O tom zda mají naší vojáci být v Iráku a Afghánistánu toho bylo napsáno mnoho. Není účelem tohoto článku zabývat se oprávněnosti jejich přítomosti, nebo ji naopak hájit. Spíše se podíváme proč došlo k úmrtí českého vojáka v Afghánistánu, jestli se tomu dalo zabránit a co vlastně zabíjí tolik koaličních (Amerických) vojáků.
S příslušníky speciálních sil z Prostějova jsem se párkrát potkal stejně tak jako s příslušníky Vojenské Policie, kteří působí v Iráku. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se nejedná o bezmozky, kteří si do Iráku nebo Afghánistánu jedou zastřílet, ale o profesionály s IQ vyšším než velká část čtenářů přispívajících do diskuzi na D-FENS. Nejsou to ani žoldáci, kteří tam jedou za vidinou velkých peněz, prostě jsou to lidé, kteří mají svou práci rádi a chtějí ji dělat. Stejně tak jako někoho baví vrtat se v PC, tunit své TDičko nebo si hrát s motorkou.
Největší ztráty koaličních vojáků jsou podle statistik připisovány IED a hlavně EFP (IED = Improvised Explosive Device, EFP = Explosively Formed Penetrator) a to z několika prostých důvodů.
1. S kalašnikovem v ruce nemáte v přímém boji s lépe vyzbrojenými a vycvičenými a chraněnými koaličními vojáky šanci. Skóre je pak většinou 0:1 v útočníkův neprospěch, případně 1:1 ale téměř nikdy 2:1 a více.
2. Výbušiny jakéhokoliv tvaru, velikosti, barvy a účinku jsou velmi snadno dostupné a dokáže s nimi zacházet kdejaký pastevec koz v horách.
3. Maji přístup na Youtube a Wikipedii kde si mohou najít všechny detaily o IED a EFP a pak je zkoušet v praxi.
Vžijme se teď do pozice místního mujjahedina, který v rámci džihádu dostal od mully za úkol zabít co největší počet nevěřících. Po brainstormingu s fellow-mujahediny došli k závěru, že nejjednodušší bude zahrabat u silnice pytel Amonium Nitrate s trochou nafty a hliníkového prášku nebo hořčíku – přesně takového, který mu poslal strejda z Íránu i s návodem a penězi na nákup hnojiva. Stačí pak přidělat upravený mobilní telefon, rozbušku a čekat na Humříka. Kdyby nebylo hnojivo, stačí tam zahrabat třeba dělostřelecký náboj nebo cokoli, co dokáže pěkně explodovat a video pak uploadovat na Youtube. Určitě pak místo 72 pannen dostupných v prvním levelu, postoupí do dalšího kola…
Takovéto IED jsou účinné halvne proti nepancéřovaným, nebo lehce pancéřovaným vozidlům jako je například HMMWV.
Problém u HMMWV je téměř žádná ochrana proti minám a plochý podvozek, který abosrbuje celou sílu výbuchu. I když na většinu těchto vozidel je přiděláváno dodatečně pancéřování, proti IED nebo minám nemají šanci. V podobném vozidle zemřel i český voják v Afghánistánu. Veškeré detaily jsou zatím tajné, takže přesně jaký výbušný systém byl použít a jaký byl způsob odpálení není jasné. Jedna paní ale povídala, že se jednalo o mechanicky odpálenou “double-stack” protitankovou minu. Double stack znamená že se položí dvě miny na sebe a tím se zvýší účinek výbuchu. Způsob odpálení byl pravděpodobně mechanicky, protože většina vojenských konvojů nebo hlídek má vozidla vybavena RCIED Jammery (Radio Controlled Improvised Explosive Device). Ty jsou schopny v okruhu cca 40m zarušit veškeré vysílače od 20 do 2500 Mhz.
Není možné okamžitě nahradit veškeré nevyhovující vozidla, ale postupně se v Iráku a Afghánistánu začaly objevovat stroje jako DINGO II od německé KMWEG kterým jsou nyní vybavení i čeští vojáci v Afghánistánu, BUFFALO a COUGAR od americké firmy FORCE PROTECTION, a nebo jejich novinkou CHEETAH. Měl jsem tu možnost zúčastnit se předvádění tohoto vozidla u příležitosti jedné vojenské výstavy v Asii, bohužel se tam nesmělo fotit a téměř veškeré informace byly označeny jako “restricted”. Mohu ale potvrdit, že i když je to “pěkný macek”, tak má opravdu solidní průchodnost terénem a co je hlavní, i výbornou ochranu proti výbušným systémům (blast protection).
Žádné vozidlo ale není nezničitelné, a “obyčejné” IED si s výše zminěnými zvířaty neporadí, tak mujjahedinové začali používat EFP. Výroba EFP je velmi jednoduchá, stačí kvalitní nerezový hrnec, vycpaný plastickou trhavinou a místo pokličky do něj zabodnutý měděný kužel. Po iniciování výbušného systému, se měděný kužel “obrátí naruby” a stane se z něj “penetrator” letící rychlosti kolem 2500 m/s a schopný penetrace i několika centimetrů oceli. Jak takové EFP vypadá a co dokáže udělat je patrno z následujících obrázků.
A jak výbuch EFP vypadá ve skutečnosti je vidět na tomto videu.
Mujjahedinové naštěstí nemají přístup k nejnovějším technologiím, jako je napřípklad nová evropská hráčka Bofors 155 BONUS a mobilní telefon není také
úpne nejvhodnější k odpálení EFP, protože je vyžadována maximální přesnost a navíc konvoje jsou téměř vždy chráněny jammery. EFP není možno je tak někde zahrabat nebo umístit pod most, celé zařízení musí být přesně nasměrováno a není tak jednoduché ho skrýt. Uplatnila se zde opět improvizace. Výbušné zařízení je často obaleno směsi papírů a prachu, takže vypadá jako kámen a položeno u silnice, nebo umístěno do betonové bariéry. S pomoci mobilního telefonu nebo ručně je aktivováno až když je v dohledu vojenský konvoj a vlastní odpálení nálože pak obstará například IR senzor.
Takovéto výbušné systémy jsou jednoduché, levné, účinné a hlavně je těžké se proti ním bránit, takže se dá bohužel očekávat, že ztráty koaličních (a tím pádem i českých) vojáků se snižovat nebudou.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)