Inspirace pro rodiče pátečních záškoláků - zpět na článek

komentářů 47

Přidat komentář
  1. Stran te lesni vysadby – predpokladam,ze PCR legitimovala vsechny ty bojovniky za brouka, takze nyni, kdyz les opet zada pomoc, prijdou se tito privazovat k balikum semenacku, aby jim je nikdo nesebral a mohli je zasazet osobne. Pokud snad, omylem, nekdo by se nedostavil, muze mu PCR poslat obsilku, to prece umi dobre, na rozdil treba od patrani po odcizenych vozidlech.

    1. É – jak prosim pěkně souvisí protest proti kácení na Trojmezí před 10 lety s kůrovcovou kalamitou dnes, která začala na Moravě?

  2. Tahle na první pohled bohulibá akce má dva problémy:
    1) organizují to Lesy ČR, socialistický moloch za naše peníze drancující a zároveň „zachraňující“ naše lesy, a my jim ještě máme jít zadarmo pomáhat.
    2) organizují to Lesy ČR, takže poučeni z krizového vývoje nebudeme sázet už 100% smrku ztepilého, ale jen 70-90%, podle dostupnosti. Na tom se podílet nechci.

    1. Jóóóó. Máme vítěze, první je tu.
      Jak jsi prosimtě přišel na to, že se sází 100 procent smrku?
      Podle pěstebních plánů se zalesnění smrkem trvale snižuje od 80 let i tehdy bylo (krátkodobě) cca 80 procent. Můžeš se o svůj tajný zdroj podělit?
      Jakpak lesy za naše peníze „drancují“, můžeš být konkrétní, ať se zasmějeme?

  3. Nedostatek lesního personálu (jak odborného, který je dán snižováním stavů v LČR, tak výkonného, který je dán momentální krizí zaměstnanosti) je jedním z významných spolupůsobících faktorů na aktuální kůrovcové kalamitě. Když už brouka vylítalo spoustu, tak nebyli lidi, co by to likvidovali, než vylítá další generace.
    A ad ochranáři – uvidíš, kolik i tady bude za 3-2-1 dementů, co ti řeknou, jak šumava teď krásně vzkvejtá a jak je to mega super tamta sukcese.
    Ale běda, když řekneš, že ta topolová álej ve městě nad frekventovanou cestou je prohnilá odshora dolů a nejlepší by bylo srazit jí a vybudovat znova tamtou sukcesí. Ty stejný dementi najednou budou mít plnou hubu ochrany přírody a stromů a petice tady a petice tamhle, jejej. Co čech, to dneska tamten odporník na ekológii.
    A akce LČR bude prdel veliká – imo někdo potřeboval dovézt a draho prodat sazenice, protože každej lesní hospodář ti řekne, že zasazením práce nekončí, ale naopak začíná a pokud máš na holině semenáče s nízkým věkem, tak bez ožinu a ochrany proti okusu jich 80 procent zajde a bude tam zas holina.
    I pokud bys dementy jednorázově donutil jít něco udělat, tak je to komplet marný, museli by chodit pravidelně tak 5 let a to nehrozí.
    Ale blýská se na lepší časy, hnutí duha, pijáti a top09 si prolobovali novou verzi lesního zákona, která umožňuje do dobrých soukromých rukou za pár peněz předat všechny lesy, o které se nikdo nehlásil a staraly se o ně LČR (třeba restituentů, kteří o restituci ani nevěděli a protože jsou to obvykle zdravé plochy, tak se nejmenovaným příbuzným nejmenovaných lesních ekšpertů hnutí duha náralmně ale náramně líbí).

    1. Jen dement nechápe rozdíl mezi I. zónou NP a vysazenou alejí. Ok, můžeme provádět management i v té I. zóně – pak ale NP zrušme, neboť jím není.

      1. Jéééé, muck :-*
        Šumava měla tu kliku, že ačkoliv je sakumprásk celé využitelné území ČR použité pro hospodářské lesy, tak díky specifickým podmínkám (mokřiny a kopce), lokalitě (chráněné hraniční pásmo) a pár dalším věcem, tak, ačkoliv to byl až na pár míst les hospodářský (a jinde byly PŮVODNÍ smrčiny), tak se na něj dlouhou dobu hospodářsky nesáhlo (=smrky přežili svůj plánovaný život o několik desítek let, jinde by byly pokáceny pro dřevo). Proto bylo vytvořeno CHKO Šumava a následně po revoluci NP Šumava. Záměr zákonodárce byl v souladu s tímto ještě v roce 1991 definován v záměru zákona takto:

        „Území Šumavy patří k nejzachovalejším částem krajiny nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Šumava je tvořena relativně zdravými lesními porosty a
        spolu s Bavorským lesem vytváří nejrozsáhlejší středoevropský komplex, na Šumavě se nacházejí pestřejší a stabilnější ekosystémy a přírodně významnější, než na straně bavorské“.
        (http://www.hnutizivot.cz/download1/aktuality_priciny.pdf)

        A součástí zákona bylo omezení zásahů mimo likvidace hmyzích škůdců, protože pro smrk je to hlavní a nejzávažnější hrozba, což běžný lesník ví zhruba 2000 let, znají se příčiny, následky a obrana a dá se snadno kvantifikovat, že:
        – Způsobí okamžitý rozvrat smrčiny
        – Způsobí jasné škody v okolních hospodářských lesích
        Neví to pouze dement. Je tedy v návrhu zákona něco o tom, že v té době unikátní les se má zlikvidovat? Není tam nic takového, naopak je tam to, že současný les se má zachovat, protože je svým způsobem unikátní a ponechat přirozenému vývoji mimo katastrof vedoucí k jeho kompletnímu zničení (a kolaterálním škodám). Hnutí Duha (a jeho spřátelení „vědci“, kdy si jeden udělal na šumavě habilitaci a nadále sedí asi v deseti „komisích pro NP šumava“, zbylí jsou už v orgánech EU kdesi v bruselu – jasně že jim šlo a jde jen o přírodu) zamezilo likvidaci kalamity a tím přímo způsobilo zničení unikátního lesa. Na jeho místě pochopitelně vyroste zase les (nikdo neříkal že ne), ale les jako je kdekoliv jinde v ČR, zase v monokultuře smrku (protože všechno jiné smrk svojí komparativní výhodou udusil) a v okamžiku, kdy bude mít tolik lýka, aby se pod něj vešla larva kůrovce, čeká nás další kalamita při jakémkoliv suchu nebo polomech. Na tom lese už není co chránit a bezzásahové zóny v podobě takové v jaké jsou se mohou s klidem zrušit, protože již neexistuje to, pro co vznikly.
        Druhý důvod, pro který NP Šumava vznikl byla ochrana živočichů, zvláště tetřeva, před kterého se přidává přízvisko „kriticky ohrožený“. Kurva není a nikdy nebyl kriticky ohrožený, je to rozšířenej pták, kterej je ohroženej zhruba jako kur domácí. Jeho šumavské zbytky pocházejí z doby 70. let, kdy zde byl uměle vysazován, zhruba jako se vysazují bažanti, ale vzhledem k tomu, že šumava UŽ DÁVNO není a už NIKDY nebude jeho přirozené prostředí, drží se posledních pár párů. Kvůli tomu dementi v NP znárodnili 1. zónu do které kromě nich a jejich kamarádů nikoho nechtějí pustit (a pochopitelně na to pobírají tučné dotace). Kouzelné na celé šaškárně je příchod rysa na šumavu, pro kterého těžký, velký a téměř nelétající pták bude představovat snadnou a dobrou kořist, na čež správa NP reaguje jako v orwellově románu, kdy mluvčí vprostřed projevu změní jméno veřejného nepřítele na jiného a pokračuje v projevu. A když se někdo zeptá, tak vydají prohlášení, že vlastně tetřeva žere, ale ne zas tak moc, protože v jeho hovnech je jen asi 30 procent tetřeva. Wtf? Takže jsme zahodili 30 let intenzivní ochrany tetřeva a a začneme chránit rysa?
        Pro ochranu toho, co na šumavě zbylo stačil úplně v pohodě režim CHKO šumava, tak jak byl nastaven někdy v 80. letech a šumava mohla být daleko krásnější, rozmanitější a zajímavější.

        Až si vytáhneš hlavu z aktivistického zadku a vzpomeneš si na to, že se něco dělo i před 14ti dněma a dál, tak možná, ale jen možná začneš přemejšlet, že opravdu jen dement může aktuální režim I. zóny tímto způsobem chránit. Ale aktivistovat je lepší a co bylo před 14dněma, to už nikoho nazajímá, že?

      2. Jóó a ještě dodatek. Pokud použiju tu vadnou a naprosto imbecilní logiku o „sukcesi“ na šumavě, pak není třeba chránit a opravovat Pražský hrad, protože když celý spadne, tak na jeho místě vyroste nová a krásná, zajisté architektonicky vyspělá moderní výstavba. Je to tak?
        A touto logikou není třeba nijak chránit ekologické aktivisty, protože pokud je do jednoho postřílím, díky sukcesi vyrostou zajisté noví a lepší aktivisté. Je tak?
        Tudíž prosím následuj svoj9 sukcesi, potřebujeme nového a lepšího podoteka :-*

  4. A co teprve zpovykaní parchanti co v 89. šaškováním na ulicích legalizovali ten estébácký puč.
    Ti chudáci „studentští vůdci“ jako Chaun a Mejstřík si dodnes myslí že tehdy o něčem reálně rozhodovali.
    Ti chytřejší si zavčas nahrabali a ti zpozdilejší dnes kňourají že jsou všichni kolem zabezpečení na 5 generací a oni utřeli hubu. Tak se dodnes účastní kdejaké havloidní šaškárny s nadějí že jim z toho něco ještě kápne. Tzv. chroničtí petenti a podobné existence.
    Teď si honí triko ja Zemanovi a Burešovi, myslí že je to poslední šance jak naskočit do vlaku co jim dávno ujel.

  5. Lesy ČR nejsou neziskovka, ale státní podnik. Což je ještě „lepší“.
    Vychovávejte si své „haranty“ a nechte nás svobodně vychvávta naše děti.

  6. Dá se nějak kvantifikovat, kolik procent středoškoláků se u nás takto v pátek teď fláká? Odmítám uvěřit, že by šlo o víc než 30%.

    A co učitelé? Ti už se bojí levičáckých bojůvek a tiše to tolerují?

  7. Za našich časů, když se šlo za školu, dělaly se alespoň smysluplné věci. Například sbírání vajglů na refýžích za městem a jejich následné zpracování. Instáč nebyl, na summit jsme nejeli, slovo ekologie ještě nikdo neznal. Odměnou za tuto činnost nám byla aplikace koženého řemene na sedací část těla, taková to byla oběť.

  8. Jo, to je ten písničkář s bosou hlavou, zapomněl jsem na odkaz https://www.youtube.com/watch?v=Ac3a_k9nSiM

  9. technická: Myslím, že LČR nemají fakticky žádné prostředky pro péči o les. Pokud vím, všechno se tendruje.

    1. LČR mají vlastní jen THP (lesníky), těch mají zhruba poloviční stav, než je třeba a i to jsou často externisti.
      Výkonné síly tendrují.
      Výhoda i nevýhoda lesa je v tom, že všechno trvá dlouho, takže se dá statisticky odhadnout, kolik bude potřeba během 10ti let vytěžit (plánovaně) i s rezervou na neplánovanou těžbu.
      To se vytendruje, něco dělají firmy i pro ostatní vlastníky a ustálí se nějaká rovnováha, když je třeba vytěžit trochu víc, tak se ubere plánovaná těžba (na tu je čas) a dělá se kalamita, na kterou čas není.
      Problém je, že nyní rozsah kalamity nabyl takových rozměrů, že ani veškeré spojené síly dostupné v ČR nebyly schopny kalamitu zdolat dřív, než vylítala další generace kůrovce, navíc byl celý problém akcelerován v CHKO jeseníky, kde pravděpodobně vznikl, opět díky „ochráncům přírody“.
      No a protože na těžbu navazuje kapacita pil a sušáren, které vyžadují velkou investici, tak je v současné době situace taková, že kalamitní dřevo stále stojí a lítá z toho další generace, smrkový dřevo se prodává za podnákladové ceny (nákladová cena na tabulkový kubík dřeva je 400-500Kč podle lokality i při použití maximální mechanizace, pokud se musí tahat koněm a řezat jen pilou, je to víc), takže se vyplatí ho raději rozštěpkovat do pelet, ale přesto cena řeziva nějak výrazně neslezla (protože kapacita pil je „na doraz“). Teď jsou smrky, příští rok půjdou borovice a modříny.
      Bude to mít zajímavý dlouhodobý dopad na všechny nebožáky, kteří si za kotlíkovou dotaci koupili kotle na peletky a mají závazek 8 let netopit ničím jiným. Dá se očekávat že po zdělání kalamity (2-3 roky), kdy je otopné dřevo superlevné, nebude prostě co těžit, protože všechno bylo vytěženo a cena otopného dřeva raketově vystřelí ad astra, protože to dřevo tu nebude a bude se dovážet ze zemí s lepší lesní politikou – polsko, německo, ukrajina. A oni si ho prostě budou muset kupovat. Tak uvidíme.

Napsat komentář

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!