Zmrdů v české politice určitě není málo. V posledních dnech se objevilo několik extrémě křiklavých případů, které si zaslouží být nejen zvěčněny, ale hlavně už konečně zlikvidovány, protože jejich míra parazitování na daňových poplatnících už dávno překročila únosnou míru.
Sýkora
Sociálnědemokratický poslanec Antonín Sýkora rozhodně nepatří k těm nejznámějším poslancům českého parlamentu, i pro člověka, který politiku sleduje, je to spíše taková šedá myš. Nyní se však poněkud zviditelnil – ať už to bylo jeho cílem, nebo svůj návrh „pouze“ myslel vážně – návrhem, aby každý poslanec dostával odchodné ve výši 20 milionů českých korun. Poslechněte si, jak ten pán argumentuje – prý si poslanci tyto peníze zaslouží, neboť poslanci podle Sýkory schvalují zákony, díky nimž země hospodářsky roste a zasloužili se prý o výhody v sociální oblasti, průmyslu, investiční oblasti atd. Zde je na místě otázka, zda země neroste spíše díky schopnostem svých obyvatel a naopak navzdory přijímané legislativě, která hospodářství spíše podráží nohy. Protože se pohybuji v soukromé oblasti, pracuji v malé soukromé firmě a jinou soukromou firmu jsem donedávna vlastnil, musím říci, že o tom vím svoje. Politici jsou proto těmi posledními, kdo má na současné „prosperitě“ nějaký podíl. Současnou „prosperitu“ ovšem za žádnou prosperitu nepovažuji, ano, máme k ní nakročeno, hospodářství roste, ale o prosperitě se v zemi se růstem státního dluhu o sto miliard korun ročně nedá hovořit.
Pan Sýkora je však přesvědčen, že lidé se mají dobře jeho zásluhou. Poslanec Sýkora pochází ze Severní Moravy, kde má též (v Havířově) svou poslaneckou kancelář. V ní, jako asistenta, zaměstnává za peníze daňových poplatníků svého syna, jemuž je z peněz daňových poplatníků vypláceno 25 000 Kč měsíčně. Soudruh poslanec také hojně využívá možnost bezplatně létat na vnitrostátní lince Ostrava – Praha a zpět, což mu však nebrání v pobírání příspěvku na dopravu ve výši 32 000 Kč měsíčně. K tomu pobírá měsíčně ještě 8600 Kč na reprezentaci a odměnu za funkci předsedy podvýboru 11 800 Kč. K tomu pochopitelně ještě základní poslanecký plat ve výši 57600 Kč. Když odměny a mzdu poslance a jeho asistentosyna vynásobíme 1.35 (odvody na sociální a zdravotní pojištění) a k tomu přičteme příspěvky, dojdeme k závěru, že soudruh Sýkora daňového poplatníka stojí každý měsíc nejméně 168040 Kč a v této sumě ještě nejsou zahrnuty funkční požitky, jako jsou již uvedené bezplatné lety a další prebendy, jichž jako poslanec soudruh Sýkora požívá, mimo jiné podle informací Junge Fronte Heute bezplatně užívá též poslanecký byt v Nerudově ulici (pro Ifose: Malá Strana, Praha 1). Uznejte, že skromný a sociálně orientovaný politik, jímž pan poslanec Sýkora bezesporu je, z těchto peněz nemůže být schopen vyžít a že si zlatý padák ve výši 20 milionů korun zaslouží.
Zamysleme se nad tím návrhem – pokud by se každé čtyři roky obměnila sněmovna (a ona by se při dvacetimilionovém odchodném obměnila i častěji, o to nemusíme mít strach; některé strany by umožnily svým kandidátům získat a vzdát se mandátu zajisté i vícekrát za jedno volební období), pak by to stálo vždy na konci volebního období daňové poplatníky 4 miliardy korun. Za 4 miliardy je možné postavit například 10 – 30 km dálnice (v závislosti na obtížnosti stavby), opravit 100 – 150 km silnic, postavit novou trasu metra či zařídit novou, velmi slušně vybavenou nemocnici. Politici si neuvědomují, že prostředky, o které je daňový poplatník vydíráním politiků připraven, jim nenáleží. Skutečnost, že ten, kdo rozhoduje o osudu peněz, které mu nenáleží, se bude chovat tak, aby mu jejich, pokud možno co největší část, náležet začala, je známá, ale systém současné demokracie se s ní nedokáže spolehlivě vypořádat.
Článek na Junge Fronte Heute.
Poslanec Antonín Sýkora, zmrd
Kohout
Jiným specialistou je bývalý falešný asistent Jana Kavana Lukáš Kohout, proslulý svými výlety po světě ńa účet Sněmovny a také tím, že se vydával za mluvčího technoparty CzechTek. Ten se, ač je pro tyto své psí kusy nyní v podmínce, rozhodl, že založí politickou stranu Směr s cílem získat v letošních volbách alespoň 5% hlasů a usídlit se ve sněmovně. Strana má být tak nějak jako trochu pravicová, woe, přičemž nosným tématem má být legalizace marihuany a registrované partnerství. Tento vyučený číšník sám přiznává, že sice dříve patřil k Mladým sociálním demokratům, ale dělal to prý „z vydřidušství“. Teď chce pro měnu parazitovat na českých daňových poplatnících legálně. Je třeba říci, že ani název není ani originální, je vypůjčený od slovenských sociálních demokratů Róberta Fica.
Kraus
Posledním případem je služebně nejstarší poslanec Sněmovny Michal Kraus, poslanec toho času zrovna za ČSSD. Když se poslancem stal, bylo to ještě za KSČ. Inu, kádrová rezerva Ústředního výboru. Teď se proflákly Krausovy černé kšefty v Ghaně v roce 2001, navíc s člověkem, který je nyní ve vězení. Kšeft navíc nevyšel, což svědčí jak o schopnosti tohoto pána vybrat si kvalitní obchodní partnery, tak dost možná i o schopnosti něco skutečně zařídit, ač Kraus sám se v novinách nedávno chlubil tím, že se dokáže domluvit s každým. Poslanec Kraus se sice vzdal všech sněmovních funkcí, ovšem poslancem zůstává dál.
Tím dnešní hitparáda politických zmrdů končí. Koho vyhlásíme zmrdem týdne?
14.01.2006 Root
(1x známkováno, průměr: 2,00 z 5)