Vážení přátelé, tento článek není o počasí, pěkné písničce od I. Mládka nebo Měchenicích. Rozhodl jsem se s Vámi všemi podělit o zážitek z návštevy plovárny v Praze 4 – Podolí.
Bylo teplo, ventilátor na 2. stupeň a nestíhá. Zrovna jsem se chystal přepnout na 3. (poslední) stupeň, když sem dostal nápad. Co takhle, místo riskování dalšího nachlazení z „ofouknutí“ se jít ochladit do bazénu? Koneckonců, po úrazu obou kolen mám návštěvu takovýchto zařízení doporučenou samotným doktorem.
„No, bezva nápad, aspoň tím zabijeme dvě mouchy jednou ranou.“ Podpořila můj nápad má tehdejší přítulkyně a bylo rozhodnuto.
Cesta ubíhala klidně a zhruba za 10 minut jsme se já a drahá polovička ocitli před branou plovárny. Zaplatili jsme, rozloučili se před odděleným vchodem do šaten – ženy/muži a slíbili si, že se brzy shledáme v prvním bazénu.
Pravda, personál by mohl být mladší a nebo radši dosazují na pracovní pozice v šatnách schválně matróny nad hrobem, blesklo mi hlavou, když sem vyplácel požadovanou částku jako zálohu na klíč od mé skříňky ctihodnému kmetovi za pultem. Jjediným poznávacím znamením, že je/byl žena byly pouze dva objekty pod švestkovo fialovým trikem velikosti štrůdlu s lentilkou na spodní části, jen velmi těsně nad pasem.
„Ježišmarjá, tisíc korun ? Nic menšího nemáte?“, zahřímal kmet za doprovodu blesků z páru očí ve vrásčité tváři.
„Je mi líto paní, opravdu nemám, snad není na škodu, že je to celých tisíc korun, alespoň máte jistotu, že Vám klíček vrátím.“, odvětil sem mile. Plat asi nic moc, plastika drahá, kosmetika od AVONU taky něco stojí. Na ty chlorové výpary v kterých je celý den by možná nestačil ani LÓÓÓREÁL.
„Slečna PANE! A to docela vadí, co když mi to tu někdo ukradne až budu vytírat?“
ZOMG, paní, pardon slečna, odejde vytírat a poličky se zálohami nikdo nehlídá?, blesklo mi hlavou.
„Budeme doufat, že se nic špatného nestane, promiňte, běží mi zaplacený čas.“ Vyloudil sem úsměv a proplul do šaten.
Odemykám skříňku, vybaluji si věci: ručník, šampon, plavky oldšpajz a sakra…. plavky se nějak srazily či co. Odcházím do sprch, vědom si řádu a pravidel. Před potěšením z volného pohybu ve vodě v bazénu, jest třeba očistit své tělo od veškerých nečistot.
Pouštím vodu, asi třetina lidí hygienické pravidlo ignoruje, zdá se že prochází v plavkách od šaten rovnou do bazénu. Aplikuji Héééédentšouldrz na svoje vlasy a nemůžu se zbavit divného pocitu, že něco není v pořádku. Zavírám oči, přece jen šampon pálí celkem dost a pak mi to dojde.
Individium v plavkách z 30. let stojí přímo naproti mně a upřeně na mne civí.
Glum. Napadlo mě, nafouklé břicho, podvešená ramena a „lavór“ místo hrudníku. Zkrátka parodie na chlapa, alespoň podle mých představ. Poprvé ve svém životě, jsem se stal objektem voyéra a to ještě slizkého teplouše.
„No to je bezva.“ Pomyslel sem si a rychle se sbalil. Odcházím pryč se smíšenými pocity, umocněnými hlasitým mlasknutím Gluma, jen co jsem se otočil. Nechutný.
„Ahoj lásko, tak jaká je voda?“ Pozdravil sem přítulkyni a následoval jí pomalými tempy v bazénu.
V bazéně v Podolí, je hodně lidí. Vždycky hodně lidí. Někteří plavali, jiní seděli na okraji bazénu a další se povalovali kolem. Zrovna přemýšlím o tom, která z nohou mě bolí více, když za sebou slyším hlasité „žbluňk“. Ohlédnu se a vidím „Gluma MARK II“ jak mě dohání rychlými tempy. Byl to jeden z lidí co seděli na okraji bazénu.
„Ahoooj, hezky plaveššš.“ Navázal rozhovor GLUM MK II
Ježišmarja, cože? Ve sprchách to nestačilo? Blesklo mi hlavou a vybavil sem si všechny „rumors“ o plovárně v Podolí, ráji bradavic, kožních chorob a všelijakých úchyláků.
Slušnost především.
„No díky, ale moc mi to nejde, sem krátce po úrazu a tak tu spíš než plavu, jen tak protahuju a tak.“
Nebyla to zřejmě vhodná odpověď, chtěl jsem slušně odpovědět a odplavat pryč, jenže GLUM byl rychlejší, v pohodě mi stačil a ještě se nabízel, že mi provede zcela zdarma ve svém salónu doma masáž za účelem uvolnění mých zatuhlých svalů v oblasti kolenou a zcela určitě i výš. Zrovna když sem přemýšlel, že ješte mi zbývá dobrých 6 metrů na mělčinu, kde už budu stačit a když ještě něco GLUM vypustí z huby, zbarvím vodu kolem něj do červena, připlavala mi moje záchrana!
„Hele! Nech ho bejt, on není na chlapy a je můj!“ Rajská slova od přítulkyně, nikdy sem si nemyslel, že mě bude dívka zachraňovat před oplzlákama, zatím sem to byl vždycky já. No co, emancipace :)
„No tak se hned nerozčiluj, já nevěděl že je HETERUNA (pozn. gay nadávka NÁM, normálním lidem), třeba je taky gay a neví o tom…“, pronesl GLUM.
„No tak o tom bych musela něco vědět…“. PRÁSK. Uzavřela celou debatu přítulkyně fackou, o jaké se Mackovi ani nezdálo.
Čekal bych:
facku nazpět ——-> moje pěst glumovi mezi oči, následné přidržení za vlasy a 2-3 omlácení hlavy o rantl bazénu (marný to pokus o přehozeni Glumovy orientace „zpět na normál“) a následné vyvlečení ven z prostoru bazénu.
nadávku ——-> moje pěst glumovi mezi oči
nic ——–> můj úsměv
Glum se rozplakal! Následoval rychlý vzájemný pohled mezi mnou a přítulkyní. Emergency Eject z bazénu a úprk pryč.
Až cestou domů sem si všiml, že KMET mi místo celé tisícikoruny vrátil 5 dvoustovek, z čeho sem usoudil, že se mu to nakonec možná i vyplatilo, i když mě docela mrzí, že Vám někdo čachruje s penězi, aniž by se vás zeptal. Já také vrátil klíček originál a nikoli jiný, i když nominálně stejný, či na 5 kusů, á la „slep si to“.
Na závěr bych si dovolil „menší hodnocení“ kde místo obvyklých veličin, jako je: kvalita vody, teplota atd. najdete i nový měrný stav a to sice: úroveň úchyláků
Stupnice je jednoduchá, 0-hrůza a 10-super
Bazén Podolí
kvalita vody: 4-5
(z důvodu velké vytíženosti, je těžké udržet kvalitu vody v rozumných mezích, počítejte s bradavicí a bloncky budou mít fialovou hlavu pokud se potopí, sem tam zapomenuté plavky nebo hovno od malých darmožroutů, spokojeně plovoucí na hladině, není vyjímkou)
teplota vody: 6
(každý to vnímá jinak, me přišla jako vhodná na osvěžení, teplota kolem 24 C)
prostředí: 5
(šedý průměr, obvykle 3 bazény v chodu, brouzdalište s orezlou mochomůrkou co někdy čůrá vodu na darmožrouty hrajícími si pod ní, tobogán – bacha na žiletky od hnědých spolu občanů, travnatá plocha na odpočinek, vše použité, opravované laxně, fitko ok, občerstvení kvality pochybné)
parkování: 7
(přilehlé parkoviště stačí, pokud je plné, můžete jet jinam, už se do bazénu nevejdete)
úroveň úchyláků: 8
(byl sem v Podolí několikrát, vždy sem tam měl konflikt s Glumy různých typů, buhví kolik jich bylo ve stealthu, pokud trváte na návštěvě Podolí, gel a gumu s sebou když se neubráníte, případně boxera)
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)