Asi šest let tvořil základ naší rodinné flotily Peugeot 806 a tak jsem se konečně dokopal napsat taky recenzi na D-F. Nejedná se o moje první auto, takže nebudu nadšeně psát o každé páčce a šroubku, ale pokusím se podat můj subjektivní pohled na tento vůz. Je to asi osmé auto (a čtvrtý Peugeot :-) se kterým jsem najezdil nejméně 30tkm, tak to snad bude i místy objektivní.
V případě P806 se jedná o klasické MPV z první generace evropských vanů, kterému výrobce vetknul tvary krabice se zaoblenými rohy, takže celkově připomíná kredenc z první poloviny minulého století. Já auta kupuju hlavně podle kufru (byť nejsem chalupář) a zastávám fruedovský názor „čím větší tím lepší“ a tak byla P806 při volbě rodinného auta na dovolenou a každodenní převážení dětí a kočárku jasná volba. Tahle auta stála nová přes milion, což bylo jaksi nad můj rozpočet, takže jsem vycházel z úvahy, že 806 je vlastně jen na MPV přestavěná dodávka Peugeot Expert, což znamená, že bude bez problémů jezdit 20 let s techničákem a nejspíš ještě dalších dvacet let bez něj.
Historie modelu
Vůz se na trhu objevil roku 1994 jako konkurence úspěšnému Renaultu Espace, coby výsledek spolupráce koncernu PSA a Fiatu, snad proto se prodává pod čtyřmi názvy: Peugeot 806, Citroen Evasion (na některých trzích Citroen Synergy), Fiat Ulysse a Lancia Zeta. Všechny vozy se vyráběly ve stejné továrně na stejné lince, takže se odlišují pouze v detailech z umělé hmoty, které si jednotlivá marketingová oddělení automobilek navymýšlela, aby vozům vetkla svoji brand identity – prakticky se jedná o přední masku, zadní dvěře a zadní světla, otěrové lišty a výbavu interiéru. Nejhezčí je podle mne Lancia a Peugeot, nejošklivější je Fiat, ale rozdíly jsou opravdu minimální.
V roce 1999 přišel facelift (poznáte jej podle roztáhlého nápisu Peugeot uprostřed zadních dveří) a s ním i nové motory HDI, který se vyráběl až do roku 2002, kdy byl model nahrazen opět čtyřčaty Peogeot 807, Citroen Evasion, Fiat Ulysse2 a Lancia Phaedra.
Karoserie
Model 806 vznikl odvozením z dodávky Peugeot Expert (AKA Citroen Jumpy/Dispatch a Fiat Scudo), které někdo uřízl střechu, přidal pár oken a taky nějaké ty plasty uvnitř. Všechny mechanické skupiny jsou převzaté bez větších úprav, čímž je dána celá koncepce vozu.
Peugeot 806 je prostorný vůz (co jiného byste také od své kredence čekali, že…) který je s délkou 444cm kupodivu o 4cm kratší než Škoda Octavia a to i v krátkém provedení Tour. Z toho lze odvodit, že výška a šířka vozu je značná, konkrétně 171cm a 183cm. Za zmínku stojí rozvor 282cm, který leccos vypovídá o jízdní stabilitě a vnitřním komfortu – pro srovnání: Octavia Tour má 251cm a Superb MkII Combi jen 276cm, přestože měří 483cm. Díky tomu jde poměrně pohodlně jezdit v i pravém pruhu D1, kdybyste takovou hloupost snad chtěl někdo zkoušet. Je to dokonce pohodlnější než když jedu s Audi A6, což asi souvisí s nějakým rezonančním kmitočtem spár a měkkými sedadly. (Offtopic úkol pro dobrovolníky: umí někdo spočítat optimální délku rozvoru vůči rezonančnímu kmitočtu spár na D1 pro danou rychlost?).
Pokud vás nebaví v recenzích číst čísla, tak se podíváme na praktičtější záležitosti. Auto má posuvné zadní dveře na obou stranách. Sice jiimi nenaložíte europaletu jako do pořádné dodávky, ale na děti i s autosedačkou bohatě stačí. Výhodou samozřejmě je, že pokud vedle vás zaparkuje nějakej magor na 20cm, tak ještě celkem v pohodě nastoupíte.
Největší dírou do auta je samozřejmě kufr, jehož páté dveře jsou prakticky přes celou záď auta a můžete jimi dovnitř narvat třeba nábytek z IKEA do dvoumístností nebo celou dvoudílnou sedací soupravu pro pět osob (docela mně to překvapilo, jak snadno jsem ji tam nasoukal). Páté dveře se otvírají vysoko, takže pod nimi mohou v dešti stát i osoby přes 180cm a při vykládání nákupu jim neprší za krk, což se občas dost hodí, zvláště pokud váš oblíbený superhypermegamaket nemá kryté parkoviště. Ty zadní dveře jsou kupodivu laminátové, takže místo rezavění praskají – sami si přeberte, zda je to výhoda nebo nevýhoda.
Ještě dodám par čísel ohledně zavazadelníku (tedy toho kusu auta, kde už nejsou sedačky). Při sedmimístném obsazení je to ubohých 340 litrů (ale ještě máte spoustu místa pod sedačkama), při pětimístném uspořádání je to tuším 0,8m3 (litr sem, litr tam, my kluci s MPV tyhle detaily neřešíme) a při dvoumístném uspořádání naložíte něco přes tři kubíky (asi 3,3m3). Maximální délka ložné plochy (u P806 se tomu říká lidově podlaha, protože to opravdu je podlaha) je asi 202 cm, šířka vstupního otvoru cca 100x120cm.
Na váhu P806 uveze papírově kolem 770kg, což je vzhledem k rozměrům a konstrukci auta asi rozumná hodnota. Z výše uvedeného je jasné, že tuto kredenc si kupují lidi, pro které je prioritní převážet hromadu dětí, haraburdí anebo obojího. Pokud chcete designově vytříbené auto, tak si kupte P807 anebo Sharana na hlínách a v tédéíčku, jinak vás čeká náročný tuzing, jehož výsledek bude nejspíš připomínat aplikování bodykitu původně určeného na Zeppelin. Kdo nevěří, může se mrknout tady do sekce Tuning.
Interiér
Vnitřek auta je velký, velký, velký a prostorný a bez zbytečných nesmyslů – koneckonců maminka byla přeci dodávka. Auto se dělalo v pěti až osmimístném provedení. V první řadě jsou dvě klasická sedadla, mezi kterými se dá chodit (!). V lepších výbavách se dají i výškově polohovat a otáčet proti směru jízdy, ale touto fíčurou můj exemplář vybaven nebyl. Druhá řada je tvořena třemi samostatnými sedadly, z nichž to prostřední je sice užší, ale stále plnohodnotné i pro středně velké zadky. Ve třetí řadě jsou dvě samostatná plnohodnotná sedadla, stejná jako ve druhé řadě, plně zaměnitelná. Některé vozy mají místo třetí (anebo i druhé) řady trojmístnou lavici.
Klasické uspořádání sedadel je 2+0+0, 2+2+0, 2+2+2, 2+3+0, 2+3+2… až po 2+3+3. Druhá řada sedadel má dvoje kotvící body, takže se můžete obětovat nějakých 200 litrů kufru ve prospěch cestujících, kteří potom mají opravdu hooodně místa pro nohy, i když P806 není simply clever.
Všechna zadní (v druhé a třetí řadě) sedadla lze sklápět, aby bylo možné na poslední řadu sedadel nastoupit i jinak než kufrem, což ale jde docela dobře. Všechna sedadla jsou po francouzku měkoučká a s minimálním bočním vedením. Opěradla lze polohovat pouze vepředu, ale i přesto je posaz poměrně svislý, na což si možná budete chvíli zvykat. Sedíte sice jako řidič náklaďáku, ale odměnou vám bude nebolavý krk i po mnoha hodinách řízení. Loketní opěrky, vyhřívání sedadel a další blbinky mají jenom lepší výbavy.
Mezi běžnou výbavu patří manuální klima, elektrická okénka vpředu a radio, ale najdete i kousky s šesti okénky v elektrice, CD-changerem, šíbrem apod. Je dobré mít zrcátka v elektrice, protože na to pravé mechanické řidič za jízdy neseřídí, tedy pokud nemá aspoň 190cm a dlouhé ruce.
Přístrojová deska je z měkčeného plastu a často dvojbarevná, budíky jsou velké, přehledné a dobře čitelné. Zvláštností je řadicí páka umístěná na palubní desce a ruční brzda vlevo vedle sedadla řidiče – právě díky tomu vzniká mezi předními sedadly rovná plocha á la Wartburg. Palubní deska je poměrně rozlehlá, na dolní konec předního okna je problém vůbec dosáhnout i při otírání skla, ale zase si tam můžete pohodlně rozložit i hodně velkou mapu, například Rakousko 1:200 000. Problémem jsou odkládací schránky. Jedna nevelká, ale aspoň uzamykatelná, je před spolujezdcem, potom jsou menší v předních dveřích (tak na mapu a pár drobností), v šoupacích dveřích je díra na 2l PETku a symbolická kapsa velikosti tak na malý časopis. Přední sedadla mají zezadu látkové kapsy a v některých výbavách jsem viděl i sklápěcí stolečky. Prostřední sedadlo vytvoří při sklopení opěráku stoleček s držákem na nápoje. Ve třetí řadě mají případní cestující smůlu. Před spolujezdcem je ještě malé vybrání v palubní desce, ale je přímo nad airbagem, takže je zřejmě určeno pouze otrlým povahám. Mé auto naštěstí předchozí majitel vytunil jakýmsi aftermarket organizérem mezi předními sedadly, takže nedostatkem netrpíme, ale zase jsme přišli o možnost procházek za jízdy. Kdo na nich bazíruje, musí holt sáhnout po Karose.
Co nepochopím, jsou popelníky. Coby militantní nekuřák je nepotřebuji k uskladňování popela nebo vajglů, ale tři miniaturní popelníčky nejsou na sedmimístné auto adekvátní řešení. Kdo zažil, kolik odpadků vyrobí dvě děti za hodinu jízdy, tak ví, o čem mluvím. Nedostatek odkládacích prostor se výrobce zřejmě rozhodl kompenzovat množstvím světýlek a lampiček v interiéru.
Motor
Motory byly až do příchodu HDI asi nejslabší stránkou modelu. Motor 1.9TD/66kW (poprvé se objevil snad v Peugeot 205) byl na tak velké auto slabý a brzo odcházel v důsledku přetěžování – ono také když zaparkujete Peugeot 205 vedle 806, tak máte dojem, že byste s ním mohli rovnou zajet dovnitř. Dál byl na výběr 2.1TD/80kW, který prý naopak moc silný a louskal převodovky, a tak asi rozumná volba je pouze benzínový motor. Nejčastější se vyskytuje kubatura 2.0i v provedení 8V/89kW, 16V/97kW nebo 16V/100kW. Kdo nekouká na spotřebu, tak může sáhnout i po 2.0 turbo 108kW, naopak spořiví masochisté volí 1.8i/73kW.
Moje auto má 2.0 8V/89kW, což je jedna z variant známého motoru XU, a jsem s tím vcelku spokojený. Podobný motor dokázal s Peugeot 309 1.9 GTI dělat pěkné kousky, ale třistadevítka byla také o 800kg (!) lehčí než P806. V případě kredence 89kW stačí na pohodlnou jízdu s přiměřenou akcelerací po okreskách nebo dálnici tak do 160 km/h, a pokud není auto plně naložené (šest lidí a bagáž) tak mu ani v kopcích nijak nedochází dech.
Spotřeba vychází tak kolem 10l/100, pod 9l se není moc šance dostat, ale nad 11l při rozumném jízdním stylu také ne. Při čistě městském provozu je ale výrobcem udávaná spotřeba 14l/100 velice realistická, takže pokud jezdíte pouze po městě, tak zvolte raději jiný vůz nebo jiný motor.
Jízdní vlastnosti
Jízdní vlastnosti považuji za docela dobré i z dnešních měřítek. Samozřejmě to není sporťák a ve srovnání s hothatchem ani limuzínou neobstojí, ale také to není žádná kolébavá kačena. Auto se chová předvídatelně, dobře sedí a vede stopu, je samozřejmě těžké na čumák a nedotáčivé. Na dobrých cestách budete patřit i zatáčkovitých partiích mezi rychlejší vozy, což ale přičítám hlavně dobrému výhledu z vozu a tím pádem i možnosti volit lepší stopu, kterou auto ochotně drží. Naopak utrpením je jízda po nezpevněných nebo panelových cestách, kdy celý podvozek brečí a křičí „už ani metr“, což je způsobené příliš jednoduchou konstrukcí zadní nápravy. Z auta je dobrý výhled všemi směry, takže ani parkování nebo couvání není problém.
Spolehlivost
Jak jsem už napsal, 806 je odvozená od dodávky, takže je to poměrně jednoduché a robustní auto. Zlobit umí kontakty posuvných dveří a přední náprava je dost zatěžovaná, takže může dříve žádat repasi. Z auta občas něco kape, sem tam nějaká hloupost praskne, ale nebudu vás unavovat výpočtem oprav v řádu stokorun – prostě normální údržba staršího auta plus pravidelné výměny oleje a brzdového obložení, po deseti letech výfuk, akumulátor apod.
Bezpečnost
Peugeot 806 je průměrně bezpečné MPV, v EuroNCAP kdysi dostalo tři hvězdičky. Má sice jenom dva airbagy a ani nevím, zda se vůbec dělala verze s ESP, ale pokud nepotkáte strom nebo Scanii v protisměru, tak vás převaha výšky a váhy snad dostatečně ochrání.
(Ne)bezpečnost auta hodně závisí na provedení sloupků a dveří a platí to i samozřejmě i pro kredence. Jako problematickou vidím bezpečnost pasažérů ve třetí řadě při zadním nárazu, protože páté dveře jsou pouze laminátové a zadní sklo máte tak 20cm za hlavou, ale protože tohle EuroNCAP netestuje, tak to ani nevadí, že áno, anebo to pouze dokládá fakt, že už v devadesátých letech se auta nenavrhovala tak, aby byla bezpečná, ale tak, aby dobře dopadla v testech. Já třetí řadu sedadel používám jen výjimečně (asi 3x za pět let) takže tento aspekt neřeším.
Spornou otázkou z hlediska bezpečnosti jsou i posuvné dveře; Renault je například nedělá a nikdy prý dělat nebude, protože při vystupování mohou děti vyskočit rovnou pod kola okolojdoucího auta, jehož řidič si otevřených šoupaček vůbec nemusí všimnout. Naopak klasické otevřené dveře prý všem signalizují potřebu zvýšené pozornosti. Já na to názor nemám, pouze doufám, že soudruzi v Bruselu jednou posuvné dveře nezakážou v zájmu ochrany bezpečí nás všech…
Zajímavosti
Na závěr přidám pár postřehů a zkušeností s tímto autem:
– Přední okno je fakt dost velký a průměrná manželka na něj nedosáhne. Pořiďte jí na zimu škrabku s dlouhou rukojetí.
– Do všech podzemních garáží se dostanete bez problémů (mají světlou výšku min. 1,9m), ale pozor pokud máte střešní nosič. A opět, průměrná manželka nebude schopná naložit nebo sundat cokoli ze střechy.
– Tažné zařízení má standardně 15pin zásuvku na obytný přívěs, pro vozík za osobák potřebujete redukci. Malý vozík není za autem v zrcátkách vůbec vidět ani cítit, tak na něj nezapomeňte.
– Pokud toužíte po sedmimístném autě, tak zvažte, zda opravdu chcete zredukovat kufr a vozit 7 plnohodnotných sedaček, nebo zda budete několik let skladovat dvě sedačky doba nebo v garáži. Je to dost nepraktické, takže pokud potřebujete sedm míst jen občas, přemýšlejte o autech, která mají třetí řadu sedaček sklápěcí do podlahy.
– Takzvaný D-F test jsem v autě neprováděl, ale rozměry interiéru a jeho flexibilita nabízejí nepochybně široké možnosti využití i menším skupinkám. Vzhledem k bohatému prosklení zvažte dodatečnou montáž tmavých fólií nebo záclonek (nejsou ve standardu).
– Otravné jsou některé maličkosti, například ukrutně rychle se špinící zadní sklo
– Při vystupování si dejte bacha, ať nezavadíte nohou o ruční brzdu, snadno tak auto nechtěně odbrzdíte.
Závěr
Peugeot 806 je prostorné auto, které dnes udělá za málo peněz dobrou službu bez velké parády. Považuji jej za povedenější auto než první generace trojčat Sharan/Alhambra/Galaxy, se kterými jsem ale nejezdil. Jestliže koukáte po něčem víc cool nebo mladších autech a převážení věcí není vaší prioritou, tak asi Peugeot 807 se vám bude líbit víc – tedy pokud nejste euroskeptik, neboť tento model je často nazýván Eurovan2. Pro pravé milovníky kredenců je ale P807 moc malé a fórové auto, ale Peugeot naštěstí už opět vyrábí MPV odvozené od dodávky – Expert TeePee…
Suma sumárum, tuhle kredenc mohu doporučit a klidně bych si ji koupil znova.
(6x známkováno, průměr: 1,67 z 5)