It works! Pro začátek ale malé opakování. Kdysi jsem definoval, že existují tři stupně zazmrdování např. firmy, obecně jakéhokoli subjektu.
V prvním stupni jsou v komunitě rozptýleni izolovaní zmrdi, kteří nespolupracují. V druhém stupni začínají zmrdi vytvářet spolky. Ve třetím stupni je celý organismus pod kontrolou zmrdstva. Také jsme řekli, že nevyhnutelným výsledkem stupně 3 je přezmrdování neboli overbastarding, tedy situace, kdy se zmrdi pod tíhou okolností (hospodářské výsledky, ztráta pozice na trhu, pokles volebních preferencí…) začnou likvidovat navzájem. Označili jsme tuto situaci za strategicky výhodnou, protože zmrdi požírají zmrdy, aniž bychom museli vynakládat úsilí. Nezmrdi musejí pak dorazit pozůstatky této bratrovražedné bitvy.
Dobrá zpráva je, že to pořád ještě funguje, jak ukázal „odchod“ Topolánka z čela Občanské strany sociálně demokratické.
Pokusil bych se na tuto nevýznamnou událost podívat nezaujatým pohledem. Zvolení ignorantského vůdce je právoplatnou strategií aplikovanou na různých úrovních již dlouhá léta. Jen zvířata se chovají tak blbě, že v čele smečky je nejsilnější jedinec. Omezencova nedůvtipnost dopřává volnou ruku jeho poddaným, zatímco jeho inteligence a zvídavost by je zbytečně svazovala. Z českých dějin můžeme jmenovat například Vladislava II. (populární „král dobře“), Ferdinanda V. (s přízviskem „Dobrotivý“) nebo Milouše Jakeše. Ve zmrdích společenstvích, například ve firmách na stupni 3, najdeme povážlivé procento ignorantů na vedoucích postech a stejný počet Rasputinů, kteří je ovládají a za jejich zády uplatňují vlastní mocensko-ekonomické strategie nahony vzdálené zájmům firmy. Nebo státu.
Kromě této tvůrčí svobody, kterou hloupý leader zajišťuje, je jeho osoba také zárukou bezpečí, protože když do lodi teče, lze to na něj prostě hodit. Podívejte na něj, vždyť on je úplně blbej! Kam to asi mohlo dospět, když to vedl takový vůl?
Krátká rekapitulace Mirkových zásluh
– on-the-fly konverze pravicové strany na levici f plný palbě, bez významnější migrace členské základny a vedení, to vše během tří let, což je parádní výkon. V UK přeměna konzervativní strany v levici zabrala deset let
– vytvoření nového politického směru označovaného jako „operetní pravice“
– reforma politiky ČR vůči EU: z rezervovanosti přes vstřícnost k vlezdoprdelnictví za pouhý jeden rok
– schválení Lisabonské smlouvy bez referenda, protože lidi jsou blbí a neví, co je pro ně dobře
– výměna třetinového podílu na vládě za šest zelených hlasů, z nichž jeden navíc ještě odpadl, vrhla nový pohled na dovednost politického vyjednávání
– posílení pravomocí policie zhruba na úroveň gestapa a její personální posílení díky neustálému vyvolávání dojmu mezi veřejností, že je policistů málo, včetně mobilních soudů připomínajících lítací komise poloprávníků z 50. let (projekt v tichosti zkrachoval)
– propracované fízlprojekty: Opencard (drahá je mmj. proto, že plní ještě další účely než platit MHD), elektronické dálniční fízlkupóny, „telematický“ systém na D1, který má vzhledem k ceně také nějaké „bonus“ funkce a měření rychlosti soukromými subjekty (neprošlo díky ČSSD, což je samozřejmě tristní)
– používání guľí jako kádrového prostředku a otřes v řadách feministek
– aktivní podpora naturismu a štastná ruka při výběru rakouských obrněnců Pinďour
– popularizace Talmanové, kterou předtím nikdo neznal
– zlepšení hospodářských výsledků firmy Viamont
Samozřejmě netvrdím, že všechna tato témata jsou Mirkovým dílem, jeho strana prostě je pod kontrolou subjektů, které vyžadují zavést takové věci a pod touto kontrolou bude i bez Mirka. Chtěl jsem zmínit i něco pozitivního, ale bohužel jsem si na nic ani za boha nevzpomněl.
Krátká rekapitulace scénáře Mirkova odchodu
Za příčinu Topolánkova odchodu se obecně pokládá jeho hlubokomyslný projev připomínající blábolení opilého debila, který uskutečnil na půdě redakce termočasopisu Lui. Topolánek ve své krátké ale obsažné promluvě okomentoval téměř vše na tomto světě. Jeho promluva se skládala zčásti z moudrých vět, které ho naučili jeho poradci, a zčásti z Mirkovy vlastní produkce. Nejvíc jsem se zasmál této větě, která obsahuje hned několik velice komických prvků:
Gay: Pane předsedo, zkuste pěti slovy popsat klasického homosexuála, jak ho vidíte vy?
Předseda: Normální člověk, který bojuje za svá práva.
Lui je lifestylový (!) časopis pro buzeranty a otázkou je již samo o sobě, proč bývalý předseda vlády, předseda druhé největší politické strany a volební lídr pohledává v redakci takto obskurního plátku. Témata, které jsou tomto mediálním prostoru zpracovávána (namátkou Orální sex a kouření, láska mezi holywoodskými gayherci) těžko mohl heteruna z Valašska nějak obohatit. Ještě větší záhadou je, jak se mohlo stát, že se tam Mirek objevil sám, protože všude chodil s kohortou zvanou „mediální tým“, a ti se starali, aby když už blábolí, aby blábolil dostatečně státotvorně. Realita bude zhruba taková, že se ODS potřebovala toho debila beztak zbavit, protože už nic nepřinášel, a tak mu uvolnili ruce, aby se znemožnil sám. Zbytek dokončila média.
Krátká rekapitulace Mirkova pozadí
Mirkovo popředí jsme již viděli, nyní k jeho pozadí.
Problém Topolánky garnitury od začátku byl, že si k zaběhaným strukturám lokálních kmotrů z podnikatelského prostředí vytvářeli struktury paralelní, opírající se o mafiány z místní a krajské správy. Řápková, Gandalovič, Bendl a další. Uvnitř jedné strany vznikla tedy podivná dvojí situace v dělbě profitu ze státních zakázek, evropských dotací a podobně a také dvojjedinost celé strany. Poslední dobou docházelo ke konfliktu mezi těmito dvěma skupinami, například vyšetřování představitelů jihočeské dotační přerozdělovny, kterou kontroloval kníže Pavel, náležející k tradičním strukturám. Skandál kolem práv v Plzni může být také součástí těchto sporů. Díky gaygate byla tato dvojjedinost odstraněna ve prospěch struktur tradičních.
Overbastarding tedy zafungoval. Zbývá jediné. Dorazit je.
(4x známkováno, průměr: 2,00 z 5)