Nechci být za cynika, samozřejmě si myslím, že by bylo lépe, aby se atentáty v Bruselu nestaly vůbec, ale pokud už bylo souzeno, aby se staly, mělo to být o pár dnů dříve. Dříve, než se v některých zemích Německa konaly volby. Je zcela nepochybné, že by to s výsledky voleb zamíchalo opravdu značně.
Určitě se také na volebních výsledcích projevila „prozřetelnost“ států jako je Makedonie, Maďarsko a také kupodivu i Rakousko (ano, opravdu je to samé Rakousko, které nám ještě před několika měsíci hrozilo pozastavení peněz z fondů EU), které xenofobně přiškrtili proud nájezdníků na svých hranicích. Takže Neue deutsche Führerin Adolfa Merkelová, resp. její strana CDU těžila z toho, co sama nevykonala.
Nyní v Německu vládne velký strach, protože jak to tak vypadá, jsou další zemí na řadě. Španělsko, Anglie, Belgie, tam už všude „to bouchlo“, ale v Německu zatím ne. I když se Němci tváří, že jsou zatím v klidu, je to jen přetvářka. V únoru byl v Mainzu zrušen tradiční Masopustní průvod (to se nestalo dokonce ani za války, kdy město systematicky ničily nálety Spojenců), oficiálně sice kvůli větru, ale městem se nesla fáma, že to bylo právě kvůli akutní hrozbě teroristického útoku. Na fámě asi cosi pravdivé bude, neboť, chybička se vloudila, průvod se konat nemohl, ale Ruské kolo v parku na nábřeží Rýna (cca 30 metrů vysoké) zůstalo stát. Zřejmě měl vítr políčeno jen speciálně na průvod a alegorické vozy.
Reakce politiků po atentátu se také opakují jak podle šablony – rozhořčení, motlitby, pietní shromáždění a minuty ticha, prohlášení, že všichni muslimové nejsou špatní, prohlášení muslimů, že islám s tím nemá ale opravdu nic společného, dnes jsme všichni z Bruselu, nasvícení Eifelovky, Braniborské brány a Petřínské rozhledny na tentokrát belgickou trikoloru a opět prohlášení muslimů, že atentáty nesmí být použity proti omezování náboženské svobody (myšleno – proti islamizaci Evropy).
Nicméně že přituhuje, ví každý. Proud uprchlíků moc neustává, Turecko svoje dohody plní jen tak naoko a to i přes to, že mnohamiliardové výpalné je již na cestě. Jak tato slabost EU povzbudí diktátory v Afrických zemích, na to nikdo nechce ani pomyslet. Jisté je, že jsou tyto země přelidněné a díky lenosti místního obyvatelstva také těžce závislé na dovozu potravin. Tak proč nevyužít příležitosti a nezbavit se pár desítek milionů obyvatel za pár desítek miliard eur, zvláště, když zbraňový arzenál už nutně potřebuje modernizaci a jeden nový Kalašnikov zas podražil o čtvrtinu.
Jen se nestat druhým Izraelem.
I když zde mnoho přispěvatelů pěje ódu na Izrael, na to, jak by asi dopadli atentátníci z Paříže, kdyby se o něco podobného pokusili v Tel Avivu, při vší úctě je současný Izrael přesně to, čeho bychom se měli vyvarovat. Země má sice díky téměř 100% ozbrojenosti dospělých obyvatel velmi malou kriminalitu, ovšem cena, kterou za to platí je skutečně extrémně vysoká. A nemusíte ani jezdi do Izraele, stačí pracovat na letišti v Ruzyni, abyste viděli, jak těžký a stresující je život běžného občana židovského státu. Pernamentní strach z atentátu, z přepadení, ze střelby na ulicích, kontroly snad i při vstupu na toaletu, povinná vojenská služba pro všechny (i ženy) s výjimkou malé části Ortodoxních Židů a z toho plynoucí závratné výdaje na armádu, těžce polarizovaná společnost (jednoho z izraelských premiérů, Jicchaka Rabina, zavraždil Žid, a nikoliv Palestinec), hromadné odchody mladých Židů do zahraničí, především do USA. Izrael drží finančně nad vodou jen zahraniční pomoc do krajanů a skryté dotace od USA. Ne pro to, že by byli místní obyvatelé tak líní nebo neschopní, ale pro to, že tak obrovskou armádu ve stavu trvalé bojové pohotovosti nejsou schopni uživit. V současné době je pro Izraelce tak velká armáda naprosto nezbytná. Tento stav nyní nemá řešení, obě strany konfliktu se vzájemně drží pod krkem, ale ustoupit nikdo nechce a díky rozpolcené společnosti na obou stranách ani nemůže. Tak to trvá již desítky let. Přitom, před mnoha lety stačilo nevpouštět si na svoje území Araby a Palestince, nikoho neokupovat a hlídat si svoje hranice. Válka na hranicích je vždy lepší než válka uvnitř státu, nemluvě o tom, že by si Židé s Palestinci a Araby díky své technologické převaze a odvaze rychle poradili. Jenže pokud je v současné době ve státě Izrael 15% muslimů a další desítky tisíc tam pracují, je vám technologická převaha k ničemu. Nyní neexistuje jakékoliv dobré řešení tohoto konfliktu, existuje jen velmi špatné řešení a ještě horší.
Naděje pro Východní Evropu.
Že se v Západní Evropě pomalu schyluje k občanské válce je hodně pravděpodobné. Západoevropské země doposud nejsou schopny jakkoliv účinně bojovat proti muslimským radikálům a nejsou ani schopny integrovat muslimy do evropské společnosti. Těch, kteří se integrovali, je velmi málo. V mnoho místech tak vedle sebe fungují paralelní komunity, z nichž jedna neustále narůstá a druhá vyklízí pole. To nikdy nekončilo dobře. Všude ve světě je muslimská komunita agresivní a nepřátelská vůči ostatním, a jakmile počet muslimů v demokratickém státě přesáhne jedné pětina až jedné čtvrtiny, začínají obrovské problémy, které zpravidla končí občanskou válkou (mnoho příkladů nalezneme v Africe). Muslimy dokáže kočírovat jen diktatura. I v SAE jde jen a jen o diktaturu, i když oděnou do zlata, luxusu a moderních technologií. Pokud se skutečně najdou umírnění muslimové, kteří berou svoji víru jako jednu z možných variant, mají paradoxně ještě větší problémy než křesťané.
Naše naděje tedy spočívá v tom, že se z problémů Západní Evropy poučíme a muslimy zde nenecháme zakořenit. Opět zde budu hodně cynický, když řeknu, že čím hůře pro Západní Evropu, tím lépe pro Evropu Východní. Ještě nyní zde existuje mnoho zabedněnců, mnohdy na dost významných postech, kteří vám budou tvrdit, že islám je náboženství míru (viz. toxické články od Palaty na serveru Idnes) a mnoho hlupáků, kteří jim věří.
Doufejme, že jich po březnových událostech bude zas o něco méně. Nerad bych se dožil toho, aby byla Braniborská brána nasvícena do našich barev.
28.03.2016 TomTom
(229x známkováno, průměr: 1,31 z 5)