Impotence, neboli tzv. erektilní dysfunkce, je definována jako neschopnost dosáhnout nebo udržet dostatečné ztopoření pohlavního údu, tj. erekci, potřebnou k úspěšnému provedení pohlavního styku.
Nejedná se tedy ani o neschopnost dosáhnout orgasmu, ejakulace ani o nedostatek pohlavní apetence. Je to takříkajíc mechanický problém.
Svět cyklistiky je nám prezentován jako naprostý protiklad individuální dopravy, charakterizované orientací na výkon udaný v kilowattech (pro staromilce v koních), hlukem, oblaky kouře, hrdelními přestupky jako jízda bez zapnutých světel, mrtvolami dětí (pro které byla milosrdná smrt stejně vysvobozením z rakoviny v důsledku emisí z výfuků) a zdrcenými matkami u ještě více rozdrcených kočárků. Je to tvrdý boj. Oproti tomu je cyklistika předkládána jako svět krystalicky čistý, tichý, přátelský, bezpečný (ta bába už tam ležela), prostý nesmyslného soupeření (jen nás serou ty inlajnisti, chodci, kočárky, psi, mouchy, děti, žáby, veverky, důchodci, automobily, motocykly, mopedy, lidi na novějších kolech, na starších kolech), prostě svět měkkounký jako vrták z Číny.
Má to svůj důvod. Pumpičkářům nestojí. Říkají to odborníci, tak to musí být pravda.
Urolog Dr. Irwin Goldstein nastínil budoucnost cyklistického aktivismu, když v roce 1997 prohlásil: „Jsou jen dva druhy mužů – cyklistů: ti, kteří impotentní jsou a ti, kteří se impotenty stanou“ („There are only two kinds of male cyclists — those who are impotent and those who will be impotent“). Goldstein se dále nechal slyšet, že jízdní kola by se měla opatřovat nápisem, že způsobují impotenci, podobně jako cigarety.
Jako kritická se jevila mezní hodnota 3h ježdění týdně, tedy jedna průměrná cyklojízda. Podle dalších studií 4,2% cyklistů má částečnou nebo úplnou erektilní dysfunkci, zatímco skupina stejně starých běžců se pochlubila 1,1%.
Je to jistě fascinující číslo. Ročně dojde v ČR asi k tisíci úmrtím při dopravních nehodách, pravděpodobnost, že během života zemřete na dopravní nehodu, je asi 0,7%. Pravděpodobnost, že se vám nepostaví v důsledku cyklistiky, je pětinásobná. Nikdo neprotestuje v ulicích? Přinejmenším Pražské matky by měly.
Expert na sexuální zdraví Steven Schrader se musel zabývat kvalitou erekce cyklopolicistů v Long Beach. Žádný z nich sice kompletně neztratil erekci, ale ve srovnání s jinými policisty, kteří nejezdili ve službě na kole (ale např. autem…), zaznamenávali horší kvalitu erekce. Problémy se stupňovaly s množstvím najetých kilometrů. V genderově nevyváženém periodiku Journal of Andrology konstatoval Schrader, že příčinou je nadměrný tlak sedla na perineum, tedy oblast mezi stydkou sponou a kostrčí. Tato oblast nebyla nikdy určena k tomu, aby nesla váhu lidského těla, konstatoval Schrader. Vyvodil také, že tlak na nervy a cévy v této oblasti může přivodit trvalé poškození penisu, takže pak lze provozovat už jen sex s bohyní Gayou nebo s Jill. Německý lékař jménem Sommer potvrdil Schraderovy závěry měřením, kdy zjišťoval okysličení krve v penisu pomocí transkutánního měřidla. Během jízdy na kole vykazovaly testovací osoby zhruba třetinový obsah kyslíku fpéru, po ukončení jízdy se vše vrátilo do normálu. Snad.
Samozřejmě se také může jednat o spiknutí ropné lobby.
Terapie zahrnuje podávání hormonů, léků jako Viagra, zařízení produkující vakuum a injekce do penisu. Schrader nešel tak daleko jako Goldstein, který napůl žertem navrhoval jízdní kola zakázat, a vydal obecné doporučení, aby sedla jízdních kol byla upravena. Dále doporučil eliminovat počet děr a drážek a sedlo adekvátně rozšířit. Sedlo kola by se tak podobalo spíše sedlu motocyklu. Taková sedla však zhoršují stabilitu cyklisty a ten pak nemůže jezdit natolik agresívně.
Jak vypadá situace u nás? Uposlechlo Oživení rad expertů? Každopádně samé pozitivní zprávy. Podle sdělení na serveru NaKole.cz, popularita cyklistiky roste. Ta výrazně zvyšuje kvalitu života. Do diskuse s přítomnými hochy se zapojil i ministr Gustav Slamečka. Každý je někde zapojen, organizován, evidován, úkolován. Vinohradské šlapky vzájemně každoročně soutěží, kdo najede víc. Pokud jde o „hard“ware, nabídka sedel je široká a uspokojí i nadstandardní požadavky. Sedlo Velo Pronto s fíčurami jako „titanové vzpěry s měřítkem(!), s anatomickým otvorem(!!)“ můžete mít již za 798,- Kč a užít si především ten anatomický otvor, který dodá lásce ke kolu úplně novou dimenzi.
Jak se promítají příznaky erektilní dysfunkce do psychiky našich cyklistických pacientů?
Zkuste si představit, kolik času a peněz byste ušetřili, kdybyste měli erektilní dysfunkci. Ze života by vám najednou vymizela celá řada problémů. Kytice za pětikilo? Nač? Vždyť se to ani nedá uvařit. Košile za litr? Mikina r.v. 1995 prokáže mnohem lepší službu a nemusí se žehlit, zbytky potravin lze odstranit několikanásobným přehnutím v kritickém místě. Nechutně drahá láhev červeného? Za to by byl celý hrnec iontového nápoje! Kundolap fmetle nahlínách f plný palbě? Stačí… jízdní kolo! Zatímco normální muž by trávil nesmyslně mnoho času vyhledáváním a nadbíháním sexuálním objektům, impocyklista může excelovat v rámci občanské společnosti. Například hopsat po ulicích přestrojený za anděla. Může být dopoledne Oživení, odpoledne Auto*Mat a v noci Greenways, protože… protože nemůže.
Po čase přestane jedinec s narušeným sexuálním životem tolerovat své okolí. Míra neporozumění čím dál více vzdalujícím se povrchním většinovým potřebám dosáhne takové míry, že se zrodí nesnášenlivost. Aktivista také potřebuje něco vztyčit, takže vztyčí ikony nových nepřátel. Také by rád, aby něco stálo, tak zastaví provoz na magistrále. Zatímco jinak by se postižený staral, aby ho vytáhnul včas nebo aby si partnerka před orálním sexem odložila peprmintovou žvýkačku, nyní se zaměřuje na podstatně ctnostnější aktivity, které mají alespoň zčásti nahradit orgasmus. On musí být přece lepší než obyčejní samci s erekcí. Volí tedy jiné formy pronikání do tělesné a psychické integrity, tedy tolik populární páchání dobra. Vždyť si lidé nemusejí kupovat láhev červeného za šest stovek! Chateau de Tetrapac dvacetkrát levnější a také je červené! To je plýtvání, plýtvání je špatné a před vším špatným musíme lidi ochránit vhodnými zákazy. Auta by se také měla zakázat, vždyť mohou lidé cestovat autobusem! Je to ekologické a přijedou domů o hodinu, možná o dvě hodiny později! No a co? Stejně by po večerech neměli co dělat…
Automobil je vcelku pochopitelným cílem útoku impotenta. Automobil hraje důležitou, ačkoli nikoli zásadní roli při svádění. Těžko si lze představit reakci ženy na muže, který se dostaví na schůzku na jízdním kole. Myslím zde normální žádoucí ženu, nikoli chlupatou aktivistku, jejíž nejhlubším sexuálním zážitkem dosud bylo, že si omylem sedla na šlauch vodní dýmky. Upocené zapáchající individuum s mouchami nalepenými na obličeji, v androgynním oblečku buzerantských barev a se sníženým průtokem krve skrze penis těžko může doufat v nějaký zásadní úspěch. Málokterá žena dovede od sebe rozlišit Fabii, Polo a Ibizu jinak než podle barvy. Značky jako BMW, Porsche či Mercedes však identifikují bez problému. Patrně vyhodnotily, že pokud si muž dovede správně vybrat v záplavě automobilů na současném trhu, vybírá si také pečlivě v záplavě tváří, křivek a barev dostupných samiček, takže se cítí jeho zájmem polichocena. Nehledě na to, že některé páry v autě provozují sex. Zakázat, nahradit bicyklem. Nám nestojí a jim ať taky umře koza.
Píst spalovacího motoru a jeho pohyb ve válci něco připomíná. Zakázat. Nebo udělat ojnice ohebné.
Podívejte se na vánoční večírek AutoMatu. Erektilní dysfunkce z toho přešla i na mně.
Může vůbec něco iritovat impotentního aktivistu více, než tunel s názvem Blanka? Hysterické reakce aktivistů by určitě nebyly tak žlučovité, kdyby se dopravní stavba jmenovala třeba Koloman nebo Ruth. Takhle je to jasné. Motoristé zase strkají svoje funkční penisy do díry, aby prorazili blanku. Naprosto odporné.
Jiné otázky zůstávají naopak nezodpovězeny, například zda erektivní dysfunkce u cykloaktivistů vyvolává sklon k exhibicionismu v rámci různých naked bike ride, kde přítomní pánové a také dámy veřejně demonstrují vliv gravitace na různě povadlé tělesné partie. Zatímco se dámy cítí pohoršeny ouchyláky obnažujícími se v parku, volají na ně policii a používají slzné spreje, v případě záměny baloňáku za jízdní kolo se ze zavrženíhodné úchylky stane projev občanské uvědomělosti.
Doufám, že tento článek pomůže překlenout propast mezi normálním člověkem a cykloaktivistou. Musíme jim rozumět. Problém není, že nám to jede, problém je, že jim to nestojí.
(11x známkováno, průměr: 2,09 z 5)