Minulou neděli jsem se rozloučil se svým Broukem a protože na toto anti-petrolheadí auto jsem tady recenzi nenašel, rozhodl jsem se jednu, jako svoji prvotinu, přidat.
Proč
Brouka jsem pořídil více méně spontánně, když jsem před necelými roky procházel nabídky na Sauto a hledal druhé auto do rodiny. Nejdříve jsem koukal po něčem jako MPV nebo dokonce SUV na víkendy se psem, ale vzhled tohoto „dámského“ vozítka mne zaujal natolik, že jsem jej povýšil na první vozítko, tedy na každodenní cesty do práce napříč téměř celou Prahou.
Nákup
V nabídce mne asi jak už tak bývá, nakonec zaujalo trochu jiné auto a tak jsem se na něj jel podívat do bazaru, který o podobně starých a ojetých strojích často píše „jezdí dobře“. Auto mi ochotně přivezli ještě ten den z Kolína, testovací jízda dopadla dobře, za šera nebyly chyby laku vidět a tak jsem moc nevzdoroval, dohodli jsme se a asi půl hodiny po zavíračce jsem s ním a kupou starostí s tím spojených odjel domů.
Co
Auto je z roku 2005, krátce po faceliftu, uvedené do provozu v únoru 2006. Najeto v době koupě 128kkm, motor pověstný chrochtající „držák“ 1.9 TDI-PD 77 kW. Výbava vozu vzhledem k jeho původní ceně (myslím že do tři čtvrtě mega moc nechybělo) byla naprosto neadekvátní, nebo spíš byla adekvátní koncernovým představám: centrál bez dálky, spousta asistentů začínaje vypínatelným ESP, 4 pytle, manuální lednice, rádio naštěstí už umí MP3, přední okna a zrcátka v elektrice ale s nesmyslně neergonomickými ovladači a zadní samozřejmě nic jenom skleník, kapes na láhve a brýle snad dost, škrabka ve víčku ještě tedy nebyla (čekala až ji škodováci vynaleznou), osvětlený zrcátka ve clonách, denní svícení, ale bez mlhovek, zbytečný balast v podobě kvazi ABT tuningu/tuzingu se logem na krytu motoru, přídavnými budíky teploty vody, tlaku turba a napětí a zadní křídlo, které snad trochu potlačuje vzhled dámského auta. Auto mělo také přidáno zamykání zpátečky ještě starým nešikovným kolíkem DefendLock, prodřenou loketní opěrku, slušně fungující handsfree Parrot CK 3100 a naopak prakticky nefunkční dálka KEETEC.
Po nákupu
Jedna z prvních cest směřovala do servisu, pak vyměnit bazarem asi standardně dodávané slicky Bravuris 2 za něco se vzorkem a k příbuznému co má autoservis na prohlédnutí jak kroutí hlavou. V servisu proběhla výměna oleje a filtrů. Příbuzný pak hlásil, že kotouče vibrují jako prase a jsou už docela tenký, takže po dojetí destiček budeme měnit obojí, rozvodový řemen byl asi opravdu měněn ve 120kkm jak tvrdila nálepka na víku motoru, takže alespoň o jednu starost méně. Ale druhý řemen od serva pištěl při rejdování jako čert. Dotažení kladky bylo jen dočasné řešení. Vyhodil jsem nejhorší nálepky, nalepil svoje, nechal udělat přestřiky největších jizev, posadil kytičku do vázičky a začal jezdit. Za dva měsíce jsem se neubránil pokušení ho čipnout, tak Brouk dostal 106 kW a 360 Nm a pěkně dlouhé a ploché křivky. Když jsem mu pak roztáhnul krovky na Plzeňské dálnici, tak skrz chuchvalec sazí bylo vidět něco přes 200 km/h. Kluk co to čipoval říkal, že to má elektroniku z Octavia I a motor z Octavia II. Když se mi krátce potom jeden motocyklista, který nepřizpůsobil jízdu stavu vozovky, snažil schovat do mého skromného kufru, přivrtal jsem i před lakováním zadní parkovací čidla. Na zimu jsem se díky těm pár pražským popraškům nevyhnul nákupu zimních gum (to byla po čipování asi nejhorší investice).
Zkušenosti
Ta koncepce, kdy auto zvenku vypadá jako nákupní taška, má roztomilý tvar a kratičké převisy, a přitom má rozvor bratříčka Golf IV a dokonce je těžší než sestřička Octavia I, tak ta se podle mne spíš hodí na ježdění po dálnici. Tu jsem si užil tak dvakrát třikrát, jednou z toho Brno. Auto s tak těžkým motorem, nízkým posazem a ne kdovíjak výkonným posilovačem do města, hlavně na hledání mezer na zaparkování, rozhodně nedoporučuji. Je pravda, že díky hmotnosti a 16“ gumám 205/55 (alternativou je podle techničáku 225/45 R17 což pro pohodlí nedoporučuji) nejsou kostky například na Malostranském náměstí velký problém, ale jestli jste někdo po městě proháněl třeba Micra 1.2 L (K12), tak možná víte, co mám na mysli.
Ještě bych dodal, že v autě nepotěší ergonomie ovládání stahování oken. Ale například na moji výšku 198 cm je vpředu místa víc než dost a když se dá sedačka úplně dozadu, tak se dají nohy pod volantem úplně natáhnout. Vzadu je to spíš pro děti, ale mají zadní okno už nad hlavami (vezl jsem tam dvě neteře 7 a 4 roky), a díky pouze předním dveřím není instalace autosedaček něco, co byste chtěli absolvovat často.
Motor je známá místní klasika, takže v servisu kde jsou zvyklí na oktávky není problém. Také after-market je stále plný dílů jak sdílených s koncernovými sourozenci, tak speciálních broučích. Auto má ale pár specialit, které je třeba hledat na fórech klubů a fandů, a o kterých nemají v moc servisu ponětí. Příkladem je třeba problém se zavíráním zadních dveří. U Klokočky to vypadalo na výměnkaření plus nějakých 700 Kč (nebo 900 Kč, už si přesně nepamatuji) za hodinu práce, což se o mne pokoušely mrákoty a tak jsem to vyřešil dotazem na fóru a maličkou hobby sadou šroubováku, pomocí kterých jsem dveře aretoval do správné polohy. Druhá a třetí výměna oleje proběhla už v domácí režii s použitím bratra a Castrol EDGE Turbo Diesel 5W-40, který má jako jeden z mála normu VW 505 01 a je tedy papírově přímo pro TDI-PD. Jinak zimní starty tedy nic moc, zvláště ty po týdenní vánoční dovolené. První oživení a ani následná výměna baterky taky moc nepomohla. Mimochodem výměna akumulátoru patří sice stále ke snazším servisním úkonům, ale už se něco rozebrat musí. To je daň za ten kratičký čumák.
Časem se ozvaly ještě nějaké věci, jako například sedačka u spolujezdce se nechtěla zajistit v základní poloze a tak pořád vyjížděla nahoru. Přídavné budíky z Číny zemřely docela brzo, postupně vždycky pár týdnů jeden po druhém, tak jsem je nahradil americkými GlowShift, které na sobě už neměly fake logo R-Type a trochu se víc hodily do interiéru barvou i podsvícením. Řemen serva zase začal pískat a tak mi připomínal, že utažením kladky to na dlouho neošidím.
Závěr
S autem jsem byl ohledně vynucených nákladů na údržbu a PHM spokojen. Vyhnuly se mi typické zrady, které lze u ojetin čekat a kterých jsou plná fóra (namátkou mne napadá turbo nebo váha vzduchu). Najel jsem ale za 19 měsíců jen skromných 22kkm a když to vypadalo na brzkou jarní investici do oprav drobných nedostatků a nákupu nových letních gum, brzd včetně kotoučů, tak jsem „zmoudřel“ a vyměnil ho za něco z trochu jiného soudku, a sice Suzuki SX4 GLX 1.6 VVT 4×2. To už je jiný příběh, a jestli mám napsat další zkušenosti, tak nejdřív ty s žabičkou.
(3x známkováno, průměr: 1,33 z 5)