Řidič řidiči vychovatelem? - zpět na článek

Počet komentářů: 234

  1. Prvýkrat som myslel, že to je preklep km/h-1, ale potom sa to opakovalo ešte x-krát, takže autor na tom zrejme trvá.

    1. Taky mě to bouchlo do očí, ale na podstatě článku to nic moc nemění…

  2. To je zvláštní… Většinou lidé na mě zběsile gestikulují – i spolujezdci, když jsem ten, co je 30cm za nimi než ten před nimi.
    Přitom bych měl gestikulovat já, když mě nějaké tupé hovado brzdí. Asi napravím ať zapadnu.

    1. Pokud někomu jezdíte 30cm za zadkem tak je ta gestikulace na místě.

      Taky mě často ostatní zdržují, konkrétně tunely tam je klasika v levém 64km/h a to kvetu, ale tak dá se zablikat dálkovým světlem, dát levý blinkr, zatroubit, tím člověk upozorní a zároveň neohrožuje bezpečnost.

      Zkuste se nad svým chováním zamyslet.

      1. Buďme rádi, že to tam v naprosté většině času jede a vyserme se na nějaké spěchání, vždyť je to jedno jestli ty tunely projedu za 5 min 50 sec nebo za 5 min 05 sec. Navíc mám zkušenost, že ti co spěchaj pak brzděj jak kokoti na bílejch čarách úsekovek, takže plynulej proud zcela rozsekaj.

        1. Leda hovno.

          Zejména v ranním sobotním provozu, když nikdo moc nezdržuje a člověk může jet dlouhé úseky asi 110, se dá dostat ze Strahova na Spojovací za za bratru 15 minut. Pohodovou plynulou bezpečnou jízdou.

          Když to je jeden idiot za druhým co jede 65 a svou dementní jízdou způsobuje, že stojíte následně na semaforech na červené 2× víc, tak to trvá sakra dlouho. Rozdíl třeba 100 %.

          No a když potřebuju jet třeba nahoru do Kobylis a ulicí V Holečovičkách se všichni táhnou jako smrad 40, tak to už na zestárnutí v té koloně. Rozdíly jsou sakra velký a to hlavně proto, že ti lidi prostě neumí jezdit svižně. Nejhorší jsou zúžení a nájezdy/sjezdy. Třeba na Barrandovským mostě na začátku to běžně pomalu stojí a to jen proto, že se tam všichni motaj z pruhu do pruhu jak pitomci. Hned za mostem se to rozjede na 80.

          1. Nevím Behemote, jestli problém není v očekávání. Ty očekáváš, že pojedeš hrubě přes limit a ušetříš minuty, ostatní očekávají, že nedostanou pokutu. Pokud se dá kde uhnout, tak přímo zákon říká „uhni rychleji jedoucímu“ a když to dotyčný neudělá, je to debil. Pokud není kde uhnout tak se máš smůlu ty. Ale nemůžeš chtít aby ostatní jezdili přes limit jen proto, abys mohl jet tak jak chceš.

            1. Já očekávám, že když je tam 70, tak kurva pojedou aspoň těch 70 (i když buzerbudky stejně berou většinou až od 75), ne 58-65. Taky očekávám, že když vidí, že tam jsou lidi co spěchaj, tak se tam nebudou srát aby jeli 69 (ou jé, to sou úplní závodníci). Je totiž úplně normální, že jak to nějakej vůl začne brzdit, tak se za něj začnou srát další a další a další co do té doby jeli o 2 km/h pomalej, kteří ovšem jakmile se to roztrhá, jedou stejně o závratných 5 km/h rychlej, než vedlejší pruh. Takže zdržují tak asi úplně stejně.

              Když z nějakýho důvodu jedu pomalej, tak se snažím nezavazet těm, co pomalej nejedou, a sleduju provoz i za sebou. Jistě, občas mě někdo dojede tak rychle, že si ho hned nevšimnu, protože do zpětnýho nečumím furt (a voči vzadu nemám), ale ihned po upozornění se uklidím. Tomu se říká slušnost. A je mi piču po tom, jestli jedou 70, 150, nebo 200 a taky proč tak jedou. Na druhé straně když já někoho žádám, aby uhnul, tak většinou taky poděkuju. Ale jsou takoví, co neuhnou ani když blikám několik kilometrů, ani když troubím, nic, prostě já jedu a vy ostatní se poserte. A v Blance to je kór něco, protože i když jsou tam místy pruhy tři, tak stejně jedou všichni vedle sebe jako ti čuráci. I kdyby tam bylo 50 pruhů, tak pojedou všichni vedle sebe, nasraní ve všech 50.

              1. Taky to vidím tak, že to číslo na kulaté značce by měla být minimální rychlost. Kdo jede pomaleji, ať táhne doprava a už tam zůstane. K tomu přičtu oblíbenou přednost chodců, když si chceš pouštěť tak si to dělej ale ne na můj učet. A vůbec bych se těm 100% času navíc nedivil. Zajimavé je, že nejplynulejší provoz jsem zažíval, když na jedné poměrně frekventované křižovatce v Ostravě opravovali komplet všechny semafory (UMOB Jih). I ve špičku jsem tam travil tak třetinu času proti normálu a bylo jedno, z kterého směru jsem jel a že to nebylo často po hlavní.

              2. Přes úseková měření jezdím pravidelně +10 kmph GPS na tempomat a nikdy mi nic nepřišlo – tolerance je nastavená větší než nějakých 5 kmph…

                1. Je to údajně stále +10 km/h + odchylka radaru. Takže reálně bys mohl teoreticky jet až 62 na padesátce. Akorát mě nedávno trošku znejistila jedna reportáž ČT, kde ukazovali (ale jen jako příklad, ne jako skutečně existující případ), že někdo dostal pokutu za 58 na padesátce. Jelikož jsem ale nikde nenašel nic, co by to potvrzovalo, myslím si, že prostě mediální mrdky zase jen kecaly.

                  1. Moc bych na to nesázel. Kolegu hmátli za tachometrových 88 na jihospojce. Já si tam obvykle stavím autopilota na 84 a to je OK.

                    1. Může být rád, že za 88 nedostal podporu a propagaci hnutí.. ;-)

                      Mimochodem, nedávno jsem viděl v NL poznávačku 88-HD-HH

                    2. Vidíš, to mi na mysl nepřišlo :-). To HD znamená „Heil Duce“?

                    3. Nevím. Možná je to i Heiliger Dreck nebo tak něco :-)

                    4. A máte tam značky na přání nebo tu kombinaci vygeneroval počítač?

                    5. Všechny případy o kterých jsem zatím slyšel, byly právě takové – někdo zná někoho, kdo jel do MPR +10 a dostal pokutu. Ale ještě jsem neviděl z Prahy papír, na kterým by bylo napsáno, že naměřená rychlost po odečtení odchylka radaru byla po tuto hodnotu. Viděli jste ho někdo na vlastní oči?

                    6. Mohu potvrdit, že z Prahy mám nejmenší úřadem řešené překročení o +13 po korekci (63 na 50). Z řekněme komunikací rychlostního typu pak +14 na Strakonické. Nejmenší co jsem kdy viděl bylo kdysi +8 na přejezdu, kde ale měřily opice Ramerem.

                      Ono je to logické – vyšší překročení se snáze odargumentují, radary jsou na takových úsecích, že dostatek oveček je zaručen i při vyšší toleranci, že jde o bezpečnost, to už dnes snad nikdo ani nepředstírá. Tak proč těch deset netolerovat, že?

                    7. Me osobni zkusenosti jsou takove, ze na usekovem mereni je tolerance +10km/hod „vsude“ – minimalne vsude tam, kde jezdim a odkud mi chodi nejake listecky o prekroceni rychlosti.
                      Mam zvyk takovy, ze tam, kde vim, ze se meri, jedu cca o 10-12km/hod tachometrovych vice, nez je limit, a nechodi mi odnikud nic (a to mi tachometr na 50 ukazuje tak max o 3-4km/hod vice, mereno dle GPS.
                      A to vcetne napriklad nove vznikleho radaru v Dobrisi. Odtud mi prislo zatim 65 po odecteni (clovek se v aute zakeca a uz to je), no ted mam na urade dalsi dopis, tak uvidim, co to bude tentokrat.
                      Jinak z Prahy mi prislo ze Strakonicke jako minimum 62 po odecteni tolerance.

                    8. Ještě dodatek: mám dojem, že ten člověk, který jako jeden z prvních dotáhl k NSS materiální aspekt byl „řešen“ za méně než +5 a soud to použil jako jeden z argumentů.

                    9. Nepletl jsem se: http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=art&art_id=424 Dokonce to řekl už KS.

                    10. Velmi podnětný judikát. Se slzou v oku vzpomínám na rok před bodovým zákonem, kdy jsem byl změřen v KObylisích přesně 60 km/ h a v té době platila sankce při překročení do 10 km jen napomenutí. Byla tam tedy tolerance pro nepodstatné překročení rychlosti bez pokuty.

          2. Tak to tam budete tak vo 120 sec dřív než já na pohodu. A to za to stojí!!
            V Holešovičkách je to proto, že ad1) je tam 50 s úsekovkou, ad2) kokoti co to pálej vod Barikádníků to před kopcem zahamtnou aby je nezměřili, takže úplně poserou plynulost napojování od Troji a všechno se rozjíždí, a pak to pro změnu zahamtnou v kopci u Bulovky, případně se cpou z levýho na Koráb/Zenklova. Navíc jsou tam dvě zastávky (Rokoska a Vychovatelna) a bus holt nemá takový zrychlení jak Fittipaldi se slámou v botách.
            Každej Pražák ví, že spěchat ve městě je k hovnu, protože se stejně všichni sejdem na další červený.
            Plynulost byť za cenu jízdy pod povoleným limitem (když je husto) je daleko výhodnější než plyn/brzda.

            1. Ano, sto procent z 15 minut je…2 minuty. No, jestli jezdíte tak, jak jste chytrej na matematiku, tak to potěš koště.

              1. 100% jste si vycucal z prstu vy. Těch 12 km pojedu na pohodu v sobotu tak maximálně 17 min.
                Klidně si jezděte po městě 110, ale nenadávejte na jiný, kterejm je vaše obsese z promarněnejch sekund u prdele.

                1. Naprostý souhlas.

                2. Nic proti tomu, ale pokud hodláte jet pomalu, je slušností držet se co nejvíce vpravo, je-li to technicky možné, a nechat se bez ptaní předjet těmi rychlejšími. Pak budeme spokojení všichni – pomalí i rychlejší.
                  Tohle držení se vpravo dnes hodně mizí, převládá totiž názor, že já dodržuju a vy ostatní se klidně podefekujte. Pak není divu, že agresivita stoupá.

                  1. Nevím co to je pomalu a nevím proč by to měla být slušnost držet se ve městě co nejvíc vpravo když právě město je specifické tím, že se furt někam odbočuje, připojuje, odpojuje, zastavuje, parkuje, mění se řazení v pruzích, interaguje s různými druhy účastníků a hlavně umožňuje (ze zcela logických a praktických důvodů) souběžnou jízdu v pruzích a předjíždění zleva i zprava.
                    Spěcháte? Let´s go a nevotravujte s tím ostatní.

                    1. Mmm.. nevim, ale drozka v prostrednim pruhu ve meste, kde odboceni neni nejblizsich ctvrt kilaku, by mi take prisla uchylna. Asi fakt zalezi na situaci. Nicmene, pokud jsem CzechDaveho dobre pochopil, tak hodne lidem chybi prirozena reakce „pokud jedu pomalu a lze to, pak jedu co nejvice vpravo“. Prijde mi to byt celkem prirozene.

                      Ostatne ti, kteri maji letitou praxi ve velkomeste, nemaji problem v malomestech a vesnicich. Obracene to ale neplati. Ne vsechno je v zakone.

                      Nekolikrat v zivote jsem zazil naprikald na teto krizovatce: https://mapy.cz/zakladni?x=16.6140321&y=49.1981671&z=20&l=0&base=ophoto, ze kdyz jsem vyjizdel z Jezuitske a odbocoval doprava na Koliste, pri mem zarazeni do leveho pruhu (na dalsi kruzovatce jsem odbocoval vlevo), jsem byl vytrouben policii jedouci z Bratislavske (maji tam hnizdo), kteri odbocovali do stejneho smeru a chteli se cpat do leveho pruhu taktez. Mnohokrat se mi to stalo. Nejaka prednost protijedoucimu vozidlu? Hovno, pyco, kazdej ma prece svuj pruh, kam se radi pyco (wtf ?!?).

                    2. No tak dročkař se chová podle toho zda má rito, nemá rito, jede si pro rito, hledá rito.
                      Já myslím, že to není hodně lidí, je jasný že se nějaký najdou a z nich pár chtěj vychovávat, ale většinou k jízdě vlevo maj svý důvody.
                      Nicméně přehnaně rychlá jízda ve městě je podle mě nonsence, protože vzdálenosti jsou krátké, hustota provozu vysoká a překážek mnoho, takže závodník úspěšně prokličkuje 500m čímž získá 1,25 sec., který pak pročeká na další červený, na který je sice první, ale je mu to k hovnu, protože se dostane do stejný kolony jako ti co tam přijeli za ním.
                      Daleko úspěšnější strategie na jízdu městem v co nejkratším čase je volba trasy, což předpokládá znalost místopisu a dopravní zátěže v různých časech.
                      K tomu je potřeba mít najezděno a ne počet koní pod kapotou.

                    3. Re: CNN
                      21.4.2016 v 7:38

                      Mam ten dojem, ze ctvrtmilove zavody vznikly zrovna na ulicich od semaforu po semafor, nebo tak nejak. Hodne magoru si honi ego prave tim, ze od semaforu vystreli a po ceste udela aspon dalsi tri auta. Ze pak shnije na dalsich svetlech, to se proste nepocita. Pyrrhovo vitezstvi je take vitezstvi. Lidi jsou bohuzel blbi.

                    4. To Sysop:

                      Krásně jste popsal Behemota :)

                    5. „…Nicmene, pokud jsem CzechDaveho dobre pochopil, tak hodne lidem chybi prirozena reakce “pokud jedu pomalu a lze to, pak jedu co nejvice vpravo”. Prijde mi to byt celkem prirozene….“
                      Naprosto správně. Nevadí mi fakt, že někdo jede pomalu, zcela určitě k tomu má důvod a stát se to může každému. Stejně tak mi nevadí, že nepouští rychlejší před sebe, protože nemá kam uhnout nebo to není bezpečné. Nemluvím taky o situaci ve městě, kde mohu předjíždět zprava. Vadí mi, a to velmi silně, pokud někdo jede pomalu a tak, že tím zdržuje i ostatní za sebou, přičemž kdyby najel více k pravé krajnici, udělal tak větší prostor pro bezpečné předjíždění a tím co nejméně narušoval plynulost provozu, byli by spokojení všichni. Mimo město a na dálnicích platí pravidlo „jízdy co nejblíže k pravému okraji vozovky, pokud okolnosti nevyžadují jinak“ a zároveň „předjížděný musí umožnit předjíždějícímu bezpečné dokončení manévru předjetí“ či jak to tam je, dále pak platí ustanovení o bezdůvodně pomalé jízdě (což například jízda 70km/h tam, kde se běžně jezdí stovkou, jen proto, že olej je studený, IMHO je). Takovou situaci zažívám velice často, široká silnice první třídy s širokými krajnicemi, v protisměru silnější provoz, bežná cestovní rychlost je tam cca 100 km/h. V mém pruhu se šine sedmdesátkou kilometrová kolona v čele s rachitickou fabií nebo puntem, nalepeným na středovou čáru, s dědkem nebo mikroskopickou ženskou za volantem, tvrdý pohled upřen přímo před sebe a pevně sevřené rty, jak úporně dodržuje. Kdyby dotyčný nedodržoval, ale najel více doprava a tak dále, že. A zrovna tyhle typy nejvíc nadávají na silniční piráty.

                  2. Holt máme novou dobu, takže slimáci se budou táhnout vlevo, a předjíždet se bude zprava. Tzn. já budu muset co nejdřív zrenovovat zbytek auta a dát tam zase turbomotor, abych dostal těch 70-100 koní navíc a mohl je předjíždět zprava bezpečně. Přes dva pruhy, mj. ten odbočovací, od kterýho voni se musej držet co nejdál, protože ten je asi prokletej, nebo jinak nevim.

                    Funguje to, byť se 150 značně opelichanejma koněma (to se teď zgenerálkuje a bude tam muset vydržet, než se udělá kompletně zbytek auta a transplantuje druhej motor) je to občas…nezdravě těsný. Na můj vkus teda…radši bych to dával s větší rezervou.

                    Von tenhle typ řidičů je nakonec jako ženský: ty zíraj na tachometr, na každou jednu značku, čárku, kameru, buzerbudku, všechno. Musej být středem vesmíru, Tím_co_jede_podle_předpisů. Na provoz serou a že kolem nich nastává apokalypsa, kterou musí řešit ostatní, to už je netankuje.

                    1. „Von tenhle typ řidičů je nakonec jako ženský…“
                      Ano a myslím, že do určité míry i hormonálně, alespoň co jsem vypozoroval. Jde většinou o týpky se sníženou hladinou testosteronu, již mají odpor k jakýmkoli projevům agresivity a maskulinity vůbec, čímž se snaží zdraví jiných vykládat jako nedostatek a vlastní defekt jako známku duševní vyspělosti. Typicky řídí mizerně a jejich zkušenost s řízením vozu bývá zcela odlišná od zkušenosti mužů, netrpících hormonální disbalancí, protože jejich pohled na svět je mnohem blíž tomu ženskému.
                      Ale dlužno říci, že zase bývají úspěšní v jiných oblastech, protože je moc nerozptyluje to, co většinu zdravých chlapů.;-)
                      Možná se to někomu nebude líbit, protože zrovna tady je takových jako maku, ale myslím, že rozdurdění teploušů už nějak přežiju.

          3. Taky by nebylo od věci brát v úvahu, že my vidláci z prdelákova nemáme Ahnung, kde máte nacpanej kterej radar, co měří jenom momentálku a co úsekovku, takže se tam snažíme jezdit pokud možno předpisově. Jestli jede nějakej blb levým a nevnímá svět kolem sebe, to je pak kapitola sama pro sebe, ale obecně doporučím buď pevnější nervy, nebo se přestěhovat někam, kde není taková doprava. Lidí, co požadujou zařadit se do neexistujícího pruhu během předjíždění jsem potkal spoustu a vyloženě mě dojímaj. Že tam někdo chce jet kilo je jeho věc, mě k tomu nemůže nutit, když je maximálka výrazně níž. Když je možnost, tak se samo zařadím, nejsem blb, ale když není, tak co jako? Apropo mě Pražáci doma taky serou. Na sedmdesátce kde já chci jet kilo, protože všude svodidla, chodník žádnej a opicajti nemaj kde rozložit náčiní, to jede sedmdesát. To ještě neznamená, že na to budu mávat rukama jak větrnej mlej a budu blikat a troubit. Holt to tam Pražák nezná, no tak ho buď předjedu, nebo pojedu s ním předpisově. To k tomu už holt patří, že kdo je tam doma, tak jezdí zpravidla rychlejc. Když je to blb a nevidí to ani tu sedmdesát a upaluje si to padesátkou, tak si pro sebe zanadávám, ale čemu pomůžu, když se mu začnu lepit na prdel jak čtyřprocent? To už radši trubte lidi. Vemte si, že ten před váma může bejt naprostej mimoň, do zrcátka se nepodívá a začne to brzdit. Na čí pojistku to pak asi půjde co? Nedodržení bezpečný vzdálenosti… Mějte rozum.

            1. Když reagujete na náplavu, prosím, nehovořte o Pražácích. Jak to mají Pražáci, Vám vysvětlil CNN.

              1. Pražák = náplava. Pražan = nenáplava.
                Aspoň já to tak mám u sebe, su Brňan.

                  1. Netvrdím, že to tak MUSÍ být. Tvrdím, že to tak mám já.

                    1. jak říká obyvatel Brna obyvatelům Prahy celkem neni důležitý. Jako člověk v Praze narozenej ti můžu říct, že obyvatelé Prahy jsou v obecné češtině Pražáci a ti se pak podle potřeby dělí na Rodilé Pražáky (archaicky pražské Pepíky nebo Pražáky křtěné Vltavou) a Náplavu. Pražan je pak označení které je možno objevit v literatuře a v tisku, protože koncovka -an je vnímána jako spisovnější. Je ovšem pravda, že náplava si do Prahy přináší svá regionální nářečí a jazykové zvyklosti, takže je opravdu možno potkat osobu, co se označuje za Pražana, jako jistý protiklad náplavy, která zase vehementně trvá na tom, že není z Prahy.

                    2. to schane – já to nikomu nenutím, jen jsem reagoval na zjevné zmatení v příspěvku… :-)
                      to CNN – nechce se mi :-)

                    3. Jak nám říkala soudružka učitelka, Pražáci jsou hovorově, Pražané spisovně a pražané byli větev husitů, hned za tábority.

                    4. to soudružka říkala blbě, Pražan je pivo, Pražák je člověk. ;-)

                    5. Tak to máte blbě, vopravte si to.:-)

                1. Žádné brňák neřekne, že je Brňan. To fakt teda néééé.

                  1. Tak právě jsi jednoho potkal. Brňáci jsou akorát náplava, co se s Pražákama hádají.
                    A samozřejmě o sobě tvrdí, že jsou velcí brněnští patrioti.

                    Kecy.

                    1. Hovno. Zil jsem v tom meste 25 let, mam tam pulku rodiny a muj stryc byl plotnak. Ja mu rict „brnane“, tak dostanu tak akorat po cuni, ze at na nej nejsem sprostej. Az pojedu zase do statlu k tatikovi do prace, tak tam zkusim jeho zamestnancum rict „brnane“, to jsem zvedav, co se dozvim :-))

                      Je to sice gramaticky dobre, ale nikdo normalni to nerika.

                    2. Stejně jako Pražan. To snad řikal akorát Mozart a to byla náplava :)

                    3. Ještě Böhm…
                      A taky Haguess…

                    4. Plotňákovi říct, že je Brňan? No to by byla dost odvaha, souhlasím.
                      Vida, ty jsi žil v Brně 25 let, já tady žiju 34. :-)

                      Gramaticky je dobře i Brňák. Ale toho negativního nádechu se nikdy nezbaví. Schválně to vyzkoušej v okolí Brna. Jak ti bude z úst tamních lidí znít, až budou mluvit o Brňácích.

                      Brňáku. :-)

                    5. Re: santini
                      20.4.2016 v 13:35

                      Je fuk, jak dlouho tam zijes, pokud jsi to poznal dostatecne. Ctvrt stoleti nebo tretina, sere pes. Kdyby mi nekdo tvrdil, ze po tydenni exkurzi po Spilasu plus hospodske magistrale ma jasno a je Brnan, pak to nestoji za komentar.

                      Nevim, co povazujes za okoli Brna. 50 km? 100 km? Co je dneska „okoli“, kdyz autem jsi vsude raz dva? Chodil jsem s holkou z Hodonina, nerekla jinak, nez „Brnaci“. Je to jeste okoli? Jednu jsem mel ve Svitavach, to stejny. Blansko => pycha ridicu :-), taky pro ne jsou Brnaci Brnaci.

                      A pokud nekdo nema Brnaky rad (coz se nedivim), pak to Brnan nespravi. Ted bydlim hodne daleko od Brna a tady serou mistni Brnaci uplne stejne, jako Prazaci. A jestli nekdo prohlasi, ze je Brnan, tim to fakt nespravi :-))

                      Negativni nadech? :-)) Proc? To je, jako rict moji zene „uhni“. Ma s tim neskutecny problem, protoze proste v jeji palici je to nejak negativne podbarvene. Proc, nemam paru.

                      Byl jsem si ted zachytat na Stankovaku. Kdyz jsem kupoval povolenku, porybny mi povida „bez hned, nez sem zase prijedou Brnaci a Prazaci, curaci delaj tady bordel, chytaj z lodi na ctyri, co vytahaj, to odnesou, proste… bez radsi hned“. Fakt nevim, jak by se tvaril a kam by mne poslal, kdybych mu udelal skoleni, ze ale urcite prijedou i Brnane a Prazane :-))

                    6. On je rozdíl v tom, jak to vyzní.
                      Asi jako když je někdo měšťák a a někdo jiný zase měšťan.

                      Nejhorší asi je, když přijede Pražáků jako čáslavskejch.

                    7. Myslím, že to nebylo pochopeno. Mne je v podstatě fuk, co si o mně lidí myslí. Ja jen nejsu nejakej blbej Brňák, co všechno vyloví, všechny sere jako Pražák a podobně. Prostě nejsu brněnská naplava. Tot vše.

                    8. Aha. Chapu. Cili mas asociaci Brnak => to je to horsi z Brnaku, zatimco Brnan => to je to lepsi.

                      Jo. Neco jako Rom je lepsi Cikan. Rozumim. Jen nesdilim.

                    9. Meli bychom nejak separovat slusne Cechy od tech teplakaru, pastikaru, zlodeju… kdyz v zahranici nekdo rekne „Ceka“, tak je to jasne a to je spatne.

                      Nas boj by tedy mel byt nejak v tom duchu, ze my nejsme Cesi, my jsme Cechomoravane, pripadne Cechomoravoslezane. Ted to jeste prelouskat do cizich jazyku a pripravit si i vysvetleni, ze nejsme z Cecny.

                    10. To není asociace, ale čeština.
                      Rom kontra Cikán je naproti tomu novořeč.
                      Domnívám se, že to nelze srovnávat.
                      Vývoj je takový, že varianty končící -an prostě ustupují, jazyk se plynule zjednodušuje, slovní zásoba snižuje.
                      Ještě mě napadá:
                      Když přijede teta s rodinou, tak přijeli Brňáci.
                      Kdyby se účastnili shromáždění na Zelném trhu, asi by tam byli Brňané.

                    11. Re: ygorek
                      21.4.2016 v 6:19

                      Znam dost Cikanu, kteri tvrdi, ze oni jsou Romove a Cikani jsou spina (treba moje sousedka, Cikanka, to rika, vcetne jeji familie). Debata nebyla o tom, ze v oficialni rovine se pise Brnane, ale ze Santini se jako Brnan citi lepe, nez ti bezni Brnaci :-)

                    12. – Novořeč používají ti i oni, jistě.
                      – Pokud měla debata být o tom, jak se Santini cítí, omlouvám se, že jsem o ní vlezl. O tom nemohu vědět nic.

                    13. Je to asociace i čeština.
                      Je to můj pocit, nikomu ho nenutím. Jen jsem odpovídal na jede příspěvek, který se snažil nějakým způsobem dělit Pražáky a Pražáky.
                      Rom není lepší Cikán. Ba naopak. Raději pět Cikánů než jednoho Roma. Ale to je na vkusu každého soudruha.
                      Slovo Brňák mi evokuje nadávku.

              2. Heleďte, jestli někoho uráží slovo Pražák, nechť si ho pro sebe nahradí libovolným slovem, který lahodí jeho uchu. Předmětem nebylo urazit místní, ale byla řeč o Praze, tak jsem je jmenoval tak, jak jim říkám já. Slovník nijak měnit nehodlám. Jestli slovo Pražák někdo bere jako urážku, pak je asi namístě zamyslet se, proč tomu tak je. Já v tom nevidím nic víc než to, že bydlí v Praze. A obecně je vzor chování ve městě jinej než na vsi, a to není jenom Praha, i když tam je to všechno trochu zveličený tím, že je to tam prostě velký. Takže k oný kritický pasáži – stejně tak mě serou všichni, kdo to u nás neznaj a brzděj na můj vkus nepřiměřeně provoz. Neznaj zvyklosti, jakože když je na křižovatce širokej pruh, tak si stoupnu buď doleva nebo doprava podle toho, kam pojedu, a ne doprostřed čímž zbytečně zdvojnásobuju frontu, vím, že ty stacionárky jsou vypnutý protože nejsou majetkem města ale v drahým pronájmu, kterej se údajně nevyplácel a tak jsou tam jenom na okrasu a podobný špeky. Což někdo, kdo není místní, může jen těžko vědět. Takže asi tak :)

                1. myslím, že to nikoho neuráží, jen je zbytečné to vysvětlovat Behemotovi. Většina náplav si myslí, že v Praze jsou všichni pitomci a neumí jezdit a náplava se cítí jako vyvolená to místním předvést. Neléčí se to, protože to přejde samo. :-)

                2. Jeden muj spoluzak ze stredni skoly si vymyslel slovo „pymon“, slataninu (mozna, ze v nejakem jazyce to smysl ma, ale to on zcela jiste nevedel).

                  Bylo velmi zajimave pozorovat, kdyz to slovo uzil jako nadavku na nekoho, kdo to necekal. Obvykle zasazeny reagoval velmi urazene.A to neslo jen o pubertaky.

                  Proste lidi si nejake slovo citove zabarvi, zasunou nekam do skatulky a finito. Jestli to je, ci neni racionalni, nehraje roli, protoze tohle jsou ryzi emoce.

                  1. Zasažený za prvé nevěděl, co to znamená a za druhé ho to uráželo. :-)

                    Slovo pymon mohl spolužák převzít ze stejnojmenné povídky Jiřího Haussmana.
                    viz https://archive.org/stream/divokpovdky00hausuoft/divokpovdky00hausuoft_djvu.txt (asi ve třetině)

      2. Blikaní a blinkr jsou zbytečné protože, když pablb nepouživa zrcátka k tomu, aby si všiml auta za sebou, tak si nevšimne ani světla na něm. V noci jo, když to osviti introš ale ve dne… Když muže hňup gestikulovat pak to znamená 2 věci… 1; ví o mě 2; asi má nějaký psychický problém, když sám jede pomalu a ještě vědomě omezuje ostatní.
        Ale někdy to má kladný účinek.. že lidi znervozní (nebo si uvědomí vlastní omyl) a začnou zrychlovat (začnou jet tak, jak celou dobu měli) a pak hele.. že to jde jet i 110 mimo obec místo 70ti. Kdybys jel blbcče 90 celou dobu, tak tě netlačím. :)

        1. Někdy. Jsou ovšem takoví, kterým můžete na hlavu sypat hovna, dřevo na nich štípat, blikat, troubit. Svým majestátem nenechají zacloumat a pořád si pojedou 65, za nima kolona, nezájem.

        2. Pokud na mě někdo v noci zezadu svítí dálkovými, asi netuší, že jedinou adekvátní reakcí je zpomalení při držení stávající (stopy).
          Pokud to opravdu netuší, má asi inteligenční problém.
          Často jedu tou sedmdesátkou.
          Než se ohřeje olej.
          Z jakého důvodu si někdo myslí, že si kvůli jeho nervozitě budu huntovat autombil?

          1. Pravý pruh?

          2. Možná by ti měl někdo říct, že motor huntuješ vysokýma otáčkama při chladném oleji a ne rychlostí.

            1. Kupodivu v mém autě existuje úměra mezi rychlostí a otáčkami. Za další by mě překvapilo (ale je to možné, jenom se mi to nezdá), že by neexistoval úměra mezi celkovou energií produkovanou motorem a jeho opotřebením, jako jeden z faktorů opotřebení.

              1. Samozrejme souhlas, snad jen dodat, ze non-automaty proto zhusta mivaji zavedenu uzivatelskou korekcni pakovou konstantu. :)

                1. Jasně, moje vedoucí v minulém zaměstnání jí používala k tomu, aby motor služebního favoritu řval jak tur, když se mezi obcemi přesouvala docela rychle na vytočenou trojku. Nicméně i při jejím použím opačným směrem mi to při vyšší rychlosti točí více. Dokonce v obou autech.

                  1. No dyk pisu, ze souhlas. Ve dvou autech o to vic.
                    U auta bez ridice je ovsem debata o uzivatelskem korektoru venkoncem irelevantni.

            2. Děkuji vám, dobrý muži, to jsem netušil.
              Od nynějška začnu při studeném oleji jezdit vysokou rychlostí při nízkých otáčkách.

              1. Jezděte si jak chcete, ale jak jsem psal výše – držte se u toho co nejvíce vpravo a nechejte ty rychlejší, ať Vás předjedou, je to přinejmenším slušnost. Nic Vám nedává právo zdržovat ostatní jen proto, že Vy máte studený olej a proto jedete krokem.

                1. řekne-li se A, které je zcela oprávněné, je třeba říci neméně oprávněné B – a sice, že mu nikdo nedává za povinnost jet jako čuně, pokud to považuje v ten okamžik a v tom místě pro sebe za nevýhodné nebo nebezpečné ….
                  Asi stárnu, ale – ač sám jezdím hodně svižně a hodně „kreativně“ – jsem stále více alergičtější na voly, kteří se si vynucují přednost v místě a situaci, kdy to pro toho předního znamená výrazné omezení nebo ohrožení. Pokud nemám kam uhnout, tak prostě neuhnu. A takové ty „lepíči“, co mají pocit, že to na půl metru zaseknou, když ten před nimi musí zprudka zabrzdit, naučí nelépe zkušenost hodinového čekání na fízly a následný účet v servisu.

                  1. +1 … a nemusím se s ničím psát:). Díky.

                  2. „…mu nikdo nedává za povinnost jet jako čuně, pokud to považuje v ten okamžik a v tom místě pro sebe za nevýhodné nebo nebezpečné ….“

                    „Nevýhodné“ a „nebezpečné“ jsou dost různé věci. Zatímco uhnout do pravého a pustit rychlejšího bývá nebezpečné velmi výjimečně, nevýhodné je to prakticky vždy, už třeba jen proto, že při přejíždění z pruhu do pruhu je nutno sledovat zrcátka a ostatní účastníky z důvodu možné kolise, zatímco pomalá a trvalá jízda v levém, ostatní zcela ignorující, je nepoměrně komfortnější. Na takováto hovada jsem pak zase stále více alergičtější já.

                    Je zajímavé, kolik lidí se cítí být oprávněno okrádat ostatní o čas jen proto, že sedí za volantem, přičemž v analogických situacích na chodníku by si coby pěšáci nikdy nic takového nedovolili. Napadlo by Tě například v libovolném místě pro pěší s větším průtokem, kde je nával a obtížné Tě předejít, například při průchodu turniketem nebo dveřmi, začít se velmi loudavě šourat, protože je to pro Tebe výhodnější (potřebuješ si přečíst SMS nebo upravit slipy a odložení o pár vteřin by představovalo jistý diskomfort)?
                    Možná ano, ale jsem si jist, že většinu lidí ne. Tu samou většinu, která se ale přesně takovým způsobem na silnici chová s naprostou samozřejmostí.
                    Vysvětluji si to tím, že pro pohyb pěšmo existuje dosud poměrně málo pravidel (resp. vzájemných nároků a povinností), pokud vůbec nějaká, pročež lidem nezbývá, než se chovat podle zdravého rozumu, jakožto základního předpokladu slušnosti, což se o silniční dopravě říci nedá ani při nejlepší vůli.
                    Proto je kdejaký blb přesvědčen, že nikdo nemá právo jej nutit k jinému stylu jízdy, než mu vyhovuje, tedy zdržovat kohokoli jakkoli se mu zlíbí, ať už proto, že má chuť se kochat nebo naopak nemá chuť se během konversace se spolujezdcem rozptylovat koncetrací na řízení, případně se akcelerací nákladního vlaku po naskočení zelené snaží snížit spotřebu o 0,03 l/100 km (jak jsou malicherní ti troubiči, vždyť jde jen o pár vteřin, přitom ve hře je několik mililitrů mého benzínu!)
                    Co se výchovných zkušeností týče, věř, že na na takovéhle kriply mám v zásobě pár lepších triků, než nějaké vybrždění, a to s risikem pro mě samotného zcela zanedbatelným.

                    1. Napadlo by Tě například v libovolném místě pro pěší s větším průtokem, kde je nával a obtížné Tě předejít…
                      By mě zajímalo, kudy chodíš.
                      Upřímně řečeno, mě by to nenapadlo, ale velmi mnoho ostatních lidí to nejen napadne, ale na místě to realizují.
                      Jak uvádíš jinde, pohlaví roli hraje, národnost ne.
                      Stačí se ve všední odpoledne projít od Kotvy k Národnímu divadlu a zase zpátky, případně se cestou zastavit na kávu v myi.

                    2. Jojo, lidí je na světě jako sraček, takže i když něco napadne každého tisícího, celkově to napadne spoustu lidí… což ale ještě neznamená, že jde o většinu, není-liž pravda? A není to ani, abych použil Tvůj výraz, velmi mnoho, srovnáme-li to s frekvencí stejného chování na silnici.

                      Se silničním provozem má interakce chodců společného snad jen to, že i zde se situace setrvale zhoršuje, například přibývá slepic, jejichž zálibou je blokovat nákupním vozíkem (či dvěma, mají-li zrovna náladu pokecat se známou) průchod uličkou v supermarketu. Ty ale aspoň většinou na požádání uvolní cestu, někdy se dokonce i omluví, o kteréžto reakci se mi na silnici může jen zdát. To už je pravděpodobnější ten fakáč, jakkoli jde o projev u žen velmi zřídkavý.

                    3. Je možné, že to napadne jen každého tisícího, nevyvracím to.
                      Chyba je, že se ti tisící tak rádi srocují.
                      Jsem ochoten tvrdit, že lidé jednají stejně, nebo alespoň velmi podobně.
                      Mohu porovnat zkušenost z provozu na městských chodnících, na cyklostezkách a na silnicích.
                      Jsou to samozřejmě zkušenosti moje, takže se od tvých určitě liší.

                      Občanky, které se dokáží zastavit uprostřed křižovatky, aby si sdělily první až poslední poznatky, pamatuji i z doby, kdy se nosily nákupní košíky v ruce.
                      Nepominutelné jsou Cikánky romské národnosti (výraz z jedné předjahelkovské soudničky, autor neznámý), které s oblibou konverzovaly ve vstupních dveřích obchodů a na požádání reagovaly podrážděně, až alergicky.

                    4. -Míjíme se v dedukci psaného textu. Nikde jsem nepsal o uhnutí „do pravého“, zato jsem psal o situaci „pokud nemám kam uhnout“, což může vzniknout jak tím, že napravo je škarpa, tak tím, že napravo, jedu-li po dvouproudovce, je souvislá řada jiných vozidel (kamiony) a já v ten okamžik vyhodnotím, že je pro mě a ostatní v tom pruhu, nebezpečné se do něho cpát. Tedy ano , jsem egoista a bezpečí – někdy i pohodlí – své, nadřazuji ostatním. Zrovna tak nadřazuji a preferuji svou smečku oproti ostatním, což ze mě ještě nedělá špatného člověka.
                      -Jelikož nosím trenky, nepociťuji diskomfort v kaťatech tak často, jako slipaři, navíc mám za to, že není příliš hezké, pokud se muž na veřejnosti drbe na kulích. :-)
                      -Proto je kdejaký blb přesvědčen, že nikdo nemá právo jej nutit k jinému stylu jízdy, než mu vyhovuje, tedy lepit se každému na prdel jako buzna, vynucovat si průjezd blikáním, troubením, ač je zjevné, že ten před ním nemá kam uhnout ač by stačilo pár desítek vteřin posečkat, než se dojede k místu, kde je kam uhnout, případně situace umožňuje pohodové předjetí.
                      -Já výchovné triky nemám. Myslím, že jediný, kdo má právo na silnici někoho vychovávat, je učitel autoškoly svého žáka. Ale není to tak dávno, co jsem se musel v desetince rozhodnout, jestli sejmu tři chlápky z přechodu nebo budu riskovat lepíču v kufru. Vybral jsem si druhou variantu. Chlápci v klidu odešli po svých, já odjel po svých (do servisu) a pána vezli na plaťáku.

                    5. Naprostý souhlas.
                      Tuto naprosto adekvátní reakci jsem použil reálně v provozu snad jen 1x či 2x za svou 20+ řidičskou praxi. Povídal jsem ale o této adekvátní reakci s možná trochu sadistickou rozkoší dost lidem, z nichž někteří neznali mne a já je, ale já dopředu věděl že to jsou lepičinaprdeloví od společného známého.
                      Pozorovat jejich reakce na tento popis adekvátní reakce na hulvátství mi dělalo na xichě rohlík od ucha k uchu a to ještě umocňovalo ty reakce.. já vím, hnusné. A raději už to nějakou dobu nedělám, protože jednoho posluchače postihla náhlá slabost bohužel s odvozem do nemocnice.

                    6. Otázka ovšem je, zda vpravo místo opravdu není, nebo pán/paní má nepřekonatelnej problém se vejít do 20-30 metrů, což zahrnuje koukání do zrcátka, zpomalení ze 68 na 65 km/h a mírné zakroucení volantem vpravo a pak zase vlevo. Přesně jak popsal pan coyot, strašná práce.

                      Bohužel na to, abych takovou štěrbinou někoho (jedoucího neznatelně rychleji, než pravej pruh, nikoli stejnou rychlostí, tam by to šlo mnohem lépe) předjel, opravdu potřebuju odhadem minimálně 100 koníků pod kapotou navíc, spíš ještě víc. Občas člověk zahlédne nějaké takové to sportovní vozítko, které ty stovky pod kapotou má, kterak v mžiku z místa zrychlí o 40+ km/h a svižně se takovým prostorem protlačí, takže to jistě jde. Občas se k tomu jen přidá zběsilé troubení slimáka v levém pruhu, jelikož takové myškovité předjetí naruší jeho komfortní zónu tady jedu já a vy se na mě nezkoušejte ani křivě podívat.

                    7. okrádat ostatní o čas? Interesantní, nebudou mít časem „ostatní“ právo, aby druzí vůbec nevyjížděli, protože to by mohla být výrazná úspora času. Takový Robinson by o tom mohl vyprávět. A teď vážně, opravdu jsou ti druzí na silnici jen aby zajistil komfort pro ostatní? Mám se nechat hnát nějakým blbem po Praze jen proto, abych ho nezdržela při závodech mezi semafory? Asi ne, člověk, který nežije na pustém ostrově by se možná měl smířit s tím, že potkává druhé, že druzí se vždy nechovají podle jeho představ a dokonce často ani v jeho prospěch, že druhé třeba bolí hlava nebo pata nebo jsou prostě unavení nebo nespěchají nebo jim prostě prd záleží na pocitech druhých nebo oprávněně očekávají, že on na jejich pocity také zvysoka dlabe.

                    8. „…opravdu jsou ti druzí na silnici jen aby zajistil komfort pro ostatní?“
                      Ukaž mi toho, co to napsal, ať mu to můžu vytmavit. Musí to být mimořádný vůl.

                      Mám si nechávat na každý z deseti pracovních přejezdů po Praze za den půl hodiny reservu, abych neobtěžoval svižnou jízdou slepice, které by si během relaxační vyjížďky v hustém provozu rády pokecaly s kámoškou, poladily rádio a během pojídání bagety sesumírovaly nákupní seznam?
                      Asi ne, člověk, který nežije na pustém ostrově by se měl možná smířit s tím, že potkává druhé, že druzí z libovolného důvodu mohou spěchat nebo si prostě jen nemohou dovolit kopat se do prdele jako ta Nána, co je zbytečně blokuje.

                      Větu „…nebo jsou prostě unavení nebo nespěchají nebo jim prostě prd záleží na pocitech druhých nebo oprávněně očekávají, že on na jejich pocity také zvysoka dlabe“ už parodovat nebudu, neb je celkem vydařenou parodií sama o sobě.

                2. S prvním souvětím souhlasím.
                  Kupodivu jste se dotkl hlavní zásady, kterou v silničním provozu uplatňuji: obyčejná slušnost (Thx Kurt Vonnegur Jr).
                  Právo?
                  Týýý jooo!

                  1. Tímto se panu Vonnegutovi omlouvám.

    2. A já jen marně přemýšlím, proč je to už asi rok, kdy na mne někdo zběsile negestikuloval nebo troubil. Přitom jezdím pražskými tunely a kolem Kulaťáku téměř denně, také v levém ~75km/h, když v pravém je konstantní štrůdl ~55, atd., a obvykle (ne vždy) se zařazuji co nejblíž konci pruhu. Že by mne dokonce nějaké auto pronásledovalo či vybržďovalo, to se mi za mých dosavadních ~50tis. km nestalo zatím vůbec nikdy. Kdybych to chtěl někdy zažít, co mám teda sakra udělat? Nebo je to tím, že proklamovaná ohleduplná a předvídavá jízda různých pisatelů je nakonec přecejen trochu prasení?

      (Můj nejzábavnější zážitek byla vlastně moje úplně první jízda po dálnici, kde mne ve středním pruhu D1 kousek za Chodovem něco jedoucí cca 200 km/h se zběsilým troubením a blikáním dálkovými podjelo pravým pruhem docela těsnou mezerou mezi mnou a kamionem.)

      1. Mam pocit ze jedinec na ktereho reagujete nam tu kdysi vykladal, jak zasadne nepousti chodce na prechodu, protoze mu ty halire co ho stoji opotrebeni brzd a palivo nutne k opetovnemu rozjeti lezou do penez… takze ano, zacnete jezdit jako retard a pak se vam to mozna zacne stavat taky :)

        1. To stále platí, stále je nepouštím, nebudu pouštět, nevidím na tom nic dobrého, je to blbost, stále z toho nic nemám, stále mi ten čas (ani ty penize) nevrátí nikdo, že mi lezou do peněz jsis vymyslel, tvrdil jsem, že je to zbytečný výdaj, který bych v součtu za rok třeba mohl mít v podobě plné nádrže nebo nějaké radosti. Takže stále nasrat. :) Jestli ty nejsi ta uplakana holka s nelogickým a netechnickým myšlením Sandstorm. :D

  3. Máte tam chybu, pokud se řadíte mezi první skupinu řidičů, která slušně pocukává v pravém, těžko jste mohl jet v levém.

    1. Je to tak, napsal jsem to nešikovně. Díky za upozornění. Jel jsem levým, ale píšu, jak bych patřil do pravého. Přístup k editaci nemám, tak to snad laskaví čtenáři pochopí.

  4. Praktická.
    Směr Suchdol – Břevnov/Smíchov
    V Podbabě do Koulova dále Stavitelská, Studenská až na Evropskou na světlech vlevo do Gymnasijní dále mírně vpravo prudce do kopce do Slunná vpravo do Cukrovarnické a vlevo na Patočkovu, na Malovance pak buď směr Břevnovnebo vjezd do tunelu směr Smíchov.

    Směr Suchdol – Troja/Holešovice
    V Podbabě do Papírenské pak vlevo do Goetheho, Wolkerova (podle nálady možno nahoru Bubenečskou na světlech vlevo Jaselská, pod Kaštany a dále), Korunovační, zdem kolem Sparty na Milady Horákové a na světlech vlevo vjezd do tunelu směr Troja.

    Směr Troja/Smíchov – Suchdol
    výjezd z tunelu na Letné pak dle směru buď vpravo/vlevo vždy na Špejchar na světlech vpravo přes přejezd, Pelleova a furt dolu až na Bubenečskou a pak Goetheho, Papírenská až do Podbaby.

    Jinými slovy fuck off Kulaťák:-).

    1. Pěkné, vyzkouším.

      1. Oprava: …Slunná vlevo do Cukrovarnické a vpravo na Patočkovu…

  5. To mě taky takhle chtěl vychovat jeden borec v ČB na čtyřproudovce kus před diamantem směrem ven z města. Už ani nevím, co se mu nelíbilo, možná to, že jsem ho aktivně ignoroval prostředníčkem (byl mi fakt … jo, právě tam), ale prudce mě předjel a zastavil v levém pruhu, ve kterém jsem jel také. Celý radostný, že mi může něco udělat, neb jsem byl nucen zastavit, vyskočil z auta a hnal se ke mě. V pravém pruhu bylo dost frmolu na to, aby se tudy dalo ujet. V protisměru byl ale klid. Jen se tam dostat přes ty dvě plné čáry. No co, plná čára není zeď a totéž platí o dvou – a byl jsem pryč. Borce jsem zahlédl už jen ve zpětném zrcátku s neznámými gesty a rudou barvou v obličeji.

    Já fakt nemám chuť se s těmahle kreténama o čemkoli bavit.

    Teda s jednou výjimkou, která byla nevyhnutelná. Na jednom malém kruháči v ČB si tak jedu, vjíždím na kruháč, když v tom z nejbližšího levého vjezdu se vyřítí policejní odstávka (čte se to stejně jako Octávka). Já instinktivně šlápl na plyn, protože brzda by se rovnala jisté kolizi, neb už jsem na tom kruháči byl a jeho rychlost vřícení se na kruháč spolu s jeho pracovním zařazením nedávala moc šancí, že to ubrzdí, tak tak, že to do mě nestihl nakouřit. Poliš mě dojel, stáhl okýnko a protože já měl taky staženo, začal mi nadávat něco v tom smyslu, že jsem ho omezil a bla bla bla píčoviny bigbít kyselí zelí trenky do zvonu ponožky na suchej zip. Docela mě nasral, musím říct. Tak jsem na něj zařval, že jsem ho možná omezil, ale on mě ohrozil a proto jsem na tom kruháči tak zrychlil a jestli se mu to nelíbí, budem si o tom povídat ve správním řízení. Ještě chvíli něco pičoval a pak to dopadlo fakt kouzelně, dodnes si nejsem jist, jestli se mi to nezdálo – normálně mi řekl něco v tom smyslu, že ho teda nechám jet prvního, na což jsem koukal chvilku jak péro z gauče, ale řekl jsem si, že to mi nic neudělá, tak ať si orgán jede. No, orgán se rozjel, já ještě chvilku nevěřícně stál a pak se teda rozjel taky.

    Od tý doby se snažím posilovat kamerovej arzenál, protože s těma čuráčíma hlavama je to fakt někdy těžký.

  6. Mám celkem silný pocit, že zhoršení situace kolem Kulaťáku nepřinesl tunel Blanka, ale stavební úpravy sociálních inženýrů, kteří udělali Svatovítskou směrem ke Kulaťáku jen jednopruhovou. A to tam ze začátku ještě dali semafory. Výsledek byl ten, že i v 22:00 tam byly kolony. Semafory už jsou pryč, takže kolony jsou jen do 21:00.

    Blanku zprovoznili až poté, co tuto obludnost spáchali.

    Takhle to dopadá, když blbec s kulatým razítkem začíná měnit fungující svět. :-(

    1. Hlavní špunt Kulaťáku je tramvajová zastávka ve Svatovítské těsně u vjezdu na kruháč kde přechází velehafo chodců a to na obou koncích ostrůvků v obou směrech, jediné řešení by byl podchod s výstupem na ostrůvcích. Jestli to je stavebně realizovatelné nevím. Zlepšení (v jednom směru) by přineslo i navádění řidičů do Svatovítské z Evropské přes Gymnasijní a Generála Píky (lepší pak na Patočkovu přes Pevnostní – to předpokládá dořešit nějak inteligentně výjezd na Patočkovu /U Brusnice. Fronty z Jugoslávských partizánů na Kulaťák pak přinesla „humanizace“ této třídy, nechci domyslet jak to tam (Jug. partizánů, Svatovítská) bude vypadat jestli někdy bude Sedlecký přivaděč na okruh v Suchdole.

  7. nemám ráda „vychovávače“, nemám ani moc ráda, když můj muž při řízení na ostatní výchovně troubí…
    nicméně protože jezdím každý den, tak se sama občas dostávám do situací, kdy by někteří (nejen) řidiči zasloužili asi víc, než vychovávat.
    např. mě vytáčí zastavení v levém pruhu na víceproudém kruháči, nebo zrovna dneska ráno – jsem „neslušně“ gestikulovala a troubila na ctihodného důchodce – nedání přednosti, vjel mi z vedlejší těsně pod nos, ani se nerozhlídnul. a ještě na mě gestikuloval a troubil zpátky – zřejmě co na něj ta pitomá ženská troubí? :-D
    každý den také žasnu, jakto, že někdo neví, na co jsou chodníky – v jednom menším městysu, nově postavené chodníky zejí prázdnotou, a všichni chodí vedle nich po ulici… ze zvyku?? jo, vesnickej zlozvyk…

    1. To troubení mě taky fascinuje. Přemýšlím, proč lidi troubí (já u toho vždycky řvu „Trubte na poplach!“). Jako kdyby ten, co troubí, si myslel, že ten, na koho troubí, to, kvůli čemu na něj ten trouba troubí, nějak odčiní, vrátí čas a neudělá to … fakt nechápu. Já klakson používám jen v situaci, kdy potřebuju, aby se překážející objekt leknul a uskočil, zpravidla zvíře (na lidi to neplatí, protože jsou v drtivé většině případů nedoslýchaví). A výjimečně krátce zatroubím na někoho přede mnou, pokud se nerozjel na zelenou a vidím, že se dloube v nose nebo kouká, kde co lítá – prostě se zasnil, ale často ani to ne. Většinou bývá větší prča ho v tom nechat, zpravidla pochopí, že prošvihl zelenou a hele jak se rychle na tu příští rozjede ;) (taková kurva, abych na něj troubil zlomek sekundy před tím, než padne oranžová, nejsem :).

      1. Já troubím abych někoho upozornil na něco, co udělal. Trouba sice neodčiní co už způsobil, ale může si:
        – uvědomit, že něco udělal
        – nechápat v tu chvíli, že něco udělal ale začne nad tím přemýšlet později
        – příště podobné chování neprovádět.

        Pořád je větší šance, že příště si danou prasárnu rozmyslí než kdyby se vůbec nikdo neozval.

        1. Napsal jste to rychleji než já. Troubím z těch samých důvodů.
          Stejně tak mi nevadí, když někdo vytroubí mě.

          1. Ještě bych dodal důvody
            – ten na koho troubím je kretén, všichni se na něj podívejte a dávejte si na něj pozor
            – ať ho znervozním

            1. Ani jedno co jste napsal bych nedodával. Že je kretén si řeknu jen ústně. Ale dodám, že když mě někdo vytroubí (stává se to výjimečně), pokaždé vím proč a omluvím se mávnutím nebo bliknutím.

              1. Omluva mávnutím nebo bliknutím je samozřejmně na místě a je velmi výjmečná.. dělám to taktéž, když jsem vytrouben ale málokdy se s tím setkávám.

                1. Ano, omluva podobným způsobem je slušností a praktikuji ji, ale troufám si tvrdit, že v případě že jsem vytrouben, jde v drtivé většině o situaci, kdy jsem jen vytrouben nějakým nervózou. S těmi si hlavu nelámu.

                  Troubit na někoho proto, abych ho znervózněl, považuji za prostou blbost. Troubí-li někdo na někoho a nejsem to já (velmi často), spíše si ťukám na čelo kvůli tomu, co troubí. Ještě nikdy mě nenapadlo to vnímat tak jako „bacha, kretén, dejte si na něj pozor“. Spíš si dávám pozor na tu trubku.

                  1. Jinak řečeno, jsi brzda provozu, když tě vytroubí nervóza a ten nervóza jenom požaduje plynulý provoz. Jsem nervóza. :)
                    A pokud vím, tak klakson se používá „k odvrácení hrozícího nebezpečí.“ Takže ty se máš dívat na to „nebezpečí“ (kretén, na kterého se troubí) a né na toho, kdo troubí. On pouze upozorňuje.
                    To je jako bych se na blikajicích řidiče v protisměru díval jako je blbce, protože chce být asi vidět a nezajimala mě fizlacká hlídka či možné nebezpečí, která muže hrozit.
                    A troubí-li nervóza, odvrací vlastně taky nebezpečí… Aby třeba „někdo“ nepřišel k úrazu kulatinou či podobně.

                    1. 1) Nervóza vyjadřuje svou nervozitu bez ohledu na to, čím je způsobena. Požadavek plynulého povozu tedy příčinou troubení vůbec být nemusí.
                      2) Jede-li někdo pomaleji, než by si nervóza představovala, nemusí hrozit nebezpečí vůbec nikomu a tedy není co odvracet.

                      Na závěr: když jsem občas nucen během dne poskakovat (jinak se to ve zkratce popsat nedá) po Praze, skutečně občas slyším zatroubení. Obvykle nedokáži přesně identifikovat zdroj a tedy ani cíl.
                      Porucha sluchu to nebude, zaměstnavatel mě každé dva roky nechává přezkoušet.

                    2. Tak já podle sebe soudím tebe…. takže jediné, co mě za volantem dokáže skutečně rozhodit je neplynulý provoz, když stojím a nemám proč (pitomci se učí zip), když musim jet 30 tam, kde je 50 (nějaky svateční zesranec v useku, kde se nedá předjet), když mě někdo omezuje tím, že se rozhodne pouštět chodce a mě nutí zastavit…. Ano, to jdu do vrtule velmi rychle, protože to není plynulý provoz. Začinám uvažovat, že místo zatroubení začnu ten klakson držet do te doby, dokud „překážka“ nezmizí.
                      Nervóza si představuje 49 v obci a 89 mimo obec jako minimum, jinak tahni doprava nebo uhni, když jedu maximalní předepsanou rychlostí, že ty nespěcháš a mrháš svým volným časem neznamená, že to budu dělat s tebou.

                    3. Pokud někdo pouští chodce, vyhodnotil třeba situaci tak, že zastavení na přechodu ho stojí méně času než kolik by musel věnovat po kolizi s ním policii, úřadům a soudům. Zdá se vám to nerozumné?

                    4. Pouze v případě, že chodec už je na přechodu. Jinak vyhodnotil špatně.

                    5. Jinými slovy, jste takový komunista, který by ostatním určoval, jak mají trávit svůj volný čas.

                    6. At si ho lidi traví jak chcou ale ať tím nezasahují do mého. Nic jim neurčuji a tak si nenechám určovat.

                    7. Před chvílí jste tvrdil, že ano.

                    8. Jistě to bylo v případě, že to afektovalo i mě.

                    9. Naposledy a polopatě. Pokud řidič vyhodnotí, že chodec sice přednost nemá (není na přechodu), ale mohl by udělat chybu a vstoupit tam, když nemá a on ho srazí, pak vešketé ušetřené vteřiny jdou dopryč i když bude mít pak nakonec pravdu. Vy mu je z auta za ním nenahradíte. Takže situaci nevyhodnotil špatně, pouze je opatrnější než vy a tak ji vyhodnotil jinak – půl minuty obětuji teď, než půl roku problémů později.

                    10. Od které chvíle se bavíme o tom, že někdo pouští chodce dokonce mimo přechod? To bych mu tu trumpetu asi šel narvat do pr*ele místo zatroubení. S tím jsem se ještě naštěstí nesetkal a doufám, že ani nesetkám.
                      Jinak ano, kvůli debilitě zákonů v této zemi a šikaně řidičů zákonem to za to nestojí. S tím zcela jistě souhlasím.

                    11. Mimo přechod? Proč mimo přechod? Chodem může vstoupit i na přechod když nemá.

                    12. Otázkou je přísun informací z provozu.
                      Jak si dnes a denně ověřuji, řidič, jedoucí za mnou, vyhodnocuje situaci jinak, než já.
                      Někdy se stane, že prudce odbočí do pravého (minimálně omezí řidiče tam jedoucí), aby mě předjel zprava, ale já v tu chvíli začínám brzdit, protože automobil přede mnou již stojí…
                      Pak nervoza i troubí a v takovém případě ji dokáži i identifikovat.

                      Jet během všedního dne v běžném městském provozu maximální rychlostí (110 podle Behemota, 180 podle Lojzy) nebývá na komunikaci s připojovacími pruhy a autobusovými zastávkami nejen efektivní, ale většinou ani možné.

                    13. Máte zkratkovité myšlení, pane bandit. Já se velmi často setkávám s tím, že brzdou provozu jsou všichni ostatní. Rychlostní limity mě zajímají do té míry, jestli má smysl dávat pozor na to, kdo a co je všude kolem z hlediska možného postihu ze strany státu. Zajímá mě v první řadě situace kolem a jak je možné ji vyřešit co možná nejefektivněji.

                      Troubení se možná má používat k odvrácení hrozícího nebezpečí, ale se situací, kdy to troubení skutečně odvrátí hrozící nebezpečí, se setkávám tak odhadem v 1 procentu případů (dobrá, ve dvou, ať nežeru). Většinou žádné nebezpečí nehrozí. Většinou je za volantem jen nervóza. Nejlépe to vidím z pozice nezávislého chodce, kdy mám fůru času vyhodnotit, co se děje. Vy možná používáte klakson k odvrácení nebezpečí, ale většina trubců, co tak já sleduji situace, jen využívá příležitosti k tomu někoho vychovat. Možná je to specifikum ČB, ale já to tak vidím. Nedělám si patent na rozum, ale vidím, že přístup, který praktikuji, je funkční. Zkrátka netroubím, nemá to v drtivé většině případů smysl.

        2. To mi přijde jako stejná blbost jako nálepky „dítě v autě“. Pravda, dotyčný skutečně může udělat to, co jste uvedl. Považuji však za výrazně jistější, že to neudělá. Já to třeba udělám, ale obvykle to nijak nesouvisí s tím, jestli na mě někdo troubil, nebo ne. Samozřejmě nemohu říci, že znám všechny své chyby (myslím na silnici), i když si myslím, že jich znám většinu, je ale dost možné, že některé chyby si uvědomím právě až po zatroubení. Ať tak či onak, tou primární informací, kterou mi trubka dává, je, že „pan řidič je vychovatel“. Beru si z toho především to, že bych se mu měl vyhýbat. Jsem toho názoru, že pohodový a vyrovnaný řidič by nad drtivou většinou věcí, kdy řidiči troubí, mávl rukou. A ano, považuji se za pohodového a vyrovnaného řidiče. Troubím jen v situaci, kdy vyloženě počítám s tím, že to vyvolá okamžitou patřičnou reakci (nejčastěji, jak jsem již zmínil, „někdo se zasnil na zelené“). Nevidím smyslu troubit na někoho, kdo prasí, nebo jede nějak blbě, i když třeba neúmyslně. Vyloženě za zbytečné považuji troubení na sváteční řidiče, protože těm je to fakt totálně putna.

          1. Souhlasím s tím, že troubit na někoho, kdo prasí je zbytečné, protože tito lidi nikoho nezdržují (spíše naopak). Kdo jede blbě, jede blbě, co nejrychleji a nejdál od něj, pokud mě nebrzdí, nemám důvod troubit, at je jede třeba s trojkou v žíle.
            Troubící lidi nepovažuju za školitele. Za školitele považuju ty, na které se nalepím (protože jedou pod limit o víc než 10 kmh) a oni buď:
            1; lechtají brzdový pedal, aby mě „postrašili“ brzdovkama, vhledem k tomu, že si sleduji i situaci před nimi, tak je mi jasný záměr jejich brždění a nalepím se ještě víc, což je přivádí k šílenství (Ano, když to zašlápnou, bude to na mě, ale stojí jim jejich školení za rozšvihanou prdel? Ne)
            2; Kteří si schválně najedou k prostředku a když se uvolní protisměr tak najedou do středu vozovky. (Nejčastěji pitomci s dodávkama)… Takové zmrdy by nemělo být snad ani trestné vytlačit a ještě by mi měli proplatit ujmu na autě a čase.
            Zrovna pár dnů zpět jsem vytroubil jednoho idiota, protože se na hlavní cestě vytvořila kolona asi 40ti aut protože on měl potřebu pustit dvě právě přijiždějící auta z vedlejší. Jaké bylo mé překvapení, když se po mém klaksonu ozvalo asi 8 dalších aut. A tvrdá pravda? Nikdo nám ten čas nevrátí, hňup to udělá zase ale očividně nejsem jediný, koho to nasralo a neviděl to právě zeleně ale zcela zbytečně.
            Za dalších 10 minut jízdy, jsem byl zaseknut kriplem v úzké cestě mezi paneláky (šířka na jedno auto) (a zasekal ještě dalších 6 aut za mnou) protože (ač to bude znít neuvěřitelně) pouštěl auto jedouci proti němu ač jsme byli v jednosměrce, zákaz vjezdu velký jako kráva jejím konci (a druhý směr je o odbočku dál). Načež jsem ho klakosem upozornil, že je idiot a on ještě vystoupil a cosi na mě gestikuloval.

          2. Nálepka „Dítě v autě“ (případně „Pes v autě“) má mít imho podobnou funkci jako nálepka „Z“ nebo lišta Autoškola. Čili upozornění, že ten přede mnou bude jezdit opatrnějc, zrychlovat pomalejc a na křižovatce bude pouštět kdekoho, protože nechce, aby se mu přepravovaný aplégr během transportu poblil nebo pomlátil. Lišta TAXI naopak zase signalizuje, že dotyčnej pilot pojede co to jde, s nějakejma předpisama si moc hlavu lámat nebude a že mě v klidu oprasí, když se mu to bude hodit. Užitečný věcičky, tyhle nálepky a cedulky.
            Nálepky s rybičkou, letadýlkem nebo s dětičkama a pejskama a nápisy jako Domísek, Vaneska nebo Rexík jsou naopak celkem k hovnu, i když ledacos svědčí o pořizovateli.

            1. Já tam teda mám nápis Viktorka s obrázke dítěte v autě. A za chvíli přibude druhá.
              Ale já si to tam dávám, protože se dítětem bezostyšně chlubím.

              1. Ne že by to ostatní lidi zajímalo, ale proč ne. Každýho věc co si na to auto nalepí

                1. Souhlasím.

              2. Sorry, (i za OT) ale první, co mě napadlo, byla Bohemka.

                1. Asi to změním na Zbrojovka, ale uvidím, jak se to bude dceři zamlouvat, už pobírá rozum…
                  A teď fakt nevím, jestli je tam Viktorie nebo Viktorka…

                  1. Viktorka je v pohodě, i ta Zbrojovka, název toho klubu už dneska hodně lidí nepamatuje.
                    Horší je ale třeba autobusák – fanoušek Komety, kterého často vídávám: má po celé šířce čelního skla shora zavěšenou tlustou deku v klubových barvách s vyšívaným nápisem MODROBÍLÁ ŠLECHTA. No, k zblití.

            2. Nálepka Dítě v autě nebo Pes v autě na mě spíše působí dojmem „Pořidil jsem si fakana / čokla a vy o tom musíte vědět protože musím sdilet své problémy“. Takže tyto nálepky ve mě neevokují absolutně nic a neberu na ně nejmenší zřetel.
              Ono ostatně… některé kamiony taky maji na prdeli cedulku 70 pak 80 a pak 90 a přitom jedou jak zesranci 60.. takže nejen že nevím, co platí ale ani jedné se nedrží = nálepky mě nezajimají.

              1. tak že seš trotl co nebere zřetel na nic a na nikoho je víc než jasný z tvých ostatních příspěvků, takže je celkem zbytečný zvlášť zdůrazňovat ještě samolepky.

                1. A proč bych to dělal? Kdo bere ohledy na mě? Třeba na té silnici… Já mám jen držet hubu a tempo ostatních méně schopných (nebo s nějakým problémem) ? A kdo bere ohled na to, že ja třeba chci jet rychleji? Aha… nas*at :)

                  1. Pokud na Vás nikdo nebere ohledy, tak to žijete ve smutném světě. Naštěstí na mě na silnici lidé ohledy berou (například problikávají, že jsou tam fízli a nic za to nechtějí, blikají, že mohu předjíždět, zastaví, aby pustili kolonu za pomalejším vozidlem, pustí tam, kde bych mohl stát ještě příští rok a pořád čekat na přednost, atd.). Snažím se chovat také tak.

                    1. Ano, tak se ke mě chovají a já se tak snažím chovat také… Ale nebudu brát ohledy na to, že někdo jede jak posraný přičemž nikdo nebere ohledy na to, že já tak nejedu nebo dokonce spěchám. Jediná omluva pro pomalou jízdu je porucha vozu a to by dotyčný měl jet co nejvic vpravo to jde, protože si je jistě vědom svémho „nedostatku“. Na to jsem ochoten brát ohled, protože se porucha může projevit i během jízdy. Čokla či děcko si tam nasadí šofer dobrovolně.

                    2. Napadlo Vás třeba, že někdo může začínat řídit a sedmdesátka je pro něj ještě hrozný fofr? Ale nejen to. Já třeba znám manžele, oba řídí desítky let, oba jezdí poměrně pomalu. Na víc si netroufají. Není to kvůli čoklovi ani dítěti, jim tempo pohřebního vozu přijde jako přiměřené (na trasách vě

                      Já třeba, když už mám všeho dost, tak jedu pomalu. Sám od sebe, poznám, jak moc jsem na papričky podle toho, jak jedu mezi obcemi. Jednou jsem se vracel domů v noci a koukám na tachometr – ani ne padesát na prázdné silnici. Kdyby něco jelo, tak bych zastavil a pustil.

                      Nebo občas jedu pomalu kvůli spolujezdkyni, které nedělá rychlá jízda dobře a jsou dny, kdy jí přijde tachometrická osmdesátka jak strašný fofr. Tak to prostě nehoním.

                      Vše výše uvedené mi připadá jako dobré důvody, jet pomalu. Je pravda, že pokud je místo a mám za sebou auta, jsem ochoten zastavit a pustit je.

                    3. Tvůj postoj „teď jedu JÁ, tak se mi všichni kliďte z cesty“ je dechberoucí.

                    4. To je spíše postoj, ač bude znít zvláštně :D „Když nejedeš minimálně maximalní povolenou rychlostí, tak se kliď z cesty.“
                      Pozoruji na sobě, že když někdo jede 90 mimo obec.. a je mi fuk zda je to kamion nebo osobák, zda má na zadku Ztko nebo 20 děcek v autě… nemám potřebu ho předjet, lepit se na něj ani nic.. Ale když jede 80 a nějak nemá potřebu si alespoň najet k pravé straně, už mi „vadí“.

                    5. To bude ten problém. Dle zákona se smí jezdit maximálně povolenou rychlostí, zatímco ty vyžaduješ od ostatních, aby jezdili minimálně povolenou rychlostí. A když to nedělají, vidíš rudě. Časem z toho možná vyrosteš.

                    6. Ale uhnout ke straně by mohli. Nejednou jsem potkal brusiče lajny. Jede 70-80. zavile se drží středové čáry a neuhne k pravé krajnici ani za mák. Prostě neuhne. Kdyby uhnul, v klidu ho předjedu i proti protijedoucímu autu (místa je dost), ale když se tak zarputile drží středové čáry, tak nemám šanci. Za mnou se tvoří kolona a časem to někdo zezadu prostě nevydrží a pojede. A průser je na světě.

                      Já zrcátka používám a jezdím i podle nich – nedělá mi problém uhnout motorce, i když jede rychleji, no a co? Nemám problém uhnout rychlejšímu autu, jen mě trochu zamrzí, když na mě blikne, abych uhnul – já to mám v plánu a nepotřebuju na to být upozorněn – ale na druhou stranu, asi je takových lidí menšina.

                      Jinak ale obecně s předřečníkovými názory úplně souhlasit nemohu.

                    7. Bohužel ne každej zpětný zrcátka používá, a tady vzniká hodně nedorozumění. Víte, co mi dalo práce, než jsem přítelkyni naučil do nich co pár vteřin mrknout? To bylo vysvětlit jí, proč je nemá používat jenom při změně pruhu nebo couvání… A není zdaleka sama o kom vím, že to tak má. Zrovna ráno přede mnou jela starší paní v Avensisu. Zrcátka měla pro jistotu sklopený. Jel jsem za ní asi 3 kilometry než jsem ji předjel a za celou dobu jí nechyběly. Proto jak jsem psal výš mi přijde jako zhovadilost lepit se někomu na nárazník. Většina lidí je sice používá, ale těch, co ne, není zanedbatelný množství. Těch lidí, co dělají naschvály, je podle mě vysloveně minimum. A tak je k tomu podle mě zdravý přistupovat. Někdy je to těžký, v hustým provozu, když člověk narazí na několikátýho mimoně v řadě, ale kdo udrží chladnou hlavu zpravidla vyhrává.

                    8. Ráčíte znát moji drahou polovičku? ;-)

                      Tímhle přístupem „já jedu na své polovině, tak co má co kdo předjíždět, když někdo jede i proti?“ mě dřív neskutečně vytáčela. Teď s ní většinou jezdím po dálnici, kde to není tak hrozné, ale dokud nebyla čtyřproudovka mezi HK a Pardubicemi, tak to fakt bylo šílené.

                    9. S tímhle to není tak jednoduché. Ono je skutečně spousta úseků, kde se ty tři auta vedle sebe v pohodě vejdou (viz např. ten profláknutý u Moravské Třebové, tam by se vešla při troše snahy i čtyři). Na druhou stranu je to nestandardní manévr a obvykle si jej netroufám udělat, když nejsem přesvědčen, že o mě ostatní zúčastnění ví. Stalo se mi ale také už, že prostě někdo v protisměru takhle vystartoval a spoléhal se na to, že mu ostatní nějak uhnou. To považuji naopak za velmi nebezpečnou prasbu.

                    10. Hlavně pokud existuje takový úsek, kde je na to už i fyzicky místo, tak to mělo být DÁVNO přečmáráno do civilizované formy, jako ve v tomto vyspělých zemích. Tj. na střídačku po nějaké rozumné vzdálenosti 2+1/1+2 pruhy pro bezpečné předjíždění pomalejších, pro oba směry.

                    11. Přesně, nestandardní manévr. Pokud je v protisměru volno, je jedno, jestli je předjížděné u středové čáry nebo u krajnice. Předjedeš ho tak jako tak.

                      Šneci v 99% vědí, že jsou šneci a jedou u kraje. Šnek = auto jedoucí výrazně pod nejvyšší povolenou rychlostí. Ale auto, které na okresce jede 90, není šnek.

                    12. Na zmiňovanou silnici mezi Opatovicemi a Pardubicemi se vedle sebe vešla auta čtyři. Ne v krajní nouzi, ale naprosto pohodlně aniž by byl kdokoli ohrožen.

                    13. Povolená rychlost je troufám si říct minimálně 80 % vozovek velmi výrazně pod fyzikálními limity. Na asi 10 % je to správně a na zbytku je to moc. Takže řídit se jenom maximální rychlostí je taky pěkně o průser a lidi maj jet podle situace, schopností sebe a auta, a ne nějakejch podělanejch čísilek. Došlo tedy přesně k tomu, na co mnozí upozorňovali dávno: je tak přeznačkováno, že na to lidi už začínají srát. Znáte to s tím džbánem a uchem.

                      Mě sere jenom to, že některé ofce mají moc dlouhé vedení a zatím to ještě nepochopily.

                    14. Re: „Tvůj postoj “teď jedu JÁ, tak se mi všichni kliďte z cesty” je dechberoucí.“

                      Ano, ale i s takovým materiálem musíme na silnici počítat – tedy abych byl přesnější: já s ním počítám. Stejně jako s nemocemi v běžném životě nebo policajty.

                      Ctím pravidlo, že jestli někdo chvátá víc než já, nechť je to on, kdo tu situaci řeší. Já se snažím jezdit předvídatelně tak, aby i ten, co chvátá, jasně věděl, co si na silnici může dovolit, aniž by zavdal příčinu ke karambolu. Ale nikde není psáno a neuznávám, že já mám povinnost být ten, co se přizpůsobí jízdě rychlejšího a umožní mu jet rychleji (přestože tak často činím, pokud na nějakého takového spěchálistu narazím – ať si jede, furt je lepší, když ten rychlejší je přede mnou, než za mnou, ale opravdu nejsem povinován mu to umožnit). Stejně tak když mám já potřebu jet rychleji než ostatní, tak jsem to já, kdo zapíná obrátky pozornosti na 100 %, protože jsem to já, kdo se chystá dělat věci, se kterými ostatní třeba nemusí počítat. A je pak třeba je dělat tak, abych nikoho neohrozil a pokud možno ani neomezil.

                      Na silnici prostě nejsme sami a jsem toho názoru, že až na pár idiotů, co si jezdí zamachrovat, máme všichni stejný cíl: dostat se efektivně z bodu A do bodu B a nezpůsobit při tom komukoli jakoukoli škodu.

                    15. Metete Utelete: V tom se neshodneme. Když vidím, že mne dojíždí rychlejší a mám bezpečnou možnost mu uhnout mírným najetím ke krajnici, udělám to. Není to moje povinnost, ale dělám to; třeba jen proto, že zítra mi takový manévr od předjížděného může pomoci rychleji a bezpečněji jej předjet a ušetřit nějaký čas. Nic mne to nestojí, ale výrazně tím přispěji ze své strany ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na silnici. Také mu tímto manévrem naznačím, že o něm vím a že jsem připraven na to, aby mne předjel. Jedu-li z nejrůznějších důvodů výrazně pomaleji než je v místě obvyklé, pak se držím co nejvíce vpravo jaksi automaticky. Když už musím vytvářet překážku plynulosti provozu, tak ať je co nejmenší.
                      Přesně, jak píšete – nejsme na silnici sami a jen řidičskou empatií a spoluprací můžeme dosáhnout svižné a plynulé jízdy i v hustějším provozu. Kdyby takhle jezdil a uvažoval každý, ubude spousta nepříjemných a risikových situací.

                    16. „Metete Utelete“: na silnici platí i nějaká ta nepsaná pravidla. Jedno z nich je „nezdržovat ostatní“ a další zase „v rámci možností kooperovat“. Je nás na silnicích už moc a ve městech ještě víc a jestli nechceme o výhody individuální dopravy přijít, musíme těch pár jednoduchých pravidel dodržovat. Když mě někdo dojíždí, tak nezkoumám jeho rychlost, ale uhnu mu. Od něj zase očekávám, že až bude vlevo ode mně, tak nezpomalí a nezablokuje mě. A jen když tohle budu dodržovat, budu moci spravedlivě očekávat, že až já budu v roli toho rychlejšího, tak zase ti ostatní nepojedou s jedním okem přilepeným na tachometru a druhým na výtisku zákona o silničních komunikacích, ale že prostě udělají to, co slušní lidé dělávají.

  8. V jednom se dá souhlasit: lidi jsou víc a víc nas*aní a důvodů proč je všude kolem mnoho, např. i to utahování šroubů.

    1. Docela často se mi podaří článek v tisku i tlači pochopit na poprvé, tentokrát ne.
      Nevíte někdo něco bližšího o té nehodě autobusu odbočujícího na zelenou, co do něho vrazilo auto jedoucí na červenou a vinen měl být autobusák?

      1. O tom konkrétním případu nevím, ale mohlo to tak být. Při odbočování vlevo je totiž řidič povinen dát přednost protijedoucím vozidlům bezpodmínečně, tzn. bez ohledu na to, jak se v tom protisměru ocitla. Je proto irelevantní, zda řidič osobního auta v protisměru jel rovně na červenou, z hlediska řidiče autobusu to nemění nic.

        Těžko říct bez podkladů, ale primárně je to problém celkového chápání legislativy, kdy semafor není pouze prostředek k řízení dopravy, který dává barevná doporučení, ale lidé z něj odvozují svoje práva a povinnosti jako u blbých. Pokud tedy někde řidič autobusu pronesl větu „já ho viděl, ale přesto jsem mu tam vjel, protože jel beztak na červenou“, tak si o ten rozsudek sám řekl. Kdyby postupoval trochu taktičteji, nejspíš by flastr nedostal.

        1. Ta bezpodmínečnost je někde explicitně zakotvena? Co jsem já tak porůznu viděl, tak se většinou individuálně řeší co mohl a měl očekávat a nezdá se mi, že by existovala závazná generální linie.

          1. § 21 odst. 5 ZPPK, že je křižovatka světelná je pro tento případ jedno

            Zkoumání, kdo se kdy rozjel a kdo koho jak viděl možná proběhlo, ale je to dobrý maximálně k tomu, aby je osolili oba. Podle mě jediná věc, která by umožnila řidiči autobusu vyvinit by byla, kdyby osobní auto jelo současně v jiném pruhu nebo tak rychle, že by nebylo v jeho silách na to vůbec zareagovat (pak by se to dalo hrát na chybějící zavinění).

            1. A nebyla by tady odpovědí ona klasická – vy jste to auto neviděl? Tak proč jste tam jel? Případně – vy jste to auto viděl a přesto jste tam vjel?
              Já se přiznám, že jsem nezvažoval jinou variantu, než že autobusák jel na zelenou vyklizovací šipku a někdo mu tam vlítl navzdory červené.

              Protože odbočování vlevo bez šipky a srážka s protijedoucím – to přece není nic výjimečného, exluzivního ani nic podobného, aby se to objevilo v článku, který upozorňuje na nějaké údajné notoriety, které mají být řidičům známy, ale řidiči je neznají.

              Jako že musím při dobočování vlevo dávat majzla na protijedoucí auta, to snad není řidičům neznámý fakt. Proto jsem předpokládal, že se jedná o situaci, kdy řidič odbočuje za pomoci vyklizovací šipky a někdo to do něj napálil a i přesto je řidič vinen.

              Pokud tam ale popisovali situaci, kdy řidič odbočoval vlevo bez šipky, tak jsem se nechal nachytat.

              K té vedlejší – před několika lety se řešila situace, kdy řidiči jezdí po hlavní ne moc pomalu (musel jsem :-D) a někdo mu tam vjede z vedlejší. Dřív to bývalo striktně dané – viník je ten z vedlejší, ale pak se to nějak přesýpalo přes soudy a prý se má zohledňovat rychlost toho, co je na hlavní. Pokud jede rychle, tak nějaká spoluvina. Ale přiznám se, že jsem to nijak dál nestudoval a nevím, nakolik se jednalo o jednotlivý exces, případně o pravidlo.

              Nevíte někdo?

        2. Podle mě to není pravda. Protože právě přesně tento případ mě vylekal, radši jsem si to našel. Lze se dívat zde: http://www.ibesip.cz/data/web/soubory/legislativa/361-od-20-02-2016.pdf

          Existuje §21, odst. 5, který říká:
          Řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým
          vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům
          hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve
          vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen.

          Pak je ale v §70 v odst. 2 v písmenu c) toto:
          Svítí-li signál „Signál pro opuštění křižovatky“ umístěný v protilehlém rohu křižovatky, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5.
          A ve stejném odstavci v písmenu e) toto:
          Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro odbočování vlevo § 21 odst. 5.

          Z toho mi tedy vyplývá, že jediná možnost, jak mohl být řidič autobusu uznán vinným, je ta, že odbočoval vlevo na plné zelené kruhové světlo, které nebylo doplněno signálem pro opuštění křižovatky. Jakmile totiž svítí tento signál, anebo na semaforu svítí zelená šipka doleva, pak protijedoucím vozidlům přednost nedáváte.

          1. Přesně tak. Kdyby odbočoval na zelenou šipku, neměl by co porušit, protože by mu povinnost dávat přednost protijedoucím nevznikla. Pokud tam šipka nebyla, autobusák vjel do křižovatky ještě na zelenou a zastavil se v ní, aby dal přednost protijedoucím vozidlům, a následně se rozjel, pak porušil a je v řiti, přičemž mu nepomůže, že auto v protisměru jelo na červenou.

            Mě spíš vylekala ta věta v článku, co následuje poté.

            1. Která? Tahle: „Stejně tak může být spoluviníkem řidič, kterému vjelo do cesty vozidlo z vedlejší silnice.“
              Upřímně řečeno, při prvním čtení článku jsem si jí nějak nevšimnul. Nějak si neumím představit situaci, kdy bych mohl být v takovém případě spoluviníkem. Škoda, že to autor blíže nerozvedl.

              Stejně tak i ten případ autobusáka je tam popsán vágně, protože pokud odbočoval na kulaté zelené světlo a nedal přednost, tak je blbec. I když to taky asi není úplně jisté. Pokud se nepletu, tak správný postup při odbočování vlevo na světelných křižovatkách (obzvláště s kulatým světlem), jak nás učili, je ten, že si najedu co nejblíže ke středu křižovatky a dám přednost těm, co ji mají. Jakmile je volno, můžu dokončit odbočení. Pokud to ten autobusák takhle udělal a poté, co měl volno, se rozjel a až pak tam vletěl bezmozek na červenou a napral to do něj, tak je velmi odvážné házet vinu na autobusáka, protože nechápu, jak jinak (bezpečněji) tedy měl to odbočení provést.

              1. Například v situaci, kdy to auto vjelo do porotisměru z vedlejší, řidiči, jedoucímu po hlavní?

                1. To přece nejde. Od toho je hlavní hlavní. To je podobné jako u světelné křižovatky. Vozidlo jedoucí po hlavní má přednost, tam žádná přednost protijedoucích vozidel (z vedlejší) nemůže platit. To by přece bylo proti smyslu té dopravní značky „hlavní silnice“. Tohle nemůže nikdo myslet vážně. Pokud jo, tak ať zruší všechny značky (minimálně ty upravující přednost) a všechno se nechá na těch základních principech – přednost vozidel přijíždějících zprava a přednost protijedoucích vozidel (plus ty doplňující situace) při odbočování vlevo.

                  1. Jen pro zajímavost – v téhle diskuzi na autowebu – http://www.autoweb.cz/beran-dopravni-nehody-na-spatne-oznacenych-krizovatkach:komentare-k-clanku/ – se mohutně řešilo, že „v zákoně není výslovně uvedeno, že řidič, který jede po komunikaci označené značkou Hlavní silnice, má přednost před vozidly na vedlejší“.

                2. Tohle mi hlava nebere, to by chtělo pro idioty, jako jsem já, rozvézt. Řekněme zatáčka vlevo je hlavní silnice, rovně je vedlejší(tzn. T kde hlavní směruje vlevo). Já pojedu doleva, technicky odbočuji vlevo, současně jedu po hlavní. Pokud mi tam trotl z vedlejší vjede, mám spoluvinu, protože…?

                  Řekněme tahle křižovatka:
                  https://mapy.cz/s/BERO
                  Jedu po Dobrovského a chci pokračovat po Komenského, esivá sem se nespletl, tak jedu pořád po hlavní a je to nesvětelná křižovatka. někdo mi tam vjede z Jiřího z Poděbrad.
                  (Omolóc moc neznám, takže se možu mejlit)

                  1. Já to taky nepochopil.

                  2. No podle toho jak jsem se to učil já, v tomto konkrétním případě máte přednost před všemi ostatními, a jestli tam někdo vjede, tak je to jednoznačně jeho vina. Máte dokonce přednost ať jedete kamkoli: vlevo, vpravo, rovně. Zleva vám dávají přednost pokud by chtěli jet jinam, než po hlavní (čili pro ně vpravo; tam se s nikým ani nekříží, není co řešit), protože hlavní+přednost zprava.

                    1. Právě, já se to učil stejně. Ale ta věta v tom článku je prostě divná. Jako jo, může bejt, že to novinář napsal blbě a nikdo na to neupozornil, může bejt.

                    2. Neřešili tam taky výhradně světelné křižovatky? Každopádně s idiocií autora webových novin je třeba počítat, většina je už dnes pouze tupých překladačů, co to ještě ani nepřeloží správně. A i jestli problematice rozumí, stále může jít o tu mýlku, nebo prostě neumí psát tak, aby to plebs pochopil.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017