Zácpa ve Štěchovicích - zpět na článek

Počet komentářů: 156

  1. Po cestách na Novém Zélandu jsem narazil na opravy silnic, na každém z konců (nebo začátků:-)) stál chlapík s cedulí z jedné strany opatřené červeným nápisem STOP a z druhé zeleným nápisem GO, v ruce vysílačku kterou se dorozumíval s kolegou na opačném konci stavby, policajta a úředníka k tomu nepotřebovali, kolony nebyly.

    1. Ale to přece tak nejde dělat. Jenom dva lidi… To snižuje zaměstnanost!

    2. Na to není potřeba jezdit tak daleko, obdobně jsem viděl řídit dopravu na stavbách v Rumunsku.

    3. To samé jsme potkávali při cestách po Havaji. Předpokládám, že to bude i na pevninské Americe, ale nemohu potvrdit, protože jsem tam nejezdil.

      1. Ano, to same je v kontinentalnich SSA. Ja to zazil na silnici v Death Valley. Trochu jsem se bal, ze se pri stani na slunci upeceme, ale auto zvladlo.

        1. Letos jsem to same zazil i v pitome Italii. Rozdil oproti 21. stoleti ale byl v tom, ze rano tam byla rozbita cesta a dva delnici s placackama, navecer tam uz nebylo nic, nez novy asfalt. A to byli jizni Italove.

          Dokonce i Rusove zustali ve stoleti 20., coz ostatne jindy koresponduje s mainstreamovym nazorem EU-hodnotove kompatibilnich medii: http://auto.idnes.cz/silnice-moskva-asfalt-0uk-/automoto.aspx?c=A160721_100750_automoto_hig

    4. Bylo to k vidění i přímo na té zmíněné II/102, když bylo podobné omezení (taky kvůli padající skále) skoro rok u hráze vranské přehrady. To „ruční“ řízení provozu mělo smysl asi tak dvě hodiny denně během ranní špičky a o něco déle v neděli odpoledne, zbytek zvládnul semafor. Byla to tehdy vlastní iniciativa těch dělníků kteří tam pracovali, naopak místní fízlové na to zvysoka srali, jak místní oddělení tak dopraváci. Údajně jim jeden z těch místních cestou do práce „proti proudu“ dokonce vyhrožoval postihem.
      Na téhle cestě je střídavý provoz posledních pár let skoro pořád, když zrovna nikde nepadá skála tak se zas Štěchovice pustí do opravy kanalizace, nezájem fízlů je však stabilní a trvalý.
      Značení těch pracovních míst je taky kapitola sama pro sebe – blbě stanovené, blbě osazené, bez kontroly i údržby, i když tamtudy místní cestmistr taky jezdil každý den do práce.

    5. To je tim, ze NZ neni v 21. stoleti. Cim vyssi cifra, tim hloubeji v anusu.

  2. To s vysílačkou funguje i tady … ale takovej člověk stojí pár desítek korun za den, a potřebujeme 4 .. pokud budeme jezdit i v noci … to máme 24h x 30 dní x 2 (počet osob) = 1440 … což kdyby měli dostat 90 korun na hodinu … máme měsíční náklady 129600CZK za měsíc …. a to prakticky jen na mzdy … řekněme, že se ten semafor cca za týden takových zaměstnanců sám zaplatí … a může se používat prakticky pořád … takže asi tak ….

    1. U nás v USA jsou tak 2 lidé s cedulí na každé straně, mezi nimi pendluje vodící auto. Ještě obvykle na obou stranách parkují policejní auta. A hned máme skoro plnou zaměstnanost…

    2. Viděno i v Rakousku a Itálii. A co jsem tak pozoroval, tak na to nemají zvláštní pracovní pozici „mávátko“, ale zřejmě to berou jako oddychovku, když tam v potu tváře (a to doslovně) makaj a občas vymění lopatu za praporek a vysílačku. Nutno ještě dodat, že když mají padla, tak všechen ten herberk ze silnice sklidí (pokud tam není díra v zemi) a ráno si to znovu rozestaví.

  3. Popsané opatření (DIO) instaluje dodavatel stavebních prací, mobilní značení má obvykle ponajaté.
    DIO se projednává se správcem komunikace, obcí a příslušným DI a je součástí stavebního povolení.
    Představa, že by libovolný policista mohl na požádání oprativně změnit něco ze stavební povolení, je přinejmenším divná.

    Účinným lékem by mohlo být „paušální“ dotazování se příslušného pracovníka investora, obce nebo referenta stavebního úřadu (odboru dopravy), stavbyvedoucího. Kdyby i jen malá část čekajících využila zbytečný prostor k telefonickému dotazu… (Nebo po příjezdu domů vyhotovila dotaz písemný.)

    1. chápu pánovo rozhořčení. policie s tím nemůže dělat (skoro) nic, tedy pokud je to pouze zacpané a bez nehody. policie se samozřejmě zúčastňuje projednávání uzavírky, a nutno přiznat, že policajti (dálniční) mi na všech projednávačkách přišli jako jedni z nejkonstruktivnějších a selsky nejrozumnějších ze zúčastněných (s uzavírkama na 2. a 3. třídě moc zkušeností nemám, a paušalizovat si tedy netroufám).
      dobrá, zavoláte stavbyvedoucímu. co jako očekáváte že se stane? že jako svévolně a v reálném čase přeprogramuje cyklus semaforu (který je schválený a projednaný), respektive že zavolá subku zajišťující DIO aby bez papíru přeprogramovala? zhotofitel fakt tahá za kratší konec, vysoutěží zakázku tak jak je připravená a pokud bude kriterium 100% cena tak by byl zhotovitel blázen kdyby akceleroval bez příčiny a za svoje.

      tedy jak z toho ven: pomalu a blbě a po prašných cestách – prudit zadavatele, v tomto případě krajskou SUSku, bombardovat, a když bude bombardována soustavně a z mnoha stran, možná se to jako zadavatel časem naučí.

      1. Jenom upřesňující dotaz, protože s problematikou mám zkušenosti nepatrné: cyklus je daný stavebním povolením pevně a bez variant (den/noc, pracovní/mimopracovní doba, všední den/svátek), nebo s naznačenými variantami v případě, že to projektant navrhne?
        A tedy v diskutovaném případě to buď projektant nenavrhl, nebo to přes dopravního inženýra DI neprotlačil?)

        1. to netuším, bo tento konkrétní případ neznám. ve stavebním povolení můžou být nějaké podmínky třeba ze strany hygieny, třeba když je staveniště příliš blízko stavbám pro bydlení, nebo když přístupová cesta vede přes vesnici, která je už teď hlukařsky za hranou – a výsledkem je třeba zákaz práce v noci a omezení i ve dne jen na pár hodin (typicky třeba Nuselák v Praze, tam to má jistá firma dost pekelné).
          no a pak samozřejmě noty nastaví zadavatel, třeba kriteria 100% cena (krajské SUSky to tak dělají téměř zpravidla a závazný je potom POV, čili plan organizace výstavby z tendrové dokumentace), nebo třeba 80% cena a 20% délka záruky (typicky ŘSD a modernizace D1), nebo třeba 80% cena a 20% doba výstavby (třeba nedávno rekonstrukce mostu D1-035 „u Naháče“). zhotovitel se pak vybere a ten to dělá tak, aby při splnění smlouvy na tom vydělal (což je naprosto v pořádku). obecně graf doba výstavby x nákladová cena má podobu písmene U, rychlé stavění je děsně drahé, pak je nějaký nákladově optimální čas výstavby a pak ta cena zase roste (bo kešflou a režie).

          1. Aby nedošlo k mýlce a nevypadal jsem jako kokot naivní, musím podotknout, že jsem na policii samozřejmě nevolal s tím, že by cokoliv mohli nebo chtěli vyřešit. Jsem ostatně z desítek případů již zvyklej, že policie a státní orgány nemohou vyřešit nic, pokud tedy nejde zrovna o drancování našich peněženek. Podstata problému je v tom, že pokud by někdo odváděl svou práci aspoň na polovic, tak k předmětné zácpě vůbec nedojde, protože by již v rámci povolení byl určen efektivní způsob řízení dopravy.

            1. ano, samozřejmě i to je cesta která vede k cíli, ale pomalá. policajt telefonista informaci nějakou klikatou cestou předá policajtovi co chodí na projednávačky uzavírek a ten bude argumentovat způsobem „hele, my na tom maximálním možném zkrácení uzavírky fakt děsně trváme, voni nám furt volají na tísňovku nějací rozvzteklenci“.

              1. Policajt telefonista to nikam nepředá, protože je mu to absolutně u prdele. Ostatně o tom ví, takže by to dávno někam předal pokud by ho to zajímalo. Policajt co dává razítko pod stavební povolení je buď amatér, co neví o dopravě a stavění nic, případně je mu to u prdele. Nejpravděpodobněji ovšem kombinace obojího. Každopádně zamyšlení mělo být spíše o rozdílném přístupu státu k občanovi pokud o to ho zkasírovat a pokud jde o to dělat dobře svou práci a ulehčit občanovi život.

                1. no a teď mi prozraďte, co jste si od toho telefonování policajtům u všech všudy sliboval. ať mudruju jak chci, tak jste hledal někoho komu vynadat, není-liž pravda? (je to běh na dlouhou trať, vynadání telefonistovi se může a nemusí projevit na postoji při projednávání uzavírky za tři roky)

                  1. Nesliboval jsem si od toho vůbec nic. Chtěl jsem je pouze obtěžovat, protože mi to přišlo lepší než nedělat nic.

  4. Já měl tedy zřejmě na daném místě štěstí, protože jsem tudy projížděl 5x a vždy plynule, protože jsem měl zrovna zelenou, a zácpa nikde. Jinak v úterý dopoledne tam byli 2 s plácačkama, asi kdyby se zácpa vytvořila. Jinak konkrétně na této silnici mě vytáčí pár věcí víc, než jen to, že je rozbitá. Směrem z Prahy 1) Proč musí bejt snížená rychlost ještě 3 kilometry za Zbraslav. 2) Proč musí bejt 50 na obchvatu Měchenic, z obou stran akorát křoví. 3) Proč musí bejt za centrem Davle zase omezená rychlost až skoro do Štěchovic. 4) Proč se tam naprostá většina řidičů táhne jak smrad 60 i na těch místech, kde žádné omezení není.

    1. Včera jsem tam taky jel a v pohodě. Kluci s plácačkama byli až o vesnici dál. Neřídili ale dopravu, nýbrž stavěli za rychlost.

      1. Tak dnes zase na zelenou, jinak těmi s plácačkama byli myšlení dělníci.

  5. To, že je nastavenej blbej interval je spíš pravidlo než výjimka. Prostě jim evidentně chybí znalost, že čím je uzavírka vzdálenostně delší nebo hustota dopravy větší, tím je potřeba prodloužit interval, jinak toho plonkovýho času, kdy je červená na obou koncích a jenom dojíždějí auta z jednoho směru, je většina.

    1. taková znalost dopravnímu inženýrovi, který zpracovává project na DIO samozřejmě nechybí. při intenzitě provozu na poměrně bezvýznamné komunikaci holt vezme nějakou návrhovou intenzitu a na ní navrhne cyklus (čím je delší cyklus, tím má kyvadlo větší propustnost, ale tím víc prudí mimo špičku). kdyby byl požadavek nebo důvod na cyklus měněný podle denní doby a dne v týdnu, nepochybně by jej projektant DIO navrhl.

      1. Nenavrhl by, vysral by se na to. Dopravní inženýři nebývají moc chytří (posuzováno podle výsledků jejich práce) a vlastně ani neřeší dopravní problémy, jen cestou nejmenšího odporu plní požadavky svého zaměstnavatele. A ten zpravidla chce jen to vyřešit tak, aby to neodporovalo předpisům a nebyl z toho průser.

        1. promiňte, znáte osobně aspoň jednoho nějakého dopravního inženýra? notabene teda dokonce dostatečný vzorek, abyste mohl posoudit? je špatně splnit zadání a nejít proti přání zákazníka? (já si samozřejmě o dopravních inženýrech myslím, že jsou mnohem hloupější než my mostaři, nepochybuji však o tom, že oni mají opačný pocit. společně pak považujeme za naprosté idioty například ajťáky)

          1. Jednoho znám. Poznal jsem ho na jedné akci, kdy jsem se (netuše jeho profesi) zúčastnil debaty o autech, životě a vůbec. Možná nebyl blbý od přírody, možná jen byl zkažený tou úředničtinou, ale blbosti kvákal značné. Od té doby si na něj vzpomenu kdykoliv vidím nějaké velmi hloupé dopravní řešení. A protože je jich mnoho, usuzuji, že je nemá na svědomí on samojediný :-)

            1. Nechci Vám kazit iluze, ale dovolím si upozornit na následující:
              1) U naprosté většiny menších akcí, kde je použité provizorní SSZ, to dopravní inženýr ani neviděl-stavba si to objedná a buď to střelí od boku projektant (ne, projektant a dopravní inženýr jsou dvě rozdílné funkce), nebo si to ještě častěji přednastaví stavba nebo to přednastaví pronajímatel. Už jenom proto, že to DI posouzení není z nejlevnějších.
              2) U provizorního SSZ zejména starších typů máte možnost nastavení jenom fixní doby cyklu a fixní délky zelených. Žádné časové závislosti, nedejbože dynamické řízení.
              3) „Velmi hloupé dopravní řešení“ velmi často vzniká bez účasti nebo jakéhokoliv zapojení dopravních inženýrů. To je prostý fakt, můžete si jako projektant nebo dopravní inženýr hubu vymluvit, ale když tam pan starosta chce okružní křižovatku nebo jiný paskvil, který se tam vůbec nehodí, tak ji tam prostě mít bude.

              Neee, že bych neznal dopravní inženýry, který jsou deformovaný pitomostma typu vize Nula a dalšíma hovadinama. Ve skutečnosti jich ale až tak moc není, akorát řvou nejhlasitěji (nejmenovaná brněnská organizace).

              1. ad 1) Zkušenost: právě jsem se vrátil z „hradu“ (dobrovolně jsem šel konzultovat DIO jako zástup za dovolenou). Dopravního inženýra – referenta DI PČR – DIO menší akce skutečně nezajímá, stačí předložit normové řešení.

                V debatě by asi bylo užitečné odlišit dopravního inženýra, který navrhuje IO, a dopavního inženýra – policistu. I když vzdělání asi mají (skoro) stejné.

                1. hlavně se řeší bezpečnost, průjezdnost nikoho nezajímá.

          2. Ještě ke třetí větě: nejít proti přání zákazníka je ok, ale splnit zadání cestou nejmenšího odporu, přestože existují lepší dovolená řešení, již špatné je. V soukromém sektoru bych si takovým přístupem nevydělal ani na slanou vodu, ale v tzv. „pravidly řízené organizaci“ je to přípustné a je jenom na něm, jestli to udělá pořádně nebo jenom tak aby se na něj šéf nemoh moc nasrat.

          3. No, víte, co si někdo řekne: inženýr jako inženýr, idioti jsou to všichni – dopravní, stavař nebo ajťák :-)

            1. Od doby, co dostane magistra nebo jak se to teď jmenuje každý, kdo vydrží sedět pět let v posluchárně, to začíná být obecná pravda :-)

              1. Bakalář je po 4 letech (to asi myslíte, ne?), magisterské studium je ukončeno titulem Ing. (aspoň v této oblasti) po 5,5letech..:-))

                1. No tak jsem se právě dozvěděl, jaký jsem (dopravní inženýr) blbec a vše co jsem 35 let v tom ranku dělal, stálo za ho*no. Tak pro pobavení jeden vtípek:

                  Na kongres jede vlakem skupina inženýrů a manažerů. Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů volá: „jde průvodčí“ a všichni inženýři se natlačí do jednoho WC.

                  Průvodčí zkontroluje jízdenky manažerům a když uvidí zamčené dveře na WC, zabouchá na ně: „Jízdenku prosím“. Z WC se zpod dveří vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.

                  Na zpáteční cestě si manažeři pořídí jen jeden lístek a inženýři dokonce nemají žádnou jízdenku.
                  Jeden z manažerů zvolá: „Jde průvodčí“ a všichni manažeři se utíkají schovat na WC.

                  Inženýři trochu pomaleji odcházejí na další WC.

                  Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů: „jízdenku prosím“

                  Ponaučení: takto to dopadne, když se manažéři serou do toho, čemu nerozumí. Přejí všem hezký den.

                  1. Tenhle vtip se říká první den na FELu, ale i na strojárně a věřím, že prostě všude. Nicméně pzkudk psal, že co dopravní inženýr to blbec dle toho, jaké výtvory po nich vznikají. Ruku na srdce, ony ty cesty jsou horší a ne lepší a naprostá většina nových dopravních řešení stojí za hovno. Všude nesmyslné ostrůvky, retardéry, ze 2 pruhů 1, hromada různejch zátarasů apod. Navíc jakýho vola napadlo dát proměnné značení, aby se snížila rychlost v době husté dopravy a tím se doprava zasekala úplně? Nebo jakej kretén přišel s tím, že v tunelu max 80 a teď v Lochkovským dokonce 60. Kdo vymýšlí umrtvení celých čtvrtí (viz třeba Karlín) atd. atd. Můžeme takto pokračovat do aleluja, prostě na co se v dopravě šáhne, to se zkurví, no a za vším stojí buď přímo, nebo jen o kousek dál nějakej dopravní inženýr. Tedy jak psal předřečník, co dopravní inženýr, to blbec.

                    1. Zmrtvení Karlína má jeden účel – zvýšení ceny pozemků a nemovitostí. Nikdo nechce bydlet (nebo si pronajmout pokoj v hotelu), kde drnčí okenní tabulky od projíždění tramvají a aut, s tím, že ten kravál posloucháš i v noci při otevřeném okně, vše bzučí, je přesvětleno …. proto již 24 let nebydlí v Praze, většina pozemků a nemovitostí je z hlediska kvality bydlení bezcenná.

                    2. Cesty jsou horší v čem přesně?

                      Max. 80 v tunelu je asi předběžná opatrnost, potože se havárie v tunelu špatně likvidují.

                      Dopravní řešení se dělá na objednávku majitele, který sleduje nějaký cíl.
                      Silnoproudař také dokáže navrhout síť stejnosměrnou, střídavou, 120 V 230 V…

                      Důvod (cíl)snížení na 60 v tunelech na okruhu by mě také zajímal, ale odborníci zatím mlčejí.

                    3. 80 v našich tunelech je údajně proto, že se šetří a tunely mají menší průřez, než zahraniční, kde je 100. Nevím, nakolik je to pravda, ale říkal mi to jeden hodně vysoko postavený hasič, když jsme dlouho před otevřením prolézali technická zázemí v Blance v rámci obhlídek pro hasiče.
                      Silnoproudař nedokáže (velmi často) ani pořádně navrhnout síť TN-CS 400/230, natožpak něco, co se tady nikdy nebo dlouho nepoužívalo. Můj názor na projektanty (zejména slaboproudé)je poměrně stručný, jasný a podepřený dlouhými léty potýkání se s výsledky jejich práce – jde o krátký termín z oblasti ženské anatomie.

                    4. Re: JVP

                      Stačí vyrazit na výlet do Itálie, kde tedy dopravní fašismus bují o 106, ale v tunelech se pořád ještě jezdit dá celkem normálně.

                    5. Nedalo mi to a zeptal se souseda, který teď jeden tunel kategorie 8/80 staví.
                      To osmdesát v označení znamená návrhovou rychlost.
                      To není nic zajímavého.
                      Zajímavé ovšem je, že rychlost má být podle dopravního řešení stavby omezena na 100 km/h.
                      Jaká bude realita se časem dozvíme.

                    6. „Navíc jakýho vola napadlo dát proměnné značení, aby se snížila rychlost v době husté dopravy a tím se doprava zasekala úplně?“

                      Tak například by to úplně suveréně napadlo mě – například na extravilánových komunikacích je ideální hustota při rychlostech okolo 80km/h, na intravilánových komunikacích je to odvislé od vzdálenosti křižovatek apod., ale obecně je to 40-50km/h. Samozřejmě, jestli někdo zpomalí dálnici na 50km/h, tak je to pitomost, ale o tom asi nemluvíte, ne?

                      „Nebo jakej kretén přišel s tím, že v tunelu max 80 a teď v Lochkovským dokonce 60.“

                      To vymyslel ten kretén, kterej tam nechce dělat zabezpečovací zařízení a dimenzovat ostění na rychlost 130km/h. V tunelech to je hodně spojené s dimenzováním vybavení tunelu, průjezdným profilem a podobnými věcmi, takže to není odtržené od reality. Nebo-li když byste udělal výrub dvakrát tak velkej, ostění o 50% masivnější a cena zhruba třínásobná, tak tam můžete jezdit 130km/h. Ad Lochkovský tunel – nemám přesné informace, těch 60km/h je tam z nějakého technického problému v tunelu (tj. určitě to tam nedal dopravní inženýr a podle mých informací je to dočasné – ovšem na jak dlouho, to mi nikdo nebyl ochoten sdělit).

                      Umrtvení jednotlivých čtvrtí zhusta vymýšlejí zejména lidi, který v tý čtvrti bydlej a samozřejmě z toho chtějí mít klidovou zónu. Velmi často je to taky vymyšlený na radnici a prosazený i přes odpor DI PČR. (protože DI PČR není DOSS). Měl jsem tu možnost se několikrát zúčastnit jako host zasedání dopravních komisí – kvalifikovaná osoba tam nebyla podle mého názoru ani jedna. Neboli přístup NIMBY je obecně platný, protože jinde na to nadávají.

                    7. Re: xgandalf

                      Jen k těm tunelům, proto se v zahraničí staví levněji než u nás a jezdit se tam dá rychleji. Jo že by to nesplňovalo nějakou za vlasy přitaženou normu? No a kdo jí píše? Snad ne nějakej blbej dopravní inženýr?

                    8. Rád si přečtu reálnou analýzu toho, jak se v zahraničí staví tunely levněji než u nás a jezdí se tam rychleji než u nás. Ve skutečnosti je to tak, že návrhové rychlosti tunelů (design speeds) jsou v Evropě prakticky jednotně omezeny na 100km/h, a pokud jsou vyšší, tak je na to ten tunel sakra přizpůsoben a je sakra dražší.

                    9. A proto je u nás 80km/h

                    10. Mixujete maximální povolenou rychlost (tj. 80km/h) a návrhovou rychlost v tunelu (design speed). To jsou dvě rozdílné hodnoty, prosím pěkně. Takže zase vedle.

                    11. Sám jste vedle, jak ta jedle, vizte můj příspěvek z 13:33. Kdo začal motat návrhovou rychlost do povolené jste vy, ne já.

                    12. 1. umrtvení čtvrtí vymýšlejí urbanisté (na podnět zastupitelstva), schvalují zastupitelé, a dopravní inženýři plní zadání (důsledkem jsou ty ostrůvky, okružky atakdále).
                      2. rychlost v tunelu je dána tím, že je nějaké šířkové uspořádání (a někdy rozhledové poměry a někdy vzdálenost křižovatek) neumožňující rychlost vyšší. to vase proměnné značení je tam proto, aby se zácpa přenesla mimo tunel, a snížení rychlosti paradoxně zvedá kapacitu (třeba v blance to funguje docela výborně).
                      3. čímpak jste, čemu rozumíte? jestlipak nejste blbec…

                    13. Re: Lukas B. 2.9.2016 v 13:56

                      Snížení rychlosti zvedá kapacitu? Tak se, prosím, trochu zamyslete. Kolik aut projede daný úsek při rychlosti 100km/h a kolik při 0Km/h. Opravdu ještě podle vás snížení rychlosti zvedá kapacitu? Ne já vím, chce to myslet, tak dám jiný příklad, vodovodní potrubí kolik vody proteče při rychlosti průtoku x a kolik při rychlosti průtoku 2x? Nebo z IT jestli chcete, kolik paketů přenese linka při rychlosti x a kolik při rychlosti 2x? Ano v obou případěch čím vyšší rychlost tím větší kapacita spoje, ale já vím, vy taky fušujete do dopravy a tam je to opačně. Kvůli takovým blbcům pak když na okruhu stoupne hustota dopravy, tak se na značkách rozsvítí 100, nebo dokonce 80 a zácp je na světě. Zajímavé, že vám a ostatním tato sousvislost nedojde ani tehdy, kdy omezení skončí a zácpa v ten moment taky.

                    14. no vidíte, vy jeden pivní trenére národního mančaftu, jak jste se vodkopal. když už jdu někam machrovat, tak nejdřív aspoň gůgluju, no né? nebo si aspoň precut o kus vejš co píše skutečnej dopravní inženýr.
                      kapacita je skutečně nejvyšší někde mezi čtyřicítkou a osmdesátkou, v závislosti na vzdálenosti křižovatek a počtu pruhů a asi dvaceti dalších parametrech. s vodovodem to fakt moc společného nemá, těm molekulám vody jaksi nevadí, když se o sebe navzájem obouchají, řidičům to kupodivu nedělá dobře. se zvyšující rychlostí rostou mezery, a součin počtu aut na kilometr krát rychlost (čili intenzita) klesá.

                    15. Co do toho pletete křižovatky apod. ono proměnné značení jaksi v naprosté většiné případů je na silnicích dálničníhoo typu. Stačí jednoduchá věc, snížení rychlosti, zácpa je, zvýšení, zácpa není, jak prosté. Zkuste si uvědomit, že čím rychleji se jede, tím kratší dobu tam to auto je. Ale já vím, byste musel myslet a to bolí. Tedy pro zvýšení kapacity je dle vás nejlepší, aby byla ychlost 0 to pak nemusí být rozestupy žádný.

                    16. Neznáte ještě nějakou jinou, srandovní?
                      Respektive: čím rychleji auto jede, tím dříve je v bodě, kde musí zpomalit, tím rychleji se zácpa šíří poti směru dopravního proudu případně až k zastavení.
                      Atd.

                    17. a nedáte si pokoj a nedáte.
                      1. křižovatky jsou úrovňové a mimoúrovňové. klesne-li vzdálenost mimoúrovňových křižovatek příliš, potom to rychlost při které směrově rozdělená komunikace dosahuje maximální intensity klesá.
                      2. fakt si zajděte aspoň na tu wikipedii

                    18. Re: Lukas B.

                      Ne nedám, nemusím chodit na wiki abych viděl to, co vídám při řízení, tedy omezení rychlosti vznikne zácpa, no a ta končí přesně v tom místě, kde končí to omezení rychlosti. Vykašlete se na wikinu a zkuste se projet, myslím tím projet se doopravdy v opravdovém světě. Jinak ano, čím víc křížení, tím horší průjezd a když se omezí rychlost mezi nimi, tak je katastrofa na světě.

                    19. Víte, jestli to nebude tím, že to omezení rychlosti je tam udělané z nějakého důvodu a když ten důvod pomine, tak skončí i to omezení. Například když zúžíte dva jízdní pruhy do jednoho a dáte tam omezení rychlosti, tak prostě a jednoduše při určitých intenzitách vznikne kolona – vězte ale, že ta kolona tam není proto, že tam je omezení rychlosti, ale naopak proto, že tam je zúžení do jednoho jízdního pruhu.
                      Aby byla naše diskuze relevantní, tak si prosím nastudujte na internetu následující pojmy:
                      – intenzita dopravy
                      – hustota dopravy
                      – vztah mezi intenzitou a hustotou
                      – kritická a následná mezera
                      – kapacita mezikřižovatkových úseků
                      – kapacita úrovňových křižovatek
                      – teorie kongescí

                      Co vy vidíte při řízení, opravdu netuším. Snížení rychlosti sice může generovat kongesce, ale pouze za určitých podmínek – například jestliže máte snížení rychlosti provedeno příliš narychlo (typicky je to vjezd do obce, kde navíc bývá problém s křižovatkama, přechodama apod.), nebo právě v okamžiku, kdy jsou tam další faktory (třeba to zúžení). Do jisté míry si taky můžete všimnout, že vliv tam taky může hrát fakt, že část řidičů prostě snížení rychlosti ignoruje, což vede k tomu, že:
                      1) dobržďují poměrně ostře v místě, kde už dávno měli jet sníženou rychlostí (např. u radaru, nebo u zúžení)
                      2) vždycky je lepší propustnost komunikace a hustota, pokud se jednotlivá vozidla chovají relativně konstatně (viz teorie dopravních proudů a kongescí)

                      Pro forma nezpochybňuju, že znám plno míst, kde je snížení rychlosti nesmyslně nebo špatně uděláno. Většinou to ale není u proměnného dopravního značení, spíš u provizorního dopravního značení, nebo u zklidňovacích prvků na kapacitních komunikacích (což je už rétoricky pitomost, ale co naděláte).

                    20. Už zase přimícháváte do tématu něco, o čem to vůbec nebylo. Nepsal jsem nic o zužování, křižovatkách apod.

                    21. Nejčastější důvod omezení rychlosti je zřejmě touha vybírat pokuty za rychlost.

                    22. Vodovodním potrubím proteče při rychlosti průtoku 2x dvakrát tolik vody.
                      Musíte ovšem zvýšit tlak, nebo spád. Jako analogie to prozrazuje vysokou míru nepochopení.

                      Můj kolega dojíždí z Benešova a říká, že kdyby jeli všichni 80, není problém. Realálně ale jezdí všichni mezi 110 až 150 a pak kousek 20, nebo také 0, takže průměrná rychlost je menší, než oněch 80. Já dostatečně dlouhodobé praktické zkušenosti nemám.

                    23. Re: ygorek

                      A kdyby všichni jeli 120, tak by měli problém? No neměli, jen by jim cesta trvala o třetinu kratší dobu. Ale tak ok všude v praxi platí, že čím větší rychlost, tím větší kapacita, jen u dopravy je to opačně, jak jsem psal, nejlépe, kdyby rychlost byla nula že? Není to u dopravy opačně? Tak prosím, zahoďte LTE mobily, vyrvěte optiku ze zdi, největší kapacitu má přece to nejpomalejší, tedy vytáčené připojení, nebo lépe žádné připojení, to je pak kapacita jako kráva.

                    24. no, problém je, že ty Vaše naivní selské analogie fungují a trojčlenku můžete použít jenom za předpokladu nějakých vymezených okrajových podmínek. čli starej selskej jednoduchej ňůtn Vám jaksi nebude fungovat pro rychlosti blízké rychlosti světla, a rychlost vody v potrubí Vám neporoste do nebe.

                    25. A my se tu snad bavíme o rychlostech blízkých rychlosti světla? Fakt, jděte ven a projeďte se autem, uvidíte sám, na Strakonický v Praze se to dá celkem hezky pozorovat na několika místech.

                    26. Vy jeden velezkušený muži praxe, jste čím dál tím víc k popukání. dám Vám lehkou, ale záludnou slovní úlohu:
                      jeden dělník vykope studnu za 90 dní. za jak dlouho vykope studnu 180 dělníků? (a jestli tam najdete rychlost světla, tak budu čubrnět).

                    27. Zkusil jsem to trojčlenkou a vyšlo mi, že pokud naženeme 180 dělníků do tak malého prostoru jako je studna, tak pravděpodobně dílo nebude vůbec dokončeno.

                    28. A co to jako má za souvislost? Pokud vím, tak jsem psal, ve vaší analogii, že když by ten jeden kopal rychlejc, třeba 2x tolik, tak vykope studny 2 a ne jen jednu. Jinak vy prakticky nezkušený, už jste se byl projet a všiml jste si, že tam kde je snížena rychlost, tak tam doprava houstne a naopak? Jinak je sranda, že třeba vlakový koridor Praha Ostrava kapacitně nestačí a 2 z řešení, jak kapacitu navýšit je zvýšit rychlost a hlavně tam nepouštět ty, kteří ani teď nejdzí max rychlostí. No a u vlaků se rozestupy apod. řeší mnohem víc než u aut. Ale já vím, u aut logika neplatí, tam je vše jinak, aspoň v chorých mozcích dopravních inženýrů a jiných „expertů“.

                    29. odpusťte, můžete mi prosím, ó velezkušený, prozradit, kolikpak je Vám let, jak (a jestli) jste formálně vzdělán, v kterém oboru (a jestli už sám) se živíte?

                      (celá diskuse mi připadá taková jaksi nevyrovnaná, blab a nepatřičná. nemůžeme se přece bavit o diferenciálním počtu, neovládl-li jste ještě malou násobilku a zlomky)

                    30. Lukas B.: Kámo nezlob se, ale nedržet se věcně argumentů a trefovat se do kohokoliv kvůli věku a ptát se ho jestli se sám živí je prostě trapný. To neukazuje na nějakou tvojí vyzrálost, i když bys jí rád požadoval po jiných.

                    31. Chápu, že vám diskuze připadá nepatřičná, když se vám jedná o formální stránku věci a ne o fakta, holt jsem na rozdíl od vás, vzdělán nejen formálně, ale i doopravdy. Jen to vaše neustálé přeskakování z tématu do tématu, neschopnost udržet souslednost diskuse a hlavně naprostá neschopnost dodat byť jen jeden důkaz, nebo příklad potvrzující váš postoj o vás vypovídá dostatečně. Chápu že si myslíte, že jste úspěšný, jako mostař, tedy pijavice na státním rozpočtu, úspěšný budete, i když Vám ty mosty budou padat jak zralý hrušky.

                    32. no vidíte. o mě tedy víte čím se živím, a že do dopravní tematiky lehce fušuji (či spíš jsem jí dotýkán) a v dobách minulých jsem jí byl postižen i studijně a kdybych se snad chtěl v oboru dopravním či městkém autorizovat, nebyl bych nucen dělat srovnávací zkoušky. z mé strany jsou karty na stole, jistě tušíte, že jsem v oboru vice než wikipedistou (jakkoli bych pro Vás wikipedii považoval za vhodný úvod do problematiky). čekám na Vaše karty. čímpak jste a co umíte?

                      (pana diskutujícího trx2010 upozorňuji, že jsme spolu husy nepásli a tykání mi připadá nevhodné, a prosím jej, aby tak nečinil)

                    33. Furt žádný důkaz o vašich tvrzeních? Nicméně když si chcete poměřovat pinďoury, ČVUT FEL co se formálního týče, ještě jsem si pro lepší obzory odkroutil něco na strojárně (zajímaly mě materiály), od 20 let, tedy necelých 10 let podnikám mimo vystudovaný obor (je to příbuzné, ale není to to, co jsem studoval), což mě poměrně hezky živý. Další otázky? Pokud ne, tak se vraťme k tématu, čekám nějaké argumenty, příklady z praxe apod. Protože takových, kteří mi tvrdí jak něco nefunguje, či funguje, jak jsem mimo a tak potkávám spousty a v naprosté většině případů jsem já ten, kdo to viděl správně.

                    34. to je poněkud na dlouhý lokte, to není jako medicína, kterou na úroveň potřebnou k diagnostikování záškrtu vystudujete na internetech za nicely odpoledne. ale nabízím Vám, že Vám v případě zájmu půjčím pár skript a zaprášených učebnic co mám doma ve sklepě, když si je přečtete, tak budeme zajedno aspoň v terminologii a začne to mít hlavu a patu.

                      obecně: dopravní proud není rovnice kterou neprůstřelně odvodíte nebo kus železa, kterej strčíte do trhačky a máte mez kluzu a pevnosti. to je taková věda tápavá (nejlépe by asi snesla srovnání s ekonomií), do které patří kromě poměrně jednoduché matematiky a statistiky empirie a psychologie a vůbec všeliké pavědy a šamanismy a spousta hodnot smluvních a vůbec pišvejcových konstant, a tak nějak se to postupně kalibruje a upravuje, a jakžtakž přiměřeně to někdy dokonce i funguje. a empiricky se holt ví a platí, že se zvyšující se rychlostí dopravy od zhruba 80 kmh výš (na širé hladké dálnici) začínají růst mezery a odstupy a turbulence proudu tak, že kapacita klesá. ano, vypadá to na první selský pohled a při srovnání s vodovodní analogií podivně, ale fakt to tak je.

                    35. A právě tady se do toho začne motat ta empirie. Jsem rád, že už snad každému dojde, že se bavíme o dálnici, či silnici takového typu. V takových místech se vyskytují proměnné dopravní značky a tam, kde na ně řidiči berou zřetel a vyskytne se na nich rychlostní omezení, tak tam doprava houstne někdy i tak moc, že vznikne zácpa bez jakéhokoliv jiného důvodu (žádné křížení, žádné zúžení apod.), tato zácpa pak končí zpravidla přesně tam, kde je na proměnném značení konec rychlostního omezení. No a protože tyto cedule obsluhují osoby poučené od dopravních „expertů“, kteří přišli s debilitou, že když je hustá doprava, má se snížit rychlost. No a výsledek na sebe nechá čekat max pár minut a tím výsledkem je zácpa. Je hezké, že jsme se kruhem dostali k mému prvnímu příspěvku z 13:33. Takže příklad ze středy pozdního odpoledne, to si takhle člověk jede od Mrázovky ke Zlíchovskému tunelu, celkem v klidu, ale na vjezdu do Zlíchovského tunelu svítí 50, tedy zácpa tak 200 metrů před tunelem, zácpa v tunelu, zácpa končí na místě, od kterého je vidět na ceduli se 70.

                    36. ovšem Vy jste viděl slepici, a neviděl vejce. věřte nebo nevěřte, ta empirie není taková, jako že se ptají náhodného řidiče co si o tom myslí, ale empirie spočívá ve shromažďování empirických dat (čili sčítání dopravy, ať už strejda s notáskem na rybářské stoličce nebo kamera), extrapolace, ověřování modelů, zpřesňování atakdále.

                      takže Vy máte třeba pocit, že nějaký packal a ňouma diletantská úplně blbě naplánovat telematiku v tunelovém komplexu tak, aby zákeřně blokovala dopravu (protože je holt zlej a hloupej autista), ale ve skutečnosti je to tak, že telematika reaguje na intenzitu a upravuje značení tak, aby nedošlo v kritickém místě čili ve Vašem případě v průpletu k zastavení a zahlcení a totální zácpě a zastavení vozidel v tunelu (což je pro nezanedbatelné procento řidičů fakt průser), ale ke zpomalení a k tomu, že následkem zpomalení proud proteče plynule a relativně hladce.

                    37. No právě že neteče, v tom příkladu také netekl, takovýchto zácp, kdy se třeba i nějakou vůbec nejelo jsem si zažil a zažívám nepočítaně, nejen u nás, ale i v zahraničí. Je zajímavé, že na úsecích, kde ty proměnné cedule nebyly, tak nebyly ani zácpy, pak se cedule objevily a objevily se zácpy, ne nevěřím, že by ze dne na den začalo místem projíždět výrazně více aut. Jinak ano, často mám oprávněně pocit, že je telematika a vůbec řízení provozu většinou naplánováno a nastaveno úplně diletantsky nějakým tupcem a zase můžu vysypat spoustu zkušeností. Třeba jen obecně projet cokoliv kdekoliv na zelenou vlnu je prakticky nemožné. Stejně jako naprostá většina dalších věcí v dopravě je též dělána diletantsky a tupci. už jsem tu odpoledne dával jak to vypadá na ulici Čs. Exilu u Polikliniky Modřany, stačí se podívat na satelitních snímcích jak to tam vypadá, no o kousíček dál na křižovatce s Povodňovou teď udělali na přechodu ostrůvek, ale protože by se tam nevytočil autobus (ani v jednom směru), tak je ostrůvek vysokej asi 3cm aby ho ten autobus mohl přejet, tedy ostrůvek jaksi k ničemu. Prostě tupci a stejnej rukopis tupce je na 98% věcí, které se v dopravě dějí.

                    38. Lukas B., 2.9.2016 18:15

                      Vidíte, já bych Vám to o té telematice i věřil. Do minulé soboty, kdy jsem v 01:35 chytil na Pražském okruhu v jednom tunelu omezení na 60 km/h, přičemž v okruhu cca 1 km se pohybovalo jen jediné vozidlo – to naše. A včil mi to vysvětlete :)

                    39. nevysvětlím. nejsem dopravák a telematik. ale třeba to nebyla reakce telematiky na dopravní intensity, ale třeba na chybějící úsek svodidel během jejich opravy, fakt nevím. ono to má víc funkcí, třeba 1. reguje na intenzitu a snaží se předcházet kolapsu dopravy, 2. rozbliká se osmdesátka při překročení rychlosti a 3. odstraňuje nutnost umisťovat mobilní značení při údrbě a opravách (a určitě i nějaké další).

                    40. A pak to taky reaguje na to, ze to nekde z kanclu schvalne obcas zpomalej, aby nachytali co nejvice lidi, kterejm pak posilaj pokuty (onehda se k tomu nejaky urednik prokecl, tykalo se to tusim Strahovskeho tunelu, jeste nez byla Blanka)
                      To bych videl jako nejpravdepodobnejsi.

                      Zajimave ale je, ze sice se rika, jak z Blanky chodej pokuty z automatickeho mereni, ja to jednou zkousel cele projet 120-130km/hod prave za ucelem testu, jestli prijde vyzva z mereni a neprislo nic. Coz je fakt divny (tuhle jsem cetl, ze jim dokonce nejak blbnuli radary a spouste lidi budou vracet penize za pokuty).

                    41. Lukas B.:

                      No já bych jednu hypotézu měl. Úsekovka byla v provozu. Naštěstí jsem se do kamery usmíval. Myslím, že to nějakej zlej a hloupej autista přepl na růčo a čekal na prémie.

                    42. V kontextu toho článku kdy si stěžuji že nikdo není schopen ani nastavit obyčejný semafor, působí to povídání o telematice a o tom jak všichni všechno propočítávají aby se nám jezdilo co nejlépe trochu jako scifi.

                    43. to samozřejmě. diskuse se nám maličko posunula. začátek byl o tom, jak na standardní a po většinu času zcela dostatečném DIO, kyvadlovce na II. třídě, v naprosto očekávaný čas zkolabovala doprava (a ona by možná bez toho zkolabovala třeba u přechodu pro chodce v Měchenicích, ve Zbraslavi nebo tam někde). dopravní proud není most, most spadnout nesmí, dopravní proud zkolabovat může, kdyby se navrhovalo na totální vyloučení riziuka dopravy podél Vranské přehrady, nestačil by na to ani český HDP.

                    44. trx2010:

                      Ono to scifi je. Já pevně věřím tomu, že se v současné době jedná o poměrně ucelený vědní obor a že to fakt navrhují a počítají profesionálové. Ale ti to pak předají do rukou prostým hovadům, v důsledku čehož jezdíme po prázdné dálnici na trojku šedesátkou…

                      Bohužel, sám se pohybuji v akademickém prostředí a vidím, jaká je propast mezi ideály vědců a prostým ovádstvem, které pak jejich poznatky zneužívá ve svůj prospěch. Bohužel, z těch vědců si tohle málokdo dokáže uvědomit, protože oni jsou dobří právě… na tu vědu. Někdy by snad bylo lepší nechávat si ty pokrokové poznatky pro sebe.

                      A to si, prosím, myslím, že docela dobře chápu smysl regulace dopravy prostřednictvím telematiky a v těchto případech (v oblasti velkých aglomerací) jsem ochoten se tím čísílkem v kolečku řídit i dobrovolně, jenže jsem snad ještě nezažil aplikaci, kdy by to fakt v reálu fungovalo ve prospěch řidiče.

                    45. A proto na nějaký číslíčka – je-li to aspoň trochu možný – už zvysoka seru. Velice zřídka je opravdu důvod pro zpomalení, např. že se někomu vysere auto v tunelu a pak to tam stojí, takže jo, dávám samozřejmě pozor, abych to do někoho neposlal. Je potom hezký, že tam nikdo pomáhat a týpka odtáhnout nepřijel…pomáhaj jenom od peněz. I přes to slavný značení to tam stejně stojí, takže chahá, skvěle to funguje. Jo a úplně nejlepší jsou ty zácpy, který se právě díky těm jejich slavnejm semaforům a řízení provozu dostanou někde z Holešovic až na Jižní spojku. Protože co kdyby náhodou auta stála v tunel, to by byla katastrofa! To musíme hned zregulovat, aby ve výsledku, wait for it…auta stála v tunelu. Jeez, tohle může obhajovat fakt jen inženýr. Já se naučil i omrdat ten semafor u vjezdu do ST od Pyramidy, když to tam nějakej kokot zapne, tak udělá postupně zácpu přes několik dalších křižovatek, a lidi se nedostanou nikam, ani opačným směrem (protože přes tu stametrovou kolonu nemůžou projet ani ke sjezdu do druhýho tunelu).

                      K tunelům na okruhu – https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3363.msg33011#msg33011 Klasickej diletantismus a snaha ušetřit pár korun z rozpočtu, takže to desítky tisíc lidí denně zaplatěj na svým času, palivu a opotřebení auta.

                    46. Souhlasím v tomto s Ice Cream, moje zkušenost je naprosto stejná. Dálnice stojí, máte pocit že tam musí přes sebe ležet dva rozmlácený kamiony a neproleze a ni myš a pak dorazíte k místu s bezdůvodně sníženou rychlostí a najednou to za ní opět začne jet.

                    47. ale to je pořád proto, že vidíte do pokoje jen malou klíčovou dírkou a nevíte, co je okolo a co tam bylo před půlhodinou.
                      typicky na dálnici (s telematikou) se odřou nějaké ty plechy nebo chcípne avie nebo tak nějak, všichni dupou na brzdy a máte pocit, že dálnice od nevidim do nevidim stojí. telematika zareaguje tak, že začne snižovat rychlost proudu tak, aby tento nevlétl do špuntu stotřicítkou, a cílem je, aby co největší počet aut nemusel zastavit náhle a docela, ale aby jel plynule byť pomalu. mezitím se třeba ti dva s poškrábanými plechy dohodnou, jak to bylo, a odskákají někam za krajnici, na panenplatz nebo k pumpě, či je tam odtahovka dovleče, a kolona se začne rozjíždět, a Vy se najednou rozjedete, a mate pocit, že zákeřný blb dopravák Vás zpomalil bez příčiny (někdy dokonce i chybí ta nehoda a zpomalí se to třeba v průpletu mezi nájezdem a sjezdem).

                    48. Ale vůbec ne, leda, že by na těch místech, kde nebývalo omezení, ani zácpy se ze dne na den začalo bourat, ucpávat a tak. Ne jediná změna je v tom omezení. A je fuk, zda ho tam dala debilní telematika, či debilní dopravák.

                    49. Sorry, já už na to nemám. Hezký večer.

                    50. Lukas B. 2.9.2016 v 18:41

                      Zrovna „telematika“ na českých dálnicích umožňuje pozorovat, jak vám ta vaše teorie nefunguje (jinak si dovolím tvrdit, že v současné podobě je spíš nebezpečná). Konkrétně je možné pozorovat okamžité zahuštění provozu (mezery mezi auty se zmenší), zmenší se rychlost pod „povolenou“ a housenka aut začne narůstat proti dopravnímu proudu až daleko za telematickou ceduli (auta už nic nezpomaluje, klidně můžete „vlétnout do špuntu stotřicítkou“). Pak ujedete dva tři kilometry a i ti největší bázlivci začnou zjišťovat, že „se vlastně nic neděje“ a souvislý proud se zase začne postupně rozjíždět a vše se vrací do normálu. Podobně to funguje i u té posvátné „osmdesátky“. Problém totiž je, když tu rychlost nastavíte tam, kde se dá jet (dle blbého selského rozumu a místní situace) výrazně rychleji. To právě způsobí to zahuštění, protože téměř všichni jedou nadoraz rychlostního limitu. A pak stačí pár jedinců, co jedou pomaleji (nic proti), ale pro to zahuštění není kudy je předjet/objet. A máme tu brzdění, snahu se vmáčknout do vedlejšího pruhu a tím zase brzdění a tak dále a tak dále. Sociální pardon dopravní inženýrství zvítězilo – konečně je to bezpečné….

                    51. Klidně mi tykej taky, myslím že to na obsah nebude mít vliv. Já jen doufám že se člověk studovaný jako ty aspoň zastyděl když sem ho upozornil na to jakou podpásovou taktiku použil. Ale v klidu, ujet může někdy každý.

                    52. Diferenciální počet je takové klišé pro počtáře, tedy lidi na úrovni standardního puberťáka a navštěvovatele střední školy. To není argument.

                    53. Takže neznáte.
                      Dobrá, diskuze s vámi nepřináší ani zábavu, ani poučení, takže ji mohu ukončit.

                    54. No prosím, ona už jen vaše teze, že čím dřív jste v cíli, tím dřív budete muset zastavit je k popukání. Ale co já vím, tak my dva jsme si tu už minimálně jednou takhle promluvili, vy jako tlučhuba a já s příklady z praxe, ne nadarmo Vám tu někteří říkají ygnorek.

                    55. Já myslím že máte částečně pravdu všichni.

                    56. Já myslím, že všichni mají pravdu. Kromě mě.

                    57. Jak malí šušni..:=)

                    58. Dovolím si dotaz na přítomné dopravní inženýry. Věřím, že existuje rychlost, při které je propustnost silnice optimální. Dokonce se to dá matematicky dokázat, že pro každou nenulovou průměrnou délku automobilu, za předpokladu dodržení bezpečné vzdálenosti, existuje rychlost nejvyšší propustnosti, která je větší než nula a menší než nekonečno. A teď ten dotaz, vlastně dva. Těch uváděných 80 km/h je experimentálně zjištěno (pozorováno v reálném provozu) nebo vypočítáno za předpokladu, že se bude dodržovat doporučená bezpečná vzdálenost? A druhý dotaz, je opravdu moudré chtít optimalizovat propustnost dálnice tím, že se nařídí jízda optimální rychlostí? Při každém náhodném snížení rychlosti jednoho vozidla tak klesne rychlost řady následujících aut pod optimum, což vlivem kladné zpětné vazby způsobí další pokles rychlosti a nakonec onu zácpu vzniklou „z ničeho nic“. Podle mě by se měla udržovat rychlost nad optimem, aby taková náhodná odchylka rychlosti ležela v oblasti záporné zpětné vazby a byla tudíž automaticky korigována. Podle mých zkušeností za podmínek českých dálnic, českého vozového parku a českých řidičů ta nejlepší rychlost se samoopravnými vlastnostmi hustoty toku vozidel leží spíš někde kolem 120 km/h.

      2. No, zní to sice optimisticky, ale na druhou stranu, proč se to teda neodráží do semaforové praxe? V místech, kde nehrozí ucpání za řízeným úsekem (tzn. není v blízkosti další křižovatka apod.) by navíc bylo vhodné, aby součástí semaforu byla kamera, která prostě pustí celou kolonu aut z jedné strany a pak teprve přepne na druhý směr – v tu chvíli je propustnost nejvyšší. Pokud je tam lidská obsluha s plácačkou, tak to tak většinou dělá a funguje to.

  6. Copak kolony, ale jakej kšeft jsou tyhle semafory pro fízly. U nás za městem taky jeden takovej chvíli byl, uzavřeno asi padesát metrů, z jednoho konce na druhej bylo nádherně vidět a co jen na konec, bylo vidět čtvrt kilometru za uzavírku. Navíc i ve špičce se tam udělala kolona maximálně dvaceti aut, v noci se tam dvě auta potkala zcela vyjímečně. Ale semafor samozřejmě fungoval i v noci, spousta řidičů si zcela logicky řekla, proč mám čekat, když proti nic nejede. Ale na to už čekala zabukařící hlídka, páč projetí červené je za hezkých pár tisíc a hezkých pár bodů. Pár lidí chytili, pak se to rozkřiklo a do konce uzavírky tam pak už všichni v noci jak kokoti stáli před semaforem na prázdné silnici.

    1. Jojo, to je ta postmoderni doba…
      Zregulujeme to, co funguje jednoduše a vymyslíme něco, co sice nefunguje, ale zato to je složité a dá se na tom rýžovat. Příkladů bych měl snad milion, tak jen namátkou – zrušíme atomové elektrárny a postavíme soláry a větrníky, zrušíme klasické rakety a postavíme raketoplány, ty jsou moc drahé, tak zrušíme raketoplány a postavíme Muskoviny (které se umí akorát samy recyklovat po tvrdém přistání i se satelitem na šrot, jak dneska. Nemůžu si pomoct, ale Kim Čong Unovi ty rakety lítají lépe…), Pak ještě máme elektromobily, tepelná čerpadla, kotlíkové dotace, zvlněné dálnice, Čapí hnízda a samozřejmě protiruské sankce a barevné revoluce a demokracii made in USA …
      Kurec, ale třeba těžit uhlí je už dneska nebetyčný problém. Komunisti byli teda na hovno hospodáři a celý socialistický sektor byl beznadějně zaostalý, ale třeba po privatizaci OKD to je jedna báseň, že jo …. . Vůbec si nedovedu představit ten cirkus, kdyby se dneska měla postavit jedna blbá atomová elektrárna, vodní přehrada anebo nová dálnice. Všecko nebetyčný neřešitelný problém. Dneska nejsou ti kokoti schopni postavit ani obchvat anebo protipovodňové hráze, aby to do roka a do dne samovolně nespadlo. Takže ty nesemaforující semafory a policajti za bukem jsou jen třešnička na dortu.

      1. Tohle můžu jen potvrdit.
        Ve svých letech, až zhruba do roku 2000 jsem si naivně myslel, že pod pojmem „rekonstrukce“ nemůže být nic jiného, než že rekonstruovaná věc či stavba bude modernější, bude mít celkově lepší vlastnosti – prostě bude obecně lepší, než to staré, co má být rekonstruováno. Jak šeredně jsem se pletl a jak jsem byl naivní!
        Dám příklad:
        Rekonstrukce interiéru univerzálního sálu v kulturáku z roku cca 1985, kubatura okolo 16.000m3, původně cca 450 míst v „kongresovém“ uspořádání. Na zdech i stropě zčásti klasická „socialistická“ mahagonově dýhovaná dřevotříska, zčásti akustické obklady Akulit, Akuplat a z tzv. foukaného korku, pod všemi obklady stěn i stropu nejméně 15cm polštáře tlumicího materiálu, nejčastěji skelná vata v perforovaných pytlích. Strop byl rozčleněn do několika podélných jehlanů a obložen obkladem FEAL, tj. děrované a na rubu opět polštáři vaty zatlumené lišty z Al plechu. Na několika kritických místech původně instalovány tzv. basové pasti /principem Helmholtzovy rezonátory různých velikostí, naladěné na rezonanční kmitočty největších odrazů/ a všechny plochy, schopné nějakým způsobem rezonovat byly zatlumeny. Původní dozvuková doba prázdného sálu cca 1,6s, plného hodně pod 1s.
        Při tzv. rekonstrukci interiéru, jejíž projekt navrhl Ing.Arch.Pizinger, vše bez milosti a bez jakýchkoli ohledů na cokoli serváno až na omítku, popř. na holé blokové zdivo, nastřeleny nosné lišty a všechny možné plochy včetně stropu opráskány tím nejlevnějším, plným sádrokartonem tl.12 mm, bez jakýchkoli akustických úprav či tlumení. Zabroušeno do jednolitých velkých ploch a natřeno hladkým, čistě bílým akrylátovým nátěrem, který se začal ve 100-300cm2 plochách loupat ještě před předáním sálu do „užívání“.
        Když v případě tohoto víceúčelového sálu pro stovky osob pomineme snadnou zranitelnost a mizernou udržovatelnost „nového interiéru“, tak i přes všechny připomínky stavebního dozoru, města i ředitelství kulturáku ohledně prudce nevyhovující akustiky, nebyla akceptována jedna jediná připomínka na architekta a dodavatele. Naopak, architekt Pizinger se choval naprosto arogantně k jakýmkoli připomínkám ohledně čehokoliv. V původním projektu a studii interiéru byly akustické úpravy zachovány nejméně v míře asi 70%, což by výslednou dobu dozvuku zhoršilo jen mírně. Už na tomto místě se musím pozastavit-proč má mít za 20M rekonstruovaný sál horší vlastnosti, než původní? Ale to neznáte pana architekta, který na poslední chvíli celou studii změnil, nechal si to někým zcela nekvalifikovaným ze stavebního úřadu města posvětit, výsledek je popisován výše a druhým výsledkem byla doba dozvuku prázdného sálu 4,8s, tedy přibližně na úrovni středně velké katedrály. Kam zmizelo oněch 20M se nikdy nikdo nedověděl, vedení města byli takoví tupci, že to v tomto stavu a s ÚSTNÍM slibem, že „s tím něco uděláme“ podepsali a převzali. Architektem a dodavatelem účelově založenou brněnskou firmu OSCAR s.r.o. už ale nikdy nikdo neviděl, včetně jejích původních představitelů a nebylo tedy jednak u koho reklamovat, jednak městu se zřejmě hodně nechtělo do případného soudu, neboť by spolehlivě vyšla najevo korupce a předražená, odfláknutá zakázka. Město muselo za další 3M a něco nechat udělat akustické úpravy specializovanou firmou /Akustika Praha/ a stejně to nedopadlo i přes všechnu snahu moc dobře, výsledek je 2,8s prázdný, což je pro univerzální sál s velkým podílem kongresových akcí /tedy převážně mluvené slovo/ ještě příliš mnoho. Městu bylo firmou, která prováděla akustické úpravy řečeno, že původní odvedená práce má hodnotu ani ne pětinovou, téměř srovnatelnou s hodnotou akustických úprav a ža pro další zlepšení akustických poměrů /nejen doba dozvuku, ale i difuzita akustického pole/ by bylo nutno všechen původní sádrokarton strhat, zespodu zatlumit a namontovat nový, perforovaný.
        Toto se prosím stalo na přelomu 2001/2002 v lázeňském městě s cca 6.000 obyvateli, vzhledem k příjemnému prostředí a ubytovacím kapacitám i s intenzívní kongresovou turistikou.
        Dodnes nebylo spuštěno vyšetřování této /na velikost rozpočtu města/ mega-rozkrádačky, přitom je také vysoce pravděpodobné, že dotyční už na radnici vůbec nepracují. Dodnes to tam není vyřešeno a tuším už ani nebude. Kvůli opravdu špatné akustice např. poloprázdného sálu /cca 200-250 lidí/ i studenému interiéru město přišlo o spousty kongresových akcí, údržba je náročná a drahá, některé prvky interiéru se měnily už po 3 letech provozu. Celou tu hrůznou likvidaci původně skvělého sálu, který bylo možno interiérově upravit nástřiky a doplňujícími modernějšími prvky, jsem byl nucen naprosto bezmocně osobně sledovat. Nová, moderní a skutečně velmi kvalitní elektroakustika za cca 2,2M je tam zcela bezmocná, nevyužitá a posledních 5-7 let, co sál chátrá a je využíván jen pro nevýdělečné akce města, se dokonce už ani nepoužívá. Kulturní dům jako celek je každoročně v těžké výsledkové ztrátě okolo 0,5M a kompletně dotován městem.
        Tak takhle nějak podobně se zřejmě „rekonstruuje“ téměř všechno a téměř všude, jak se lze občas dočíst v médiích, případně i zjistit osobně, na vlastní kůži.

        1. a co chceš? Se podívej v Brazílii jak za svou prezidentku jdou bojovat do ulic. Tady? Tady se ukraden 100-200-1000 milionů a neštěkne po tobě ani pes. ZA VŠECHNY PROBLÉMY SI MŮŽEME MY SAMI.

      2. Tady ste zrovna kurva ujel, lepší statistiku nehodovosti než SpaceX mají zatím jen – některé – řady Sojuzu/Progressu. Tahle nehoda sice statistiku mírně zhoršuje, ale pořád jsou na tom velice dobře.

        1. Nebo Atlas, Delta či ten čínský Pochod (nebo jak se to jmenuje).

          1. Delta na tom taky nebyla kdovíjak.

            Teď vlastně koukám na detaily a vono to prásklo ještě při tankování, takže to vlastně ještě není ani selhání při vynášení, ještě neodstartovala :D

  7. Jen jsem chtěl říct/uklidnit případné čtenáře, že Passat na 2 kilometry nikoho nezměří.

    Buď je tam klasický radar a pak se můžeme bavit o vzdálenosti max 70 metrů, nebo je tam srovnávací „pojízdná úsekovka“ Polcam. Tam je zas nutné, aby měřící vůz za měřeným jel alespoň chviličku ve stejném rozestupu. Kamera je tam jen za zdokumentování a jako důkaz, že se vzdálenost mezi vozy neměnila.
    Na 2km by v záznamu nic nebylo vidět, navíc málokde je tak rovný úsek, aby byl na takovou vzdálenost rozhled. V lepším případě by se dalo mluvit o několika jednotkách stovek metrů, ovšem podmínka jízdy stejným směrem a stejným rozestupem je tam zásadní.

    S podobnou dezinformaci jsem se setkal už vícekrát. Oni to mnohdy sami účelově šíří přes své PR články a přes spřízněné novinářské prostituty, ale bohužel pro ně je to spíš jejich přání, než realita.

  8. 1. Vypnut semafor (rozbit, povalit, atp.)
    2. Zavolat policie s tím že „nefunguje semafor“, teď už musí jednat.
    3. Profit.

    :)

  9. Bydlim pobliz, tak pridam par informaci, ktere v clanku chybi.
    Cesta Stechovice – Zbraslav je jiz leta v prdeli, a to z duvodu, ze skala nad Vltavou se droli a pada dolu na auta. To se stalo i letos pri letnich intenzivnich destich, kdy cast skaly sjela na cestu.
    Dalsi faktor, ktery pritizil, byl nejteplejsi vikend v roce, kdy na Slapech byla hlava na hlave. Kdyz se pak vsichni koupalisti rozhodli vecer vratit do Prahy, vznikla v clanku zminena brutalni zacpa.

    Reseni me napada nekolik.
    Reseni zezdola: jet jinudy – z Noveho Knina lze za ctrvrt hodiny dojet na D4, ktera je sice taky rozkopana, ale nejezdi se tam kyvadlove.
    Reseni shora: obec Stechovice tam mela mela aspon v nedeli odpoledne postavit dva maniky s placackama, kteri budou poustet auta. Reseni by nestalo ranec a pres obec by nestala kolona az za obzor.

    1. Obecně by bylo velmi pozitivní, kdyby semafory respektovaly denní dobu. Ráno 80 procent času volno směr Praha, odpoledne obráceně. O víkendu samozřejmě jinak… Rytmus provozu je známý dlouhé roky a nemění se, tak by někdo mohl intrvaly podle toho upravit, jenže to by bylo asi moc práce. Takhle je to furt 50:50.

      Sice je mi to jedno, jezdím většinou na motorce v opačném směru než je zácpa, ale situace s opravou téhle silnice se řeší roky a furt je to stejně šílené.

      Jinak hlavní slovo má správce komunikace, policie ho musí poslouchat. I když je mi divné to, že nemají pravomoc začít řídit dopravu podle toho, jak se jim umane, ostatních pravomocí zdá se mi mají spoustu. Asi by opravdu bylo řešením semafor zničit (možná by po několikáté opravě někomu došlo, že na něm lidem něco vadí) a povolat policajty je k nouzovému řízení dopravy.

      1. Tu pravomoc určitě mají. Jak jinak si vysvětlit třeba v Praze na Knížecí fízla který občas ručně přepíná semafory…

        1. Oni mají ve finále pravomoc i na to na co pravomoc nemají. Ale musí se jim chtít.

          1. melete sračky

            1. Děkuju, tak to jsme v tom případě kolegové. Měli bychom se kamarádit.

              1. se sračkama si ruku nepodávám.

      2. Doba pokročila, vývoj šel kupředu, takže je možné použít semafory s detekcí a ta už si rytmus provozu srovná sama. Jenže to by někdo musel chtít.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017