Dnes po ránu mě nadzvedla ze sedadla zpráva v rádiu u rušení 11 tříd víceletých gymnasií na jižní Moravě. Tím se zmenší počet míst v tomto typu tříd z 11% na 5% z celkového počtu pátých tříd.
Je to pregnantní argument o prospěšnosti privatizace školství. Zkusím detailně probrat proč.
Ten hlavní důvod je v tom, že stát mě, vám, všem, bere možnost svobodné volby vzdělání vašich potomků. Omezuje totiž uměle nabídku. Alternativa vzdělání se stává natolik vzácnou, že její cena a dostupnost roste mimo možnosti většiny nadprůměrně nadaných zájemců. Přitom z osobní zkušenosti vím, že ředitelé víceletých gymnasií bojují proti rušení těchto tříd. Nicméně proti nim stojí mnohanásobně silnější klika ředitelů základních škol, které silou svých argumentů přesvědčily státní úředníky o prospěšnosti rušení elitních tříd.
Jaké jsou to argumenty? V podstatě jsou dva. Odchodem nadaných dětí ze základních škol klesá „průměrná inteligence“ třídy a tato má pak nižší ochotu se vzdělávat jako celek. Nadaní žáci tudíž mají sloužit jako zářný příklad pro všechny lajdáky a dacany a přesvědčovat je každý den o užitečnosti vzdělání. Nepřipomíná vám to Káju Maříka kříženého s Mirkem Dušínem?
Ten druhý důvod je ještě ujetější. Děti v kolektivu nadaných a sobě rovných na víceletých gymnasiích ztratí kontakt s průměrem a intelektově slabšími jedinci a stanou se z nich sociálně necitlivá individua. Asi předpokládají, že zde vzniká zhoubné podhoubí plodící pravičáky, kteří nebudou chtít chápat pojmy jako „sociálně citlivá reforma“, „spravedlivé progresivní zdanění“ a volební program levice jako celku.
Jak to je ve skutečnosti můžu popsat z vlastní zkušenosti. Mám syna v sedmé třídě základní školy a dceru v primě víceletého gymnasia. Také syn se snažil na gymnasium dostat, nicméně díky převisu poptávky nebyl úspěšný. Obě děti jsou inteligentní a nadané, dcera asi víc. Přijímací testy se dělali podle SCIO, buď je dítě nadané a uspěje, nebo si rodiče můžou zaplatit dril a tyto testy „natrénovat“. Přetlak uchazečů na tomto gymnasiu byl asi 2/1, jinde je to možná jinak, ale chci tím říct, že z těch nadaných dětí, co se hlásí, vemou jen polovinu, takže opravdu jde o intelektuální nadprůměr.
Syn navštěvuje průměrnou základní školu v menším městě. V jeho třídě není nadprůměr romů, kteří by vyloženě sabotovali výuku. Jde o tradiční „smečku“, jejíž chování se řídí neměnnými zákony přírody. Rozložení inteligence v takové smečce je podle Gaussovy křivky od nadprůměrných po podprůměr. Zapomeňte hned na nápad, že smečku řídí ten nejinteligentnější. Nesmysl! Smečka se přísně dělí na samce a samice. Samčí část má svého Alfa samce. Většinou se jedná o takzvaně předčasně akcelerované jedince. Zkrátka je jim 13, ale vypadají na 17. V hlavě to je jinak, ale to nehraje roli. Důležité je, že jsou fyzicky silnější než většina učitelského sboru. Nemají problém sprostě vynadat učitelce a mají praktické zkušenosti s nikotinem a alkoholem. Za nimi v závěsu je samec Beta, Gama, případně Delta. Tato parta nejhorších výlupků určuje fungování a chování celé smečky. Kdo chce přežít následuje, kdo nechce, je ze smečky vyloučen. Bohužel se do pozice těchto ousiderů často dostávají právě nadměrně inteligentní, protože holt co jim příroda přidala na inteligenci, ubrala jim někde jinde. Co je jim platné nadání pro matematiku, když jsou tělesně pozadu. Ostatní jim to dají sežrat. Jedinou jejich obranou je uzavírání spolků sobě rovných, kde mají více šancí na přežití. Zatím samčí část smečky postupem let stále více „vlčí“ a v devítce už většina učitelského sboru má kopřivku při zmínce o výuce těchto individuí. Samiččí část mi nepřísluší hodnotit, jak jsem řekl, mám v tom ústavu jen syna. V jeho smečcce navíc podivuhodnou shodou náhod má Beta samec vysoce nadprůměrné IQ. Smrtelná kombinace pro učitele! Ten kluk nemá problém poslat učitelku do prdele. Ale co s ním, když má samé jedničky!?
Myslíte, že by se tu chytil Mirek Dušín? Kdepak, tady se rozdělují životní role a loser zůstane loserem, i kdyby měl hlavu génia.
Možná bych mohl připojit ještě svoje vlastní matné vzpomínky ze začátku 80 let. Největší borci ve třídě se kryli s nejlepšími fotbalisty. Mě fotbal nic neříkal, ale patřil jsem do „party“, takže jsem neměl problém. Takové to klasické hodnocení „v kolektivu oblíben“ však to znáte..
Díky IQ šla škola jaksi sama od sebe kolem mě. Jen ruštinu jsme z principu bojkotovali. Pomatuju si na nekonečné karetní dopoledne, přes hodiny se hrálo pod lavicí..
Jenže ta sranda skončila na střední a vysoké škole. Tam jsem poznal, jaký zločin na mě spáchala škola tím, že matematice mě učila malá, zakyslá padesátnice, která měla nervy nadranc a na kterou si troufli už šesťáci. Na vlastní kůži vím, kam vede to přizpůsobování se nejslabším ve třídě. Mít kliku na matikáře až k maturitě, věřím, že bych šel na Matfyz. Místo toho jsem po průmyslovce dřel jak kůň, abych se dostal přes Matematickou Analýzu na Elektrofakultě. Kdo to zažil, ví o čem mluvím, úmrtnost tam byla 50/50.
Zpět k dceři. Díky svému nadání se chytla dobře, propad o jeden stupeň z jedniček na dvojky se bere jako úspěch. Můžu každý den porovnávat přípravu se synem a je vidět, že nároky jsou opravdu větší. Nicméně rozdíl není diametrální, jde pouze o jiný „level“.
Samozřejmě i v této smečce vzniká okamžitě hierarchie. Jsou zde ale viditelné rozdíly. Jasně, ta Gausovka IQ je posunutá výrazně směrem do plusu. Protože celá smečka je v novém prostředí a je zde nová (jsou nejmladší), má logicky větší tendenci držet spolu. Také je jim jasné, že v tomto ústavu budou osm let a rozhodně nemají místo jisté. Takže si dobře rozmyslí chování směrem k pedagogům. Možná nejen kvůli inteligenci, ale i mládí, se zatím projevují překvapivě i altruistické tendence. Prý se snaží pomáhat slabším spolužákům a neposmívají se jim za jejich drobné handicapy. Když to tvrdil třídní, moc jsem tomu nevěřil, ale potvrdila to i dcera. To mě překvapuje, role šaška a otloukánka je stejně neotřesitelná jako role vůdce, to platí v každém společenství. Celkově mám dojem, že díky vyloučení jedinců, kteří nemají o vzdělání zájem, má třída daleko větší drajv a tah na bránu.
Co dál? Jaké se zde nabízí možnosti? Je jich několik.
Ta nejlepší a nejméně představitelná varianta je privatizace středního a vysokého školství. O tom, že je to nesmysl, případně jak by to šlo, nebo nešlo, se můžete hádat v diskusi.
Další variantou je rozšíření nabídky vzdělání na víceletých gymnasiích po ukončení prvního stupně tak, aby nadaní jedinci měli možnost rozvíjet své nadání v jakémkoli směru.
Tou třetí variantou, která to vyhrává, je stejná varianta pro všechny. Všichni budou chodit do základní školy 9 let. Vzdělávat je budou lidé bez motivace, schopností a respektu. Všechny dobré návyky v nich pohřbí devátá třída, která slouží jako tréninkový camp pro lumpárny. Samozřejmě, že většina se dostane na střední školu, míst je víc než dost. Co s takovým materiálem? Není divu, že si učitelé stěžují na úroveň znalostí. Jenže sami si rybník navypustí, takže k maturitě je nějak dokopou. Ale maturita dnes nic neznamená, vysoká škola je v každém okresním městě a počet vysokoškolsky vzdělaných u nás roste neskutečným tempem. Jenže je to vzdělání srovnatelné s absolventem univerzity na západ od našich hranic?
Nezastírám, že jsem pesimista, nejen, že v našem státě roste množství důchodců, ale proklamace vlády o „vědomostní ekonomice“ která jediná nás má spasit, stojí na vodě. Silný stát zákonitě ztěžuje vzdělání středních vrstev, dopřává jej jen hrstce vyvolených v drahých soukromých školách a zbytek potopí do průměru.
Taky máte děti na základní škole? Klidně sdělte svoje zkušenosti. Nebo je tam ještě nemáte? Tak to vám nezávidím, do prvních tříd nastupují děti ze silných ročníků a zatímco míst pro prvňáčky je nedostatek, ruší se střední školy. Pro vás bude ještě mnohem těžší zajistit dětem solidní základní a střední vzdělání.
Další názor k tomuto tématu třeba zde.
(Zatím nikdo nehlasoval)