Test: Ford Focus II 1.8TDCi po 35 tisících

Featured Image

Nespravedlivě kritický test auta, které patří k tomu nejlepšímu v nižší střední třídě. Proč ho však bezmezně chválit, když mohu popsat nedostatky a zkušenosti po necelých dvou letech provozu.

Názory neuplacených novinářů se shodují v tom, že nový Focus se automobilce opravdu povedl. Chválí jízdní vlastnosti, řadu detailů a obecně lze jejich názor shrnout větou jednoho nejmenovaného periodika, kde v testu Octavie proti Focusu zaznělo – „Oktávka je výborný kombík, ale Focus je lepší auto“. Zhruba takové pocity mám i po půldruhém roce a 35tisích najetých kilometrech. Nicméně nadšení pro věc málokoho zajímá, a tak zkusím test vzít trochu kritičtěji.

Výběr, výbava

Focus mě dostal už při první testovací jízdě, tehdy s dvoulitrovým dieselem. Sedl mi podvozkem, odezvou řízení a pokud se člověk podíval i z nestandardního úhlu, stále přesvědčoval kvalitou zpracování. Rozhodnutí o koupi nebylo náhlé, trvalo mi zhruba půl roku než došlo k podepsání objednávky a dodnes jsem přesvědčen o správnosti rozhodnutí.

Kvůli občasnému tahání vleku s koněm (1,3 tuny) byla volba dieselu spíše nutností než mým přesvědčením, druhá nejvyšší výbava (Ghia) pak mým nadšením pro technické vymoženosti. Zkušební jízdy jsem absolvoval s motory 1.6 (Duratorq i Ti-VCT) a 2.0 Duratorq. Benzínová 1.6tka nebyla špatná, nepotřebovat točivý moment v nízkých otáčkách, zvolil bych ji.

Dieselová 1.6 (66 kW) je přesným opakem. Auto je s ní neskutečně líné, to bych raději dál jezdil s Fabií a na vlek si auto půjčoval. V osudí tedy zůstávaly motory 1.8 a 2.0. Dvoulitr mě zaujal solidním zátahem, na můj vkus trochu prudším, ale nakonec jsem objednal 1.8 Duratorq (85 kW), ač jsem s ní nejel. Důvody byly nižší povinné ručení, lepší spotřeba a zejména fakt, že v modelovém roce 2006 to byl jediný motor homologovaný na emisní normu Euro IV. V mém případě navíc s filtrem pevných částic, který se nyní už zase nedodává. Důvodem byla pochopitelně i cena, protože dalších 40 tis za dvoulitr (pravda, s 6ti rychlostmi) se mi dávat nechtělo.

Z německé továrny mi tedy za 2,5 měsíce od objednávky dorazil Focus Combi 1.8 TDCi ve výbavě Ghia, navíc rozšířené o reflexní přední sklo, automatickou klimatizaci, autorádio Sony s MP3, metalický lak, tažné zařízení a nějaké to zabezpečení. Podle oficiálního ceníku zhruba za 750 tisíc, což je docela dost.

Dojmy

Auto působí precizně zpracované. Díly lícují a i když poodhrnete koberec, tak si tento dojem uchová. Čím mě zcela dostalo jsou bezkonkurenční sedadla. Perfektně drží tělo, jsou pohodlná a máte spoustu prostoru kolem sebe. I když teď zarytí škodovkáři budou oponovat, tak výborně se mi sedělo už jen v BMW s příplatkovými sedadly. Při své takřka dvoumetrové postavě si pohodlného cestování opravdu vážím. Pokud však nejste prase, tak vás bude, obdobně jako mě, přivádět k šílenství čalounění použité v rámci Ghia. Materiál je na omak velice příjemný, kvalitně zpracovaný, to všechno ano. Ale má naprosto neskutečnou tendenci na sebe vázat nejrůznější žmolky, nitky, prostě cokoliv, co ulpí na oblečení. A velice nerad to také vydá, takže pokud chcete mít sedadlo antracitově černé, zapomeňte na lehké přelíznutí luxem u benzínky. Dostat z toho nitky chce dost trpělivosti a nejlépe kartáčový nástavec luxu.

Když už sedíte, pak vás zaujme nižší hrana bočního okna, takže si levou ruku opřete poměrně pohodlně. Typicky tohle byla věc, která mě vadila a stále vadí u oktávie II. Tam to moc pohodlné není, lépe řečeno vůbec. Ve Focusu pocítíte rozdíl i v tom, že sedíte výš, než je obvyklé. Offrout to samozřejmě není, ale v rámci třídy získáte pocit většího nadhledu. Zpočátku to může vypadat nezvykle, ovšem neměnil bych. Když jsem na chvíli přesedl zpět do Fábie, měl jsem pocit, že ulehám do sportovního auta.

Motor x spotřeba

Chrochtl používá technologii common rail, rozhodně však není tím nejmodernějším, co bylo na trhu. Myslím si však, že po výkonové stránce autu sedí a rozhodně bych slabší motor nedoporučoval. Rozumnější alternativou by byla pouze silnější dieselová 1.6 (80 kW), kterou u nás zatím najdete jen u C-Maxu. Nevýhodou mojí 1.8 je fixní geometrie lopatek turba, což pocítíte zejména při rozjezdu. Potřebujete vyšší otáčky než bych u dieselu očekával, navíc při rozjíždění do prudkého kopce je to trochu otravné. Manévrování s vlekem pak znamená větší zátěž pro spojku.

Sám bych ocenil trochu větší rozsah otáček. Využitelný rozsah leží v poměrně úzkém spektru 1900-3500 otáček. Nad tuto hranici auto řve a už se nic moc neděje, pod touto hranicí spíš přežívá. Trochu mi vadí i „krátká jednička“ převodovky. Z Fabie jsem byl zvyklý nabrat na prvním stupni více rychlosti. Tady auto řve a tachometr se skoro nehne. Na druhou stranu má spoustu síly, což se hodí při škrábání se na zledovatělý kopec.

Obvyklé debaty majitelů „tédéíček“ zpravidla hovoří o spotřebě kolem pěti litrů. Tady sice v technických specifikacích vyčtete kombinovanou 5,3 litru, ale této hodnoty se mi dosáhnout podařilo jen jednou, když jsem auto spíše popostrkoval. Dlouhodobý průměr počítaný na základě skutečně ujetých kilometrů / natankovaného paliva je 6.35 litru. Nejezdím nějak zvlášť úsporně, velmi často po městě, nicméně pod šest litrů to nejspíš nesrazíte.

Jízdní vlastnosti

Tentokrát bych vás odkázal na nějaký novinářský test, auto opravdu sedí perfektně a stále mě dokáže překvapit, co zvládne. Jízdu po tankodromech umně přezdívaných silnice převádí na jakoby mírné pohupování a jen málokdy vám výtluk přenese až do páteře. Podvozek může být pro majitele žabožroutů tvrdý, ale subjektivně mi přijde jako nejlepší v kategorii a jeden z nejlepších i ve vyšší třídě.

Líbí se mi provedení A-sloupku, který je šikovně umístěný a prakticky vůbec nevadí. Ve Fabii se mi za přední sloupek schoval chodec, u Oktávie se to s trochou štěstí podaří i kamionu. Ne tak ve Focusu, úhel, šířka i umístění vadí prakticky neznatelně.

Příznivci technických vychytávek mohou slintat blahem nad posilovačem řízení. V této úrovni výbavy si totiž v palubním počítači můžete nastavit jeho účinnost. Ve sportovním režimu mi přijde, že posilovač řízení spíše ztěžuje, v normálním má lehkou „zpětnou vazbu“, komfortní je přeposilovaný.

Nemalý vliv na komfort má i vnitřní hluk. BMW sedmičkové řady to pochopitelně není, ale na diesel mi motor přijde spíše tišší a aerodynamický hluk je v mezích normy. Ve Focusu se mi po stránce hlučnosti cestuje mnohem lépe než ve vozech koncernu VW, jejichž PD diesely nepříjemně rachtají, v oktávce se k tomu přidává i větší hluk od pneumatik. Pokud bych hodnotil pouze tento faktor, také bych sáhnul raději po Fordu než oktávce nebo Golfu.

Zajímavé je i subjektivní vnímání komfortu v závislosti na rychlosti. Poměrně výrazný rozdíl je mezi rychlostmi do 120 km/h a vyššími. Zatímco do 120 o autu veskrze nevíte, po překonání této hranice začne být o něco hlučnější, nicméně už zase nepocítíte rozdíl, zdali jedete 130 nebo 170. Hluk, odezva na plyn, ovladatelnost, jen ty patníky ubíhají rychleji. Maximálka je papírově i reálně na 190 km/h.

Výbava aneb co nemůžu vystát

Auto má všechny možné vychytávky. Za geniální věc považuji reflexní čelní sklo, s nímž slunce méně rozpaluje interiér a hlavně když svítí zepředu, nespálíte si ruku o rozpálený volant. Kladné body sbírá i vyhřívání. Neznám škrábání ledu z předního skla, rosení při dešti, apod. Drátky v předním skle nevadí, jsou malé a mimo ostřící vzdálenost. Na druhou stranu však fungují jako dokonalá faradayova klec, takže GPS, mobil, apod. musí chytat signál z bočních oken. Zvlášť u té navigace je to nepraktické.

Samozatmavovací zpětné zrcátko je dobrá věc. Senzory reagují dostatečně rychle, takže jsem nezažil pocit oslnění. Na druhou stranu však trochu zápasí s xenony. Subjektivně mi přijde, že by je mohlo zatmavit ještě o trochu víc. Neoslní vás, ale když se podíváte do zrcátka, jsou stále poměrně „ostré“. Zařadíte-li zpátečku, tak se zatmavení vypne.

Jisté výhrady bych měl k automatickým stěračům. Ve většině případů fungují spolehlivě a jsou trvale zapnuté. Nicméně když máte sklo už mokré a teprve pak nastartujete, tak ho ze záhadných důvodů nesetřou ani po rozjezdu. Musíte buď pohnout s nastavením citlivosti senzoru nebo je vypnout/zapnout. Možná detail, ale dá se předpokládat, že u novějších aut už bude odstraněn. Trvalým problémem jsou sněhové vločky. Letos jsem s autem zažil druhou zimu a stále platí, že stírání není zrovna optimální. Buď stírají moc nebo málo. V dešti jsou však úžasné, nemusíte pořád nastavovat cyklovač, což někdy bylo až otravné. V globálu bych si je do auta pořídil zas.

Trochu sporné dojmy vyvolává audio. Zvuková kvalita je opravdu vynikající, ovládání je intuitivní a navíc k Sony rádiu je i joystick pod volantem. Rádio podporuje CD s MP3, umí náhodně vybírat skladby z celého disku i jen aktuálního adresáře. Ale neskutečně mě rozčiluje svým inverzním displejem. Stačí, když zasvítí slunce a zelená písmena na černém podkladu nejsou vůbec vidět. Zvlášť nepříjemné, když rádio představuje jediné hodiny v autě, nepočítám-li svoje na ruce. Navíc když rozsvítíte přední světla, tedy víceméně pořád, tak displej pohasne (v noci logické) a nepomůže ani zaclonění rukou. Zkrátka svítí-li slunce, rozlučte se s tím, že na displeji něco přečtete.

Displeje jsou vůbec místo, kde by ve Focusu mohli vývojáři ještě trochu zapracovat. Osobně bych si představoval inspiraci novým Mondem/S-maxem, tedy dostatečně kontrastní grafický displej přes celou výšku přístrojové kapličky. Palubní počítač je ve Focusu celkem mrňavý a má málo funkcí. Konkrétně bych ocenil informaci o aktuální spotřebě (zde jen dlouhodobá, kterou musíte resetovat ručně) a denní počet ujetých kilometrů.

Propagační materiály zmiňují dostatek odkládacích prostorů. Fakt nevím, jak na to marketéři přišli. Ghia má na rozdíl od nižších výbav ještě velice praktickou skřínku „na klíče“ v horní části palubní desky a loketní opěrku s úložným prostorem na drobnosti (např. nabíječka na mobil). I tak mám pocit, že mohli přitlačit. Kapsa ve dveřích je úzká a nepříliš dobře přístupná, takže do ní dáte tak akorát mapu případně hadr. O lahvi s pitím si nechte zdát. Nebudu tady popisovat jednotlivá místa, ale věřte, že jich není nadbytek. Ve Fabii jsem měl z odkládacích ploch lepší dojem.

Servis

Nebýt pravidelných kontrol a mé blbosti, nevěděl bych, k čemu servis slouží. Zatímco s Fobií jsem byl kromě předepsaných ještě na čtyřech záručních opravách, s Focusem jsem za stejnou dobu absolvoval pouze dvě návštěvy servisu. První byla vynucená, protože jsem si v garáži ustřelil levé zrcátko (3500 Kč včetně práce), druhá pak klasická garanční (6500 Kč) ve 20 tisících. Aktuální stav tachometru je něco přes 35 tisíc a na autě se projevila jediná malá závada, kterou odstranili při garančce. Konkrétně vrzal pedál spojky. Nastříkání WD-40tky pomohlo asi na měsíc, pak už jsem jel do servisu, kde to nejspíš promazali pečlivěji.

Něco veselého a závěr

Auto jsem kupoval v zimě, takže ještě než dorazilo, svědomitě jsem si přes internet objednal zimní kola a příslušné řetězy. V životě by mě nenapadlo, že tohle provedení auta má větší brzdy a použít se dají kola šestnáctipalcová a větší. Pořízené zimní pneu bylo samozřejmě na 15ti palcových ráfcích. Jaké bylo mé překvapení, že je na auto prostě nedám. Naštěstí se je s menší finanční ztrátou podařilo vrátit a vyměnit za podstatně dražší šestnáctky.

Pokud bych měl s čistým svědomím dát konečný verdikt, pak bych auto doporučil každému, kdo ocení kvalitu, pohodlná sedadla, vnitřní prostor a aspoň trochu rád řídí. Jestliže raději sledujete údaje na palubním počítači, točíte točítky, páčíte páčkami, pak si kupte jiné auto, Focus vás zklame. Možná má o něco menší kufr než konkurenční Octavia, ale je velice dobře využitelný a odveze toho víc než dost. A pokud potřebujete tahat vlek, je to jedno z mála aut v nižší střední třídě, které na tažném zařízení utáhne brzděný přívěs 1500 kg těžký.


05.05.2007 catana

12345 (4x známkováno, průměr: 1,50 z 5)
2 233x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:04
D-FENS © 2017