Trafika: Autobible - zpět na článek

komentářů 49

  1. Když jsem vždycky rozebíral a opravoval tátovo Formana, tak jsem se kolikrát musel smát jak je to primitivní, připadalo mi, že to někdo vyráběl někde ve stodole a ne v automobilce. Když se hrabu v e30, která je konstrukčně ještě o 5 let starší, nebo v amerikách ze stejný doby, tak je to proti Favoritu scifi.
    Když se to srovnává se stodvacítkou, tak je to samozřejmě velký skok dopředu, ale když se to porovná se světem, tak …
    Ano svět jsou pro mě německá a americká auta, ne Fiat Uno.
    Na druhou stranu, když člověk rezignuje na všechno a bere to jako low cost vozidlo, tak to není špatný.

    1. To je přesně to, co tvrdím všem těm komunistickejm bláznům, co pějí chvalozpěvy na sockomoušskej průmysl – místní průmysl byl minimálně o deset let v píči (některé segmenty jako elektronika či přesná technika asi o dvacet). S bídou to vyprodukovalo tohle.

      Na druhé straně, luxusní auta taky stála dvojnásobek, ale pořád je to o tom, že místní průmysl to ani NEUMĚL udělat. To ale z tohodle pořád nedělá špatný auto, ve své třídě, to zas musíte uznat…

      1. Bylo to jednoduchý, vyrobit auto jednodušejc už snad ani nejde. Tím pádem i levný a celkem spolehlivý. V rámci VŘSR to bylo hodně dobrý, ve světě se to kupovalo asi spíš kvůli ceně. Pro někoho je to dobrý auto, pro někoho špatný. Chápu, že v rámci doby a místa vzniku se asi o moc víc dělat nedalo.

        1. Zbytečno plkati a netřeba míti vlastně názror, srovnávat, hodnotit. Co to bylo za auta, jak vznikala, za jakou cenu, jakou službu poskytovala, všichni vědí. Jelo to. Já mám 22 let starou Feldu a nenmám problém – užívám ji přesně tak, jak bylo staré fáčko vymyšleno, pro co bylo navrženo. Má to motor, volant, plyn, brzdy …. a neprší do toho.

          1. Mě do ní někudyma prší. Sice je trend se jí zbavit (dle narůstající inzerce), ale až za pár let dojezdí nechám si ji jako vzpomínku (a abych nasral ekoteroristy) na zahradě.

        2. Takova S100 se vyvazela do Anglie uz v 70. letech a prodavala. Ostatne, Mosqice se vyvazely i do Italie a Francie. V podstate kazdy podnikatel na zapade zkusil prodat neco z vychodu, jestli se to chyti. A zrovna Schadewerke se v Anglii docela chytila. Anglani to brali jako levny vozitko a nemeli s tim problem. Jo, ja vim, tradoval se v UK vtip, ze jake ze vyhrivani zadniho skla ma Skodovka. No prece ruce, kdyz ji tlacis.

          Jenze Anglani podobne hovori o Fordu (Fix Or Repair Daily), pripadne Land Roveru („vuz, ktery z obycejneho ridice udela neuveritelne zrucneho mechanika“), atp.

          1. Taka skoda 120/130/Rapid sa napriklad vyvazala do Kanady. Dokonca so vstrekovanim paliva a vyhradne s patstupnovymi prevodovkami. Aj sa ich tu dost predalo. A vysluzili si priserne renome. Ked niekomu ukazem na nete ze ako vyzera skoda dnes, je dobre nie v soku.

          2. ten vtip je jinak. „Proc ma skodovka vyhrivany zadni okno? Aby te nezably ruce kdyz ji v zime tlacis“. Skoda jokes bylu oblibeny a skodovka mela v Britanii jeste horsi renome nez u nas Trabant. Ten byl aspon mechanicky docela spolehlivej, i kdyz priserne zastaralej.

      2. Ne, nemas pravdu. Nebylo to o tom, ze tuzemskej prumysl by ledacos neumel udelat. Je to o tom, ze NESMEL. Hele, ja jsem za totace vyvijel nejaka zarizeni a VZDY bylo v podminkach, ze MUSIM pouzit soucastkovou zakladnu RVHP. Takze namisto jednoho cipu rozhrani (treba MOS 6526A) jsem musel navrhnout celou zkurvenou desku, aby delala totez, pricemz namisto jednoho 5V napajeni jsem tam musel rvat ctyri ruzna napeti!. Jinak by to proste neproslo, petiletka by se neplnila, bo by se cerpaly devyzove prostredky pyco.

        U nas byla fura dobrejch konstrukteru a dobrejch napadu. Ale pokud to neslo ihned pouzit ve vojenstvi, tak prooser. Mrkni se treba, jak dopadl inza Cubuj ve Slusovicich. Mel fury napadu a vzdy narazil, komanci ho chteli totalne potopit. Nakonec dostal napad s kukurici, zaletel s tim za soudruhy do SSSR, tam dostal zelenou a od te doby si mohl delat, co chtel. Bez toho ani ranu.

        A takto byla fura veci. Umeli jsme, ale nesmeli jsme. A podle toho pak vypadal i vyvoj a strojirenska vybavenost. Roky utikaly a nuzky mezi nama a zapadem se rozeviraly uplne do prdele.

        1. Má pravdu, ostatně říkáte oba v zásadě totéž — „místní průmysl byl minimálně o deset let v píči” platí; Vy jen dodáváte (správně a pravdivě), že příčinou onoho tristního faktu nebylo to, že by se tu rodili samí blbci, ale to, že zde byl reálný socialismus, který dělá blbce ze všech, ať už se narodili sebechytřejší.

          Což ostatně dnes pozorujeme znovu, byť zatím — zatím! — v míře o něco málo menší než tehdy. Akorát že tehdy to končilo na hranicích s Bavory, dnes se to táhne až k oceánu…

          1. No ja jsem hlavne pitval to slovo „neumeli jsme“. Ja osobne pouzivam vetu „nerikej, ze to nejde, rekni, ze to neumis“. Cili „neumet“ neco, beru jako stav, kdy proste nejsem schopen neco udelat, ani kdybych mel sebelepsi nastroje. Ja treba neumim hrat na housle. Takze ani Stradivarky nevyresi to, ze neumim na ne hrat. Jenze kdybychom za totace meli kvalitni CNC, nebyli vazani soudruhy ze Sojuzu (plus jeste vice vazani vlastnimi soudruhy, kteri citili potrebu byt papezstejsi nez papez a kolikrat prikazovali neco, co Rusove ani neprikazovali), tak bychom zcela jiste dokazali alespon se zapadem udrzet krok. Po kotrmelci si u nas na vysokych skolach a univerzitach podavali dvere „naborari“ ze zapadu, aby vyzobali mozky. Pamatuju, jak se najednou objevili typci od Motoroly a Atmelu, nabizeli stipendia, prestup na zahranicni skoly, atd., objevily se granty na zahranicni projekty, proste cokoli, co proselo nase mozky a vytahlo je ven. A ty mozky nespadly z nebe, ty tu byly.

            Proto rikam, ze ne, ze jsme „neumeli“, alebrz „nemohli“. Ja v tom vidim ten rozdil. Pochopitelne netvrdim, ze to platilo plosne. Ale treba ve strojirenstvi jsme umeli vynikajici turbiny, teplarny, tryskove tkalcovske stroje,… urcite mnozi vite, jak to bylo s motorkami v CSR/CSSR atd.

            1. Vlastně první a poslední motorka z běžné produkce, která nezaostávala, pokud nepočítáme motokola, byl Pérák, už kejvačka začala zaostávat a s příchodem řady 634 už ujel vlak a 638 byla proti tehdejší produkci čirá zoufalost. To s tím, že se od nás učili Japonci, to je taková nadnesená pohádka.

              1. taky jawa v podstate zkrachovala uz za komunistu. Dokud bylo RVHP tak se to jeste dalo vybarterovat s Rusakama nebo to poslat nekam do Afriky v ramci sireni socialismu a Rusove nam prodelek vykompenzovali ropou nebo zeleznou rudou. Ale co by po revoluci delala Jawa s vlakem plnym bauxitu a lodi kubanskejch pomerancu?

                1. Myslíš tie hnusné suché pomaranče? Tak stými by Jawa ozaj nič neurobila. Popravde tá Jawa neurobila nič plodné v posledných 28 rokoch kapitalizmu ani za vehementnej pomoci štátu formou rôznych dotácii.

            2. to je jen slovickareni. Fakt je, ze spoustu veci jsme proste nebyli schopny vyrobit. A je celkem jedno jestli to bylo proto ze jsme nemeli technologie nebo proto ze to nejakej soudruh stopnul ze je to burzoazni paveda. Tak do sedesatejch let to jeste slo, to se i na zapade furt jeste delalo vicemene postaru z klasickejch materialu, takze se furt dalo stavet na tom co se ukradlo burzoustum, jenze pak se zacaly pouzivat moderni materialy, plasty, umely vlakna, zacaly se rozmahat pocitace a programovatelny stroje a byli jsme v pici, protoze by se musela prekopat cela struktura prumyslu na coz nebyly prachy a nakoupit technologie protoze vlastni vyvoj byla vetsinou zalezitost hrstky nadsencu a chybela kapacita a vule na to ty jejich napady uvadet v zivot.

              1. Vsak taky od 70. let uz z toho vlaku kapitalismu byly sotva videt koncovy svetla. Jeste koncem 80. let se na ceskych VS vyucovaly elektronky, ackoli na zapade se davaly uz jen do zesilovacu Marshall (a nebo fakt specialnich plikaci, coz ale clovek nemusi studovat na VS tri semestry).

                Byl to pak uz system, ktery perestrojit neslo, to je jasne.

                1. A to jsme na tom byli z vychodniho bloku jeste nejlip. Kdyz se kouknu na vychodni Nemce, tak ti sice vyrabeli dederonovy kosile, ale taky dvoutaktni wartburgy a trabose co mely puvodne skoncit ve vyrobe v roce 1964. UMF Ruhla byla jedina hodinarska firma na svete co po roce 1945 furt jeste konstruovala a vyrabela bezkamenovy nerozebiratelny a neopravitelny strojky lisovany z plechu. I Indove a Cinani delali lepsi hodinky.

                  1. ad: I Indove a Cinani delali lepsi hodinky.

                    No a co?! Kdy se konečně přestaneme klanět podobným zhovadilostem, modlám úspěchu nevyjímaje? Je 21. století a všude tolik stupitid, to je neuvěřitelný..:-))

                  2. Zajímavé; já bych řekl, že v celkovém průměru na tom dederóni byli o něco lépe — ale je pravda, že já asi přikládal přehnaně velkou váhu počítačům (zatímco auta mne tehdy nezajímala skoro vůbec). Nicméně jediný slušný výrobce jakžtakž použitelných městských bot v komplet celém východním bloku byl taky dederónský Salamander, atd.

                  3. Ruhla možná dělala levné lisovačky, ale také dělala plnohodnotné hodinky všeho druhu a jako první na východě vyráběla elektronické – quartz – a ne špatně.

  2. “ LED světla má jen v zimě, když mrzne. “ sem si málem poprskal monitor :-)

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!