K napsání tohoto článku mě přimělo nutkání se k situaci bezpilotních letadel u nás vyjádřit z mého pohledu, protože to může mnohým ušetřit nemalé prostředky a zbytečně nabubřelému systému naopak v rámci možností tohoto webu trochu omezit.
Focení z jiné perspektivy za úplatu vypadá jako dobrý nápad a spojení příjemného s užitečným. Ve svém okolí jsem viděl nemálo jedinců investovat nemalé prostředky ve víře budoucí obživy v tomto směru, ale takto to u nás nefunguje a bohužel nevím, jestli kdy bude.
Udělejte si obrázek sami.
Už náklady na samotný dron se někomu mohou jevit velké, ale i u polo-profesionálních řad, kterých je mezi profesionály většina (UAS s cenou do 50000,- Kč) jsou pořizovací náklady na stroj srovnatelné nebo menší ve srovnání s tím, co spolkne systém, když to chcete dělat legálně/profesionálně.
Osobně se zajímám o modelářství od dětství a příchod dronů neboli UAS napěchovaných technologiemi jsem uvítal, protože mimo jiné vidím jejich nemalé možnosti. Sám lítám vždy tak, abych nikomu bez jeho ústního souhlasu nevisel nad domem, sleduji provoz okolo a pokud slyším něco co by mohlo být letadlo nebo vrtulník, tak okamžitě pomocí kamery dronu klesám mezi stromy nebo pod úroveň vyšších budov či terénu nehledě na to, že u nás je to nelegální (dron dle pravidel nesmí zmizet z dohledu pilota, což se mezi stromy děje). Hloupé pravidla jsou tu od toho aby se porušovala. Bezpečnost je dle mého prioritou a občas se může stát, že třeba ultralehké letadlo nebo jiný velký účastník provozu z nějakého důvodu nedodržuje minimálních 150 metrů výšky.
Současná pravidla týkající se horizontálních odstupů jsou vytvořeny podle UAS které nedokázaly dnes u většiny lepších dronů samozřejmou věc – zůstat zavěšeny v jednom bodě.
Stará generace sama od sebe klesala a stoupala a všemožně ujížděla i v horizontálním směru.
První a poslední dron známé společnosti GoPro měl po zahájení prodejů dokonce „chybku“, že se mu ve vzduchu odpojovala baterie a on padal. Technologický leader je už delší dobu společnost DJI, který má drony velmi dobře odladěny ve všech ohledech stabilitou ve vzduchu počínaje, softwarovými omezeními konče = jeden příklad za všechny – i když lze dle českých pravidel dokonce legálně, byť s určitými omezeními, létat v blízkosti letišť, tak DJI drony tam bez speciálního povolení a odemčení v programu ani neodstartují.
Místo zvýhodnění takové technologie systémem jsou pravidla nastaveny tak, že je ani profesionálové nedodržují, protože by nic neudělali. Třeba čekat i 10 dní na povolení lítat někde ve sporadicky v zastavěné oblastí při potřebě a možnosti z výšky něco natočit není možné, takže poměrně často vidíme porušování daných pravidel ve zpravodajství i jiné tvorbě ČT a jiných televizí.
Začněme tedy s výčtem nákladů na legalizaci profesionálního lítání s těmito hračkami:
10 000,- Kč správní poplatek za letecké práce (často mylně uváděný jako jediný náklad)
4 000,- Kč správní poplatek za imatrikulaci – „SPZ“ dronu (bezpilotní systémy v ČR začínají OK-X..) 1000,- Kč, živnostenský list (nemáte-li) – případně rozšířit o volnou živnost fotografování
400,- Kč, přezkoušení před komisí Úřadu pro civilní letectví (dále jen ÚCL) 600,- Kč, úřední ověření všemožných potvrzení o bezdlužnosti, 7 000,- Kč povinné pojištění stroje. Pokud vím, tak jsou pouze dvě pojišťovny, které tento produkt nabízejí – jedna je sice o 500 levnější, ale upisujete se k smlouvě na dva roky. Narozdíl od povinného ručení aut při dodržení všech pravidel, škoda pro pojišťovnu nehrozí.
Při nedodržení pak spousta vyjímek. Sen každého pojišťováka.
Sazba je zatím jen jedna, takže je jedno jestli lítáte s kilovou, půlkilovou nebo dokonce 300 gramovou (ano i takoví zoufalci jsou mezi námi) hračkou, jejíž potenciál nějakou reálnou škodu skutečně udělat je spíš zanedbatelný, nebo třeba 5 či více kilové heblo.
Nejhorší na tom je fakt, že tohle je sazba za rok a nikdo Vám nemůže slíbit, že to za rok k leteckým pracem stihnete i kdybyste měli byznys plán snů a fůru čekajících zákazníků. Máte-li tip na nějakou levnější variantu pojistky registrovaného dronu pro letecké práce a nebo tip jak mít registrovaného drona a zbytečně neutrácet za zbytečné pojištění, tak prosím o sdílení. Znám dost lidí, co by to využili.
Doporučuji počítat taky s 7 000 – 20 000,- Kč pro některou organizaci, která Vám může pomoci s legislativou a přípravou povinné provozní příručky, deníků a dalších naprosto zbytečných papírů které nikdy nikdo nečte a na nic jiného je nebudete potřebovat (vychází z povinností pro normální letadla a moc omezené to není). Můžete do toho jít individuálně na vlastní pěst, ale vychytat všechny aspekty a připravit provozní příručku napoprvé správně je docela kumšt a čekání půl roku než se na vás dostane řada není nic zvláštního. Při Vaší chybě čekáte znovu. Pro zkoušku před komisí už musí být dron pojištěn, takže hrozí, že propálíte čas i peníze za pojistku zbytečně.
Viděl jsem dokonce inzeráty prodávající samotné vyplněné provozní příručky na obvyklé drony za částky v řádu tisíců. Chcete-li do toho individuálně jít, požádejte někoho kdo už to má a nebo hledejte na internetu, protože vzory jsou k nalezení i zdarma.
Kromě ověřených kopiích je potřeba všechno nejednou vytisknout a těch papírů skutečně není málo. Doporučuji dohodu s někým kdo má zázemí a techniku a předplatit si u něj vytištění několika set stránek (potřebujete minimálně vytištěnou kopii pro ÚCL a jednu pro sebe).
Počítejte taky z nemalou časovou náročností na celou přípravu a náklady za dopravy do nejbližšího místa kde ÚCL dělá přezkoušení (Praha?).
Pro úplnou správnost byste měli disponovat také leteckými mapami jak jinak než v papírové formě, takže počítejte s dalšími dvěmi tisíci i když tento bod je možné většinou ignorovat stejně jako potřebu pořízení anemometru (přístroj na měření rychlosti větru), ale nebudete mít všechno tip&ťop, kdyby se tyhle blbosti někdy začaly řešit.
Ve zkratce lze na otázku, kolik stojí papíry na dron, odpovědět cca 50 tisíc korun. Lze to udělat i za více. Za méně snad jen v případě velkého štěstí a v případě, že Váš čas považujete za bezcenný.
Tato částka v sobě samožřejmě nezahrnuje samotný dron.
Z veřejně dostupného seznamu se lze dočíst, že největší počet registrovaných dronů v České republice byl vyroben čínským DJI. V nemalém počtu můj oblíbený Mavic Pro (hmotnost 734g), který měla nebo ještě má v počtu třech kusů registrovány i Česká Televize, různé generace DJI Phantom, který má ve třetí generaci zhruba stejnou kvalitu kamery jako první Mavic Pro, ale je tam i nemálo Mavic Air (430 g) a dokonce i Spark (300 g) s rozlišením videa pouhých 1920×1080 (FHD). V cenách těchto zařízení se bavíme o 7 000,- Kč za Spark v použitelné konfiguraci včetně ovladače (ten se prodával zvlášť nebo v rozšířené sadě). Mavic Air za 13 000,- Kč a Mavic Pro se dá na Bazoši sehnat už od 12 000,- Kč i kdybyste patřili mezi menšinu, která o cenách nesmlouvá.
Mimochodem Mavic Mini (249 g) s rozlišením FHD stojí nový okolo 13 000,- Kč včetně rozšířené sady (fly more combo). DJI vyvinul a prodává dron s hmotností 1 gram pod limit v US, takže jej nemusíte nikam registrovat. Pravidla pro létání a použití materiálů však platí, ale k tomu se ještě dostanu.
Ceny za nové kusy jsou snadno dohledatelné, ale pokud neradi vyhazujete peníze oknem, tak na dronech je poměrně snadno rozeznatelné jestli už spadnul nebo ne. Když nepočítám hračky Spark a Air, které jsou trochu odolnější tak speciálně na první generaci Mavicu Pro znamená srážka s čímkoliv prakticky jisté poškození. Stačí porovnat s dobrým kusem, vyzkoušel jestli to lítá a za 12 tisíc máte super stroj se 4K video záznamem, který používali i známí žlutí Trabantisti na svou cestu z Indie, kde cizinec nesmí s dronem lítat vůbec.
Mimochodem nízká cena má za následek, že servisní střediska v praxi řeší reklamace po roce a půl typu hučící ventilátor výměnou za jiný kus, což pro registrované stroje znamená další komplikaci, protože sériové číslo máte ve spoustě papírů k leteckým pracem které, pokud čísla nesedí, máte k ničemu.
Proč si teda vůbec dělat letecké práce? Systém totiž uměle legální nákládání s pořízeným materiálem omezil. V podstatě je tento legálně pro Vás a domácí použití, ale použití na vlastním webu už je za hranou (od toho jsou letecké práce pro vlastní potřebu, které se ve finanční a jiné náročnosti nijak neliší od „plných leteckých prací“), nemůžete materiál poskytnout třetí osobě (mohla by ji použít ke komerčním účelům). Nemůžete je legálně uploadovat na YouTube, pokud si nedovedete zaručeně nastavit, že se u Vašeho videa nezobrazí nějaká reklama … třeba kvůli licencované písničce. V podstatě maximum co s materiálem můžete udělat je jej přidat do projektu typu Wikipedia, což pro hodně lidí může být cesta, ale neřeší třeba natáčení svateb a podobných oblíbených záležitostí.
Legální natáčení svatby je možné, ale znamená mimo jiné i písemné souhlasy od všech dospělých osob, majitelů domů, vozidel a všeho k čemu se hodláte přiblížit. Děti z principu nemohou být proškolenými účastníky, takže je musíte někam uklidit.
Omezení je zjevné i pro firmy, které by si mohly pořídit materiály příliš jednoduše.
Takže pokud firma plánuje propagační video nebo fotografie se záběry ze vzduchu, měla by oslovit někoho z registrovaných pilotů. Lze velice pochybovat, že by samostatně oslovila někoho s dronem v ceně 12 000,- Kč a plánem mu dát 10 000,- Kč za sérii fotografií, když může získat stejný výsledek, pokud osloví někoho se zaměstnanců kdo už podobnou hračku má. Budete se muset hodně otáčet, abyste si vydělali alespoň na zbytečnou a předraženou pojistku, nemluvě o nákladech.
Funkční i když nelegální forma přivýdělku s těmito low-cost drony je praktikován u přímořských států, kdy podnikaví jedinci natáčejí a fotí jachty poblíž přístavu a následně v přístavu najdou majitele a třeba za 20,- EUR jim fotky a videa plavby jejich lodi poskytnou na flešce.
Drony se prodávají jak rohlíky a registruje se jen mizivé procento kvůli faktům zmíněným výše.
Osobně znám lidi, kteří neregistrované drony používají i pro komerční účely a neřeší to. Jeden frajer dokonce pro ofiko materiály pro EU a nikdo to nikdy neřešil. Materiálů je tolik a dále přibývá, že nikdo nikdy nemá šanci namátkou na takové „přestupce“ přijít. Jsou to většinou až moc slušní lidi. Zaznamenal jsem, že se někteří ptají přítomných lidí na místě, jestli jim to nevadí, ale nikdy jsem nezaznamenal případ, že by to někomu vadilo. Většina lidí se na drona naopak ráda podívá.
Systém má sice argumenty bezpečnosti, ale dosud nenastal žádný významný případ prohřešku, který by způsobil škodu nezúčasněnému účastníkovi a všeobecně nejznámější případ ekonomických ztrát kvůli dronům letiště Gatwicku zřejmě způsobily drony místní policie, což v masmédiích tak nějak vyšumělo.
Bezpečnost není skutečný důvod systému. Většina lidí z řad občanů si teď může natočit cokoliv a zadarmo vlastním strojem, takže podle mě, systém vidí promarněnou možnost.
Jde na to však špatně. Už tak nesmyslně přísná pravidla se dostávají do dalšího levelu. Aby to nebylo jako na Slovensku, kde povinná registrace dronů s kamerou na ministerstvu vnitra (?!) znamenala, že bylo na Slovensku registrováno 8 kusů dronů a YouTube už v té době plnily videa létání u UFO mostu v Bratislavě nebo efektní srážku s holuby v centru Košic.
Sám jsem zvědavý, co další vývoj přinese a jak úspěšné budou povinné registrace mediálně maximálně zmasírovaného obyvatelstva v ČR.
Prosím o komentáře především víte-li něco co není uvedeno, protože i na ÚCL je podle všeho názorů a jejich implementace více a záleží s kým komunikujete…
19.01.2020 Snowman
(159x známkováno, průměr: 1,31 z 5)