Na začátek krátká rýmovánka:
Vánoční čas
už je tu zas.
Budu udřenej jak ras,
aby to vzal ďas.
Tak to zase začíná. Ve městě se začínají objevovat stromečky, na ulicích výzdoba a výlohy nás lákají na vánoční zboží. Vypuká nám šílenství zvané Vánoce. Lidi lítají z práce po městě a shánějí hromady dárků, pulírují byt v rámci předvánočního úklidu, nakupují hory žrádla a pečou kvanta cukroví. Zeptejte se ženy od rodiny, zda se těší na Vánoce a v drtivé většině vám řekne, že už by je chtěla mít nejraději za sebou. Jediný, kdo se těší na Vánoce, jsou děti a důchodci.
Původně byly Vánoce slaveny jako svátky narození Ježíše Krista. Dnes, po důkladném komunisticko-ateistickém výplachu, se slaví spíš jako svátky klidu a pohody. Jenže to je právě to, co Vánocům v současné době opravdu chybí. Místo aby si lidi dali voraz, byli svátečně naladěni a usmívali se na sebe, lítají jako splašení. Shání honosné a drahé dary, aby ohromili ty, které mají rádi nebo levné, aby odbyli ty, kterým je dávají pouze z morální povinnosti. V obchodních domech je neuvěřitelný nával.
Nechápu smysl předvánočního úklidu. Jistě, nikdo nechce mít v oněch svátečních dnech doma bordel, ale že bych pulíroval byt pouze kvůli Vánocům… Běžný člověk má doma maličko neuklizeno, ale tak v rámci běžného používání bytu či domu. Každý občas luxuje, myje okna a utírá prach. Nicméně toto dělá primárně kvůli tomu, aby nežil ve špíně, ne kvůli Vánocům (popřípadě návštěvám). Vhodná doba k úklidu je podle mě spíše listopad nebo naopak leden. Prostě je lepší si vánoční čas opravdu užívat.
Spousta lidí slaví Vánoce spíše jako svátky obžerství. Pro tuctového Čecha je ideálem výborně stráveného vánočního času mísa plná žrádla a puštěná bedna. Copak nám to tam zase dávají za pěknou pohádku? Áááá, že by Mrazík, toho už jsem sice viděl 30 krát, ale je to tradice…
Vánoce jsou v českém podání spíše svátky frenetické dřiny. Hlava rodiny shání stromek. Buď koupí za nehorázné prachy nějaké koště, anebo ho lišácky upižlá v lese. Popřípadě vytáhne ještě od loňska nastrojeného uměláka z garáže. Hospodyně zase vaří, peče, smaží, kydá, míchá, válí, vykrajuje, uždibuje, dusí kapra, salát, řízky, rohlíčky, věnečky, trubičky, krychličky, oválky, pracny, až jí z toho bolí haksny.
Obchodníci, kteří pilně přikládají polínka do ohně předvánočního reje, si naopak mnou ruce. Nabízí nejrůznější slevy a bombastické akce. Když však půjdete do obchodu po Novém roce, zjistíte, že stejné zboží pořídíte levněji i bez slevy.
Radost mají i kapsáři, žebráci a podobné živly. V tlačenici se leccos ztratí, nehledě na to, že se dá při žebrotě argumentovat: „Když jsou ty Vánoce…“ a spoléhat na měkkosrdcatost produktivních lidí.
Myslím, že dárek nemusí být ani veliký, ani drahý. Také by jím rozhodně neměly býti žádné ponožky a papuče. Jde o to udělat radost, nikoliv kupovat to, co člověk stejně potřebuje.
Je na každém z nás, jak si svoje Vánoce zařídí. Já vám přeji, aby ty vaše byly prožité k plné spokojenosti. A nezapomeňte: Pokud se sedřete, uběháte si chřipku nebo utratíte všechny peníze, je to jen vaše vina.
Veselé Vánoce vám vinšuje
Slušňák
(Zatím nikdo nehlasoval)