Rejžka jako fenomén doby

Featured Image

Psáno nebude o rejži, rizotu ani o režírování. Nicméně s jídlem tohle téma velice úzce souvisí. Po zaměření se na tento lidský úkaz jsem nabyla přesvědčení, že se skutečně jedná o nový fenomén doby. Nejsem členkou žádné neuniformované módní policie ale….

Jednou mi kolegyně povídá, že vyzkoušíme jak dobře se vaří v jedný blízký hospě. Hladově jsem kejvla, v pajzlu sme se usadily a za chvíli vidím typana tak čtyřicet let, blond přelif, háro do půlky zad, haxny pokérovaný od ramene k prsteníkům, prostě radost pohledět. šine si to k nám, takže objednáváme. Za dvě minuty nám přistává talíř s jídlem, z jeho strany beze slova (patrně toho už řekl tolik, že i kdyby do smrti mlčel tak je to akorát). Nic, jídlo moc výborný, fakt klasa. Pohlreich by musel smeknout. Plníme svoje žaludky a rozhlížíme se po okolí. Docela útulno, nic přeplácanýho, na place sme samy (bylo po čtrnáctý). Za chvíli přijde ten typan s hadrou v ruce, začne utírat stůl, kolegyně pod stolem nakopla mojí holeň, zvedám pohled od vidličky a nechápajícně na ní hledím jak se kucká a voči má jak tenisáky, z jejích pohledů mi došlo, že se mám otočit. V tu chvíli jsem viděla něco, co ve mě nechalo trvalej následek. Nebudu to prodlužovat, ten chlápek měl kasírku proklatě nízko, snad že už měl vyděláno tak ho mu ty dyška stahovaly gatě a jak se ohnul tak se mu shrnuly kalhoty asi i s trenkama nebo slipama (jestli teda nechodí úplně na vostro) a byla vidět ta rejžka. To není všechno, taky se mu nadzvedlo triko, měl ho teda nad ledvinama a z údolí těch zad se mu ty kapičky toho potu slejvaly jak po půllitru orosený dvanáctky z Plzně a tohle všechno teklo tou rejžkou pryč…. (pryčem myslím něco, nad čím nechci polemizovat a pro natvrdlý lidi ještě uvádím že nahoru to neteklo). Kolegyni se už povedlo lapnout po dechu a během minuty už měla z modrý zase zdravě červenou barvu. Nicméně celá situace se stala main topic naší cesty z oběda, obě sme se shodly na tom, že takovou rejžku sme ještě fakt neviděly. Podotýkám že se mám za slušnýho člověka, kterej se nekouká tam kam nemá a celou dobu se utěšuju, že jsem to nebyla já kdo se koukal na rejžku, protože jsem přesvědčená o tom, že rejžka se dívala na mě.

Asi tak po tejdnu jsme zjistili že pan Rejžka je majitel a že mimo sebe zaměstnává taky nějakej ten personál. Zrovna minulej tejden se jedna nervírka (rozuměj nervozní servírka) natáhla přes stůl k platícímu zákazníkovi no a co čert nechtěl, zase byla vidět rejžka. Takže jsme jednoduše přišli na to, že by pan Rejžka někoho kdo nemá rejžku nezaměstnal. Chápu, v dnešní době jsou lidi různý, někoho vzrušujou tanga, někoho pohled na kozy, někoho zas rejžka. Nějak mi to nedalo spát a zaměřila jsem se na rejžky obecně. Při jednom dni stráveným pochůzkama po městě jsem zjistila, že rejžku nosí skoro každá věková kategorie, bez ohledu na pohlaví, víru. Prostě rejžku sem viděla u dopraváka kterej vylejzal ze služební Ochcáfky. Dokonce i tlusto co bydlí vedle s tím bubákem nosí rejžku. Rejžku nosí i vypasený podkurevčata, když žerou hambáče od Větvee. Rejžku má i busfára co jezdí s harmonikou i ta jeho pichna.

Jediný odvětví, kde jsem rejžku ještě neviděla bylo zdravotnictví. Tuhle jsem byla u doktora kde jsem čekala v čekárně, matka včetně fuckana zapadla do ordinace, asi ho tam měla prostě jako modní doplněk nebo já už fakt nevím. Po chvilce vypadla a zvídavej fuckan povídá: „Mamíííííííí a proč měl pan doktor žlutý počúraný kalhotýýýýý?????“, matka pohotově fuckana odpálkuje: „Ale to nebylo od čůrání, pan doktor asi loupal pomeranč, proto má tak žlutý ty kalhoty víš?“ To už opravdu nešlo vydržet. Mé přemítání o rejžce přerušila pohádka o pomeranči, v hlavě mi proběhlo, kolikrát jsem u doktorů žlutý skvrny v rozkroku viděla, u doktorek naštěstí ani jednu. Co kolikrát člověk přehlídne? Kolik těch krás světa na nás ještě číhá?


01.05.2011
-STA-
 

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
84x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:56
D-FENS © 2017