Zemědělští odborníci aneb biomasáž v denním světle.

Featured Image

Pohnutkou k napsání tohoto článku jsou kromě událostí okolo zemědělců také články ohledně kvality a bezpečnosti  potravin, které vyšly na českých serverech.

V návaznosti na článek o srovnání organických a konvenčních potravin pak úvahy rádoby odborníků. Namátkou uvedu pár linků na zcela pikantní články:

http://jirous.blog.idnes.cz/c/95116/Manipulace-verejnosti-a-vymyvani-mozku.html

http://aleskeberle.blog.idnes.cz/c/95152/BIO-neboli-Ekologicke.html

Nevím, kde se v české společnosti vzala ta odbornost, zkušenosti a obrovský soucit  se zvířaty. Nicméně nejen z těchto článků, ale i z toho, co člověk slyší ve společnosti, dojde k závěru, že zemědělci jsou:

 a)  dotační vyžírkové ( o tom příště)
 b)  plačící hypochondři ( o tom snad taky příště)
 c)  tyrani zvířat
 d) devastátoři a ničitelé životního prostředí.

Cílem článku není 100%-ní obhajoba zemědělců (jakožto zemědělec také sám nesouhlasím s mnoha věcmi – např. blokádami), ale spíše otevřít oči čtenářům a vyvrátit pohádky, která jsou jim servírována médii, či podobnými mameluchy, nebo pseudoochránci hospodářských zvířat.

Doufám tedy, že mi snad tito vysokoškoláci, filosofové, tesaři, boxeři či doručovatelé pošty odpustí a upustí před psaním podobných blábolů, které buďto překopírovali z podřadných webů typu www.ohz.cz, nebo reprodukují výroky různých pseudoekologů, antioteplovačů či ekolobistů.

Můžeme se dočíst o biopotravinách, že jsou produkovány s maximálním ohledem vůči přírodě, to je údajně dáno zákazem používání průmyslových hnojiv. V případě živočišných produktů se pak jedná o ohleduplné zacházení se zvířaty, které mají k dispozici výběh, a v chovu se nesmí používat antibiotika. Toto je velmi zjednodušená definice ekologických chovů.  Jaký si tedy na základě této definice uděláte názor na konvenční („klasické“) zemědělce??  Asi takový, jaký ho mají autoři výše uvedených článků. Svou nezanedbatelnou roli zde sehrávají senzacechtivá média. Tomu se říká brainwashing.

Při  pěstování ekologických plodin by se skutečně neměla používat průmyslová hnojiva, pouze krmiva statková (hnůj, kejda, močůvka…). Doufám jen, bydlíte hodně daleko od hnojených ploch, aby je neobtěžoval zápach. Doporučoval bych také nahlédnout do statistik, jak se vyvíjí stavy hospodářských zvířat a s tím spojená produkce těchto hnojiv. Klesají a s tím i logicky klesá  sama produkce těchto hnojiv.

Jestliže se tedy v ekochovech ohleduplně zachází se zvířaty, znamená to tedy, že v konvenčních chovech zvířata trpí? Pomineme-li několik „předpotopních“ stájí, která zažila ještě sovětskou okupaci, tak o tom silně pochybuji. V mnoha podnicích mají zvířata lepší prostředí a hygienický standart, než squateři z Milady, či naše dyžgriminovaná menšina. Každý chovatel ví, že užitkovost zvířat je kromě genetického založení (genotypu) dána také prostředím (jehož složkou je také pohoda zvířat – welfare). Pakliže jeho zvířata strádají nebo trpí, okrádá se sám.

Může mi některý z odborníku říct, kdy a kde viděli někoho používat krmná antibiotika (neboli antibiotické stimulátory růstu)?? Ty už jsou u nás dávno zakázány. Další případ vymývání mozků.  Jedná-li se o užití antibiotik v případě onemocnění zvířete, pak existuje něco, jako ochranná lhůta.

Cena takových bioproduktů je samozřejmě vyšší oproti konvenčním. Proč tomu tak je? Výroba „ekologických“ potravin je skutečně nákladnější. Chemická ochrana je efektivnější ve srovnání s mechanickým ošetřením porostů. Nedělám si však iluze, že vývar na bioproduktech mají klasicky hlavně prodejci.

 „Pomeranče, stejně jako kuřata, jsou pak každým dnem dopovány antibiotiky, aby rychleji rostli a mohli tak dříve naplnit kasičku svého hospodáře, za rychle prodaný rostlinný plod či maso. Naproti tomu u ekologického zemědělství, se výrazně ušetří za chemické přípravky, ale na druhou stranu to znamená menší produkci (ve srovnání s velkoprůmyslovou výrobou) a také ošetřování takových rostlin či poctivé starání se o chov zvěře, vyžaduje více práce, než velké klece a stodoly, kam se jednou denně nasype „růstové“ zrní.“

Toto je příklad pravé nefalšované demagogie. Nevím, kde autor viděl v pomerančích antibiotika, ale pro zopakování: antibiotické stimulátory růstu ve výživě hospodářských zvířat jsou v EU co, Halík? No zakázány. A my podle toho budeme mít jaké přírůstky? Kurva Halík, nižší, nižší, nižší!! Rád bych také připomněl, že zemědělství je také podnikání (byť se svými specifiky). Nevím tedy, proč by si zemědělec neměl „plnit kasičku“.

„Na rozdíl od slepiček chovaných v malých klecích obřích halách s cílem: Vyrábět co nejvíce vajec jako na běžícím páse. Organické potraviny jsou navíc bez konzervačních látek, umělých barviv…To také není rozdíl? Problém výskytu dusitanů a dusičnanů v potravinách spočívá v jejich možné metabolické přeměně v lidském těle na karcinogenní (rakovinotvorné) látky.“

Naznal jsem pocitu, že autoři těchto výblitků jsou skutečně lidé, kteří krávu nebo kuře viděli naposledy ve slabikáři a o technologiích v chovech nemají ani šajn. O antibioticích jsem se zmínil výše. To co eko-zemědělec ušetří na chemii, spálí v naftě v podobě vícero pojezdů při ošetřování porostů. Dále by si měl autor uvědomit, co je zvěř a co zvíře. Otázku jakýchsi malých klecí a růstového zrní (slyšel někdy něco o krmných směsích?) nebudu rozebírat. Oproti volným výběhům vykazují klecové chovy: téměř nulový výskyt parazitů drůbeže, vyšší hygienickou kvalitu vajec a vyšší produktivitu práce. A že jsou biopotraviny bez konzervantů, v tom bych taky neviděl 2x přínos. Zvláště dnes, kdy se pravděpodobně díky nahrazování fosilních paliv zemním plynem rozmáhají plísně. Takže si můžete vybrat, buď potravinu s konzervantem, nebo s mykotoxiny. To, že kuřata rychle rostou, je dáno jejich genotypem v interakci s vyváženým příjmem živin a jejich pohodou (sic!), žádnými antibiotiky.

Důležité však také je to, že spousta lidí žijící BIO (ekologickým) stylem, už dávno přišla na to, že nepotřebují mít plnou ledničku potravin, ale že jim stačí méně, ale kvalitněji. Když si takhle změní život, tak nakonec zjistí, že to co si kupovali normálně a stálo to například 1 500 Kč, teď v BIO provedení stojí stejnou částku, ale vydrží jim to stejnou dobu, i když toho koupí méně, ale to jim nevadí, protože se naučili správně jíst a nemají potřebu podporovat plýtvání (nadbytek) potravin v určitých oblastech zeměkoule, v jiném koutě naši domovské planety, nemají ani pitnou vodu.

Já si spíš myslím, že člověk kupující biopotraviny kupuje poloviční množství právě z důvodu ceny, ne z nějakého hřejivého pocitu z dobrého ekoskutku. Každý rozumný člověk snad dokáže odhadnout,  kolik má nakoupit (na základě své/rodinné spotřeby). Rozdíl bych vůbec neviděl v tom, zda je to bio nebo nebio. A o kvalitě bioproduktů by se taky dalo polemizovat. Jedná se především o mikrobiologickou kvalitu těchto produktů (hlavně plísně).

A to nejlepší na konec:

Bio mléko nesmí obsahovat „pesticidy“ a herbicidy. Kravičky se nesmí „krmit“ antibiotiky. Ale chápu, že takovéhle mléko je zkrátka dražší a má menší trvanlivost.
A ono mléko z konvenčních chovů obsahuje pesticidy a herbicidy?? Ví autoři něco o fyziologii přežvýkavců?? Prosím pozor, kráva nemá 4 žaludky! Ještě jednou a naposled, kravičky se nesmí krmit antibiotiky. A jestli chovatel mléčného skotu chce mlékárně dodávat mléko s antibiotiky (tzv. RIL – rezidua inhibičních látek) a platit mlékárně vysokou pokutu a prodat mléko hluboko pod cenou,  nechť tak činí.

PS: z článku pana Jirouše se dá souhlasit snad jen s nadpisem. Ovšem je otázka, kdo z koho taky dělá vola.

Osobně nemám nic proti ekologickým zemědělcům ani biopotravinám. Myslím si, že biopotraviny představují skutečně rozšíření sortimentu potravin. A kdo si chce připlatit, ať si připlatí za dobrý pocit, že žije ehm ekologicky.  Ale vadí mi, když je na druhou stranu (tj. na konvenční zemědělce) pohlíženo jako na naprostý zdroj všeho zlého a špatného. Ačkoliv mi to připadá v této společnosti poslední dobou naprosto normální. Doufám jen, že nenastane doba, kdy se budu bát koupit si konvenční potraviny bez toho, aniž bych nedostal nálepku jakého si třídního nepřítele životního prostředí nebo ekofoba.

Úplně na závěr bych si dovolil malý vtípek.

Víte, jaký je rozdíl mezi konvenčním a ekologickým zemědělcem??
(konvenční hnojí ve dne)


01.08.2009 Funes

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
70x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017