Ty naše nevěsty české…

Featured Image

Ajnžto je mi blízký svatební průmysl, tedy organizace svateb, doprava nevěst na místo činu apod., nemohu se nepodělit o fenomén, který sleduji již delší dobu a který mne vysloveně baví. Tímto fenoménem je česká dífka, beroucí si cizince.

Začnu příběhem, který můj zájem o tuto problematiku nastartoval. Onehdá mne anglický klient požádal, abych koupil kytici sta růží a odvezl je kamsi do dědiny nedaleko městečka x u Prahy, s věnováním: “ Nejkrásnější dífce na světě“. Dal slušný tip, platba předem, adresu nejkrásnější dífky (jmenovala se Vanesa…Denisa…Kikina nebo tak nějak) a zbytek byl na mé profesní poctivosti. Tož jsem vyrazil na udanou adresu, v navigaci byl dokonce název oné dědiny (!) a hnědá tečka k tomu, což dávalo tušit, že vesnička středisková to asi nebude a byl jsem opravdu zvědav na nejkrásnější dífku světa.

Na udané adrese se zjevila polorozpadlá chaloupka s hliněným ušlapaným dvorkem, po kterém běhal opelichaný pes. Sídlo nejkrásnější dífky světa…Po zazvonění se přišourala velmi stará a velmi smutná paní a když spatřila cizího pána v obleku, s obrofskou kyticí, s mercedesemvoe(služebním) a s poněkud rozhozenými keckami (společenskou obuví) z celkového dojmu, její smutek tak nějak nabral na síle. Když jsem vysvětlil, co mám na srdci, stará paní řekla, že Deniska není doma, že asi bude u kamarádky a dala mi adresu. Úkol zněl – dodat květinu osobně, tudíž jsem zadal do navigace nový cíl, který již byl na mapě i s ulicí a číslem a vyrazil jsem.

Na adrese se nyní objevilo zcela jiné stavení, lépe řečeno, na okraji městečka x pěkný rodinný dům s hezkou zahradou, bazénem, s lehátky z Bauhausu na terase z dlaždic z Bauhausu, pěkné slunečníky z OBI nebo z Bauhausu… U lehátek rekreační stolek, asi z Bauhausu a džbán něčeho s ledem. Leč na adrese též nikdo nebyl. Začala mi pracovat fantazie a v duchu se mi začal odvíjet příběh, který v mnoha obměnách vídám v pražských barech, uličkách a někdy i na radnicích…Sličná modrooká Vaneska z díry na konci světa, s velkejma kozama a hezkym zadkem, s IQ houpacího koně a velkej svět pětihvězdovejch hotelů, kde se platí za milou tvářičku dolarem či Eurem. Do toho inspirující kamarádka ze školy, jejíž rodiče umí vydělat peníze. Jiná kamarádka, co už to dělá vod štrnácti a co to jezdila dělat do Prahy za tvrdý, měla normálnětykrávo volnej vstup do nejmenovaného pražského hotelu s five stars,  loni si vzala Itala a teď žijou na Sardýnyji v jeho vile a je vysmátá, nic nedělá krávo vopaluje se na terase u moře krávo na úklid má služku jezdí na nákupy fkabrioletu krávo a normálně nic nedělá…vůbec…

Sličné Vanese od druhé třídy sahali kluci na kozy a když si řekla, napsali jí za to úkol nebo dali sváču. Pak dvacku za pusu, pade dyž jí ukáže atd. A teď do toho ta kráva Mařena žije v Itálii a já mám pořád holej zadek a bydlim v díře u městečka x…

Napřed se malá hodná Vaneska s kamarádkou navzájem líčí, později studují Cosmopolitan, hltají Moderní dífku a Bravíčka. Půjčují si svetry, později spodní prádlo. Nad fotkou Pitta si to spolu poprvé udělaj a kamarádství obou žadatelek o studium oboru „prodavačka – doplňování zboží“ přeroste v nerozlučné přátelství. Půjčují si boty a kluky. A přemýšlí, jak s tim všim nějak vyjebat… „…hele, pamatuješ na Mařenu ? Jak šlapala v Praze ? Jak si vzala toho nádhernýho Itala ? Co dybysme to taky zkusily ? Přece nejsme takový krávy, abysme s našima chicht přednostma chicht něco dělaly buehehe jakože makaly ftesku za šestku čistýho néé ? „….“ Tak jo. Zapícháme a vyděláme…“ Sličná Mařena, uváděná v katalogu společnic pod pseudonymem Marie-Anna, panna – nyní ctihodná manželka italského obchodníka s obuví, pošle ze Sardinie kontakt na seriozního pasáka (TM) a kontaktního vodvírače dveří v hotelu XY- five stars, Rotary club, Lion´s Club, Spolek Lípa, we accept American Express…a česká dífka otevírá dveře do velkého světa, kde na konci cesty čeká osmahlý jižan Pedro Salazar a jeho statek s koňmi nebo voňavý Harry Hatchfield, obchodník s diamanty a ocelí, NY CoLtd…

Z deseti svateb, kde nevěsta je česká selka a ženich zahraniční gentleman, je jedna až dvě z čisté lásky :o), respektive postpubertální anglán jel s partou hooligans do Prahy zachlastat a přitom se tak nějak kousnul v báru se sličnou Jaruškou a navzájem se tak zpitoměli, až se z toho vzali. No, budiž jim to přáno. Jaruška je ještě docela slušná holka, byla v Praze na prázdninách, Denis doma v Glasgow pomáhá taťkovi v železářství, asi to jednou zdědí, má doma Ford Capri a surfařský prkno…a nakonec z toho může bejt docela zábavný manželství. Nebo se na to vyprdnou po dvou měsících a život půjde dál…Druhá varianta svatby je asi nejlepší způsob, jak propojit mírně odlišné kultury. Britský junior vicepresident and consultant přijíždí do Čech školit český managerský tým. Šéfkou českého managementu je Adéla , sedm jazyků, studium v USA, praxe u…a….taky v…, prostě chytrá schopná dífka. Vobčas i hezká. John a Adéla shledají, že se jim spolu nejen dobře pracuje. Sňatek je po zralé úvaze a takové svatby mám rád. Sympatičtí lidé, s plány a jasnou budoucností. Britské dámy na svatbě mají obrofské dostihové klobouky, pánové např.skotské suknice apod. Společně položí základ nové generaci vzdělaných, slušných lidí…pěkné.

Leč ten zbytek je čirá tragedie. Vaneska okouzlila sexuálního turistu McIntoshe natolik, že jí vkleče na baru hotelu XY požádal o ruku. Vaneska mu mezitím projela kreditky a šrajtofli, vočíhla značku krejčího na jeho saku a dospěla k závěru, že tenhle budulínek je to pravý terno. Takže ze své barové židle, kde strávila nejeden večer vyhlížením kafky, s výrazem panny Marie svolí. Očka zapíchne plaše do země, začervená se a tetelí se v duchu radostí, jak do smrti už bude jen chlastat Cinzano na terase, píchat a chlastat Cinzano na terase nebo obojí najednou. Svatba pak vypadá zhruba takto – nevěsta k ženichovi na zadním sedadle svatebního kcháru: “ aj lavjů sóó mač dáárlink…“ ženich : “ lavjů tů, bejby“ – nevěsta ke kamarádce: “ ty vole, já se vožeru jak prase dneska vole bueheh“ – kamarádka k nevěstě ze sedačky vedle mně : „…hele, Vanes, co ten jeho brácha? ten by nebyl k zahození, co řikáš ? zkus nás ňák přectavit “ – nevěsta: “ ájlavjůůůůůů muck !“ ..otočí hlavu ke kamarádce: „vohřála bys mu klobásku, coo ? buheheh…no jasně, ňák to vymyslíme…bydlí kousek vod nás (myšleno nedaleko novomanželova statku v hrabství Kensington např.)…měli bysme to kousek…jednou sem ho šmírovala v koupelně…má vocas jak kládu…by ti jí natrch….chicht špit checht …“. Obě se začervenají, což ženich kvituje s nadšením. Stále věří, že si právě bere nejlepčí dífku z celé východní Evropy, plachou a stydlivou krásku z poetických Čech, dědičku odkazu Charlese IV., uprostřed magical Prague City..Na zadním sedadle služební kcháry jsem skutečně shlédl nejeden takovýto výstup.

O některých z těchto svateb se posléze dočteme v novinách. “ Pedro Martinez unesl malou Mercedes do Argentiny ! Zdrcená matka Jana Evangelina Prochaska žádá velvyslanectví v Argentině o pomoc! Šťastná Mercedes zpět doma! “ a jiné. Pedrovi časem docvakne, že si vzal pěknou kunhůtu a rád by alespoň z dcery něco měl, takže s ní zdrhne. Denisa Vomáčková-Prochaska-Martinez se zhroutí a všechno do rukou vezme tchýně. Posedlá svatou pomstou za zničenou vidinu dovolených v Argentině a posléze i přesun do exotiky natrvalo – nakonec najme právníka, zmobilizuje tisk, ultraneziskové ultrahumánní ultraorganizace a TV Hovna + podobná media, tedy všechna, a začne kolotoč, na jehož konci je v lepším případě tučné výživné, v horším případě česká kikina pár měsíců žije ze soucitu a zájmu TV Hovna, než se opět stane bezcennou nickou. Jiná česká dífka kdesi na Dalekém Východě s hadrem přes xicht vytáčí popelnice před barák a řeže pilou cedrové klády na přiložení do rodinného krbu, zatímco Muhammad Al-Chumaj popíjí s přáteli pitíčka s deštníkem a pochvaluje si vytrvalost české ženy. O těch se už toho moc nedozvíme, což je podle mne docela škoda… Holt málokterá česká cuchta se propracuje do výšin nebeských alá Trumpová a podobné zjevy. Chce to mozek a pevnou vůli uspět a na to každá Vaneska, Deniska či Kikina prostě nemá.

Doznávám, že bych se vůbec nebránil  na dovolené v exotické krajích prožít fajn příběh s místní snědou domorodkyní a když tam bude hezky a práce, hvězdy budou příznivě nakloněny a na obou stranách bude svobodná vůle to prubnout – klidně bych do toho šel. Žijeme jen jednou a svět je velký a otevřený…Holkám přeji podobně romanticko-dobrodružný příběh, pokud o to stojí, ovšem se šťastným koncem. To tak nějak ovšem není možné zrealizovat, když na počátku příběhu je tupounek z dovozu a místní dífka s provařeným trestním rejstříkem. Česká cuchta z Balíkova, která si přes hotelovou postel prošlape cestu k vysněnému princi z Dubaje, aby unikla prokletí hliněného dvorku – to je prostě velkej mazec…Světu mír.


5.10.2010 t.t.

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
218x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:58
D-FENS © 2017