Obdivuju D-FENSe, že má po tolika letech ještě chuť a energii tak moc glosovat veřejné dění, natož dávat konstruktivní návrhy na jeho optimalizace (btw, D-FENSi třikrát bravisimo za nápad se zaměstnáním zmrdích dětí na skutečně prospěšných činnostech aspoň 5 dní v roce).
Ono totiž glosování nebo navrhování čehokoli v naší zemi vede k úplnému hovnu. Když jsem o tom uvažoval, došel jsem k závěru, že to bude tím, že na náš národ obecně se dá relativně přesně aplikovat D-FENSova definice vohnouta. Typický Čech má zcela evidentně zájem o zlepšení situace ve své zemi, ale protože by to znamenalo dělat něco navíc, nedej bože se vystavit sebemenšímu riziku zmrdí perzekuce (zkuste si nasrat starostu…), radši si nechá srát na hlavu a bude mít držky kdykoli k tomu má příležitost.
Když pak někdo (já) přijde se zcela upřímnou snahou protlačit se někam nahoru, protože jedině tak (!!!) se může něco změnit, je odsouzen jako zmrd, který si zcela jistě chce pouze přivydělat na vaší práci. Chápu, že tenhle předpoklad je nasnadě, když s myšlenkou rovnání poměrů přijde 24letý „cucák“, za kterého mě můžete právem považovat. U mě je totiž výrazně menší pravděpodobnost, že budu mít dospělý byť jen názor na svět, natož schopnosti a zkušenosti k tomu, aby mohl něco jako své názory prosazovat. Z velké části je to pravda. Jsem mladý, relativně nezkušený. Na druhou stranu, mám ještě relativně dost energie, správně narostlou držku a na tvrdá jednání jsem zvyklý. Také jako naivní mladý idealista žiju v představě, že úplatky v politice jsou špatné a jako hrdý až pyšný člověk bych nepřežil ostudu spojenou byť jen s oprávněným podezřením, že jsem zkorumpovanec, čímž se snižuje riziko mého „zkažení“.
Nechci ale prezentovat sebe, jde mi o poukázání na něco jiného. Za těch pár měsíců, co navštěvuji tenhle server, mi stále víc připadá, že je to tady spolek víceméně rozumných lidí, kteří mají ve svých oborech činnosti jasné představy o tom co jo a co ne. Jen když si přečtu jakýkoli D-Fensův článek týkající se státní správy, říkám si, proč ten člověk už dávno nesedí v Topolánkově křesle. A totéž bych nejspíš řekl o většině zdejších autorů. Vidím tady ale jeden zásadní problém. Vy neustále jen vykřikujete, co se vám nelíbí, co by se mělo změnit, jak by se to mělo změnit a tak podobně. Proč jste si už dávno nenašli vhodný subjekt, který by vaše představy tlačil nahoru? A jestli tomu tak dosud bylo proto, že ODS byla „menší zlo“, proč něco takového neuděláte teď? Copak vám připadá normální, že z našeho Absurdistánu stává regulérní zmrdí stát, kde se zmrdi píchají svoje voliče do ucha? A copak už je naše demokratické zřízení natolik poškozené, že nemá smysl se cílevědomě pokoušet o jeho narovnání?
V diskuzi k článku „Ódées performer live“ už někdo navrhoval cosi jako stranu živnostníků. Živnostníci jsou skupina, na kterou dosud všechny politické strany zvysoka serou, socani a komunisti z principu, modré ptactvo protože ze živnostníků nekoukají úplatky, které by stály za zmínku, zelení a lidovci protože nemají vůbec žádný program… Proto si myslím, že nemá význam snažit se o jakékoli narovnání současných politických hráčů. Mám pro vás návrh. Vznikly nám tady dva nové politické subjekty, které se o přízeň voličů budou ucházet poprvé v červnu v eurovolbách. Proč si nevybrat jeden z nich pokusit se o narovnání tímto novým subjektem? A když si vybrat, tak proč nezkusit stranu Liberálové CZ? Uznávám, že základ jejich programu, hlubší evropská integrace (na fantasmagorální úroveň Spojených evropských států) je ideologicky proti srsti mnohým z vás, ale o všem se dá jednat. Když se ale podíváte na program bývalé LiRa (předchůdkyně LIB) k parlamentním volbám 2006, zjistíte, že jejich představy o řízení státu nejsou tak scestné, jak by se mohlo euroskeptikovi zdát při představě eurooptimistického programu. Samozřejmě, je to jen program, a v té době program strany, která neměla ani nejmenší reálné ambice na úspěch, ale já věřím, že když se tenhle program vezme správně do ruky, doplní se tak, aby se o něm mohlo skutečně prohlásit, že je to volební program, podle kterého chce někdo řídit stát, myslím, že by tomu voliči mohli věřit. Samozřejmě, naši voliči radši věří zmrdům z ČSSD a ODS, protože oni sice vládnou špatně, ale „aspoň víme, že zvládnou uřídit stát“. Tady bychom ale mluvili o straně, která by měla VAŠI podporu a chtěla by plnit VÁMI dané závazky, přičemž někdo (já) by se osobně zavázal, že bude hlídat, aby nedošlo ke zkurvení lidí nebo dokonce celého subjektu po vzoru … vlastně po vzoru všech, kteří v Parlamentu sedí dosud.
Uznávám, snažím se vám tady říct, že někdo tak normální, obyčejný, lidský jako jsem já, dokáže uhlídat něco, co ještě nikdo nedokázal. Uznávám, že si tuhle důvěru nezasloužím. Na druhou stranu, existuje vůbec možnost, jak bych si ji mohl zasloužit? A navíc, když jste dosud mohli dávat svoje hlasy lidem, kteří na vás dlouhodobě srali, proč byste nemohli zkusit uvěřit někomu, u koho je aspoň nějaká šance, že vás bude poslouchat? A pokud si máte vybrat člověka, který vás bude poslouchat a zároveň prosadí, že se rozumné nápady do programu LIB skutečně dostanou, případně za ně bude bojovat i někde jinde a jinak než na židli ťukajíce do klávesnice, vážně si vyberte mě. Jako „cucák“ sice nemám dostatečně ucelenou představu o tom, CO chci do státní správy dostat, zato vím (nebo abych byl přesný – myslím, že vím), JAK to do státní správy dostat.
Upřímně řečeno, nemáme co ztratit. Připadá mi, že okruh zdejších čtenářů buď už je, nebo se chystá brzy stát nevoličstvem. Já, ač jsem byl ještě nedávno prvovolič, jsem rozhodnutý zkusit něčemu pomoct s liberály a v případě, že to nepůjde, přestat se o zdejší dění zajímat a najít si zemi, kde se dá žít kvalitněji. Předtím ale chci zjistit, jestli je šance dát to tady do pořádku. Svoji zemi miluju, narodil jsem se tady a Česká země mi připadá nádherná. A jestli budu jednou muset svým dětem vysvětlovat, proč nežijeme v Čechách, ale v Austrálii, chci mít čisté svědomí, že jsem udělal, co jen jsem udělat mohl. Otázka jen je, co všechno můžu udělat. Nejprve mě musí D-F pustit na svůj blog, pak mi někdo musí zkusit věřit, pak se musím dostat někam, odkud se dá pracovat na nenásilné změně systému a potom se teprve uvidí. Plán je to hodně ambiciózní, nejspíš nepodloženě ambiciózní. Já ale pevně věřím, že šance tady je…
(Zatím nikdo nehlasoval)