Zkušenosti: Harley Davidson Sportster 883

Featured Image

Zdravím příznivce D-F. Často se tu píše o všem co má motor. K dnešnímu datu, tedy 6.1.2010 jsem napočítal přibližně 88 článků, začínajících na „Test:“,  z toho 83 recenzí aut, 2 letadla, 2 náklaďáky a jednou pěší pohon. Jelikož tu není ani jedna recenze na motocykl, rád bych se pokusil tento nedostatek napravit.

Pro začátek uvedu, že jsem pravidelným čtenářem D-F od roku 2004, povoláním student na UK. Jsem držitelem ŘP skupin Am, A1, A do 25kw, A bez omezení a konečně i B. Vypsal jsem je všechny, protože jsem tuto proceduru opravdu absolvoval 4x (15,16,18 a 21 let).

Řídil jsem již leccos co má 2-4 kola, ale řeč bude především o motocyklu Harley Davidson Sportster 883, kódové označení XLH883, ročník výroby 1999. Jak jsem se jako student mohl dostat k takové motorce? Otec si jako životní sen koupil tento stroj, bohužel mu již zdraví nedovolí si ho pořádně užít.Tudíž jsem přebral štafetu já. Na tomto stroji jsem za 5 sezón najezdil cca 20 000 km, z toho jen 8 000 km tu poslední, kdy jsem se dal na delší cestování.

MOTOR:

Motor je vzduchem chlazený dvouválec do V pod úhlem 45° s rozvodem OHV, což je typické pro tuto značku už od roku 1914. V tomto modelu je karburátorem plněný motor generace Evolution o objemu 883 cm3, která  se do Sportsterů montuje od roku 1986. Vstřikování nahradilo karburátory až v roce 2007. Výkon motoru je 35,5 kW při 6000 rpm. Váha stroje je 230 kg, což podle dřívějších zákonů umožňovalo řízení od 18ti let, neboť sice má motor více než 25 kW ale splňuje podmínku poměru výkon/hmotnost pod 0,16 kW/kg. Toto již dnes neplatí, od 18 lze řídit pouze moto o max. výkonu 25 kW bez podmínky, potřeba je již řidičák skupiny A bez omezení od 21 let. Předpotopní konstrukce motoru má svoje výhody i nevýhody.

Mezi výhody patří možnost jet prakticky na cokoliv. Neomezuji se s tankováním na „značkové“ benzínky, ale beru vše co je zrovna při cestě. Výrobcem je sice doporučován benzín min. oč. 95, v Rakousku však tankuji i na no-name benzínkách místní „normal“ s oč. 91 a jede to taky, žádné rozdíly ve výkonu ani ve spotřebě. Motor neřídí žádná elektronika,  konstrukce je velmi jednoduchá, z čehož plyne snadnost údržby.

Horší vlastností je zejména startovací rituál. Pokud je motor studený, je třeba vytáhnout sytič, párkrát otočit naprázdno plynem, a následně si vychutnávat chroptění startéru, kterak se snaží roztočit motor. Po 10-20 vteřinách zápasení (podle toho jak dlouho předtím motocykl stál) se podaří, motor konečně chytne a začne se ozývat typický, nejen uchu motorkáře lahodící zvuk OHV dvouválce. Následně je třeba 2-3 minuty nechat ohřát během naprázdno (jinak motor při pokusu o rozjezd nastudeno chcípne, doba je akorát dostatečná na nasazení helmy, rukavic, zapnutí bundy, uložení klíčů atd…), stáhnout sytič na polovinu a může se vyrazit. Tak po 2 km stáhnout sytič úplně. Pokud je motor zahřátý, nebo nestojí déle jak hodinu, chytne už okamžitě na jedno škrtnutí startéru bez sytiče.

JÍZDA, SPOTŘEBA:

Motor je spojen s 5-ti rychlostní převodovkou, sekundární převod je řešen tichým a bezúdržbovým řemenem. Stupně jsou zpřevodované rovnoměrně, s ohledem na výkon a váhu stroje. Pětku lze podtočit téměř na volnoběh (1000 rpm) a opětovně se rozjet, ale toto motoru evidentně nedělá dobře. Pod 1500 rpm se dusí, chroptí a spolu s převodovkou vydává pazvuky nutící jezdce podřadit. Nad 1500 rpm je už vše v pořádku a motor začíná plynule táhnout. Rozumné provozní pásmo se pohybuje od 2500 do 3500 rpm. Přes 4000 rpm motor vytáčím málokdy a přes 5000 už to nemá cenu,  neboť jen řve a netáhne, ač je papírově maximální výkon někde okolo 6000 rpm. Ideální cestovní rychlost je mezi 100-120 km/h – motor spokojeně přede a pořád má dostatečnou rezervu pro případné zrychlení. Jednou jsem to na dálnici z kopce rozjel přes 160, avšak toto již připomínalo jízdu na raftu na divoké vodě. Celý motocykl se při 160 km/h rozvibruje tak, že není snadné udržet řidítka rovně, motor budí dojem jako kdyby chtěl každou chvíli vyskočit z rámu a pud sebezáchovy stejně nedovolí takto jet příliš dlouho. Za těchto podmínek se Vám při 160 zdá jako byste jeli nejméně 250, takže o požitek a adrenalin z rychlosti nepřijdete. Při běžné jízdě je nutno počítat s nízkým výkonem motoru a tomu přizpůsobit jízdní styl. Žádné broušení stupaček, rozjezdy po zadním a dojezdy po předním se nekonají.
 Stejně tak je potřeba počítat s tím, že 230 kg moto + 85 kg já + 55 kg přítelkyně + 30 kg zavazadel = 400 kg je potřeba nějak zabrzdit. K tomu slouží na obou kolech jednoduché kotoučové brzdy. Na zadní se dá dobře spolehnout, přední díky úzké pneumatice spíše účinně kolo zablokuje než zabrzdí, proto je nutno dávat neustále pozor na sebemenší množství písku na silnici a používat obě brzdy současně, jinak brzdná dráha připomíná rozjetý vlak. Za zmínku stojí ještě vyhlášená kamenná spojka. Pro necvičeného jedince a jeho levou ruku musí být popojížděni v koloně utrpení.

 V horách se projeví jedna z nevýhod karburátorového plnění. Úměrně s nadmořskou výškou klesá výkon motoru. Nad 2000 m.n.m. je již úbytek výkonu velmi citelný a nad 2500 m.n.m. sotva drží volnoběh a zátah motoru připomíná naloženou MZ 150 blahé paměti. Nejvyšší dosažená výška je 2802 m.n.m., kde je tlak vzduchu přibližně 70%  úrovně na hladině moře. Do kopce v téhle výšce to jede maximálně na dvojku a pod plným plynem tak, že sotva předjedu cyklistu, kterých tam jsou všude mraky.

Spotřeba činí 4 l /100km při sólo jízdě a 5 l při jízdě ve dvou. Nejméně sem jel za 3,8 stylem pana Klobouka po okreskách okolo Křivoklátu, nejvíce 5,6 při jízdě ve dvou a plné polní rychlostí blízko maximální na dálnici. Na loňské alpské dovolené byla za 3500 km průměrná spotřeba rovných 5. Nádrž má pouze 12,5 litru, což vede k nutnosti stavět každých 200 km pro benzín. Stroj nemá palivoměr, takže aktuální stav se zjistí pohledem do otevřené nádrže. Oleje to žere asi 1dcl / 1000 km

VÝBAVA A SERVIS:

Na motocyklu byla oproti sériové verzi nainstalována řada doplňků, neboť v základu připomíná výbava Fabii Junior. Mezi nejvýznamnější patří otáčkoměr (v sérii je pouze rychloměr), zadní nouzová sedačka pro spolujezdce (v sérii pouze 1 sedlo pro řidiče), opěrka, padací rám, vysoké přední plexi a sada kožených kufrů. Od doby co jezdím s přítelkyní delší trasy, jsem vyměnil zadní nouzovou sedačku za plnohodnotné „křeslo“a přidal zadní nosič na kufr. Na více než jednodenní výlety mám ještě tankvak, tailbag, igelitové pytle a zásobu gumicuků. Na motorce jsou a zůstanou sériové koncovky výfuku – při jízdě mám rád ticho. Cena doplňků a značkového servisu je v ČR značně předražená, proto si nechávám posílat díly přímo z USA. Například zmíněná cestovní sedačka mě i s poštovným vyšla na 3,5 k, ta samá u nás stojí přes 9 k. Když jsem se na prodejně v Praze ptal proč to tak je, prý prostě takové jsou oficiální ceny pro import do EU a oni s tím nemohou nic udělat i když se jim to taky nelíbí. S cenou servisu je to obdobné. Naštěstí jednoduchá konstrukce a téměř žádná elektronika umožňuje běžný servis dělat buďto doma, nebo v okolí  20 km od mého bydliště jsou 2 dílny specializující se na přestavby a servis Harlejů za zlomky ceny značkového servisu. V sériové výbavě je moto vhodné pouze pro kratší sólo vyjížďky, naštěstí téměř bezedný katalog doplňků a přátelské ceny v USA umožňují moto dovybavit do stavu schopného i delší dovolené ve dvou.

CESTOVÁNÍ, SPOLEHLIVOST:

Z delších cest uvedu v roce 2008 výlet na GrossGlockner, Maltskou přehradu a Nockalmský národní park v Rakousku (3 dny, 1500 km), dále v roce 2009 víkend v květnu u Baltu (3 dny, 1200 km), cestu přes Alpy v červenci (12 dní, 7 států, 3500 km) a v září druhou cestu Polskem, celé pobřeží od Německa k ruské hranici a zpět (5 dní, 1800 km). Pokud se to někomu zdá hodně za jeden rok, tak z finančního hlediska např. poslední 5 denní cesta vyšla včetně benzínu, jídla, a nocování na necelé 4000, tedy 2000 na jednoho. Nejedná se o plnohodnotný cestovní motocykl pro dva, nicméně jak jsem psal výše, mám ho zadarmo a jako student si jiný dovolit nemohu, i když bych nejraději sedlal BMW 1200GS. Při troše nadšení a odhodlání se však delší cestování ve dvou dá zvládnout i užít. Díky vysokému plexi na mě (192cm) při jízdě nefouká, neprší, a komfortní podvozek a velké měkké křeslo dovolí i 700 km za den v plné polní bez větší únavy. Letos plánuji cestu na sever (trajekt Tallinn-Helsinki, Finsko, Norsko – Nordkapp, Lofoty, Fjordy, Švédsko a mosty přes baltské úžiny do Dánska, cca 25 dní a 8000 km). Před touto cestou ještě dovybavím stroj 12V zásuvkou, která při delší cestě mimo civilizaci opravdu chybí.

Ještě se mi nestalo, abych nedojel. Vážnější závadu jsem měl jen jednou, když asi v 10tkm, krátce po té, co jsem na stroji začal jezdit,  prasklo těsnění pod hlavou válce a z motorky kapal olej. Od jeho výměny dalších 20tkm s tím nebyl problém. Občas odmítne fungovat levá strana blikačů. 3 nezávislé servisy nedokázaly odhalit příčinu, celý mechanismus byl několikrát  rozebrán, vyčištěn, žárovky vyměněny, avšak bez zlepšení. Problém se objevuje výjimečně, několikrát do měsíce, zato však při nejméně vhodných příležitostech, jako například kontrola na STK, odkud mě kvůli tomu jednou vyhodili. Cestou tam vše fungovalo, na místě mě technik požádal o zablikání. Vpravo OK, vlevo nic, tak jsem jel zas domu, samozřejmě že při zpáteční cestě vše OK. Takhle to zlobí už od doby koupě a nijak se to nezhoršuje tak to zatím neřeším. V případě opravdu krajní nouze se dá ukázat i rukou. Jiné problémy se strojem nejsou. Každých 8 000 km měním olej a olejový filtr podle návodu. Po 20 000 km jsem vyměnil obě pneumatiky.

SEX NA VOZIDLE:
 
Teoreticky by bylo možné ohnout partnerku přes sedlo, případně jí posadit na sebe směrem k nádrži, avšak motocykl je vybaven pouze pohotovostním stojánkem, tudíž při stání nemá přílišnou stabilitu. Riziko pádu a zavalení 230 kg těžkým strojem zatím nepřevážilo choutky a rozum zavelel najít bezpečnější místo. Sex na vozidle tudíž nebyl vyzkoušen.

ZÁVĚR:

 Než se do mě pustíte v diskuzi, ještě bych dodal, že jsem celkem za řidítky odseděl nějakých 30 000 km bez jediné nehody. Motocykly řídím protože mi to dělá radost, navíc při vhodném počasí je to i velmi levný a rychlý způsob dopravy. Za motorkáře nepovažuji magora na supersportu, co jede 150 po zadním přes vesnici, předjíždí přes plnou čáru, aby se následně mohl rozpůlit o strom v následující zatáčce. Stejně tak buzny, nejčastěji ve skupinkách na velkoobjemových choperech s otevřenými výfuky, které trefí tak akorát z jednoho konce města na druhý a zpět, za to však všechny při průjezdu obšťastňují kraválem srovnatelným se salvou z kulometu. Omlouvám se za případné pravopisné chyby a jako bonus přikládám foto recenzovaného stroje. 4x odstrojená motorka – starší foto ještě bez zadního nosiče a s obyčejným sedlem, 3x naložená motorka v plné polní na cestě.
 

http://img51.imageshack.us/img51/6895/81076997.jpg
http://img31.imageshack.us/img31/9273/35865576.jpg
http://img707.imageshack.us/img707/5678/87746298.jpg
http://img697.imageshack.us/img697/7889/38311215.jpg
http://img716.imageshack.us/img716/8605/83164462.jpg
http://img8.imageshack.us/img8/9237/95191517.jpg
http://img716.imageshack.us/img716/6089/52760009.jpg
http://img191.imageshack.us/img191/9971/51048632.jpg


25.01.2010 Hoba

12345 (2x hodnoceno, průměr: 1,00 z 5)
1 823x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!