V České Republice je 311 640 držitelů zbrojních průkazů, kteří dohromady drží 660 280 zbraní. Počet trestných činů, spáchaných legální střelnou zbraní, je ročně kolem 75 (průměr 2001 -2006), tedy méně než 0,025% celkového počtu držitelů.
Legální zbraně a jejich držitelé
MÝTUS: Držitelé legálních zbraní jsou riziková skupina
FAKT: V České Republice je 311 640 držitelů zbrojních průkazů, kteří dohromady drží 660 280 zbraní. Počet trestných činů, spáchaných legální střelnou zbraní, je ročně kolem 75 (průměr 2001 -2006), tedy méně než 0,025% celkového počtu držitelů [9] .
FAKT: Zbrojní průkaz může dostat pouze člověk, který je dospělý, svéprávný, bezúhonný, má trvalé bydliště, nemá záznam o zneužívání alkoholu či drog, nepáchá přestupky proti občanskému soužití a prokázal svou schopnost bezpečného zacházení se zbraní. To není zrovna typický profil násilného zločince.
FAKT: Po splnění všech výše zmíněných podmínek musí žadatel prokázat znalost vybraných částí trestního zákona, zákona o zbraních a střelivu, první pomoci, poté musí předvést bezpečnou manipulaci se zbraní a střelbu na cíl. Požadavky na dovednosti při získání zbrojního průkazu jsou tedy zhruba srovnatelné s požadavky při získání řidičského průkazu [10] .
MÝTUS: Držitelé zbraní berou zákon do vlastních rukou.
FAKT: Zbrojní průkaz nedává držiteli při použití zbraně žádné speciální pravomoci. Použití zbraně k obraně života, zdraví a majetku se řídí §13 a §14 trestního zákona (nutná obrana a krajní nouze). Drží-li se občan v rámci těchto paragrafů, jedná zcela v souladu s platným zákonem. Překročí-li tento rámec, je za to volán k zodpovědnosti stejně jako kdokoli jiný.
MÝTUS: Civilisté zbraně k ničemu nepotřebují.
FAKT: Taxikáři vozící neznámé lidi, uklízečky vracející se pozdě v noci domů, staří lidé žijící osamoceně, lidé bydlící v méně bezpečných částech města a mnoho dalších má většinou na potřebu ozbrojení trochu jiný názor.
FAKT: Kromě sebeobrany existuje mnoho dalších, naprosto legitimních důvodů k držení střelné zbraně, například sběratelství, sportovní střelba nebo lov – v podstatě jakýkoli účel, který neodporuje zákonu.
FAKT: Ve svobodné společnosti není povinností občana dokazovat, že něco potřebuje, aby to mohl mít dovoleno. Mnoho věcí lidé mají, ač je nepotřebují, prostě proto, že je chtějí, a nikomu do toho nic není. To platí i pro nebezpečné věci, jako například nože, meče, auta nebo hořlavé či jedovaté chemikálie.
Sebeobrana, zacházení se zbraní
MÝTUS: Pokud člověk není se zbraní expert, je mu víc na škodu než k užitku
FAKT: V USA, kde není k držení zbraně požadován žádný povinný výcvik, se přesto ročně stane 2.5 miliónu použití zbraně v obraně. Z dotazovaných lidí 15% uvádělo, že si použitím zbraně „zcela jistě“ nebo „téměř jistě“ zachránilo život .
FAKT: V 92% případů, toto „použití zbraně“ znamenalo pouhé ukázání zbraně nebo varovný výstřel [11].
FAKT: Situace, kdy útočník vzal obránci střelnou zbraň a použil ji proti němu, nastala v méně než 0,1% případů .
FAKT: O použití zbraně rozhoduje její držitel. Máte-li pocit, že by vám v dané situaci vytažení zbraně spíše uškodilo, nemusíte to udělat.
MÝTUS: Případů nutné obrany se střelnou zbraní je jen pár za rok
FAKT: Pár za rok je těch případů, o kterých se veřejnost dozví. V naprosté většině případů totiž samotné ukázání zbraně stačí k tomu, aby se pachatel stáhnul. Tato naprostá většina případů se ale v médiích neobjeví, protože se při nich nestřílí a neteče krev.
FAKT: Většina případů použití střelné zbraně v obraně se neobjevuje ani v policejních statistikách. Použití zbraně je totiž nutno hlásit teprve tehdy, dojde-li ke střelbě [13]
FAKT: Počet použití zbraně k obraně se v USA odhaduje na 2.5 miliónu ročně. Na každý jeden zločin spáchaný střelnou zbraní tak připadá šedesát zločinů, jimž je s pomocí střelné zbraně zabráněno [14] .
MÝTUS: Na ochranu před zločinem máme policii
FAKT: Policie není povinna poskytovat individuální ochranu. Nevěříte-li, zkuste požádat, aby vás policista doprovázel domů nebo aby vám hlídal chatu.
FAKT: Policie nemůže být všude. V České Republice je cca. 52 000 policistů. Z toho polovina je v administrativě, vyšetřování atd. Ze zbývající poloviny je v daném okamžiku ve službě jen třetina. Tedy jeden policista na ulici by teoreticky měl poskytovat ochranu asi 1200 obyvatelům.
FAKT: Násilné zločiny obvykle probíhají příliš rychle, než aby policie stihla dorazit na místo činu včas a činu zabránit. Jak praví úsloví: „V situaci, kdy jde o vteřiny, dorazí policie během pár minut.“
Poznámka : Zamysleli jste se někdy nad tím, proč policie nikdy není po ruce, když ji potřebujete? Schopnost policie Vás chránit se ještě snižuje tím, že pachatelé trestných činů nejsou hloupí a vybírají si čas a místo tak, aby policie nemohla včas zasáhnout.
MÝTUS: Střelná zbraň není vhodným prostředkem pro sebeobranu
FAKT: Dle britského ministerstva vnitra, četnost zranění obránce při loupeži v závislosti na použitém způsobu obrany byla následující [15] :
| obrana střelnou zbraní | 6% |
| neodporování, plnění požadavků | 25% |
| obrana ruční zbraní | 40% |
| nenásilný odpor (útěk, volání o pomoc) | 45% |
FAKT: U zločinů vůči ženám, pravděpodobnost vážného zranění je 2.5krát větší u ženy, která pachateli neklade odpor, než když se brání střelnou zbraní. Pro muže je obrana střelnou zbraní také výhodnější, i když ne tolik: pravděpodobnost vážného zranění je 1.4krát vyšší při neodporování než při obraně střelnou zbraní [17].
MÝTUS: Nosit zbraň nemá cenu, protože pečlivě naplánovanému přepadení se člověk stejně neubrání.
FAKT: Stejně tak „nemá cenu“ mít v autě hasicí přístroj, protože když vám vybuchne benzínová nádrž, tak stejně nic neuhasíte.
Naštěstí zdaleka ne při každé havárii vybuchne benzínová nádrž, a zdaleka ne každý násilný zločin je pečlivě naplánované přepadení.
MÝTUS: Kdyby zločinec předpokládal, že oběť je ozbrojena, rovnou by zaútočil
FAKT: Ve studii násilných zločinců, kterou prováděli profesoři sociologie James D. Wright and Peter H. Rossi z University of Massachusetts, vyplynulo, že zločinci velmi neradi útočí na ozbrojené lidi. 56% zločinců uvedlo, že s obětí, která je ozbrojena, by si raději nic nezačínali; 57% uvedlo, že se střetu s ozbrojenou obětí obává více než dopadení policií; 40% uvedlo, že už někdy byli zastrašeni, postřeleni nebo zadrženi ozbrojenou obětí; 34% uvedlo, že se už někdy rozhodli nespáchat zločin, protože se obávali, že oběť může být ozbrojena.
FAKT: V 31státech USA, kde zavedli možnost skrytého nošení zbraně pro sebeobranu, v průměru klesl počet vražd o 8,5%, znásilnění o 5% a těžkých ublížení na těle o 7% oproti stavu před zavedením těchto zákonů. [18] [19]
[9] Ministerstvo vnitra ČR, Zpráva o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území České republiky v roce 2005, http://www.mvcr.cz/dokument/2006/verpor05.pdf
[10] Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/zbrane.html
[11] Fall 1995, Journal of Criminal Law and Criminology, http://www.guncite.com/gcdgklec.html
[13] Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz/bezpecnost/zbrane/lex/odp022.html
[14] Fall 1995, Journal of Criminal Law and Criminology, http://www.guncite.com/gcdgklec.html
[15] Smith, Guy: GunFacts 4.2, http://www.gunfacts.info/pdfs/gun-facts/4.2/GunFacts4-2-Screen.pdf
[16] FBI, “Critical Incidents in Policing”, 1991
[17] US Department of Justice’s National Crime Victimization Survey http://www.icpsr.umich.edu/NACJD/NCVS/
[18] http://www.nraila.org/Issues/Articles/Read.aspx?id=117
[19] http://www.ncpa.org/~ncpa/pi/crime/pdcrm/pdcrm20.htm
(67x známkováno, průměr: 3,84 z 5)