Snad abych provedl jasno raději hned ze startu. Auto je pro mne věc, která mne v nejlepším možném případě převeze z bodu A do bodu B. V jakémkoli jiném případě je to zbytečný pitomý krám za spoustu peněz.
V minulosti jsem z rodinné tradice a nostalgie byl hrdým majitelem dvou limuzín Trabant T601. Nikdo mi ty vzpomínky nemůže vzít a kdo nezažil, ten by to stejně nepochopil. Pominu-li bezpečnost, výkon, vzhled a spotřebu, jednalo se o dvě zásadní citové záležitosti a pouze drobná nehoda (přes čumák na střechu) mne donutila druhého mazlíka prodat. Přestal jsem mu věřit.
Nejsem zdaleka technický typ, tak prosím omluvte mé laické popisy a vysvětlivky. Vyjma zmíněných dvou kočárů jsem se k řízení automibilu dostal v životě jen sporadicky. Otcův favorit byl…favorit, jelo to, po návyku na T601 vám ucho o motoru neprozradí nic (leda to, že fačko nemá zdaleka takový drajv a odpich na jedničku:) Poté nějaké zkušenosti s firemní fobiíí. Tuším 1,4 a pak ten třívalcový zázrak 1,2, obé v kombíku. Jelo to, složku s papírama jsem tam nacpal, reklamní cedule 1,2m na 2m narazily na odpor blatníků v kufru (vezl jsem toho pochopitelně více). Nejvíce najeto jsem měl nakonec s novým starým otcovým vozem (Astra v kombiku tuším 1,6) z bazáru. Auto celkem v pohodě, ale něco mi na něm vadilo. Připadlo mi nijaké. Ani vzhledově, ani výbavou, ani vlastnostmi. Prostě jen jezdilo a většinou dojelo. Tolik k mé odbornosti.
Nedávno jsem se odstěhoval z města do Ospalé díry a mimo jiné nové starosti přede mnou vyvstala otázka dopravy, neboť na rozdíl od trvalého bydliště mi adresa zaměstnavatele zůstala. Denně 60km tam a zhruba tolik zpátky. Vzhledem k tomu, že díky vhodně navazujícím spojům hromadné dopravy by mi cesta do Ostravy trvala cca 2-3 hodiny, stalo se zakoupení vozu nezbytností. Jelikož jsem si vše pořídil ehm na dluh, snažil jsem se myslet co nejvíce ekonomicky a v duchu se rozhodl pro vozidlo na alternativní pohon (propanbutan nebo co to vlastně je). Jelikož jsem již v době rozhodování byl nějakou dobu čtenářem tohoto webu, nemohl jsem si nevšimnout jisté averze vůči vozům z produkce soudružského koncernu. Podvědomě jsem tyto myšlenky přejal (tolik fundovaných odborníků, och!) a ve spojení se svými zkušenostmi s vozy, kterých je tak trochu Škoda, jsem věděl jasně jedno: ne skouda, ne VW. I zalíbila se mi laguna v kombiku a plynu, hezká, zelená, kamarád říkal, že nerezaví bo pozink či co. Časový pres a vlek událostí zapříčinil nakonec drobný posun ve výběru vozu. Jednoho dne přivezl stejný kámoš černý VW Passat v dýzlu a řekl, že je to dobrý kup a že na něj kdykoli sežene náhradní díly a že by mohl žrát málo. Tak jo.
Můj nový Pašík byl zplozen v roce 1995 a najeto (dle tachometru, že) měl 155000 km. Vypadal velice pěkně a předchozí majitel se o něj podle všeho hezky staral. Techničák uvádí parametry 1,9 Tdi, 66kW ( to není asi moc, co?).
Takže: vevnitř je velký. Já se tam vejdu, když řídím, do ničeho se nekopnu. Všichni, co jeli vzadu, tvrdí, že tolik místa nečekali a že je to bezva. Kufr překvapivě objemný (má přesně ??l). Celkově mi vnitřní prostor připomíná planetu Magrathea, na níž se vyrábějí planety. Je tam prostor, který se tam z vnějšku prostě nemůže vejít. Sedadla si umím představit pohodlnější (v T601 č.2 jsem měl sportovní z Clia), ale na těch 60 – 90 min, co teď zhruba jezdím, se to vydržet dá. Palubní deska je přehledná, ovládání po ruce (berte mě s rezervou, mám houbelec zkušenosti). Na volantu mám věc, co ovládá rádio a CD, připadám si jako pilot a je to prima. Klimatizaci nemám, dost mi chybí zadní stěrač. Okna a zrcátka jsou v elektrice, ale to nepovažuji za důležitou věc. Kola jsou hliník, při koupi jsem obdržel od majitele i zachovalé zimní pneu i s disky.
Základní vlastností motoru je, že ručení stojí 10 tisíc a leje se do něj nafta. Oproti benzínovému motoru astry jsem postřehl, že je v nízkých otáčkách poněkud hlučnější (pašík chrochtá) a že nemá takový odpich. Jelikož jsem vzhledem ke svým minimálním zkušenostem a profilu trati, po které se pohybuji, docela opatrným a klidným řidičem, nijak mě to netrápí. Moje cestovní rychlost málokdy přesahuje 100km v hodině, na dálnici jsem se s Pašíkem ještě nedostal, ačkoli mám již najeto cca 9500 km. Pokud jsem potřeboval zrychlit, s drobnou neochotou (ale přece:) mi bylo vyhověno, s plným autem jsem v jízdních vlastnostech (výkonu) nepozoroval výraznější změnu. Na brzdy nemám křivého slova, párkrát mě ve městě vytáhly z bryndy. Vůz není nový, pustím–li na rovince volant,lehce táhne doleva, trochu blbnou zámky dveří, ruční brzda je povolená, ale to jsou na deset let starou věc jen mechanické drobnosti, které odstraní jarní servis.
Tvary karosérie nejsou bůhvijak zajímavé. Pašík je poměrně hranatý a podle mne takový konzervativní a zaměřený spíše na funkčnost než na krásu . Když se podívám na motor, je tam. Jedinou dosavadní údržbou bylo dolití vody do ostřikovače. Moc špatný, pětilitrovým kanystrem jsem polil všechno, co jsem v motoru našel. Buď je k nádržce špatný přístup, nebo jsem nemehlo. (bé je správně). Výměnu brzdové žárovky jsem zvládl a jinak no problem.
Pro mě je pašík potřebným dopravním prostředkem. Po letošní zimě, kdy jsem jej i v největších mrazech nastartoval v podstatě bez problémů, kdy po celou dobu nedošlo k žádné vzpouře strojů, kdy se dá větší hlučnost zahnat volume na CD (doporučuji System Of A Down – Mezmerize:), musím konstatovat, že mám Pašíka rád. Za ty peníze je pro mě nedocenitelný. Kdo není závodník, ten jeho spolehlivost ocení.
Jezdím za 5,4 nafty a koupil jsem jej za 69 000,- čechokreditů.
(2x známkováno, průměr: 3,00 z 5)