Nezaměstnanost?

Featured Image

Nezaměstnanost je stav, kdy lidé chtějí pracovat, ale neexistují pro ně volná zaměstnanecká pracovní místa. Opačným stavem je přezaměstnanost, kterou si představuji zhruba tak, že lidé by rádi nechodili do zaměstnání, ale přesto je něco nutí tam chodit. Z toho plyne, že oba jevy nemohou nastat na stejném místě a ve stejném čase zároveň.

Na základě letočních zkušeností se domnívám, že v ČR nezaměstnanost není, protože potkávám mnoho lidí, kteří chodí do práce a dělají to zjevně z donucení. Patrně není na trhu již žádný motivovaný nezaměstnaný, který by se jejich pracovního místa rád zhostil, musejí proto do práce chodit a čekat, dokud se někdo nenajde a od práce je neosvobodí.

Skoro vždy reflektuji na takovou tu dodatečnou nabídku. Když si objednám kafe a servírka řekne něco v tom duchu jako „nedáte si k tomu ještě něco sladkého?“, může si být jista, že si dám něco sladkého.  Myslím, že se mi tímhle způsobem dá prodat hodně věcí, které bych jinak nechtěl.

1. Čelenka z Číny

Čelenku z Číny, vylisovanou z nejvybranějšího plastového recyklátu růžové barvy,  si oblíbila moje dcera. Jednou jsem v noci bloudil po domě, asi se mi chtělo čůrat nebo co, a pod nohou mi něco křuplo. Konverze čelenky na botičku se očividně nezdařila. Slepení nepadalo v úvahu. Vydal jsem se do prodejny hraček, které budeme říkat Sráčik, abych sourcoval náhradu. Když jsem tam dorazil, byly mi jasné dvě věci. Za á tu věc nikdy nenajdu, za bé jsem přišel nevhod. Obě prodavačky setrvávaly v družném hovoru s dvěma samci, kteří nevypadali jako prodavači z hračkářství. Odehrál se mezi námi asi následující rozhovor:

D-F: Dobrý den, já bych potřeboval…
P1:  … no a tak jsme tam teda šli…
P2: … počkej, ne rovnou. Napřed jsme se stavili na pizzu.
D-F: Dobrý den…!
P1: No a z tý pizzy jsme vyrazili do města.
S1: A já už v tý pizerii dal ňáký panáky.
D-F: Hej! Máte tady zákazníka.
P1: Jo. Co byste chtěl?
D-F: Růžovou čelenku, co nosí malý holky na hlavě.
P1: Tak tu nemáme.
P2: … no tak jsme řekli, že z tý pizzerie jako že půjdem….

Opustil jsem provozovnu Sráčik a odebral se přes dvorek do prodejny CA, abych požadovaný hardware zakoupil tam. Musí to být hrozné, chodit do práce, dělat prodavačku a nechtít prodávat zboží. Když už tedy neměly čelenku (a věřím, že soustředěným úsilím by se nějaká našla), nechtěla by malá slečna třeba jiný dáreček?

Ten, kdo je zaměstnává, je hnusný otrokář a asociál, protože je zbytečně trápí a nutí je chodit do práce, ve které nechtějí být.
 

2. Ventil na topení

Tekl. Ventilem se realizuje přepnutí mezi kotlem na plyn a kotlem na dřevo. Upozornil mě na to pracovník firmy, která provádí revize kotlů na plyn. Dal mi kontakt na několik topenářů, abych je obvolal, zda by mi to nevyměnili.

Topenář 1 mi sdělil následující: Zkuste ho párktát otevřít a zavřít, ono se to srovná.
Topenář 2 řekl, že na to nemá čas, protože teď v létě mají hodně velkých zakázek.
Topenář 3 zřejmě provozoval nějaký sofistikovaný způsob plánování práce. Řekl mi, abych poslal na nějaké číslo SMS a že mi přijde návrh termínu opravy. Tím to ale skončilo.

Nyní za rok se dostavil revizák přes kotel. Prošel si záznamy od minule a tázal se, jak jsem pochodil s tím ventilem. Řekl jsem mu, že je tam pořád ten původní a jednoho dne že ho vyměním sám, protože žádný topenář z těch, které mi nadiktoval, o tu práci nestál. On se nad tím zamyslel a říká: „Jo, já tomu rozumím. To musíte koupit ventil, celý to vypustit, vyndat ten původní, napakovat novej, napustit, pak se ukáže, že jste ho blbě napakoval nebo tak něco a můžete si to celý zopakovat, no a nemůže za to všechno chtít víc jak pětikilo. A o takovou práci asi moc lidí nestojí.“

Paradoxně revize a kontrola kotle trvala dvě hodiny a stálo to litr.

Co jim brání si teda neříct o pětikilo, ale třeba o patnáct stovek? Opět, člověk by rád zaplatil někomu za práci, ale oni ji nechtějí.

3. Plot

Potřeboval jsem provést následující stavební práci: Zbourat 20 m starého plotu a na jeho místě vystavět plot nový. Starý plot byl postaven krátce poté, kdy USAF uskutečnilo nálet na železniční depo a svrhlo velké množství pum o malé hmotnosti, nejčastějí kolem 50 kg. Jedna z těchto pum minula cíl a původní plot se tak zařadil do kategorie colateral damages (podobně jako budova lokálního gestapa). Na jeho místě vystavěli moji předci nový plot s podezdívkou z tehdy moderního stavebního materiálu, kterému se říká beton. Bohužel, praděd měl asi zdrojovou krizi. Jak stavba pokračovala, dával do betonu stále méně cementu i železa a stále více oblázků, které nasbíral u řeky. Právě ta část podezdívky, která byla vystavěna v podstatě jen z písku a oblázků, začala nyní po 70 letech hrozit zřícením. Zadal jsem tedy na nějaké poptávkové servery poptávku. Sám jsem na cokoli, co souvisí se stavbami, levý jak turecká šavle, moje dovednosti končily u zasádrování díry po hřebíčku, a vůbec jsem ani neuvažoval o tom, že bych plot postavil sám. Ale to se mělo změnit.

Sem tam se přijel nějaký zástupce stavební firmy podívat, celé si to prohlédl a slíbil, že mi doručí nabídku a tím to skončilo. Když jsem po třech měsících rekapituloval průběh tendru, zjistil jsem, že mám nabídku jen od jednoho zloděje, který se vyznačuje tím, že vybere zálohu a stavbu neuskuteční. Celé jsem to odložil s tím, že třeba někoho najdu. Ale ani letos na jaře jsem nikoho nesehnal.

Tak jsem se letos hecnul. Starý plot jsem vlastnoručně zboural (ukázalo se přitom, že cement, který na konci chyběl, spotřeboval děd na jeho začátku, který byl naopak velmi festovní). Na jeho místě jsem vystavěl nový plot s podezdívkou z betonových tvarovek. Dělal jsem to v podstatě podle návodu na internetu. Také jsem to v některých ohledech vylepšil tak, aby i s ohledem na moderní stavební materiály silně připomínající dědovu recepturu na beton bez cementu vydržel plot déle než já. Naobjednal jsem sloupky a pole a držáky a všechno tohle haraburdí, osadil jsem to a natřel. Sice jsme to se ženou dělali po večerech asi tři měsíce, ale nakonec dílo stálo.

V průběhu stavby se dostavovali lidé z okolí, kteří se mnou diskutovali různé detaily celé akce a sdělovali mi, že také mají problém sehnat někoho, kdo by jim postavil nový plot nebo opěrnou zeď, okopal základy, nahodil zeď nebo svařil bránu. V podstatě kdykoli jsem něco dělal, přišel někdo okounět a stěžovat si. Zvláště jeden mužíček, který se dostavoval dokonce opakovaně, asi chtěl okoukat, jak se to dělá (kdyby byl věděl, že to taky nevím…), byl šokovaný, protože si nechal nabídnout plot a stavební firma mu sdělila, že za to chce sto litrů. A já na to, že kdybych měl někoho, kdo mi to nabídne za stovku, tak to beru, dokonce že mu utrhnu obě ruce v loktech. Padesát stál matroš a různé související přesuny hmot, a když na to firma dá dva lidi na 1 měsíc fulltime, což byl rozumný odhad, tak bude dalších minimálně 50 k za práci. Mužíček se drbal na hlavě, bylo vidět, že mi v duchu musel dát za pravdu. Podle ohromné poptávky, kterou moje stavební činnost vyvolala jsem usoudil, že by na tom mohla nějaká stavební firma makat celý rok, dokonce jsem pojal myšlenku za tím účelem nějakou vytvořit. Furt slyším, že práce není, a tady leží peníze a práce, a to jen v mém mikrookolí. Moje zakázka ale podle všeho nebyla dost velká, je mimo rozlišovací schopnost stavebních firem a je příliš snadno kontrolovatelná. Kdybych hodlal zafinancovat dálnici nebo nějaké multikulturně-nízkoprahové centrum pro smažky, kde se na nějakou korunu nekouká, to by byla jiná.

4. Auto

Docela nedávno požádal jsem mailem nejmenovaný autosalon Seat, zda by mi mohli vypracovat cenovou nabídku na vozidlo Seat Leon v provedení hatchback s motorem 1.4 ACT 150k, ve výbavě FR a barvě černé. Dorazila nabídka na vozidlo Seat Leon v provedení kombi, s motorem 1.4 T 120k, ve stupni výbavy Style a barvě bílé.

Zasmál jsem se tomu a mail smazal. Myslel jsem, že je to omyl, došlo k záměně a že právě v té chvíli  někde jinde nějaký jiný kombíkuchtivý seatista také kroutí nad svou nabídkou hlavou. Předpokládal jsem, že za chvíli dorazí ta správná nebo tak něco, splést se nakonec může každý.

Za tři dny volal pan prodejce, zda byla nabídka v pořádku. Odpověděl jsem mu, že nebyla v pořádku. Že se trefil pouze v tom, že chci Leona na benzín, jinak že tam bylo všechno špatně. Kupodivu neřekl, že se spletl. Povídá na to, že a) bílá je moderní b) na ten motor ACT že si lidi stěžujou, že to je motor z pasáta a pro to auto je to zbytečný c) kombík je přece fajn d) vůz nabízené konfigurace mají právě skladem, takže bych ho mohl mít hned. Poradil jsem mu, aby nikdy nechodil do nevěstince, protože by se mu mohlo stát, že místo požadované dívky ho bude na pokoji očekávat teplý dědek v kožených tangách, protože a) být duhový je moderní b) jak to má kola nebo kozy, jsou s tím stejně vždy problémy c) dědek je právě skladem. Sice jsme se tomu zasmáli, ale nechápu, jak může být někdo tak blbý. Ještě mi zapomněl doporučit, že do combi se dobře vejde jízdní kolo. Ani on nechce nic prodat, práce ho sere a bude raději nezaměstnaný? No, myslel jsem, že když chce někdo utratit půl mega za auto, že by snad mohlo být důvodem k něčemu jako aktivitě, OK, nic moc, ale být tedy na jeho místě, jevil bych o to něco jako zájem a snažil se potřebám zákazníka alespoň rámcově porozumět a nalézt alespoň elementární míru shody s jeho požadavky.

Docela by mně zajímalo, zda moderní sociální stát disponuje nějakou informací, kolik těch takzvaných nezaměstnaných by pracovat chtělo a umělo, ale nemohou, a kolik z nich pracovat nechce a jen předstírá, že chtějí a umějí. Osobně si myslím, že při zohlednění tohoto jevu třeba v jižních Čechách  poklesne rázem nezaměstnanost na nulu.


 30.11.2014 D-FENS
 

12345 (5x hodnoceno, průměr: 1,20 z 5)
586x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:52
D-FENS © 2017