Labilnější povahy, které ještě nechápou, jak to tady chodí, jistě naprudila zpráva, že „kdosi“ bez povolení pokácel před prodejnami řetězce Lidl stromy, které překážely ve výhledu na prodejnu, a to v rozmezí několika dnů na různých místech po celé republice.
Zřejmě byly stromy neslučitelné s představami o správném architektonickém a estetickém řešení stánku konzumu a skosila je neviditelná ruka trhu, protože o peníze jde až v první řadě. Ano, pane Klausi, v globálním pohledu je tohle vaše práce.
Televize to odvysílala a měsíc se nic nedělo. Pak se vzpamatovala policie a přišla s prohlášením, že se v podstatě ani nedá zjistit, kdo to vlastně kácel a proč a vůbec z nich jen ukapávalo, že by nejraději hodili vyšetřovací spis do kamen. Od Policie České Republiky ani nic jiného nebylo možné očekávat, protože pro ní momentální prioritu představují prošlé lékárničky a vzorek na pravé přední pneumatice. Pak se z konopného kouře ozval hlas Dětí země, které nechaly (to -y je tam správně!) natisknout samolepky „My v Lidlu nenakupujeme“. Řetězec se z toho jistě otřásl až v základech.Ve finále se probral sám management Lidla a ústy tiskového tlachala se vyjádřil, že on teda nic kácet nenechal, to že konkurence, aby očernila pozici a neposkvrněný štít této sítě a že jsou ochotni vysázet stromy nové. Proč taky ne. Bude trvat třicet let, než vyrostou, a pak je zase někdo podřízne. Měl jsem doposud dojem, že jen naprosto tupá konkurence podřezává takové stromy, které cloní jinou prodejnu před zraky zákazníků. Já bych na místě takové „konkurence“ spíše vysadil okolo bambus nebo jiné rychle rostoucí křoví, aby za ním konkurenční prodejna zmizela jako zámek, co v něm žila Šípková Růženka. No nic.
Vzal jsem Děti země za slovo a taky nenakupuji v Lidlu, ale ne proto, že se před ním kácelo. Ono se stejně dobře mohlo kácet před Sparem nebo Hypernovou, protože vykácení nařídili zmrdi a není žádný racionální důvod, aby v jednom představenstvu bylo více nebo méně zmrdů nebo horší zmrdi nežli v jiném. Já v Lidlu nenakupuji proto, že mají v obchodech nepořádek, prodávají šmejd nejasného původu a vůbec to tam vypadá jako v nějaké sociální výprodejně. Každý racionální spotřebitel si už po jednom nákupu u Lidla musí připadat jako největší kretén a ptát se, jak hluboko lze ještě klesnout v profesionální kultuře obchodníků. Kultura prodeje v Lidlu je totiž zhruba srovnatelná s úrovní zábavy z TV Nova a tak mám zato, že se Lidl podobně jako Nova stal součástí takzvané teplákové kultury.
Vypravil jsem se na výzvědy do Lidla minulý týden. Motorovku jsem nechal doma. Vybral jsem si Lidlův chlívek na ČB sídlišti Šumava proti autosalónu Opel. Cílem mise bylo koupit balík balených vod a nějaké to pečivo. Zaznamenal jsem několik zajímavých marketingových triků.
– Lidl je levný díky tomu, že prodává často zboží „Made in EC for Lidl“, tzn. produkty noname výrobců vyrobené pro Lidl. O kvalitě takového zboží nemám pochybnosti v tom smyslu, že je to pro mne stopro šmejd. Ne že bych si nějak potrpěl na značky, ale přinejmenším název výrobce na každém zboží očekávám. Pokud tam je, mohu z toho jako zákazník vyvodit, kdo za produkt přebírá kvalitativní odpovědnost a že zboží bylo vyrobeno průmyslovým způsobem a podléhalo přitom nějakému konkrétnímu systému řízení jakosti. V případě, že si koupím zubní pastu nadepsanou „Lidl zubní pasta“, nemám jistotu, že ji nevyrábí Franta Hlína z Motyčína na ponku v garáži společně s „Lidl krémem na boty“ a „Lidl pískem na nádobí“.
– prodává se přímo z palet nebo jiných transportních obalů. Obsluha je jen někdy tak laskavá, že obaly nařízne nebo upraví tak, aby z nich zboží šlo vyjmout. Pokud ne, nevadí, protože se v českém člověku projeví atavismus pravěkého lovce a vysoce kvalitní zboží si z obalu vykutá. Mamut taky neměl nahoře šroubovací víčko a už tehdy jsme si uměli poradit, takže vyzrajeme i na Lidla! Spojení skladovacích a prodejních prostor do jednoho samozřejmě umožňuje snížit náklady.
– v krámě byl chaos. Na to, že prostorové uspořádání moderních marketů podléhá marketingu jako cokoli ostatního, jsem si už navykl. Stačil jsem si zvyknout, že když chci chleba a mlíko, musím ujet s vozíčkem, který má zpravidla alespoň jedno kolečko chromé, tři kilometry. Nemám sice takové problémy jako Dezorientovaný trubec, který dlouhé hodiny hledá sýr, ale rozhodně by mne nenapadlo hledat vodu po holení v polici nad mrazákem s kuřaty. To bylo na mně moc.
– v sortimentu vyjádřeném počtem položek by Lidl nemohl konkurovat ani koloniálu „U milicionáře“, který provozuje jeden komunista v garáži dva bloky od našeho domu. Je sice pravda, že Lidlův domek je nacpaný zbožím od podlahy až po střechu, ale pořád stejným. Není to špatný, kde jinde byste viděli třeba metr krychlový tatranek! Možná v Pelhřimově, když tamní společnost pro vytváření rekordů uchystá nějakou taškařici.
Jestli je pravda, že jaký pán, takový krám, měl by se starej Lidl nad něčím zamyslet. Při důsledné aplikaci tohoto přísloví se nám i kácení nežádoucích dřevin začne jevit v jiném světle. Dokud do Lidla chodí zákazníci a Lidl dosahuje zisku, je oprávněn se domnívat, že jeho politika v oblasti marketingu i lesnictví je zcela v pořádku. Je na nás, zákaznících, abychom si dovedli odpovědět na otázku, zda se nám sortiment i způsob prodeje, jakožto další návyky sítě Lidl líbí či ne a podle toho se zachovali. A protože v době mé návštěvy byl Lidl celkem plný, musím konstatovat, že je vše zcela OK a moje kritika pramení z toho, že mám přemrštěné požadavky, jsem extrémista, nacionalista, skinhead a pravicový radikál.
Nelze očekávat od národa českého, že by se rozhodl (cizácký) řetězec odměnit za pseudolesnické práce kolektivním bojkotem. Na verbální rovině sice odsuzuje Lidl kdekdo, ale když nabídne o dvacet halířů levnější Dobrou vodu, šup do oktávie a hurá tam! Přizdisráči jsou pro mne i Děti země. Kdyby byly co k čemu, zorganizovaly by obsazení parkovišť u Lidlů soukromými auty nebo by si například na celý den rozebraly vozíky, nastrkaly do nich desetikoruny a jezdily jen tak sem tam po prodejně, jako že se jen dívají, co tam mají hezkého. Myslím, že padesát vhodně zorganizovaných osob by na paralyzování jednoho marketu v pohodě stačilo. On už by si řetězec rozmyslel dělat nějaké skopičinky, až by musel druhý den zlikvidovat prošlé zásoby rychle kazícího se zboží. A Děti země tisknou samolepky – panebože, já se z nich po****!
(Jsme opět u toho, že mladí socialisté a bojovníci proti globalizaci pracují především hubou a slova jim sestoupí do rukou pouze výjimečně. Hloupatý „ultrapravicový“ weblogger by dovedl dát dohromady daleko lepší diverzní akci, než ty jejich směšné samolepky. Otázka je, jestli je to dobře nebo špatně. Ale to je jiné téma.)
Na závěr ještě jedna poznámka, nazvěme ji třeba kriminalisticko – operativní. Týká se vlastního aktu kácení. Jak v TV řečeno, konal se v noci. Motorová pila je velmi hlučný stroj. Prodejny Lidl stojí zpravidla na sídlištích obklopeny výškovými budovami paneláků. Jeden dřevurobecký akt musely sledovat řádově desítky očí, které hluk motorovky probral ze spánku. Kdyby policie nestála za to, za co stojí, mohla by při celorepublikovém rozsahu kvazilesnické akce získat desítky svědectví, ze kterých by bez problémů policisté zjistili identitu dřevorubců a od nich následně, kdo je zaúkoloval. Při troše ochoty už nyní dřevorubci čtou svá obvinění.
(8x známkováno, průměr: 2,50 z 5)