Rád čtu recenze a na těchto stránkách si často listuji ve zkušenostech lidí s různými vozidly. Rozhodl jsem se také přispět několika odstavci o vozidle, s nímž jsem urazil po českých cestách zatím cca 30 tkm. Tento článek bude o vozidle Daewoo Nubira z roku 2002, barva stříbrná metalíza.
Auto naše rodina kupovala začátkem 2007 za 125 000 Kč u AutoStarsy (Holín u Jičína), kdy mi bylo 17 let a jeho koupě jsem se neúčastnil, v podstatě jsem se k němu dostal až rok a půl po koupi s čerstvým řidičákem. Bylo určené jako náhrada rozpadající se Felicie kombi 1.6, která hnila před očima. Primární požadavek byl dostatečný prostor na přepravu invalidního vozíku + občasné výlety 5 lidí, další požadavky – cena do zhruba 130 000, prostornější než Felda, koupě protiúčtem + doplatek. Víc jsem se o koupi nedozvěděl. Na tachometru mělo v té době zhruba 135 tkm a stav těmto kilometrům po konzultaci s nezávislým automechanikem odpovídal. Do 120 tkm má poctivě vyplněnou servisku, kde alespoň nejsou všechny záznamy psané stejnou propiskou. Od pohledu však bylo jasné, že je bourané zleva na zadní stranu (2 odstíny stříbrné metalízy). Autobazar to nijak netajil. A teď už k samotnému popisu a zkušenostem s autem od mých řidičských začátků před třemi lety až dodnes.
Nubira, Lanos, Leganza…
Nejdřív něco málo obecných údajů. Model Nubira se v jihokorejské automobilce vyráběl od roku 1997 do roku 2003. Vyráběl se v provedení sedan, hatchback a kombi. V roce 2000 byl vykonán facelift, který změnil kompletně tvar přední masky vozu, drobně tvary nárazníků a hodně změnil vzhled interiéru. Za návrhem stálo italské studio Giorgetto Giugiari. Souběžně s Nubirou z továrny vyjížděly tyto modely – nejmenší Matiz, malý Lanos (později nástupce Kalos) a velká Leganza (poté Evanda). Nubira byla dodávána s širokou paletou pohonných jednotek – zážehová 1.6 78kW (později upravená se 76kW) a 2.0 98kW. „Jednašestka“ byla sdílená s Lanosem a dvoulitr se montoval i do Leganzy. Zákazníky lákali hlavně na nízké ceny. Po roce 2003 Přišla nová Nubira III, která byla později přejmenovaná na Lacetti. Značka Daewoo u nás skončila v roce 2004 přejmenováním na Chevrolet, v Koreji došlo letos k přejmenování také, v automobilovém průmyslu tedy značka končí. S logem Daewoo si tak koupíte už jen mikrovlnku nebo třeba vysavač.
Motor
1598ccm, 16 ventilů, max. výkon 76kW při 6000 otáčkách, točivý moment 145Nm při 3800 otáčkách. Maximální rychlost – techničák 175, moje prozatímní maximálka je 180 GPS na rovině. Spotřebu podrobně nesleduji, údaj v techničáku o 6/8/10 litrech zhruba sedí, dlouhodobě při mém stylu jízdy, který není nijak loudavý, mám odhadem mezi 8-9 litry na sto. Motor je do nějakých 2000 otáček v režimu spánku, od 2500 do 3000 se jezdí podle manuálu ekonomicky, pokud chcete výkon, musíte nad 3000 otáček. Motor pak celkem dobře táhne až do nějakých 5500, pak už to nemá cenu. Omezovač je někde těsně za 6500. Převodovka je pětirychlostní, na pětku ve 100km/h točí motor 3000 otáček, což je rozumná cestovní rychlost, kdy je hluku ještě málo. Ve 140km/h na pětku už motor točí skoro 4000 a dlouhodobě je to nepříjemné pro uši. Pokud jedu sám nebo ve dvou lidech, tak má motor dostatek sil, dokáže auto rozhýbat a rozhodně není brzda provozu. Pokud se auto naloží 4 lidmi a nějakými zavazadly, je to hodně znát a motor ztrácí rychle dech.
Rychlosti – podle mě dobře odstupňované, jednička krátká, dvojka max 80km/h, trojka do 130km/h, 4 a 5 nezkoušeno. Jedničce se občas do své pozice moc nechce a výjimečně se mi stane, že mi páka sklouzne v dráze na trojku. Dráhy jsou dlouhé, ale přijdou mi přesné a až na stávkující jedničku s nimi nemám problém. Při řazení zpátečky je nutné, aby auto stálo, jinak ji tam nedáte nebo spočítáte zuby.
Oceňuji, že motor chytá stále napoprvé, i po ránu v -20 stupních. Občas však zakolísají na zpátečku otáčky a motor chcípne i při úplně vyšlápnuté spojce, důvod neznámý.
Podvozek a brzdy
Hodně měkký podvozek, auto se naklání míň než Filcka, ale stále je to dost. Je prostě stavěný na komfort a ne na rychlost a blbnutí. Auto stojí na pneu 185/65 R14. Při jízdě na hraně má na suchu sklon k přetáčivosti, na mokru se vykokotí ze zatáčky motorem napřed. Co potěší při parkování a jiném manévrování je malý poloměr otáčení, pár lidí které jsem vezl, si toho všimlo. Odhlučnění podvozku je docela slabé, v kombinaci se zimními Matadorkami je to nad 100km/h hodně znát, na letních není hluk tak silný. Po letech a kilometrech se už z podvozku ozývá pestrá směsice zvuků, aktuálně je to při nižších rychlostech bouchání vpředu a vrzání při větším zatočení vlevo.
K 1.6 motoru se dávaly dopředu kotouče, dozadu bubny. Dvoulitr měl kotouče na všech kolech. Na brzdový pedál se musí s trochu větší silou, ale brzdy jdou velmi době dávkovat, nekoná se například zkušenost s Fabií, kde jsem šlapal, nic, nic, nic a najednou jsem měl volant v zubech. Díky měkkému podvozku a asi i tlumičům na konci životnosti se předek při brzdění dost potápí. Auto je dost citlivé na boční vítr, náraz větru s ním dokáže někdy slušně zahoupat.
Vzhled, interiér, výbava
Korejský kukuč Nubiry mi nevadí, velká přední světla s H4 žárovkami celkem dobře svítí, díky poddimenzované kabeláži je však téměř nutností koupit lepší žárovky s vyšší svítívostí. Osvědčily se mi Osram SilverStar. Auto zatím nerezne, na kapotě a těsně nad čelním sklem jsou dvě rezavé tečky, zřejmě narušení od kamínků. Z auta je dobře vidět, zrcátka jsou docela velká a na rozdíl od koncernových inženýrů naštěstí v Koreji nikoho nenapadlo udělat z pravého miniaturu. Výbava auta zahrnuje centrál na klíček bez DO, okna a zrcátka v elektrice, zrcátka jsou navíc vyhřívaná, výškově stavitelný volant, posilovač, mlhovky, zámek řadicí páky a 2 x airbag. Auto nemá ani ABS. V létě hodně chybí klima, černá přístrojovka se za sklem pěkně roztopí. Po usednutí si všimnete obrovského kola před vámi – to bude volant. Trochu menší mohl být. Budíky jsou pěkně čitelné, uprostřed je velký rychloměr, nalevo menší otáčkoměr a napravo palivoměr a teplota vody. Těch pár tlačítek na přístrojové desce je dobře přístupných, nemám problém cokoliv najít po hmatu. Z přístrojovky se ozývá hodně vrzání jak se auto kroutí, hlavně v zatáčkách. Přední sedačky by mohly mít lepší boční vedení, při prudké změně směru v nich postrádám oporu. Na zadních sedačkách je dostatek místa, nikdo si zatím nestěžoval. Bylo potřeba se zatím do kufru vešlo, i když papírově není základních 412/maximálních 1448 litrů mnoho, je to způsobené tím, že nakládácí hrana je v rovině z podlahou a až na centimetrový schod i se sklopenými zadními sedačkami. Díky tomu je manipulace s těžšími náklady a i invalidním vozíkem jednodušší. V autě se dá díky podlaze i dobře spát. Po koupi byla vzadu mřížka, díky ní se dal kufr doslova narvat až nad hlavy cestujících, ale eliminovala se možnost rychlého sklopení sedaček a tak po změně legislativy šla do sklepa. Boční a páté dveře mají na sklech černou folii jako pozůstatek montážní úpravy, alespoň nikdo nevidí, co vzadu v autě je a nepaří dovnitř tolik slunce.
Servis a náklady na něj
Vezmu to chronologicky, první závada po koupi – motor žere olej, cca litr na asi 3000km. Jelikož jsem s autem po koupi nejezdil já, tak tehdejší řidička si toho všimla až se svítící kontrolkou tlaku oleje. Auto už ale mělo zvuk jako traktor a chyběly mu dva litry oleje. Od té doby cvakají celou dobu jízdy hydraulická zdvihátka. Pak auto jezdilo v pohodě, měl jsem tu čest se jím také začít dopravovat a při jedné cestě do mě zezadu napálil kluk na motorce. Výsledkem byl zničený nárazník, zničené levé zadní světlo, promáčklý zadní sloupek a páté dveře. Chybou bylo svěřit opravu malému vesnickému servisu, který ji provedl sice relativně dobře, ale trvalo mu to 2 měsíce. Cena 31 000 Kč za díly většinou z vrakoviště, jejich lakování a práci, hrazeno pojišťovnou kluka, co měl motorku a řidičák 14 dní, alespoň se mu nic nestalo. Jedinou stopou po bouračce jsou na jedné straně nedoléhající páté dveře, dva odstíny barev mělo auto už před tím, takže nemůžu posoudit barevnou sladěnost.
Loni v červnu se mi při cestě zasekl levý přední brzdič, oprava za 2300 Kč v servisu Kento v Jičíně, to samé na pravé straně o půl roku později za 2000Kč. Jako pozitivum musím uvést, že auto jsem jim v obou případech ráno v 8 dovezl a ve 13h už jsem si pro něj mohl jet, bez předchozího objednání, asi shoda náhod. Spotřebák, co zvládnu vyměnit, měním doma, když už nemám nářadí nebo je k tomu špatný přístup, putuje auto do servisu u nás v maloměstě.
Vypečenou závadou byl zkrat v elektrice, později zjištěný v zásuvce zapalovače. Prasknul plast, dotkly se plíšky a bylo to. Zkrat byl však svině a nezastavil se na pojistce 20A uvnitř kabiny, ale prošel až na jednu z hlavních, na které byla část přístrojovky a třeba taky palivové čerpadlo. Chyba nalezena po 3 hodinách pěkně kabel po kabelu.
Další kupované a měněné díly: zadní stahovačka el. okna 500Kč, kulový čep řízení 700Kč, přední brzdové hadice 2×250 Kč, lanovody 2x300Kč, dále jen nějaký spotřební materiál typu silentbloky, olej, filtry. Originální díly (prodávané přes firmu Nipparts) jsou drahé (příklad za všechny – lanovod za 1600 bez daně), ale díky druhovýrobě není problém vše sehnat levněji. Je však třeba dávat pozor na kvalitu, v internetových fórech jsou známy případy třeba nekvalitních špatných dílů na rozvody, což se může ve výsledku slušně prodražit.
Auto čeká v létě výměna zmiňovaných rozvodů, interval je po 60 000km. Zajímavost – na začátku výroby byl interval tuším 80tkm, ale řada aut to nevydržela a motory se potkávaly, tak byl interval snížen. Sada (řemen, vodní pumpa, napínací a vodící kladka) stojí z korejských dílů cca 4000.
Další úpravy
Kromě autorádia na MP3, lepších reproduktorů a H4 žárovek jsem na autě žádný tuning/tuzing neprováděl a ani nebudu. Nejhorší úpravou je zahradní hadice, která v motoru nahradila prokousanou hadici odvětrání klikovky, kterou rozkousala kuna J. Taky tapec na kapotě je rozkousaný, kdyby někdo měl podobný problém, stačilo dát do silonky psí chlupy, někam pod kapotu je přivázat a od té doby no problem. Jediné, co ještě plánuji, je výměna klaksonu, ten, co tam šikmoocí dali, troubí jak když kopnete slepici do zadku.
Zajímavou úpravou je přestavba mechanismu přední sedačky na otočení o 90° vpravo a vytažení sedákem ven z vozidla – přeprava hendikepované sestry. Nevýhoda je, že kvůli výšce prahů se musela sedačka o kus přizvednout, takže cestování vedle řidiče je pro osoby od 185 cm a více nepříjemné až nemožné. Pro manipulaci se sestrou však velmi dobré.
Závěrem
Auto musí sloužit ještě minimálně rok, pak bude nejspíš nahrazeno větším, ale nic není jisté. V plánu je něco jednoduchého a prostorného, jako možnost vidím Logana MCV. Jestli jste článek dočetli až sem, tak díky za zájem a kdyby Vám něco důležitého v článku chybělo, můžeme se pobavit v diskuzi. Omlouvám se za absenci fotek, k focení mám jen mobil a ten moc pěkné fotky nedělá.
(9x známkováno, průměr: 2,11 z 5)