Justiční experiment - zpět na článek

Počet komentářů: 107

  1. Průměrná mzda v ČR je prý 34.000,-Kč měsíčně, tak to teda čumím, to máš tak za dva-tři měsíce ?
    Tak tady to máš, na internetu seš borec, ale v reálu nemáš ani pět tisíc, ani dva tisíce normálně v peněžence nenosíš a ve skutečnosti počítáš stokoruny.
    Vždyť ty nemáš ani 15.000 na boty nebo kolik to stojí.
    Drž hubu, seš nic!
    S tím chceš do evropy? S tím chceš spolurozhodovat jak mají Němci žít? Je mi tě líto.
    Neumíš ani cracnout hru na počítač, radši si ji koupíš, ty bys nedokázal bez internetu nainstalovat ani Windows95. Takovej seš ubožák, co ani neví co je to SNMP protokol a jak probíhá komunikace mezi počítačem a tiskárnou díky OIB.
    Vždyť ty si neumíš pohlídat ani vlastní hranice, ani vlastní byt, auto nebo manželku. Nejseš schopen si zamést před vlastním prahem. A vodu do ostřikovačů si necháváš plnit v autoservisu.
    Jediný na co se za svůj posranej život zmůžeš, je třikrát stočená vylítaná firemní škodovka.

    A teď se tady chceš soudit kvůli 60.000Kč ? To si děláš prdel? Že tě hamba nefackuje. Neuměl jsi šulina vyndat zavčas a teď bys vlastní dítě okradl o 60 tisíc. To si říkáš otec? Já mít takového otce tak ho kopnu do prdele a dělám že neexistuje a stydím se za něj.

    Chlapečku ty se vzapamtuj, normální plat v čr je 100.000,-Kč měsíčně a pokud to nemáš tak by jsi měl na sebe začít pracovat a nevyužívat furt jen samé sociálky a výhody. Stejně co bys s těma penězma udělal?
    Prochlastal v hospodě.
    Nic víc vy chlapi neumíte.
    Jen brblat u píva, žrát maso a prcat. Ale skutečnej život vás míjí obloukem.

    hlavně že víte toto to : „P“ ……. „Pí“ .. … . .. .. . „Pítomio! hahahahahhahahaa “ to je jediné na co se zmužete, ubožáci, trosky, chcípáci, kurvy, zloději a sociální případi.

    1. No ty ses hnup… rozumim tomu, ze je to provokace, ale odsad pocad.. btw. Co je spatnyho na tom, pocitat stovky?

      1. počítat stovky = seš ubožák, kterej se nezmohl na to udělat něco se sebou.

        1. Tak dik za ponauceni, evidentne tomu rozumis a ses tezkej zavodar…

      2. klid, to měla být jistě parodie na myšlení pravicových svazáků.

    2. Jak teda se Skretem obvykle nesouhlasím, tak tady jo – i když by se to dalo formulovat trochu šetrněji.

      Takže pokud jsem to pochopil správně a jde o 50 000 (a i kdyby šlo o 300 000), tak jako rozvedený mám jednu dobrou radu: vysrat se na peníze i na nebožku, ať si je nacpe do chřtánu. Rakev kapsy nemá. Hoď se do klidu, vypuď toxický myšlenky a touhu po „pomstě“ atd. a soustřeď se na svou budoucnost, kterou konečně máš ve vlastních rukou. Jestli je ti líto koruny, hoď si pár brigád, při práci zapomeneš. Najdi si nějakou apolenku, nastav pravidla, drž si odstup a pokud to zdraví dovolí, sportuj. Čti, zkus kreslit nebo psát.

      A hlavně zapomeň na advokáty, soudy atd. To je v tomhle případě cesta do pekel. Kauza králík.

      1. Upřímně – to je v podstatě VELICE DOBRÁ RADA.

        1. ze zkusenosti mohu rict, ze nejlepsi a v podstate jedina cesta je tech 30 tis. doplatit a zapomenout. Bez pravnika se to resit neda a jen pravnik a soudni poplatky budou drazsi a jsem si jist ze ty uz vam nikdo nevrati. Ze by se podarilo ex presvedcit, aby sama zaplatila celych 60 tis. + vaseho pravnika a soudni poplatky je sci-fi. A to uz vubec nepocitam ztraceny cas, jehoz hodnota sama o sobe bude vic nez tech 30 tisic. Takze zaplatit, zaradit do kolonky „zkusenost“ a venovat se jinym vecem.

      2. HonzaV má pravdu. Není-li mimořádná situace, potom při vypořádávačkách SJM a spoluvlastnictví říkám klientům, že pokud se jejich představa bude lišit o podobnou i vyšší částku, ať je raději zkousnou a mají klid, eventuelně o tom uvažují jen tehdy, pokud máme druhou stranu vysloveně na lopatě. (Nebráním se jít do takových sporů, to je pochopitelně věc klienta, ale trochu té rady předem).

        Vlastní klid a trochu klidná budoucnost stojí za více.

        Jsou chvíle, kdy je důvod žalovat pětistovku, ale je jich sakra málo.

        1. Amen

        2. „Jsou chvíle, kdy je důvod žalovat pětistovku, ale je jich sakra málo.“

          Jo. Jsou takové chvíle. A někdy je lepší nacpat 50 000 právníkovi než 10 000 protistraně, v rámci zachování sebeúcty a taky aby ten zmetek viděl (nebo ta kráva viděla), že se mnou nemůže jen tak vyjebat. Ona protistrana může nabýt dojmu, že když jí to prošlo jednou, projde to i podruhé.

          Člověk ovšem musí mít v ruce nějaké trumfy a ne jen tak vařit z vody a slepě věřit že když je v právu, že se nemá čeho bát.

          1. Jako praktikant koncipoval jsem žalobu na částku 150,- Kč (mutno říci, že dnes by jej ekvivalent byl tak okolo té pětistovky). Důvod byl ten, že klient vyráběl a rozvážel do obchodů lahůdky a velká část jeho faktur byla ve stovkách. Takže kdyby se trh dozvěděl, že drobné ignoruje, mohl by mít rychle problém.

  2. Anebo se nerozvádět a bylo by vše OK…jak prosté…

    1. Na to existuje pouze jediná metoda – nikdy se neženit.

    2. No, ona se může chtít rozvést i druhá strana a pokud po tom půjde, tak to nezastavíte. Ale je třeba při tom dosti přemýšlet a konzultovat to, spousta lidí ještě jde za tím právníkem, ale vysloveně podceňuje psychologii (což někdy suplujeme, ale prostě nejsme z oboru). Až budu mít čas, tak dopíšu tu knihu „Jak se rozvést či rozejít a při tom si podělat život v několika jednoduchých krocích“, takový antinávod. Třeba do takové vsuvkové kapitoly „Výroky z pekla“ už mám pár perel, ze kterých jde husí kůže…

      1. A kdybyste to zhudebnil LWG, mohl byste nahradit (doplnit) Jahelku… ;-)

      2. Tak proč by právník nemohl suplovat psychologa, ostatně může ho suplovat i kamarád, co s ním chodíš na pivo nebo na čundr. Často ti porozumí líp než nějaká živá učebnice psychologie a často ani nepotřebuješ víc než se prostě vykecat.

        1. Někdy to pomůže více, než se zdá. Před chvílí jsem byl v knihovně a zastavila mě tam paní, se kterou jsem si před rokem de facto jen popovídal o životě a trochu zafilozofoval, přidal pár vět amatérské psychologie. S vděčností mě představovala své příbuzné a – zdálo se, že cela upřímně – pohnutým hlasem jí sdělovala, jak moc jsem jí pomohl. Už to, že tam byla s tou svou příbuznou se znalostí věci dokazovalo, že se ten příběh otočil k lepšímu (ovšem svojí roli mohu pouze odhadovat, možná jsem jen byl ve správnou dobu na správném místě).

          1. Jako sebediagnostikovany sociopat jsem ve velkem pokuseni jit studovat psychologii vztahu, abych konecne pochopil, proc jsou spolu lidi, co na sebe porad jeci, nesnesou se, ale jsou spolu protoze proto. Ja jeste chapu manzele s ditetem, ale kdyz tohle provozuji bezdetni na hromadce v cizim byte, tak mi to proste nedava smysl. Byt ve vztahu ze setrvacnosti, kde se frekvence hadek „po italsku“ zkracuje, mi to proste nedochazi(ale mi nedochazi vic veci, proto o sobe rikam, ze jsem sociopat ;)). Holt to musi bejt v sexu, protoze ona ma fakt luxusni postavu a pekny prsa.

            Ted ale vazne, par vyroku z pekla bych ocenil, tomu paru je doporucim a budu se bavit(dobre, kdyz to provozuji ve 4 rano tak se nebavim, uznavam)

            1. To máš tak. Na jedné hromadě máš plusy, na druhé mínusy. Jako bys měl takovou tu klasickou váhu se dvěma miskama. Dokud ty plusy převažují, ve vztahu zůstáváš. Nebo si můžeš dělat třeba značky do kalendáře, pro jednoduchost jeden zásun plus, jedna hádka mínus. Na konci roku to sečteš a vidíš, jestli půjdeš dál nebo si najdeš pro další záznamy někoho jiného ;-)

              Někdy je partner psychopat a dokáže druhého týrat tím „střídavě oblačno“, pečlivě si dává bacha, aby plusy převažovaly a v mínusech se vyžívá. Až jednou oběť prozře a uteče a nevrátí se ani za zlatý prase.

              1. To je prave to, ja tam moc tech plusu nevidim ani na jedne strane. Proto mi to prijde divne, jinak by to davalo smysl. Ale neni tam dite, neni tam spolecny majetek atd. Takovym tim sousedskym pohledem to nedava smysl. Holt to musi bejt neco, co nevidim :)

                Ja si ovsem realne fakt myslim, ze spousta lidi jede dlouho v predem znicenym vztahu ze setrvacnosti s nadeji, ze se to zlepsi az… A vono ne. Ale brat nekomu nadeji, to je podle i na mne :)

                1. Některý lidi se bojej víc toho, že by zůstali sami.

                  1. A pak mas lidi kterejm italie vyhovuje. Ja to jednou zkusil s jednou znamou, ona byla takova drzkata a od rany, tak jsme se do sebe tenkrat v podstate zkusmo pustili, vyrvali se do krav a debilu a covece, vono to bylo fakt osvezujici. Kdyz se sejdou dva splachovaci po kterejch to vyrceny stece a nehloda to v nich, tak to muze bejt fajn vybiti stresu.

                    1. Někde na novinkách jsem četl, že kdesi na nějakém ostrově si místní daj na nový rok do držky, tím si vyřídej účty a začínaj s čistým štítem. Nemůžu to teď najít, tak mě berte s rezervou.

                    2. Inu, i to je moznost, ale pak by meli zohlednit casovy rezim daneho uklidnovaciho ritualu. Protoze aktualne riskuji vystehovani, posledni divadlo trvalo cca 2 hodiny mezi 3. a 5. rano(prej, ja se vzbudil jenom na to nejlepsi) a priste uz na ne bude volana PCR(ja jednou zaspim i WW3). A vzhledem k tomu, ze nejsou ve vlastnim, tak je mozny, ze brzo poleti na ulici…

                      Osobne si nemyslim, ze kdyby si to dotycna uzivala, tak ze by plakala za zavrenymi vstupnimi dvermi. Nastesti rozespalost nebo hloupost(na obou stranach :D) ji umoznily brzky navrat. Pac si uvedomila, ze dvere se daji otevrit klicem, ktery ji nebyl sebran :) Ale mozna i to patri k divadlu. Navic predchozich cca 18 mesicu vztahu se nehadali vubec, to az posledni pul roku. Mozna potrebuje vztah opeprit :)

                    3. Jeste k tomu varovani, prijde mi usmevne, ze varovani misto na byte visi na nastence bytoveho domu. Coz je urcite validni forma varovani, bohuzel mam overene, ze z toho bytu tu nastenku nikdo necte :D :D jsem v pokuseni to pod dane varovani pripsat, ale moje cira lenost a zlomyslnost mi v tom asi zabrani.

                2. Většina lidí netuší, co je v životě důležitý, a furt nějak očekává, že to dostane od jinejch, že oni se musí změnit, oni musí udělat, aby to bylo dobrý. A vono to nějak nepřichází. A nedejbože že ho musí nějak změnit, vohnout voni. Kupodivu bývá výsledek přesně opačnej (přesně dle zákona akce a reakce).

                  Hovno. Každej může změnit jenom sám sebe a jediný, co může ovlivnit, je, jestli on sám bude, nebo nebude dávat.

    3. Jojo, báječná knížecí rada. Lepší už je jen ta „tak sis ji neměl brát“.

      1. Jeden kolega vždy říkal, že by se měl ptát: „A vedle koho se z té skvělé životní volby stal/a ten/ta vůl/kráva?“

        Jenomže lidé se pomalu mění, hormonální hladiny, reakční rychlost, vyčerpání, životní zkušenosti a i když ty změny často nejsou dramatické, tak se od sebe někdy vzdálí z pásma tolerance. Hodně se dá dohnat vztahovou disciplínou, ale ta jenom rozšiřuje to pásmo tolerance a prodlužuje dobu na nějakou destrukční reakci. Nakonec se to může rozložit tak jak tak.

        Krom toho ten kolega říkal „Na světě jsou tři miliardy žen/mužů a on/ona si vybere tak blbě.“

        Jenomže kolega v tomto poněkud knížecím posouzení poněkud zanedbal, že alespoń teoreticky dostupných partnerů, kteří nás jako dlouhodobá volba alespoň trochu přitahují i více než letmém seznámení, nepotkáme často více, než prstů na rukou, někteří možná v nízkých desítkách. Takže v horách na Filipínách obdělává své políčko pohledná, příjemná, nezadaná dívka, které by se Franta líbil a ona jemu také, jenomže Franta právě v Brně mastí záplatu na nějaký software pro Boing, moc mu to nejde, ale o přeložení na Filipíny neuvažuje, konečně vlak tam nejezdí a z létání má důvodné obavy :-)

        1. Vedle koho? Přece vedle pana dokonalého, nelžu, nekradu, dokonce ani moc nemluvím sprostě a neplivu na zem. Nesmutnější je, že i když říkáš předem, že něco děláme blbě a vztah míří k rozpadu, má to stejný efekt jako házet fazole na zeď. A když pak dojde na tvoje slova a vztah se rozpadne, je pozdě něco zachraňovat, bohužel to je přesně ten okamžik, kdy se partnerka probudí. „Jedeš-li na mrtvém koni, sesedni.“

          Člověk někdy potká partnera pro život, ale až po tom, co se dvakrát rozvedl, děti vyrostly atd. Třeba v domově důchodců. ;-)

        2. Kdyz tu matiku udelas poctive, tak zjistis, ze ve velkomeste tech nezadanych protejsku je fakt malo, natoz v Brneli. Nejaka svihla matematicka si to pro sebe spocitala na NYC a vyslo ji otresne nizke cislo. (pro muze by to vyslo lip, ti tolik neresi velky vekovy rozdil)

          1. Když je člověk moc vybíravý… Josef Hausmann tomu říká „čekání na prince / na princeznu“.

            Na srazu třídy ze základky jedna spolužačka (je nám 40) povídala o svojí dceři (něco kolem 20), jak hledá někoho přes Badoo a nemůže si vybrat, že je to tam děs. Pak mi ukázala fotku a musím říct, žádná krasavice to nebyla a jestli je chytrá po mamince, tak ani intelektem nemá jak oslnit. Holt jestli se svojí vizáží čeká, že uloví někoho jako byl Brad Pitt když mu bylo 20, to se načeká.

            1. Nj, preceneni vlastnich moznosti je snad jeste vetsi pruser nez jejich podceneni.

            2. Ona sla ale ciste po vysledovatelnych znacich, prece jenom z verejne databaze neziskas, jestli nekdo ve svem volnu cumi na Trosku nebo cte Kanta, ze jo ;) Proste vzala muze, svobodne, vek atd. Zase tolik to orezat neslo. Ano, ona sama rekla, ze je nutne snizit z naroku(napr. z vekoveho rozdilu), ale i tak to cislo vyslo prekvapive nizke vzhledem k pocatecnimu stavu.

              On je na tom i zalozeny vtip/reklama vztahovych agentur, ze ono to tak „ezpz“ neni. jeden se divi, jak je mozne, ze se vlastne narodil :D
              (aneb prilis mnoho vedy skodi)

  3. GRETU THUMBERGROVOU ODEBRALI RODIČŮM KVŮLI ZAMEŠKÁNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY !!!
    Sdílejte než to smažou!
    http://paralelnilisty.cz/2020/01/31/barnevernet-gretu-kvuli-zameskanym-hodinam-ve-skole-odebral-rodicum/

    1. Barnevernet = Nórsko. Svätá Gréta = Švédsko.
      Ako irónia je to samozrejme dobre a ani by nebolo od veci keby ju niekde schovali…..navždy.

      1. No však ten kouzelný vtip je v právě tom, že v Norsku berou děti i cizím státním příslušníkům… ;-)

        1. „Vtip“ je v tom, že by tam museli mať Greténi trvalý pobyt a možno aj niečo iné. Plus aj nejaké udanie by bolo treba – ale to je už len nepodstatný detail.

  4. Přijde mi zvláštní rok před rozvodem kupovat byt, ale předpokládám, že to bylo něco jako “koupíme dceři byt, protože jako manželé dostanem větší úvěr a pak se rozvedem a abysme spolu vzájemně nezkoušeli vyjebat dáme si to půl na půl do rozvodové dohody”. Budiž.
    Každopádně poté, co skrze splátky deset let tuto dohodu naplňuješ (tedy s ní implicitně souhlasíš) mi přijde dost nebezpečné ji plnit přestat a nechat vyhnít.
    Tu “dobrou víru” to nechat vyhnít bez jakékoliv snahy se s ex domluvit případný soud jistě “ocení”. Každopádně to nevyhnije a experiment to fakt neni – vzali jste si normální úvěr a smluvně dohodli na splácení. Co autor čeká?
    Každopádně v článku vůbec není uvedeno, co tedy má experiment prokázat.

    1. „koupíme dceři byt, protože jako manželé dostanem větší úvěr“

      Kvůli úvěru na 300 000?
      Tolik i tehdy půjčili kdekomu, při troše štěstí bez zástavy i bez ručitele.

  5. Experiment to je … ale pana domácího … a ne právní, ale sociologický:-).

    Alespoň v to pevně doufám.

  6. Experiment „přestanu splácet úvěr abych zjistil co se stane“?

    Součástí experimentu má být ještě ověřovaná hypotéza.
    Zde nejspíš: Ve finále to bude stát tu nezaplacenou částku, plus úroky a nejspíš soudní poplatky.

    Moc nevím proč se do takového experimentu pouštět, ale dobře.

  7. Nerad bych se zapojoval do polemiky, zda právník vstane z postele za 500 CZK či 500 EUR, ale analýzu navrženého experimentu autorovi tímto dávám pro bono.

    Podle popisu je autor s bývalou manželkou solidárním dlužníkem z jakési úvěrové smlouvy. Pak by si měl jako první věc uvědomit, že jakékoliv dohody o tom, jak se kdo bude podílet na splácení, i jak bude využito (do)čerpání úvěru, mají účinek jen mezi ním a ex (a to bez ohledu na formu, autor píše o dohodě, k tomu viz § 737 odst. 2 OZ, ale i o rozsudku soudu o vypořádání SJM by platilo totéž). Řešit spor s manželkou o to, kdo se má jak podílet na splácení, tím, že přestanu splácet v okamžiku, kdy se domnívám, že své jsem již zaplatil, nemůže dopadnout dobře.

    Pravděpodobně prvním následujícím krokem nebude žaloba od ex (jak autor předpokládá), ale žaloba od té úvěrující stavební spořitelny, a to na kohokoliv z dlužníků (nejspíš na oba). V tomto sporu nikoho dohody mezi dlužníky zajímat nebudou, buď to někdo doplatí (typicky ten, kdo má co ztratit), nebo ne a věřitel získá vykonatelný titul a ten si pak vykoná kde se mu to bude víc hodit – jestli má autor nějaký dobře postižitelný majetek, třeba nemovitosti nebo peníze na účtech, tak to možná doplatí celé včetně nákladů nalézacího a vykonávacího řízení.

    Tedy místo těch cca 30 000 Kč (půlky splátek při zůstatku 60 000 Kč) klidně zaplatí několikanásobně víc, a nebude-li to tak chtít nechat, bude muset následně žalovat ex. To už mi tedy připadá jednodušší, není-li tu možnost dohody, nejdřív tu svoji půlku doplatit a pak o to ex žalovat (té žalobě se nevyhne, ale je rozdíl mít vsazeno 30k či 100k a na krku exekutory).

    Pokud jde o meritum sporu mezi dlužníky, je-li tu dohoda o paritě podílů (tedy vlastně jen potvrzená zákonná domněnka dle § 1875 OZ), tak tahá autor za kratší konec provazu. Možná by v závislosti na přesném znění úvěrové smlouvy a konkrétních okolnostech dočerpání úvěru a použití těchto prostředků šlo nějakou konstrukci vymyslet, ale moc šancí bych tomu nedával, každopádně náklady právního zastoupení v kvalitě potřebné na to, aby šance na úspěch byla aspoň o málo vyšší než nulová, nejspíš přesáhnou hodnotu sporu …

    1. Asi tak. Jediná šance je v tom regresu a tam to také vidím jako nepříliš pravděpodobné.

      1. Ještě mne napadá – nemohl by podat hned teď žalobu na Bezdůvodné obohacení, protože půjčka byla domluvena s cílem financovat společný byt, nikoli financovat manželce byt po rozvodu na svůj úkor, ergo dočerpat po rozvodu zbytek půjčky zjevně naplňovalo definici „nespravedlivého obohacení“ podle NOZ?

        1. Jan Mrcasik: byt je dcery.

        2. Nečetl jsem ty smlouvy. Ale ta šance je v tom, že dotyčný zacvaká cizí závazek, který v době uzavření smliuvy o vyrovnání neexistoval, ideálně neexistoval ani k datu účinnosti, tedy právní moci rozvodového rozsudku. Tam by se obohatila manželka (je jedno, že to pak dala či jinak vykšeftovala s dcerou).

          Řešením není to neplatit věřiteli, tomu je ta dohoda šumák (jak píše hh).

          Jakkoliv jde o společný závazek, 1/2 by z toho dobraného možná dostat šlo a zbytek… to je zajímavý případ, řekl pna Kosopád myslel tím,že to bude stát spousta peněz :-)

          Není to moc učesané a promyšlené, ale polehčující okolností nechť je fakt, že mi po celou dobu řve kojenec v náručí, tak kdo se cítí na víc, prosím…

      2. Mám takové podezření…experiment by se měl přejmenovat a to na „Jak získat na netu zdarma právnickou poradu od kvalitních právníků a nezaplatit ani vorla“.

        Právě byl ukončen, minimálně hh a LWG přinesli pozitivní výsledek :)

        Autor se vyjevil jako blb dle popisovaného ale ve skutečnosti možná… :)

        1. To je v poho, ČAK má program pro bono, LWG si vypíše hoďku internetového poradenství… :-D

          1. Věděj, dobročinnost byl vždycky fajn kšeft, akorát se to musí umět :-)

  8. Já se obávám, že pokud bude autor uplatňovat tenhle postup, tak si tu za rok přečteme článek „Experiment: Je lepší jít do Naděje na dršťkovou nebo si radší zabrat lepší flek pod Jiráskovym mostem?“

  9. Totální právní negramotnost a následné divení se kdo ten problém zavinil. Byt je na dceru, ta je vlastník a půčky jsou na někoho jiného ? No to jste nemyslel na zadní kolečka. Postup, že majetek uspořádám v rozporu s logikou a faktickým stavem věcí a divím se následkům jen svědčí o právní negramotnosti pisatele?

    Jako by na smlouvá vůbec nezáleželo … něco se sepíše a podepíše a hlava se toho nějak neúčastní.

    Dohody a smlouvy je třeba uzavírat dle zkutečnosti. Fakticky jste daroval byt dceři bez minimálně výhrady výminku. Vůbec darovat cosi za života je tupost.

    Holt za blbost se platí. Pokud jste se neporadil s třetí osobou nebo právníkem případně na rady okolí kašlal.

    1. Po vojne je každý generál.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017