIR a vypař se
Vítejte na místě, kde se pracovní morálka vysílá v nočních hodinách, aby ji přes den nerušila lidská přítomnost. „Office day“ je tu mýtická položka v kalendáři – koná se jednou za týden, spíš jednou za čtrnáct dní, aby si turnikety připomněly, jak vypadá lidská tvář. Po zbytek času vládne home-office tak absolutní, že se s kolegou potkáte dřív na Netflixu než ve Slacku. Je to ekosystém, kde virtuální realita nahradila tu firemní a ve které je nejdůležitější stav vašeho statusu „online“ – i když jste právě na druhém konci světa, v sandálech a s koktejlem v ruce. Klíčové je, že máte signál a stabilní připojení, nikoli stabilní výkon.
2. Remote kultura: Káva → meeting → káva → meeting (z gauče)
Denní rutina v Digitálních službách ČT (bez opuštění bytu):
Brzké dopoledne – Přihlášení do Slacku. Nastavit status “Deeply focused 🤯“ a hned poté zmizet v hlubinách Spotify. Následně se přesunout do pozice „čekání na inspiraci“, která obvykle trvá až do prvního meetingu.
Předpoledne – Scrum. Tým o dvanácti lidech se shodne, že „dneska to nějak dopadne“. Kamera? Vypnutá – neobtěžujte se. Často se během něj řeší spíše nadcházející obědové plány nebo aktuální seriálová novinka, než skutečný stav projektů. O úkolech se mluví v abstraktních pojmech, aby se náhodou někdo nemusel k něčemu konkrétnímu zavázat. A když se někdo na něco zeptá, tak to holt bude muset několikáté zopakovat.
Blíží se poledne – Objevování synergií v kuchyni: flat white (vlastní náklady), stories na Instagram. Nebo procházení nekonečných feedů na sociálních sítích, objevování nových „productivity hacks“, které nikdy nebudou implementovány. Po obědě – Slack call o tom, v jakém formátu zapíšeme zadání, které nikdy nebude přečteno. Debaty o formátování textu trvají déle než samotné psaní zadání, které pak stejně skončí v propadlišti dějin JIRA backlogu. Předvečer – Retrospektiva. Nejčastější otázka: „Kdy máme zase ten povinný den v budově?“ Odpověď: „Příští čtvrtek… možná.“ Občas se objeví téma „zlepšení procesů“, které se ale rychle utne s poznámkou, že „vždyť to takhle funguje už roky, proč to měnit?“. Zlaté pravidlo: Fyzicky se ukazuj pouze tehdy, když potřebuješ doplnit kávu z firemní kuchyňky.
3. Platební Tetris
Jedno FTE, pár hodin týdně Na papíře jedu 1,0 FTE – plný a hrdě reportovaný úvazek. Ve skutečnosti ale klapnu do kláves jen pár hodin denně, některé týdny dokonce jen pár hodin celkem. Zbytek času se rozptyluji mezi kávou, Netflixem a vedlejšími zakázkami. Čistý zisk z ČT: jednička a pět nul na výplatní pásce plus nějaké drobné, které ale stačí na ten flat white a předplatné streamovacích služeb. Odpracováno: přesně tolik, kolik vyžaduje udržování zelené tečky „online“ a občasné vložení nicneříkajících komentářů do Gitlabu.
3.1 Vedlejšáky
= firemní benefit Interní dogma #2: „Druhá práce? Klidně, hlavně ať neruší tu první (ne)práci.“ V ČT se říká, že čím více vedlejších projektů máte, tím jste cennější – signalizuje to, že jste schopni multitaskingu v oblasti „nicnedělání“. Otevřené tajemství – Přes den Slack tichý, protože polovina týmu konzultuje jinde, druhá polovina kóduje start-up. Nikoho to netrápí – v kalendáři se blok nazve „fokus time“ a všichni chápou. Jen málokdo se odváží zeptat, na co se vlastně „fokusuje“. Požehnání shora – Na ročním pohovoru manažer neřeší KPI, ale spíš se zeptá: „Stíháš bokovku, nebo ti máme ubrat meetingy?“ Někdy dokonce padne návrh na „synergie“ mezi firemní a vedlejší prací, což v praxi znamená, že se naučíte, jak ještě efektivněji předstírat aktivitu. Brněnský “CTO” v praxi – V Praze se ukáže jednou za kvartál, aby zalil kytky a sladěně si ťukl pivem s Arrogantem: „Hoši, bokovky jedou?“ „Jedou!“ Jeho přítomnost je spíše symbolická, jako maskot prokrastinace, který dodává celému systému punc legitimity. Kdo protestuje – Dostane nálepku „nejistota v kolektivu“ a pozvánku na Decibelový výslech (viz § 4.2).
4. Management: Velký Arrogantus™ a jeho ministerstvo kulového
Čtrnáctidenní přítomnost v budově sice připomíná školní sraz, ale o všechno ostatní se stará neviditelná pavoučí síť chránící status quo. Hlavní pavučinu drží pevně v rukou Velký Arrogantus™ – ředitel divize Digitálních služeb, mistr řízené nečinnosti a hlasité prevence. Jeho charisma spočívá v absolutní absenci jakékoli snahy o změnu, což paradoxně dodává pocit stability.
4.1 Lex Flákač
Interní dogma #1: „Flákač je posvátný. Neruš flákače, nebo budeš rušen ty.“ V tomto posvátném řádu je flákání aktem odporu proti zbytečnému shonu.
Neviditelný pakt – kdo se k lenošení veřejně hlásí, získává manažerský plášť neviditelnosti: žádné KPIs, žádné deadline, jen volné proplouvání meetingy. Jeho kariérní dráha je strmá – nahoru, protože není překážkou pro ostatní.
Pochvala shora – „Důležité je týmové klima, ne čísla.“ Čísly se stejně nikdo nezabývá, protože by rušila harmonii. Ostatně, nikdo neví, jak se ta čísla vlastně měří, a ani po tom netouží.
Kámošokracie ve zkratce Kruh starých známých – Arrogantus obsadil klíčové židle kamarády z předchozích štací: guru šéfa vývoje, produktového mága který nerozumí ani slovu z vývoje, … Všichni sdílejí jednu mantru: „Když nikdo nic nedělá, nic se nepokazí.“ A hlavně: „Když nikdo nic nezkouší, nikdo nic nezkazí.“ Manažer z Brna – hrdý nositel titulu „CTO“ operuje téměř výhradně z obýváku pod Špilberkem. Do Prahy dorazí v průměru jednou za kvartál – jen na pivo a selfie v atriu, aby potvrdil existenci. Na Slacku naposledy „online“ před sedmi dny, a přesto schvaluje dovolenky i benchmarky. Jeho heslo zní: „Digitální detox je klíčem k digitální transformaci.“ Krycí deka – Jakmile někdo naznačí, že výkon nula × kamarádství sto není úplně v pořádku, Klub přátel prokrastinace semkne řady a spustí rituál „Očisti a vypuz“. To zahrnuje kolektivní mlčení na Slacku a náhodné posílání meme obrázků s koťaty.
4.2 Jak se trestá produktivita
Když se odvážlivec rozhodne pohnout jehlou, spouští se trojfázový proces „Očisti a vypuz“:
Blesková izolace – slackové kanály se náhle privatizují, kalendáře mizí. Odvážlivec přestává existovat v diskuzích. Na stand-upu už jeho jméno není ani v seznamu.
Decibelový výslech – Velký Arrogantus si rezervuje zasedačku. Přisviští v pantoflích, zato s kilowatty hlasitosti. Pětiminutový řev doprovází A4 popsaná pseudo-prohřešky: „nedodržování teambuildingové synergie“, „ohrožení kontinuity kávy“, „samospouštění GitLabu bez notifikace“. Občas se přidá i obvinění z „nesprávného dýchání v kanceláři“.
Nůž pod krk – HR podává předtištěné „dohody o ukončení“. Podpis se doporučuje do tří minut; alternativou je výpověď s výtěrem z nesmyslů do osobního spisu – ideální munice pro budoucí zaměstnavatele. Nebo hrozba, že bude poslán na „kurz kreativity“ s lektorem, který učí zpívat mantry.
Vedlejší efekt: Zbytek týmu ztichne a zapne sdílené video s koťaty, aby se emoce uklidnily. Atmosféra je napjatá, dokud se neobjeví zpráva o dalším „fokus time“.
4.3 Kronika pár odvazů
Frontend Adam navrhl CI/CD pipeline, která by zkrátila release z pěti minut na dvě. Odcházel s „hrubým porušením kávy §“. Prý způsobil „příliš rychlé zrychlení workflow“, což narušilo rovnováhu vesmíru prokrastinace. UXačka Anna se zeptala, proč bug otevřený 638 dní stále nemá majitele. Od té doby má nástěnku „Hledá se Anna – poslední známá poloha: brave ideas“, a dostala speciální úkol „analyzovat dopad motivace na kolektiv v prostředí stability“. DevOps Damián chtěl zavést monitoring, který měří práci místo online statusu. Z kanceláře si odnesl bezpečnostní rám s fotkou kávovaru – prý narušil integritu klíčového stroje. Jeho poslední slova byla: „Ale já jen chtěl, aby to dávalo smysl…“
4.4 Poučení pro přeživší
Když dostaneš chuť zlepšovat, vypij sklenici vody a počítej do 10 – chuť přejde. Pak si pusť podcast a předstírej, že se vzděláváš.
Vždy drž v zásobě aspoň tři komplimenty na „strategické vedení“, i když se projekty neřídí. „Vaše vize je tak abstraktní, až je geniální!“ je oblíbený.
Nejbezpečnější věta při stand-upu: „Blokuji se na externí závislosti, čekám na vyjádření vedení.“ – nikdo se nezeptá, jaké. Další safe fráze: „Tohle je nad rámec mých kompetencí.“
5. Nekonečné projekty: Jedna stránka = čtyři roky vývoje + aftermovie
Nový web ČT24 vznikal déle, než stihnete zapomenout seriálovou bombu Cirkus Bukowsky.
Čtyři roky tankování kódu do černé díry JIRA backlogu – a když se konečně nasadilo, přeběhla páska, zahrál gong a Produkťák tweetnul: „Hotovo! Ať žije.“ Celý proces byl tak dlouhý, že někteří vývojáři mezitím stihli vystudovat vysokou školu, založit rodinu a zprovoznit úspěšný vedlejší byznys.
Legenda praví, že v kódu je stále TODO z roku 2019, ale nesmíme ho mazat – drží celý systém pohromadě. Spekuluje se, že to TODO je jakýsi digitální totem, bez kterého by se celá síť Digitálních služeb rozpadla.
6, Dvě hodiny reálné (přes-)práce: Apokalypsa teambuildingu
Jednou za kvartál se objeví „audit“. To je den, kdy se kávovar přehřeje, Jira padá pod náporem „in-progress“ tiketů a z chatů mizí GIFy. Vývojář, který do té doby psal kód tempem haiku, náhle píše bez diakritiky a beztečky. Po dvou hodinách akutní práce přichází fáze post-traumatic coffee disorder a všechno se vrací k normálu – tedy zpátky na home-office. Je to rituál, který má za úkol připomenout, že se „něco dělá“, ale jeho hlavní funkcí je kolektivní vyčerpání a následný návrat k blaženému nicnedělání.
7. Budoucnost: 4K flákání s Dolby Atmos
Rozpočet? Poplatky? Ideálně indexované na cenu flat white v Karlíně. Vizionáři v ČT plánují přechod z HD prokrastinace na plnohodnotné UHD 4K lenošení s prostorovým zvukem espressa. Konečný cíl? Pracovní hologram – avatar, který bude na meetinzích mlčky kývat, zatímco vy fyzicky papuchinujete na pláži v Dominikáně. Už se pracuje na AI modelu, který bude schopen generovat přesvědčivé „Hmm, zajímavé“ a „To musíme probrat dál“, aniž byste museli být u toho.
8 Epilog: Přihláška do pohody
Chcete-li měnit svět, neztraťte tu čas. Chcete-li však mít čas na všechno ostatní, vítejte doma. Česká televize – jediná instituce, kde se work-life balance píše work ≠ life a všichni jsou s tím v míru. Je to místo, kde se sen o minimální námaze a maximálním pohodlí stává skutečností. PS: Vše výše sepsané je samozřejmě čirá fikce. Anebo…? 👀
(Ne)spokojený zaměstnanec, léto 2025
(184x známkováno, průměr: 1,50 z 5)