Dělal jsem si test

Featured Image

Dělal jsem si test na politickou gramotnost. Nebo jak by se to dalo nazvat. Jmenuje se to „politický kompas“ a najdete ho na idnes.cz. Doporučuji si to taky zkusit, je to docela cool.

Cílem hry je „zaparkovat“ politické strany ve dvourozměrném diagramu, kdy na vodorovné ose je politická orientace v systému pravice-levice a na svislé liberální či konzervatovní zaměření subjektu. Tyto pojmy průvodní text definuje celkem výstižně takto: „Liberalismus vnímáme jako směr podporující alternativní životní styly a ochotu přijmout je jako rovnocenné. Konzervatismus naopak ztělesňuje důraz na tradiční a prověřené hodnoty – pořádek, zavedený model rodiny, víru apod.“

Na konci následovalo vyhodnocení, kde jsem se dozvěděl, že jsem se v podstatě s nikým neshodl. Dosáhl jsem 67% shody s politikem z polistopadové garnitury Janem Rumlem, 63% s vzorkem elektorátu a nejmenší 43-procentní míry shody jsem dosáhl se zmr. Stropnickým juniorem, což mě potěšilo, protože jakákoli vyšší míra shody s tímto kariérním hovadem by mě deprimovala. Nevím, jaká metoda byla použita k výpočtu shody, podle průvodního textu se přitom brala v úvahu jen vodorovná osa.

kompas2

Jak jsem to vyplnil? Používal jsem dvě kritéria. První bylo „ne podle jména, ale podle jejich činů poznáte je“ a druhým byl postoj k EU.

Politický kompas

Nejjednoduší to bylo se Zelenými a Piráty, což je pro mě krajní liberální levice. Musel jsem oba subjekty v daném systému hodnocení hodnotit podobně, přestože na každý nahlížím jinak. U Pirátů se pořád pohybuje nadlimitní množství inteligentních lidí, Zelení jsou kolekce agresivních extrémistů a to úplně všichni. Zatímco se Zelených se mi chce blejt, kdykoli nějakého zahlédnu, z lidí od Pirátů jsem nikdy špatný dojem neměl a tíží mě pouze socialistický hlavní stěžeň jejich pirátského škuneru spočívající v legální krádeži něčího nehmotného majetku.

Easy byly také strany KSČM a Úsvit. Úsvit je pro mě něco jako KSČM pro ty, kteří nechtějí volit KSČM. Nějakou dobu jsem váhal, kam zařadit komouše. Vzhledem k tradičnímu levicovému offsetu v českém prostředí jsem se v praxi setkával s tím, že někteří komunisté jsou svým smýšlením daleko pravicovější než třeba zelení.

Podstatným hlediskem byl postoj k nejúspěšnějšímu projektu socialistické internacionály zvanému Evropská Uhnije. Díky tomu se celkem férově umístila na levém křídle dvojice eurovlezdoprdelních stran, KDU-ČSL a TOP09. Proevropské zaměření obou stran plyne především z toho, že představitelé obou stran jsou mimořádně aktivní v procesech přerozdělování, či spíše rozkrádání „evropských“ peněz, rozuměj peněz ukradených občanům jiných zemí Evropy investovaných zde. Ta první ani nic nezakrývá, její priorita je srát se lidem do života a posilovat stát na úkor občana, přičemž tato aktivita nemá žádný limit. Není v téhle zemi nikoho, kdo by před stranou lidovou mohl být ve bezpečí. KDU-ČSL chápu jako KSČM v provedení pro věřící. To samé platí 1:1 i pro Kalouskovu pobočku, kde si sice aktuálně hrajou na hustý pravičáky, ale já nemám Alzheimera a vím, jak to tady kouleli a místy ještě koulejí.

ČSSD a.s. je samozřejmě opět zcela proevropská záležitost. Nicméně pokud něco představenstvu ČSSD a.s. došlo, je to jedna věc. Pokud chtějí dál setrvat u kormidla a odměnit akcionáře, nesmějí lidi tolik srát. KDU-ČSL nebo TOP09 se prostě smířily s tím, že to budou koulet v jednotlivých procentech a na to jim jejich hardcore charakterově vadný elektorát postačuje, ale ČSSD to potřebuje jet ve velkým. Když přišlo nedávno na debatu o zbraních, byly postoje některých poslanců ČSSD pravicové natolik, že by se i Václav Klaus pýřil. Za posunem ČSSD do středu tedy stojí to, co Petr Hájek už před léty popsal v geniální knize Smrt ve středu. Kdo chce uspět, musí hlavně nikoho nenasrat, což znamená, že se všechny velké politické strany sejdou někde uprostřed.

ODS aneb moderní proevropská levice ještě jednou. ODS sice deklarovala, že bude provádět změny a opouští klamavou taktiku „tvrdé jádro, měkký obal“, nicméně její současné vymezení bych označil jako „orální pravice“. Nevidím žádné konkrétní pravicové postoje a tak je mám u prdele.

Co zbylo? ANOfert. Strana je nezařaditelná, s použitím evangelia podle Matouše opět krajní levice. Extrémní posilování role státu, propojování státu a Agrofertu. Ohledně konzervativismu či liberalismu si netroufám soudit a myslím, že to nemůže dělat s čistým svědomím nikdo, protože ideologie strany je dána tím, jak se Bureš ráno vychrní a co napíše do svých legendárních esemesek. Podstatným znakem „politiků“ od ANO je podle osobní zkušenosti zvláštní lesk v očích, který se jim tam objeví, kdy přijde na to něco někomu silou moci vnutit, zakázat, nepovolit, zregulovat a tak dále. Já to nezažil, ale představuji si, že takový kukuč musely mít komunistické kádry někdy na začátku kolektivizace.

Svobodní. Strana nepochybně pravicová je a její hlavní představitelé vědí co chtějí. Postoj k SSSR západu je také bezpochyby jasný. Je to jediná strana, která konstantně stojí za Czexitem. Nícméně už není tak napravo, jak bych rád, aby byla. Hlavně v minulém období své existence dělali jednotliví představitelé kompromisy, které se mi nelíbily ani trochu, nehledě na postoje jednotlivých okrajových představitelů strany, kteří sice ve straně nehrajou významnou roli, ale zato jsou hodně slyšet. Střeleno bez míření někam doprostřed. Ohledně konzervativismu nebo liberalismu jsem si netroufal soudit.

Myslím, že je to zajímavá aplikace a doufám, že idnes na konci projektu zveřejní nějaké souhrnné výsledky. Ne že by byl proto chleba levnější nebo to mohlo přimět vedení politických stran k nějaké sebereflexi, ale je to dobré na uspořádání si myšlenek.


03.07.2016 D-FENS

12345 (146x hodnoceno, průměr: 1,30 z 5)
14 403x přečteno
Updatováno: 3.7.2016 — 22:55
D-FENS © 2016