Tento článek jsem nejdřív zamýšlel jako reakci na článek „Drazí rodiče, lžou vám“ z 19.6. Nakonec jsem to pojal spíš jako předání vlastních zkušeností získaných z pozorování na sobě samém (od bodu F) do konce). Omlouvám se předem za trochu filozofickou první polovinu článku (body A až E), ale myslím, že se k tématu také hodí.
A. Osobně jsem zastáncem neočkovat, a beru to tak, že je to každého věc a nikdo nikomu nemá co nařizovat, že velectěný státe? Je to každého svobodné rozhodnutí, jestli bude očkovat sebe a své vlastní děti. Preferuju vcelku logický argument, že lidské tělo by mělo (když už) být vystaveno nemoci přímo a mohlo si tak přirozeně vytvořit vlastní protilátky. Ano, může to být nepříjemné, poležíte si určitou dobu, čajíky s citrónem a medem, ovoce, chroupání česneku a cibule, pocení, inhalace heřmánku, hlavně žádná umělá chemie (prášky, kapky, antibiotika, ad.). Vše, co je přirozenou cestou, je podle mého názoru zdravější pro tělo než sebešetrnější vakcína. I braní prášků (třeba antibiotik) je špatné v tom smyslu, že si tělo na jejich použití zvykne, a proč by pak samo mělo bojovat s nemocí, když to nakonec udělají ty prášky? Imunitní systém člověka se jakoukoli umělou chemií z dlouhodobého hlediska jen oslabí. A i kdyby bylo očkování a léky bezpečné a dokonale účinné, přesto věřím, že vede více různých a správných cest ke stejnému cíli.
B. Nemohu se zbavit pocitu, že očkování, medikace a lékařské zákroky se prosazují jen kvůli zisku farmaceutických koncernů a jiného lobbingu. Dovolím si otázečku k hlubší úvaze: co by se stalo s dnešní ekonomikou světa, kdyby nebylo strádání a všeho bylo dostatek? Tedy mezi jiným i žádné nemoci, války a úrazy? Všichni by byli zdraví, spokojení a nic by nepotřebovali, což by zákonitě vedlo k tomu, že by všechna odvětví průmyslu a ekonomika zkrachovali. Tudíž se domnívám, že i očkování není prosazováno proto, aby byli lidé zdraví ale naopak, aby byli nemocní, aby potřebovali pro svůj život kvůli zkaženému imunitnímu systému léky na bázi 24/7 a všelijakou lékařskou asistenci. Příklady z celého světa si můžete najít sami, namátkou třeba tohle nebo s odkazem na anglický originál například zde.
C. Výzkum se dá zfalšovat. Výzkumníkům, kteří chtějí upozornit na závadnost vakcín, se položí nůž na krk, že buď budou hlásat to, co farmaceutické koncerny chtějí slyšet, nebo příště nedostanou dotace a granty na další výzkum. Typický příklad dnešní doby: USA vs. výzkumníci globálního oteplování. Sám jsem pár let dělal do výzkumu a vím, jak se občas tvoří publikační činnost. Napíše se vědecký článek, kde se budou vyprávět pohádky, jak moc je ten který produkt/výrobek/algoritmus super a cool. Metodika možná vypadá na papíře pěkně, kdo ví, jak se to ale nakonec provedlo v reálu. Vzorečky také jsou hezké, a mohly by i fungovat, ale při finálním výpočtu se něco zanedbá, něco zahrne, měření se čirou náhodou zkreslí a nakonec se použije nějaká záhadná korekční konstanta, protože to by tak hrálo, aby to nakonec vyšlo jinak, než chce sám autor té studie, že? Potřebuje přece vykázat, že prachy mu svěřené v rámci nějakého grantu, byly nakonec užitečně použity na danou studii. A chce, aby i příště dostal další podobný grant k dalšímu „bádání“.
D. Pravdou je, že příliš čisté prostředí k životu je také rizikové. Tělo si zvykne na čistotu a jeho přirozená imunita klesne, stane se tak náchylnější k onemocnění. Toto je vcelku normální a běžná situace. Lidé historicky dokázali přežít neskutečné pohromy tím, že se adaptovali na okolní prostředí a jeho vlivy. Stejně tak i v případě nemocí, změňte životní podmínky a po určité době se lidské tělo adaptuje, například oslabí imunitu, pokud nebude v okolí zdroj možné nákazy. Přípustná míra špinavého prostředí tak paradoxně umožní, aby si tělo přirozeně a průběžně tvořilo protilátky, byť občas s nějakým tím časem stráveným v posteli.
E. A není náhodou celý ten dnešní humbuk okolo očkování spíš o pohodlnosti lidí? Radši si nechat píchnout injekci nebo spolknout tabletku, žádný klid na lůžku a radši hurá do reálného života plného lítání do práce a z práce, po nákupech, za slevami, placení splátek a dalších zajímavých aktivit? Neochota si radši nemoc vyležet v klidu doma, nechat tělo nakonec vyhrát boj nad nemocí přirozenou cestou, vyrobit si vlastní protilátky a posílit tak svůj imunitní systém? Obzvláště dnes v době plné spěchu, stresu, starostí a honění se za hromadou problémů? Ono to pak snadno spadne do přecházení nemoci během práce a lidi se pak diví, že mají slabou imunitu.
F. Myslím, že zárukou obrany proti nemocem je přirozené posilování obranyschopnosti organizmu. Hodně vitamínů z ovoce a zeleniny, pravidelně nějaká ta sportovní aktivita (jít si zaběhat, zahrát si s kamarády fotbálek, kolo, bazén, sauna), bohatá a pestrá strava, dostatek spánku, a … a na to se dost často zapomíná: pravidelné otužování.
Jasně, každému se teď vybavila nějaká ta humorná reportáž z TV Hovna, jak si nějací nadšenci jdou v zimě zaplavat do Vltavy, takže je to jen taková recese a nikdo přece dneska nemůže myslet otužování vážně, že?
Sám jsem měl dříve problémy s chřipkou. Běžně jsem ji měl tak 1x za rok, 12 dní v posteli, čajíky, klasika. Navíc tak 3x do roka běžné nachlazení, bolest v krku, rýma a kašel, kurýroval jsem to cca 6 dní. Ten kašel pak vždy přecházel do suchého dráždivého kašle*, který se mě držel klidně i skoro měsíc. Byl způsobený nánosem hlenu z té rýmy na plicích a dráždil, přes den ani moc ne, ale večer to bylo opravdu nesnesitelné. Myslím, že to celé bylo způsobeno několikerým přecházením chřipky.
*Později jsem zjistil, že na to dost slušně zabírá chroupání syrového česneku, jen 2-3 stroužky ráno a 2-3 stroužky večer každý den, dokud ten dráždivý kašel nepomine. Pořádně to vydezinfikuje ústní dutinu, protáhne nosohltan a rozpustí hlen na plicích. Aspoň u mě to tak vždy později fungovalo.
Tehdy (před třemi roky) jsem se ale rozhodl, že se začnu pravidelně otužovat. To znamená každý večer po normální sprše (mýdlo, šampón, horká sprcha) skokový přechod na úplně ledovou sprchu. Začal jsem s tím v květnu, kdy voda z trubek nebyla až zas tak úplně ledová. V zimě by si hned na začátku člověk mohl uhnat nachlazení nebo i zápal plic, pokud by už neměl nějakou tu přípravu za sebou. Důležitou roli hraje pravidelnost. Jako když trénujete v posilce: párkrát vynecháte a můžete začít od začátku.
Člověk si řekne, co je tohle za otužování, když se nejdřív vyhřeju horkou sprchou a pak na sebe pustím ledovou vodu? Myslím, že to má dvě pozitiva: 1) Je to pro tělo větší šok, víc se rozbuší srdce (pokud nemáte se srdcem problémy, tak to není na škodu), čímž se tělo více prokrví, krev se dostane i do částí těla, která nejsou dostatečně prokrvována, a jelikož krev obsahuje bílé krvinky, které bojují proti virům, baktériím (obecně všemožným bacilům v těle), posiluje se tím obranyschopnost lepší distribucí těchto částic po těle. Ano, i bacilů, které už jsou v krvi. Tím, že bylo předtím tělo předehřáté horkou sprchou se eliminuje problém s podchlazením. 2) Je to podobné, jako když jdete z hodně vyhřátých prostor do chladných míst, typicky z vytápěných hal supermarketů ven do zimy, nebo během rychlého střídání teplých a studených dnů v roce. Je to velký teplotní šok, který se může projevit tak, že něco chytnete a poležíte si, pokud vaše tělo není na takové teplotní šoky zvyklé. Pravidelným tréninkem (otužováním) se na toto tělo adaptuje a problém s přechody mezi místy s výrazně rozdílnou teplotou se tím eliminuje.
Procedura pravidelného otužování pak vypadá takto: po skokovém přepnutí na ledovou vodu se opláchnout od hlavy až k patě na čas okolo 1 minuty, nevynechat záda ani nohy, pak se normálně osušit a teple se obléct, aby se opět rychle srovnala teplota a člověk se zpátky aklimatizoval. Po otužování bych doporučil si dát chvilku relax na pohovce, cítíte, jak vám celé tělo pulzuje, srdce bije, je to neskutečně příjemný pocit.
Delší otužování může být zejména v zimních měsících riskantní, a to hlavně pokud jsou tuhé zimy (teplota pod -10 °C). Osobně jsem se vždy otužoval i přes zimy a při delším otužování i přes už solidní dobu tréninku jsem při ledové sprše delší než 1 minutu pozoroval kromě běžného zarudnutí pokožky i mírné křeče některých svalů horní části těla. To není nic zvláštního, svalový třes je přímou podvědomou reakcí těla na chlad, tělo se chce zahřát za každou cenu. Je proto dobré ve studené sprše jen tak nestát a pohybovat se, aby se tělo zahřálo.
V případě nachlazení bych i tak otužování doporučil a to jen s jedinou výjimkou: nesprchovat si hlavu. I když se mi to osobně nikdy nestalo, mohlo by dojít při delším otužování k zastydnutí hlenů v obličeji. Odstranění těchto problémů vyžaduje pak spíš lékařský zákrok, který nebývá vždy zcela bezbolestný.
Jaký byl u mě výsledek? Po třech letech praktikování večerního otužování podle postupu nahoře a to každý den jsem zjistil následující:
1) Po dobu otužování jsem neměl ani jednou chřipku, horečku nebo jakoukoli zvýšenou teplotu. Ani jednou během 3 let a to ani teď, co píšu tento článek.
2) Nachlazení mám stále cca 2x do roka, ale doba léčení přirozenou cestou netrvá déle než 5 dní a naprosto bez dráždivého kašle (i bez aplikace stroužků česneku).
Přestože jsem ze začátku neměl otužování rád (není to zprvu vůbec příjemné), nakonec jsem si na to zvyknul a dnes si ani nedokážu představit, že bych si dal horkou sprchu bez závěrečné ledové tečky.
Zkuste o možnosti otužování sami popřemýšlet. Je to snadno dostupná možnost prevence před onemocněním, levná a hlavně účinná v téměř jakémkoli věku. Míra otužování je tak pouze odvislá od zdravotního stavu každého člověka (např. problémy se srdcem, aj.). Není nikdy řečeno, že při pravidelném otužování nikdy žádnou nemoc nechytnete. Ty, ze kterých se dá vyléčit, budou ale u vás mít při solidním tréninku otužování mírnější průběh a doba kurýrování bude výrazně kratší. To myslím stojí za úvahu.
Více informací: http://www.zimni-plavani.info/, http://www.otuzilci.cz.
Po otužování během posledních tří let jsem jinak zcela zdráv, fyzicky i duševně, do Vltavy se koupat nechodím a na TV Hovna z vysoka víte co.
(1x známkováno, průměr: 3,00 z 5)