Média informovala o poslaneckém návrhu, který má omezit plošné vydírání provozovatelů a vlastníků vozidel soukromou organizací zvanou Česká kancelář pojistitelů. Jedná se o poslanecký návrh zákona, který předložili poslanci za KSČM Konečná, Snopek a Šidlo. Text návrhu novely najdete zde.
Jedná se po dlouhé době o první případ, kdy český silniční fašismus narazil na vůbec nějaký rozsáhlejší odpor, a to i přesto, že ČKP poslední dobou provozuje píár kampaň v médiích a pomocí motivovaných novinářů se pokouší zlepšit svůj mediální obraz. Po seznámení se s návrhem zákona mohu pouze konstatovat, že návrh jde sice správným směrem a poslancům je potřeba za jejich snahu poděkovat, současně ale návrh neřeší podstatu problému a umožňuje, aby si ČKP uchovala svojí pravomoc postihovat občany bez soudu a bez opravných prostředků i do budoucna. V souvislosti s tím a zejména s ohledem na osobu poslance Šidla si dovolím spekulovat, zda to snad není úmysl.
Návrh novely přináší především tyto okruhy změn:
1. Lhůta, během které musí ČKP poslat vlastníku nebo provozovateli vozidla výzvu, by nebyla pouze formální jako nyní, ale byla by legisvakanční. Pokud by lhůta 30 dnů proběhla, ČKP by neměla dále právo vydírat příspěvek do garančního fondu. ČKP by tak přišla o dosavadní oblíbenou metodu tvorby zisku, kdy nechávají pohledávku v rozporu s právem mnoho týdnů uležet, aby řádně narostla.
2. Mimoto se zavádí další lhůta, která by umožnila ČKP vydírat jen pohledávky mladší 3 let. To však není nic nového, protože Nejvyšší soud už před delší dobou judikoval, že postižní právo České kanceláře pojistitelů vůči osobě odpovědné za škodu podle § 24 zákona č. 168/1999 Sb. má povahu originárního nároku, jenž se promlčuje podle ustanovení § 101 obč. zák. v obecné tříleté promlčecí době běžící ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (23 Cdo 452/2010).
3. K vyvinění se z povinnosti platit výpalné, pardon, příspěvek do garančního fondu by postačovalo čestné prohlášení provozovatele nebo vlastníka. Není mi však jasné, co by se dělo dál, protože ČKP by se dále pokoušela dostat ke své kořisti a pokračovala by podáním žaloby. Soud by vydal příkaz, na který by dostatečně ostražitý občan reagoval odporem, obě strany by se tudíž sešly u soudu, kde by zástupce ČKP předložil důkaz v podobě výpisu z registru vozidel a registru pojištění. (Ne)provozovatel, pokud by chtěl spor vyhrát, by stejně musel předložit něco na svou obhajobu, stejně jako to je nyní, takže z pozice běžné oběti vyděračské organizace ČKP by se nezměnilo vlastně nic. I dnes postačí v případě soudního sporu doložit skutečnost, že vozidlo nebylo provozováno jiným způsobem, například svědectvím a proto je toto „čestné prohlášení“ nepotřebný nástroj.
Pokud by návrh prošel, ČKP by nemohla krást tak moc jako doposud, ale především kvůli bodu 1. Bod 2 je k ničemu a aplikační stránkou bodu 3 si nejsem vůbec jistý.
Návrh vůbec nesměřuje k podstatě existence ČKP. ČKP je soukromoprávní organizace, kterou stát nadal pravomocí postihovat občany sankcemi. To je něco, co nemá v právním státě místo. ČKP uděluje pokuty, správně výzvy k příspěvku do garančního fondu, jen na základě vlastní svévole, bez možnosti jakéhokoli opravného prostředku, přičemž občan nemá možnost vůbec zjistit, na základě čeho rozhodla. To, že ČKP má vůbec takovou pravomoc, je reliktem z dob silničního fašisty Šimonovského a totální výsměch ústavě. Jak by se zastáncům silničního fašismu zamlouvalo, kdyby je například za nezaplacení účtu za telefon poslala Telefonica na nucené práce, pardon, do pracovně relaxačního střediska? Pokud by poslanci chtěli problém s ČKP řešit, pak jedinou cestou je jí pravomoc stanovovat nějaké sankce odebrat. Ty by mohly, když už, udělovat správní orgány za procesních podmínek upravených zákonem.
Návrh také nijak nereaguje na to, že ČKP vytvrale operuje mimo záměr zákonodárce. Záměr fašistického zákonodárce zněl šlechetně – z vybraných „příspěvků“ se měly hradit škody, které jsou způsobeny nepojištěnými vozidly. Realita je ovšem taková, že příjem kanceláře konstantně převyšuje její výdaje, takže od r. 2009 vytvořila rezervu ve výši asi 7 miliard. Tu kancelář investovala do fondů, které zčásti patří pojišťovnám, takže si pojišťovny dělají z kanceláře dojnou krávu. Pokud by tedy předkladatelé novely chtěli nastolit nějaký přijatelný stav, musela by se upravit výše příspěvků tak, aby na konci hospodaření stála technická nula, tedy nějaký běžný přebytek, který by nebyl v řádu miliard. To mimojiné ukazuje, že příspěvek do garančního fondu není žádný příspěvek na odškodnění, ale zcela regulérní sankce, kterou vybírá soukromý subjekt do své kapsy.
K lepšímu pochopení celé problematiky kolem ČKP provedu malý exkurz do historie. „Příspěvek do garančního fondu“, tedy skrytou pokutu, prosadil do zákona poslanec ODS Hrnčíř, který později proslul cestováním mezi Prahou a Ostravou letecky v byznys třídě. Jako poslanec byl zcela pasivní, podle některých zdrojů nepodal vůbec žádný pozměňovací návrh, což jak vidíme není pravda. Právě v případě zlodějny ČKP se tento vyžírka zcela neočekávaně vzepjal k enormnímu výkonu a přišel s komplexně strukturovaným několikastránkovým pozměňovacím návrhem, který obsahoval jednak pravomoc ČKP poplatky od řidičů vybírat, tak jejich sazby, a to vše předložil v třetím čtení. Myslím, že si všichni dovedeme představit, jak to ve skutečnosti bylo.
V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu byli téměř všichni přítomní poslanci pro, včetně zmíněného komunisty Šidla.
Na závěr tohoto krátkého zamyšlení zmíním supertunel, ve srovnání s kterým jsou výše uvedené skutečnosti pouhým dětským pouštěním draka. Jak jsem uvedl, ČKP je soukromá organizace. Nejedná se o žádný orgán, natož státní orgán, a nemůžete po ní ani požadovat informace. Nemusí nikomu nic říkat a to je fajn. ČKP je nejnověji správcem skryté daně na povinné ručení, tedy tzv. odvodu do Fondu zábrany škod, kam směřuje určitá částka stanovená v procentech z povinného ručení. ČKP, resp. Fond by ji měl vynakládat na projekty ke zlepšení bezpečnosti dopravy, ale dopředu je znemožněna jakákoli veřejná kontrola čerpání těchto prostředků. Genezi této fundraisingové kampaně ČSSD a TOP09 najdete zde. Peníze vybrané ve formě této skryté daně se mají použít na realizací programů prevence v oblasti škod z provozu vozidel. Představte si pod tím co chcete, já osobně předpokládám, že se peníze budou utrácet za různé „studie“, které zpracují firmy napojené na politické strany a organizace zapojené v systému budování silničního fašismu, tedy stejný fundraisingový koncept, který používá Auto*Mat s cyklogenerely a cyklomapami, jenže tady to bude sakra ve velkém. V banku bude něco mezi pěti a osmi miliardami.
(4x známkováno, průměr: 1,25 z 5)