Válka s mnohozvířetem II - zpět na článek

komentářů 200

  1. Mnohem horsi svinstvo nez obcasna tabulka prislazeny cokolady je pravidelna ortorexie :)

  2. Ty vole, vysvitlo sluníčko a femoidi řeší nadváhu a dietu.

    Základní mantry:

    1) já bych, ale

    2) to je genetika, podívám se na rohlík a ztloustnu

    3) hlavně žádný sacharidy

    4) už jsem zhubla – zde tedy zhubl – ze 140 na 112 a cítím se skvěle, všem to doporučuju a nikdy jinak.

    1. shemalove, no…a pak s tim jdi na pivo…skoncis v pritepleny hipstersky cajovne s cizrnovou pomazankou na spaldovym chlebu za 185,- :)

      1. Na cizrnu mi woe nesahej! To je na rozdíl od estrogenní soji skutečně potravina budoucnosti. Hummus, falafel, prostě dobroty.
        A o nedostatečnou mužnost bych obavy neměl. Když se toho člověk přež…jí tak vypouští mocné chlapácké pšouky bez ohledu na pohlaví, bo to docela nadýmá.

        Přichomýtl jsem se na jednu vícedenní akci kde se vařilo výhradně vegetariánské jídlo (ale vynikající) a když se 50 lidí nadláblo cizrny a pak ze sešli v jednom sále… no nevím jestli by se to tam nedalo napasovat na paragraf popírání/zesměšňování holokaustu.

        1. Proti cizrne nic nemam. Jim ji vic jak dvacet let, stejne jako chrest, medv. cesnek apod.
          Jen se smeju tomu, ze par chytraku neco vyhlasi v mediich jako super zdravou novinku a uzasnou vec a jeste vetsi chytraci jim za rozvarenej hrach cpou vic penez nez za poctivej gulas, treba.

          Podobny to bylo s lickama. Dokud to ovce nevideli v bedne, tak to znalo jen par coklaru, protoze to dostavali k nakupu jako zradlo pro ctyrnohy mutanty. Ted das za porci klidne 300,-
          Nebo smoothies…to je taky material.

          Lusteniny se daji uvarit uplne v pohode tak, ze si ani neubzdis.

    2. Všeho do času. Za 15 let se ty „femoidi“ co nekašlou na svoje tělo budou bavit pohledem na ty „drsné chlapáky“ s těžkou artrózou, z nadváhy zničenými klouby, bypassem a dalšími srdečními a cévními nemocemi, kteří si mysleli že mají nezničitelné tělo co nepotřebuje údržbu ani odpočinek.

      Už i čtyřicátníci jsou vyřízení když se u nich spolu s nadváhou objeví spánková apnoe. A to je dnes prakticky epidemická záležitost.

      1. Nekašlou na svoje tělo, a proto musejí řešit dietu? Už jenom to, že zvažujete toliko údržbu a odpočinek, je dostatečnou odpovědí.

      2. Pockej, tady michas veci dohromady. Kdyz je nekdo tlustej a mrda na to, bude mit zdravotni obtize.
        Nicmene to, ze existuji lide, kteri nechteji zhubnout, protoze nejsou tlusti a neresi kazdou kostku cukru, kazdej steak a nepisi si do denicku, kolik kalorii snedli a jak moc sacharidu meli, to jeste neznamena, ze na to mrdaj a ze skonci tlusti, osklivi a umrou na zastavu dechu.

        1. deacon: To ale baculky nevědí resp. nechtějí slyšet. Mimochodem, diskuse pod tímto článkem byla pro mě dost šokující. Dokonce jsem ji ukázal manželce, aby viděla, po čem „muži“ touží.

          1. Co je konkretne nemuznyho a zzenstilyho, kdyz se chlap zajima o svoje zdravi? To jako ze spravnej chlap ma bejt zarostlej, smradlavej ignorant s vykotlanejma zubama a prolezlej civilizacnima chorobama?

            1. Celkem nic, kromě toho, že to můžou propagovat o dost kratší dobu než ti samci v okolí, co mají záklopku a zdravý rozum. Ono z hlíny do jde těžko.

            2. Nikde jsem nečetl nic o zdraví. Jen o snaze zhubnout jak ženská pomocí kundích metod, které jsou mimochodem úplně nesmyslné až nezdravé. K tomu Vašemu false dilemma jen dodám, že právě ono „dietění“ je civilizační choroba sama o sobě.

              1. Bejt tlustej není ani zdravé ani příjemné, celkem mě překvapuje, že to někomu jako informace v diskusi chybí. Nějak nezním moc lidí, kterým by vyhovalo funět do schodů i ze schodů, potit se jako prase, smrdět potem, řešit bolesti kolen, což jsou věci, které s obezitou souvisí.

                Dietění není civilizační choroba. Civilizační choroba je, že to co žereme neodpovídá tomu jak málo se hýbeme a ránu do vazu tomu dává bídná kvalita potravin. Osobně se domnívám, že většina tlustých lidí žere proto, že jsou podvyživení. Nicméně je pravda, že některé diety jsou dost zběsilé na to, že si jimi lze ublížit.

                1. Civilizační průser je, že se lidé nehýbou, že jsou rozmazlení a zmlsaní. Civilizační průser je, že když osoby oficiálně mužského pohlaví řeší nadbytečná kila sledováním kalorií, navštěvováním poradců, fňukáním na netu, že nemůžou tolik papat, a držením diet, jejichž postup určitě vymyslel nějaký Putinův troll, aby Evropa vymřela.

                  Moc dobře vím, že stačí žít jako člověk, a tělo spálí všechno. Je to stroj, který snese strašně moc; nejsou to čínské hodinky, u kterých musíte dávat bacha na vlhkost vzduchu a prudkost pohybů ruky. Tělo je od toho, aby se používalo; je to nástroj, který používáním sílí. Jednu jedinou důležitou věc jsem tady v té diskusi nezaznamenal, proto ji považuji za femoidní – jak užrat potřebný poměr gramů bílkovin na kilogram tělesné váhy. To je třeba chlapský problém; když nemáte dost proteinů, tělo se začne při námaze porouchávat a rozbíjet. Já to řeším proteinem v prášku, protože nerad žeru, ale kdo to chce všechno v běžném jídle, ten musí počítat a tlačit.

                  1. Az na posledni vetu, amen.

                    Protoze rad zeru. Skoro cokoliv (protein v prasku je samozrejme zapocitan), ozvlast maso. A ten, kdo se normalne, tak nejak historicky prirozene, hybe, diety resit (skoro) nemusi. A ze s tim mam spoustu zkusenosti.

                    1. * pochopitelne NEZAPOCIATN, zkratka nepatri mezi potraviny, ktere bych rad jedl

                  2. Jo, snese dost a vydrzi i bez udrzby. Jenze tak do ctyricitky. Pak uz se to zacina pomalu projevovat*. Chytrej clovek se to snazi podchytit v zacatku, blbej se na to holt vykasle a pak se divi. Nektery zpusoby jsou ma hovno, nektery ne a od toho jsou diskuze, aby si to lidi ujasnili.
                    Jinak kdybys chodil do spolecnostiyzak bys zjistil, ze minimalne ta inteligentnejsi cast muzu se nebavi jen o zenskejch, chlastu, fotbalu a politice, ale ma az prekvapive sirokej zaber temat.

                    *u zenskejch ještě driv. V sedmnacti je i lemra lina princezna, po tricitce vypadaj dobre jen ty co o sebe dbaj. Lemry liny uz jsou davno rozkydly machny.

                    1. My si tykáme? Sorry, mám v tom bordel.

                      A kde čteš „bez údržby“? Naopak, návody v této diskusi byly spíše návodem ke škodlivé údržbě.

                      Jak víš, kam chodím a kam nechodím? Tys šmíroval kolem mé jeskyně, nebo co?

                    2. to myslíš fakt vážně, tenhle komentář? ti ruply nervy, nebo co??

                  3. Kdyz obac koukam okolo sebe v praci, tak tam clovek nevidi jednu stihlou bavoracku. Drtiva vetsina ma prcky, nemala cast spis onu „dvojitou“, ergo spadlou pod panev a vyraznejsi boky. Zrejme geneticke predisposice plus zpusob stravovani. Ackoli fabricka strava je pomerne zdrava (ono ‚pomerne‘ je diky existenci chemikalii, ktere by tam byt nemusely v pripade domaci produkce – ale v prumyslovem meritku utopie), holt se dorazeji mnamkama doma a nebo si nektere nosi proste bastu z domu a to je tuhle knedlicek, tuhle neco sladkyho…

                    Chlapi zase jsou prevazne bud hubeny jak lunt a nebo maji ech typisch Bierbauch. Od nikoho z nich jsem neslysel „mel bych prestat zrat“ nebo „mel bych prestat chlastat pivo“. Spis jsem parkrat slysel „ja si dam jen salat, tam aspon nejsou konzervanty a dochucovadla“. A mysli to zcela vazne, neni to vymluva.

                    Urcite taky resi nejake debilni diety, nedelam si iluze, ale zrejme to nemaji jako problem cislo jedna.

                  4. Tak jistě, že tady hento sportýrování a podobný cypoviny jsou výsledkem toho, že jako práce se označuje to, že někdo sedí celej den na prdeli a přerovnává papíry, tak má pak potřebu někde pobíhat, zvedat železa anebo se za něčím honit.

                    Člověk co někde maká jak šroub na tydle cypoviny nemá pomyšlení, pže toho má za celej den dost.

                    Pokud ale někoho rovnání papírů baví a dokonce tím vydělá (což nám eliminuje tak minimálně milion úředníků a podobnejch parazitů), tak jistě, protáhnout někam tělo celkem dává smysl. A jelikož den má jen 24 hodin, tak i trochu sledovat co a jak. Sice je tam ještě i dneska poměrně velkej prostor, ale holt ne všichni v dnešní ekonomice můžou tahat cihly, trubky, vany, dveře, okna, pytle mouky apod., kácet stromy nebo kopat výkopy, že, všichni se tam zase nevejdou.

  3. Já jsem teda nikdy nebyl přímo tlustej, vždycky když začnu trochu bobtnat (= blížim se k 90kg/190cm), tak to vysportuju, nebo na pár měsíců pozměnim jídelníček. Úplně největší efekt na mě ale vždycky mělo slazený pití. Cola, energeťáky a podobný věci, to jak rozjedu ve větším, tak začnu kynout skoro ze dne na den. Naopak když je vyřadim, tak hubnu. Teď už jsem pár let ve stavu, kdy je nahrazuju sodovkou s plátkama pomeranče a jen před větším výdejem energie (bojové sporty) si dám plechovku monsteru – jednak mam pak při trénování mnohem víc energie a taky mě to trochu víc namotivuje, abych nezůstal doma na gauči.

    Jestli má někdo při hubnutí hlad, tak je to nejspíš špatnou volbou jídla/jeho množstvím. Neumim si představit, že bych měl hlad když jím (přepočteno z kalorií) doporučený množství kuřecího s bramborem, tresky, zeleniny apod. – to je naopak množství jídla skoro k nesežrání.

    Mimochodem držet hubnoucí režim je vcelku jednoduchý na jaře – to člověk ani moc nemá chuť na nějaký gastroprasárny a jde to skoro samo, stačí tomu jen trochu pomoct. Naopak na podzim je to pro mě skoro nemožný, resp. mě to stojí nesrovnatelně větší úsilí a bez „cheatday“ jednou za tejden bych to snad ani nedal.

    1. Ja mel na energetakach sveho casu docela zavislost, az jsem mel srdecni arytmii a fofrem to stopnul. Ted jsem o vikendu jel pet hodin autem, takze abych nevytuhl, dal jsem kriiiidla. Normalne ho nekupuju, jeste si pamatuju kamarada, co to sem zacal tahat v ’95 a mel neskutecny problemy prokazat, ze ve slozeni neni zakazana droga, protoze tam cosi nasli. Musim ale uznat, ze domu jsem dojel, voci jak baterky, paxem padl a chrapal dvakrat tak dlouho (mel jsem za sebou 5 hodin tam, celej den prace a 5 hodin z5).

      1. Jak se pozná srdeční arytmie? Já měl závislost spíš celkově na sladkym pití, energeťák jsem asi nikdy nedal víc jak jeden denně, ale tak 10 let zpátky byly doby kdy jsem pil výhradně colu a pak to šlo rychle… Navíc jsem pak měl i chutě na sladký, takže jsem do toho byl schopnej místo normálního jídla poobědvat balení větrníků a podobně. Strašný zlo. Naštěstí když se člověk pár dní přemůže a cukr úplně vyřadí, tak ty chutě přejdou. Když se teď napiju coly, tak mam pocit že jsem z toho celej zalepenej a nechápu, jak jsem toho mohl dát přes 2l denně.

        1. Ja si dal treba kafe a po nejaky dobe slehnul energetak a zacaly arytmie. Proste srdce nebilo pravidelne. Nebolelo to, ale bylo to neprijemny, asi jako kdyby te nekdo mlatil do hrudniku jak ho zrovna napadne. A clovek si rika, ze kdypa tu hercnu napadne, ze si da pauzicku…?

          1. Kde je arytmie, tam je i riziko tvorby sraženin. Ta pauzička může bejt taky klidně na pořád.

  4. Mohu jen potvrdit, že půlroční péče výživového poradce, byla v mém případě úplně k hovnu. Zatímco výživový plán vyrobený „na míru“ dle krevní skupiny, mě akorát otravoval, tak co se hubnutí týče, neshodil jsem v podstatě ani gram.

    1. Nebyl k hovnu. Co vyzivovej poradce, ma novy faro?

    2. A koupil sis taky hrnce Zepter a parní čistič a Abdomenizer?

    3. CL: Nechtěl byste připravit stolici na míru podle horoskopu? Každý přeci ví, že berani serou jinak než ryby. Udělám vám cenu.

  5. A co tendlecten BMI? Jak je to vlastně s optimální váhou?
    Připadá mi to skoro jak v módním byznysu který zcela ovládají buzeranti, a proto mají preferované modelky nikoliv ženskou postavu, ale postavu adolescentního mladíka (vyhublé, s kostnatým obličejem), bo to řiťopišským návrhářům připadá sexy.

    A podobné mi to připadá s BMI. To vymýšlel buď nějaký přihřátý efebofil nebo somálec. Rozhodně to neodpovídá optimu chlapovi po třicítce, natož čtyřicítce.
    Moje optimum je cca o 5-7 kg víc než mi ukazuje BMI k mojí výšce.

    1. BMI vymysleli pojistovaci nekdy v pulce min. stol. aby mohli lidi zaskatulkovat.
      Bohuzel se ta picovina ujala, no.

    2. Vymysleli to buzeranti, aby to buzeranti mohli řešit. Jsou to strašný sobci, všechno na sebe.

    3. BMI jsem měl mimo výseč směrem nahoru i v časech, kdy jsem byl hubenej kostlivec. Nechápu to, asi kostra.

    4. No teď na to BMI koukám… Při 190cm ideální váha 67-90kg. 67kg! Proboha chlap se 190cm a 67kg, to ho zfoukne větší vítr a rozláme si kosti ne? To je zdravý?:D Já se se svejma 84kg koukám blížim nadváze a to nejsem nijak extra svalnatej (když cvičim, tak jen s vlastní váhou), na břiše mam pozorovatelnej sixpack a začínaj se mi po těle nepříjemně rýsovat žíly (tzn. tuku už mi moc nezbejvá)… 67 to si vůbec neumim představit, to bych si musel minimálně useknout nohu.

      1. Kdyz se kouknes na stary fotky*, tak vidis, ze lidi meli trochu jinou stavbu tela. Nemeli tolik svalstva, zato byli spis slachovity. Takze tenkrat BMI celkem fungovalo, dnes uz je davno passe, jíme mnohem vic masa a mame vic svaloviny, takze uz to nevychází. Ono se taky BMI bere jako orientacni ukazatel, i kdyz v popularne-naucnych clancich se furt drzi.

        *nebo na fotky lidi z tretiho sveta

        1. Na bezny lidi funguje i dnes, ale je potreba se koukat dal. Viz nadvaha/obezita v ramci nasi armady, tak 2 roky starej clanek. Mame tlustochy v armade! No, mame, na genstabu a vyssich postech urcite. Ale bezne muzstvo ma vyssi BMI, protoze by melo mit nejaky svaly. Mike Tyson byl podle BMI skoro morbidne obezni :D (BMI 34,4, 178 cm/109 kg)

          U me BMI vychazi na 25,11 a rozhodne odpovida faktu, ze jsem obriskovanej :)

          TEch 190/67 je extrem kousek nad podvyzivou, ale taci lide jsou, stejne jako 24,9 je „v poradku“ zatimco 25,0 uz je nadvaha. Doprdele prace, tech par deka fakt nehraje roli =) Tohle fakt neni mereni rychlosti aut a exaktni veda :-)

      2. Stejně jako u lékařských rozborů ten rozsah 67-90kg není ideální, ale normální, což je dost podstatný rozdíl. Těch 67 kg znamenám, že nemá nejen tuk, ale taky skoro žádné svaly, což není ideální, ale pokud mu jinak zdraví slouží, tak to není žádná tragédie.

        1. V horsim pripade ma hlavne tuk, ale nema skoro zadny svaly, takze hmotnost sice vychazi dobre, ale ve skutecnosti je obezni. Tohle prej docela bejva u zenskejch.

    5. BMI má význam u dospívajících a dětí školního věku, u dospělých je to pouze hodně hrubá informace.

  6. Já se nepřežírám, ale i tak tenhle boj sotva remizuju, protože miluju buchty. A to je skrz cejchy pořádný svinstvo.

  7. K článku mám jednu zásadní připomínku – ketodieta není blbost. Na internetu o ní spousta rádobyexpertů píše blbosti, ale jde o něco, co funguje. Vlastní zkušenost – zatím po třech týdnech na přiměřeně striktní ketodietě (jakýkoli cukr a mouka naprosté tabu, rýže a brambory ve velmi omezeném množství) 2 kila dole i bez pohybové aktivity a kvanta energie jako nikdy předtím. Akorát se to musí dělat správně, dostatečné množství zeleniny, příjem zdravých tuků, hodně vody.

    1. Ketodieta blbost je.
      Protoze to co jsi ted shodil zase po skonceni diety naberes jojo efektem.
      Precti si knizku „Brichac Tom“

  8. Článek krásnej tak, že mi to nedá a musim se taky podělit.
    Nejsem zrovna vysokej, spíš tak jako průměrně nízkej, kolem 170. Před tak dvěma lety jsem byl na nějaké akci, kde mě kdosi vyfotil a ta fotka mě docela vyděsila, vypadal jsem tam fakt dost paroubkovsky (před tím, než se z něj stal taky poradce přes všehomíra). Věděl jsem, že rozhodně nejsem twiggy, ale nebavilo mě už se ani vážit, takže jsem svou váhu odhadoval na něco mez 110 a 120 kily. Spolu s problémy s rudou září v glutea maxima způsobenou vysokým tlakem, na kterém se notně podepsala zřejmě i nadmíra kafe (6 kafí denně no problem), mě to vyhecovalo k tomu, že se sebou musim začít něco dělat.

    Začal jsem. Něco jsem načetl a provedl dvě změny. Za prvé jídlo. Začal jsem jíst pětkrát denně menší porce jakoby zdravějších jídel. Problém těch jakoby zdravějších jídel by vydal na celej článek, ale dá se zkrátit do tvrzení, že to většinou hůř chutná a moje chuťové buňky jsou až zgurveně zhejčkaný. Takže je třeba ty jakoby zdravější jídla umět dobře ochutit (ne vegetou, ale něčím normálním). Velký dík tady patří známému šéfovi Zdéňovi, kterej mnohým restauracím otevřel oči natolik, že sehnání jakoby zdravějšího jídla, který i dobře chutná, už není hledání jehly v kupce sena. Už jse to spíš tak hledání jehly na šití kůže v návidlí sena. Prostě to jde. Takže se změnou jídla nebyl problém.

    Doktor, kterej řešil rudej output, silně doporučil úplně vynechat maso a že prej tlak i váha pudou dolu. Takže jsem v jídle hodně omezil maso. Spolu s tím, že není problém sehnat ty jakoby zdravý jídla v celkem chutným provedení, jsem zjistil, že toho masa fakt nemusim tolik, začal jsem vyhledávat hodně bezmasý věci, ne proto, že bych se chtěl stát vegetariánem z nějakýho přesvědčení, ale ony ty bezmasý věci, když se dobře udělaj, uměj i dobře chutnat – zkrátka jsem začal objevovat hromadu nových chutí, což mně jako gastrokokotovi docela vyhovuje. Kostka ve skluzu ale pořád nemá na mým jídelníčku žádný místo. To je pro mě prostě pořád gastronesmysl po všech stránkách.

    Druhá důležitá komponenta změny byl pohyb. Dotý doby jsem zastával tezi, že pohyb člověka přirozeně vzniká v důsledku pohybu dopravního prostředku, takže jako co. Mám to z práce domu ani ne půl dekády kilometrů, takže jsem si řekl, že aspoň zkusím chodit domu pěšky. Běh u mě doteď nepřichází v úvahu, možná kratší sprint za účelem stihnutí autobusu a pak našťouchat plütze nějakým předmětem zpět na své místo. Takže chůze. Praktikoval jsem to takhle úspěšně asi půl roku. Prvních 14 dní mi ukázalo, že jsem na tom fakt špatně, protože ty zhruba 4 kilásky prakticky po rovince mi daly fakt zabrat. Byl jsem zkrátka shnilej jak bedna shnilejch jablek (jo, to taky říkal Zdéňa) a po prvním absolvování týhle štreky jsem nevěděl, jestli se mám rovnou odprásknout, nebo překsousnout jazyk a zkusit to druhej den znova. Nakonec si to sedlo a mělo to velkej pozitivní efekt: kromě redukce mišelína jsem se naučil znova chodit tak, že mi to nedělalo větší problém.

    Ve finále jsem se dostal za těch půl roku o baj vočko 20 kilo dolu na nějakých 95. Regulérně jsem jásal, div se nerozbrečel, že už jsem zase docent. No, jenže pak se to zarazilo a dál to nešlo ani párem volů. Znechucen průběhem a vnější změnou režimu dne jsem opět přešel na pasivní pohyb dopravními prostředky. Dneska je to tak, že se pohybuju mezi centem a centem s pěti kilama, spíš blíž tomu centu, aktuálně jsem na počtu dalmatinů. Pociťuju, že nárazový absolvování pěší cesty z rachoty domu opět začíná dělat lehčí potíže, ale zdaleka ne takový, jako na začátku. Pozitivem takových kratochvílí je fakt, že si člověk vypláchne hlavu od práce, která spočívá v sezení u kompu a vymejšlení píčovin.

    Co mi zůstalo aspoň z části, jsou stravovací návyky. S tělem mám takovou nepsanou dohodu, že nácek dostane, kdykoli si řekne, protože hlad neni zdravej. Je to projev určité nerovnováhy v těle a jeho protahování způsobuje akorát to, že nácek pak chce víc a bez ohledu na to, zda dostane víc, nebo míň, začne ukládat. Když víc, tak má co, když míň tak má proč (protože si myslí, že přichází bída). Už to není tak pravidelný, jak to bývalo, ale jsou to aspoň většinou ty jakoby zdravý věci. Kafe jsem aktuálně omezil na jedno denně a je to vysloveně režim, protože jinak bych ho zase lil horem dolem a způsobovalo by to další potíže, který nechci, protože jejich eliminace je poměrně dost nepříjemná. V ČB je velmi dobrá pražírna, což je na jednu stranu v prdeli, protože to kafe je až hříšně dobrý, ale zase nemám potřebu si dávat kafe kdykoli a kdekoli, protože kafe z ČB rozhodně neni kdykoli a kdekoli k dispozici a to ostatní prostě v porovnání s ním není dobrý (a to jsem ještě slušný – moje cesta k dobrýmu kafi by taky vydala za článek, ale s majitelem pražírny byl loni rozhovor v Barbarovi, takže by ten článek byl vlastně zbytečný).

    Tím se dostávám k tématu článku, pod nímž tady tapetuju. Poradci. To byla asi největší prdel mých bojů s mnohozvířetem. Stačil mi jeden. Taková slečna (kdo by ji chtěl domu, toho upřímně lituju), která naordinovala velmi radikální řez: kalorické tabulky. Jo, tu appku. Pro ty, kdo neznáte: prostě tam přižraní zapisujete, co jíte, s tím, že to ale musíte přesně speficikovat. Přesně zejména kaloricky a jinak nutričně. Je tam neskutečný množství existujících potravin, zejména z obchodů, kolikrát stačí naskenovat čárový kód a upřesnit množství. Jenže tomu brutálně chybní režim gastrokokot, kam se osobně řadím já, a tak je vyplňovvání těchdle píčovin neskutečnej voser. Snídaně – to je asi pět položek: čaj, med, pečivo, pomazánka, kus salámu. Někdy i kus zeleniny k tomu. Všechno po jednom a jednotlivě zvážit a zapsat množství, protože snídaně, která chutná mně, v kalorických tabulkách jako hotový produkt není. Slazený čaj je tam vysloveně přeslazený (v porovnání s mými návyky) a pomázanka, kterou kupuju já, protože je z Německa, neb tady na ni kvalitativně nic nemá, tam samozřejmě taky neni. Je tam prostě hromada konfekce, ale nic pro gastrokokota, kterej se trošku zabývá tím, co jí, co do komponent (co do nutrií už tak moc ne).

    Po nějakém čase užívání proběhla návševa výživové poradkyně, která to celé hezky sleduje z pohodlí kanceláře, protože všechny ty věci, co do sebe naskládáte a pracně vyspecifikujete v kalorických tabulkách, tam ona vidí. Konstatování, že tak chaotický jídelníček ještě neviděla, ve mě zbořilo poslední zbytky zábran a vychrlil jsem na ni něco v tom smyslu, že než se takhle trápit s takovouhle hovadinou, tak radši zdechnu tlustej a šťastnej než urvanej specifikací toho, co jsem sežral. Načež jsme se rozloučili, registraci mi následně pomohla vyřešit nová píčovina z dílen EU jménem GDPR (stačilo se zmínit a účet byl pryč).

    Od tý doby to lidově řečno jebu, ale ne moc. Pro obědy jsem si našel podnik, kde nedělaj z kostiček v papíru, dobře to chutná a vždycky se tam dá vybrat – a když nic, tak to vždycky zachrání překvapivě salát, protože tam ho fakt uměj nodně dobře. Tak dobře, že tahle veskrze zdravá věc chutná tak dobře, že bych neměl problém si ji dávat i denně. Jenže oni tam mívají i podstatně lepší věci, krapítek to hraničí až s gastropornem (málokde třeba dostanete v poledním menu za přijatelnou cenu luxusní carpaccio, ovšem i zde taky málokdy, protože si lidi stěžovali, že je toho málo, což je ovšem pravda, bo aby se to do tý smysluplný ceny vešlo, tak toho fakt nemůže bejt na najedení). Jediný problém, který je ale dán rukou trhu, jsou někdy až zbytečně velké porce, takže se o to kolikrát v klidu podělíme s drahou polovičkou. Drobná výhoda tohoto podniku spočívá i v tom, že cesta tam trvá 10 minut a čítá cca 800 metrů, takže to není jako často jinde, že máte stravovnu v tzv. docházkové vzdálenosti a v podstatě při přechodu tam a zpět ani nenastartujete nic, co by aspoň vzdáleně připomínalo spalování.

    Boj s mnohozvířetem jsem asi definitivně nevzdal, ale výrazně omezil, a to spíše na boj s potenciálními zdravotními následky plynoucími z jeho vítězství. S jeho existencí jsem v podstatě smířen, na řadu věcí jsem rezignoval, protože jako gastrokokot se fakt radši chutně najím než nasraně popojdu. Ale že bych to přeháněl, říct nemůžu. Zaplaťpámbu za to, že jsem v podstatě skoro abstinent, k čemuž významně přispívá fakt, že prostě nemůžu jít do hospody a dát si jedno dvě pětipiva a přejít to bez úhony, protože po jednom pětipivu neznám nejen bratra nebo sestru, ale nemám pojem ani o čase a především pak ne o prostoru. Zkrátka mi to nedělá dobře na hlavu, jako parťák na chlastačku jsem vhodnej asi jako vegan na vepřový hody. Ale vím jistě (a fakt mi k tomu stačila jedna zkušenost), že výživový poradce je ten poslední, komu bych se chtěl s něčím svěřovat. Tím spíš, pokud by za to chtěl ještě zaplatit.

    1. +1 díky, to je skoro taky článek :) Souhlasim, sám hraju fotbal, lehce tenis a občas nohejbal, futsal mám 1x týdně trénink a 1x týdně zápas, ale ne vždy to stíhám. Rád se najím a miluju pivo a víno, takže sem kolem 96 – 100 kg při 176 cm výšce. A jsem spokojenej, pohyb mám, snažím se hodně i chodit, když je čas. Nějak šíleně se mučit nemá dle mě cenu, ale ten pohyb je fakt důležitej a hlavní problém sou dle mýho cigára. U nás ve familii je každej chlap tak trochu kardiak, takže se umírá na infarkty, ale já sem se na kouření i kvůli práci vysral. Jo, když se večer protáhne a když se přitvrdí, což se tak 1x tejdně stává vcelku pravidelně, taky jich 5 vykouřím. Občas si prdnu trošku něčeho lepšího, přítelka to hulí na krohnovu chorobu. Ale jinak ne. Kafe piju 1 – 2, ale i když kalim, tak každý ráno nějakej čaj, ideálně zelenej, neslazenej, prostě se trošku vypláchnout. A zatím je mi fajn. Pro mě je nejhorší se nenažrat večer, ale když to teď udělám, tak prostě pak nespím. A to si to pak člověk rozmyslí… ono stačí si dát jen salát, nebo něco aspoň lehkýho. Prostě kolem a kolem, je dobrý svý tělo poslouchat. To je vlastně asi nejdůležitější. Když se po párkách vždycky posereš, tak je prostě nežer a nebo si sežeň nějaký fakt kvalitní a jez je jen občas. Když po večernim žrádle nespíš, protože ti tráví pajšl, tak se snaž večer moc nežrat. Atd… :)

      1. Nekde jsem cet rozhovor s nejakym doktorem pres sadlo, ze je mnohem lepsi bejt tlustej ale trenovanej s jakous takous fyzickou, nez sice hubenej, ale troska bez kondice. Ze ten tuk je zasoba pro pripad pruseru a ze treba oplacani pacienti s onkologickejma problemama maji vetsi sanci na preziti nez hubeni, protoze telo ma z ceho brat energii pro boj s nemoci. A ze ta fyzicka kondice do jiste miry snizuje zdravotni rizika plynouci z obezity. Ostatne, ne nadarmo se rika ze tlusty budou hubeny a hubeny budou studeny.

        1. To jste mi takhle při pátku připomněl knihu: „Brambora byla pomeranč mého dětství“.

          – Strejdo a proč se ti líbí víc tlusté ženy?
          – Indiáni taky preferují tlusté ženské, protože snáze přežijí období průjmů!

        2. to je dobrý, ta poslední věta, to je mi sympatický :) hádat se s lidma, co maj černobílý vidění světa je zbytečný(zajímam se o to co žeru, jak seru, jak mi je = jsem zženštilej buzík), ale je to pořád lepší a s lepším výsledkem, než se tu snažit něco vyvracet ksčmspd klice. Mě to už tady moc neba, ale jsem prostě takovej, že když někam chodim 14 let, jen tak se na to nevyseru, jen tý chuti a času je málo.

          1. Je to tak. Anglicky se tomu říká „fit fat“.

    2. Výživová poradkyně co léčí aplikací do telefonu. Nemůžu si pomoct ale mě to prostě hraje dohromady. Dokonalá symbióza HW a SW zbytečnosti!

  9. Asi do 45 jsem vážil 76 kg při 179 výšce. Pak jsem dostal antidepresiva a za půl roku vážil 100. Dnes (58) 115. Vysadit se nedají, absťák je na ústavní léčbu (ztráty vědomí a tak). Jím zhruba polovinu toho, co vidím u ostatních. Žádné sladkosti, žádný fast food. Nepomůže žádná dieta až po hladovku, při které jsem po třech týdnech zeslábl tak že nemohl vstát. Svaly mizely, tuk zůstal. A teď babo raď.

    1. No, je tu moznost konzultovat dany stav se svym psychiatrem a zkusit jina leciva.

      Nicmene pojdme si to prebrat trosku jinak. Mas moznost to ovlivnit bez specializovanych vysetreni a kolecek? Nemas. Ma duvod se kvuli tomu tedy stresovat? Nema. Pises, ze meris metr vosumdesat. Kdyz by si te nekdo s dvema metry vzal do parady, ze ses prcek a jak jsou prizemni mraziky a tak, sralo by te to? Muzes s tim neco delat? nemuzes. Ja nevim, me problemy, ktere nemohu ovlivnit, neserou. Kdyz ma nekdo v prdeli stitnou zlazu(nebo po cem se to taky tloustne), tak holt je tlustej a neda se s tim nic delat.

      Mi prijde zivot moc kratkej na to, abych se sral s vecma, ktery neovlivnim. Moje rada, ackoliv nejsem baba, zni – neresit, uzivat zivota.

    2. A teď babo raď.

      Nejsem baba, ale možná poradím. Zkuste si načíst práce Dr. Walshe a jeho následovníků ohledně biochemické podstaty depresí.
      Walsh je chemik, který analyzoval vzorky moči a krve několika tisíc pacientů s psychickými problémy a hledal co ti lidé mají společného. Dokázal do čtyř nebo pěti skupin roztřídit pacienty, které jinak lékaři hází do jednoho pytle a pak na tento společný pytel praktikují léčbu metodou pokus-omyl, místo aby nasazovali léčbu podle výsledků rozboru krve. Takže u cca třetiny pacientů lékaři léčbu náhodou trefí správně (SSRi zaberou), u čtvrtiny úplně blbě jak to jen nejhůř jde (SSRI zvedne agresivitu a sklony k sebevraždám) a zbytku pouze léčba nezabere vůbec nebo jen hodně málo.

      Walsh nedokázal pomoci pouze asi 5% pacientů, což je asi tak 10x lepší výsledek, než jaký vykazuje moderní psychiatrie.

      Nástřel kde začít máte v češtině zde:
      http://www.zdravi-az.cz/Forum/viewtopic.php?f=13&t=3448&sid=28dc5ee4867c2997b4eb2594c43c89b1&start=195#p88916

      V AJ je to pak zde:
      https://westcoastintegrativehealth.com/biotypes-depression-walsh/

      1. Rozbory krve si asi budete muset zaplatit a sám si je taky budete muset interpretovat. Meze, které lékaři/laboratoře mají jako normální, znamenají pouze tolik, že když jste mymo tyto meze, tak máte celkem akutní problém. Vy se musíte snažit dostat své parametry do mnohem užšího rozsahu, který je považován za optimální (angl. functional range). Celá řada rozborů se u nás nedá udělat, takže se to neobejde bez střelby na slepo, ale rozbory se částečně dají nahradit pokusy sám na sobě – něco zbaštím a sleduji jak se po tom cítím (hůř/líp/stejně).

        1. A, zdravím. No, jako už posledně, doporučím zkombinovat s tím píšu níže.

          Ostatě jak už jsem uváděl, v podstatě všichni z těch, kteří propagují samoléčbu, zároveň nezapomínají na dobrý stravování. Už jenom přechod na zdravý stravování značně pomůže ve všem a právě řadě lidí i s depresema prostě jenom můžou dodat to, co jim chybí (nebo vypustit to, co jim neprospívá) a tím dosáhnout kýženého stavu.

          1. V prvé řadě dostatečně spát.

    3. Zkuste se mrknout na atitudální léčbu (Jampolsky aj.). To že vám to dochtor řekl nezamená, že to je pravda, že léky nepůjdou nikdy vysadit (nebo aspoň výrazně snížit dávky)…

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!