Už dlouho sleduji tendence českých médií, stavět se negativně k otázce zbraní, což hrubě koliduje s nejvyšším zákonem žurnalistiky, a sice podávat objektivní informace.
Tentokrát si to za všechny vypijí pánové redaktoři Jan Gazdík a Jakub Pokorný za myšlenkový veletoč v článku Oba šílení střelci unikají policii. Tvrdí v něm, že zločinci se dostanou ke zbraním snadněji, protože si jich slušní lidé kupují stále více.
Okamžiky krátce před vznikem tohoto článku si představuji zhruba následovně:
Hýdkvótr šéfredaktora Spousty Vaty Dnes, Prágl, 9:30 ZULU :Šéfredaktor k Janovi G: „Hele Honzo, toho Lubinu už hledaj policajti 14 dní, a furt ho nemůžou najít, takže vo tom koukejte udělat nějakej článek. A páč to furt vopakujem kolem dokola a ty blb… tedy naši čtenáři by to už nemuseli číst, tak ať to má nějakej náboj, jasný? Třeba jako že byl Velíšek zastřelenej, to znamená pistolí a zbraně jsou tedy špatné, áááááno??!! A vezmi si k tomu Kubu, na to sám nestačíš. A chci to do dnešního čísla!“
V následujících minutách, v ofisu obou redaktorů: Jan G ke Jakubovi P: „Hele Kubo, starej musí zase zaplácnout nějaký místo a chce něco vo tom magorovi z Karláku, a taky že zbraně jsou špatné, ááááno??!! Takže ty se podívej do vnitrácký statistiky jestli jich náhodou není víc a já zavolám policejní mlufčí, jestli ho náhodou nechytli.“
O několik kliknutí myší později. Jakub P: „Mám to, Honzo ty seš génijus, fakt je těch zbraní víc. No to je na Pulicerovu cenu, fakt. A když je jich víc, tak to znamená, že je taky větší nebezpečí, že tě s nima někdo zastřelí, takže zbraně jsou vopravdu špatné, áááno! A třeba bysme mohli taky napsat, že jsou špatné genové modifikace, protože by si lidi mohli nechat narůst čtyři ruce a do každý vzít jednu pistoli a … Co? Ne, byl jsem tam nedávno, všechno v normě. Proč se ptáš. Aha. No tak prostě napíšeme, že je teda jako víc zbraní, je teda větší riziko, to je logický, článek bude dramatickej a navíc si u těch blb… ééé teda našich čtenářů uděláme voko, jako že je všechno špatný a my jsme na jejich straně.“
Máš doma akvárko? Tak jsi …
Tak a ne jinak si dokáži představit okolnosti vzniku článku Oba šílení střelci unikají policii novinářských embryí Jana Gazdíka a Jakuba Pokorného. Na základě informace o tom, že se letos ztratilo 155 střelných zbraní a necelá desítka tisíc nových nakoupila v něm vyvozují, že se k nim tedy zločinci snáze dostanou. Což působí zvláště komicky v kombinaci se souběžně uvedeným faktem, že nelegálně držených střelných zbraní je několik stovek tisíc. To abych se bál plivnout do moře, protože bych mohl zatopit Nizozemsko. Merde!
Nedalo mi to a prošel jsem si statistiky ministerstva vnitra, volně přístupné na jejich stránkách. Je to poučné čtení a račte se jím osvěžit, stojí to za to (viz odkaz). Mimo jiné se dozvíme, že v roce 2004 bylo celkem 308.308 individuálních zbrojních průkazů (ZP), což je pokles o 1777 oproti roku 2003. V roce 2004 také střelecká veřejnost legálně vlastnila 606.169 zbraní, letos jich má už celých 614.552, údaj o počtech ZP jsem nikde nenašel, nepochybuji ale, že zůstal zhruba stejný. U počtu zbraní jde tedy skutečně o grandiózní nárůst, který se zcela jistě projeví na nárůstu zločinnosti, a to se stejně vysokou pravděpodobností, s jakou by se VyVálená Regina nechala přeoperovat na chlapa.
Podobně komický je podiv autorů nad tím, že „ministerstvo vnitra neumí přesně vysvětlit, proč se lidé stále více ozbrojují a někteří mají i několik zbraní“ a uvádějí, že „před deseti lety bylo zaregistrovaných zbraní ´jen´ 204 tisíc, tedy třetina.“ Pomineme-li skutečnost, že vnitro tu není od toho, aby něco takového vysvětlovalo, je příčina prostá a nasnadě. Vláda rudých sviní, stejně jako jakákoliv další totalitní garnitura, vlastnictví zbraní radikálně omezila a po sametu nějakou dobu trvalo, než si lidé zvykli na svobodu a možnost smět vlastnit zbraň, a nemuset se zároveň režimu upsat vlastní krví.
Výše uvedení autoři se nadále pozastavují nad tím, že dvě třetiny držitelů zbrojních pasů uvedly, že chtějí pistoli kvůli sebeobraně. V tomto případě lze pardonovat jejich neznalost, kouzelnou formulkou „k ochraně zdraví, života a majetku, a dříve také na místech, kam má veřejnost volný přístup“ totiž střelci do žádosti o vydání zbrojního průkazu uváděli proto, aby je legislativa omezovala co nejméně a mohli zbraň nosit všude (s výjimkami).
Riziko klesá, stoupá… tsts
Ponořme se tedy do statistik ještě hlouběji (a pokud mi někdo v diskusi hodlá předhodit obehraný argument o falšování, ať mi tam rovnou připíše důkazy a dodá skutečná data) a podívejme se na to, jak moc se u nás v posledních letech vraždilo a páchaly trestné činy, a to zvláště se zbraní, konkrétně střelnou a dále legálně drženou podle příslušného zákona. Koho zajímá zdroj, najde ho na stránkách ministerstva vnitra pro jednotlivé roky především pod názvem Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky. Protože nejsem otrok světa, prošel jsem pouze roky 2001 až 2004 a nezabíhám do rozličných jemných nuancí hodnocení, kterých statistika nabízí dost a dost. Tím ať se zabývají lidé, kteří jsou za to placeni. Například redaktoři MF Dnes.
Vezměme tedy mordy za výše uvedené časové období. V jednotlivých letech jsme jich měli celkem 234, 214, 232, 227, s legálně drženou střelnou zbraní 14, 16, 16, 6. Statistiky nás poučují o tom, že zhruba polovina vražd je motivovaná osobními vztahy, většina je spáchána se zbraní a asi 50 se zbraní střelnou. V tomto bodě jsem pevně přesvědčen, že kdyby Franta neměl v šupleti pistoli, pravděpodobně by Mařenu umlátil pohrabáčem, spolu s Karlem, co mu na ni vlez, adekvátně i v ostatních případech. Tady je již na čase vysvětlit, co je to zbraň. Zbraň je cokoliv, čímž lze učinit útok proti tělu důraznějším, jak říká zákon. Když vás tedy umlátím pytlíkem bonbonů, zabil jsem vás se zbraní (pokud jsem je ale koupil f akci a nabídnu vám je k ochutnání, půjde vzhledem k použité výrobní technologii a marketingové strategii o travičství). Bylo by dobře, kdyby si to už konečně publicisté zapamatovali nekončily svoje články o tom, jak jsou legálně držené střelné zbraně špatné (áááááno??!!) patetickým zvoláním, že většina trestných činů je spáchána pomocí zbraně, jako onehdy jedna redaktorka Týdne. Průměrný vohnout s IQ srovnatelným se stupňovitostí piva, co si zrovna leje do hlavy, si z toho dokáže nanejvýše odvodit, že se u nás střílí jako na divokém západě a každý kdo má zbroják je vrah (a mimochodem, střelné zbraně se při páchání tr. č. používají poměrně málo, jak uvidíte dále, a počet trestných činů je podle statistik s určitými výchylkami přibližně konstantní).
Takže mordy se nám nijak nezvyšují, podívejme se tedy na trestné činy se zbraní. |Celkem bychom to měli následovně: 3367, 3734, 3762, 4228 z toho se střelnou zbraní 997, 916, 814, 790, z toho s legálně drženou 244, 195, 148, 183. (Ovšem tady pozor! Jde o činy spáchané se střelnými zbraněmi obecně, tedy včetně kategorie D, kam patří například flobertky, plynovky, historické zbraně, některé mechanické hračky a podobné záležitosti, na které nepotřebujete ZP a koupit si je smíte bez omezení, nahlašování atd., když dosáhnete věku 18 let. Pokud tuto kategorii odečteme, kriminalita s legálně drženou střelnou zbraní skupin A, B, C klesne na 93 v roce 2003 a 78 v roce 2004). Takže jak vidíme, trestné činy klesají, kolísají, ale v průměru žádné podstatné změny. A teď jedeme dál. V roce 2001 jsme tu měli 321.215 zbrojních průkazů a 562.320 registrovaných (tedy legálně držených) zbraní. V roce 2004 to byl u zbrojáků plynulý pokles na 308.303 a u zbraní nárůst na 606.169. Co z toho plyne? Prd! Věřím tomu, že pokud bychom příslušná čísla prohnali statistickým testem, tak nám možná nějaká korelace vyjde, ale její průkaznost bude nulová. Tvrzení z výše uvedené komické scénky jsou tedy naprosto mimo mísu. Nadále statistiky uvádějí, že se ročně „ztratí“ asi 500 zbraní. Mimo toho, že zbraň zmizí při krádeži tu máme ještě jeden důvod „ztráty“. Pokud vám z nějakého důvodu seberou zbroják, přijdete i o zbraň. Jedním z řešení, jak se tomu vyhnout, je „ztratit“ ji.
Zbraň? No a proč ne!
Soudím, že vlastnit zbraň je základním právem každého slušného občana. Já osobně ji mám už zhruba sedm let, a ví to málokdo. Nemám totiž touhu, stejně jako většina mých střeleckých známých (a to samé předpokládám u většiny ostatních střelců), honit si ego tím, že nosím železo (resp. plast) za opaskem. Proč si lidé zbraně kupují? Nevylučuji, že existuje malé procento magorů, co se nad pistolí večer ukájení a průměr a délku laufu si připočítávají k číslům získaným měřením vlastního pinďoura. Gaussova křivka platí všude. Někdo si splnil svoje sny z dětství, zbraně se mu líbí, tak je sbírá, jiný rozhodl využít svoje právo svobodného člověka. Někdo se setkal s tak ošklivým zločinem ve své blízkosti, že se rozhodl udělat všechno proto, aby něčemu podobnému zabránil, pokud bude moci (můj případ). Někdo se ve svém podnikání dostal tak daleko za hranu zákona, že mu šlo o kejhák. Jiný má střelbu jako koníček. Nic záhadného.
Kdo se cítí bezpečný, nechť se zamyslí nad následujícími údaji z roku 2004: mimo zmíněných vražd a nárůstu tr. č. se zbraní tu bylo 23579 násilných trestných činů, 687 znásilnění, 64695 vloupaček, přičemž krádeží označovaných jako prosté bylo 162139. To je myslím dost důvodů k tomu, postarat se o svoje bezpečí, nehledě na to, že dle zmíněných zdrojů roste brutalita pachatelů. Osobně to přičítám především přílivu uzenáčů ze zemí bývalé Jugoslávie a bývalého Sovětského svazu, kde lidský život, jak je obecně známo, nemá velkou hodnotu. Ostatně se o tom přesvědčili nedávno tuším v Belgii.
Zákon vyhovuje
Za velmi podařený považuji platný zákon o zbraních a střelivu, protože evidentně úspěšně odfiltroval naprosté množství magorů. Kdo si chce pořídit zbraň kat B, což je to, co se obecně rozumí pod pojmem pistole nebo revolver (pro laiky: pistolí střílel James „protřepat nemíchat“ Bond, levolvérem pak kofbojové, to je takové to s bubínkem), potřebuje zbrojní průkaz (platí max. 5 let). Ten dostane na základě posudku o zdravotní způsobilosti (může být doplněn psychologickým či dalším vyšetřením) a především glejtu o tom, že úspěšně absolvoval zkoušku odborné způsobilosti před komisařem. Mimo to musí být žádající osoba bezúhonná a spolehlivá. Zbroják by neměl dostat například ten, kdo nadměrně chlastá a obecně vzato dělá bordel (v posledních třech letech pravomocně uznán vinným za přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití, majetku atd., ale například také pokud budete úmyslně chytal ryby v době hájení). Co je důležité, pokud se již jako majitel ZP začnete uvedeným způsobem chovat, policie vám ho na základě zákona může sebrat. Takže když uvidíte, že vohnout v knajpě frajeří se svým železem, uvědomte neprodleně příslušné oddělení policie, a pokud vám kdokoliv bude vyhrožovat tím, že zbraň má a že vám s ní zatopí, udělejte totéž. Když budete důslední, rychle o ni přijde. Mimochodem, nikdo nesmí nosit zbraň, pokud má upito případně jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku léků, nemoci nebo návykových látek. Stejně tak, až na výjimky, ji nikdo nesmí mít na rozličných veřejných shromážděních, slavnostech, sportovních podnicích a lidových zábavách.
A ještě finální chyták. Dosud jsme se bavili o střelných zbraních. To je ovšem věc, která uvede projektil do pohybu prostě uvolněním energie v době výstřelu (což může být třeba prak). Správně bychom se měli bavit o palných zbraní, kde se tato energie uvolní chemickou cestou – spálením směsi v nábojnici. Tato drobná hříčka může poměrně značně zkreslit ledasjaké výklady statistiky.
Nebuďte ovce!
Lidumilové nechť dle libosti diskutují o tom, jestli je počet trestných činů spáchaných s legálně drženou střelnou zbraní velký nebo malý. Já tvrdím jedno: Nulové riziko neexistuje! Počty tr. č. spáchaných s legálně drženou střelnou zbraní, vydaných na základě vlastnictví ZP, považuji vzhledem k celkovému počtu ZP za nepatrné. Věřím, že je více než dostatečně vyvažují počet případů, kdy se podařilo díky zbrani trestnému činu zabránit. Můžeme si hrát různé hry na kdyby, například kdyby si majitel nenechal ukrást zbraň, kterou Lubina následně vraždil, byl by Velíšek na živu. Oproti tomu můžeme tvrdit, že kdyby Lubinovi onehdá v autobuse, kde máchal zbraní, pomohl nějaký střelec rozptýlit myšlenky, žádná vražda by se nekonala.
Navíc jsem v otázce svého zdraví a především života extrémní egoista. Považuji se za slušného člověka, daně platím, ač nerad; důchodce v tramvaji pouštím sednout, pokud to nejsou maskovaní zmrdi; k okolí se chovám ohleduplně, málo piju, nekouřím, sportuji a mám užitečnou práci. Můj přínos pro společnost a hodnota mého genomu je mnohem větší, než u nějakého sígra, co se živí tím, že okrádá ostatní lidi. Nevidím nejmenší důvod k tomu, nechat se někým takovým domlátit na kolečkové křeslo nebo se dokonce nechat zabít proto, že se mu zrovna chtělo.
S pozdravem: Nechte zmrdy bít.
Zdroje:
http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?r=krimi&c=A050930_214048_krimi_ad
http://www.mvcr.cz/statistiky/krim_stat/2004/12_00_1.xls
http://www.mvcr.cz/sbirka/2002/sb052-02.pdf
(Zatím nikdo nehlasoval)