Od pátku zde bude vycházet série, která nabídne „3D“ pohled na Islám bez klišé a předsudků ze kterékoli strany. Nepotěší ani přesvědčené islamofily, ani přesvědčené islamofoby, ale nabídne informace, které můžete využít ve svůj prospěch.
Tento úvodní článek vysvětluje, jaké má série poslání, jakou problematiku bude a naopak nebude rozebírat, proč ony články číst či naopak nečíst a co to všechno má společného se zachováním osobní svobody.
Jsou dva způsoby, jak přistoupit k jakékoli problematice. Ten snadný je nasednout na vlnu populárních zjednodušení, nadšeně podpořit nějaké radikální “řešení” a mít dobrý pocit, jak je člověk na té jediné správné straně, nemusí nic řešit a všichni ostatní jsou blbci či zrádci & jiní padouši.
Hlasitá menšina sluníčkových lidí si tak udělala jasno v tom, že muslimové jsou v Evropě utlačovanou menšinou která nás může jen obohatit, zatímco snad každý třetí Čech se naopak na základě pár článků a videjí na internetu stal “instantním odborníkem” na Islám a je mu úplně jasné, že všichni muslimové jsou stejní, tj. vrazi (a měli by se nějak “řešit”), Islám je jednotná, vražedná ideologie (a měl by se zakázat), hranice by se měly zadrátovat jako za časů hrdinných soudruhů z PS a paradoxně si notuje společně s ISIS, že pokud snad existuje muslim, který nechce ostatním řezat hlavy a žít pod striktní šaríou, není skutečným muslimem.
Existuje ale i přístup opačný: nenechat se strhnout hysterií, černobílým viděním a ukvapenými závěry a namísto toho si záležitost v klidu nastudovat z vícero stran, zkusit porozumět jejím hnacím motivům, uchopit ji v její komplexitě a rozmanitosti a až na základě toho se snažit o nějaké závěry.
Jelikož se s problematikou Islámu setkávám léta – skrze pomoc obětem řádění muslimů, skrze geostrategické implikace, skrze teologické disputace i skrze doprovodná zjištění při studiu vojenské historie či sociální dynamiky, výsledný “3D” pohled na Islám je dosti odlišný od klišé, která ovládají český mediální prostor. A syntézu toho, co jsem zjistil nyní nabízím těm, kteří chtějí slyšet.
Proč by vás mohla zajímat? Kupříkladu z taktických důvodů. Jak pravil mistr Sun Tze,
»Proto se praví – kdo zná protivníka a zná sebe, vybojuje sto bitev beze ztrát. Kdo nezná protivníka nebo sebe, jednou vyhraje, jednou prohraje. Kdo nezná ani sebe ani protivníka, půjde od porážky k porážce. «
Když už chcete volat po řešeních problémů, které jsou s Islámem skutečně spojené a vstupovat do politické debaty, měli byste alespoň vědět, kterým směrem zaměřit svou energii: jak vypadá řetězec kauzality a sociální dynamiky a kde je nejlepší na něj působit. A neopakovat chyby různých Bushů a Malákích, kteří si zcela zbytečně vytvořili desetitisíce nepřátel tím, že je jen kvůli svému zaslepenému ideologickému vidění doslova nahnali do náruči radikálů.
I pokud si chcete jen uhájit svůj individuální status quo, je zde něco pro vás: tvrdím, že Informace Jsou Moc – umožní vám lépe předvídat, jak se kdo zachová, co se bude dít a tím pádem se na to připravit, přičemž konkrétnější informace jsou při plánování vždy užitečnější, než ty obecnější. Je to jako se Stopařovým průvodcem galaxií: heslo, které Zemi popisuje slovy “převážně neškodná” je méně užitečné, než “dejte si pozor na tygry, žraloky a hlavně na ty zákeřné nosorožce!” Stejně tak chápání toho, jak fungují komunity muslimů a jednotlivé proudy Islámu může být stěžejní pro předvídání, jak se zachová nějaký muslim ve vašem okolí – lhostejno zda příchozí či konvertita.
Ale hlavní benefit vidím v tom, že vyzbrojeni jaksi multidimenzionální průpravou nebudete tak snadno manipulovatelní demagogy z obou stran, kteří tak rádi vytrhávají z kontextu a skrze občasné pohození cizích termínů se zdají být odborníky na slovo vzatými. Troubu z vás pak neudělají populární arabisté, antiislamisté ani různí muslimové, protože se vždy budete moci usmát pod fousy, řka – “Chlape, co mi povídáš je sice pěkné, ale neopomenul jsi náhodou zmínit i…?”
Jelikož mi do sebe střípky mozaiky zapadají řadu let, namísto článku vzniká série. Dozvíte se v ní, proč a jak je možné, že ve jménu Islámu jedni vraždí a mučí nemuslimy a jiní muslimové těmto obětem pomáhají za cenu ohrožení vlastního života; jak mohly být muslimky z ulic, škol a večerních šatů takřka přes noc vyhnány do vyhrazených místností domků a burek (aneb jak dochází k islamizaci státu); jak je to ve skutečnosti s Koránem, islámským učením a jeho pojmy; které z proudů či sekt politického Islámu představují největší riziko pro Evropu, jaký je mezi nimi rozdíl a kdo a co za nimi stojí; a jaká sociální dynamika v tom všem hraje roli a proč je zavádějící si myslet, že je Islám kořenem všeho zla a smrtelným nepřítelem Západní civilizace, když ve skutečnosti zhusta hraje jen roli pěšáka v úplně jiné hře.
To vše samozřejmě bez emocí, hysterie a černobílého vidění; tak pragmaticky a racionálně, jak jen je snad možné.
Tento pokus považuji za v českém prostoru unikátní, protože všechny většina ostatních (populárních) prací o Islámu je zatížena významnými předsudky: akademici-arabisté či orientalisté si již dávno vybrali své „správné hypotézy“, kterými se řídí, a leckdy je jejich studijní obor posouvá k až nekritické adoraci Islámu a arabského světa. Islámští učenci jsou zase každý v zajetí své teologie a doktríny, takže vám budou jako Pravdu Pravdoucí prezentovat to, v co věří oni, a již vám neřeknou, že jejich kolegové mají 5 názorů úplně odlišných. Islámské sekty, ty jsou úplně jasné, šiřitelé Šaríi zase mohou o Islámu otevřeně lhát, aby jej posatvili do lepšího světla, a radikální antiislamisté prozměnu potřebují pro dosažení svých cílů co největší DOOM-afekt, který emotivně zalarmuje posluchače, a proto si vyzobávají ty nejšílenější a nejvíce zločinné doktríny islámských sekt a duchovních. Každý vám prostě chce ukázat jen takový střípek, který se líbí a hodí jemu, nikoli celkový obraz. A právě to bych chtěl alespoň z části napravit.
Jelikož se jedná o citlivé téma, zvolil jsem naučně-faktickou formu – každý díl bude krom výkladu ověřovat či naopak vyvracet i konkrétní hypotézu či obecně rozšířené tvrzení, a to sice z těchto:
- Je jen jeden (pravý výklad) Islám(u)
- Novější, násilnické části Koránu přebíjí ty starší, mírumilovné
- Středobod problémů neleží v Islámu, nýbrž v jednotlivých náboženských vůdcích
- Za radikalizací muslimů stojí převážně saúdský wahhabismus
- Dnešní Salafismus je jen o něco méně nebezpečný, než wahhabismus
- Sufismus se dá využít k deradikalizaci muslimské společnosti
- Dynamiku pásma BV-Čečna determinuje souboj nacionalismů a pan-islamismu
- Tradice a kultury generují výrazně více problémů, než náboženství
- Islamizace země se opírá o nevykazatelné ovládnutí vzdělávacího aparátu a médií
- Šaría je ze své samotné podstaty totalitní systém
- Vztah k Islámu na Západě je pohrobkem komunismu
Na závěr série pak přijde určitý nástřel možného řešení, které by v Evropě zachovalo osobní svobody a právní stát bez zavádění různých fašistických policejních států a přitom dokázalo zneškodnit problémové trendy a zastavit jakékoli snahy různých entit islamizovat Evropu ve smyslu její teokratizace politickým Islámem či zavádění duality práva.
Je mi jasné, že řada čtenářů D-F pevně zastává černobílé postoje a kdokoli společně s nimi vehementně nebrojí proti Islámu je pro ně automaticky nepřítel. Takovým doporučím u každého článku v souladu s Pravidlem 6 rovnou skočit na konec, ohodnotit za 5 a jít se bavit jinam. Tato série je věnována těm, kteří dovedou a chtějí argumentovat na úrovni faktů a principů, nikoli hysterie, doomsayingu a emocí.
A aby kontroverzní série neodsouvala do pozadí nedělní a pondělní články jiných autorů, bude vycházet v pátky.
Na závěr bych jen rád podotkl, že série je o Islámu, nikoli o migrantech.
Migranti a muslimové nejsou synonyma, ač je tak řada lidí vnímá: řada migrantů nejsou muslimové a řada, ba většina evropských muslimů nejsou migranti, nýbrž již dávno zavedení občané členských států EU.
Výroky jako “muslimy/Islám tu nechceme” tedy znamenají nikoli jen požadavek “pasivně” nepřijímat nové migranty, nýbrž implicitně zahrnují i požadavek aktivně vyhnat ty muslimy, kteří jsou ve členských státech EU již usedlí a dávno mají občanství; a vyhnat i etnické Čechy se staletími se táhnoucí historií rodu, pokud si dovolili konvertovat k Islámu – přičemž takové vyhánění a persekuce by se samozřejmě nezastavilo jen u muslimů. Svoboda vyznání je totiž spojena životní šňůrou se svobodami slova, názoru, myšlení a shromažďování: tam, kde svoboda vyznání není, rozhání policie i různá domovní setkání a nesnese žádný dissent.
A právě proto je pro zachování svobody kriticky důležité si ujasnit, koho přesně kdo vlastně kde nechce a proč, jakou to má souvislost s Islámem a co to ten islám vůbec je.
(12x známkováno, průměr: 2,25 z 5)