Taxíkáři se rozhodli přihlásit se o své právo státem uznané dopravy a chtějí blokovat silnici na letiště Václava Havla. Mám lepší nápad.
Nevím, k čemu má takový protest být dobrý. Taxíkáři spoustu lidí serou, moji maličkost nevyjímaje, a nemá cenu nás srát ještě víc, protože z toho nic dobrého nevzejde. Politici na to nebudou reagovat, protože vědí, že tím lidi leda naserou, a úředníci na to budou reagovat než dalším prohloubením buzerace a zpřísněním kontrol, protože nic jiného neznají. Takhle ne.
Mám protinávrh. Zablokovat úřad vlády.
Pokládám za absurdní, co taxíkáři chtějí. Jeden z nich uvedl pro média:
„Nikdo prostě nemůže jen tak sednout do auta a vozit lidi, když platí nějaká pravidla.
V podstatě by jim vyhovovalo, aby člověk nemohl jiným lidem nabídnout prostřednictvím internetu svezení ve svém autě, protože nabyli dojmu, že převážet jiné lidi v osobním autě smějí legálně jen oni. Zřejmě by bylo třeba zakázat i převážení rodinných příslušníků, protože to je to samé, jen se dohoda neuskuteční přes aplikaci, ale ústně. Tedy pokud hodláme přepravovat vlastní děti, měli bychom s nimi sepsat smlouvu o přepravě do školky a zaplatit za ty tři kilometry silniční daň.
„Proč já musím platit silniční daň, dvojnásobné povinné ručení, mít auto zaevidované na magistrátu, v autě taxametr, paměťový modul a potvrzení od lékaře a hrozí mi pokuty za každou pitomost a někdo jiný nemusí mít nic,
Proč se tedy nepostaví vládě a tomu magistrátu, co po nich tyhle věci chtějí a co je donutili platit za věci, které zákazníka nezajímají do té míry, že jsou nekonkurenceschopní? Úředníci to tak zařídili, dokonce v některých případech to po nich sami chtěli, aby postavili bariéru konkurenci v podobě smluvních přepravců. Tak ať zablokují magistrát a úřad vlády, na dva na tři dny, nebo jim obsadí všechny záchody. Protože jsou to oni, kdo jim zničil byznys pod různými záminkami ochrany spotřebitele, oni chtějí pokuty za každou pitomost a ta jejich ochrana spotřebitele je beztak zcela iluzorní.
Já jako zákazník nepotřebuji vůbec nic z toho, co je vyjmenované ve větě nahoře. Nepotřebuji taxíkáře s magistrátními zkouškami ze znalosti místopisu, protože to je v dnešní době nepotřebné a zastaralé a naprosto směšné. Nepotřebuji taxametr, když mám možnost si cenu přepravy odsouhlasit předem, ten přístroj pokládám za reliktní zařízení z minulého století jako třeba telegraf. Není mi na nic taxíkářův paměťový modul, ani nevím, co to je a jak mi to má pomoci dojet z místa A do místa B. Nepotřebuji žlutou cedulku TAXI na střeše. Je mi jedno, zda je taxikář v dobrém zdravotním stavu nebo zda zítra umře, není to přece kurva a já chci jen odvézt. Problém je jinde. Trik je v tom, že se Uber právně vyhnul enormním regulacím, co klasickou taxislužbu táhnou k zemi. Řešení je pak v tom, se těch regulací zbavit, a nikoli do nich pod záminkou „rovných podmínek“ navážet ostatní a udělat z nich taky nekonkurenceschopné. Připadá mi to jako typické české řešení, když úředníci otrávili kozu mně, tak ať zhebnou všechny kozy okolo.
Dále se v tom článku taxíkář vyvětil:
„Divím se, že se lidi nebojí, když pro ně přijede kdejakej jouda,“
Opět mohou posloužit jem mou vlastní zpětnou vazbou, jak to vnímá zákazník, když příjede perfektní profesionál a ne kdejakej jouda, se kterým se člověk bojí. Jezdím občas taxíkem, protože to tak můj zaměstnavatel chtěl. Soukromě se taxislužbě vyhýbám jak čert kříži a raději vyšetřím půl hodiny a jdu pěšky, než bych do toho lezl. Nakonec i ty pracovní cesty taxíkem hodně redukuji, raději jedu autem, i když je to pomalejší a méně pohodlné, protože ho musím dojít vyzvednout a zaparkovat, zatímco v případě taxíku mi stačí počkat u recepce.
Podle mě je celá taxislužba přežitý produkt, jehož hlavní problém je netransparence. Vždy, když do toho lezu, připadá mi to, jako bych vstupoval v kontakt s kriminálním podsvětím a ponořoval se do světa kurev, hazardních hráčů, světských, zlodějů z autobazarů a dalších podobných existencí. Přijede auto, v lepším případě včas, a jen skutečně někdy se jedná o solidní auto. Zaplaťbůh za civilní Superb nebo Kiu. Daleko častěji se přiřítí nějaká troska, která bývala kdysi luxusním vozem, včetně Peugeotu 607, kterému říkáme „Diskotéka“, protože mu svítí všechny varovné kontrolky na palubní desce. Hlavně aby to mělo sedadla v kůži a utáhlo to na kouli přívěs s kolotočem. Je úplně super, když posadíte zákazníka cestou na letiště do auta, které je polepené reklamami na herny nebo když taxíkář rozdá cestujícím vizitky do nightclubu Izabo, protože tam zrovna mají akci – dvě Ukrajinky za cenu jedné nebo tak něco. Také jsem si vyposlechl celou řadu zajímavých příhod, o policajtech a podávání informací jim, jak se liší produktové strategie jednotlivých nočních klubů v Budějovicích, jak fungují priváty na Máji a další historky z podsvětí. Někdy je předmětem taxíkářského píčování taxislužba Vi3, která začala v Budějovicích jezdit, protože mají jen fabie na plyn a to prý ve srovnání není dost solidní, zatímco sedět „nalepenej v medu“ s prosezenými sedadly solidní jako je. Některé zážitky jsou vysloveně horor, například cesta z letiště v Linci ve volkswagenu bez skla v zadním okně. O řidičských dovednostech profesionálů od taxislužby mám také svoje mínění, hodně to vystoupilo do popředí, když jeden taxíkářský profesionál vjel pod vlak i se zaměstnancem, který v důsledku srážky zemřel. Takže k těm obavám, já někdy sedám do taxíku s obavami, protože celý ten dopravní produkt je evidentně určen pro jinou skupinu spotřebitelů. než jsem já a cokoli v něm včetně cenotvorby je pro mě zcela neprůhledné.
Co horšího. Tohle jsou všechno problémy, kterým budeme čelit čím dál častěji. Je jedno, co si o tom myslíme, zda požadujeme, aby existoval právní rámec pro určitý druh služeb nebo se nám naopak líbí, když žádný právní rámec nemají, protože „v tom umíme chodit“ a máme maximální užitek. Politici se úplně zhlédli ve fiskaci, utahování šroubů, pokutování kdečeho a v legálních krádežích ve stylu „naši na ně klekli“. Podívejme se, o čem parlament za poslední dva roky hlasoval. Vždy to bylo něco, co 1) odhlasovat musel, protože tomu EU chtěla 2) umožnilo to další nárůst byrokracie nebo 3) bylo nějak důležité pro další pokračování Babišova agrosocialismu. Nemůžeme se jim divit, že nevnímají ten posun ve službách a průmyslu, protože jednak jsou zaměstnaní body 1-3, jednak žijí v bublině těch svých stranických sekretariátů, moc chlastaj nebo pocházejí z nějaké moravské prdele jako lidovec Klaška, kde teprve včera rozchodili mobilní data.
Většina lidí ani vůbec netuší, co se na ně valí a jak na to reagovat.
Doporučuji si pořídit knihu „Robot na konci tunelu“ od známé dvojice Šichtařová-Pikora. Dojde vám, že nějaký Uber a zánik taxíkářské profese je jen vrcholek ledovce, který se začíná vynořovat a v podstatě nestojí za řeč.
01. 10. 2017 D-FENS
(338x známkováno, průměr: 1,38 z 5)