Tohle téma nějak tepe. Nedávno mě přišel odkaz na tohle. Zatím jsem proklikal jen začátek kde do toho montují ještě Foucaultovo kyvadlo … no a přišlo mě to spíš jako Strindbergovo vyfoucaultování do umyvadla. Nic méně zkusím to shlédnout.
Znáte nějakou sázkovou kancelář, kde se dá na zemětřesení vsadit?
Pro subdukční zónu postačí malá písmena.
mssite
Zkusil bych taky sportku, pro jistotu a něco stříbra proti vlkodlakům, jeden nikdy neví.
Když se koukám v měřítku rozměr a vzdálenosti Slunce, Země a Měsíce, přiznám, že fráze „zatmění nad Tureckem“ zní stejně legračně jako „zatmění nad Pacifikem“ nebo Novou Pakou, roh Nádražní ulice…
Měsíc přechází před Sluncem každých 28 dní (pokaždé jen kousek od zatmění), takže aspoň k částečné validaci teorie by bohatě stačila sledovatelná 28denní periodicita zemětřesení a jejich stupeň v závislosti na kvalitě zatmění. Ty vektory gravitace S+M jsou totiž každý lunární měsíc téměř identické – a v porovnání s kolísavou vzdáleností Měsíce (360k vs. 400k km) a Slunce (147M až 152M km) defacto identické úplně.
SkReT
Než se začneš ztrapňovat, tak se napřed podívej na dokument co tady postoval gogan, pak bude mít smysl s tebou vést dál diskuzi.
mssite
Že Prima Zoom dávala 10 let starou věc z ZDF nebylo obsahem článku a já polemizuji s článkem. Jestli se můžu zeptat – který můj výrok byl trapný či ztrapňující?
SkReT
Obviňujete gravitaci ze zemětřesení při zatmění.
mssite
Já? A kde prosím, pěkně?
Autor článku píše: …rád bych se podělil o jednu internetovou teorii, kterou si můžeme ověřit hned 21. Srpna 2017: Totiž že zatmění Slunce způsobuje zemětřesení a dále v článku hovoří o teorii o kombinovaném vlivu Slunce a Měsíce na střesení v zemské kůře.
Logický myslitelný důvod, na který má smysl reagovat, je sečtená gravitace měsíce a slunce. Načež reaguju, že pokud jde o gravitaci, muselo by to být při každém novu, protože se domnívám, že gravitační rozdíl mezi zatměním a běžným novem v pohodě smázne perihelium/afélium resp. perigeum/apogeum a tudíž že POKUD existují data o zvýšené intenzitě zemětřesení při zatmění, gravitace M+S v tom logicky NEJEDE.
Načeš se objevíte a začnete plácat něco o ztrapňování se nebo o tom, že já obviňuji gravitaci ze zemětřesení při zatmění. Buď neumíte číst, nebo jste blbec.
Ian
Dosel jsem k uplne stejnemu zaveru. Ono je fakt, ze dmuti se projevuje i na pevnine (mam dojem, ze nejvetsi rozdil mezi extremy je cca 30 cm, ale nejaky patek uz to bude, co jsem to cetl) a teoreticky muze byt onou posledni kapkou. Ale vzhledem k periodicite Vami zmineneho novu jsem predsvedcen, ze zatmeni pusobi silami (se zcela zanedbatelnym rozdilem) stejnymi.
SkReT
V tom videu je to pro blbce vysvětlené, že VLIV ZATMĚNÍ je o změně bombardování jádra země neutrinama. Když nerozumíte o čem je řeč, proč pořád melete o gravitaci sčítání a odčítání gravitačních sil ? Jste jak zaseklej kolovrátek…
Joker
„bombardování jádra země neutrinama“ je vtipný termín pro „neutrina procházejí skrz Zemi bez povšimnutí“.
Jelikož na proud neutrin nemá žádný podstatný vliv ani Země, proč by jim měl vadit Měsíc?
SkReT
vy jste to měřil? Ve videu říkají že v noci je neutrin míň, že se tedy musí část z nich ztrácet. Nezlobte se na mě, ale celá civilizace ví NAPROSTOU PIČU CO MÁME VÍC JAK 12KM pod povrchem, takže fantasymagorie o tom, že JÁDRO nemůže pohlcovat neuutrina si nechte pro váš vědckofantastický kroužek, ale né pro lidi, kteří pomateným vědcům a zdegenrovaným profesorům a rektorům pavěd nevěří, protože země není placatá a přece se točí. Děkuji.
Joker
Na to nemusíme vrtat do jádra.
Jako důkaz stačí, že detektory detekují neutrina ze Slunce stejně dobře ve dne i v noci.
Krom toho, sluneční neutrina vznikají v jádru Slunce (kde probíhá jaderná fúze). Když si vesele proletí skrz půlku Slunce, tím spíše skrz Zemi.
Jinak ryze formálně se dá říct, že Země pár neutrin pohltí, takže jich na noční straně bude neznatelně méně.
Podobně se dá ryze formálně říct, že když posvítíte laserovým ukazovátkem na Měsíc, tak ho tím ohříváte.
O souvislosti zatmění slunce se zemětřesením psal už Souček a dokládal to historickými záznamy (s nejistou datací). Jemu z toho ovšem více než co jiného vycházel optický klam způsobený přechody světla a stínu. Aspoň takhle nějak si to pamatuji.
kaBrnak
Mě by spíš zajímalo co měla znamenat nedávno ta ukrojená obří svítící bílá koule nad obzorem, co měla být Měsíc v částečném zatmění. Měsíc vidám nejméně jednou týdně. Ale tohle obří těleso na kterém prakticky byly vidět krátery pouhým okem, to mi hlava nebrala. Jako by Měsíc zaskočil na návštěvu a zblízka se chtěl podívat co to tu na Zemi vlastně vyvádíme.
SkReT
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, takže se k ní pravidelně přibližuje a zase vzdaluje. Rozdíl ve vzdálenosti v přízemí a odzemí činí kolem 50.000 kilometrů. Úhlová velikost Měsíce se tím mění asi o 14 procent. (google 30vteřin)
Sysop
Jestli to neni podobny problem, jako mel ten typek, co prisel za kamaradama se slovy „kua hosi, lezim takhle na trave a koukam – najednou tma, pak hviiizd, proleti oblohou bila koule, pak najednou svetlo, hviizd, proleti za ni zluta koule, a zase tma, hviizd, proleti bila koule,… a to cely trikrat!“ A kamaradi na to: „jo… to byl matros… lezels tam zhulenej tri dny“.
kaBrnak
Pokud člověk není zarytý petrolhead kterému se venku nad hlavou místo oblohy vždy klene plechová střecha, tak si musí všimnout řady podivných věcí které se poslední dobou dějí.
Přinejmenším slunce nějak podivně žhne, jako by se změnilo spektrum jeho záření nebo propustnost atmosféry. V našich středoevropských končinách už jsou v létě potřeba opalovací krémy původně používané v tropech. Faktor 30 pro celodenní pobyt na slunci, na začátku léta když je člověk po zimě bledý, už skoro nestačí.
Plasty nebo nátěry vystavené slunci se skoro rozpadají před očima.
Rusáci se dnes celoročně vesele plaví v Severním ledovém oceánu, když jim tam dřív nestačily ani ledoborce a brázdili to jadernými ponorkami.
V druhé půlce srpna jsou původně říjnové teploty i v nejteplejší klimatické oblasti na jihu moravy, 18 ve dne, 11 v noci. Klasické babí léto (nikolov babišovo) jsem nezažil snad 5-7 let.
Místo klasických letních bouřek kdy prší a a blesky lítají mezi nebem a zemí jednou za pár minut, je tu jakási suchá větrná smršť doprovázená skoro neslyšitelnými stroboskopickými efekty kdy lítají blesky 4x za sekundu jakoby někde nad mraky. Ta vichřice orve větve i na zdravých stromech a vyvrátí nebo přelomí některé stromy co jsou starší než já. Poté přijde nikoliv vertikální průtrž, ale jakási horizontální smršť, kdy si nejste jistý jestli náhodou neprší i zespodu.
Oficiální věda o těchto podivných změnách duchaplně mlčí, krčí rameny, nebo se to snaží bagatelizovat nějakou na rychlo ušitou nepodloženou vědeckou teorií. Tak se nedivme že si to řada lidí vysvětluje po svém, někteří si na tom nehorázně nahrabou (biopaliva, soláry, větrníky, dotace), jiní se realizují založením nějaké apokalyptické sekty.
Faktem ale je, že pořádně nevíme co se to vlastně děje. A zdá se že možná i staří Mayové měli větší ánung co se to po roce 2012 vlastně semele. Ale to bychom už zabíhali do astrologie a podobných věcí.
Sysop
Jsou nejaky teorie o klimatickych cyklech, do toho cosi o porusenem obalu Zeme a dalsi a dalsi hypotezy.
Pro mne je podstatne spis to, ze saze, ktere dodnes zily v Africe, se diky tomu presunou na sever. To mne trapi mnohem vic.
Jinak včera se tu přehnal silnej déšť, asi 5-10 minut lilo jak ze dvou konví, úplně normálně odshora dolů. Je něco špatně?
Sysop
Pokud u vas v ulici uz jinde neprselo… pak nevim nevim ;-)
Hanes
Ach jo. A kam až měli ti Máyové napsat ten kalendář, abyste byl spokojen? 2012 pro ně byl konec nějakého cyklu, mohli naškrábnout i další, ale to byz zas jinek kaBrnak v budoucnu fňukal, že je konec světa, to si nevyberete.
Stran toho počasí – středověk na našem území, to byla nejdřív zima jak v Rusku, potom zas teplo, že se spalo většinu roku venku. V nějakém 16.-17. století zas zima, aby ve 20. a 21. století kulminovala vedra. To je celá ta záhada…
ygorek
Možná, že staří Mayové měli větší ánung, ať už je to cokoli. Ale že by se po 2012 něco semlelo?
servisdok
Nějaký vysvětlení-částečný-bych měl.
Spousta plastových věcí,co se dřív dělala ze 100% čistého základního materiálu, dělá se dneska ze směsi s recyklátem.
Dnešní nátěrový hmoty obecně stojej za hovno, ale hlavně, že jsou ekologický a vodouředitelný. Dřív, když se něco venkovního po odrezení natřelo poctivou, suříkovou základovkou a poté poctivou fermežovkou, vydrželo to desítky let. Vidím to na části svého i sousedově plotě – před víc, než 20 lety jsme se dohodli na nátěru společné části plotu jedním odstínem jednoho druhu zelené fermežové barvy. Je to přes 20 let, je na povrchu samozřejmě mírně vyšisovaná co do odstínu, ale krytí drží. Nic neleze dolů, nic se neloupe, nerezaví. S mnoha dalšíma věcma, jako jsou lepidla a barvy je to podobně. To, kde jsou použitý dnes zakázaný látky, je v pořádku a drží /mnohdy bohudíky/. Dnešní Chemoprén se s tím původním, nebo s Alkaprénem vůbec nedá srovnat, to samý jsou syntetický barvy. I další, původně bezvadně fungující přípravky stojí za hovno výhradně díky ekoteroristům. Mnoho tradičních chemikálií a dobře fungujících přípravků, které nikomu nijak neškodily se už nevyrábí, protože se prostě někomu jen nehodilo do krámu, aby se vyráběly a aby prosadil tu svou sračku.
S ochranným faktorem u opalovacích věcí to bude podobně, jako u imaginárních stovek wattů výkonu přenosných, z baterií napájených audiokombinací. Prostým chemickým rozborem a testy by se pravděpodobně přišlo na to, že současný krém s faktorem 30 odpovídá „socialistickému“ krému s faktorem 3..
Je ale fakt, že to co se děje při současných bouřkách, to se dřív nedělo. Ty prudké, skoro horizontální směsi vody a větru se objevují zhruba posledních 8-10 let, možná i méně. Sousedovi nikdy nenapáchala „bouřka“ nic podobného, jako se mu děje dneska – kdy mu to ze střechy orvalo několik desítek původních, víc než 30 let starých, těžkých betonových tašek. Žádné zásadní změny na půdách či změny podbití apod. nedělal, výměny okapů by na chování střechy neměly mít vliv a u mě ani nemají. Nepamatuju auta, pomlácená od krup a kamení, které přinesly poryvy podezřele prudkého větru, jaké si taky nepamatuju. Jo, taky se těsně před bouřkou zvedal silnější vítr, to vždycky, ale nikdy to nedělalo takovou paseku, že by někdo něco musel po bouřce opravovat. A nebyly to ani tak prudký přívaly vody, jako jsou dneska – kdy to nepobírají okapy ani kanalizace, voda se normálně hrne ze střechy v takovým množství, že se to valí z tašek přes naplněné okapy pod skoro stejným úhlem, jako mají tašky sklon. To fakt nepamatuju. Zato pamatuju, že prakticky při každý bouřce to pralo do protějšího kopce, na kterým je dnes stejná vegetace jako kdysi, nic tam nestojí, ale blesky už do toho kopce neuhodily, ani nepamatuju. Vždycky jsme se tam chodili dívat na stromy, bleskem rozčísnuté na hromady třísek – dneska nic.
Možná je to tím, že i v tom kopci chybí v zemi voda a asi není už pro blesky tak vodivej. Ale zato vidím naprosto jasně kupu blesků, co perou z mraku do mraku přes celý široký horizont, což dříve bylo vidět jenom výjimečně.
Spousta jevů je jinak, dříve nevídaně, ale necítím se být dost vzdělaný na to, abych mohl posoudit proč.
Ještě jste zapomněl napsat, že preservativy byly levnější, a neohýbaly se!
Sysop
Ze surikove zakladovky nemaji konkurenci (ani v alkydovych barvach), to je holy fakt. Co jsem natrel pred 25 lety surikovkou a na to poradnou syntezu (napr. vrata u garaze meho tatika, na ktere imrvere chcije), tak to tam jeste porad je. Omsely, ale nerezavi. O tom se dnesnim barvam muze jen zdat. A to jsem v 90kach vozil dvouslozkove barvy z USA na mostni konstrukce, docela dobrej xeft. Ani ty tolik nevydrzely, co jsem s nima natrel.
Pod hlavicku „eko“ se v drtive vetsine schovava jen spotreba, nic vic.
Mně spíše šlo o „to co se děje při současných bouřkách” atd. To, že kdekoli do čehokoli jakkoli kecají ti kreténi z Brusele, ať jsou to barvy, vysavače, broky, pájení, žárovky… ad infinitum, tam to jde do prdele, je samozřejmě jiná věc. Ale počasí zatím ještě neřídí, poručit větru dešti se snažili dost dlouho s celkem zanedbatelnými úspěchy. Leda tedy prostřednictvím chemtrails resp. HAARPu :)
Sysop
To uz spis verim na vodnika, nez na chemtrails. Ze hladina spodnich vod klesa, to je samozrejme fakt, ale do jake miry na to ma vliv clovek, eventualne komunisti, to fakt netusim.
Ano, taky jako decko pamatuju snehu po prdel a tady na Sumave 92leta sousedka pamatovala, kdyz kazdou zimu prohazovali tunel mezi chalupou a chlivem. Dneska je snehu tak na polobotky. Ale proc, to nevim a je mi to i celkem fuk. Nemuzu to ovlivnit, muzu se podle toho jen zaridit.
Sprosty Podezrely
Na to, aby si clovek pamatoval takove zaveje snehu nemusel zit 92 let. Me je neco pres 30 a pamatuju si snehu po strechu v jesenikach. Devadesatileta starenka takovych chladnych cyklu musi pamatovat tak 5. Pochopitelne stejny pocet horkych cyklu, kdy se decka koupou od kvetna do listopadu v rybnice. Nebo leto, kdy bylo tak sucho, ze armada skocila sedla na lep (doslova) chlapovi, ktery, aby se proletel letadlem, jim slibil, ze jeho magicky prasek dovede vyvolat dest. Nakonec prisli na to, zese jednalo o pytel praskoveho lepidla na tapety. 1947.
Ono to není moc důležité, ale… máte k tomu nějaký důvěryhodnější zdroj, než Součka?
zarniwup
Pamatuji v jedné „pětiletce“ na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Středočeská rovina. Jednu zimu sněhu, že jsme z něj stavěli iglů, další prakticky nic. Koupání na vesnickém koupališti (tedy v požární nádrži..) před prvním májem a holomrazy na konci října -22C – tohle možná v jednom roce.
jizlivec
Sysop: „vrata u garaze meho tatika, na ktere imrvere chcije“
Zkoušel jste mu tento zlozvyk rozmluvit?
Literatura zazamenává, že se k tomu hodí okapová roura; jinak jsou pokusy typicky marné (vizte prosím Černý obelisk, šikovatel Kopf).
Sysop
Garaz ma bohuzel kratke kroqe, takze pri desti je suchy vzdy tak max horni pulmetr vrat.
Nicmene na obranu ekobarev musim uvest, ze tatik dotahl asi tak pred 35 lety z tiskarny pixlu barvy, smichal s fermezi a natrel tim okapy na baraku. Co pamatuju, tak to drzelo (jen ze zelene byla casem modra), pricemz tiskarska barva je prirodni olej s mletym pigmentem.
(Pokud mne paměť příliš nešálí, původní a klasická tiskařská barva jsou saze rozmíchané v sádle.)
Sysop
To netusim, zeptam se Gutenberga, az bude nejaka seance :-)
zarniwup
Tak to tu zelenou nakvedlal ze žluté a azurové a z běžných barev pro CMYK. Pro žlutou a purpurovou se běžně používaly organické pigmenty (a zřejmě stále používají) a pro azurovou a černou anorganické (pro tu černou ty zmíněné saze), mají různou stálobarevnost. Žlutá a purpurová 5 (ať to znamená cokoli), azurová a černá 8. Výsledek je ten, že první degraduje žlutá a purpurová, zbytek už vydrží skoro věčně.
Sysop
To bude zrejme neco v genech. Vcera prisel potomek, ze se sousedovic klukem zkouseli srat pod jablon, kdo ze udela vetsi bobanek. Trochu jsem zapochyboval, jestli mame nasi free vychovu jeste pod kontrolou.
Slapový síly Měsíce a Slunce působí, to je fakt. Možná něčemu občas dopomůžou, ale že by dělaly pokaždý když vektorově působí rovnoběžně nějaký zemětřesení, proč? A když bylo tehdá před lety úplný zatmění, tak tu taky bylo zemětřesení? Nějak se nevybavuju…
SkReT
Než se začneš ztrapňovat, tak se napřed podívej na dokument co tady postoval gogan, pak bude mít smysl s tebou vést dál diskuzi.
Tohle téma nějak tepe. Nedávno mě přišel odkaz na tohle. Zatím jsem proklikal jen začátek kde do toho montují ještě Foucaultovo kyvadlo … no a přišlo mě to spíš jako Strindbergovo vyfoucaultování do umyvadla. Nic méně zkusím to shlédnout.
Děkuji za potvrzení, že se země zvětšuje.
http://zahranicni.ihned.cz/amerika-usa/c1-65874170-jih-mexika-zasahlo-zemetreseni-o-sile-osmi-stupnu-hrozi-tsunami
Znáte nějakou sázkovou kancelář, kde se dá na zemětřesení vsadit?
Pro subdukční zónu postačí malá písmena.
Zkusil bych taky sportku, pro jistotu a něco stříbra proti vlkodlakům, jeden nikdy neví.
Když se koukám v měřítku rozměr a vzdálenosti Slunce, Země a Měsíce, přiznám, že fráze „zatmění nad Tureckem“ zní stejně legračně jako „zatmění nad Pacifikem“ nebo Novou Pakou, roh Nádražní ulice…
Měsíc přechází před Sluncem každých 28 dní (pokaždé jen kousek od zatmění), takže aspoň k částečné validaci teorie by bohatě stačila sledovatelná 28denní periodicita zemětřesení a jejich stupeň v závislosti na kvalitě zatmění. Ty vektory gravitace S+M jsou totiž každý lunární měsíc téměř identické – a v porovnání s kolísavou vzdáleností Měsíce (360k vs. 400k km) a Slunce (147M až 152M km) defacto identické úplně.
Než se začneš ztrapňovat, tak se napřed podívej na dokument co tady postoval gogan, pak bude mít smysl s tebou vést dál diskuzi.
Že Prima Zoom dávala 10 let starou věc z ZDF nebylo obsahem článku a já polemizuji s článkem. Jestli se můžu zeptat – který můj výrok byl trapný či ztrapňující?
Obviňujete gravitaci ze zemětřesení při zatmění.
Já? A kde prosím, pěkně?
Autor článku píše: …rád bych se podělil o jednu internetovou teorii, kterou si můžeme ověřit hned 21. Srpna 2017: Totiž že zatmění Slunce způsobuje zemětřesení a dále v článku hovoří o teorii o kombinovaném vlivu Slunce a Měsíce na střesení v zemské kůře.
Logický myslitelný důvod, na který má smysl reagovat, je sečtená gravitace měsíce a slunce. Načež reaguju, že pokud jde o gravitaci, muselo by to být při každém novu, protože se domnívám, že gravitační rozdíl mezi zatměním a běžným novem v pohodě smázne perihelium/afélium resp. perigeum/apogeum a tudíž že POKUD existují data o zvýšené intenzitě zemětřesení při zatmění, gravitace M+S v tom logicky NEJEDE.
Načeš se objevíte a začnete plácat něco o ztrapňování se nebo o tom, že já obviňuji gravitaci ze zemětřesení při zatmění. Buď neumíte číst, nebo jste blbec.
Dosel jsem k uplne stejnemu zaveru. Ono je fakt, ze dmuti se projevuje i na pevnine (mam dojem, ze nejvetsi rozdil mezi extremy je cca 30 cm, ale nejaky patek uz to bude, co jsem to cetl) a teoreticky muze byt onou posledni kapkou. Ale vzhledem k periodicite Vami zmineneho novu jsem predsvedcen, ze zatmeni pusobi silami (se zcela zanedbatelnym rozdilem) stejnymi.
V tom videu je to pro blbce vysvětlené, že VLIV ZATMĚNÍ je o změně bombardování jádra země neutrinama. Když nerozumíte o čem je řeč, proč pořád melete o gravitaci sčítání a odčítání gravitačních sil ? Jste jak zaseklej kolovrátek…
„bombardování jádra země neutrinama“ je vtipný termín pro „neutrina procházejí skrz Zemi bez povšimnutí“.
Jelikož na proud neutrin nemá žádný podstatný vliv ani Země, proč by jim měl vadit Měsíc?
vy jste to měřil? Ve videu říkají že v noci je neutrin míň, že se tedy musí část z nich ztrácet. Nezlobte se na mě, ale celá civilizace ví NAPROSTOU PIČU CO MÁME VÍC JAK 12KM pod povrchem, takže fantasymagorie o tom, že JÁDRO nemůže pohlcovat neuutrina si nechte pro váš vědckofantastický kroužek, ale né pro lidi, kteří pomateným vědcům a zdegenrovaným profesorům a rektorům pavěd nevěří, protože země není placatá a přece se točí. Děkuji.
Na to nemusíme vrtat do jádra.
Jako důkaz stačí, že detektory detekují neutrina ze Slunce stejně dobře ve dne i v noci.
Krom toho, sluneční neutrina vznikají v jádru Slunce (kde probíhá jaderná fúze). Když si vesele proletí skrz půlku Slunce, tím spíše skrz Zemi.
Jinak ryze formálně se dá říct, že Země pár neutrin pohltí, takže jich na noční straně bude neznatelně méně.
Podobně se dá ryze formálně říct, že když posvítíte laserovým ukazovátkem na Měsíc, tak ho tím ohříváte.
S tím Měsícem, to má moc pěkně zpracované Randall.
Ano, to byla i inspirace pro ten můj příklad :-)
O souvislosti zatmění slunce se zemětřesením psal už Souček a dokládal to historickými záznamy (s nejistou datací). Jemu z toho ovšem více než co jiného vycházel optický klam způsobený přechody světla a stínu. Aspoň takhle nějak si to pamatuji.
Mě by spíš zajímalo co měla znamenat nedávno ta ukrojená obří svítící bílá koule nad obzorem, co měla být Měsíc v částečném zatmění. Měsíc vidám nejméně jednou týdně. Ale tohle obří těleso na kterém prakticky byly vidět krátery pouhým okem, to mi hlava nebrala. Jako by Měsíc zaskočil na návštěvu a zblízka se chtěl podívat co to tu na Zemi vlastně vyvádíme.
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, takže se k ní pravidelně přibližuje a zase vzdaluje. Rozdíl ve vzdálenosti v přízemí a odzemí činí kolem 50.000 kilometrů. Úhlová velikost Měsíce se tím mění asi o 14 procent. (google 30vteřin)
Jestli to neni podobny problem, jako mel ten typek, co prisel za kamaradama se slovy „kua hosi, lezim takhle na trave a koukam – najednou tma, pak hviiizd, proleti oblohou bila koule, pak najednou svetlo, hviizd, proleti za ni zluta koule, a zase tma, hviizd, proleti bila koule,… a to cely trikrat!“ A kamaradi na to: „jo… to byl matros… lezels tam zhulenej tri dny“.
Pokud člověk není zarytý petrolhead kterému se venku nad hlavou místo oblohy vždy klene plechová střecha, tak si musí všimnout řady podivných věcí které se poslední dobou dějí.
Přinejmenším slunce nějak podivně žhne, jako by se změnilo spektrum jeho záření nebo propustnost atmosféry. V našich středoevropských končinách už jsou v létě potřeba opalovací krémy původně používané v tropech. Faktor 30 pro celodenní pobyt na slunci, na začátku léta když je člověk po zimě bledý, už skoro nestačí.
Plasty nebo nátěry vystavené slunci se skoro rozpadají před očima.
Rusáci se dnes celoročně vesele plaví v Severním ledovém oceánu, když jim tam dřív nestačily ani ledoborce a brázdili to jadernými ponorkami.
V druhé půlce srpna jsou původně říjnové teploty i v nejteplejší klimatické oblasti na jihu moravy, 18 ve dne, 11 v noci. Klasické babí léto (nikolov babišovo) jsem nezažil snad 5-7 let.
Místo klasických letních bouřek kdy prší a a blesky lítají mezi nebem a zemí jednou za pár minut, je tu jakási suchá větrná smršť doprovázená skoro neslyšitelnými stroboskopickými efekty kdy lítají blesky 4x za sekundu jakoby někde nad mraky. Ta vichřice orve větve i na zdravých stromech a vyvrátí nebo přelomí některé stromy co jsou starší než já. Poté přijde nikoliv vertikální průtrž, ale jakási horizontální smršť, kdy si nejste jistý jestli náhodou neprší i zespodu.
Oficiální věda o těchto podivných změnách duchaplně mlčí, krčí rameny, nebo se to snaží bagatelizovat nějakou na rychlo ušitou nepodloženou vědeckou teorií. Tak se nedivme že si to řada lidí vysvětluje po svém, někteří si na tom nehorázně nahrabou (biopaliva, soláry, větrníky, dotace), jiní se realizují založením nějaké apokalyptické sekty.
Faktem ale je, že pořádně nevíme co se to vlastně děje. A zdá se že možná i staří Mayové měli větší ánung co se to po roce 2012 vlastně semele. Ale to bychom už zabíhali do astrologie a podobných věcí.
Jsou nejaky teorie o klimatickych cyklech, do toho cosi o porusenem obalu Zeme a dalsi a dalsi hypotezy.
Pro mne je podstatne spis to, ze saze, ktere dodnes zily v Africe, se diky tomu presunou na sever. To mne trapi mnohem vic.
Jmenuje se to UV záření.
Jinak včera se tu přehnal silnej déšť, asi 5-10 minut lilo jak ze dvou konví, úplně normálně odshora dolů. Je něco špatně?
Pokud u vas v ulici uz jinde neprselo… pak nevim nevim ;-)
Ach jo. A kam až měli ti Máyové napsat ten kalendář, abyste byl spokojen? 2012 pro ně byl konec nějakého cyklu, mohli naškrábnout i další, ale to byz zas jinek kaBrnak v budoucnu fňukal, že je konec světa, to si nevyberete.
Stran toho počasí – středověk na našem území, to byla nejdřív zima jak v Rusku, potom zas teplo, že se spalo většinu roku venku. V nějakém 16.-17. století zas zima, aby ve 20. a 21. století kulminovala vedra. To je celá ta záhada…
Možná, že staří Mayové měli větší ánung, ať už je to cokoli. Ale že by se po 2012 něco semlelo?
Nějaký vysvětlení-částečný-bych měl.
Spousta plastových věcí,co se dřív dělala ze 100% čistého základního materiálu, dělá se dneska ze směsi s recyklátem.
Dnešní nátěrový hmoty obecně stojej za hovno, ale hlavně, že jsou ekologický a vodouředitelný. Dřív, když se něco venkovního po odrezení natřelo poctivou, suříkovou základovkou a poté poctivou fermežovkou, vydrželo to desítky let. Vidím to na části svého i sousedově plotě – před víc, než 20 lety jsme se dohodli na nátěru společné části plotu jedním odstínem jednoho druhu zelené fermežové barvy. Je to přes 20 let, je na povrchu samozřejmě mírně vyšisovaná co do odstínu, ale krytí drží. Nic neleze dolů, nic se neloupe, nerezaví. S mnoha dalšíma věcma, jako jsou lepidla a barvy je to podobně. To, kde jsou použitý dnes zakázaný látky, je v pořádku a drží /mnohdy bohudíky/. Dnešní Chemoprén se s tím původním, nebo s Alkaprénem vůbec nedá srovnat, to samý jsou syntetický barvy. I další, původně bezvadně fungující přípravky stojí za hovno výhradně díky ekoteroristům. Mnoho tradičních chemikálií a dobře fungujících přípravků, které nikomu nijak neškodily se už nevyrábí, protože se prostě někomu jen nehodilo do krámu, aby se vyráběly a aby prosadil tu svou sračku.
S ochranným faktorem u opalovacích věcí to bude podobně, jako u imaginárních stovek wattů výkonu přenosných, z baterií napájených audiokombinací. Prostým chemickým rozborem a testy by se pravděpodobně přišlo na to, že současný krém s faktorem 30 odpovídá „socialistickému“ krému s faktorem 3..
Je ale fakt, že to co se děje při současných bouřkách, to se dřív nedělo. Ty prudké, skoro horizontální směsi vody a větru se objevují zhruba posledních 8-10 let, možná i méně. Sousedovi nikdy nenapáchala „bouřka“ nic podobného, jako se mu děje dneska – kdy mu to ze střechy orvalo několik desítek původních, víc než 30 let starých, těžkých betonových tašek. Žádné zásadní změny na půdách či změny podbití apod. nedělal, výměny okapů by na chování střechy neměly mít vliv a u mě ani nemají. Nepamatuju auta, pomlácená od krup a kamení, které přinesly poryvy podezřele prudkého větru, jaké si taky nepamatuju. Jo, taky se těsně před bouřkou zvedal silnější vítr, to vždycky, ale nikdy to nedělalo takovou paseku, že by někdo něco musel po bouřce opravovat. A nebyly to ani tak prudký přívaly vody, jako jsou dneska – kdy to nepobírají okapy ani kanalizace, voda se normálně hrne ze střechy v takovým množství, že se to valí z tašek přes naplněné okapy pod skoro stejným úhlem, jako mají tašky sklon. To fakt nepamatuju. Zato pamatuju, že prakticky při každý bouřce to pralo do protějšího kopce, na kterým je dnes stejná vegetace jako kdysi, nic tam nestojí, ale blesky už do toho kopce neuhodily, ani nepamatuju. Vždycky jsme se tam chodili dívat na stromy, bleskem rozčísnuté na hromady třísek – dneska nic.
Možná je to tím, že i v tom kopci chybí v zemi voda a asi není už pro blesky tak vodivej. Ale zato vidím naprosto jasně kupu blesků, co perou z mraku do mraku přes celý široký horizont, což dříve bylo vidět jenom výjimečně.
Spousta jevů je jinak, dříve nevídaně, ale necítím se být dost vzdělaný na to, abych mohl posoudit proč.
Ještě jste zapomněl napsat, že preservativy byly levnější, a neohýbaly se!
Ze surikove zakladovky nemaji konkurenci (ani v alkydovych barvach), to je holy fakt. Co jsem natrel pred 25 lety surikovkou a na to poradnou syntezu (napr. vrata u garaze meho tatika, na ktere imrvere chcije), tak to tam jeste porad je. Omsely, ale nerezavi. O tom se dnesnim barvam muze jen zdat. A to jsem v 90kach vozil dvouslozkove barvy z USA na mostni konstrukce, docela dobrej xeft. Ani ty tolik nevydrzely, co jsem s nima natrel.
Pod hlavicku „eko“ se v drtive vetsine schovava jen spotreba, nic vic.
Mně spíše šlo o „to co se děje při současných bouřkách” atd. To, že kdekoli do čehokoli jakkoli kecají ti kreténi z Brusele, ať jsou to barvy, vysavače, broky, pájení, žárovky… ad infinitum, tam to jde do prdele, je samozřejmě jiná věc. Ale počasí zatím ještě neřídí, poručit větru dešti se snažili dost dlouho s celkem zanedbatelnými úspěchy. Leda tedy prostřednictvím chemtrails resp. HAARPu :)
To uz spis verim na vodnika, nez na chemtrails. Ze hladina spodnich vod klesa, to je samozrejme fakt, ale do jake miry na to ma vliv clovek, eventualne komunisti, to fakt netusim.
Ano, taky jako decko pamatuju snehu po prdel a tady na Sumave 92leta sousedka pamatovala, kdyz kazdou zimu prohazovali tunel mezi chalupou a chlivem. Dneska je snehu tak na polobotky. Ale proc, to nevim a je mi to i celkem fuk. Nemuzu to ovlivnit, muzu se podle toho jen zaridit.
Na to, aby si clovek pamatoval takove zaveje snehu nemusel zit 92 let. Me je neco pres 30 a pamatuju si snehu po strechu v jesenikach. Devadesatileta starenka takovych chladnych cyklu musi pamatovat tak 5. Pochopitelne stejny pocet horkych cyklu, kdy se decka koupou od kvetna do listopadu v rybnice. Nebo leto, kdy bylo tak sucho, ze armada skocila sedla na lep (doslova) chlapovi, ktery, aby se proletel letadlem, jim slibil, ze jeho magicky prasek dovede vyvolat dest. Nakonec prisli na to, zese jednalo o pytel praskoveho lepidla na tapety. 1947.
Ono to není moc důležité, ale… máte k tomu nějaký důvěryhodnější zdroj, než Součka?
Pamatuji v jedné „pětiletce“ na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Středočeská rovina. Jednu zimu sněhu, že jsme z něj stavěli iglů, další prakticky nic. Koupání na vesnickém koupališti (tedy v požární nádrži..) před prvním májem a holomrazy na konci října -22C – tohle možná v jednom roce.
Sysop: „vrata u garaze meho tatika, na ktere imrvere chcije“
Zkoušel jste mu tento zlozvyk rozmluvit?
Literatura zazamenává, že se k tomu hodí okapová roura; jinak jsou pokusy typicky marné (vizte prosím Černý obelisk, šikovatel Kopf).
Garaz ma bohuzel kratke kroqe, takze pri desti je suchy vzdy tak max horni pulmetr vrat.
Nicmene na obranu ekobarev musim uvest, ze tatik dotahl asi tak pred 35 lety z tiskarny pixlu barvy, smichal s fermezi a natrel tim okapy na baraku. Co pamatuju, tak to drzelo (jen ze zelene byla casem modra), pricemz tiskarska barva je prirodni olej s mletym pigmentem.
(Pokud mne paměť příliš nešálí, původní a klasická tiskařská barva jsou saze rozmíchané v sádle.)
To netusim, zeptam se Gutenberga, az bude nejaka seance :-)
Tak to tu zelenou nakvedlal ze žluté a azurové a z běžných barev pro CMYK. Pro žlutou a purpurovou se běžně používaly organické pigmenty (a zřejmě stále používají) a pro azurovou a černou anorganické (pro tu černou ty zmíněné saze), mají různou stálobarevnost. Žlutá a purpurová 5 (ať to znamená cokoli), azurová a černá 8. Výsledek je ten, že první degraduje žlutá a purpurová, zbytek už vydrží skoro věčně.
To bude zrejme neco v genech. Vcera prisel potomek, ze se sousedovic klukem zkouseli srat pod jablon, kdo ze udela vetsi bobanek. Trochu jsem zapochyboval, jestli mame nasi free vychovu jeste pod kontrolou.
Psal jsem to už tady a nebudu se opakovat: http://dfens-cz.com/k-pricinam-nehody-u-obrnic/?show=comments
Slapový síly Měsíce a Slunce působí, to je fakt. Možná něčemu občas dopomůžou, ale že by dělaly pokaždý když vektorově působí rovnoběžně nějaký zemětřesení, proč? A když bylo tehdá před lety úplný zatmění, tak tu taky bylo zemětřesení? Nějak se nevybavuju…
Než se začneš ztrapňovat, tak se napřed podívej na dokument co tady postoval gogan, pak bude mít smysl s tebou vést dál diskuzi.
Podle téhle mapy se to třepe v té americe pořád:
ještě odkaz aby se správně zobrazil: https://earthquake.usgs.gov/earthquakes/map