Jeden z čtenářů uchopil téma politicky korektního edukativního večerníčku s mnohem menší dávkou lehkomyslnosti, než jsem se ho zhostil já. Obrátil se na českou televizi s několika dotazy, na které dostal vyčerpávající :o) odpovědi a o ty se s námi rozhodl podělit.
Kromě prvoplánové informace o pozadí projektu Mire Bala Kale Hin nabízí těchto několik otázek a odpovědí zajímavou lekci na téma „veřejnoprávní médium“ a nenechá vás na pochybách, zda těch sto korun měsíčně vložených na oltáž České televize nejsou zbůhdarma vyhozené peníze.
Děkuji Sudivojovi za jeho příspěvek a vám přeju příjemnou zábavu. Dotazy jsou v černé (default) barvě a odpovědi modré.
D-FENS
1) Zajímalo by mne, jestli se sleduje odezva toho kterého večerníčku u diváků, jimž je určen (ne tedy u různých organisací, pedagogických pracovníků, rodičů a podobně).
Z osobní zkušenosti musím prohlásit, že z cca dvaceti dětí věku 4 – 12 let v dětské ozdravovně se nejenže žádnému dítěti tento večerníček nelíbil, ale dokonce se všechny děti odmítly na něj dívat.
Odezvu na vysílání pečlivě sleduje oddělení výzkumu programu a auditoria ČTV. U seriálu Mire Bala Kale Hin / Romské pohádky byla sledovanost mírně pod průměrem, což je typické pro všechny premiéry nových řad večerníčků. /Mnohé seriály se staly oblíbené až posléze, např. Maxipes Fík, Žofkla, Mach a Šebestová…/
2) Zajímaly by mne náklady na vysílání jednoho dílu večerníčku vznikajících mimo ČT, například Broučkova rodina, Cesta tří králů, Bob a Bobek, Mire Bala Kale Hin. V případě, že částka podléhá utajení, prosím o procentní srovnání.
Náklady na výrobu seriálu Mire Bala Kale Hin byly větší /asi 5x/ než při realizaci „tuzemských“ seriálů. „Drtivou“ část /94%/ finančních prostředků vložila Finská televize, Holandská Tv a různé granty Evropské unie. Vklad naší televize byl v roce podepsání koprodukční smlouvy 1998 přiměřený /6%/, a to ještě věcným plněním / filmová surovina,mix obrazu a zvuku /.
3) Ve večerníčku Mire Bala Kale Hin bylo ukazováno, jak se „většinová populace“ chová k Romům, byly ukázány příklady, kdy „většinová populace“ Romům škodí. Zajímalo by mne, připravuje-li se večerníček, který by analogicky zobrazoval, že Romové škodí „většinové populaci“.
V Romských pohádkách a legendách lze nalézt opravdu mnoho „odkazů“ na negativní historickou zkušenost romského národa v průběhu dějin.V současné době Centrum tvorby pro děti a mládež ČT nezvažuje pokračovat v seriálu Mire Bala Kale Hin, ani v jiné romské tématice. V nové tvorbě jsme otevřeni všem národům a etnikům, nezapomínáme na společný „vklad“ do kulturní pokladnice světa, který je čím dál „menší“…
4) Zajímal by mne názor ČT na (nepřímé) negativní zobrazování jiných národů, například v dílech o motýlu Ibrahimovi a o Tureckém měsíci ve večerníčku Maková panenka.
Platný zákon o médiích ukládá České televizi, jako veřejnoprávní organizaci, vytvářet takovou programovou skladbu vysílání, která zajišťuje pluralitu filosofickou, náboženskou i politickou.Tvorba se má obracet na všechny národnosti i menšiny. Velkou předností Večerníčku, jako žánru celosvětově uznávané „české školy animace“ je, že za čtyřicet let svého trvání nalezl velmi kvalitní „základnu“ v literárních a výtvarných předlohách našich předních tvůrců.
(4x známkováno, průměr: 4,00 z 5)