Velezrada z pohledu práva

Featured Image

Jak již název napovídá, chtěl bych se zaměřit na v poslední době velmi diskutovaný problém – žalobu z velezrady na bývalého prezidenta Klause.

Předem musím říci, že s některými názory Václava Klause jsem souhlasil. A zároveň pro všechny, kteří by ho chtěli vyzvat na „souboj myšlenek“, měli by si předem uvědomit, že spíše tlumočil názory osobností, jako jsou Pavel Kohout, Fareed Zakaria, Niall Ferguson nebo Hayek, proto vyzvat ho, znamená většinou vyzvat i tyto osobnosti. Nelehký úkol, viďte?

Teď už ale k velezradě. Jsem studentem třetího ročníku Mendelovy univerzity, konkrétně fakulty FRRMS (celý název by zabral jednu stranu, proto zůstanu u zkratky), a také studentem prvního ročníku Práv na Masarykově univerzitě. Jelikož se jedná o aktuální téma, měli jsme jako studenti možnost tuto problematiku probrat na jednom z předmětů. Pokusím se Vám ji přiblížit nejen z pohledu svého, ale také z pohledu profesorů. Zároveň se pokusím vysvětlit i nějaké právní pojmy a použité techniky při interpretaci.

Co se týče velezrady, začnu u amnestie. Toto ústavní soud zamítl s tím, že na přezkoumání amnestie nemá potřebné kompetence.  Osobně bych použil i článek 63 odstavec 4 ústavy ČR:

Článek 63

(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Co se týče velezrady, musíme sledovat dva články ústavy ČR a to 54 a 65.

Článek 54

(1) Prezident republiky je hlavou státu.
(2) Prezident republiky je volen v přímých volbách.
(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Článek 65

(1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
(3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.

Navzájem si protiřečí, ale obecně se uznává „hierarchie“, že vyšší článek je novější a nadřazený, protože jinak by článek 54 odstavec C měl poměrně jasnou vypovídající hodnotu.

Proto se ohledně velezrady řídíme článkem 65. U právních norem sledujeme použitou legislativní techniku a strukturu právní normy.
Abych to zkrátil, použitá legislativní technika je taxativní – jedná se o naprostý výčet, přesné a konečné vymezení.  Prezident může být obžalován buď z velezrady nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku, nic jiného nelze. Zároveň taxativní výčet je i u velezrady: jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu.
Co se týče struktury: u prvního případu, z čeho může být prezident obžalován má strukturu alternativní – může být obžalován buď z toho, nebo z toho. To je pravděpodobně jasné. Teď co se velezrady týče, struktura je kumulativní. To znamená, že musí být splněny všechny podmínky, tj. jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Je to hodně už o daném soudci, ale logicky řečeno, pokud budeme aplikovat všechny věci, za které byl Václav Klaus obžalován: nejmenování ústavních soudců, nepodepsání mezinárodních smluv nebo i amnestie (ale tyto podmínky musí být splněny u každého bodu, všechny tři), musíme si položit otázky, jestli každý tento případ bylo jednání proti svrchovanosti (možná mezinárodní smlouvy?), proti celistvosti (tam těžko říci, co by se dalo „našroubovat“) a proti demokratickému řádu (tam by šla si myslím jen maximálně amnestie, což vylučuje článek 63).

Samozřejmě, na tyto otázky jsme odpovídali sami, profesor pouze poslouchal a přikyvoval. Je jasné, že jde o individuální posudek a bude záležet na soudci, k čemu se přikloní, ale myslím, že žádný z bodů nesplňuje všechny tři podmínky pro obžalobu z velezrady.


19.3.2013 TR

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
76x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:53
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!