Které komunisty máte na mysli?

Featured Image

Nebavte se s komunisty, to mi radí server Forum24. Které komunisty má ovšem server na mysli? Ono to není s těmi komunisty tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Ono je jich víc druhů. Nevěříte? Věřte.


Už v roce 1848 se v Evropě zvedala nová revoluční vlna a měla jiný ráz než revoluční hnutí jako třeba francouzská revoluce na konci 18. století. V západní Evropě se rozvíjel průmyslový kapitalismus, který vznikl v důsledku anglické průmyslové revoluce 18. století. V Anglii docházelo kolem roku 1838 k vytvoření první politické strany dělníků a chartistů, která ještě nebyla socialistická, ale ve které už se rýsovalo vědomí protikladu mezi chudými a bohatými. A v této době právě začaly vznikat první socialistické teorie. Byly to teorie utopických socialistů, kteří hlásali vytvoření nové společnosti cestou pokojné propagandy. Tyto utopické názory (viz Cabot, Simon, Owen, Fourier) se šířily ve Francii a Anglii a začaly pronikat do popředí německých řemeslníků, kteří jako emigranti v té době tvořili své spolky v Bruselu, Paříži a Londýně. Nejvýznamnějším tehdejším spolkem, který se hlásil k utopickým socialistickým názorům byl „Svaz spravedlivých“ vedený krejčovským mistrem V. Weitlingem. A nejvyspělejší a nejpokrokovější složka této organizace je právě londýnská (nikoliv ruská) a její revolucionáři (Moll, Bauer, Schapper) hrají nejdůležitější úlohu při přeměně Svazu spravedlivých na Svaz komunistů.

Marx a Engels roku 1843 předkládají definitivní formulaci svého světového názoru – dialektického a historického materialismu a usilovali o jeho rozšíření do světa. Marx působil toho času v Bruselu a Engels v Paříži. Propracovávali nový světový názor a dávali socialistickému hnutí vědeckou základnu proti utopistickému socialismu Weitlinga. Sjezd Svazu se svolá do Londýna roku 1847 a ustanoví se nová organizace s názvem Svaz komunistů. Sjezd přijímá marxistický názor jako základnu své činnosti. Engels se dostává do ideologického boje s Weitlingem, neboť ten chce vytvořit spotřebitelská družstva a komunistické jídelny a také chce štvát dělníky proti kapitalistům. Marx a Engels nesouhlasí s programem Weitlinga a proto Engels vypracuje vlastní program nového řádu. Nazve jej Komunistickým manifestem. Zabývá se v něm hlavně tím, že vysvětluje, co je proletariát, dějiny jeho vzniku a vývojem protikladu mezi kapitalistou a dělníkem a krizemi, které z toho plynou. Formuluje tzv. „Zásady komunismu“, které se liší od pojetí utopického socialismu, který navrhoval a razil Weitling. Zásady komunismu tedy vznikají v době, kdy se Marx a Engels snaží vypořádat s utopickým socialismem. Komunismus vzniká tedy jako výsledek historického vývoje a boje určité společenské třídy, chudé dělnické, proti kapitalistické společnosti. Tuto cestu vnímá jako nutnou, neboť dle jeho názoru je jedinou reálnou cestou k beztřídní společnosti, protože kapitalistická společnost není schopna vyřešit své vnitřní protiklady a dostává se tak do rozporu s vývojem výrobních sil. Marx vysvětluje, že dělník neprodává svou práci, nýbrž svou pracovní sílu, neboť nadhodnota, kterou si kapitalista přivlastňuje, vzniká z toho, že pracovní síla je schopna vytvořit větší hodnotu, než jakou potřebuje k reprodukci. Vzniká dílo „Kritika politické ekonomie“ a potom „Kapitál“.

Svět ve starém období nebyl ještě rozdělen na finanční skupiny a a mluvilo se o tzv. předimperialistickém období. Proto byla vize Marxe a Engelse správná, neboť ostatní země byly v tomto období zcela závislé na anglickém hospodářském vývoji. Všechny kapitalistické země byly závislé na vývoji právě nejvyspělejšího anglického kapitalismu a ten si udržel své monopolní postavení na světových trzích velmi dlouho, vlastně až do 80. let minulého století. Engels uvažoval o přechodu k socialismu bez občanské války, jasně mluví o tom, že komunisté si takovou cestu přejí. Engels se vyslovuje a žádá pro přechodné období demokratické státní zřízení. Demokracie znamená pro marxisty vládu většiny a není zcela totožná s formou parlamentární demokracie. Pro Marxe a Engelse není hlavní otázkou demokracie otázka státní formy, nýbrž otázka rozhodující je otázka charakteru státní moci a její třídní povahy. To znamená, nikoliv centrální moc entity, nýbrž moc většiny národa. Engels jasně rozpracovává, že výchova umožní mladým lidem rychle projít celým systémem výroby a budou moci procházet z jednoho odvětví do druhého bez problému, čili se přizpůsobí všem novým podmínkám rychle a kvalitně. Výchova je tedy zbaví jednostranného charakteru, který každému vtiskovala dělba práce. Budou mít tedy příležitost, aby uplatňovali všestranně své všestranně rozvíjené vlohy. Engels dále předkládá vizi sjednoceného venkova a měst, tudíž jejich dokonalé splynutí, jakási forma symbiózy. Dále vizi, že vztah dvou pohlaví je čistě soukromá záležitost a týká se jen zúčastněných osob a společnost se do toho nemá vměšovat. Další vizí je totální rovnoprávnost všech se všemi, to znamená setřít rozdíly mezi pohlavími, závislosti ženy na muži, dětí na rodičích, zrovnoprávnění všech menšin a každému ve společnosti umožnit žít tam, kde chce. Podmínkou komunistické společnosti je zrušení všech rozdílů a vytvoření beztřídní společnosti, kde každý toleruje každého a vytvoření společnosti, kde peníze úplně vymizí. To, že to někdo zglobalizoval a uvedl v chod, je už jiný příběh.

Člověk by neměl někomu přikazovat, když o tom neví absolutně ani zbla, nemá vůbec pojem o tom, co takový skutečný globální komunismus (neplést se stalinismem!) obnáší, nikoliv v nějakém abstraktním či někým překrouceném výkladu a jaké jsou jeho skutečné teorie a vize pro budoucnost v globální společnosti, která přechází na robotizaci a na průmysl 4.0. Spolek EU, feminismus, genderismus a multikulturalismus – oděno do jiných názvosloví a máme tu staronové vize Engelse jak vyšitý. Takže, až nám všem zas někdo bude přes média vykládat, že slušný člověk se s komunisty nebaví, měl by si nejprve všechno pečlivě nastudovat a hlavně tomu rozumět. A taky upřesnit nám, které že komunisty má vlastně na mysli? To je totiž opravdu ale opravdu důležité pro pochopení věcí stávajících i budoucích.

 


24. 07. 2017 -ed-

12345 (132x hodnoceno, průměr: 2,22 z 5)
12 233x přečteno
Updatováno: 23.7.2017 — 23:30
D-FENS © 2016